Array ( [0] => 15485705 [id] => 15485705 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hradiště [uri] => Hradiště [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Hradiště (také nazývané hradiště) je opevněné místo, které sloužilo jako sídlo či obranný hrad v dobách minulých. Hradiště byla charakteristická stavbou valů, příkopů a hradeb, které chránily obyvatele a majetek před nepřáteli. V českých zemích se nachází mnoho hradišť, která pocházejí z období raného středověku (11.-12. století). Bývala obývána především zemědělskou komunitou, která se živila zemědělstvím a chovem dobytka. Hradiště byla často strategicky umístěna na výhodných místech, jako jsou skalnaté výšiny, ostrohy nebo vyvýšeniny. Dnes jsou některá hradiště turisticky atraktivními lokalitami, kde je možné navštívit archeologické vykopávky a naučit se více o životě na hradišti v minulosti. [oai] => Hradiště (také nazývané hradiště) je opevněné místo, které sloužilo jako sídlo či obranný hrad v dobách minulých. Hradiště byla charakteristická stavbou valů, příkopů a hradeb, které chránily obyvatele a majetek před nepřáteli. V českých zemích se nachází mnoho hradišť, která pocházejí z období raného středověku (11.-12. století). Bývala obývána především zemědělskou komunitou, která se živila zemědělstvím a chovem dobytka. Hradiště byla často strategicky umístěna na výhodných místech, jako jsou skalnaté výšiny, ostrohy nebo vyvýšeniny. Dnes jsou některá hradiště turisticky atraktivními lokalitami, kde je možné navštívit archeologické vykopávky a naučit se více o životě na hradišti v minulosti. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=původním významu slova hradiště}} [1] => '''Hradiště''' (též '''hradisko''') je opevněné sídlo z období [[neolit]]u až raného [[středověk]]u, předchůdce středověkých [[hrad]]ů nebo [[město|měst]]. Výraz hradiště označuje místo, kde stál nebo stojí [[hrad]]. V běžné praxi je pojem hradiště používán pro [[neolit]]ická až [[raný středověk|raně středověká]] opevněná sídla. Typickými polohami vhodnými pro stavbu hradišť byly různé výšiny, jejichž svahy poskytovaly přirozenou ochranu, a proto nebylo nutné výrazněji je ohrazovat. Jiným častým typem jsou hradiště blatná, která byla zakládána v rovinatém terénu a využívala vodní ochrany. [2] => [3] => Velikost hradišť se může velmi lišit. Existují hradiště s rozlohou menší než jeden hektar, ale i rozsáhlé areály, jejichž opevněná plocha dosahuje stovek hektarů. Hradiště mohla plnit více funkcí a často je kombinovala. Vedle předpokládané funkce vojensko-strategické mohla hradiště sloužit jako útočiště obyvatelstva, jako shromaždiště ke kultovním či společenským rituálům i jako střediska obchodu včetně funkce opěrných bodů na dálkových komunikacích. Nepochybně sloužila i jako sídla společenských elit. [4] => [5] => == Název == [6] => [[Praslovanština|Praslovanské]] slovo pro hradiště je ''*gordъ.'' V různých slovanských jazycích se vyvíjelo různě, což vysvětluje původ českého slova hrad a ruského {{Cizojazyčně|ru|город}} (gorod).Encyklopedie českých hradišť, s. 19 [7] => [8] => Slovo „hradiště“ se v české archeologii používá v několika různých významech: [9] => * místo zaniklého [[hradisko|hradiště]], jen v moravském prostředí [10] => * samostatný typ opevněného pravěkého a raně středověkého sídliště [11] => * místo, kde takové sídliště stávalo [12] => Naopak se v české archeologii termín hradiště nepoužívá obecně pro místo po zaniklém [[hrad]]u, jak by jinak odpovídalo analogii k slovům [[tvrziště]] a [[městiště]]. Zavedení takového významu, byť s odkazem na jazykovou správnost, nemá naději na