Array ( [0] => 15483627 [id] => 15483627 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Les [uri] => Les [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => ### Les Les je přírodní společenství, které hraje klíčovou roli v udržování rovnováhy ekosystémů a přispívá k lidskému blahobytu. Tento pestrý biotop, obývaný různorodými rostlinnými a živočišnými druhy, je místem, kde se propojují životy milionů organismů a vytváří se jedinečné prostředí, které je plné krásy a harmonie. Lesy pokrývají přibližně třetinu pevninské plochy planety a jsou domovem více než 80 % suchozemských druhů. V nich nalézáme úžasnou diverzitu, která zahrnuje stromy, keře, byliny, ptáky, savce, hmyz a mnoho dalších. Tato rozmanitost není pouze fascinující, ale také významná pro udržitelnost našich ekosystémů. Lesy hrají zásadní roli v boji proti změně klimatu. Stromy fungují jako přirozené filtry vzduchu, absorbují oxid uhličitý a poskytují kyslík. Navíc pomáhají stabilizovat půdu, snižují eroze a udržují kvalitu vodních zdrojů. Voda, kterou lesy zadržují, přispívá k udržení zdravých řek a nourishes surrounding ecosystems. Kromě ekologických přínosů, lesy nabízejí i mnoho příležitostí pro rekreaci a duševní odpočinek. Místo, kde se lidé mohou spojit s přírodou, meditovat, chodit na procházky nebo si užívat sportovní aktivity. To vše přispívá k našemu psychickému zdraví a celkovému wellbeing. Ochrana lesů je nesmírně důležitá pro naši budoucnost. Společným úsilím můžeme zajistit, aby tyto nádherné oblasti zůstaly zachovány pro budoucí generace. Udržitelné hospodaření s lesy, podpora biologické rozmanitosti a osvěta o ekologických hodnotách lesů jsou kroky, které mohou každého z nás přiblížit k přírodě a podpořit naše úsilí o zdravější planetu. Lesy jsou tedy nejen místem pro život rozmanitých organismů, ale i důležitým zdrojem inspirace, klidu a naděje pro všechny, kteří mají to štěstí je poznat. [oai_cs_optimisticky] => ### Les Les je přírodní společenství, které hraje klíčovou roli v udržování rovnováhy ekosystémů a přispívá k lidskému blahobytu. Tento pestrý biotop, obývaný různorodými rostlinnými a živočišnými druhy, je místem, kde se propojují životy milionů organismů a vytváří se jedinečné prostředí, které je plné krásy a harmonie. Lesy pokrývají přibližně třetinu pevninské plochy planety a jsou domovem více než 80 % suchozemských druhů. V nich nalézáme úžasnou diverzitu, která zahrnuje stromy, keře, byliny, ptáky, savce, hmyz a mnoho dalších. Tato rozmanitost není pouze fascinující, ale také významná pro udržitelnost našich ekosystémů. Lesy hrají zásadní roli v boji proti změně klimatu. Stromy fungují jako přirozené filtry vzduchu, absorbují oxid uhličitý a poskytují kyslík. Navíc pomáhají stabilizovat půdu, snižují eroze a udržují kvalitu vodních zdrojů. Voda, kterou lesy zadržují, přispívá k udržení zdravých řek a nourishes surrounding ecosystems. Kromě ekologických přínosů, lesy nabízejí i mnoho příležitostí pro rekreaci a duševní odpočinek. Místo, kde se lidé mohou spojit s přírodou, meditovat, chodit na procházky nebo si užívat sportovní aktivity. To vše přispívá k našemu psychickému zdraví a celkovému wellbeing. Ochrana lesů je nesmírně důležitá pro naši budoucnost. Společným úsilím můžeme zajistit, aby tyto nádherné oblasti zůstaly zachovány pro budoucí generace. Udržitelné hospodaření s lesy, podpora biologické rozmanitosti a osvěta o ekologických hodnotách lesů jsou kroky, které mohou každého z nás přiblížit k přírodě a podpořit naše úsilí o zdravější planetu. Lesy jsou tedy nejen místem pro život rozmanitých organismů, ale i důležitým zdrojem inspirace, klidu a naděje pro všechny, kteří mají to štěstí je poznat. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=porostu dřevin}} [1] => [2] => '''Les''' je území hustě porostlé [[strom]]y. Odborně řečeno jde o soubor [[Biocenóza|biocenóz]], jehož determinantou jsou [[Dřevina|dřeviny]] stromového vzrůstu. Jedná se o velmi složitý [[ekosystém]], tvořený složkou rostlinnou ([[Rostlinné společenstvo|fytocenóza]]), živočišnou ([[zoocenóza]]) a abiotickým prostředím ([[biotop]]em). Dle jisté [[Lesnictví|lesnické]] definice je za les považováno území (lesní porost), v němž rostou dřeviny ([[strom]]y), které dorůstají minimální výšky 5 metrů a zápoje [[koruna stromu|korun]] alespoň 25 %.{{Doplňte zdroj}} Z právního hlediska k lesům patří i mýtiny jakožto místa určená pro růst lesa. Podle různých definic se pak liší i pokrytí lesy.{{Citace elektronického periodika [3] => | příjmení1 = Rocchio [4] => | jméno1 = Laura E. p [5] => | titul = What is a forest? NASA/USGS mission helps answer the question [6] => | periodikum = phys.org [7] => | datum_vydání = 2015-10-06 [8] => | url = https://phys.org/news/2015-10-forest-nasausgs-mission.html [9] => | datum_přístupu = 2023-04-26 [10] => | jazyk = anglicky [11] => }} Lesy dělíme na smíšené, listnaté a jehličnaté. [12] => [13] => Lesy pokrývají 39 miliónů km².{{Citace elektronické monografie| vydavatel = ThoughtCo | url =https://www.thoughtco.com/maps-of-the-worlds-forests-1343036 | titul = Maps of the World's Forests}} Největší rozlohu souše zaujímá tzv. [[tajga]], formace [[Jehličnatý les|jehličnatých lesů]] chladného pásma [[severní polokoule]], tvořená v [[Evropa|Evropě]] především různými [[druh]]y [[smrk]]u, [[jedle]], [[modřín]]u a [[Borovice|borovic]], v [[Asie|Asii]] ještě [[kryptomerie japonská|kryptomerie]], [[Jedlovec|tsugy]], [[Zerav|túje]] a [[cypřišek|cypřišky]], v Severní [[Amerika|Americe]] také [[douglaska|douglasky]]. [14] => [[Soubor:Wood Jizera Mountains.JPG|náhled|Pohled na les nacházející se v [[Jizerské hory|Jizerských horách]]]] [15] => [[Soubor:Les foto.jpg|náhled]] [16] => [[Soubor:Forrest in Northern Bohemia - Les na severu Čech.jpg|náhled|Les nedaleko města [[Děčín]].]] [17] => [18] => == Historie == [19] => První lesy se patrně objevují v [[Devon (geologie)|devonu]].{{Citace elektronického periodika [20] => | příjmení = Jones [21] => | jméno = Adam [22] => | příjmení2 = Tuscaloosa [23] => | jméno2 = University of Alabama in [24] => | titul = Earliest forest fires evidence of ancient tree expansion [25] => | periodikum = phys.org [26] => | url = https://phys.org/news/2021-05-earliest-forest-evidence-ancient-tree.html [27] => | jazyk = en [28] => | datum přístupu = 2022-09-25 [29] => }} Před poslední dobou ledovou nebyla Evropa nepropustný les, jak se traduje, ale z velké části [[otevřený les]] či [[pastvina]].{{Citace elektronického periodika [30] => | titul = New study shows ancient Europe was not all forest, half was covered in grassland [31] => | url = https://phys.org/news/2023-11-ancient-europe-forest-grassland.html [32] => | datum_přístupu = 2023-11-13 [33] => }} Během poslední doby ledové byl [[biom]] lesů a pralesů značně menší než nyní. S růstem teplot se ale rozšířil. Zastoupení břízy bylo v Evropě na vrcholu před 10,5 tisíci lety, lísky před 9,5 tisíci lety, borovice před 8,5 tisíci lety, jilmu a jasanu před 7,5 tisíci lety, lípy před 6,5 tisíci lety, dubu před 6 tisíci lety, olše před 4 tisíci lety, habru před 3,5 tisíci lety, buku před 3 tisíci lety a smrku před 1,5 tisícem let.