Array ( [0] => 15480411 [id] => 15480411 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Látka [uri] => Látka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=formě hmoty}} [1] => '''Látka''' je jednou ze dvou základních forem [[hmota|hmoty]] (vedle [[Fyzikální pole|pole]]). [2] => [3] => Z hlediska složení lze látky nahlížet několika způsoby. Fyzikální makroskopický přístup popisuje látky jako soubor jednotlivých [[Fáze (termodynamika)|fází]], které mohou být různého [[skupenství]] a jejichž látkové vlastnosti charakterizují [[fyzikální veličina|fyzikální veličiny]] jako [[hustota]], [[modul pružnosti]], [[viskozita]], [[tepelná vodivost]], [[elektrická vodivost]], [[permitivita]], [[permeabilita]], [[index lomu]] apod. Moderní fyzika ukázala, že existují i velmi exotické formy látek, vykazující vlastnosti jako [[supravodivost]] či [[supratekutost]]. [4] => [5] => Chemický popis představuje látky jako soubor jednotlivých chemicky jednotných složek. Látky tvořené jedinou složkou se nazývají [[chemicky čistá látka|chemicky čisté látky]]. Různé chemicky čisté látky mají odlišné chemické vlastnosti a podle složení je lze charakterizovat buď jako chemicky rozložitelné [[Chemická sloučenina|sloučeniny]] nebo jako nerozložitelné [[chemický prvek|chemické prvky]]. [6] => [7] => Mikroskopický popis pak představuje látky jako soubory různě vázaných stavebních částic. Na nejvyšší hierarchické úrovni jsou to [[molekula|molekuly]], [[atom]]y a [[ion]]ty. Tyto částice jsou na nižší úrovni popisované také jako složené. Atomové obaly jsou tvořeny [[elektron]]y, atomová jádra [[proton]]y a [[neutron]]y. I protony a neutrony se na ještě nižší úrovni jeví jako vázané trojice [[kvark]]ů. Fyzika vysokých energií objevila mnoho různých částic, které se běžně nevyskytují, a umožnila nalézt jednotný přístup k popisu jejich složení pomocí elementárních částic – [[lepton]]ů a kvarků, u kterých již současné možnosti vědeckého poznání neumožňují nalézt vnitřní strukturu. Ke každé takové elementární částici navíc existuje [[antičástice]], které lze nahlížet jako stavební částice exotické látky zvané [[antihmota]]. K popisu částic se používají charakteristické veličiny. Některé jsou známy i z makroskopického popisu, jako [[klidová hmotnost]] a [[elektrický náboj]], některé jsou typické pouze pro mikrosvět (např. [[spin]], [[podivnost]] či [[půvab (částice)|půvab]]). [8] => [9] => == Homogenita a izotropie == [10] => Rozlišujeme látky homogenní (sourodé, stejnorodé), u kterých se vlastnosti (např. [[barva]], [[hustota]], [[teplota]]) v celém [[objem]]u tělesa vůbec nemění (nebo – v případě kontinuálního homogenního [[těleso|tělesa]], jímž je například sloupec [[vzduch]]u od [[Povrch Země|povrchu]] [[Země]] do [[stratosféra|stratosféry]] – se mění plynule), a látky heterogenní (různorodé, nestejnorodé) složené z fyzikálních tělísek různých vlastností – například [[beton]] je obvykle složen z tělísek [[kamenivo|kameniva]] (např. [[štěrk]]u), zrnek písku a jehlicovitých krystalků vzniklých [[krystalizace|krystalizací]] z mokré betonové směsi ([[Malta (materiál)|malty]]) při jejím tvrdnutí. Jednotlivé homogenní látky, z nichž se skládá [[heterogenní směs]] (soustava) se nazývají [[fáze (termodynamika)|fázemi]] dané soustavy. [11] => [12] => Podobným pojmem jsou látky [[Izotropie|izotropní]], což jsou takové látky, které mají v každém směru stejné určité vlastnosti. Látky, které nejsou izotropní, se označují jako [[Anizotropní látka|anizotropní]] látky. Běžné