Array ( [0] => 14751992 [id] => 14751992 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chalkogeny [uri] => Chalkogeny [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - skupina periodické tabulky [1] => | barva = pink [2] => | skupina před = Pniktogeny [3] => | název = Chalkogeny [4] => | skupina za = Halogeny [5] => | skupina = 16 [6] => | CAS skupina = VI. A [7] => | elektronová konfigurace = ns2 np4 [8] => | valenční elektrony = 6 [9] => | prvky = O, S, Se, Te, Po, Lv [10] => }} [11] => '''Chalkogeny''' jsou 16. [[Skupina (periodická tabulka)|skupinou]] [[Periodická tabulka|periodické tabulky]] (6. hlavní skupinou nebo skupinou kyslíku). Název pochází ze spojení řeckých slov ''chalkos (ruda)'' a ''gennaó (tvořit''). Jsou to tedy rudotvorné prvky. Mezi chalkogeny patří [[kyslík]] (O), [[síra]] (S), [[selen]] (Se), [[tellur]] (Te), [[polonium]] (Po) a [[livermorium]] ''(''Lv). Z hlediska vlastností je významný rozdíl mezi prvním prvkem kyslíkem a ostatními prvky skupiny, které mají mnoho společných vlastností a zároveň odlišných od kyslíku. [12] => [13] => Chalkogeny mají [[Elektronová konfigurace|elektronovou konfiguraci]] valenční sféry ''ns''2''np''4. Nazývají se proto prvky p4, protože mají čtyři valenční [[Elektron|elektrony]] v [[Atomový orbital|orbitalech]] p. Kromě kyslíku mají ostatní prvky této skupiny ve valenční sféře také orbital d a díky tomu jsou podstatně rozšířeny jejich vazebné možnosti. [14] => [15] => Nejdůležitější prvek skupiny je kyslík, který ve své dvouatomové formě tvoří důležitou složku [[Atmosféra Země|atmosféry]] a je nezbytný pro život [[Organismus|organismů]] na [[Země|Zemi]]. Hned druhým je síra, která se vyskytuje v [[Bílkovina|bílkovinách]] jako [[aminokyselina]] [[cystein]] či [[methionin]]. Je tak přítomná prakticky ve všech živých organismech. [16] => [17] => == Etymologie == [18] => [19] => * V 19. století [[Jöns Jacob Berzelius|Jons Jacob Berzelius]] navrhl nazývat prvky 16. skupiny ''amfigeny,'' protože tvořily soli tehdy nazývané amfidní (soli [[Oxokyseliny|oxokyselin]]). Termín je nyní zastaralý. [20] => * Na začátku 20. století se začal používat název ''chalcogeny,'' který pochází z [[Řečtina|řeckých]] slov ''χαλκος'' (''chalkos -'' doslova měď a později ruda) a ''γενές'' (''gennaó -'' narozen, tvořit, pohlaví). Rudotvorná forma byla navržena jako lepší překlad, protože drtivá většina kovových rud jsou chalkogenidy a slovo ''χαλκος'' ve starověké řečtině bylo spojeno s kovy a horninami nesoucími [[kovy]] obecně, ne jenom [[měď]]. [21] => * Název kyslíku (chemická značka O, [[Latina|latinsky]] ''oxygenium'') pochází z řeckých slov ''oxy gennaó'', což znamená ''kyselinotvorný''. [22] => * Název síry (chemická značka S, latinsky ''sulphur'') pochází buď z latinského slova ''sulphurium'' nebo starověkého slova označujícího síru ''sulvere.'' [23] => * Selen (chemická značka Se, latinsky ''selenium'') je pojmenován po řecké bohyni [[Měsíc|Měsíce]] Selene, aby název odpovídal dříve objevenému prvku tellurium. [24] => * Tellur (chemická značka Te, latinsky ''tellurium'') je pojmenován podle latinského slova ''tellus'', což znamená [[Země]]. [25] => * Polonium (chemická značka Po, latinsky ''polonium'') je pojmenováno po [[Polsko|Polsku]], rodné zemi objevitelky tohoto prvku [[Marie Curie-Skłodowská|Marie Curie-Sklodowské]].   [26] => * Livermorium (chemická značka Lv, latinsky ''livermorium)'' je pojmenováno po [[Lawrence Livermore National Laboratory]], kde bylo objeveno. Jeho název byl schválen v roce 2012. [27] => [28] => == Historie == [29] => [30] => * Úspěšně vytvořit kyslík se podařilo vědcům [[Robert Hooke]], [[Michail Lomonosov]], Ole Borch a Pierre Bayden. Ti si ale neuvědomili, že kyslík musí být součástí [[Vzduch|vzduchu]], neboť až do konce 17. století byl vzduch považován za prvek. Kyslík objevil až [[Joseph Priestley]] v roce 1774, když zaměřil sluneční [[světlo]] na vzorek [[Oxid rtuťnatý|oxidu rtuťnatého]] a shromáždil výsledný [[plyn]]. [[Carl Wilhelm Scheele]] vytvořil kyslík již v roce 1771 stejnou metodou, ale publikoval své výsledky až v roce 1777. [31] => * [[Soubor:Greekfire-madridskylitzes1.jpg|náhled|Řecký oheň (obsahoval síru)]]Síra je známa již od [[Starověk|starověku]] a v [[Bible|Bibli]] je zmíněna patnáctkrát. Byla známa starým [[Řekové|Řekům]] a běžně ji těžili [[Římané]]. Byla také používána jako součást [[Řecký oheň|řeckého ohně]]. Ve středověku byla klíčovou součástí [[Alchymie|alchymistických]] experimentů. Až koncem 18. století vědci [[Joseph Louis Gay-Lussac]] a [[Louis Jacques Thénard|Louis-Jacques Thénard]] prokázali, že síra je chemickým prvkem. [32] => * Tellur byl objeven v roce 1783 [[Franz Joseph Müller von Reichenstein|Franzem Josephem Müllerem von Reichenstein]]. Objevil jej ve vzorku minerálu [[calaverit]]. Předpokládal, že vzorek je čistý [[antimon]] nebo [[sulfid bismutitý]], ale testy to neprokázaly. Nakonec si uvědomil, že vzorek je [[zlato]] spojené s neznámým prvkem. V roce 1796 poslal Müller část vzorku německému chemikovi [[Martin Klaproth|Martinu Klaprothovi]], který dosud neobjevený prvek vyčistil a nazval jej tellur podle latinského názvu pro Zemi. [33] => * Selen objevil v roce 1817 [[Jöns Jacob Berzelius]]. Všiml si červenohnědého sedimentu v továrně na výrobu [[Kyselina sírová|kyseliny sírové]]. Předpokládal, že vzorek obsahuje [[arsen]] nebo tellur. Později dokázal, že obsahuje nový prvek, který pojmenoval selen po řecké bohyni Měsíce Selene. [34] => [35] => == Fyzikální vlastnosti == [36] => [37] => * [[Soubor:Chalkogene.jpg|náhled|181x181pixelů|Čtyři stabilní chalkogeny - kyslík, síra, selen, tellur]]Fyzikální vlastnosti jsou odstupňovány s rostoucí [[Relativní atomová hmotnost|atomovou hmotností]]. [[Hustota]], [[Teplota tání|bod tání]], [[Teplota varu|bod varu]], atomové a iontové poloměry rostou s vyšším [[Protonové číslo|atomovým číslem]]. [38] => * Kyslík je [[plyn]], síra je [[Nekovy|nekov]], selen a tellur jsou [[polokovy]] (existují také kovové modifikace selenu a telluru), polonium a livermorium jsou [[kovy]]. [39] => * Všechny pevné stabilní chalkogeny jsou měkké a špatně vedou [[teplo]].   [40] => * [[Elektronegativita]] klesá s vyšším atomovým číslem. [41] => [42] => {| class="wikitable" [43] => !Prvek [44] => !Bod tání [45] => (°C) [46] => !Bod varu [47] => (°C) [48] => !Hustota [49] => (g/cm3) [50] => |- [51] => |Kyslík [52] => |−219 [53] => |−183 [54] => |0,00143 [55] => |- [56] => |Síra [57] => |120 [58] => |445 [59] => |2,07 [60] => |- [61] => |Selen [62] => |221 [63] => |685 [64] => |4,3 [65] => |- [66] => |Tellur [67] => |450 [68] => |988 [69] => |6,24 [70] => |- [71] => |Polonium [72] => |254 [73] => |962 [74] => |9,2 [75] => |- [76] => |Livermorium [77] => |220 (předpoklad) [78] => |800 (předpoklad) [79] => |14,00 (předpoklad) [80] => |} [81] => [82] => == Chemické vlastnosti == [83] => [84] => * Všechny prvky 16. skupiny mají šest [[Elektron|elektronů]] ve valenční vrstvě. [[Elektronová konfigurace]] jejich valenční elektronové slupky je ns2 np4. Díky tomu preferují tvorbu sloučenin s [[Oxidační číslo|oxidačním číslem]] -II. až VI. [85] => * Oxidační číslo -II mají chalkogeny při vzniku vazby s elektropozitivnějšími prvky. Při vzniku vazby přenášejí tyto prvky sdílené elektronové páry do prostoru atomů chalkogenů za vzniku [[Iontová vazba|iontové]] nebo [[Kovalentní vazba|kovalentní vazby]]. [86] => * Oxidační číslo kladné hodnoty mají chalkogeny při vzniku vazby s elektronegativnějšími prvky. Při vzniku vazby přitahují tyto prvky sdílené elektronové páry do prostoru svých atomů za vzniku iontové nebo kovalentní vazby. [87] => * S kovy reagují za vzniku částečně zásaditých chalkogenidů kovů (například [[Oxidy|oxidů]] a [[Sulfidy|sulfidů]]). [88] => * S [[Vodík|vodíkem]] reagují za vzniku vody, [[Sulfan|sirovodíku]], selenovodíku a tellurovodíku. Tyto sloučeniny mají molekulární vzorec H2X. [89] => * Chalkogeny také tvoří sloučeniny mezi sebou (například oxidy síry nebo sulfidy selenu). [90] => * Chalkogenní oxidy reagují s vodou za vzniku [[kyseliny]] se vzorcem H2XO3 (například [[kyselina siřičitá]]) nebo kyseliny se vzorcem H2XO4 (například [[kyselina sírová]]). [91] => [92] => == Výskyt v přírodě == [93] => [[Soubor:Fotosyntéza.svg|náhled|180x180pixelů|Průběh fotosyntézy za vzniku kyslíku]] [94] => [95] => * Čtyři nejlehčí chalkogeny (kyslík, síra, selen a tellur) jsou prvotními prvky na Zemi. Síra a kyslík se vyskytují jako složky [[Měď|měděných]] rud a selen a tellur se v těchto rudách vyskytují v malých stopách. Mezi kovovými chalkogenidy jsou nejběžnější oxidy a sulfidy. [96] => [97] => * Kyslík se vyskytuje především jako složka vzduchu ve formě dvouatomových [[Molekula|molekul]] a také rozpuštěný ve [[Voda|vodě]]. Je základem života na Zemi a vyskytuje se ve všech živých organismech. S mnoha prvky vytváří oxidy, například plynný [[oxid uhličitý]] v zemské atmosféře a pevný [[oxid křemičitý]] (křemen) jako hlavní složka zemské kůry. Nachází se v mnoha dalších oxidových a hydroxidových [[Minerál|minerálech]]. Tvoří 21 % hmotnostních složek atmosféry, 89 % vody, 46 % zemské kůry a 65 % lidského těla.  Kyslík je třetím nejhojnějším prvkem ve [[Vesmír|vesmíru]] a tvoří 1 % hmoty vesmíru.