{{Citace elektronického periodika [34] => | příjmení1 = Giesecke [35] => | jméno1 = Thomas [36] => | příjmení2 = Brewer [37] => | jméno2 = Simon [38] => | příjmení3 = Finsinger [39] => | jméno3 = Walter [40] => | příjmení4 = Leydet [41] => | jméno4 = Michelle [42] => | příjmení5 = Bradshaw [43] => | jméno5 = Richard H.W. [44] => | titul = Patterns and dynamics of European vegetation change over the last 15,000 years [45] => | periodikum = Journal of Biogeography [46] => | ročník = 44 [47] => | číslo = 7 [48] => | datum_vydání = 2017-07 [49] => | strany = 1441–1456 [50] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/jbi.12974 [51] => | jazyk = anglicky [52] => | doi = 10.1111/jbi.12974 [53] => }} Za [[přirozený les]] se pak považuje například stav před 3000 lety.{{Citace elektronické monografie| url =https://www.mezistromy.cz/slovnik/skladba-drevin-prirozena | titul = Skladba dřevin přirozená}} Ovšem buk nyní vysušuje půdu více než smrk.{{Citace elektronického periodika [54] => | titul = Nahradit smrkové lesy napadené kůrovcem buky? Špatný nápad, pijí jako o život [55] => | url = https://www.ceskestavby.cz/clanky/nahradit-smrkove-lesy-napadene-kurovcem-buky-spatny-napad-piji-jako-o-zivot-32821.html [56] => | datum_přístupu = 2023-11-30 [57] => }} V Evropě navíc probíhalo [[odlesňování]] již v době 1000 let př. n. l.{{Citace elektronického periodika [58] => | příjmení1 = Kaplan [59] => | jméno1 = Jed O. [60] => | příjmení2 = Krumhardt [61] => | jméno2 = Kristen M. [62] => | příjmení3 = Zimmermann [63] => | jméno3 = Niklaus [64] => | titul = The prehistoric and preindustrial deforestation of Europe [65] => | periodikum = Quaternary Science Reviews [66] => | ročník = 28 [67] => | číslo = 27–28 [68] => | datum_vydání = 2009-12 [69] => | strany = 3016–3034 [70] => | url = https://www.wsl.ch/staff/niklaus.zimmermann/papers/QuatSciRev_Kaplan_2009.pdf [71] => | jazyk = anglicky [72] => | doi = 10.1016/j.quascirev.2009.09.028 [73] => | datum přístupu = 2019-08-05 [74] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190928075205/https://www.wsl.ch/staff/niklaus.zimmermann/papers/QuatSciRev_Kaplan_2009.pdf [75] => | datum archivace = 2019-09-28 [76] => }} V novověku pak odlesnění Evropy vyvrcholilo. Posledních 100 let ale podíl lesů v Evropě roste.{{Citace elektronické monografie| url =https://www.forest-monitor.com/en/forest-harvesting-intensity-europe/ | titul = Drivers of forest harvesting intensity patterns in Europe}} V Čechách nárůst lesů probíhal už i po celé 19. století.{{Citace elektronického periodika [77] => | příjmení1 = Špulák [78] => | jméno1 = Ondřej [79] => | příjmení2 = Kacálek [80] => | jméno2 = Dušan [81] => | titul = Historie zalesňování nelesních půd na území České republiky [82] => | periodikum = Zprávy lesnického výzkumu [83] => | ročník = 1 [84] => | číslo = 56 [85] => | datum_vydání = 2011 [86] => | strany = 49–57 [87] => | url = https://www.vulhm.cz/files/uploads/2019/01/8.pdf [88] => | datum_přístupu = 2023-04-26 [89] => }} V současnosti stromy a keře celosvětově váží 310 gigatun uhlíku, což je přibližně 57 % veškeré [[biomasa|biomasy]].{{Citace elektronického periodika [90] => | příjmení1 = Bar-On [91] => | jméno1 = Yinon M. [92] => | příjmení2 = Phillips [93] => | jméno2 = Rob [94] => | příjmení3 = Milo [95] => | jméno3 = Ron [96] => | titul = The biomass distribution on Earth [97] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [98] => | ročník = 115 [99] => | číslo = 25 [100] => | datum_vydání = 2018-06-19 [101] => | strany = 6506–6511 [102] => | url = https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.1711842115 [103] => | jazyk = anglicky [104] => | doi = 10.1073/pnas.1711842115 [105] => }} Země se stává celosvětově zelenější.