Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15483715 [id] => 15483715 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kyjev [uri] => Kyjev [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Kyjev [2] => | originální jméno = Київ [3] => | obrázek = Kyiv montage.png [4] => | popisek = '''''Ukrajinská metropole Kyjev:'''''
- Nahoře: [[Kyjevskopečerská lávra]]
- Vlevo 1: [[Bessarabské náměstí]]
- Vlevo 2: [[Kyjevská univerzita|Univerzita Tarase Ševčenka]]
Vlevo 3: Sídlo [[Parlament Ukrajiny|Parlamentu Ukrajiny]]
- Vpravo: [[Náměstí Nezávislosti (Kyjev)|Náměstí Nezávislosti]] [5] => | znak = COA_of_Kyiv_Kurovskyi.svg [6] => | vlajka = Flag_of_Kyiv_Kurovskyi.svg [7] => | stát = Ukrajina [8] => | pojem vyššího celku = [[Oblasti na Ukrajině|Město se speciálním statusem]] [9] => | název vyššího celku = [[Kyjev]] [10] => | pojem nižšího celku = [11] => | název nižšího celku = [12] => | pojem celku 3 = [13] => | název celku 3 = [14] => | pojem celku 4 = [15] => | název celku 4 = [16] => | pojem celku 5 = [17] => | název celku 5 = [18] => | administrativní dělení = 10 městských [[rajón]]ů: Darnycký, Desenský, Dněperský, Holosijivský, Oboloňský, Pečerský, Podilský, Solomjanský, Svjatošynský, Ševčenkovský [19] => | rozloha = 839 [20] => | loc-map = {{LocMap |Ukrajina|label=Kyjev |position=right |width=250 |lat=50.45 |long=30.52 |float=center |caption=}} [21] => | počet obyvatel = 2952301 [22] => | obyvatelé aktuální k = 2022 [23] => | etnické složení = [[Ukrajinci]] (82 %), [[Rusové]] (11 %), [[Židé]] (5%), [[Bělorusové]], [[Poláci]], [[Arméni]] [24] => | náboženské složení = [[Pravoslaví|pravoslavní]] (64 %) – z toho
[[Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu|Kyjevský patriarchát]] 67 %
[[Ukrajinská pravoslavná církev (Moskevský patriarchát)|Moskevský patriarchát]] 18 % [25] => | status = hlavní město [26] => | zeměpisná šířka = 50.45 [27] => | zeměpisná délka = 30.5 [28] => | nadmořská výška = 179 [29] => | psč = 01xxx-04xxx [30] => | telefonní předvolba = +380 [31] => | představitel = [32] => | titul představitele = [33] => | starosta = [[Vitalij Kličko]] ([[Blok Petra Porošenka]]) (2015) [34] => | web = https://kyivcity.gov.ua/ [35] => }} [36] => '''Kyjev''' ({{Vjazyce2|uk|Київ}}, ''Kyjiv'' [{{IPA|ˈkɪjiw}}]; {{vjazyce2|ru|Киев}}, ''Kijev'') je hlavní a největší město [[Ukrajina|Ukrajiny]], správní středisko [[Kyjevská oblast|Kyjevské oblasti]] a jedno z největších měst v [[Evropa|Evropě]]. Město leží na řece [[Dněpr]] v severní části země. Zaujímá rozlohu 827 km² a v roce 2022 zde žilo přes 2,95 milionu obyvatel, včetně [[aglomerace]] pak přes 3,65 milionu obyvatel. Kyjev je kulturní a hospodářské centrum země, [[Doprava v Kyjevě|dopravní křižovatka]] a centrum elektrotechnického [[průmysl]]u. Pro svou starobylost bývá nazýván „matka [[Rus (oblast)|ruských]] měst“. [37] => [38] => == Název == [39] => Název města má několik etymologických vysvětlení. Podle jedněch jazykovědců vychází z předslovanských dob. Na základě zmínek o Kyjevě ve starých perských a arabských zdrojích, kde má jméno podobu „Kujaba“ či jeho názvu v byzantských písemnostech, kde má podobu „Kijova“, ho vysvětlují jako spojení turkických slov „kij“ (hranice) a „oba“ (osídlení) ve smyslu „sídlo na hranicích“. [40] => [41] => Podle jiných je jeho původ ve slově kij, resp. kijan, což byly trámy zatlučené do dna Dněpru a sloužily k překonání toku řeky. Kijané byli lidé, kteří se starali o přepravu využívajíce těchto kijů. [42] => [43] => V oblasti národních pohádek se pohybujeme, pokud odvozujeme název města od osobního jména ''Kij'' (Kyjev by pak znamenalo „Kyjův“). Toto je pouze bájný příběh o třech bratrech stejně jako česko-polská pověst o Čechovi, Lechovi a Rusovi - v tomto případě jde o Kije, Choriva a Ščeka (popsaný v "Pověsti vremennych let" z počátku 12. století). Legendy o bratrech jsou široce známé po celém světě, nicméně na Ukrajinu se dostala nejspíše na konci 6. stol. n. l. v době pronikání křesťanství přes východní Balkán na sever, kdy vyslala Byzanc do oblasti dolního Dunaje arménské evangelizátory (podobný příběh je v té době v Arménii už prokazatelně znám). [44] => [45] => == Znak == [46] => Kyjevský znak zobrazuje [[Michael (archanděl)|archanděla Michaela]] držícího [[plamenný meč]] a štít na [[azurová|azurovém]] poli. Původně na něm byl zobrazen [[svatý Jiří]] bojující s [[drak]]em, ten zůstal ve znaku [[Kyjevská oblast|Kyjevské oblasti]]. [47] => [48] => == Dějiny == [49] => První osídlení území dnešního Kyjeva pochází z přelomu [[5. století|5.]] a [[6. století]], z této doby je doložena keramika [[Kultura Korčak|typu Korčak]] a [[Byzantská říše|byzantské]] mince. Z [[6. století|6.]] a [[7. století]] jsou doloženy dřevěné stavby, ale přes strategickou polohu žádné [[hradiště]]. Osídlení se soustředilo do oblasti [[Zámková hora|Zámkové hory]], [[Dětinky|Dětinek]] a [[Starokyjevská hora|Starokyjevské hory]]. O počátcích Kyjeva mluví také pověst uváděná na přelomu 6. a 7. století [[Arméni|arménským]] historikem [[Zenob Glak|Zenobem Glakem]] a na počátku [[12. století]] v ruské [[Pověst dávných let|Pověsti dávných let]]. Týká se bratrů [[Kníže Kyj|Kyje]], Ščeka (pravděpodobně) a Choriva, doprovázené sestrou jménem Lybeď z kmene [[Polané (východní)|Poljanů]]. Každý z nich se usídlil na jednom pahorku, které pojmenovali Boričev, Ščekovina, Chorevica a celé město pak pojmenovali po nejstarším Kyjev. V roce [[866]] podle Pověsti (nebo v roce [[860]] podle byzantských pramenů) Kyjev ovládli [[Varjagové|varjažští]] bojovníci [[Askold a Dir]] a vládli zde až do roku [[882]], kdy zahynuli v boji s jiným varjagem, [[novgorod]]ským knížetem [[Oleg]]em. Tento rok se považuje za počátek [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. [50] => [51] => V [[9. století]] se už Kyjev stal opevněným hospodářským a politickým centrem oblasti, které bylo ve styku s Byzantskou říší. Z této doby také pochází nálezy tří hradišť: na svahu Starokyjevské hory, na Zámkové hoře a na [[Lysá hora (Kyjev)|Lysé hoře]]. Na konci 10. století, kdy kníže [[Vladimír I.]] přijal [[křesťanství]], dochází k dalšímu rozvoji Kyjeva. V období mezi lety [[989]] a [[996]] nechal kníže postavit tzv. [[Desátkový chrám|Desátkový chrám