Array ( [0] => 15490562 [id] => 15490562 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Charkov [uri] => Charkov [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Charkov je druhé největší město na Ukrajině a významné kulturní, vědecké, průmyslové a dopravní centrum. Nachází se na severovýchodě země nedaleko hranic s Ruskem. Město je správním centrem Charkovské oblasti a má dlouhou historii, sahající až do roku 1654. Charkov je známý svými historickými a architektonickými památkami, jako je Charkovský historický muzeum, Charkovský divadelní náměstí a Sovětský risařský areál. Vzhledem k svému vzdělání je Charkov také důležitým univerzitním městem se zhruba 20 významnými univerzitami a výzkumnými instituty. Město má rozvinutý průmysl, zejména v oblasti strojírenství, elektrotechniky, chemického průmyslu a potravinářského průmyslu. Charkov je také významným dopravním uzlem s mezinárodním letištěm a rozvinutým síťovým spojením vlaky a autobusy. [oai] => Charkov je druhé největší město na Ukrajině a významné kulturní, vědecké, průmyslové a dopravní centrum. Nachází se na severovýchodě země nedaleko hranic s Ruskem. Město je správním centrem Charkovské oblasti a má dlouhou historii, sahající až do roku 1654. Charkov je známý svými historickými a architektonickými památkami, jako je Charkovský historický muzeum, Charkovský divadelní náměstí a Sovětský risařský areál. Vzhledem k svému vzdělání je Charkov také důležitým univerzitním městem se zhruba 20 významnými univerzitami a výzkumnými instituty. Město má rozvinutý průmysl, zejména v oblasti strojírenství, elektrotechniky, chemického průmyslu a potravinářského průmyslu. Charkov je také významným dopravním uzlem s mezinárodním letištěm a rozvinutým síťovým spojením vlaky a autobusy. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Bitva o Charkov (2022)]]}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Charkov [3] => | originální jméno = {{cizojazyčně|uk|Харків}} [4] => | koláž = {{Koláž|position=center [5] => | photo1a = Успенський_собор_взимку,_аерофото.jpg [6] => | photo1b = [7] => | photo2a = Україна,_Харків,_пл._Конституції,_7_фото_1.JPG [8] => | photo2b = Kharkiv-Pasazhyrskyi_Railway_Station_-_04_(cropped).jpg [9] => | photo3a = Kharkiv_University_(cropped).jpg [10] => | size = 270 [11] => | spacing = 2 [12] => | color = #FFFFFF [13] => | border = 0 [14] => | text = ''Po směru hodinových ručiček počínaje obrázkem nahoře:'' [[Katedrála Zesnutí Panny Marie]], železniční stanice [[Charkiv-Pasažyrskyj]], Charkovská univezita, Charkovská radnice [15] => }} [16] => | pojem vyššího celku = [[Oblasti na Ukrajině|Oblast]] [17] => | název vyššího celku = [[Charkovská oblast|Charkovská]] [18] => | pojem nižšího celku = [[Rajóny na Ukrajině|Rajón]] [19] => | název nižšího celku = [[Charkovský rajón|Charkovský]] [20] => | administrativní dělení = 9 městských [[rajón]]ů: ''Cholodnohirskyj, Industrialnyj, Kyjivskyj, Nemyšljanskyj, Novobavarskyj, Osnovjanskyj, Saltivskyj, Slobidskyj, Ševčenkivskyj'' [21] => | etnické složení = [[Ukrajinci]] (cca 70 %), [[Rusové]], [[Židé]], [[Arméni]], [[Vietnamci]], [[Gruzíni]], [[Tataři]] [22] => | náboženské složení = [[Pravoslaví|Pravoslavné křesťanství]] [[Judaismus]] [23] => | psč = 61001 [24] => | telefonní předvolba = +380 57 [25] => | starosta = Igor Těrěchov [26] => }} [27] => '''Charkov'''{{Citace elektronického