Array ( [0] => 14671234 [id] => 14671234 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Jeskyně [uri] => Jeskyně [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Lechuguilla Cave Pearlsian Gulf.jpg|náhled|[[Lechuguilla Cave]], [[New Mexico]]]] [1] => [[Soubor:Cuevas de Acsibi, Salta (Argentina).jpg|náhled|Acsibi Cave]] [2] => [[Soubor:Altes Eisinger Loch 01.JPG|náhled|Vstup do jeskyně v [[Německo|Německu]]]] [3] => [[Soubor:Chýnovská jeskyně(4).jpg|náhled|Vnitřek [[Chýnovská jeskyně|Chýnovské jeskyně]] v [[mramor]]ovém prostředí]] [4] => '''Jeskyně''' je podzemní dutina vytvořená přirozenou cestou. Vzniká většinou vymíláním nebo vymýváním [[hornina|horniny]], obvykle [[vápenec|vápence]], podzemními [[pramen]]y. Existují ale také jeskyně v jiných [[Hornina|horninách]] vzniklé jinými způsoby. Průzkumem a mapováním jeskyň se zabývá [[speleologie]]. [5] => [6] => Jeskyně jsou ve většině případů vyzdobeny následným srážením [[Vápenec|vápence]] z vody, kdy vznikají sekundární [[kras]]ové jevy jako například [[krápník]]y, [[závoj]]e atd. Běžné jsou také [[pseudokras]]ové jeskyně. [7] => [8] => == Typy jeskyní == [9] => [10] => * Ledové jeskyně – jsou jeskyně, ve kterých je výzdoba tvořena zmrzlým ledem. Klasické [[krápník]]y jsou vlivem panujících nízkých teplot potlačeny a jsou nahrazeny ledovými [[krápník]]y a ledovými plochami. [11] => * Podmořské jeskyně – jsou jeskyně, které vznikají chemickým [[zvětrávání|rozpouštěním]] slané vody. Jeskyně jsou většinou zcela zaplaveny a tak u nich nedochází k tvorbě sekundárních útvarů. [12] => * Podzemní jeskyně – jsou [[kras]]ové jeskyně s typickou krasovou výzdobou značného rozsahu. Vznikají převážně ve vápencových oblastech, ale také v solném krasu, [[Dolomity|dolomitech]] atd. [13] => * [[kaverna|Kaverny]] [14] => * Pseudokrasové jeskyně – vznikají v nekrasových horninách (např. [[pískovec]]) tektonickou nebo mechanickou činností. [15] => [16] => == Vznik jeskyně == [17] => [18] => Jeskyně zpravidla vzniká v [[kras|krasových oblastech]], kde dochází k [[Chemická reakce|chemické reakci]] vody s horninou, která má rozpouštěcí schopností. Voda, která se dostává na zem většinou v podobě srážek, se začíná vsakovat do podloží. Vzhledem k tomu, že skalní bloky nejsou jednolité, ale jsou protkány prasklinami či puklinami, dochází k vsaku vody po těchto přirozených drahách. Voda rozpouští okolní horninu, čímž dochází ke zvětšování těchto prasklinek na pukliny. V delším [[čas]]ovém horizontu dochází ke vzniku mohutných podzemních prostor – jeskyní. [19] => [20] => Vlivem narušení podloží vlivem jeskyně se stává, že se může zřítit část jeskynního stropu, čímž vznikne [[propast]], která se stane přirozeným vstupem do jeskyně. Jeskyně se často vzájemně propojují – vznikají '''jeskynní komplexy'''. [21] => [22] => Pro existenci jeskyní je důležitá hladina [[Podzemní voda|podzemní vody]], jelikož její kolísání může mít za následek vznik '''pater''' v jeskynním komplexu. Dříve byla hladina [[Podzemní voda|podzemní vody]] například výše a tak docházelo k rozpouštění skály v určité