sklo je např. opticky izotropní, naopak v islandském vápenci se světlo šíří různě v různých směrech. Podobně anizotropní mohou být látky z hlediska [[pevnost (fyzika)|pevnosti]], [[pružnost]]i a podobných mechanických vlastností (křehkost, štípatelnost), z hlediska termických ([[tepelná vodivost]]) a elektrických vlastností ([[elektrická vodivost]], [[permitivita]] apod.) Ukazuje to na skutečnost, že ač jsou z makroskopického hlediska homogenní, mají svou vnitřní strukturu. [13] => [14] => == Fáze a skupenství == [15] => [[Homogenní směs|Homogenní látky]], tedy látky stejné fáze, mohou existovat ve třech základních [[skupenství]]ch – [[plyn]]ném, [[kapalina|kapalném]] a [[pevná látka|pevném]]. Je to dáno pevností vnitřní struktury. Tekutiny nemají pevný tvar – přizpůsobí se tvarem tuhým hranicím. Rozdělují se na plyny, které jsou rozpínavé (vyplní libovolný prázdný objem) a dobře stlačitelné, a kapaliny, které při konstantním tlaku zachovávají svůj objem jsou stlačitelné jen velmi omezeně. Pevné látky pak zachovávají nejem objem, ale i svůj tvar. Pevné látky mohou být [[krystal]]ické (včetně [[kvazikrystal]]ůDUCHENE Ariel: Research shows potential for quasicrystals. ''PhysOrg'', 20. březen 2013. [http://phys.org/news/2013-03-potential-quasicrystals.html Dostupné online] (anglicky)YIRKA Bob: Researchers seeking to redefine difference between solids and liquids. ''PhysOrg'', 8. duben 2013. [http://phys.org/news/2013-04-redefine-difference-solids-liquids.html Dostupné online] (anglicky)ZANDONELLA Catherine: Quasicrystal is extraterrestrial in origin. ''PhysOrg'', 13. leden 2012. [http://phys.org/news/2012-01-quasicrystal-extraterrestrial.html Dostupné online] (anglicky) Scientists discover new family of quasicrystals. ''PhysOrg'', 10. červen 2013. [http://phys.org/news/2013-06-scientists-family-quasicrystals.html Dostupné online] (anglicky)) nebo [[Amorfní látka|amorfní]]. Mezi skupenstvími homogenních látek nejsou vždy jasně stanovitelné hranice. Vazké kapaliny se pro rychlé děje mohou jevit jako tuhé látky, naopak některé tuhé látky v dlouhých časových obdobích mění svůj tvar. Podrobnějším popisem takových přechodů se zabývá [[reologie]], která nabízí vlastní klasifikaci látek zobecňující klasifikaci podle skupenství. [16] => [17] => V některých případech se látky mohou ve větších měřítcích jevit také jako homogenní, ve skutečnosti se jedná o [[heterogenní směs|heterogenních směsi]] více fází – tzv. nepravé roztoky. Může se jednat o [[aerosol]]y – směsi plynu a kapiček kapalin ([[mlha]]) či částeček pevných látek ([[Kouř|dým]]), o směsi kapaliny a plynových bublinek ([[pěna]], kapiček jiné nemísitelné kapaliny ([[emulze]]) či částeček pevných látek ([[suspenze (chemie)|suspenze]]), nebo o směsi částeček pevné látky v jiné pevné látce (slitiny v pravém smysluObecné pojmenování slitina může znamenat tzv. tuhý roztok, kdy stavební částice jedné látky jsou rozptýleny přímo ve struktuře tvořené stavebními částicemi látky druhé (jako náhrada na stejné pozici struktury nebo v mezipolohách) nebo slitinu v pravém smyslu, tvořenou mikrooblastmi, v nichž je struktura tvořená vždy jen jedinou látkou. Tuhé roztoky a slitiny však vykazují odlišné chování při fázovém přechodu tání-tuhnutí, doprovázeném změnou složení směsi, proto tyto pojmy obecně nelze zaměňovat.). [18] => [19] => == Složky, chemicky čisté látky == [20] => Jednotlivé fáze, i když mohou mít velmi podobné či stejné fyzikální vlastnosti, se však mohou chovat odlišně