úspěch, stejně tak je považováno za nesprávné označovat raně středověká hradiště s odkazem na dobové prameny jako hrady, protože by to bylo v rozporu s dnes ustáleným významem pojmu.Petr Sokol a kol.: ''Metodika terénní prostorové identifikace, dokumentace a popisu nemovitých archeologických památek'', Národní památkový ústav, Praha, 2017, str. 74 [13] => [14] => == Hradiště podle zemí == [15] => === Česko === [16] => {{Podrobně|Hradiště v Česku}} [17] => [[File:IMG 0112a Stradonice m.jpg|thumb|[[Oppidum Stradonice]]]] [18] => [19] => Česká hradiště byla budována od [[Neolit na území Česka|neolitu]] do raného středověku. Raně středověká hradiště byla ve své době označována jako hrady, a proto správným označením těchto staveb je termín ''raně středověké hrady.'' Svou podobou se však hradiště od [[Vrcholný středověk|vrcholně středověkých]] hradů velmi lišila. [20] => [21] => Nejstarší objekty považované za hradiště či opevněná výšinná sídliště pochází ze závěrečné fáze neolitu. Nezpochybnitelná hradiště pochází až z [[Eneolit na území Česka|eneolitu]], kdy se objevují objekty opevněné příkopy, [[Palisáda|palisádami]] a různými typy [[Hradba|hradeb]].Encyklopedie českých hradišť, s. 15 S příchodem [[Doba bronzová na území Česka|doby bronzové]] hradiště mizí a v malém množství se objevují až ve střední době bronzové. V mladší a pozdní době bronzové se počet hradišť výrazně zvýšil. Opevněná sídla té doby byla středisky řemeslné výroby a snad i ekonomicko-správními centry.Encyklopedie českých hradišť, s. 16 [22] => [23] => V dalším období je stavba hradišť doložena až od počátku šestého století před naším letopočtem v pozdní [[Doba halštatská|době halštatské]]. Halštatská opevněná sídliště v maximální míře využívala kombinaci přírodních obranných prvků a umělých opevnění a jejich rozloha se pohybovala od stovek metrů čtverečních do desítek hektarů. V [[Laténská kultura|době laténské]] se hradiště objevují již v její časné fázi, ale dobře poznané jsou až objekty z mladšího období. Na počátku druhého století před naším letopočtem vnikala hradiště označovaná jako [[Oppidum|oppida]]. Jejich výstavba souvisela pravděpodobně s příchodem [[Keltové|keltských]] skupin z [[Předalpská Galie|předalpské Galie]], které si s sebou přinesly pokročilé znalosti stavebního umění.Encyklopedie českých hradišť, s. 17 [24] => [25] => V období od přelomu letopočtu do sedmého století byla na území Čech budována jen lehká a nejspíše dočasná opevnění. První raně středověká hradiště se objevila až v osmém století. Zpočátku jejich stavebníci využívali k opevnění pouze mělké příkopy a jednoduché dřevěné hradby. Ty byly často v průběhu devátého století nahrazeny mohutnějšími hradbami, které ve svých konstrukcích kombinovaly dřevo, hlínu a především kámen.Encyklopedie českých hradišť, s. 18 Od desátého století se některá hradiště stala základními mocenskými oporami [[Přemyslovci|přemyslovského]] státu. Centra provincií tvořila tzv. [[Hradská soustava|hradskou soustavu]], která přetrvala až do první poloviny třináctého století. [26] => [27] => === Litva === [28] => [[Soubor:Daubariu piliakalnis.z., 2005-10-31.JPG|náhled|Hradiště Daubarių piliakalnis, okres [[Mažeikiai]].]] [29] => [30] => Litevský ''piliakalnis'', ([[Lotyština|lotyšsky]] ''pilskalns'') je litevský protějšek hradiště s tím rozdílem, že se nevyskytují hradiště tzv. blatná, že litevská hradiště jsou neolitická (první se objevila již 1500 př. n. l.