výšce, poté, co klesla hladina podzemní vody dochází k rozpouštění o několik metrů níže, což má za následek vznik dalšího patra. Tento jev se může několikrát opakovat a tak se lze setkat s vícepatrovými jeskyněmi. [23] => [24] => == Krasová krajina == [25] => Vápencová krajina s jeskynním systémem se nazývá [[kras]], podle pohoří [[Kras (pohoří)|Kras]] v bývalé severní [[Jugoslávie|Jugoslávii]]. Kras je charakteristický nedostatkem povrchových vodních toků, přítomností závrtů, obřích hrnců, suchých údolí (řeka, která jimi protékala, teče nyní v podzemí), vyvěraček a holých kamenných polí. Vápencová pole jsou členěna na jednotlivé plochy zvané škrapy asi 50 cm širokými rýhami. Vznikly rozleptáním puklin, často s následným ohlazením činností ledu.V krasu se mohou vyskytovat četné doliny (trychtýřovité vpadliny v průsečících puklin) a polje (uzavřená údolí odvodněná do jeskyní). Tropický kras je typický věžemi a kužely, které vymodelovala intenzívní [[Eroze|erozní]] činnost. Vlivem vnějších geologických činitelů vznikly jednotlivé hornaté útvary, kuželovité a věžovité hory, které jsou odděleny kokpity (sedly). [26] => [27] => == Stalaktity a stalagmity == [28] => [[Stalaktit]]y a [[stalagmit]]y (společně označované jako speleolity) vznikají vysrážením uhličitanu vápenatého z vody bohaté na hydrogenuhličitan vápenatý, která prosakuje stropní částí jeskyně. Stalaktity vyrůstají na stropě jako stébelnaté trubičky (brčka), jejichž vnitřkem stéká voda. Jak uvnitř brčka narůstají jednotlivé krystaly, stalaktit sílí. Stalagmity vyrůstají v místě, kde kapky vody odkapávající ze stalaktitů dopadají na zem. [29] => [30] => Jestliže kapky jeskynní vody dopadají do malých bazénků obsahujících na dně zrnka hrubého písku, mohou se jednotlivá zrníčka obalit vápencovými vrstvami a vytvořit jeskynní perly. Jiné formy speleolitů představují stalaktitové záclony rostoucí podél okrajů skalních stěn. V místech, kde se stalaktity spojují se stalagmity, vznikají sloupy (stalagnáty); zčeřené povlaky uhličitanu vápenatého (sintru) vytvářejí na stěnách kamenné vodopády. Heliktity jsou stalaktity skládající se ze shluků nepravidelně se větvících prstovitých bočních výrůstků. Jejich růst je podporován kapilárním vzlínáním vody uzoučkými trubičkami.Mnoho speleolitů obsahuje malé množství uranu a měřením jeho radioaktivního rozpadu můžeme získat údaj o stáří jeskynního útvaru. Je to jedna z mála možností, jak datovat věk jeskynních formací, protože růstové rychlosti stalaktitů jsou mnohem proměnlivější, než se dříve předpokládalo. [31] => [32] => == Nevápencové jeskyně == [33] => Z jeskyní vzniklých v horninách jiných než vápencových lze uvést zejména mořské jeskyně, které vznikly odnosem málo odolných částí mořských útesů. Lávové jeskyně se vyskytují v mnoha vulkanických oblastech, např. na [[Island]]u, [[Havajské ostrovy|Havaji]], v [[Keňa|Keni]] a v [[Austrálie|Austrálii]]. Uvnitř lávových proudů vznikají obvykle tunely, kterými odtekl roztavený materiál zpod již utuhlé povrchové krusty. V některých oblastech budovaných tvrdými horninami se vyskytují