[[Soubor:00014_11_cm_sulfur_gypsum.jpg|náhled|138x138pixelů|Síra]] [98] => * Síru lze nalézt v elementární formě nebo ve formě [[Sulfidy|sulfidových]] a [[Sírany|sulfátových]] minerálů. Sulfidy tvoří s mnoha prvky, například minerály [[galenit]], [[cinabarit]], [[pyrit]] a [[sulfid zinečnatý]]. Je obsažena v [[Sulfan|sirovodíku]], [[Oxid siřičitý|oxidu siřičitém]] a [[Kyselina sírová|kyselině sírové]] často v souvislosti se [[Sopečná erupce|sopečnými erupcemi]]. Je také přítomná prakticky ve všech živých organismech, například v [[Bílkovina|bílkovinách]] jako [[aminokyselina]] [[cystein]] či [[methionin]]. Síra tvoří 0,035 % hmotnostních složek zemské kůry, což z ní činí 17. nejhojnější prvek. Ve vesmíru je 10. nejhojnějším prvkem .[[Soubor:Selenium_in_sandstone_(Westwater_Canyon_Member,_Morrison_Formation,_Upper_Jurassic;_Section_23_Mine,_north_of_Grants,_New_Mexico,_USA)_2_(17493806666).jpg|náhled|139x139pixelů|Selen]] [99] => * Selen je 67. nejhojnější prvek v zemské kůře. Atmosféra obsahuje 1 nanogram selenu na metr krychlový. V přírodě vytváří vzácnější [[selenidy]], jako je například selenid mědi. [100] => * Tellur je jedním z deseti nejméně hojných prvků v zemské kůře. Vytváří vzácnější [[telluridy]] jako je například [[tellurid stříbrný]]. Dále se vyskytuje v některých minerálech se [[Zlato|zlatem]], jako je sylvanit a kalaverit.   [101] => * [[Soubor:Tellurium_pieces.jpg|náhled|138x138pixelů|Tellur]]Polonium je jeden z deseti nejvzácnějších kovů na Zemi. Vyskytuje se pouze ve stopových množstvích prostřednictvím [[Radioaktivita|radioaktivního]] rozpadu [[Uran (prvek)|uranu]] a [[Thorium|thoria]]. V uranových rudách je přítomno v koncentracích 100 mikrogramů na metrickou tunu. Velmi malé množství polonia existuje v půdě, a tím i ve většině potravin a lidském těle. Vytváří především nestabilní sloučeniny. [102] => * Livermorium se v přírodě nevyskytuje. Je to [[Transurany|transuran]] s [[Protonové číslo|protonovým číslem]] 116. Vyrábí se uměle v urychlovačích částic. Vždy je syntetizováno jen několik atomů najednou. [103] => [104] => == Periodická tabulka s vyznačenými bloky == [105] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [106] => [107] => == Odkazy == [108] => === Reference === [109] => {{překlad|en|Chalcogen|1175630313|de|Chalkogene|227428410|en|Pnictogen|1175829847|de|Stickstoffgruppe|219088072}} [110] => [111] => === Související články === [112] => * [[Blok s]] [113] => * [[Blok p]] [114] => * [[Přechodné kovy|Blok d]] [115] => * [[Mnemotechnická pomůcka#Chemie|Mnemotechnické pomůcky – chemie]] [116] => [117] => === Externí odkazy === [118] => * {{Commonscat}} [119] => [120] => {{Autoritní data}} [121] => {{Portály|Chemie}} [122] => [123] => [[Kategorie:Chalkogeny| ]] [124] => [[Kategorie:Skupiny chemických prvků|16. skupina]] [125] => [[Kategorie:Skupiny periodické tabulky|16. skupina]] [] => )
good wiki

Chalkogeny

Chalkogeny jsou 16. skupinou periodické tabulky (6.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Země','aminokyselina','Protonové číslo','Sulfidy','Bílkovina','Jöns Jacob Berzelius','Sulfan','methionin','plyn','Elektron','Elektronová konfigurace','Kyselina sírová'

Aminokyselina

Bílkovina

Bílkovina je jedním z nejdůležitějších živin v lidské stravě.

Elektron

Methionin

Methionin je jednou z neesenciálních aminokyselin.

Plyn

Sulfan

Sulfidy

Země