periodika [28] => | příjmení = Český úřad zeměměřický a katastrální [29] => | jméno = (ČÚZK) [30] => | titul = Jména světa [31] => | periodikum = ags.cuzk.cz [32] => | url = https://ags.cuzk.cz/jmenasveta/?typ=5&extent=2290518.803555507,2003115.5772031343,6561701.946903314,6424268.170046516&b=1 [33] => | jazyk = cs-CZ [34] => | datum přístupu = 2022-08-13 [35] => }} ({{Vjazyce2|uk|Харків|Charkiv}}; {{Vjazyce2|ru|Харьков|Charkov}}) je [[Seznam měst na Ukrajině|druhé největší město]] [[Ukrajina|Ukrajiny]] (žije zde přibližně 1,42 milionů obyvatel). Leží v severovýchodní části země, 410 km od [[Kyjev]]a a 34 km od [[Rusko-ukrajinská státní hranice|rusko-ukrajinské hranice]]. Je centrem [[Charkovská oblast|Charkovské oblasti]], historického kraje [[Slobodská Ukrajina]] a celého širšího regionu východní Ukrajiny. Charkovská aglomerace s populací přes 2,2 miliony lidí tvoří třetí největší aglomeraci v rámci aglomerací velkých měst Ukrajiny. [36] => [37] => Ve městě sídlí Charkovská národní univerzita V. N. Karazina, což je jedna z nejlepších 500 univerzit na světě, a Národní technická univerzita Charkovský polytechnický institut, která je jednou z 1000 nejlepších na světě.https://web.archive.org/web/20170609212134/https://www.topuniversities.com/university-rankings/world-university-rankings/2018 [38] => [39] => Od 19. prosince 1919 do 24. června 1934 byl Charkov prvním hlavním městem sovětské Ukrajiny, odtud název „první hlavní město“. V roce 2022 získalo čestný titul [[Město-hrdina Ukrajiny]]. [40] => [41] => == Historie == [42] => [[Soubor:Harkov dmitry.jpg|náhled|vlevo|Chrám sv. Dimitrije v Charkově na kolorované pohlednici z 19. století]] [43] => [44] => === Doba bronzová a starověk === [45] => Archeologické vykopávky v Charkově dokazují, že zde bylo osídlení již v době bronzové ve 2. tisíciletí před naším letopočtem. V okolí města jsou nálezy z období Skytů (6.-3. století př. n. l.) a [[Sarmati]]ů (2.-1. století př. n. l.). Ve městě byly nalezeny stopy raných Slovanů, doložena je [[Černjachovská kultura]] (2.-6. století) a další slovanské osídlení [[Doněck]]a z knížecí doby. [46] => [47] => === Kyjevská Rus === [48] => Na místě Charkova v 9.–11. století v období Kyjevské Rusi bylo starobylé město Donets a osada Donets. Po rozpadu Kyjevské Rusi v roce 1240 dobyli dnešní území Charkova [[Kumáni]] a později [[Tataři]], kteří jej ovládali od 12. do 15. století. [49] => [50] => === Carské Rusko === [51] => Název města pravděpodobně pochází od řeky Charkov. Samotné pevnostní město Charkov bylo založeno záporožskými [[Kozáci|kozáky]] roku [[1656]]. Mělo bránit jihozápadní hranice [[Ruské impérium|Ruského impéria]], během 18. století však ztratilo svůj vojenský význam. V roce [[1765]] se však stalo hlavním městem ruské části Ukrajiny. Roku 1805 zde byla založena první univerzita na území východní Ukrajiny. Rychlý rozvoj Charkova nastal koncem 19. století. S příchodem železnice se z Charkova stalo důležité průmyslové a obchodní centrum. V počátečním období [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] byl Charkov hlavním městem [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]] (1917–1934). [52] => [53] => === 1917–1920 === [54] => Moc v Charkově během ukrajinské první republiky byla v rukou prozatímní vlády a demokratických institucí. [55] => [56] => === 1924 === [57] => 16. listopadu 1924 v 19:00 Charkov vysílal první národní rozhlasový program. Hlasatelé řekli: „Ahoj, ahoj, ahoj! Charkov mluví, Charkov mluví, Charkov mluví!