puklinové jeskyně, a to v místech, kde byly zlomové plochy rozšířeny [[Eroze|erozí]] nebo mechanickým oddálením jednotlivých segmentů (např. tektonicky). [34] => [35] => Ledové jeskyně mohou být dvojího typu. První je tzv. englaciální (ledovcový) tunel, kterým protékají podledovcové potoky odtávající vody. Ačkoliv jsou tyto tunely v ledu, mají mnoho znaků společných s [[Vápenec|vápencovými]] dutinami. Může však v nich docházet k velmi rychlým změnám následkem pohybů ledovce. Druhým typem jsou jeskyně ve vysokých horských oblastech, v nichž teplota vzduchu jen výjimečně stoupne nad bod mrazu. Voda prosakující během léta z povrchu a stékající po stěnách jeskyně tvoří rampouchy, často značně veliké, nebo se připojuje k podzemním ledovým masám. [36] => [37] => == Život == [38] => Přestože v jeskyních panuje po celý rok tma a průměrné [[teplota|teploty]] se většinou celoročně pohybují kolem 10 °C (výjimečně v ledových jeskyních nepřekročí 0 °C), tak existují formy života, které se na takové prostředí adaptovaly. Nejznámější z nich jsou [[netopýři]], kteří jeskyně využívají hlavně k přezimování. Dále jsou to různé druhy ryb a obojživelníků z nichž nejznámější jsou [[macarát jeskynní]] a [[mločík studňový]] či různé druhy jeskynních raků jako např. ''[[Niphargus tatrensis]]''{{doplňte zdroj}} nebo ''[[Orconectes australis]]''[https://web.archive.org/web/20140222060818/http://www.arkive.org/southern-cave-crayfish/orconectes-australis/ ''Orconectes australis''], (anglicky). Hojní jsou i zástupci z hmyzí říše kteří jsou zastoupeni zejména různými [[pavoukovci]] nebo jeskynními [[Brouci|brouky]] (např. ''[[Leptodirus hochenwartii]]''). Z [[rostliny|rostlin]] se v jeskyních vyskytují převážně různé druhy jednoduchých [[mechy|mechů]] a [[lišejník]]ů. Kromě nich se zde vyskytují [[jednobuněčný organismus|jednobuněčné organismy]] jako [[bakterie]] nebo [[sinice]]. [39] => [40] => Živočichové přizpůsobení pro život v jeskyních se nazývají [[troglobyti]][http://zo620mk.webnode.cz/zajimavosti/jeskynni-zivocichove/ Jeskynní živočichové]. Po delším pobytu v podzemí většina z nich ztratila [[oko|oči]] i [[pigment|zbarvení]]. [41] => {{Citace elektronické monografie [42] => | autor = BBC [43] => | odkaz na autora = BBC [44] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/porady/10246593600-jizni-pacifik/210382545310002/ [45] => | titul = Jižní Pacifik [46] => | kapitola = Oceán sopek (2/6) [47] => | vydavatel = Česká televize, program ČT2 [48] => | datum vydání = 2011-04-01 [49] => | datum přístupu = 2011-6-4 [50] => | jazyk = česky [51] => | poznámka = Čas 14:20 od začátku stopáže [52] => }} V některých uzavřených jeskynních komplexech se vyvinuly rozdílné [[atmosféra|atmosférické]] podmínky, na které se zde žijící organismy [[adaptace|adaptovaly]] a nyní jsou na nich existenčně závislé. Takovým příkladem je např. rumunská jeskyně [[Movile]], která byla miliony let odříznuta od zemského povrchu a během této doby se v ní vyvinul ekosystém s desítkou druhů živočichů, které jsou plně přizpůsobeny životu v podzemí.