Array ( [0] => 14840803 [id] => 14840803 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dálnice [uri] => Dálnice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:TA DH 208.jpg|náhled|Dopravní zácpa na [[Dálnice 20 (Izrael)|Ajalonské dálnici]] v [[Tel Aviv]]u ([[Izrael]])]] [1] => '''Dálnice''' (ze slov '''dál'''ková sil'''nice''',{{Citace elektronické monografie [2] => | příjmení = Lídl [3] => | jméno = Václav [4] => | příjmení2 = Janda [5] => | jméno2 = Tomáš [6] => | titul = Stavby, kterým doba nepřála [7] => | url = https://www.rsd.cz/documents/38144/80623/Stavby_kterym_doba_neprala.pdf [8] => | druh nosiče = PDF online [9] => | vydání = 2 [10] => | vydavatel = [[Ředitelství silnic a dálnic]] [11] => | místo = Praha [12] => | kapitola = 2. [13] => | strany = 9 [14] => | datum přístupu = 2023-12-01 [15] => }} zastarale '''''autostráda''''') je [[rychlostní komunikace]] pro motorová silniční vozidla a je to nejvyšší typ [[pozemní komunikace]], která se staví na nejzatíženějších dálkových vnitrostátních a mezinárodních tazích. Oproti [[silnice|silnicím]] je na dálnicích obecně povolena vyšší rychlost a jsou zde použity vyšší technické parametry. Na dálnici je přísně zakázán pohyb pěších osob,Srov. např. § 35 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361#p35 Dostupné online]. a to včetně [[autostop|stopování]], které bývá povoleno nejvýše na dálničních nájezdech.{{Fakt/dne|20220705012219|}} [16] => [17] => == Historie == [18] => [19] => === První dálnice v Německu === [20] => Koncepce moderních dálnic vznikla v [[Německo|Německu]] na počátku [[20. století]]. Šlo o krátký testovací úsek mezi [[Witzleben]] a [[Nikolassee]] v [[Berlín]]ě. Tento úsek byl otevřen roku 1921. V [[Itálie|Itálii]] vznikaly první autostrady mezi lety 1922 a 1924. První dálnice v Německu spojovala [[Hamburk]], [[Frankfurt nad Mohanem]] a [[Basilej]]. V letech 1929 až 1932 vznikla na trase [[Kolín nad Rýnem]] – [[Bonn]] největší a nejmodernější dálnice na tehdejším světě. Úspěchy při stavbě v USA vedly k tomu, že v Berlíně vyrostla dálnice přes park Grunewald. K hlavnímu rozvoji dálniční sítě v Německu došlo ve [[1930–1939|30. letech]] 20. století, kdy se k moci dostal [[Adolf Hitler]]. Ten nechal postavit síť známou jako [[Reichsautobahnen]]. První úsek této sítě byl Frankfurt-Darmstadt-Mannheim-Heidelberg. Cílem tohoto projektu bylo vypořádat se s nezaměstnaností v tehdejším Německu. Do roku 1936 bylo v provozu 1000 kilometrů dálnic, v roce 1942 existovalo již 6500 km dálnic. Dálnice byly budovány ve směrech západ-východ a sever-jih. [21] => [22] => '''Specifikace dálnic vybudovaných Adolfem Hitlerem:''' [23] => [24] => Pruhy: šířka 7,5 m [25] => [26] => Střední pruh: šířka 5 metrů [27] => [28] => Maximální rychlost: 150 km/h [29] => [30] => ==== Dálnice v USA ==== [31] => První dálnice ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] vznikla v [[New York]]u. Vedla přes [[Central Park|Central park]] a měla 4 pruhy ve dvou směrech. Byla navržena tak, aby co nejméně zasahovala do krajiny parku. Úspěch této stavby vedl ke vzniku sítě [[Westchester County]]. Další dálnice byly postaveny právě v New Yorku, síť pak pokračovala právě na Westchester county a poté dál Connecticutem. Tato síť byla zpoplatněna. [32] => [33] => === Historie řazení do tří tříd === [34] => Řazení