“ [58] => [59] => === Hladomor === [60] => Na počátku 30. let donutil [[hladomor na Ukrajině|hladomor]] mnoho obyvatel přemístit se z venkova do měst, také do Charkova. [61] => Skutečnost, že Charkov byl hlavním městem Ukrajiny, měla výrazný vliv na ukrajinizaci města. Teprve porážka ukrajinské kultury ve 30. letech, hladomor, čistky a přesun hlavního města do Kyjeva (1934) změnily postavení Charkova a ten koncem 20. – začátkem 30. let začal ztrácet hodně ze svého ukrajinského charakteru. [62] => [63] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-L20721, Charkow, deutscher Einmarsch.jpg|náhled|vlevo|Obsazení Charkova německým [[Wehrmacht]]em v roce 1941]] [64] => [65] => === Druhá světová válka === [66] => Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se Charkov se svým okolím stal jedním z hlavních bojišť. Město bylo nejprve v roce 1941 dobyto [[Wehrmacht|německou armádou]] a jejími spojenci (viz [[První bitva o Charkov]]). 15. prosince 1941 bylo německými nacisty zastřeleno v rokli [[Drobickij Jar]] u Charkova 15 000 Židů. V květnu 1942 se [[Rudá armáda]] pokusila město osvobodit, avšak po [[Druhá bitva o Charkov|Druhé bitvě o Charkov]] pokračovala německá okupace. V létě 1943 sovětská [[Rudá armáda]] po německém ústupu město osvobodila, avšak po [[Třetí bitva o Charkov|Třetí bitvě o Charkov]] musela sama z města ustoupit a nakrátko se vrátil do města německý [[Wehrmacht]]. Dne 23. srpna 1943 byl Charkov definitivně osvobozen Rudou armádou (viz [[Operace Vojevůdce Rumjancev]]). Okolo 70 % města bylo při bojích zničeno a během německé okupace v letech 1942 a 1943 zemřelo hlady až 100 000 obyvatel Charkova. V důsledku druhé světové války přišel Charkov o primát největšího města [[Ukrajina|Ukrajiny]]. [67] => [68] => Na konci roku 1943 se v Charkově konal proces s válečnými zločinci, který se stal mezinárodně známým a navštívili jej korespondenti z mnoha zemí. [69] => [70] => === Poválečné období === [71] => Roku 1975 bylo otevřeno 18 km dlouhé [[Metro v Charkově|charkovské metro]] (1978 byla zahájena druhá linka) s 13 stanicemi (plánovány 3 linky, celkem 43 stanic). [72] => [73] => === Samostatná Ukrajina === [74] => * V roce 2012 byl Charkov jedním z měst, ve kterém se konalo [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2012|Mistrovství Evropy ve fotbale]]. [[Charkov]] je i domovem zástupců více než 100 národností, je registrováno a působí zde 65 národních a kulturních sdružení. [75] => * Známou dominantou Charkova je náměstí Svobody (Plošča Svobody dříve známé jako náměstí Dzeržinského), které je devátým největším městským náměstím v Evropě a 28. největším náměstím na světě. [76] => * Modernizace a postupné rozšiřování [[Metro v Charkově|podzemního systému metra]] s asi 38,7 kilometry trati a 30 stanicemi (2021). Nejnovější stanice metra Peremoha byla otevřena 19. srpna 2016. Všechny stanice metra mají velmi osobitou architekturu. [77] => * V roce 2007 postavila městská vietnamská menšina největší buddhistický chrám v Evropě na pozemku o rozloze 1 hektaru s památníkem [[Ho Či Min]]a. [78] => * V současné době je Charkov hlavním kulturním, vědeckým, vzdělávacím, dopravním a průmyslovým centrem Ukrajiny s četnými muzei, divadly a knihovnami, včetně katedrály Zvěstování a Usnutí Bohorodičky, budovy Deržprom na náměstí Svobody a Národní univerzity v Charkově. [79] => [80] => === Ruská agrese === [81] => {{Viz též|Bitva o Charkov (2022)}} [82] => Během prvního týdne [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruského útoku na Ukrajinu]] bylo město ve dnech 25. února až 3. března 2022 masivně bombardováno, mimo jiné vyřazena z provozu a zdemolována jedna z historických budov univerzity.