{{Citace elektronického periodika [106] => | příjmení1 = Dijk [107] => | jméno1 = Albert Van [108] => | příjmení2 = Canadell [109] => | jméno2 = Pep [110] => | příjmení3 = Liu [111] => | jméno3 = Yi [112] => | titul = Despite decades of deforestation, the Earth is getting greener [113] => | periodikum = [[The Conversation]] [114] => | datum_vydání = 2015-03-30 [115] => | url = https://theconversation.com/despite-decades-of-deforestation-the-earth-is-getting-greener-38226 [116] => | datum_přístupu = 2023-04-26 [117] => | jazyk = anglicky [118] => }}{{Citace elektronického periodika [119] => | příjmení1 = Pokorný [120] => | jméno1 = Petr [121] => | titul = Komu se nelení… [122] => | periodikum = [[Vesmír (časopis)|Vesmír]] [123] => | datum_vydání = 2020-07-13 [124] => | url = https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2020/cislo-7/komu-se-neleni.html [125] => | datum_přístupu = 2023-04-26 [126] => }} Vegetace obecně ale ubírá vodu.{{Citace elektronického periodika [127] => | příjmení1 = Rüegg [128] => | jméno1 = Peter [129] => | titul = Mountain vegetation dries out Alpine water fluxes [130] => | periodikum = phys.org [131] => | datum_vydání = 2020-01-29 [132] => | url = https://phys.org/news/2020-01-mountain-vegetation-dries-alpine-fluxes.html [133] => | datum_přístupu = 2023-04-26 [134] => | jazyk = anglicky [135] => }}{{Citace elektronického periodika [136] => | příjmení1 = Storch [137] => | jméno1 = David [138] => | titul = Pochybnosti o klimatických změnách a řešení jejich následků [139] => | periodikum = casopis.forumochranyprirody.cz [140] => | datum_vydání = 2019-04 [141] => | url = https://www.casopis.forumochranyprirody.cz/magazin/analyzy-komentare/pochybnosti-o-klimatickych-zmenach-a-reseni-jejich-nasledku [142] => | datum_přístupu = 2023-04-26 [143] => }}{{Citace elektronického periodika [144] => | příjmení = Kováříková [145] => | jméno = Zdeňka [146] => | titul = Našim lesům a krajině by oheň prospěl, říká entomolog Lukáš Čížek [147] => | periodikum = Ekolist.cz [148] => | url = https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/nasim-lesum-a-krajine-by-ohen-prospel-rika-entomolog-lukas-cizek [149] => | datum vydání = 2020-05-04 [150] => | jazyk = cs [151] => | datum přístupu = 2022-09-25 [152] => }} Stromy také mohou snižovat [[albedo]], a tak v jistých případech i ohřívat planetu.{{Citace elektronického periodika [153] => | titul = More trees do not always create a cooler planet, geographer finds [154] => | periodikum = phys.org [155] => | url = https://phys.org/news/2021-02-trees-cooler-planet-geographer.html [156] => | jazyk = en [157] => | datum přístupu = 2021-02-13 [158] => }} [159] => [160] => == Druhové složení lesů v Česku == [161] => V České republice jsou nejvýznamnějšími lesními dřevinami podle porostní plochy [[smrk ztepilý]] (52,4 %), [[borovice lesní]] (17 %), [[buk lesní]] (7 %), [[dub]]y (6,8 %), [[modřín opadavý]] (3,9 %), [[bříza bělokorá]] (2,8 %) a [[jedle bělokorá]] (1 %). Ostatní listnaté stromy ([[javor]]y, [[Jeřáb (strom)|jeřáby]], [[jasan]]y, [[jilm]]y…) potom zaujímají 7,9 % plochy a ostatní jehličnany 0,2 %. Plocha jehličnatých dřevin se mezi lety 2000–2008 zmenšila o 2,31 %. Z toho se zmenšila plocha smrku o 34 808 ha. Je to výsledek úsilí lesníků o přírodě bližší druhovou strukturu lesů ČR a cílené finanční podpory státu zaměřené na zabezpečení nezbytného podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesních porostů.{{Citace elektronického periodika |titul=Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2008 |url=http://www.uhul.cz/zelenazprava/2008/zz2008.pdf |datum přístupu=06-03-2012 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120306092907/http://www.uhul.cz/zelenazprava/2008/zz2008.pdf |datum archivace=06-03-2012 |nedostupné=ano }} Otázkou však zůstává, jaký je ten „původní druh“.