do tří tříd vzniklo ve Francii: [35] => [36] => 1. třída – spravované státem [37] => [38] => 2. třída – spravované obcemi, ale podporovány dotacemi státu [39] => [40] => 3. třída – spravované obcemi [41] => [42] => Toto dělení se časem měnilo i kvůli rozdílným nárokům. [43] => [44] => === Dálnice v Československu === [45] => {{Viz též|Dálnice v Česku|Dálnice na Slovensku}} [46] => ==== První dálnice a plány ==== [47] => První plán vytvořit dálnici vznikl v roce 1935, kdy se i začalo s budováním. Existovaly dva základní plány – prvním byla trasa Plzeň-Košice, druhá pak Cheb – Chust. Největší plán pak měl [[Jan Antonín Baťa]], který nechal na své náklady vypracovat projekt. Jako optimální byla shledána trať Cheb – [[Velký Bočkov]], který leží u ukrajinsko-rumunských hranic. V roce 1938 však Československo přišlo o velkou část území a plány musely být přepracovány. Další dálnice, které měly přes československé území vést, byly trasy [[Vratislav (město)|Wroclav]] – [[Vídeň]] a Streitau – [[Cheb]] – [[Karlovy Vary]] – [[Lovosice]] – [[Česká Lípa]] – [[Liberec]] – [[Görlitz]]. Z těchto velkých dálnic nakonec vzniklo pouze několik desítek kilometrů tras. Do práce totiž nenastoupilo dost dělníků, zakázány byl i některé materiály. Stopy po těchto úsecích jsou dodnes patrné na některých místech v Česku. Největší nedostavěný úsek je most přes údolí Želivky, kde zůstal jeden vybetonovaný pilíř a skruž. Most je dokončen z 42%. Vegetací zarostla i mnohá staveniště mezi Prahou a Humpolcem a v Chřibech na Moravě. U Průhonic jsou v krátkém úseku, jako památka na betonáž v roce 1939, hotovy odstavné pruhy v obou směrech. [48] => [49] => ==== Období komunismu ==== [50] => V období komunismu byla zahájena stavba dálniční sítě, včetně [[Dálnice D1|D1]]. V roce 1967 byla zahájena výstavba D1. Dálnice D1 mezi Prahou a Brnem byla dostavěna roku 1980, tedy o 40 let později, než bylo v plánu. První její úsek byl otevřen roku 1971. [51] => [52] => == Název == [53] => Ve 30. letech se v záměrech na vybudování rychlostních dálkových komunikací používaly různé termíny: národní silnice, silniční magistrála, autostráda apod. [54] => [55] => 20. října 1938 pověřil [[Seznam ministrů veřejných prací Československa|ministr veřejných prací]] [[Karel Husárek]] brigádního generála [[Václav Nosek (generál)|Václava Noska]] zorganizováním úřadu pro výstavbu dálkové silnice z Prahy do Podkarpatské Rusi. Výstavbu tak mělo zajistit nově zřízené ''Velitelství stavby dálkových silnic'' (VSDS), spadající pod [[Ministerstvo veřejných prací Československa]]. Ovšem již [[15. listopad|15. listopadu]] 1938 zaslalo VSDS jménem V. Noska na [[Ministerstvo národní obrany Československa]] oficiální návrh slova „dálnice“ – toto označení navrhl štábní kapitán VSDS Ing. [[Karel Chmel]], a to podle vzorů „silnice“ a „železnice“.Lumír Klimeš: [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7704 Kdo je autorem slova dálnice?], Naše řeč, ročník 85 (2002), číslo 5, s. 271https://jihlavska.drbna.cz/zpravy/doprava/19989-foto-pred-84-lety-se-zacala-psat-historie-dalnice-d1-stavbu-prerusila-valka-puvodne-mela-mit-jinou-trasu.html - FOTO: Před 84 lety se začala psát historie dálnice D1. Stavbu přerušila válka, původně měla mít jinou trasu 23. prosince 1938 bylo vydáno Vládní nařízení č. 372, jímž z dosavadního VSDS vzniklo při ministerstvu veřejných prací samostatné ''Generální ředitelství stavby dálnic'' (GŘSD) a slovo „dálnice“ se tak stalo úředním termínem.