Array ( [0] => 15487968 [id] => 15487968 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Knin [uri] => Knin [3] => City of Knin.jpg [img] => City of Knin.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Knin** Knin je malebné město nacházející se v Dalmácii, přičemž patří k jednomu z významných historických a kulturních center regionu. Město leží na soutoku řek Krka a Knin, obklopené malebnou krajinou a majestátními horami, což mu dává jedinečný přírodní rámec. Historie Kninu sahá až do starověku, kdy byl významným strategickým bodem. Jeho impozantní pevnost, která se tyčí nad městem, je symbolickou ukázkou jeho bohaté minulosti a důležitosti v různých historických obdobích. Působivé historické památky, jako například katedrála svatého Jakuba a množství dalších církevních a civilních staveb, odrážejí kulturní dědictví, které město uchovává. Knin je také známý svou přátelskou atmosférou a místními obyvateli, kteří hrdě pečují o své tradice a zvyky. Místní festivaly, jarmarky a kulturní akce přispívají k pestré a živé atmosféře, která město oživuje. Pro turisty nabízejí tyto události skvělou příležitost ochutnat místní speciality, využívat rozmanitých aktivit v přírodě a ponořit se do historie regionu. Toto město, s kombinací přírodní krásy a bohaté kultury, je místem, které si zaslouží být objevováno a prozkoumáváno. Knin tak představuje elegantní spojení historie s optimistickou budoucností, a i když čelilo historickým výzvám, jeho obyvatelé i návštěvníci se těší na rozvoj a prosperitu, která městu leží v srdci. [oai_cs_optimisticky] => **Knin** Knin je malebné město nacházející se v Dalmácii, přičemž patří k jednomu z významných historických a kulturních center regionu. Město leží na soutoku řek Krka a Knin, obklopené malebnou krajinou a majestátními horami, což mu dává jedinečný přírodní rámec. Historie Kninu sahá až do starověku, kdy byl významným strategickým bodem. Jeho impozantní pevnost, která se tyčí nad městem, je symbolickou ukázkou jeho bohaté minulosti a důležitosti v různých historických obdobích. Působivé historické památky, jako například katedrála svatého Jakuba a množství dalších církevních a civilních staveb, odrážejí kulturní dědictví, které město uchovává. Knin je také známý svou přátelskou atmosférou a místními obyvateli, kteří hrdě pečují o své tradice a zvyky. Místní festivaly, jarmarky a kulturní akce přispívají k pestré a živé atmosféře, která město oživuje. Pro turisty nabízejí tyto události skvělou příležitost ochutnat místní speciality, využívat rozmanitých aktivit v přírodě a ponořit se do historie regionu. Toto město, s kombinací přírodní krásy a bohaté kultury, je místem, které si zaslouží být objevováno a prozkoumáváno. Knin tak představuje elegantní spojení historie s optimistickou budoucností, a i když čelilo historickým výzvám, jeho obyvatelé i návštěvníci se těší na rozvoj a prosperitu, která městu leží v srdci. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Knin [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = City of Knin.jpg [4] => | popisek = Pohled na město z pevnosti [5] => | vlajka = [6] => | znak = Knin Wappen.jpg [7] => | zeměpisná šířka = 44.033333 [8] => | zeměpisná délka = 16.183333 [9] => | nadmořská výška = 214 [10] => | stát = Chorvatsko [11] => | pojem vyššího celku = [[Region]] [12] => | název vyššího celku = [[Dalmácie]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Chorvatska|Župa]] [14] => | název nižšího celku = [[Šibenicko-kninská župa|Šibenicko-kninská]] [15] => | administrativní dělení = [16] => | loc-map = {{LocMap |Chorvatsko |label=Knin |position=left |width=250 |lat=44.04 |long=16.20 |float=center |caption=}} [17] => | rozloha = 355 [18] => | počet obyvatel = 15407 [19] => | obyvatelé aktuální k = 2011 [20] => | hustota zalidnění = [21] => | etnické složení = [[Chorvati]] (75,37 %), [[Srbové]] (23,05 %), [[Albánci]] (0,27 %), [[Bosňáci]] (0,14 %) [22] => | náboženské složení = [[křesťané]] (97,04 %), [[muslimové]] (0,31 %) [23] => | status = město [24] => | představitel = Marko Jelić [25] => | titul představitele = Starosta [26] => | vznik = [[10. století]] [27] => | web = http://www.knin.hr [28] => | telefonní předvolba = {+385} 022 [29] => | psč = 22 300 [30] => | označení vozidel = ŠI [31] => }} [32] => '''Knin''' je město v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], v [[Dalmácie|Dalmácii]], 56 km od pobřeží Jaderského moře. Městem protéká řeka [[Krka (Chorvatsko)|Krka]], která 3 km východně odtud i pramení.