sv. Bohorodičky]], nejspíše na místě předchozí [[Slovanské náboženství|pohanské]] svatyně, a přestavět knížecí sídlo po byzantském vzoru. Jeho syn [[Jaroslav I. Moudrý|Jaroslav Moudrý]] obehnal Kyjev mohutným valem a postavil [[Zlatá brána (Kyjev)|Zlatou bránu]] a [[chrám svaté Žofie (Kyjev)|katedrálu sv. Sofie]]. Kyjev této doby měl mnoho kostelů, klášterů a [[bojar]]ských dvorců. Řemesla a obchod se soustředily v podhradí zvaném [[Podol (Kyjev)|Podol]], které bylo později také opevněno. Mimo město stál klášter [[Kyjevskopečerská lávra]], centrum kultury a vzdělanosti, založený v polovině 11. století. [52] => [53] => Během 12. století se [[Rozpad Kyjevské Rusi|ruský stát rozpadl]] na řadu knížectví a Kyjev začal ztrácet svůj původní význam, a to nejen politický, ale také hospodářský a kulturní. Souviselo to mimo jiné se skutečností, že se Rusům uzavíraly možnosti obchodovat s Byzancí. Ve stepích jižně od Kyjeva se neustále pohybovali kočovníci a Byzanc získala nové obchodní partnery. Vládnoucí vrstva se přestala věnovat obchodu, usadila se na půdě a přeměnila se v pozemkovou šlechtu. Hlavní město, jehož poloha v jižní části státu byla dříve výhodou pro obchodní transakce s Byzancí, ztratilo nyní svoji prioritu. Jeho krajní poloha a snadná přístupnost ze stepí se nyní staly nevýhodou. Kyjev byl postupně odsouván do pozadí rodícími se novými centry, v nichž sídlili [[Rurikovci|rurikovští]] vládci jednotlivých knížectví. Mezi nejvýznamnější patřilo město [[Vladimir]]. Roku [[1154]] dobyl Kyjev vladimirsko-suzdalský kníže [[Jurij Dolgorukij]], přijal titul velikého knížete kyjevského a přesídlil sem. Jeho syn [[Andrej Bogoljubskij]] však zůstal po dobytí a zpustošení Kyjeva roku [[1169]] sídlit na severovýchodě Rusi a Kyjev svěřil do správy bratrovi. Proto bývá rok 1169 považován za definitivní konec kyjevského státu. [54] => [55] => [[Soubor:Pic I V Ivasiuk Mykola Bohdan Khmelnytskys Entry to Kyiv.jpg|náhled|Kozácký hejtman [[Bohdan Chmelnický|Chmelnický]] vstupuje roku 1649 do Kyjeva během povstání proti [[Polsko-litevská unie|polsko-litevské]] nadvládě]] [56] => Roku [[1240]] město zpustošila [[Mongolové|mongolská]] vojska [[Bátú|chána Bátúa]] a zničila mnoho architektonických i písemných památek (například Desátkový chrám nebo Zlatou bránu). Roku [[1299]] přesídlil kyjevský metropolita do Vladimiru. Svědectví z roku 1245 o Kyjevě zničeném při mongolském nájezdu pochází od papežského vyslance k mongolskému chánu [[Giovanni Carpini|Giovanniho Carpiniho]]:"[http://is.muni.cz/th/216751/ff_b/bakalarska_prace.pdf Rus a Mongolové ve 13. století (Mongolský vpád a jeho důsledky)]". s. 26. [57] => [58] => {{citát|Jeli jsme tudy a sami jsme viděli všude nespočetné hromady lidských lebek a kostí. Město bylo kdysi bohaté a velice lidnaté, teď z něho však nezbylo téměř nic. Stojí tam sotva dvě stě domů a jejich obyvatelé žijí v tuhém otroctví.}} [59] => [60] => Od roku [[1363]] náležel Kyjev k [[Litevské velkoknížectví|litevskému velkoknížectví]] (od roku [[1471]] jako středisko Kyjevského vojvodství) a spolu s ním později v rámci [[Lublinská unie|Lublinské unie]] k [[Republika obou národů|Republice obou národů]]. Od roku [[1497]] měl Kyjev samosprávu podle [[Magdeburské právo|magdeburského]] způsobu. [61] => [62] => Po [[Chmelnického povstání|kozáckých povstáních]] v polovině [[17. století]] se Kyjev dostal pod [[Ruské carství|ruskou správu]]; jeho podřízenost [[Ruský car|ruskému carovi]] definitivně potvrdil [[Věčný mír]] roku [[1686]]. Od roku [[1797]] byl Kyjev střediskem [[Kyjevská gubernie|stejnojmenné gubernie]]. Univerzita sv. Vladimíra, dnešní [[Kyjevská univerzita|Ševčenkova univerzita]], byla založena roku [[1834]]. [63] => [64] => V létě 1917 se po [[Bitva u Zborova|bitvě u Zborova]] do Kyjeva přemístil profesor [[T. G. Masaryk]], který jako předseda [[Československá národní rada|Československé národní rady]] na Rusi osobně od 15. května 1917 budoval československé legionářské vojsko, aby byl blíže k frontové linii [[Východní fronta (první světová válka)|východní fronty]] první světové války. Poté působil podruhé v Petrohradě a Moskvě, aby se v listopadu do své pracovny v Kyjevě opět vrátil. Všude zažil revoluční boje a Kyjev přes Moskvu definitivně opustil v den svých 68. narozenin 7. března 1918, kdy odcestoval přes [[Transsibiřská magistrála|transsibiřskou magistrálu]], přes [[Vladivostok]] a Japonsko, do [[Spojené státy americké|Spojených států]] předpokládaje, že bude „kvartýrmajstrem“ (logistikem) legionářských vojsk nejen na Rusi, ale i na francouzských bojištích.[[Vratislav Preclík|PRECLÍK, Vratislav]]. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, {{ISBN|978-80-87173-47-3}}, str.12 - 25, 26 - 98, 140 - 148, 169, 200 [65] => [66] => Po revoluci roku [[1917]] se v Kyjevě ustavila ukrajinská [[Centrální rada Ukrajiny|Centrální rada]], která prohlásila [[Ukrajinská lidová republika|nezávislost Ukrajiny]]. Po více než dvou letech bojů však zvítězili v občanské válce [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševici]] a od roku [[1920]] tak byl Kyjev [[Sovětský svaz|sovětský]]. Teprve roku [[1934]] se stal opět alespoň metropolí [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]], místo [[Proletariát|„proletářštějšího“]] [[Charkov]]a. [67] => [68] => Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]], v srpnu 1941, v okolí města proběhla [[Bitva o Kyjevský kotel|kyjevská obranná operace]], která vyústila v katastrofální porážku sovětských vojsk. [[Wehrmacht]] dobyl [[19. září]] [[1941]] město Kyjev, kde se dopustil nejkrutějších válečných zločinů – mimo jiné [[29. září|29.]]