Array ( [0] => 14683220 [id] => 14683220 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kenozoikum [uri] => Kenozoikum [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Geologická období}} [1] => '''Kenozoikum''' (z [[Starořečtina|řec.]] ''καινός kainos'', nový, nedávný a ''ζωή zóé'', život) je nejmladší [[Geologický čas|geologická éra]]. Začala před 66,0 miliony let (± 0,1 m. l.) po [[Vymírání na konci křídy|velkém vymírání]] živočišných a rostlinných druhů na konci [[křída|křídy]], kterou se skončila éra druhohor – [[mezozoikum]].Paul R. Renne, Ignacio Arenillas, José A. Arz, Vivi Vajda, Vicente Gilabert & Hermann D. Bermúdez (2018). Multi-proxy record of the Chicxulub impact at the Cretaceous-Paleogene boundary from Gorgonilla Island, Colombia. ''Geology.'' doi: https://doi.org/10.1130/G40224.1 [2] => [3] => Kenozoikum je známé jako éra [[Savci|savců]], v kontrastu s předchozí "érou plazů", kdy dominovali po desítky milionů let [[dinosauři]] a některé další skupiny plazů ve všech tehdejších prostředích.{{Citace elektronického periodika [4] => | příjmení = SOCHA [5] => | jméno = Vladimír [6] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [7] => | titul = Karnská pluviální epizoda [8] => | periodikum = DinosaurusBlog [9] => | rok vydání = 2020 [10] => | měsíc vydání = září [11] => | den vydání = 21 [12] => | url = https://dinosaurusblog.com/2020/09/21/karnska-pluvialni-epizoda/ [13] => | datum přístupu = 2021-05-10 [14] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200921163848/https://dinosaurusblog.com/2020/09/21/karnska-pluvialni-epizoda/ [15] => | datum archivace = 2020-09-21 [16] => | nedostupné = ano [17] => }} {{cs}} [18] => [19] => == Rozdělení == [20] => Kenozoikum se dělí na tři periody: [21] => * [[čtvrtohory|Kvartér (čtvrtohory)]] (asi 2,588 [[Annum|Ma]] až do současnosti) [22] => * [[Neogén]] (asi 23,0 Ma – 2,588 Ma) [23] => * [[Paleogén]] (asi 66,0 – 23,0 Ma) [24] => [25] => Dříve se [[neogén]] a [[paleogén]] spojoval do éry s názvem [[Třetihory|třetihory (terciér)]], ty již ale podle [[Mezinárodní stratigrafická komise|''Mezinárodní komise pro stratigrafii'' (ICS)]] nejsou oficiální stratigrafickou jednotkou, přesto se jako pomocná jednotka nadále užívá.[http://www.stratigraphy.org/upload/ISChart2008.pdf Platná mezinárodní stratigrafická tabulka] [26] => [27] => == Geologický vývoj == [28] => V kenozoiku pokračovalo dělení [[kontinent]]ů až po jejich současnou podobu. Důležitým procesem byl (resp. stále je) posun fragmetů [[Gondwana|Gondwany]] na sever a kontakt s [[Laurasie|Laurasií]], stejně jako otevření a následné rozšiřování [[Atlantský oceán|Atlantiku]]. [29] => [30] => [[Jižní Amerika]] též směřovala severně, ale úplné kolizi se [[Severní Amerika|Severní Amerikou]] zabránily menší [[Tektonická deska|tektonické desky]] v oblasti dnešního [[Karibské moře|Karibiku]], které působily jako „airbagy“ a podstatně utlumily náraz v čase středního [[pliocén]]u. Pozůstatky tohoto procesu tvoří recentní [[vulkanismus]] Karibského moře a přilehlých oblastí. [31] => [32] => Střet [[Afrika|Afriky]] s [[Eurasijská deska|Eurasijskou deskou]] nebyl tak poklidný, panovaly při něm mnohem větší kompresní sily. Důsledkem tohoto střetu byl zánik moře [[Tethys (moře)|Tethys]] (jeho zbytky jsou dnešní [[Středozemní moře|Středozemní]] a [[Černé moře|Černé]] moře. Komprese zapříčinila vznik pohoří [[Alpy]] a [[Karpaty]]. Poslední velký dopad na [[Geomorfologie|morfologii]] zemského