Array ( [0] => 15501455 [id] => 15501455 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Klezmer [uri] => Klezmer [3] => Tanz des Marschelik, Spassmacher (1902 postcard).png [img] => Tanz des Marschelik, Spassmacher (1902 postcard).png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - hudební žánr [1] => | název = Klezmer [2] => | původ ve stylech = Klezmer se vyvinul v [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]], převážně v [[Moldavsko|Moldavsku]], [[Besarábie|Besarábii]], [[Rumunsko|rumunské]] části [[Bukovina (země)|Bukoviny]] a na jižní [[Ukrajina|Ukrajině]] po boku [[romská hudba|romské]], [[Řecká hudba|řecké]], [[Rumunská hudba|rumunské]], [[turecká hudba|turecké]] a [[ukrajinská hudba|ukrajinské hudby]]. [3] => | kulturní pozadí = židovské oslavy, zejména svatby, ve východní Evropě [4] => | nástroje = [[housle]], [[cimbál]], [[klarinet]], [[akordeon]], [[pozoun]], [[trubka]], [[klavír]] [5] => | popularita = [6] => | odvozené styly = [7] => | regionální scény = [[Německo]] - [[Izrael]] - [[Spojené státy americké|Spojené státy]] [8] => | jiná témata = [9] => [10] => | obrázek = KLEZPO.png [11] => }} [12] => [[Soubor:KLEZPO.png|náhled|283x283px|Klezmer (Ukrajina, 1925)]] [13] => '''Klezmer''' (z [[jidiš]] כּלי־זמיר, etymologicky z [[Hebrejština|hebrejštiny]] ''k'li zemer'' כלי זמר, „[[hudební nástroj]]“) je [[hudební žánr]] světské [[Judaismus|židovské]] hudby původem z jihovýchodní Evropy, který vznikl v 19. a 20. století. Repertoár vychází především z taneční hudby určené pro [[svatba|svatby]] a jiné oslavy. [14] => [15] => == Historie == [16] => Původně znamenalo slovo ''klezmer'' [[hudební nástroj]], ale později se význam rozšířil i na samotné hudebníky. Židovští instrumentální hudebníci zvaní ''kleyzmorim'' nebo ''kleyzmerim'' jsou doloženi kolem [[15. století]]. Jejich hudební odkaz se rozvíjí doteď (zvláště u [[chasidové|chasidských]] komunit, jejichž hudba se ale od současného klezmeru liší). [17] => [18] => Pro [[hudební žánr]] se slovo klezmer začalo používat až ve 2. polovině [[20. století]]. Žánrově ovšem nejde o jakoukoliv židovskou hudbu nesynagogální, ale specificky lidovou hudbu východoevropských Židů z oblastí [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Polsko|Polska]], [[Bělorusko|Běloruska]], [[Litva|Litvy]], [[Rumunsko|Rumunska]], [[Maďarsko|Maďarska]] a [[Slovensko|Slovenska]] (i když v expozici pražského [[Židovské muzeum v Praze|Židovského muzea]] je k vidění džbánek s vyobrazením typické klezmerové kapely včetně tureckého bubnu z moravského Mikulova ze začátku 19. století s nápisem v latince klezmorim). Obsazení se nelišilo od ostatních kapel lidové hudby dané oblasti, jde tedy hlavně smyčcové nástroje (housle, violoncello, kontrabas) a malý cimbál. Tuto archaickou, vysloveně folklorní podobu žánru na svých nahrávkách rekonstruuje americký soubor Khevrisa. Budowitz, Joel Rubin a Di Naye Kapelye (v nichž vedle Američanů hrají maďarští instrumentalisté) představují tvář žánru o něco modernizovanější (u všech je to klarinet, Di Naye Kapelye používají akordeon a Joel Rubin má ve své kapele i trubku). [19] => [20] => [[Soubor:KlezmaticsBigPhoto1 72dpi.jpg|náhled|Americká klezmerová skupina [[The Klezmatics]]]] [21] => Autentických