–[[30. září]] [[1941]] zvláštní jednotky [[Schutzstaffel|SS]] svezly do rokle [[Masakr v Babím Jaru|Babí Jar]] na severozápadním okraji města přes 33 tisíc [[Židé na Ukrajině|kyjevských Židů]] a postřílely je. Na dobývání a okupaci města se podílely mj. i [[Slovenská republika (1939–1945)|slovenské]] jednotky ([[rychlá divize]]). Z [[nacismus|nacistické]] okupace bylo těžce zničené město vysvobozeno [[6. listopad]]u [[1943]] jednotkami 1. ukrajinského frontu při [[Bitva o Kyjev (1943)|útočné operaci]], v jejímž rámci jako první do města vstoupily jednotky [[1. československý armádní sbor#Boje na území SSSR|1. československé samostatné brigády]] a byl osvobozen také [[Žytomyr|Žytomir]]. [69] => [70] => Od [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu Sovětského svazu]] v roce [[1991]] je Kyjev hlavním městem [[Ukrajina|nezávislé Ukrajiny]]. Významně se do dějin země zapsal v listopadu a prosinci [[2004]], kdy masové demonstrace proti zfalšovaným výsledkům prezidentských voleb, takzvaná [[Oranžová revoluce]], vedly ke změně režimu v zemi. V roce 2013 a 2014 zde probíhaly masové nepokoje, zvané [[Euromajdan]], při kterých došlo k svržení prezidenta [[Viktor Janukovyč|Viktora Janukovyče]]. [71] => [72] => Od 20. května 2019 zde sídlí ukrajinský prezident [[Volodymyr Zelenskyj]]. V úterý 15. března 2022 navštívil prezidenta v ostřelovaném Kyjevě, spolu s předsedy vlád Polska a Slovinska, premiér české vlády profesor [[Petr Fiala]] v otázce možné pomoci Ukrajině. [73] => [74] => == Poloha a přírodní podmínky == [75] => Historické centrum Kyjeva se rozkládá na pahorcích nad pravým (západním) břehem [[Dněpr]]u; ve [[20. století]] vyrostly nové čtvrti také na levém břehu (jako například [[Darnycja]]) a byly připojeny také vzdálenější pravobřežní čtvrti (např. [[Oboloň]], Podol). Reliéf města je dosti členitý, lesnaté pahorky jsou od sebe odděleny zaříznutými údolíčky, sbíhajícími se k řece. Do Dněpru u Kyjeva zleva ústí řeka [[Desna]], severně od města vody Dněpru zadržuje velká [[Kyjevská přehrada]]. [76] => [77] => === Podnebí === [78] => Podnebí je [[Mírný podnebný pás|mírné]] [[Kontinentální podnebí|kontinentální]]. Počet dní se sněhovou pokrývkou je 90. Během [[Zima|zimy]] přicházejí oblevy, při kterých všechen [[sníh]] roztaje, ale také bývají velmi mrazivé dny (okolo -20 [[Stupeň Celsia|°C]] po ránu a někdy i méně), když začne vítr foukat z východu nebo severu. Nejnižší naměřená teplota v Kyjevě byla -32,2 °C. Nejkratší [[roční období]] je [[jaro]], které trvá od půli března do půli května. Nejvíce [[Srážky|srážek]] a srážkových rekordů je v létě a stále častěji bývá velmi horko (okolo 30 °C) už koncem dubna. První půlka [[podzim]]u bývá suchá, ale stává se, že září dokáže být velmi deštivé (například v září 2008 napršelo 153 mm srážek a přitom norma srážek pro září je 58 mm). Nejvyšší naměřená teplota byla 39,9 °C. V říjnu a v listopadu může suché počasí nastat také tehdy, když je nad Kyjevem [[Anticyklóna|tlaková výše]] a slunečno; teploty pak mohou vystoupit na 20 °C, nicméně koncem října spíše přichází deštivé počasí a bývá první sníh. Sníh se celý den může udržet v listopadu a výjimečně i v říjnu. [79] => [80] => {{Podnebí [81] => | místo = Kyjev [82] => | průměrné denní maximum C leden = −1 | nejvyšší teplota C leden = 4 [83] => | průměrné denní maximum C únor = 0 | nejvyšší teplota C únor = 6 [84] => | průměrné denní maximum C březen = 7 | nejvyšší teplota C březen = 16 [85] => | průměrné denní maximum C duben = 17 | nejvyšší teplota C duben = 23 [86] => | průměrné denní maximum C květen = 22 | nejvyšší teplota C květen = 28 [87] => | průměrné denní maximum C červen = 24 | nejvyšší teplota C červen = 30 [88] => | průměrné denní maximum C červenec = 27 | nejvyšší teplota C červenec = 32 [89] => | průměrné denní maximum C srpen = 25 | nejvyšší teplota C srpen = 32 [90] => | průměrné denní maximum C září = 18 | nejvyšší teplota C září = 26 [91] => | průměrné denní maximum C říjen = 10 | nejvyšší teplota C říjen = 20 [92] => | průměrné denní maximum C listopad = 5 | nejvyšší teplota C listopad = 13 [93] => | průměrné denní maximum C prosinec = −1 | nejvyšší teplota C prosinec = 6 [94] => | průměrné denní maximum C rok = 12,75| nejvyšší teplota C rok = 32 [95] => | průměrná teplota C leden = −3,5 [96] => | průměrná teplota C únor = −2,5 [97] => | průměrná teplota C březen = 3 [98] => | průměrná teplota C duben = 12 [99] => | průměrná teplota C květen = 16,5 [100] => | průměrná teplota C červen = 19,5 [101] => | průměrná teplota C červenec = 20,5 [102] => | průměrná teplota C srpen = 19,5 [103] => | průměrná teplota C září = 13 [104] => | průměrná teplota C říjen = 7,5 [105] => | průměrná teplota C listopad = 2,5 [106] => | průměrná teplota C prosinec = −3 [107] => | průměrná teplota C rok = 8,75 [108] => | průměrné denní minimum C leden = −6 | nejnižší teplota C leden = −15 [109] => | průměrné denní minimum C únor = −5 | nejnižší teplota C únor = −15 [110] => | průměrné denní minimum C březen = −1 | nejnižší teplota C březen = −7 [111] => | průměrné denní minimum C duben = 7| nejnižší teplota C duben = 0 [112] => | průměrné denní minimum C květen = 11 | nejnižší teplota C květen = 5 [113] => | průměrné denní minimum C červen = 15 | nejnižší teplota C červen = 10 [114] => | průměrné denní minimum C červenec = 17 | nejnižší teplota C červenec = 13 [115] => | průměrné denní minimum C srpen = 15 | nejnižší teplota C srpen = 9 [116] => | průměrné denní minimum C září = 9 | nejnižší teplota C září = 4 [117] => | průměrné denní minimum C říjen = 3 | nejnižší teplota C říjen = −2 [118] => | průměrné denní minimum C listopad = 0 | nejnižší teplota C listopad = −8 [119] => | průměrné denní minimum C prosinec = −5 | nejnižší teplota C prosinec = −12 [120] => | průměrné denní minimum C rok = 5| nejnižší teplota C rok = −15 [121] => | průměrné srážky mm leden = 36 [122] => | průměrné srážky mm únor = 39 [123] => | průměrné srážky mm březen = 36 [124] => | průměrné srážky mm duben = 46 [125] => | průměrné srážky mm květen = 57 [126] => | průměrné srážky mm červen = 82 [127] => | průměrné srážky mm červenec = 72 [128] => | průměrné srážky mm srpen = 61 [129] => | průměrné srážky mm září = 58 [130] => | průměrné srážky mm říjen = 40 [131] => | průměrné srážky mm listopad = 48 [132] => | průměrné srážky mm prosinec = 44 [133] => | průměrné srážky mm rok = 619 [134] => | zdroj = [http://weatherspark.com/#!dashboard;a=Ukraine/Kyiv Průměrné maximum, průměrné minimum, nejnižší a nejvyšší každoroční teplota.] [135] => }} [136] => [137] => == Obyvatelstvo == [138] => Kyjev je největší město [[Ukrajina|Ukrajiny]] a [[Seznam největších měst v Evropě|sedmé největší město]] v Evropě. K 1. lednu 2020 žilo v Kyjevě 2 952 301 obyvatel. Počet obyvatel ustavičně stoupá, a to především díky vnitřní migraci ze zbytku země. Tabulka níže představuje populační vývoj přítomného obyvatelstva města.