povrchu měl střet [[Indický poloostrov|Indie]] s [[Asie|Asijským kontinentem]] a vznik několika pásmových pohoří ([[Himálaj]], [[Pamír]], [[Hindúkuš]], atd…). [[Vrásnění]] které podnítilo vznik pásmových pohoří v kenozoiku (příp. koncem [[Mezozoikum|mezozoika]]) se nazývá [[Alpinské vrásnění]]. [33] => [34] => == Podnebí == [35] => [[Soubor:Hyaenodon Heinrich Harder.jpeg|náhled|vpravo|300px|[[Hyaenodon|Hyenodont]] – jeden z největších dravců v [[oligocén]]u, byl rozšířený v [[Asie|Asii]], [[Severní Amerika|Severní Americe]], [[Afrika|Africe]] a [[Evropa|Evropě]] (kresba [[Heinrich Harder|Heinricha Hardera]] přibližně z roku [[1920]]).]] [36] => [37] => Z hlediska [[klimatologie]] pokračuje teplé období z [[Mezozoikum|druhohor]], vrcholí ve středním [[eocén]]u. Bylo tedy mnohem teplejší a vlhčí [[podnebí]] než v současnosti. Nástupem [[neogén]]u se klima začíná ochlazovat, možná příčina tkví ve vyzdvihnutí [[Himálaj]]e. V [[pleistocén]]u pokračuje ochlazování, jehož výsledkem je několik [[glaciál|ledových dob]], přerušených teplejšími periodami. V souvislosti s růstem kontinentálních [[ledovec|ledovců]] dochází k poklesu hladiny moří a tím i ke vzniku nových pevnin. [38] => [39] => == Vývoj života == [40] => [41] => === Fauna === [42] => Koncem [[Křída|křídy]] došlo k masívnímu vyhynutí většiny mořských ([[amoniti]], [[belemniti]], mořští plazi) stejně jako suchozemských ([[dinosauři]]) živočišných druhů. Přeživší [[savci]] a [[ptáci]] rychle využili volný prostor a začali se hromadně rozšiřovat na zemském povrchu. Ptáci se začátkem [[paleogén]]u na krátký čas stávají vládci planety (až 2 m vysocí nelétaví dravci, jejichž [[Fosilie|zkameněliny]] se našly v [[Laurasie|Laurasii]] a v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], byli postrachem všeho živého v kenozoiku). [43] => [44] => K biostratigrafickému členění se používá zejména [[nanoplankton]] a [[plankton]]ní [[dírkovci]]. K významné fauně patří [[měkkýši]] a [[žraloci]]. [45] => [46] => Důležitým faktorem, který ovlivnil faunu v neogénu, byl vývoj druhů spásajících trávu na savanách. Na její spásání se postupně adaptovali někteří býložraví savci ([[lichokopytníci]], [[sudokopytníci]]). Zajímavou větev představuje vývoj v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], která byla relativně izolovaná od okolního světa. Přinesla mnoho životních forem: rody ''[[Litopterna]]'' (v podstatě kombinace [[velbloud]]a a [[kůň|koně]]), ''[[Notoungulata]]''. [47] => [48] => Vyvíjí se řada druhů [[Šelmy|šelem]], např. dnes již vyhynulí [[šavlozubý tygr|šavlozubí tygři]] nebo [[jeskynní medvěd]]i. Objevují se [[chobotnatci]] i [[kytovci]]. Z prvních [[primáti|primátů]] se koncem neogénu vyvíjejí předkové [[člověk]]a. Mezi prvními to jsou [[Australopithecus|australopithekové]] v [[Afrika|Africe]] s jejich [[adaptace|adaptací]] na chůzi po dvou končetinách ([[bipedie]]). Předchůdci rodu [[Člověk|Homo]] vyrábějí [[kamenné nástroje]], z tohoto důvodu se období začínající právě tímto počátkem užívání kamenných nástrojů v historii nazývá [[paleolit]]. [49] => [50] => Ke konci [[pleistocén]]u na konci poslední doby ledové – [[würm]]u dochází k vymírání řady druhů velkých savců, např. mamutů, obřích jelenů, srstnatých nosorožců a dalších. Předmětem spekulací je vliv člověka na tomto procesu. Vzhledem k tehdejšímu řídkému lidskému osídlení lze však příčinu vymírání spíš vidět v celkové globální změně klimatu.