při styku s jinými látkami, a to při totožných fyzikálních podmínkách. Vstupují do odlišných chemických reakcí, což se může projevit i následnou změnou vlastností fyzikálních. Přírodní vědy nalezly při pátrání po podstatě látek metody k oddělování těchto tzv. složek makroskopicky homogenních látek. Podrobíme-li homogenní látky např. cyklu ohřevu a následného ochlazování spojeného se změnou skupenství či rozpuštění ve vodě a následné [[krystalizace|krystalizaci]], dochází u některých látek k tomu, že první podíly (frakce) získané ochlazením (např. při [[destilace|destilaci]]) mají jiné [[chemické složení]] než frakce získané později. Ukazuje se, že mnohé látky obsahují více složek, jedná se o tzv. homogenní směsi (roztoky) (příkladem může být [[roztok]] soli ve vodě – slaná voda). Homogenní směsi mohou být v plynném, kapalném i pevném skupenství (tzv. tuhé roztoky). [21] => [22] => Jen některé homogenní látky mají tu vlastnost, že při [[Separace látek|separačních]] (dělicích) procesech (při rekrystalizaci, při destilaci, při [[sublimace|sublimaci]]) mají ve všech frakcích stejné chemické složení. Takové látky jsou (chemicky) [[Chemicky čistá látka|čistými látkami]] a jsou tvořeny jedinou složkou. V chemických reakcích však dochází ke vzájemnému přetváření jednotlivých složek na složky jiné, např. slučování dvou chemicky čistých látek v jedinou chemicky čistou látku, nebo naopak rozklad chemicky čisté látky na dvě či více jiných. Cílevědomou snahou chemiků o rozkládání složek byly nalezeny chemicky čisté látky, které již dále nelze chemicky rozložit na látky jednodušší. Ty se nazývají [[chemický prvek|chemické prvky]] (elementy), ostatní pak [[chemická sloučenina|chemické sloučeniny]], popsatelné jako složené ze dvou či více prvků. [23] => [24] => Chemická a fyzikální stejnorodost jsou přitom odlišnými aspekty. Makroskopicky homogenní látka v plynném skupenství tvoří vždy jedinou fázi, a to bez ohledu na to, že je směsí různých složek. Naopak chemicky stejnorodé pevné látky a výjimečně i kapaliny mohou tvořit více oddělených fází, lišících se fyzikálními vlastnostmi, které se na hranici mezi těmito fázemi skokem mění. [25] => [26] => == Molekuly, atomy, ionty, subatomární částice == [27] => [[Amedeo Avogadro]] ukázal, že plyny vstupují do chemických reakcí v objemech, jejichž poměry jsou pro danou reakci konstantní a jsou dány malými celými čísly. Podobně [[John Dalton]] ukázal, že poměry hmotností těchto látek jsou také stálé a vyjádřitelné malými celými čísly, v některých případech však odlišných od poměrů objemových. Teoretickým vysvětlením bylo, že prvky jsou v plynném skupenství tvořeny jednotnými částicemi, tzv. [[molekula]]mi, nesoucími chemický charakter látky (jak vstupují do reakcí). Jednotlivé molekuly pak jsou tvořeny jedním nebo více [[atom]]y, tedy chemicky již nedělitelnými částicemi s danou hmotností. Chemický prvek libovolného skupenství je tak tvořen různě vázanými atomy jediného druhu. [28] => [29] => Látky v plynném skupenství jsou zejména při nízkém tlaku velmi rozvolněné – jsou tvořeny relativně volnými molekulami. Kapalné látky mají molekuly slabě vázané. U pevných látek může být struktura tvořena také molekulami (jód), ale zpravidla je charakter stavebních částic atomový či subatomový. U mnohých látek je charakter přechodný, často např. u tzv. makromolekulárních látek, jejichž molekuly jsou tvořené i mnoha tisíci atomů. [30] => [31] => Již klasická fyzika ukázala, že z atomů lze fyzikálními metodami