{{Citace elektronického periodika [139] => | titul = Головне управління статистики м.Києва - Населення (1990-2021рр.) [140] => | periodikum = www.kiev.ukrstat.gov.ua [141] => | url = http://www.kiev.ukrstat.gov.ua/p.php3?c=527&lang=1 [142] => | datum přístupu = 2022-09-17 [143] => }} [144] => {| class="wikitable" [145] => !1990 [146] => !1991 [147] => !1995 [148] => !2000 [149] => !2005 [150] => !2010 [151] => !2015 [152] => !2020 [153] => !2022 [154] => |- [155] => |2 624 400 [156] => |2 643 400 [157] => |2 643 800 [158] => |2 615 300 [159] => |2 666 400 [160] => |2 785 100 [161] => |2 888 000 [162] => |2 967 400 [163] => |2 952 300 [164] => |} [165] => V roce 2021 se v hlavním městě narodilo 29 611 živě narozených dětí, zemřelo však 45 223 lidí, z nichž 173 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadá jen 65 živě narozených. Nicméně v porovnání s ostatními regiony země je tento poměr jeden z nejlepších, což docela výmluvně vypovídá o stavu ukrajinské demografické situace. Celkový úbytek byl v roce 2021 9 879 osob.{{Citace elektronického periodika [166] => | titul = Головне управління статистики м.Києва - Календар оприлюднення експрес-випусків у 2022 році [167] => | periodikum = kyiv.ukrstat.gov.ua [168] => | url = http://kyiv.ukrstat.gov.ua/p.php3?c=4050&lang=1 [169] => | datum přístupu = 2022-09-17 [170] => }} Míra kojenecké úmrtnosti činila 5,8 ‰. [171] => [172] => Podle výsledků [[Sčítání lidu na Ukrajině (2001)|sčítání lidu v roce 2001]] tvořili 82,2 % všeho obyvatelstva [[Ukrajinci]], dalších 13,1 % [[Rusové]] a 0,7 % [[Židé]].{{Citace elektronického periodika [173] => | titul = Всеукраїнський перепис населення 2001 – Результати – Основні підсумки – Національний склад населення – місто Киів [174] => | periodikum = 2001.ukrcensus.gov.ua [175] => | url = http://2001.ukrcensus.gov.ua/results/general/nationality/city_kyiv/ [176] => | datum přístupu = 2022-09-17 [177] => }} Pro 72,1 % všech obyvatel byla rodným jazykem [[ukrajinština]], 25,3 % uvedlo [[Ruština|ruštinu]] jako svoji mateřštinu.{{Citace elektronického periodika [178] => | titul = Всеукраїнський перепис населення 2001 – Результати – Основні підсумки – Мовний склад населення – місто Київ [179] => | periodikum = 2001.ukrcensus.gov.ua [180] => | url = http://2001.ukrcensus.gov.ua/results/general/language/city_kyiv/ [181] => | datum přístupu = 2022-09-17 [182] => }} [183] => [184] => == Rodáci == [185] => {{Sloupce|2| [186] => [187] => * [[Svjatoslav I. Igorevič]] (942–972), byl kyjevským vládcem a vojevůdcem [188] => * Marie [[Dobroněga Kyjevská]] (1012–1087), byla polská kněžna pocházející z rodu [[Rurikovci|Rurikovců]], manželka [[Kazimír I. Obnovitel|Kazimíra Obnovitele]], matka Svatavy, třetí manželky prvního českého krále [[Vratislav II.|Vratislava]] a vlastní babička jeho pěti dětí (Olomouckého knížete Boleslava, Judity Grojčské a českých knížat Bořivoje II., Soběslava a Vladislava, jehož syn [[Vladislav II.]] se stal druhým českým králem), dcera svatého [[Vladimír I.|Vladimíra I.]] [189] => * [[Anna Kyjevská]] (1024–1075/1089), byla [[seznam francouzských královen|francouzská královna]], dcera [[Seznam vládců Kyjevské Rusi|kyjevského knížete]] [[Jaroslav I. Moudrý|Jaroslava I.]] a [[Ingegerda Švédská|Ingegerdy Švédské]]. [190] => * [[Svjatoslav II. Jaroslavič]] (1027–1076), byl kníže [[Vladimir]]u , černigovský a [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]] [191] => * [[Nestor (kronikář)|Nestor]] (1056–1106), je označován za autora původní verze nejstarší dochované [[Kyjevská Rus|kyjevoruské]] [[letopis]]né sbírky („''[[Letopisný svod|svodu]]''“) zvané ''[[Povesť vremennych let]]'' [192] => * [[Adéla Kyjevská]] (1071–1109), byla druhá manželka [[Jindřich IV.|Jindřicha IV.]] a římskoněmecká císařovna [193] => * [[Eufémie Kyjevská]] (11. století – 1139), byla kyjevská kněžna z dynastie [[Rurikovci|Rurikovců]], uherská královna jako manželka [[Koloman Uherský|Kolomana Uherského]] [194] => * [[Agapit Pečerský]] (?–1095), byl [[mnich]] [[Kyjevskopečerská lávra|Kyjevskopečerského monastýru]] a lékař [195] => * [[Nikolaj Pavlovič Dileckij]] (1630–1680), byl [[Ruské carství|ukrajinsko-ruský]] [[Hudební teorie|hudební teoretik]] a [[Hudební skladatel|skladatel]]{{Citace monografie [196] => | příjmení = Osipov [197] => | jméno = Jurij Sergejevič [198] => | odkaz na autora = [199] => | titul = Дилецкий, Николай Павлович [200] => | url = [201] => | vydavatel = Большая российская энциклопедия [202] => | místo = Moskva [203] => | rok = 2007 [204] => | vydání = 8 [205] => | počet stran = 768 [206] => | kapitola = [207] => | strany = 749 [208] => | isbn = 978-5-85270-338-5 [209] => | jazyk = ru [210] => }} [211] => [212] => * [[Feofan Prokopovič]] (1681–1736), byl ukrajinsko-ruský filozof, spisovatel, státník, novgorodský arcibiskup, přívrženec ruského cara [[Petr I. Veliký|Petra I. Velikého]] [213] => * [[Dmitrij Grigorjevič Levickij]] (1735–1822), byl rusko-ukrajinský malíř [214] => * [[Nikolaj von Bunge]] (1823–1895), byl státník [[Ruské impérium|Ruského impéria]], ekonom, ministr financí a předseda Výboru ministrů, profesor a rektor Univerzity sv. Vladimíra [215] => * [[Sergej Vinogradskij]] (1856–1953), byl ruský [[mikrobiolog]] [216] => * [[Nikolaj Alexandrovič Chodorovič]] (1857–1936), byl ruský generál [217] => * [[Serhij Berďajev]] (1860–1914), byl ukrajinský a ruský básník, spisovatel, novinář, překladatel. Starší bratr ruského filosofa [[Nikolaj Berďajev|Nikolaje Berďajeva]] [218] => * [[Alexandr Fjodorovič Trepov]] (1868–1928), byl ruský politik a státník [219] => * [[Nikolaj Berďajev]] (1874–1948), byl [[Rusko|ruský]] [[křesťanství|křesťanský]] [[filosof]] a publicista, blízký [[personalismus|personalismu]] [220] => * [[Reinhold Glier]] (1875–1956), byl ukrajinský a sovětský [[hudební skladatel]] a hudební pedagog [[Němci|německo]]-[[Poláci|polského]] původu [221] => * [[Dmytro Antonovyč]] (1877–1945), byl ukrajinský politik, diplomat a historik umění [222] => * [[Alexander Archipenko]] (1877–1964), byl [[Ukrajina|ukrajinsko]]-[[Spojené státy americké|americký]] [[sochař]] a [[Grafika|grafik]], představitel [[Avantgarda|avantgardy]], nejčastěji řazený ke [[Kubismus|kubismu]]. [223] => * [[Josef Kulischer]] (1878–1934), byl ruský ekonom a historik hospodářství židovského původu [224] => * [[Kazimir Malevič]] (1879–1935), byl ruský [[Malba|malíř]] a [[teorie|teoretik]] [225] => * [[Michail Gordějevič Drozdovskij]] (1881–1919), byl [[Rusko|ruský]], [[Ruské impérium|carský]] a [[Bělogvardějci|bělogvardějský]] důstojník [226] => * [[Sergej Kameněv]] (1881–1936), byl sovětský vojenský velitel [227] => * [[Dmitrij Grigorovič]] (1883–1938), byl [[Ruské impérium|ruský]] a později [[Sovětský svaz|sovětský]] [[Letectví|letecký]] [[konstruktér]] [228] => * [[Alfred Bem]] (1886–1945), byl ruský [[Literární historie|literární historik]] a [[Literární kritika|kritik]], činovník společenského života ruské emigrace [229] => * [[Lev Šestov]] (1886–1938), byl [[Rusko|ruský]] spisovatel a [[Existencialismus|existencialistický]] filosof [230] => * [[Michail Těreščenko]] (1886–1956), byl ruský [[podnikatel]] ukrajinského původu [231] => * [[Dmitrij Bogrov]], (1887–1911), byl [[student]] práv, člen strany [[eseři|socialistů-revolucionářů]], agent [[Ochranka|Ochranky]] a vrah [[Rusko|ruského]] ministerského předsedy [[Pjotr Stolypin|Pjotra Stolypina]] [232] => * [[Maximilian Vološin]] (1887–1932), byl rusky píšící [[básník]], [[překladatel]] a [[literární kritik]] ukrajinsko - [[Němci|německého]] původu, představitel [[symbolismus|symbolismu]] [233] => * [[Jefim Bogoljubov]] (1889–1952), byl [[Ukrajina|ukrajinsko]]-[[Německo|německý]] [[šachový velmistr]] [234] => * [[Alexandr Věrtinskij]] (1889–1957), byl ruský zpěvák, hudební skladatel, básník a herec [235] => * [[Igor Sikorskij]] (1889–1972), byl letecký konstruktér a průkopník letectví [236] => * [[Vaslav Nijinsky]] (1890–1950), byl ruský [[Tanec|tanečník]] a [[Choreografie|choreograf]] [[Polsko|polského]] původu [237] => * [[Michail Bulgakov]] (1891–1940), byl [[Rusko|ruský]] a [[Sovětský svaz|sovětský]] [[prozaik]], [[dramatik]] a [[lékař]] první poloviny [[20. století]] [238] => * [[Ilja Grigorjevič Erenburg]] (1891–1967), byl sovětský spisovatel, básník a publicista [[Židé|židovského]] původu. Překládal také francouzskou a španělskou literaturu. [239] => * [[Fedir Parfenovič Bohatyrčuk]] (1892–1948), byl ukrajinský lékař-radiolog, šachista a politik [240] => * [[Šošana Persic]] (1892–1969), byla [[sionismus|sionistická]] aktivistka, pedagožka a izraelská politička [241] => * [[Naum Slutzky]] (1894–1965), byl německo-britský umělec ukrajinsko-židovského původu [242] => * [[Wladyslaw Kowalski]] (1895–1971), byl polský důstojník a inženýr [243] => * [[Golda Meirová]] (1898–1978), ministerská předsedkyně [[Izrael]]e [244] => * [[Jiří Wowk]] (1899–1961), byl český malíř a ilustrátor dobrodružných knih ukrajinského původu [245] => * [[Boris Jefimov]] (1900–2008), byl sovětský [[karikatura|karikaturista]] [246] => * [[Anatole Litvak]] (1902–1974), byl ukrajinsko-americký filmový režisér židovského původu [247] => * [[Irène Némirovsky]] (1903–1942), byla [[francouzština|francouzsky]] píšící [[spisovatel]]ka [248] => * [[Miloš Kosina]] (1905–1966), byl český spisovatel [249] => * [[Grigorij Kozincev]] (1905–1973), byl sovětský filmový režisér [250] => * [[Serge Lifar]] (1905–1986), byl [[Francie|francouzský]] [[tanečník]], [[choreograf]] a [[balet]]ní mistr [251] => * [[Zino Davidoff]] (1906–1994), byl [[Švýcarsko|švýcarský]] [[obchodník]] s [[tabák]]em [252] => * [[Aleksander Ford]] (1908–1980), byl [[Polsko|polský]] filmový režisér a scenárista.Encyklopedia PWN [https://encyklopedia.pwn.pl/haslo/;3901883 Dostupné online] [253] => * [[Nikolaj Nosov]] (1908–1976), ruský spisovatel [254] => * [[Ivo Váňa Psota]] (1908–1952), světově uznávaný [[tanečník]], [[choreograf]], divadelní ([[balet]]ní) [[režisér]] a [[učitel|pedagog]] [255] => * [[Viktor Někrasov]] (1911–1987), byl ruský spisovatel [256] => * [[Ina Benita]] (1912–1984), byla [[Polsko|polská]] divadelní a filmová herečka [257] => * [[Lev Kopelev]] (1912–1997), byl sovětský spisovatel, [[disident]] a humanista [258] => * [[Natalja Fjodorovna Bode]] (1914–1996), byla sovětská [[fotograf]]ka, účastnice [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]]. [259] => * [[Efrajim Kacir]] (1916–2009), [[izrael]]ský vědec v oboru [[biofyzika|biofyziky]] [260] => * [[Olga Vasiljevna Lepešinská]] (1916–2008), byla sovětská tanečnice a taneční pedagožka [261] => * [[Maya Deren]] (1917–1961), byla americká filmová režisérka, filmová teoretička, choreografka, tanečnice, básnířka, spisovatelka a fotografka [262] => * [[Borys Paton]] (1918–2020), byl ukrajinský inženýr, vědec a dlouholetý předseda Národní akademie věd Ukrajiny [263] => * [[Karel Tinka]] (1920–2011), byl český [[Římskokatolická církev|katolický]] [[kněz]], člen řádu [[Salesiáni Dona Bosca|salesiánů]], [[provinciál]] české salesiánské provincie a [[Komunistický režim v Československu|politický vězeň komunistického režimu]] [264] => * [[Michail Alexandrovič Karcev]] (1923–1983), byl nepříliš známý sovětský konstruktér [[počítač|počítačové techniky]] a patřil k průkopníkům vývoje počítačů v tehdejším východním bloku [265] => * [[Lydie Horálková]] (1927–2004), byla radiotelegrafistkou 2. československé samostatné paradesantní brigády v období druhé světové války. [266] => * [[Jevgenij Primakov]] (1929) byl ruský politik a diplomat [267] => * [[Viktor Vasiljevič Smirnov]] (1933) je [[Rusové|ruský]] [[novinář]], [[spisovatel]] a [[Scénář|scenárista]] původem z [[Ukrajina|Ukrajiny]].{{Citace elektronického periodika |titul=Виктор Смирнов - Биография, книги автора |url=http://loveread.ws/biography-author.php?author=Viktor-Smirnov |datum přístupu=2015-11-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140720064834/http://loveread.ws/biography-author.php?author=Viktor-Smirnov |datum archivace=2014-07-20 |nedostupné=ano }} [268] => * [[Misha Mengelberg]] (1935–2017), byl nizozemský jazzový klavírista [269] => * [[Valentin Mankin]] (1938–2014), byl ukrajinský [[Jachting|jachtař]] [[Židé|židovského]] původu{{Citace elektronického periodika [270] => | titul = YIVO {{!