nahrávek evropských z doby před první světovou válkou mnoho není a rozhodně neznějí takto folklorně (pokud se nejedná o houslové instrumentalisty, jde o dechovkové soubory), větší množství dobových nahrávek pochází hlavně z [[Spojené státy americké|USA]] (v menší míře ze Sovětského svazu, kde existoval v 2. polovině 30. let i státní soubor hrající klezmerovou hudbu, jeho nahrávky vyšly na CD německého vydavatelství Wergo Shalom Comrade! Yiddish Music in the Soviet Union 1928–1961, obrazově-zvukovou podobu dobového klarinetové klezmerového hraní představují sovětské filmy z 30. let Iskatěli sčastja režiséra V. Korše z roku 1936 a Vozroščenije Nejtana Bekkera režisérské dvojice B. Špise a R. Milmanové z roku 1932, v poněkud parodovaném pohledu pak klezmer zazní v hudební polsko-americké jidiš komedii ''[[Jidl mitn fidl]]'' v hlavní roli s Molly Picon z roku 1936) z období mezi válkami, zvláště snímky klarinetistů [[Naftul Branwein|Naftula Branweina]] a [[David Taras|Davida Tarase]] (ten se stal učitelem Andy Statmana) a souboru Abe Schwartze (podle jehož hitu ''Di grine kuzine'' se pojmenovala i jedna německá klezmerová kapela repertoárově se však více orientující na Balkán). [22] => [23] => Časem doby se repertoár ovšem pod vlivem jazzu měnil a ve 40. a 50. letech snímky klezmerových souborů zněly velmi swingově. K obnově zájmu o autentičtější podobu klezmeru dochází v 2. polovině 70. let (ačkoliv se nesmí zapomínat ani na aktivity klarinetisty [[Giora Feidman|Giory Feidmana]]), kdy začínají vystupovat Klezmorim, k nimž se o něco později přidává klarinetista a mandolinista Andy Statman (věnující se i new acoustic music – modifikované intelektuální verzi instrumentální country music), cimbalista Zev Feldman a hlavně Kapeleye (s houslistou a zpěvákem Michaelem Alpertem a leadrem Henry Sapoznikem) a Klezmer Conservatory Bandem (big bandem řízeným Hankusem Netským, jehož řadami prošel nejeden klezmerový a jazzový hudebník, [[Frank London|Frankem Londonem]] z budoucích Klezmatics počínaje a avantgardním klarinetistou černošského původu [[Don Byron|Donem Byronem]] konče). Tyto dvě skupiny do repertoáru zařazovaly nejen taneční melodie, ale i jidiš písně (ať už operetního, muzikálového, kabaretního, nebo i dělnicko-anarchistického původu), čímž do termínu klezmer pohltily dříve samostatný žánr jidiš písně. 90. létům pak vévodí z folkloru vycházející a do jazzu a vážné hudby plující Brave Old World, jejichž zpěvákem je Michael Alpert, a v [[Česko|České republice]] nejznámější klezmerová kapela Klezmatics. Z USA se rozvoj klezmeru přenáší i do Evropy, k významným představitelům patří nizozemští Di Gojim a Amsterdam Klezmer Band se zpěvákem Alykem Kopytem pocházejícím z Ukrajiny, italští Klezroym, britští Burning Bush či bohatá německá scéna (kde má ovšem silnou tradici interpretace jidiš písní ve folkovém stylu s kytarou, např. u písničkáře Petera Rohlanda (1933–1966) či u skupiny ZUPFGEIGENHANSEL). K rozvoji klezmeru dochází i v zemích, odkud samotný klezmer pochází, ať už v Maďarsku, kde se připojuje k silnému revivalu maďarského folkloru ze 70. let (nejvýraznější soubor Muzsikas natáčí album s židovským folklorem), v Polsku (kde působí spíše do vážné hudby orientovaní Kroke a Cracow Klezmer Band) a