vydělit záporně elektricky nabité částice ([[elektron]]y). Atomy ochuzené či obohacené o některé elektrony pak nesou kladný či záporný elektrický náboj a přitom se také, podobně jako neutrální atomy či molekuly, mohou účastnit chemických reakcí – hovoříme o [[ion]]tech. Pevné látky jsou zpravidla tvořené vázanými atomy či ionty. Z elektricky nabitých částic, tedy iontů či elektronů je tvořeno tzv. čtvrté skupenství látky – [[plazma]]. Kvantová fyzika a fyzika nízkých teplot objevily i další stavy látek, někdy označované jako nová skupenství, např. [[supratekutost|supratekuté]] či [[Boseho-Einsteinův kondenzát]]. [32] => [33] => Z hlediska poznatků moderní [[fyzika|fyziky]] je navíc látka tvořená [[atom]]y (molekulami, ionty) jen jednou z forem [[hmota|hmoty]]. Ukázalo se, že atomy je nutno považovat za částice složené z atomových jader a elektronů, jádra zase tvořená tzv. nukleony (proton a neutron). Bylo objeveno mnoho dalších subatomárních [[částice|částic]], které atomy netvoří a přesto je nutno je zahrnout pod současný pojem látky. Současná fyzika vysokých energií je schopna experimentálně prokázat, že známé formy látky lze považovat za různě vázané stavy 12 elementárních částic hmoty – 6 [[kvark]]ů, 3 nabité leptony ([[elektron]], [[mion]] a [[tauon]]) a 3 druhy neutrin – a jim odpovídajících 12 elementárnních částic [[antihmota|antihmoty]]. [34] => [35] => Existují také formy hmoty, které nelze označit jako látku, i když mohou mít v určitých případech velmi podobné projevy. Jedná se o projevy [[Fyzikální pole|fyzikálních silových polí]] a částic, které tato pole zprostředkují. [36] => [37] => == Skupenství látky dle současných poznatků == [38] => {{Podrobně|Skupenství}} [39] => Od nejkondenzovanějšího k nejrozvolněnějšímu rozeznáváme: [40] => * [[Boseho-Einsteinův kondenzát]] (BEC) – tvořen částicemi s celočíselným spinem, zaujímajícími stejný kvantový stav [41] => * základní látka nitra [[Neutronová hvězda|neutronových hvězd]] (tzv. [[neutronový degenerovaný plyn]]) či ještě kondenzovanější látka nitra hypotetických [[Kvarková hvězda|kvarkových hvězd]] (tzv. [[kvarková degenerovaná hmota]]), vzniklé díky silné gravitaci kolapsem atomární látky – tvořené těsně uspořádanými neutrony (připomíná látku atomového jádra) či kvarky (připomíná „látku“ neutronu) [42] => * [[Pevná látka|pevné]], tvořené: [43] => ** ionty vázanými elektrostatickými silami, tzv. [[iontová vazba|iontovou vazbou]] [44] => ** atomy vázanými tzv. [[kovalentní vazba|kovalentní vazbou]] či [[Koordinační vazba|koordinační vazbou]], vysvětlitelnými jako kvantový jev, při kterém vázané atomy sdílejí jeden nebo více párů valenčních elektronů [45] => ** atomy vázanými tzv. [[Kovová vazba|kovovou vazbou]], při které kationty atomů v těsném pravidelném uspořádání sdílejí společně relativně volné valenční elektrony – tzv. [[elektronový plyn]]. [46] => ** molekulami vázanými [[Vodíková vazba|vodíkovou vazbou]], [[Van der Waalsovy síly|Van der Waalsovými silami]] či jinými slabými [[Molekulové interakce|molekulovými interakcemi]] [47] => * [[Kapalina|kapalné]] – tvořené molekulami vázanými slabými interakcemi [48] => * [[plyn]]né – tvořené volnými molekulami [49] => * [[plazma]] – tvořené relativně volnými ionty a elektrony [50] => * [[kvark-gluonové plazma]]{{Citace elektronického periodika [51] => | titul = Kvark-gluonové plazma - nejžhavější známá forma hmoty [52] => | periodikum = www.osel.cz [53] => | url = https://www.osel.cz/4890-kvark-gluonove-plazma-nejzhavejsi-znama-forma-hmoty.html [54] => | datum přístupu = 2022-12-05 [55] => }} (řidčeji též „kvarková polévka“ nebo zkráceně „kvagma“), ve kterém lze za rozvolněné považovat i stavební částice jader – protony a neutrony. [56] => [57] => Některé publikace označují jako zvláštní skupenství i takové kondenzované stavy látky, v nichž se projevují kvantové kolektivní vlastnosti [[částice|částic]] ([[fermion]]y látky se sdružují do tzv. [[Cooperův pár|Cooperových párů]] – [[boson]]ů) odlišnými makroskopickými charakteristikami: [58] => * suprapevné{{Citace elektronického periodika [59] => | titul = What is a supersolid? Can atoms unify and flow without resistance? [60] => | url = http://www.rps.psu.edu/probing/supersolid.html [61] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20051111133522/http://www.rps.psu.edu/probing/supersolid.html [62] => | datum archivace = 11-11-2005 [63] => | datum přístupu = 13-12-2016 [64] => | nedostupné = ano [65] => }}{{Citace elektronického periodika [66] => | titul = Physics News Update [67] => | periodikum = natura.baf.cz [68] => | url = http://natura.baf.cz/natura/2004/2/20040205.html [69] => | datum přístupu = 2022-12-05 [70] => }} (specifický stav pevného, průkazy jsou dosud nepřesvědčivéVOSS David: [http://physics.aps.org/articles/v5/111 Focus: Supersolid Discoverer’s New Experiments Show No Supersolid] {{Wayback|url=http://physics.aps.org/articles/v5/111 |date=20130527144618 }}. ''Physics'', roč. 5, čís. 113. 8. října 2012. [[DOI]]: [http://dx.doi.org/10.1103/Physics.5.111 10.1103/Physics.5.111](anglicky)) [71] => * [[supratekutost|supratekuté]] (specifický stav kapalného) [72] => * [[fermionový kondenzát]]{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.physicspost.com/science-article-190.html |datum přístupu=2016-12-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081120014739/http://www.physicspost.com/science-article-190.html |datum archivace=2008-11-20 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika [73] => | titul = Nová forma atomové látky [74] => | periodikum = natura.baf.cz [75] => | url = http://natura.baf.cz/natura/2004/3/20040305.html [76] => | datum přístupu = 2022-12-05 [77] => }} (BEC tvořený Cooperovými páry fermionů) [78] => [79] => == Odkazy == [80] => [81] => === Poznámky === [82] => [83] => [84] => === Reference === [85] => [86] => [87] => === Literatura === [88] => * {{Citace elektronické monografie [89] => | příjmení = Kratochvíl Bohumil, Švorčík Václav, Vojtěch Dalibor [90] => | titul = Úvod do studia materiálů, 1. vydání [91] => | url = http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-568-4/pages-img/ [92] => | datum vydání = 2005 [93] => | isbn = 80-7080-568-4 [94] => | vydavatel = VŠCHT v Praze [95] => }} [96] => [97] => === Externí odkazy === [98] => * {{Commonscat}} [99] => * {{Wikicitáty|téma=Látka}} [100] => * {{Wikislovník|heslo=látka}} [101] => {{Autoritní data}} [102] => [103] => [[Kategorie:Hmota]] [104] => [[Kategorie:Chemické látky]] [] => )
good wiki

Látka

Látka je jednou ze dvou základních forem hmoty (vedle pole). Z hlediska složení lze látky nahlížet několika způsoby.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'atom','supratekutost','elektron','krystalizace','plyn','hmota','ion','skupenství','molekula','heterogenní směs','elektrická vodivost','tepelná vodivost'

Atom

Elektron

Hmota

Ion

Krystalizace

Molekula

Plyn

Skupenství

Skupenství je termín používaný ve fyzice pro popis stavu látky.

Supratekutost