}} Sport: Jews in Sport in the USSR [271] => | periodikum = yivoencyclopedia.org [272] => | url = https://yivoencyclopedia.org/article.aspx/Sport/Jews_in_Sport_in_the_USSR [273] => | datum přístupu = 2020-08-20 [274] => }} [275] => * [[Micha'el Nudelman]] (1938–1919), byl izraelský politik [276] => * [[Igor Ter-Ovanesjan]] (1938), je bývalý sovětský atlet [277] => * [[Valerij Lobanovskyj]] (1939–2002), byl ukrajinský fotbalový trenér [278] => * [[Alexandr Almetov]] (1940–1992), byl [[Sovětský svaz|sovětský]] [[lední hokej|hokejista]] [279] => * [[Grigorij Kriss]] (1940), je bývalý ukrajinský a sovětský sportovní šermíř [280] => * [[Viktor Kudinskij]] (1943–2005), byl sovětský atlet [281] => * [[Anton Solomucha]] (1945–2015), byl francouzský fotograf a umělec [282] => * [[Jefim Fištejn]] (1946), je v Česku žijící a česky píšící publicista, esejista a scenárista [[Židé|židovského původu]] [283] => * [[Semjon Mogilevič]] (1946), je muž považovaný evropskými a americkými agenturami za „šéfa všech šéfů“ organizovaného zločinu a většiny [[ruská mafie|syndikátů ruských mafií]] po světě.Glenny, Misha (2008), McMafia: A Journey Through the Global Criminal Underworld; New York: Alfred A. Knopf, pp 72–73. [284] => * [[Zinaida Turčinová]] (1946), je bývalá sovětská [[házená|házenkářka]] [285] => * [[Oleg Blochin]] (1952), je bývalý [[Ukrajina|ukrajinský]] fotbalista, [[Sovětský svaz|sovětský]] reprezentant, bývalý ukrajinský politik a fotbalový [[trenér]] [286] => * [[Oleksandr Kolčynskyj]] (1955–2002), je bývalý sovětský zápasník, ukrajinského původu, reprezentant v zápase řecko-římském [287] => * [[Sergej Chelemendik]] (1957–2016), byl ruský [[spisovatel]] a také bývalý slovenský [[politik]] [288] => * [[Sergej Makoveckij]] (1958), je ruský herec [289] => * [[George Pogosov]] (1960), je bývalý ukrajinský šermíř [290] => * [[Larisa Běrežná]] (1961), je bývalá sovětská a později ukrajinská [[Lehká atletika|atletka]], halová mistryně světa ve [[Skok daleký|skoku dalekém]] [291] => * [[Oleg Kulik]] (1961), je ruský [[Happening|performer]] [292] => * [[Oleksij Mychajlyčenko]] (1963), je bývalý sovětský fotbalista ukrajinské národnosti [293] => * [[Jevgenij Germanovič Vodolazkin]] (1964), je ruský spisovatel, [[Literární věda|literární vědec]] a [[Doktor filozofie|doktor]] [[filologie]].{{Citace periodika [294] => | titul = Водолазкин Евгений Германович [295] => | periodikum = Labirint.RU [296] => | url = https://www.labirint.ru/authors/109050/ [297] => | datum přístupu = 2017-10-27 [298] => }} [299] => * [[Feodosij (Ivaščenko)|Feodosij Ivaščenko]] (1964), je kněz [[Ruská pravoslavná církev v zahraničí|Ruské pravoslavné církve v zahraničí]] [300] => * [[Vitalij Vlasenko]] (1964), je ukrajinský malíř a teoretik umění [301] => * [[Ruslana Pysanka]] (1965–2022), byla [[Ukrajina|ukrajinská]] herečka a televizní moderátorka [302] => * [[Viktor Dvirnyk]] (1969), je ukrajinský fotbalista [303] => * [[Serhij Holubyckyj]] (1969), je bývalý sovětský a ukrajinský sportovní šermíř [304] => * [[Dmytro Chrystyč]] (1969), je bývalý ukrajinský hokejista a trenér [305] => * [[Oleksandr Klymenko]] (1970–2000), byl sovětský a později ukrajinský atlet [306] => * [[Vadym Gutcajt]] (1971), je bývalý sovětský a ukrajinský [[sportovní šerm]]íř [307] => * [[Anžela Balachonovová]] (1972), je bývalá ukrajinská [[Lehká atletika|atletka]], jejíž specializace byla [[skok o tyči]] [308] => * [[Jevgen Buslovyč]] (1972–2007), byl ukrajinský zápasník, volnostylař [309] => * [[Alexej Žitnik]] (1972), je ruský hokejista ukrajinského původu [310] => * [[Nataša Koroljova]] (1973), je ruská populární zpěvačka ukrajinského původu [311] => * [[Valentina Lisitsa]] (1973), je ukrajinská [[pianistka]] rusko-polského původu [312] => * [[Victoria Zdrok]] (1973), je americká herečka, spisovatelka a modelka ukrajinského původu [313] => * [[Milla Jovovich]] (1975), herečka, modelka [314] => * [[Oleksandr Šovkovskyj]] (1975), bývalý ukrajinský fotbalista [315] => * [[Natalija Konradová]] (1976), je bývalá ukrajinská sportovní šermířka [316] => * [[Jan Koum]] (1976), je ukrajinský [[programátor]] [317] => * [[Olena Krasovská]] (1976), je bývalá ukrajinská překážkářka [318] => * [[Oleksandr Zacharuk]] (1976), je bývalý ukrajinský zápasník volnostylař [319] => * [[Hennadij Bilodid]] (1977), je bývalý ukrajinský [[zápas]]ník–[[judo|judista]] a [[sambo|sambista]] [320] => * [[Olha Lelejková]] (1977) , je ukrajinská sportovní šermířka [321] => * [[Viktorija Jermoljeva]] (1978), je ukrajinská [[pianistka]] [322] => * [[Gaitana|Gaita Lurdes Essami]] (1979), je [[Ukrajinci|ukrajinská]] [[Zpěvák|zpěvačka]] a [[Hudební skladatel|skladatelka]] [[Ukrajinci|ukrajinského]] a [[Konžská republika|konžského]] [[původ]]u, která reprezentovala [[Ukrajina|Ukrajinu]] na [[Eurovision Song Contest 2012]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://gaitana.com/en/biography |datum přístupu=2014-07-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20141207222120/http://gaitana.com/en/biography |datum archivace=2014-12-07 |nedostupné=ano }} [323] => * [[Jevgenija Vitaljevna Bilčenko]] (1980), je ukrajinská básnířka a překladatelka, píšící většinou rusky [324] => * [[Dmytro Čumak]] (1980), je bývalý ukrajinský [[sportovní šerm]]íř [325] => * [[Taras Daňko]] (1980), je bývalý ukrajinský [[zápas]]ník–[[zápas ve volném stylu|volnostylař]] [326] => * [[Serhij Leščenko]] (1980), je ukrajinský novinář a politik [327] => * [[Vladyslav Treťjak]] (1980), je bývalý ukrajinsky sportovní šermíř [328] => * [[Nadija Savčenková]] (1981), je ukrajinská pilotka [329] => * [[Anastasija Matrosovová]] (1982), je bývalá reprezentantka Ukrajiny v [[judo|judu]] a [[sambo|sambu]] [330] => * [[Volodymyr Soroka]] (1982), je ukrajinský reprezentant v judu [331] => * [[Elena Baltachová]] (1983–2014), byla britská profesionální [[tenis]]tka [332] => * [[Vitalij Bubon]] (1983), je bývalý ukrajinský [[zápas]]ník — [[judo|judista]] [333] => * [[Jevhen Čeberjačko]] (1983), je ukrajinský fotbalový obránce [334] => * [[Marie Iljašenko]] (1983), je česká [[Básník|básnířka]], spisovatelka a [[redaktor]]ka ukrajinského původu [335] => * [[Maryna Pryščepová]] (1983), je ukrajinská reprezentantka v [[judo|judu]], [[sambo|sambu]] a [[Sumó|sumu]] [336] => * [[Anna Bessonovová]] (1984), je [[Ukrajina|ukrajinská]] [[moderní