{{Citace elektronického periodika [162] => | titul = Kdo s koho – jehličnany versus listnáče [163] => | periodikum = sciencemag.cz [164] => | datum_vydání = 2017-09-21 [165] => | url = https://sciencemag.cz/kdo-s-koho-jehlicnany-versus-listnace/ [166] => | datum_přístupu = 2023-04-26 [167] => }} Ovšem zásadnější změna druhového složení je vázána především na [[Obnova lesa|obnovu lesů]] (částečně i na výchovné zásahy). Z toho důvodu jde o velmi dlouhodobý proces. [168] => [169] => == Význam lesa (funkce lesa) == [170] => * Zdroj [[Dřevo|dříví]]. Lesy poskytují cennou obnovitelnou surovinu využívanou ve stavebnictví, papírenství, při výrobě nábytku a mnoha dalších předmětů ze dřeva. V rozvojových zemích převažuje stále poměrně primitivní energetické využití. Používání biomasy k energetickým účelům ovšem zažívá určitou renesanci i v Evropě, zejména díky plantážím rychle rostoucích dřevin ([[topol]]y, [[vrba|vrby]]…). Ve většině vyspělých zemích jsou zavedena zákonná omezení, která znemožňují nadměrnou [[exploatace|exploataci]] lesních porostů. Zejména středoevropské lesnictví je charakteristické propracovanými metodami hospodaření a je prvním hospodářským odvětvím, kde se již v 18. století začaly díky principu [[výnosová vyrovnanost|výnosové vyrovnanosti]] uplatňovat myšlenky tzv. [[Udržitelný rozvoj|trvale udržitelného rozvoje]] (více viz článek [[Lesnictví]]). V Česku je možné z lesa beztrestně odnést na zem spadlé dřevo do průměru 7 cm (tzv. nehroubí).{{Citace elektronického periodika [171] => | příjmení = Švihel [172] => | jméno = Petr [173] => | titul = „Někteří to mají jako sport.“ Lesníci si zoufají nad krádežemi dřeva [174] => | periodikum = Seznam Zprávy [175] => | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy [176] => | vydavatel = Seznam.cz [177] => | odkaz na vydavatele = Seznam.cz [178] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-nekteri-to-maji-jako-sport-lesnici-si-zoufaji-nad-kradezemi-dreva-207980 [179] => | datum vydání = 2022-07-01 [180] => | datum přístupu = 2022-07-01 [181] => }} [182] => * Cenný [[krajinný prvek]] s vysokou [[Biologická diverzita|biodiverzitou]]. Vysoká biodiverzita je posílena především vertikální strukturou porostu – v přírodním lese jsou většinou zastoupena všechna vegetační patra a různé věkové kategorie stromů, v [[hospodářský les|hospodářském lese]] (zvláště v monokulturním) je biodiverzita nižší. Tropické pralesy jsou považovány za místo s největší biodiverzitou na Zemi (tzv. biodiversity hot-spot). [183] => * Místo pro [[rekreace|rekreaci]]. Je prokázáno, že les působí blahodárně na lidskou psychiku. Za turisticky nejatraktivnější krajinu je Čechy považována krajina, v níž les a bezlesí jsou v poměru cca 2:1. V česku platí [[veřejná přístupnost krajiny]] a tím i historicky zachované právo průchodu krajinou. [184] => * „Plíce [[planeta|planety]] [[Země]]“. Lesy jsou významným zdrojem [[kyslík]]u (spolu s planktonními řasami [[oceán]]ů). Stromy ale také produkují [[methan]].{{Citace elektronického periodika [185] => | příjmení1 = Jeffrey [186] => | jméno1 = Luke [187] => | titul = Methane-eating bacteria found in a common tree is possible game-changer for curbing greenhouse gases [188] => | periodikum = sciencex.com [189] => | datum_vydání = 2021-04-09 [190] => | url = https://sciencex.com/news/2021-04-methane-eating-bacteria-common-tree-game-changer.html [191] => | datum_přístupu = 2023-04-26 [192] => | jazyk = anglicky [193] => }} Les dále zachycuje [[prach]]ové částice a podílí se na odstraňování některých škodlivých látek ze vzduchu. Lesy ve své biomase poutají významné množství [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]]. Stárnutím lesa tato schopnost klesá.