{{Citace elektronického periodika [33] => | autor = Jan Doubravnický [34] => | titul = Největší pevnost Dalmácie a unikátní zřídlo Krky [35] => | periodikum = iDNES [36] => | odkaz na periodikum = [37] => | datum vydání = 2007-08-09 [38] => | datum aktualizace = [39] => | datum přístupu = 2012-04-22 [40] => | url = http://cestovani.idnes.cz/nejvetsi-pevnost-dalmacie-a-unikatni-zridlo-krky-fb9-/igsvet.aspx?c=A070731_125923_igsvet_tom [41] => | issn = [42] => }} V roce [[2011]] žilo v samotném Kninu 10 633 obyvatel, v celé připadající městské opčině pak 15 407 obyvatel. Město leží na [[železnice|železniční]] trase [[Záhřeb]]–[[Split]]. [43] => [44] => == Název == [45] => Název je pravděpodobně odvozen od ilyrské Ninie.http://www.knin.hr/povijest/ Podle alternativního vysvětlení, které nabídli [[Franc Miklošič]] a Petar Skok, má název - odvozený od slovanského kořene : tьn- („rozsekat“) - význam „vyklizeného lesa“. {{sfn|Šimunović|2013|p=167}} Středověká jména Kninu zahrnují : Maďarsky: Tinin; Italsky: Tenin; Latinsky: Tinum. Latinský název se stále používá jako titulární biskupský stolec, diecéze Tinum. [46] => [47] => == Historie == [48] => V [[1. století př. n. l.]] se 18 km od dnešního Kninu nacházel římský vojenský tábor [[Burnum]]. Dnešní město je zmiňováno až v [[10. století]] byzantským císařem [[Konstantin VII. Porfyrogennetos|Konstantinem VII.]] [49] => [50] => Během [[11. století]] zde vznikla [[Diecéze kninská|diecéze]], roku [[1080]] už byl Knin vyhlášen hlavním městem státu, za vlády [[Král Zvonimir|krále Zvonimira]]. Až do [[13. století]] zde byla velmi významná vojenská [[pevnost (stavba)|pevnost]]; o kterou během následujících století bojovali [[Turci]], [[Maďaři]], [[Rakušané]] a [[Francouzi]]. [51] => [52] => Roku [[1522]] město dobyli právě [[Turci]], a [[Chorvati]] ho museli opustit. Pod [[Osmanská říše|Osmanskou]] nadvládou zůstal Knin ještě dalších 150 let, poté ho získala [[Benátská republika]]. Uprchlí Chorvati se vrátili, roku [[1709]] zde postavili navíc [[kostel]] a [[Františkánský klášter (Knin)|františkánský klášter]]. [53] => [54] => Ke konci [[18. století]], roku [[1797]] se stal rakouským majetkem, během této doby prosperoval. Po rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] se stal součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království SHS]] a později [[Jugoslávie]]. [55] => [56] => === 20. století === [57] => Na konci [[1980–1989|80. let]] 20. století došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi místními Srby a Chorvaty. V červnu [[1989]] si zdejší srbská komunita velkolepě připomněla po vzoru kosovských Srbů 600 let od [[Bitva na Kosově poli|Bitvy na Kosově poli]], paradoxně nedlouho poté Chorvati oslavili v nedaleké obci výročí 900 let od smrti krále [[Dimitrij Zvonimír|Zvonimira]].{{Citace monografie [58] => | příjmení = Radaković [59] => | jméno = Ilija [60] => | odkaz na autora = [61] => | titul = BESMISLENA YU-RATOVANJA 1991-1995 [62] => | vydavatel = [63] => | místo = [64] => | rok = [65] => | počet stran = [66] => | kapitola = VII BILJEŠKE (1983 – 1995) [67] => | strany = [68] => | isbn = [69] => | jazyk = chorvatsky [70] => }} Po těchto manifestacích se vztahy mezi oběma komunitami ještě více zhoršily. Do oblastí [[Dalmácie]], které byly obývané Srby (a jejichž centrem byl právě Knin) dorazila bojová atmosféra, která se již nějakou dobu vyskytovala v [[Socialistická autonomní oblast Kosovo|Kosovu]] a kterou úspěšně živil režim [[Slobodan Milošević|Slobodana Miloševiće]] a antikomunisté, spojení okolo [[Memorandum SANU|Memoranda SANU]]. Během srpna [[1990]] došlo po liberalizaci poměrů v [[Chorvatsko|Chorvatsku]] ke vzpouře Srbů, která začala nabývat ozbrojeného charakteru. Během