{{Citace právního předpisu | typ = Vládní nařízení | číslo = 372/1938 Sb. | název = o stavbě dálnic, o zřízení generálního ředitelství stavby dálnic a o jeho organisaci | | url = https://www.aspi.cz/products/lawText/1/7430/1/2/vladni-narizeni-c-372-1938-sb-o-stavbe-dalnic-o-zrizeni-generalniho-reditelstvi-stavby-dalnic-a-o-jeho-organisaci [56] => }} [57] => [58] => == Označování == [59] => [[Soubor:Nupaky, dálnice D1, od exitu 8 k exitu 10.jpg|náhled|Směrové tabule nad dálnicí značenou [[Dálnice D1|D1]] u [[Průhonice|Průhonic]] poblíž Prahy]] [60] => V řadě zemí se jednotlivé trasy dálnic označují písmenem před jejím číslem, často podle slova ekvivalentního v daném jazyce dálnici, např. v [[Evropa|Evropě]]: [61] => * '''A''' (většina) [[Albánie]], [[Belgie]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Bulharsko]], [[Francie]], [[Chorvatsko]], [[Itálie]], [[Kazachstán]], [[Kypr]], [[Litva]], [[Lucembursko]], [[Německo]], [[Nizozemsko]], [[Polsko]], [[Portugalsko]], [[Rakousko]], [[Rumunsko]], [[Řecko]], [[Severní Makedonie]], [[Slovinsko]], [[Srbsko]], [[Španělsko]], [[Švýcarsko]] [62] => * '''D''' [[Česko]], [[Slovensko]] [63] => * '''E''' [[Norsko]], [[Švédsko]] [64] => * '''M''' [[Arménie]], [[Ázerbájdžán]], [[Bělorusko]], [[Irsko]], [[Maďarsko]], [[Moldavsko]], [[Rusko]], [[Ukrajina]], [[Spojené království|Velká Británie]] [65] => * '''O''' [[Turecko]] [66] => * '''Jiné znaky''' [[Arménie]] (Մ), [[Gruzie]] (ს) [67] => * '''Pouze číslem bez písmena''' [[Dánsko]], [[Estonsko]], [[Finsko]], [[Island]], [[Malta]] [68] => [69] => == Technické parametry == [70] => Dálnice je všeobecně charakterizována svými vlastnostmi: [71] => * návrhová rychlost přes 100 km/h, maximální povolená rychlost se v jednotlivých zemích světa liší [72] => * kategorijní šířka čtyřpruhé dálnice průměrně 27,5 metru [73] => * výhradně [[mimoúrovňová křižovatka|mimoúrovňové křižovatky]] [74] => * připojovací a odbočovací pruhy v maximální předepsané délce [75] => * směrové oblouky, stoupání a klesání musí dodržovat určité parametry pro daný typ terénu [76] => * střední dělicí pás a krajnice musí dodržovat předepsané šířky [77] => [78] => Každá země má pro výstavbu dálnic na svém území mírně odlišné parametry, ale tento základ musí splňovat všechny. Od počátku prošly dálnice přirozeným vývojem a proto ty starší nemusejí některé současné parametry splňovat, např. chybějící odstavné pruhy, prudká stoupání apod. [79] => [80] => == Zpoplatnění == [81] => Ve většině zemí světa je používání dálnic kvůli nákladné výstavbě a údržbě zpoplatněno i pro osobní vozidla, např. v Česku, Francii nebo Itálii. Ale jsou i země, kde je pro osobní vozidla používání dálnic zdarma, např. Belgie, Německo nebo Dánsko. [[Dálniční poplatky]] se mohou platit buď dálničními známkami (vydávají se na 1 rok a obvykle i na kratší časové úseky, např. na 1 měsíc), elektronickým [[Mýtné|mýtem]] nebo klasickým mýtem. [82] => [83] => == Dálnice ve světě == [84] => [[Soubor:Colore della segnaletica autostradale.svg|náhled|upright=1.5|Ve světě jsou pro označení označeny modrá a zelená barva, mapa ukazuje užití barev v jednotlivých zemích]] [85] => [86] => === Dálnice v Česku === [87] => {{Podrobně|Dálnice