gymnastika|moderní gymnastka]] [337] => * [[Maria Korytcevová]] (1985), je ukrajinská profesionální tenistka [338] => * [[Serhij Stachovskyj]] (1986), je ukrajinský profesionální tenista [339] => * [[Alex Kuznetsov]] (1987), je americký profesionální tenista [340] => * [[Anastasija Prychoďková]] (1987), je ukrajinská [[folk]]ová a [[Pop music|popová]] zpěvačka [341] => * [[Alexandr Dolgopolov]] (1988), je ukrajinský profesionální tenista [342] => * [[Dimitrij Ovtcharov]] (1988), je německý [[stolní tenis]]ta ukrajinského původu [343] => * [[Artem Butenin]] (1989), je ukrajinský profesionální [[Fotbalový obránce|obránce]] [344] => * [[Roman Zozulja]] (1989), je ukrajinský fotbalista [345] => * [[Julija Džymová]] (1990), je ukrajinská [[biatlon]]istka [346] => * [[Anna Fedorova]] (1990), je ukrajinská klasická klavíristka [347] => * [[Serhij Ljulka]] (1990), ukrajinský fotbalový obránce [348] => * [[Quedjau Nhabali]] (1990), je ukrajinský zápasník–judista tmavé pleti [349] => * [[Ihor Plastun]] (1990), je ukrajinský fotbalista [350] => * [[Viktor Sachňuk]] (1990), je ukrajinský fotbalový útočník [351] => * [[Žan Beleňuk]] (1991), je ukrajinský [[zápas]]ník [[zápas řecko-římský|klasik]] [352] => * [[Jevhen Morozenko]] (1991), je ukrajinský [[fotbalový záložník]] [353] => * [[Daniil Sobčenko]] (1991–2011), byl ukrajinský hokejista [354] => * [[Denis Kudla]] (1992), je americký profesionální tenista [355] => * [[Oleksandr Kostyliev]] (1997), je ukrajinský profesionální hráč [[Počítačová hra|počítačové hry]] [[Counter-Strike: Global Offensive]] [356] => * [[Darija Bilodidová]] (2000), je ukrajinská [[zápas]]nice–[[judo|judistka]] [357] => * [[Marta Kosťuková]] (2002), je ukrajinská profesionální tenistka [358] => [359] => }} [360] => [361] => === Osobnosti === [362] => * [[Taras Ševčenko]] (1814–1861), [[Ukrajinci|ukrajinský]] [[básník]] a výtvarný [[umělec]] [363] => [364] => == Pamětihodnosti == [365] => * [[Dům s chimérami]] [366] => * [[Florovský monastýr]] [367] => * [[Chrám svatého Michala (Kyjev)|Chrám sv. Michala]] (Михайлівський Золотоверхий собор) [368] => * [[Chrám svatého Ondřeje (Kyjev)|Chrám sv. Ondřeje]] (Андріївська церква) [369] => * [[Chrám svatého Vladimíra (Kyjev)|Chrám sv. Vladimíra]] (Патріарший кафедральний собор святого Володимира) [370] => * [[Chrám svaté Žofie (Kyjev)|Chrám sv. Žofie]] (Софійський собор) z 11. století, založený knížetem Jaroslavem Moudrým, později přestavěný.Od roku 1990 jsou tyto památky součástí [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]]. [371] => * [[Římskokatolická katedrála svatého Mikuláše (Kyjev)|Katedrála sv. Mikuláše]] [372] => * [[Kyjevskopečerská lávra]] (Києво-Печерська лавра) [373] => * [[Muzeum Michaila Bulgakova (Kyjev)|Muzeum Michaila Bulgakova]] [374] => * [[Národní umělecké muzeum Ukrajiny]] (Національний художній музей України) [375] => * [[Matka vlast|Matka Vlast]] (socha) [376] => * [[Náměstí Nezávislosti (Kyjev)|Náměstí Nezávislosti]] [377] => * [[Mariinský palác|Prezidentský palác]] (Маріїнський палац) [378] => * [[Ukrajinská národní opera Tarase Ševčenka|Státní opera]] [379] => * [[Ukrajinská národní banka]] (Національний банк України) [380] => * [[Vydubycký monastýr]] (Видубицький монастир) [381] => * [[Zlatá brána (Kyjev)|Zlatá brána]] (Золоті ворота) [382] => [383] => Soubor:Bohdan Chmelnický.jpg|Pomník [[Bohdan Chmelnický|Bohdana Chmelnického]] [384] => Soubor:Saint Sophia Cathedral in Kyiv bell tower P1030751-1.jpg|[[Chrám svaté Žofie (Kyjev)|Chrám svaté Sofie]] [385] => Soubor:Chrám svatého Ondřeje (Kyjev).jpg|[[Chrám svatého Ondřeje (Kyjev)|Chrám sv. Ondřeje]] [386] => Soubor:St. Volodymyr's Cathedral in Kiev.jpg|Katedrála svatého Volodymyra [387] => Soubor:St. Michael's Cathedral from belltower.JPG|[[Chrám svatého Michala (Kyjev)|Chrám svatého Michala]] [388] => Soubor:St. Nicholas Roman Catholic Cathedral, Kyiv 8.jpg|[[Římskokatolická katedrála svatého Mikuláše (Kyjev)|Katedrála sv. Mikuláše]] [389] => Soubor:80-382-9007 Видубицький монастир.jpg|[[Vydubycký monastýr]] [390] => Soubor:Golden Gate Kiev 2018 G1.jpg|[[Zlatá brána (Kyjev)|Zlatá brána]] [391] => Soubor:Universität Kiew.jpg|[[Kyjevská univerzita]] [392] => Soubor:Будинок із химерами 4.jpg|[[Dům s chimérami]] [393] => Soubor:2017-05-17 Kiev Opera House.jpg|[[Ukrajinská národní opera Tarase Ševčenka|Státní opera]] [394] => Soubor:Ukraina-Kiev-National-art-museum-of-Ukraine.jpg|[[Národní umělecké muzeum Ukrajiny]] [395] => Soubor:Andrijivskiy uzviz 13a-01.JPG|[[Muzeum Michaila Bulgakova (Kyjev)|Muzeum Michaila Bulgakova]] [396] => Soubor:Maidan Nezalezhnosti view.jpg|[[Náměstí Nezávislosti (Kyjev)|Náměstí Nezávislosti]] [397] => Soubor:Національний банк України панорама.jpg|[[Ukrajinská národní banka]] [398] => Soubor:Маріїнський палац в Києві.jpg|[[Mariinský palác|Prezidentský palác]] [399] => [400] => [401] => == Administrativní členění == [402] => [[Soubor:Kiev map english.png|náhled|256px|Správní obvody Kyjeva]] [403] => Kyjev je rozdělen na 10 městských [[rajón]]ů: [404] => * [[Darnycký rajón|Darnycký]] (Дарницький, ''Darnyckyj'') [405] => * [[Desňanský rajón|Desňanský]] (Деснянський, ''Desňanskyj'') [406] => * [[Dniperský rajón (Kyjev)|Dniprovský]] (Дніпровський, ''Dniprovskyj'') [407] => * [[Holosijivský rajón|Holosijivský]] (Голосіївський, ''Holosijivskyj'') [408] => * [[Oboloňský rajón|Oboloňský]] (Оболонський, ''Obolonskyj'') [409] => * [[Pečerský rajón|Pečerský]] (Печерський, ''Pečerskyj'') [410] => * [[Podilský rajón (Kyjev)|Podilský]] (Подільський, ''Podilskyj'') [411] => * [[Solomjanský rajón|Solomjanský]] (Солом'янський, ''Solomjanskyj'') [412] => * [[Svjatošynský rajón|Svjatošynský]] (Святошинський, ''Svjatošynskyj'') [413] => * [[Ševčenkivský rajón (Kyjev)|Ševčenkivský]] (Шевченківський, ''Ševčenkivskyj'') [414] => [415] => == Doprava == [416] => [[Soubor:Ua-metro-ky1-ch1-20050625c.jpg|náhled|Kyjevské metro]] [417] => [418] => {{Viz též|Doprava v Kyjevě}}Kyjev je vedle [[Lvov]]a či [[Charkov]]a nejvýznamnější dopravní křižovatkou v zemi, prochází tudy i [[Evropská silnice E40]]. V dřívějších dobách, kdy tudy procházela cesta tzv. [[Cesta od Varjagů k Řekům]] (''Iz Varjag v Greki''), byla hlavní dopravní tepnou řeka [[Dněpr]]. Dnes má význam