[twitter.com/leonidragozin/status/1498912702814638083?ref_src=twsrc%5Etfw%7Ctwcamp%5Etweetembed%7Ctwterm%5E1498912702814638083%7Ctwgr%5E%7Ctwcon%5Es1_&ref_url=https%3A%2F%2Fzpravy.aktualne.cz%2Fzahranici%2Fproc-se-putinovi-nepodarila-rychla-valka Video na twitteru] Bombardování pokračovalo i nadále v průběhu války.{{Citace elektronického periodika [83] => | příjmení = Kejlová [84] => | jméno = Tamara [85] => | titul = Rusko stupňuje útoky na Charkov [86] => | periodikum = ct24.ceskatelevize.cz [87] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/kyjev-ma-zvesti-o-ruske-ofenzive-proti-charkovu-za-psychologickou-valku-moskva-na-to-nema-mini-347962 [88] => | jazyk = cs [89] => | datum přístupu = 2024-04-13 [90] => }} [91] => [92] => == Obyvatelstvo == [93] => V roce 2022 měl Charkov 1 421 125 obyvatel s nadpoloviční většinou Ukrajinců, přičemž užívání ruštiny mírně převažuje nad ukrajinštinou; rozšířen je také [[suržyk]]. Po několik desítek let byl největším ukrajinským městem; nejrychleji rostl koncem 19. a začátkem 20. století. V roce 1926 měl 417 000 obyvatel; [[Ukrajinci]] tehdy tvořili 38 %, [[Rusové]] 38  %, [[Židé]] 19,5 %. Roku 1939 zde již žilo 833 000 osob. Pokles způsobený válkou byl rychle dohnán: v roce 1959 žilo v Charkově 953 000 lidí (Ukrajinci 48 %, Rusové 40 %, Židé 9 %). Podíl Rusů a Židů má klesající tendenci, naopak novými menšinami jsou [[Arméni]] a [[Vietnamci]]. V roce 2001 tvořili Ukrajinci 62 %, Rusové 31 % a Židé 1,7 % obyvatel. [94] => [95] => == Kultura a pamětihodnosti == [96] => Významnou historickou památkou města je klášterní chrám z roku 1689, zbudovaný ve stylu [[ukrajinské baroko|ukrajinského baroka]]. Dále je zde několik převážně pravoslavných kostelů, sídlí zde však také římskokatolická [[Charkovsko-záporožská diecéze]] (založena 2002). [97] => [98] => Nejvýraznější stavbou je zřejmě obří konstruktivistická budova ''Deržpromu'', vystavěná ve 20. letech 20. století a známější spíše pod ruským názvem ''[[Gosprom]]'', která dominuje [[Náměstí Svobody (Charkov)|Náměstí Svobody]] – zřejmě nejrozlehlejšímu náměstí v Evropě o ploše 12 ha. [99] => [100] => Ve městě sídlí několik muzeí, [[Ilja Repin|Repinova]] galerie, [[Charkovské národní akademické divadlo opery a baletu M. V. Lysenka]], činoherní divadla T. H. Ševčenka (ukrajinskojazyčné) a A. S. Puškina (ruskojazyčné), městské loutkové divadlo, dětské divadlo, divadlo hudební komedie a jiná, Charkovská oblastní filharmonie, z vysokých škol např. Charkovská státní univerzita, na níž studoval mj. zdejší rodák, rusko-americký astronom [[Otto von Struve]]. Z Charkova také pochází populární duo hudebníků [[5'nizza]]. [101] => [102] => == Doprava == [103] => Charkov je vedle Kyjeva a Lvova hlavním dopravním uzlem země. Hlavním tranzitním směrem je severojižní silniční a železniční tah [[Moskva]] – Charkov – [[Krym]]. V roce 1954 bylo 9 km jihovýchodně od centra města vybudováno [[Mezinárodní letiště