v Česku}} [88] => První úsek nejstarší a nejvýznamnější z dálnic v Česku, [[dálnice D1]] spojující Prahu a Brno, byl uveden do provozu v roce 1971. [89] => [90] => === Dálnice v Evropě === [91] => {{Podrobně|Dálnice v Evropě}} [92] => [93] => Dálnice se začaly budovat po první světové válce v Itálii ([[Milán]]-[[Varese]]) a Německu. [94] => [95] => Nejhustší dálniční síť nalezneme v [[Belgie|Belgii]]. Nejdelší dálnice pak mají v [[Německo|Německu]]. [96] => [97] => === Dálnice ve zbytku světa === [98] => Nejdelší dálniční síť na světě mají v [[Spojené státy americké|USA]]. Tam mají dálnice velký význam, protože vzdálenosti jsou ohromné. Nejdelší dálnici pak nalezneme v [[Austrálie|Austrálii]], kde takzvané [[Silniční vlak|Road trainy]] vozí zboží z jednoho pobřeží na druhé. Dálnice jsou na mnoha místech světa špatné a přesto vytížené. V horských oblastech asijských států, například [[Pákistán]]u, nalezneme nezpevněné silnice, na kterých se nedokážou vyhnout ani dva nákladní vozy, ale provoz na nich je enormní - i několik stovek vozů za hodinu. [99] => [100] => == Negativní aspekty výstavby dálnic == [101] => [[Soubor:13-08-06-abu-dhabi-by-RalfR-077.jpg|náhled|Dálnice zhoršují propustnost krajiny pro lidi i zvířata. Zvyšují také okolní teplotu, způsobují [[znečištění ovzduší]] a [[Hlukové znečištění|znečištění hlukem]]]] [102] => [103] => === Ekologické === [104] => Dálnice je [[liniová stavba]], která má na životní prostředí poměrně zásadní negativní vliv. Vozovka a její příslušenství zabírá velkou plochu. Pouhá vozovka 100 km dálnice se standardní šířkou 28 metrů zabírá prostor 2,8 km². A také rozděluje krajinu na dvě poloviny, což komplikuje např. [[Migrace zvířat|migraci zvířat]]. Alespoň v [[biokoridor]]ech je proto snaha stavět tzv. [[ekotunel]]y neboli [[ekodukt]]y – přesypávané mosty. [105] => [106] => Dalším aspektem je vysoká rychlost, kterou se zvyšují nejen zplodiny, ale i hluk, což je největší negativum dálnic, kvůli kterému se obce brání jejich blízké přítomnosti. Kvůli velkému provozu hrozí na dálnici teoreticky i vyšší riziko ekologické havárie způsobené palivem nebo nákladem vozu, ale oproti běžným silnicím jsou nové dálnice lépe zabezpečeny např. kanalizací, která odvádí veškerou vodu z vozovek nejprve do jímek se základními čističkami.{{Doplňte zdroj}} [107] => [108] => === Dopravní === [109] => [[Soubor:Traffic_in_Southern_California.jpg|alt=|náhled|Dopravní zácpa na dvanáctiproudé dálnici v [[Jižní Kalifornie|Jižní Kalifornii]] dokazuje,{{Fakt/dne|20220705012420|}} že i po přidání velkého počtu jízdních pruhů řidiči vždy{{Fakt/dne|20220705012420|}} dálnici naplní a dopravě se neuleví{{Fakt/dne|20220705012420|}} – funguje zde [[dopravní indukce]]]] [110] => Budování dálnic či jejich rozšiřování přispívá také k [[Dopravní indukce|dopravní indukci]] – po jejich postavení vznikne nová nabídka spojení s vysokou kapacitou, která na trasu přivede nové automobily a vzniknou i cesty, které by předtím nebyly podniknuty vůbec nebo by k nim došlo jiným způsobem. To přináší problémy vzniku [[Dopravní zácpa|dopravních kolon]], přetížení okolních komunikací a dalších problémů.