tzv. [[Balvanová revoluce|balvanové revoluce]] byly v polovině srpna blokovány barikádami přístupové cesty k městu. Předseda općiny Knin vyhlásil válečný stav a bylo vypsáno referendum o autonomii. Na základě tohoto referenda pak byla vyhlášena tzv. [[Srbská oblast Krajina]], která se později transformovala v [[Republika Srbská Krajina|Republiku srbskou krajinu]]. [71] => [72] => Chorvatská vojska získala vládu nad městem až roku [[1995]], během tzv. [[Operace Bouře|Operace Oluja]] (bouře). Poté začala poválečná obnova města, ta však postupuje pomalu; neboť celý kraj stále není příliš atraktivní pro nově příchozí, kteří by nahradili původní srbské obyvatelstvo. [73] => [74] => == Národnostní složení obyvatelstva == [75] => {| class=wikitable [76] => |- bgcolor="#efefef" [77] => ! rok !! celkem !! [[Srbové]] !! [[Chorvati]] !! [[Jugoslávci]] !! ostatní [78] => |- [79] => | align="center" | [[2011]] || 10 633 || 1,429 (13,44%) || 9 001 (84.65%) || 0 (0%) || 203 (1,91%) [80] => |- [81] => | align="center" | [[2001]] || 11 128 || 1 269 (11,40%) || 9 546 (85,78%) || 0 (0%) || 188 (1,68%) [82] => |- [83] => | align="center" | [[1991]] || 12 331 || 9 867 (80,01%) || 1 660 (13,46%) || 381 (3,08%) || 423 (3,43%) [84] => |- [85] => | align="center" | [[1981]] || 10 933 || 6 516 (59,59%) || 1 701 (15,55%) || 2 421 (22,14%) || 295 (2,69%) [86] => |- [87] => | align="center" | [[1971]] || 7 300 || 4 972 (68,10%) || 1 686 (23,09%) || 343 (4,69%) || 299 (4,09%) [88] => |- [89] => | align="center" | [[1961]] || 5 116 || 3 064 (59,89%) || 1 671 (32,66%) || 81 (1,58%) || 247 (4,82%) [90] => |} [91] => [92] => == Doprava == [93] => [[Soubor:U Kninu željeznica.JPG|náhled|vpravo|Železniční nádraží]] [94] => [95] => Nejdůležitější meziměstskou silnicí v Kninu je chorvatská silnice [[Silnice D1|D1]]. Silnice umožňuje snadný přístup do Kninu z hlavního pobřežního města [[Split]]. Úsek D1 z Kninu na [[Dálnice A1 (Chorvatsko)|dálnici A1]] bude v následujících letech přestavován na úroveň rychlostní komunikace (s rychlostní komunikací B1). [96] => [97] => Knin je také důležitým železničním uzlem, protože železnice ze zbytku Dalmácie a jejích měst Zadar, Split a Šibenik procházejí Kninem a vedou na sever do hlavního města Chorvatska Záhřebu po železnici M604. Ve stanici Knin se setkávají čtyři tratě: do Perkoviće (a poté do Splitu nebo Šibeniku), do [[Železniční trať Knin–Zadar|Zadaru]], do [[Železniční trať Ogulin–Knin|Ogulinu]] (a dále do Karlovacu), Martina Broda (a Bihać, Sisak, Záhřeb). Přepravu osob nabízejí pouze první tři tratě. [[Železniční trať Sunja–Knin|Železniční trať Knin-Bihać]], prochází bosenským územím a mnohokrát překračuje hranice, takže se od začátku války v roce 1991 nepoužívá k přepravě osob. Je to však nejkratší trasa mezi Kninem a Záhřebem, úsek jako takový byl elektrifikován v roce 1984 (trolejové vedení bylo následně zničeno válečnými operacemi na počátku 90. let). Elektrifikace začala z jugoslávského vnitrozemí směrem k pobřeží a dosáhla pouze Kninu, takže dnes jsou vlečky stanice Knin vybaveny trolejovým vedením, ale koleje opouštějící město nejsou. [98] => [99] => == Sport == [100] => Hlavním fotbalovým klubem v Kninu je NK Dinara, založený v roce 1913. Barvy NK Dinara byly černé a bílé až do roku 2005, kdy klub změnil barvy na červenou, bílou a modrou. NK Dinara hraje ve 4. divizi v Chorvatsku (1. Županijska liga Šibensko-kninska). Logo společnosti NK Dinara je červené, bílé a modré (v tomto pořadí) s písmenem „D“ uprostřed loga. [101] => [102] => Knin má sportovní asociaci, která byla založena v roce 1998. Dalším sportem který je také populární v Kninu je basketbal. [[Chorvatská mužská basketbalová reprezentace|Chorvatský národní basketbalový tým]] zde odehrál zápas, v roce 1999 hráli proti Izraeli, kde Chorvatsko zvítězilo 78:68. Ostatní sporty hrané v Kninu jsou [[ragby]], [[házená]], [[volejbal]], [[kickbox]], [[karate]], [[tenis]] a [[taekwondo]]. [103] => [104] => == Hospodářství == [105] => Podle Ústředního statistického úřadu ve městě Knin bylo k 31. březnu 2013 zaměstnáno 3 327 osob, z toho 1 244 ve veřejné správě a obraně