{{Citace elektronického periodika [194] => | titul = Old-growth forest carbon sinks overestimated [195] => | periodikum = phys.org [196] => | url = https://phys.org/news/2021-03-old-growth-forest-carbon-overestimated.html [197] => | jazyk = en [198] => | datum přístupu = 2021-03-26 [199] => }} Výsadba nových lesů je považována za jeden z možných způsobů snižování koncentrace tohoto plynu v atmosféře. Ovšem je tím i změněno [[albedo]], takže pro velké zeměpisné šířky je efekt opačný.{{Citace elektronické monografie | url =https://e-reports-ext.llnl.gov/pdf/324200.pdf | titul =Climate Effects of Global Land Cover Change | datum přístupu =2019-09-08 | url archivu =https://web.archive.org/web/20170521161944/https://e-reports-ext.llnl.gov/pdf/324200.pdf | datum archivace =2017-05-21 | nedostupné =ano }} I produkce vzdušné vlhkosti závisí na vegetačním pásu.{{Citace elektronického periodika [200] => | autor1 = Wageningen University [201] => | titul = Do forests lead to more or fewer clouds? It depends [202] => | periodikum = phys.org [203] => | datum_vydání = 2022-02-03 [204] => | url = https://phys.org/news/2022-02-forests-clouds.html [205] => | datum_přístupu = 2023-04-26 [206] => | jazyk = anglicky [207] => }} [208] => * Protierozní funkce. Výsadba lesních pásů snižuje odnos půdy zejména ve svažitých terénech na naprosté minimum. 1 cm půdy z kukuřičného pole zmizí v průměru za 15 let, z obilného cca za 300 let, ale z lesa až za několik tisíc let (tempo vytváření nové půdy je zde rychlejší). [209] => * Stabilizace [[Podnebí|klimatu]]. Les představuje ekosystém s největší konstantou drsnosti, tj. klade největší odpor proti [[vítr|větrům]]. Dále se v lese vytváří specifické [[mikroklima]], které snižuje [[teplota|teplotní]] [[Extrém funkce|extrémy]] a udržuje stabilně vlhčí ovzduší. Při [[srážky|srážkách]] dochází k jejich rovnoměrnějšímu rozdělení, neboť [[intercepce]] listy stromů představuje až 30 % celkových srážek. [210] => * Protipovodňová ochrana. Vysazování lesa totiž snižuje místní dostupnost vody a průtok řek.{{Citace elektronické monografie| vydavatel = phys.org | url =https://phys.org/news/2020-01-local-availability-permanently-forests.html | titul = Local water availability is permanently reduced after planting forests}} Rovnoměrnější rozdělení srážek spolu s vysokou schopností absorpce mechového patra snižuje extrémní odtoky z lesních povodí a tím i riziko vzniku povodní. Je známým faktem, že extrémní „stoleté“ [[povodně]], které známe v současnosti, začaly vznikat až v souvislosti se středověkým [[odlesňování]]m pohraničních pohoří.{{Doplňte zdroj}} Ochranná protipovodňová úloha smrkových stejnověkých monokultur je ale o něco nižší než u přirozených smíšených lesů.{{Doplňte zdroj}} [211] => [212] => == Hranice lesa == [213] => [[Hranice lesa|Hranici lesa]] definuje zejména [[nadmořská výška]] či [[zeměpisná šířka]], za kterou se už les nevyskytuje. Hranice lesa je ovlivněna i podložím, tvarem terénu, orientací ke světovým stranám, množstvím srážek atp. Nad (za) touto hranicí již nejsou podmínky umožňující růst souvislého lesního porostu (viz definici v úvodu článku). Za limitní podmínky je především považována průměrná denní teplota +10 °C a více alespoň po 30 dní v roce. Dále průměrné roční srážky alespoň 250 mm (v subtropických a tropických oblastech s ohledem na vyšší intenzitu [[výpar]]u a tím silnější hrozbě vodního deficitu minimálně 400–500 mm){{Doplňte zdroj}}. [214] => Na území [[Česko|Česka]] je hranice lesa určena zejména nadmořskou výškou. Výjimečně ji určují extrémní půdní ([[rašeliniště]]) nebo geologické poměry ([[Mohelenská hadcová step]]). V [[pohoří]]ch [[Krkonoše]], [[Hrubý Jeseník|Jeseníky]] a [[Králický Sněžník (pohoří)|Králický Sněžník]] leží hranice