nejnověji na Ukrajině (Kharkov Klezmer Band). [24] => [25] => == Klezmer v Česku == [26] => V Česku se zabývají klezmerem tyto soubory: Trombenik (velmi blízko šramlovitému pojetí jidiš písní), Mackie Messer Klezmer Band, rocková [[Klec (hudební skupina)|Klec]], kapela [[Létající rabín]], která používá tradiční herní styl nejstarších nahrávek ze začátku 20. století, ale zároveň jidiš texty překládá do češtiny a modernizuje je, kapela [[Šoulet (hudební skupina)|Šoulet]] (hlásící se ke kombinaci hudebních stylů klezmer-dechno-punk), kapela [[Shum Davar]] (fúze [[klezmer]]u, gypsy, užívající lidové motivy balkánské, slovenské, běloruské, kavkazské), tradičnější Pražští klezmerim (s nimiž jidiš písně zpívá herec [[Petr Vacek]]), pražská kapela [[Der Šenster Gob]] (v jidiš Nejkrásnější dárek) a ostravská klezmerová kapela [[Simcha (hudební skupina)|Simcha]]. [27] => [28] => Šířeji by se k žánru daly připojit i Adash, Ester, Marion, Kateryna Kolcová - Tlustá, Hana Frejková, [[Věra Nerušilová]] a Mišpacha, třebaže ty mají v repertoáru jen některé jidiš písně (jež mívala v repertoáru i [[Hana Hegerová]], CD Yomi, yomi - pražská jidiš muzika nazpívala pak i [[Bára Basiková]] a [[Jiří Helekal]]), nejblíže ke klezmeru pak z tohoto typu souborů má brněnská HaChucpa nebo pražská Frmoll Orchestra (který zvukově ovšem připomíná spíše pouliční tanečně-dechové soubory, k nimž ve 20. letech patřily i americké kapely H. Kandela či I. J. Hochmana). Řadu klezmerských písní nazpívala i česko-polská šansoniérka [[Renata Drössler]]. [29] => [30] => S klezmerem se lze setkat na festivalech židovské kultury, jako jsou např. festival [[Festival Devět bran|Devět bran]] v Praze, [[Šamajim]] v Třebíči, MAŽIF v Praze, Ha Makom Holešov. [http://www.zidovskyfestival.cz/ Ha Makom Holešov] [31] => == Odkazy == [32] => === Reference === [33] => [34] => [35] => === Externí odkazy === [36] => * {{Commonscat|Klezmer}} [37] => * [http://www.klezmershack.com/klezcontacts.html Jewish Music makers online] [38] => * Renata Drössler - Městečko Belz: https://youtu.be/-D8GeFeadiE [39] => * Renata Drössler - Papirosen: https://youtu.be/2E8sdIfN_kc [40] => * Renata Drössler - Hava Nagila: https://youtu.be/ODYJgmlK1hE [41] => * Renata Drössler - My Yidishe Mame https://youtu.be/gy6ZCUwSkPY [42] => {{Autoritní data}} [43] => {{Portály|Hebraistika|Hudba}} [44] => [45] => [[Kategorie:Klezmer| ]] [46] => [[Kategorie:Hudební terminologie]] [47] => [[Kategorie:Židovská hudba]] [48] => [[Kategorie:World music]] [] => )
good wiki

Klezmer

Klezmer (Ukrajina, 1925) Klezmer (z jidiš כּלי־זמיר, etymologicky z hebrejštiny k'li zemer כלי זמר, „hudební nástroj“) je hudební žánr světské židovské hudby původem z jihovýchodní Evropy, který vznikl v 19. a 20.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hudební nástroj','Rumunsko','Ukrajina','hudební žánr','Spojené státy americké','David Taras','Hebrejština','Judaismus','svatba','Řecká hudba','Moldavsko','Kategorie:World music'

Hebrejština

Judaismus

Judaismus je nejstarší abrahamovská náboženská tradice a kultura židovského lidu.

Moldavsko

Moldavsko je česká obec ležící v okrese Znojmo, kraji Jihomoravském.

Rumunsko

Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu.

Svatba

Ukrajina