a povinném sociálním pojištění, poté 424 ve zpracovatelském průmyslu, ve zdravotnictví a sociální práce 390 zaměstnanců, 382 zaměstnanců ve vzdělávání, 252 v dopravě a skladování, ve velkoobchodu a maloobchodu a opravách motorových vozidel a motocyklů 197, ve stavebnictví 92, v zásobování vodou, odstraňování odpadních vod, nakládání s odpady a v oblasti sanace životního prostředí 90, v dodávka elektřiny, plynu, páry a klimatizace 64, v ostatních službách 37, v umění, zábavě a rekreaci 30, ve finančních a pojišťovacích činnostech 29, v činnostech v oblasti nemovitostí 22, v odborných, technických a vědeckých činnostech 17, v informačních technologiích 15, v zemědělství, lesnictví a rybolovu 14, v administrativních a podpůrných službách a 1 v činnostech zajišťujících ubytování a přípravu a podávání jídel 8. Jediným odvětvím, ve kterém nejsou zaměstnanci, je těžba a dobývání.ŠIMIĆ, Ivica "2025 godina grada Knina: monografija", Knin: Narodna knjižnica, 2018. [106] => [107] => == Fotogalerie == [108] => [109] => Soubor:Kninska tvrđava 01.jpg|Pohled na pevnost v Kninu z centra města [110] => Soubor:Knin 5.jpg|Městská tržnice [111] => [112] => [113] => == Partnerská města == [114] => * {{flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Tomislavgrad]], [[Bosna a Hercegovina]] [115] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Biograd na Moru]], [[Chorvatsko]] [116] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Solin]], [[Chorvatsko]] [117] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Záhřeb]], [[Chorvatsko]] [118] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Vukovar]], [[Chorvatsko]] [119] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Nin]], [[Chorvatsko]] [120] => [121] => == Odkazy == [122] => === Reference === [123] => [124] => [125] => === Externí odkazy === [126] => * {{Commonscat}} [127] => * [http://www.knin.hr/ Knin] [128] => * [https://web.archive.org/web/20070303211729/http://www.photocroatia.com/GALLERY/photo.php?photo=8275&exhibition=23&pass=public&lang=eng Obrázky římského tábora Burnum] [129] => * [https://web.archive.org/web/20050413225738/http://www.croatia.hr/destinations/destinations.aspx?id_destination=59 Další turistické informace] [130] => [131] => {{Šibenicko-kninská župa}} [132] => {{Autoritní data}} [133] => {{Portály|Geografie|Chorvatsko}} [134] => [135] => [[Kategorie:Knin| ]] [136] => [[Kategorie:Města v Chorvatsku]] [137] => [[Kategorie:Sídla v Šibenicko-kninské župě]] [138] => [[Kategorie:Republika Srbská Krajina]] [] => )
good wiki

Knin

{{Infobox - sídlo světa | jméno = Knin | originální jméno = | obrázek = City of Knin. jpg | popisek = Pohled na město z pevnosti | vlajka = | znak = Knin Wappen.

More about us

About

Město leží na soutoku řek Krka a Knin, obklopené malebnou krajinou a majestátními horami, což mu dává jedinečný přírodní rámec. Historie Kninu sahá až do starověku, kdy byl významným strategickým bodem. Jeho impozantní pevnost, která se tyčí nad městem, je symbolickou ukázkou jeho bohaté minulosti a důležitosti v různých historických obdobích. Působivé historické památky, jako například katedrála svatého Jakuba a množství dalších církevních a civilních staveb, odrážejí kulturní dědictví, které město uchovává. Knin je také známý svou přátelskou atmosférou a místními obyvateli, kteří hrdě pečují o své tradice a zvyky. Místní festivaly, jarmarky a kulturní akce přispívají k pestré a živé atmosféře, která město oživuje. Pro turisty nabízejí tyto události skvělou příležitost ochutnat místní speciality, využívat rozmanitých aktivit v přírodě a ponořit se do historie regionu. Toto město, s kombinací přírodní krásy a bohaté kultury, je místem, které si zaslouží být objevováno a prozkoumáváno. Knin tak představuje elegantní spojení historie s optimistickou budoucností, a i když čelilo historickým výzvám, jeho obyvatelé i návštěvníci se těší na rozvoj a prosperitu, která městu leží v srdci.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Chorvatsko','Dalmácie','Chorvati','Záhřeb','Turci','10. století','Split','Srbové','2011','kostel','Srbská oblast Krajina','1080'