lesa zhruba mezi 1250–1350 metrů nad mořem. V polohách nad hranicí lesa se vyskytuje zejména [[borovice kleč]] (''Pinus mugo''). [215] => [216] => == Typy lesa dle jeho přirozenosti == [217] => [[Soubor:Forest on San Juan Island.jpg|náhled|300px|Les na ostrově [[San Juan (ostrov)|San Juan]] ve [[Washington (stát)|Washingtonu]]]] [218] => Lesy je možné rozdělit také podle míry jejich přirozenosti:{{Citace elektronické monografie | autoři = Tomáš Vrška, Libor Hort, Dušan Adam, Pavel Unar: url = http://www.vukoz.cz/__C1256D3B006880D8.nsf/$pid/VUKITFJRDW5Y/$FILE/Metodika_hodnoceni_prirozenosti.pdf | titul = Metodika hodnocení přirozenosti lesních porostů v ČR | url = http://www.vukoz.cz/__C1256D3B006880D8.nsf/$pid/VUKITFJRDW5Y/$FILE/Metodika_hodnoceni_prirozenosti.pdf | datum přístupu = 2010-04-27 | url archivu = https://web.archive.org/web/20090317120748/http://www.vukoz.cz/__C1256D3B006880D8.nsf/$pid/VUKITFJRDW5Y/$FILE/Metodika_hodnoceni_prirozenosti.pdf | datum archivace = 2009-03-17 | nedostupné = ano }}, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice, pracoviště Brno, oddělení ekologie lesa, nedatováno [219] => [220] => * [[Přirozený les]] – jde o souhrnné označení lesů původních, přírodních a přírodě blízkých. [221] => ** [[Prales]] – les původní [222] => ** [[Přírodní les]] [223] => ** [[Les přírodě blízký]] [224] => * [[Nepůvodní les]] [225] => [226] => == Typy přirozených lesních porostů světa (lesní [[biom]]y) == [227] => * [[Tropický deštný les]] [228] => * [[Mlžný les]] [229] => * [[Tropický střídavě vlhký les]] [230] => * [[Tvrdolistý les]] [231] => * [[opadavý listnatý les|Opadavý les mírného pásu]] [232] => * [[Severský jehličnatý les]] (tajga) [233] => [234] => == Typy přirozených lesních porostů Česka, popř. střední Evropy == [235] => Česká republika se nachází v oblasti formace smíšených (opadavých) lesů mírného pásma, rozkládající se na severní polokouli obvykle mezi 30–60° s. š. (nejčastěji mezi 40–50°). Hlavními dřevinami v této formaci jsou četné druhy dubu a buku; ostatní dřeviny jsou zpravidla jen přimíšené. [236] => [[Soubor:karpatská ostřicová dubohabřina.jpg|náhled|300px|Karpatská ostřicová dubohabřina s příměsí náletové břízy. Lokalita Uherský Brod - Újezdec]] [237] => * [[Lužní les]] [238] => ** vrbotopolové „měkké“ luhy, svaz ''Salicion albae'' [239] => ** dubové „tvrdé“ luhy, svaz ''Alnion incanae'', podsvaz ''Ulmenion'' [240] => ** olšiny, svaz ''Alnion incanae'', podsvaz ''Alnenion glutinoso-incanae'' [241] => * [[Doubrava (lesní typ)|Doubravy]] [242] => ** [[teplomilná doubrava|teplomilné doubravy]], svaz ''Quercion pubescenti-petrae'' [243] => ** [[acidofilní doubrava|acidofilní doubravy]], svaz ''Genisto germanicae-Quercion'' [244] => * [[Dubohabřina|Dubohabřiny]], svaz ''Carpinion'' [245] => * [[Bučina|Bučiny]] [246] => ** květnaté bučiny, svaz ''Eu-Fagion'' [247] => ** kyselé bučiny, svaz ''Luzulo-Fagion'' [248] => ** vápnomilné bučiny, svaz ''Cephalanthero-Fagion'' [249] => * [[Smrčina|Smrčiny]] [250] => ** klimaxové (horské) smrčiny, svaz ''Athyrio alpestris-Piceion'' [251] => ** podmáčené smrčiny, svaz ''Piceion excelsae'', asociace ''Mastigobryo-Piceetum'' [252] => ** rašelinné smrčiny, svaz ''Piceion excelsae'', asociace ''Sphagno-Piceetum'' [253] => * [[Reliktní bor]]y, svaz ''Dicrano-Pinion''{{Doplňte zdroj}} [254] => Víc o rozmístění jednotlivých lesních biotopů v Česku viz článek [[Vegetační stupňovitost|Vertikální stupňovitost]]. [255] => [256] => == Ochrana lesů v Česku == [257] => [[Soubor:Wald nach Kyrill.JPG|náhled|Polomy po orkánu [[Kyrill]]]] [258] => V Česku se lesní hospodaření řídí lesním zákonem. Jeho základním principem je pokud možno nesnižovat procentuální