Charkov|mezinárodní letiště]]. Do Kyjeva jezdí několikrát denně vlak ''InterCity+''. Železnice odtud vedou ve směrech: [[Poltava]], [[Sumy]], [[Lgov]] (Rusko), [[Bělgorod]] (Rusko), [[Kupjansk]], [[Svjatohirsk]], [[Lozova]] a [[Krasnohrad]]. V Charkově se nachází sídlo [[Jižní dráha|Jižní dráhy]], jedné ze 6 divizí státních drah ''[[Ukrzaliznycja]]''. [104] => [105] => Město má poměrně rozvinutou síť MHD: [106] => * [[Metro v Charkově|Charkovské metro]], které funguje od roku 1975, doplnilo nedostačující [[Tramvajová doprava v Charkově|tramvajovou]] a [[trolejbusová doprava v Charkově|trolejbusovou síť]]. Dále jsou v provozu autobusy a [[maršrutka|maršrutky]]. [107] => * Zajímavostí je místní [[dětská železnice]] a [[lanová dráha]]. [108] => [109] => == Osobnosti == [110] => [111] => === Rodáci === [112] => * [[Pavel Batickij]] (1910–1984), [[maršál Sovětského svazu]] [113] => * [[Olga Antonovna Dobiaš-Rožděstvenskaja]] (1874–1939) – historička, [[Medievistika|medievalistka]] a univerzitní profesorka [114] => * [[Vladimir Geršonovič Drinfeld]] (*1954), matematik [115] => * [[Natalija Polonska-Vasylenko]] (1884–1973), historička [116] => [117] => === Ostatní === [118] => [119] => * [[Isaak Osipovič Dunajevskij]] (1900–1955), hudební [[Hudební skladatel|skladatel]] a dirigent [120] => * [[Lev Davidovič Landau]] (1908–1968), fyzik [121] => [122] => == Partnerská města == [123] => * {{partnerské město|Bologna}} [124] => * {{partnerské město|Brno}} [125] => * {{partnerské město|Cincinnati}} [126] => * {{partnerské město|Lille}} [127] => * {{partnerské město|Norimberk}} [128] => * {{partnerské město|Poznaň}} [129] => * {{partnerské město|Tchien-ťin}} [130] => * {{partnerské město|Varna}} [131] => [132] => == Odkazy == [133] => [134] => === Reference === [135] => [136] => [137] => === Související články === [138] => * [[Bitva v Kurském oblouku]] [139] => * [[Charkovčanka]] [140] => * [[Metro v Charkově]] [141] => * [[Slobodská Ukrajina]] [142] => [143] => === Externí odkazy === [144] => * {{Commonscat}} [145] => * {{Wikislovník|heslo=Charkov}} [146] => * {{Oficiální web}} (ukrajinsky, rusky)] [147] => * [https://web.archive.org/web/20070502175132/http://www.mediaport.info/service/webcam.php?action=4 Webkamera: Pavlovopolskyj Rynok] [148] => * [http://www.shops.kharkov.ua/ktinfo.php?info=galkh Gallery „Old Kharkov“. Photos, cards, figures.] [149] => * [http://yadi.sk/d/rA1g-9PS8ycbs Kniha o Charkově v českém jazyce] [150] => [151] => {{Charkovská oblast}} [152] => {{Ukrajina}} [153] => {{Města na Ukrajině}} [154] => {{Autoritní data}} [155] => {{Portály|Ukrajina}} [156] => [157] => [[Kategorie:Charkov| ]] [158] => [[Kategorie:Města v Charkovské oblasti]] [159] => [[Kategorie:Bývalá hlavní města]] [160] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [161] => [[Kategorie:Město-hrdina Ukrajiny]] [] => )
good wiki

Charkov

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Metro v Charkově','Arméni','Slobodská Ukrajina','Rusové','Ukrajina','Charkovská oblast','Židé','Rudá armáda','Ukrajinci','Vietnamci','Tataři','Wehrmacht'

Arméni

Rusové

Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny.

Tataři

Ukrajina

Ukrajinci

Ukrajinci jsou etnická skupina lidí původem z Ukrajiny.

Vietnamci

Wehrmacht

Židé

Židé jsou etnickou a náboženskou skupinou, která je spojována s židovským náboženstvím a židovskou kulturou.