{{Doplňte zdroj}} a jsou nejdůležitějšími kulturními památníky [[Pohanství|pohanských]] [[Baltové|Baltů]]){{Doplňte zdroj}}, častěji raně středověká, výjimečně budovaná též v současnosti a jsou původu převážně [[Žemaité|žemaitského]] nebo [[Litevci|litevského]], méně se jich nachází ještě také na území [[Lotyšsko|Lotyšska]]. [31] => [32] => == Odkazy == [33] => === Reference === [34] => [35] => {{Citace monografie [36] => | příjmení = Čtverák [37] => | jméno = Vladimír [38] => | příjmení2 = Lutovský [39] => | jméno2 = Michal [40] => | odkaz na autora2 = Michal Lutovský [41] => | příjmení3 = Slabina [42] => | jméno3 = Miloslav [43] => | příjmení4 = Smejtek [44] => | jméno4 = Lubor [45] => | titul = Encyklopedie hradišť v Čechách [46] => | vydavatel = Libri [47] => | vydání = 1 [48] => | místo = Praha [49] => | rok = 2003 [50] => | počet stran = 432 [51] => | isbn = 80-7277-173-6 [52] => | strany = 13 [53] => | poznámka = Dále jen Encyklopedie českých hradišť [54] => }} [55] => {{Citace monografie [56] => | příjmení = Čižmář [57] => | jméno = Miloš [58] => | odkaz na autora = Miloš Čižmář [59] => | titul = Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku [60] => | vydavatel = Libri [61] => | vydání = 1 [62] => | místo = Praha [63] => | rok = 2004 [64] => | počet stran = 304 [65] => | isbn = 80-7277-174-4 [66] => | strany = 65 [67] => }} [68] => {{Citace monografie [69] => | příjmení = Durdík [70] => | jméno = Tomáš [71] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [72] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů [73] => | vydavatel = Libri [74] => | místo = Praha [75] => | rok = 2002 [76] => | isbn = 80-7277-003-9 [77] => | počet stran = 736 [78] => | kapitola = Nástin vývoje českých hradů [79] => | strany = 14 [80] => }} [81] => [82] => [83] => === Literatura === [84] => * {{Citace monografie [85] => | příjmení = Čtverák [86] => | jméno = Vladimír [87] => | příjmení2 = Lutovský [88] => | jméno2 = Michal [89] => | odkaz na autora2 = Michal Lutovský [90] => | příjmení3 = Slabina [91] => | jméno3 = Miloslav [92] => | příjmení4 = Smejtek [93] => | jméno4 = Lubor [94] => | titul = Encyklopedie hradišť v Čechách [95] => | vydavatel = Libri [96] => | vydání = 1 [97] => | místo = Praha [98] => | rok = 2003 [99] => | počet stran = 432 [100] => | isbn = 80-7277-173-6 [101] => }} [102] => * {{Citace monografie [103] => | příjmení = Čižmář [104] => | jméno = Miloš [105] => | titul = Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku [106] => | vydavatel = Libri [107] => | vydání = 1 [108] => | místo = Praha [109] => | rok = 2004 [110] => | počet stran = 304 [111] => | isbn = 80-7277-174-4 [112] => }} [113] => [114] => === Související články === [115] => * [[Seznam hradišť v Česku]] [116] => [117] => === Externí odkazy === [118] => * {{Commonscat}} [119] => * {{Wikislovník|heslo=hradiště}} [120] => * [http://www.stredovek.com/list_directory.php?category=hradiste Databáze českých hradišť] na www.stredovek.com [121] => * [http://www.piliakalniai.lt/ Seznam litevských hradišť] {{Lt}} [122] => [123] => {{Pahýl}} [124] => {{Autoritní data}} [125] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Pravěk|Středověk}} [126] => [127] => [[Kategorie:Hradiště| ]] [128] => [[Kategorie:Hmotná kultura středověku]] [129] => [[Kategorie:Archeologická terminologie]] [] => )
good wiki

Hradiště

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hrad','neolit','Kategorie:Hmotná kultura středověku','Seznam hradišť v Česku','Litevci','Baltové','Lotyština','Hradská soustava','Předalpská Galie','Oppidum','Doba halštatská','Doba bronzová na území Česka'

Baltové

Hrad

Litevci

Lotyština

Neolit

Neolit je období pravěkého vývoje společnosti, které se vyznačuje hlavně ustálením se na jednom místě a rozvojem zemědělství a chovu dobytka.

Oppidum