{{Citace elektronické monografie [53] => | autor = Petr Zajíček [54] => | odkaz na autora = [55] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/rumunska-jeskyne-movile-trezor-plny-endemickych-pokladu [56] => | titul = Rumunská jeskyně Movile: Trezor plný endemických pokladů [57] => | kapitola = [58] => | vydavatel = [[100+1 zahraniční zajímavost|100+1]] [59] => | datum vydání = 2019-10-07 [60] => | datum přístupu = 2020-9-1 [61] => | jazyk = česky [62] => | poznámka = [63] => }} [64] => [65] => Jeskyně se staly prvními stálými příbytky lidí v dávných dobách, kteří v nich hledali útočiště před okolním světem. Byly taky místem, kde se rozvíjela umělecká tvorba. Do dnešních dnů se nám zachovaly vyobrazená zvířata a denní činnosti na [[jeskynní malířství|nástěnných malbách]]. Lidé zde používali popel i ke spaní, aby zabránili chůzi hmyzu.https://phys.org/news/2020-08-years-humans-beds.html - 200,000 years ago, humans preferred to sleep in beds [66] => [67] => == Známé jeskyně == [68] => [69] => === Významné jeskyně v Česku === [70] => [71] => * [[Amatérská jeskyně]] (Nová Amatérská jeskyně, [[C 13|Jeskyně 13C]], [[Nová Rasovna]], [[Piková dáma (jeskyně)|Piková dáma]], [[Punkevní jeskyně]], [[Sloupsko-šošůvské jeskyně]], [[Spirálka]], Stará Amatérská jeskyně a Výtok [[Punkva|Punkvy]], spolu s propastí [[Macocha|Macochou]]) 35 000 m [72] => * [[Býčí skála]] – [[Rudické propadání]] 13 000 m [73] => * [[Javoříčské jeskyně]] 4000 m [74] => * [[Výpustek]] 2000 m [75] => * [[Na Turoldu]] – [[Liščí díra]] 2000 m [76] => * [[Koněpruské jeskyně]] 2000 m [77] => * [[Jeskyně Ementál]] 1884 m [78] => * [[Ochozská jeskyně]] 1750 m [79] => * [[Chýnovská jeskyně]] 1400 m [80] => * [[Arnoldka]] 1360 m [81] => * [[Jeskyně Na Pomezí]] 1320 m [82] => * [[Mladečské jeskyně]] 1250 m [83] => * [[Srbská jeskyně]] – [[Netopýří jeskyně]] 1230 m [84] => * [[Zbrašovské aragonitové jeskyně]] 1210 m [85] => * [[Balcarka]] 1150 m [86] => * [[Teplická jeskyně]] 1065 m [87] => * [[Bozkovské dolomitové jeskyně]] 1060 m [88] => * [[Kajetánův závrt]] 1000 m [89] => * [[Kateřinská jeskyně]] 950 m [90] => * [[Barová jeskyně]] 900 m [91] => * [[Králova jeskyně]] 800 m [92] => * [[Novoroční jeskyně]] 800 m [93] => [94] => === Významné jeskyně na Slovensku === [95] => Nejdelší jeskyně na Slovensku [96] => [97] => * [[Demänovský jaskynný systém]] 35 km [98] => * [[Stratenská jaskyňa]] – Psie diery 22 km [99] => * [[Jaskyňa Mŕtvych netopierov]] 19 km [100] => * [[Jaskyňa zlomísk]] 10 km [101] => * [[Ochtínská argonitová jaskyňa]] [102] => [103] => === Významné jeskyně na světě === [104] => Nejdelší jeskyně na světě: [105] => * [[Mamutí jeskyně (USA)|Mammoth Cave System]], [[Spojené státy americké|USA]]: 590 km [106] => * [[Optimističeskaja]], [[Ukrajina]]: 214 km [107] => * [[Jewel Cave]], [[Spojené státy americké|USA]]: 207 km [108] => * [[Hölloch]], [[Švýcarsko]]: 192 km [109] => * [[Wind Cave]], [[Spojené státy americké|USA]]: 187 km [110] => [111] => Nejhlubší jeskyně na světě: [112] => * [[Jeskyně Verevkina]], [[Gruzie]] 2212 m [113] => * [[Voronija]], [[Gruzie]]: 2190 m [114] => * [[Lamprechtsofen]], [[Rakousko]]: 1632 m [115] => * [[Gouffre Mirolda]], [[Francie]]: 1626 m [116] => * [[Reseau Jean-Bernard]], [[Francie]]: 1602 m [117] => * [[Torca del Cerro del Cuevon]], [[Španělsko]]: 1589 m [118] => * [[Šachta Vjačeslava Panťuchina]], [[Abcházie]] – [[Kavkaz]]: 1508 m [119] => * [[Atea Kananda]], [[Papua Nová Guinea]]: 1500 m [120] => * [[Cehi 2]], [[Slovinsko]]: 1502 m [121] => * [[Sněžnaja]], [[Kavkaz]]: 1470 m [122] => * [[Sistema de la Trave]], [[Španělsko]]: 1441 m [123] => * [[Laminako Ateak]], [[Španělsko]]: 1408 m [124] => * [[Cueva Cheve]], [[Mexiko]]: 1386 m [125] => * [[Sistema Huautla]], [[Mexiko]]: 1353 m [126] => * [[Pierre-Saint-Martin System]], [[Francie]] – [[Španělsko]]: 1342 m [127] => * [[Boj-Boulok]], [[Kazachstán]]: 1340 m [128] => Největší jeskyně světa: [129] => [130] => * [[Grotta Gigante]]. [[Itálie]] [131] => [132] => * [[Son Doong|Son Doong, Vietnam]] [133] => * [[Gua Rusa|Jelení jeskyně, Malajsie]] [134] => [135] => == Odkazy == [136] => === Reference === [137] => [138] => [139] => === Literatura === [140] => * Stanislav Stuchlík: ''Osídlení jeskyň ve starší a střední době bronzové na Moravě'', Academia, Praha 1981 [141] => * Petr Zajíček: ''Jeskyně České republiky'', Academia, Praha 2010, {{ISBN|978-80-200-1803-8}} nebo {{ISBN|978-80-200-1840-3}} [142] => * Petr Zajíček, Jaroslav Hromas a kolektiv: ''Zpřístupněné jeskyně České republiky'', Správa jeskyní České republiky, Průhonice 2013, {{ISBN|978-80-87309-19-3}} [143] => * Jan Pohunek, Magdalena Karelová: ''Kam do podzemí'', CPress, Brno 2013, {{ISBN|978-80-264-0276-3}} [144] => [145] => === Související články === [146] => * [[Kras]] [147] => * [[Speleologie]] [148] => * [[Správa jeskyní České republiky]] [149] => * [[Seznam jeskyní]] na světě podle států [150] => [151] => === Externí odkazy === [152] => * {{Commonscat}} [153] => * {{wikislovník|heslo=jeskyně}} [154] => * {{wikicitáty|téma=Jeskyně}} [155] => * [https://web.archive.org/web/20070222211224/http://www.sss.sk/s.php?m=33 Rebríčky najhlbších a najdlhších jaskýň] [156] => * [http://www.caves.cz Zpřístupněné jeskyně] v ČR [157] => * [http://jeskyne-podzemi.unas.cz/ Zpřístupněné jeskyně a podzemí v Česku a ve světě] [158] => {{Autoritní data}} [159] => {{Portály|Geografie|Příroda}} [160] => [161] => [[Kategorie:Jeskyně| ]] [162] => [[Kategorie:Geomorfologické tvary]] [163] => [[Kategorie:Speleologie]] [164] => [[Kategorie:Biotopy]] [] => )
good wiki

Jeskyně

Lechuguilla Cave, New Mexico Acsibi Cave Německu Chýnovské jeskyně v mramorovém prostředí Jeskyně je podzemní dutina vytvořená přirozenou cestou. Vzniká většinou vymíláním nebo vymýváním horniny, obvykle vápence, podzemními prameny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Španělsko','kras','Francie','Spojené státy americké','krápník','Eroze','Podzemní voda','Vápenec','Gruzie','Kavkaz','Mexiko','pramen'

Eroze

Francie

Gruzie

Kavkaz

Krápník

Kras

Mexiko

Pramen

Španělsko

Vápenec

Vápenec je sedimentární hornina tvořená převážně minerálem vápencem a obsahuje také jiné karbonáty.