spíše pro nákladní dopravu; osobní doprava po řece se omezuje na turistické a rekreační vyjížďky. První most přes Dněpr byl zřízen roku [[1853]]; v současné době několikamilionovému městu slouží vlastní síť [[Metro v Kyjevě|metra]], [[Tramvajová doprava v Kyjevě|tramvají]], [[Trolejbusová doprava v Kyjevě|trolejbusů]] i [[Autobusová doprava v Kyjevě|autobusů]]. Hlavním nádražím je [[Kyjiv-Pasažyrskyj]]. Nachází se zde také [[Kyjevská dětská železnice]]. Zhruba 30 km jihovýchodně od Kyjeva se nachází [[mezinárodní letiště Boryspil]], blíže městu leží menší [[letiště Žuljany]]. [419] => [420] => === Geografie === [421] => Větší města v okruhu Kyjeva: [422] => {{Geografické okolí [423] => |Střed = Kyjev [424] => |Sever = {{flagicon|Ukraine}} [[Černobyl]] (~134 km) [425] => |Severovýchod = {{flagicon|Ukraine}} [[Černihiv]] (~143 km) [426] => |Východ = {{flagicon|Ukraine}} [[Charkov]] (~480 km) [427] => |Jihovýchod = {{flagicon|Ukraine}} [[Dnipro]] (~451 km) [428] => |Jih = {{flagicon|Ukraine}} [[Oděsa]] (~473 km) [429] => |Jihozápad = {{flagicon|Ukraine}} [[Užhorod]] (~779 km) [430] => |Západ = {{flagicon|Ukraine}} [[Lvov]] (~552 km) [431] => |Severozápad = {{flagicon|Ukraine}} [[Korosteň]] (~161 km) [432] => [433] => }} [434] => [435] => == Sport == [436] => {| class="wikitable" [437] => |- bgcolor="#cccccc" [438] => ! Klub !! Sport !! Soutěž !! Stadion !! Poznámky [439] => |- [440] => |[[FK Dynamo Kyjev]] [441] => |[[Fotbal]] [442] => |[[Premjer-liha]] [443] => |[[Národní sportovní komplex Olimpijskyj|NSC Olympijský]] [444] => |28× Mistr Ukrajiny [445] => |- [446] => |[[FK Obolon-Brovar Kyjev]] [447] => |[[Fotbal]] [448] => |[[Perša liha]] [449] => |Obolon Arena [450] => | [451] => |- [452] => |[[FK Arsenal Kyjev]] [453] => |[[Fotbal]] [454] => | [455] => |Knjažka-Arena [456] => | [457] => |- [458] => |[[Budivelnyk Kyiv|BK Budivelnyk Kyjev]] [459] => |[[Basketbal]] [460] => |Ukrajinská Basketbalová Liga [461] => |Kyjiv Palac Sportu [462] => |5× Mistr Ukrajiny [463] => |- [464] => |[[ATEK Kyjev]] [465] => |[[lední hokej|Hokej]] [466] => |[[Čempionat Ukrajiny z chokeju|Ukrajinská Hokejová Liga]] [467] => |Ice Rink ATEK aréna [468] => |2× Mistr Ukrajiny [469] => |- [470] => |- [471] => |[[Bilyj Bars Brovary]] [472] => |[[lední hokej|Hokej]] [473] => |[[Čempionat Ukrajiny z chokeju|Ukrajinská Hokejová Liga]] [474] => |Ice Arena TEC Terminal [475] => | [476] => |- [477] => |} [478] => [479] => Na stadionu [[Národní sportovní komplex Olimpijskyj|NSC Olympijský]] se hrálo [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2012]], konkrétně [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 – skupina D|skupina D]]. [480] => [481] => == Partnerská města == [482] => * {{Flagicon|Turecko}} [[Ankara]], [[Turecko]] (2004) [483] => * {{Flagicon|Turkmenistán}} [[Ašchabad]], [[Turkmenistán]] [484] => * {{Flagicon|Ázerbájdžán}} [[Baku]], [[Ázerbájdžán]] [485] => * {{Flagicon|Slovensko}} [[Bratislava]], [[Slovensko]] [486] => * {{Flagicon|Skotsko}} [[Edinburgh]], [[Skotsko]], [[Spojené království]] (1989) [487] => * {{Flagicon|ITA}} [[Florencie]], [[Itálie]] [488] => [489] => * {{flagicon|Spojené státy americké}} [[Chicago]], [[Illinois]], [[Spojené státy americké|USA]] [490] => * {{Flagicon|GRE}} [[Kastoria]], [[Řecko]] (1996) [491] => * {{Flagicon|Moldavsko}} [[Kišiněv]], [[Moldavsko]] (1999) [492] => * {{Flagicon|JPN}} [[Kjóto]], [[Japonsko]] (do roku [[2022]]) [493] => * {{Flagicon|POL}} [[Krakov]], [[Polsko]] (1993) [494] => * {{Flagicon|Německo}} [[Lipsko]], [[Německo]] (1961) [495] => * {{flagicon|Německo}} [[Mnichov]], [[Německo]] (1989) [496] => * {{Flagicon|DEN}} [[Odense]], [[Dánsko]] [497] => [498] => * {{Flagicon|PRC}} [[Peking]], [[Čína]] (1993) [499] => * {{Flagicon|JAR}} [[Pretorie]], [[Jihoafrická republika]] (1993) [500] => * {{Flagicon|Lotyšsko}} [[Riga]], [[Lotyšsko]] (1998) [501] => * {{Flagicon|BRA}} [[Rio de Janeiro]], [[Brazílie]] [502] => * {{Flagicon|FRA}} [[Toulouse]], [[Francie]] (1975) [503] => * {{Flagicon|Gruzie}} [[Tbilisi]], [[Gruzie]] (1999) [504] => * {{Flagicon|POL}} [[Varšava]], [[Polsko]] (1994) [505] => * {{Flagicon|LIT}} [[Vilnius]], [[Litva]] [506] => [507] => == Města s jinými druhy spolupráce == [508] => * {{flagicon|Kanada}} [[Toronto]], [[Kanada]] [509] => * {{Flagicon|Arménie}} [[Jerevan]], [[Arménie]] [510] => * {{Flagicon|Bulharsko}} [[Sofie]], [[Bulharsko]] [511] => * {{Flagicon|Filipíny}} [[Manila]], [[Filipíny]] [512] => * {{flagicon|Finsko}} [[Tampere]], [[Finsko]] [513] => * {{flagicon|Portugalsko}} [[Lisabon]], [[Portugalsko]] [514] => * {{Flagicon|SER}} [[Bělehrad]], [[Srbsko]] [515] => * {{Flagicon|SWE}} [[Stockholm]], [[Švédsko]] [516] => [517] => == Odkazy == [518] => [519] => === Poznámky === [520] => [521] => [522] => === Reference === [523] => [524] => [525] => === Externí odkazy === [526] => * {{Commonscat}} [527] => * {{Commons}} [528] => * {{Wikislovník|heslo=Kyjev}} [529] => * {{uk}} [https://kyivcity.gov.ua/ Oficiální web městské rady] [530] => * {{uk}} [http://wek.kiev.ua Encyklopedie Kyjeva] [531] => * {{cs}} [http://www.kiev.cz/ Kyjev] – průvodce po Kyjevě s mnoha fotografiemi [532] => [533] => {{Město Kyjev}} [534] => {{Ukrajina}} [535] => {{Město-hrdina}} [536] => {{Hlavní města Evropy}} [537] => {{Města na Ukrajině}} [538] => {{Města na Dněpru}} [539] => {{Autoritní data}} [540] => {{Portály|Ukrajina|Geografie}} [541] => [542] => [[Kategorie:Kyjev| ]] [543] => [[Kategorie:Města na Ukrajině]] [544] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [545] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [546] => [[Kategorie:Města v Kyjevské oblasti]] [547] => [[Kategorie:Administrativní dělení Ukrajiny]] [548] => [[Kategorie:Město-hrdina]] [549] => [[Kategorie:Město-hrdina Ukrajiny]] [550] => [[Kategorie:Města s Magdeburským právem]] [551] => [[Kategorie:Sídla na Dněpru]] [] => )

good wiki

Kyjev

Kyjev ( Kyjiv []; , Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě. Město leží na řece Dněpr v severní části země.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Kyjev

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Judo

Německo

Polsko

Rusko

Ukrajina

Ukrajinci

Zápas

Židé

Service

About us

Technology

Locations