[http://www.mmr-vyzkum.cz/INFOBANKA/DownloadFile/6319.aspx Výzkumný projekt „URBIDO“ – WD-17-07-04 – Urbanistická řešení v integraci s dopravním plánováním – Projekt propojení územního a dopravního plánování]{{Nedostupný zdroj}}, dílčí výsledky projektu. Centrum dopravního výzkumu v.v.i., Ústav pro ekopolitiku o.p.s., prosinec 2007, konkrétní jména řešitelů neuvedena. Dopravní indukce v kap. 13 (dle obsahu str. 55–67, reálně od strany B57) [111] => [112] => Americký historik a urbanista [[Lewis Mumford]] v roce 1955 pronesl „''Přidání jízdních pruhů pro auta, aby se vyřešily dopravní zácpy, je jako uvolnění opasku, aby se vyléčila obezita.''"{{Citace elektronického periodika [113] => | příjmení = [114] => | příjmení2 = [115] => | příjmení3 = [116] => | jméno3 = [117] => | titul = Austria Cancels Highway Projects to Reduce Climate Risk [118] => | periodikum = Treehugger [119] => | url = https://www.treehugger.com/austria-cancels-highway-projects-5212671 [120] => | jazyk = en [121] => | datum přístupu = 2023-01-29 [122] => }} [123] => [124] => === Ekonomické === [125] => Za negativní aspekt výstavby dálnice je považována také její vysoká cena. V Česku se cena za kilometr dálnice v roce 2019 pohybovala mezi 150 miliony až miliardou korun – záleží na terénu.{{Citace elektronického periodika [126] => | titul = Kolik stojí jeden kilometr české dálnice? 150 milionů nebo také miliardu, říká šéf Eurovie [127] => | periodikum = [[Seznam Zprávy]] [128] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kolik-stoji-jeden-kilometr-ceske-dalnice-150-milionu-nebo-taky-miliardu-rika-sef-eurovie-80198 [129] => | datum přístupu = 2023-01-29 [130] => }} [131] => [132] => Za levnější a ekologičtější alternativu výstavby dálnic je považováno zlepšování sítě železniční dopravy a budování [[Město krátkých vzdáleností|měst krátkých vzdáleností]], která pro svou existenci vnitřní dálnice nepotřebují. [133] => [134] => == Odkazy == [135] => [136] => === Reference === [137] => [138] => [139] => === Související články === [140] => * [[Rychlostní komunikace]] [141] => * [[Rychlostní silnice]] [142] => * [[Rychlostní limity]] [143] => * [[Odpočívka]] [144] => [145] => === Externí odkazy === [146] => * {{Commonscat}} [147] => * {{Wikislovník|heslo=dálnice}} [148] => * {{NK ČR|ph114388|věc=ano}} [149] => * [https://www.rsd.cz/ Ředitelství silnic a dálnic] [150] => * [https://www.ceskedalnice.cz/ České dálnice] [151] => * [https://www.drivebestway.com/motorways/ Motorways - Exit Lists - Guide to the motorway systems worldwide (anglicky)] [152] => [153] => {{Autoritní data}} [154] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Doprava}} [155] => [156] => [[Kategorie:Dálnice| ]] [157] => [[Kategorie:Pozemní komunikace]] [] => )
good wiki

Dálnice

Ajalonské dálnici v Tel Avivu (Izrael) Dálnice (ze slov dálková silnice, zastarale autostráda) je rychlostní komunikace pro motorová silniční vozidla a je to nejvyšší typ pozemní komunikace, která se staví na nejzatíženějších dálkových vnitrostátních a mezinárodních tazích. Oproti silnicím je na dálnicích obecně povolena vyšší rychlost a jsou zde použity vyšší technické parametry.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Německo','Spojené státy americké','Itálie','Arménie','Belgie','Ukrajina','Berlín','Kazachstán','Jan Antonín Baťa','Liberec','pozemní komunikace','Rumunsko'

Arménie

Belgie

Berlín

Itálie

Kazachstán

Liberec

Německo

Rumunsko

Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu.

Ukrajina