[http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2008071808 Kdo zavinil vyhynutí mamutů?]{{Nedostupný zdroj}} [51] => [52] => Během poslední doby ledové vymírá [[neandrtálec|člověk neandrtálský]] a [[homo sapiens sapiens]] tak zůstává posledním příslušníkem rodu homo. Od primitivních kultur lovců mamutů v [[paleolit]]u, přes kultury lovců sobů v [[mezolit]]u člověk objevuje v [[neolit]]u [[zemědělství]]. Na konci neolitu poznává možnosti využití [[Kovy|kovů]] a díky tomu se po celém světě objevují nové vyspělé lidské kultury nebo celé civilizace. [53] => [54] => === Flóra === [55] => Vymírání na konci [[Křída|křídy]] postihlo i rostlinstvo. Vyhynuly hlavně některé skupiny [[nahosemenné rostliny|nahosemenných rostlin]], zvláště [[cykasorosty|cykasorostů]] a [[gingorosty|gingorostů]]. Svého největšího rozvoje dosáhly [[krytosemenné rostliny]], které dominují suchozemské flóře dodnes. Velký rozvoj však stále zažívají i [[borovicorosty]], které místy dominují zvláště v chladnějších oblastech (tajga, vysoká pohoří). [56] => [57] => V třetihorách bylo klima teplé bez zalednění, díky čemu rostly subtropické lesy téměř na celém území Evropy. Nástup [[glaciál|čtvrtohorních zalednění]] a jejich vícenásobné střídání s [[interglaciál|dobami meziledovými]] způsobil obrovskou zátěž pro evropskou flóru. V dobách ledových se většina rostlin soustředila na nejjižnějších poloostrovech kontinentu (Pyrenejský, Apeninský a jih Balkánu), které svojí rozlohou nejsou velké. V dalším pronikání na jih jim částečně bránilo Středozemní moře. Změny klimatu spojené se soustředěním druhů na omezeném území způsobovaly opakované vymírání mnohých druhů a ochuzování evropské flóry mírného pásma. Ta byla sice částečně doplněná hlavně z Asie, ale dodnes je druhově chudší než asijská nebo severoamerická (pro jejich flóry zalednění představovala menší zátěž, protože na rozdíl od Evropy pronikání druhů na teplejší jih nebránilo v Asii ani v Severní Americe žádné moře). [58] => [59] => == Odkazy == [60] => === Reference === [61] => {{Překlad|sk|Kenozoikum|2106953}} [62] => [63] => [64] => === Související články === [65] => * [[Geologický čas]] [66] => * [[Terciér na území Česka]] [67] => [68] => === Externí odkazy === [69] => * {{Commonscat}} [70] => * [http://www.gweb.cz/clanky/clanek-61/ Sopečná činnost a sopky v České republice] {{cs}} [71] => * {{Citace elektronického periodika [72] => | příjmení = Socha [73] => | jméno = Vladimír [74] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [75] => | titul = Dinosauři skutečně žili i v paleocénu [76] => | periodikum = OSEL.cz [77] => | rok vydání = 2019 [78] => | měsíc vydání = prosince [79] => | den vydání = 12 [80] => | issn = 1214-6307 [81] => | url = https://www.osel.cz/10926-dinosauri-skutecne-zili-i-v-paleocenu.html [82] => }} {{cs}} [83] => [84] => {{posloupnost|co=[[Fanerozoikum]]|kdy=66 Ma–0 Ma| předchůdce =[[mezozoikum]]| nástupce =–|}} [85] => {{Kenozoikum}} [86] => {{Autoritní data}} [87] => [88] => [[Kategorie:Kenozoikum| ]] [89] => [[Kategorie:Fanerozoikum]] [90] => [[Kategorie:Geologické éry]] [] => )
good wiki

Kenozoikum

Kenozoikum (z řec. καινός kainos, nový, nedávný a ζωή zóé, život) je nejmladší geologická éra.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jižní Amerika','glaciál','mezozoikum','Himálaj','paleogén','neogén','Afrika','dinosauři','Laurasie','Geologický čas','pleistocén','paleolit'

Afrika

Dinosauři

Glaciál

Himálaj

Laurasie

Mezozoikum

Neogén

Paleogén

Paleolit

Pleistocén