podíl lesů v zemi. Dále předepisuje např. určitý podíl melioračních dřevin, maximální velikost holiny 1 ha (až na výjimky), nutnost nově zalesnit do 2 let od vytěžení předchozího porostu, do 5 let pak provést tzv. zajištění porostu. [259] => [260] => Každý les je chráněn podle zákona o ochraně přírody a krajiny jako [[významný krajinný prvek]]. V praxi to znamená, že zásah do lesního porostu musí být konzultován též s příslušným orgánem [[ochrana přírody|ochrany přírody]], především jestli nedochází k narušení [[krajinný ráz|krajinného rázu]]{{Doplňte zdroj}}. [261] => [262] => Přirozených lesů je v Česku už málo, v drtivé většině došlo k minulosti alespoň k částečným zásahům do struktury či druhového složení porostů. [263] => [264] => === Ochrana ve velkoplošných chráněných územích === [265] => Větší koncentrace porostů s významnějším podílem přirozených dřevin je v Česku v těchto velkoplošných [[Chráněné území|chráněných územích]]: [266] => [267] => * Národní parky: [268] => ** [[Národní park Podyjí|Podyjí]] [269] => [270] => * Chráněné krajinné oblasti: [271] => ** [[Bílé Karpaty]] [272] => ** [[Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko|Křivoklátsko]] [273] => ** [[Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví|Litovelské Pomoraví]] [274] => ** [[Chráněná krajinná oblast Pálava|Pálava]] [275] => ** [[Chráněná krajinná oblast Poodří|Poodří]] [276] => [277] => === Maloplošná chráněná území === [278] => Cennější porosty s alespoň částečně přirozeným druhovým složením a rozrůzněnější věkovou strukturou jsou často chráněny jako maloplošná [[Chráněné území|chráněná území]]. [279] => [280] => Nejcennější porosty, které jsou ponechány zcela bez zásahu a jsou v nich pouze sledovány přirozené procesy, jsou chráněny jako [[Národní přírodní rezervace v Česku|národní přírodní rezervace]]. Tyto porosty jsou často označovány jako [[prales]]y, i když jde vesměs o [[přirozený les|přirozené lesy]], v nichž v minulosti k zásahům člověka docházelo. Nejednalo se ovšem o zásahy velkého rozsahu a důsledek těchto zásahů nebývá již po desítkách a někdy více než stovce let přirozeného vývoje patrný. [281] => [282] => Příklady pralesů v Česku: [283] => * Nejstarší pralesy: [284] => ** od roku 1838 – [[Žofínský prales]] [285] => ** od roku 1838 – [[Hojná voda (národní přírodní památka)|Prales Hojná voda]] [286] => ** od roku 1858 – [[Boubínský prales]] [287] => [288] => * Další pralesy, vesměs vyhlášené počátkem 20. století: [289] => ** [[Cahnov – Soutok]] – Soutok [[Morava (řeka)|Moravy]] a [[Dyje]] [290] => ** [[Jezeří (Horní Jiřetín)|Jezeří]] – [[Krušné hory]] [291] => ** [[Keprnický prales]] – [[Jeseníky]] [292] => ** [[Kohoutov (národní přírodní rezervace)|NPR Kohoutov]] – Křivoklátsko [293] => ** [[Milešický prales]] – [[Šumava]] [294] => ** [[Prales Jizera]] – [[Jizerské hory]] [295] => ** [[Mionší]] – [[Chráněná krajinná oblast Beskydy|CHKO Beskydy]] [296] => [297] => * Jiné typy lesů ponechaných bez zásahu člověka (nebývají označovány za pralesy, i když jde rovněž o porosty blízké přirozeným porostům – jsou ovšem podmíněny specifickým terénem, nikoliv klimatem): [298] => ** Rašelinné lesy, např. [[Červené blato]] [299] => ** Skalní lesy, např. [[Čertova stěna-Luč]] [300] => [301] => == Ohrožení lesů == [302] => Požáry, těžba, vichřice a škůdci globálně způsobují 12 % smrtí stromů.{{Citace elektronického periodika [303] => | autor1 = University of Birmingham [304] => | titul = New study shows impact of largescale tree death on carbon storage [305] => | periodikum = phys.org [306] => | datum_vydání = 2019-08-12 [307] => | url = https://phys.org/news/2019-08-impact-largescale-tree-death-carbon.html [308] => | datum_přístupu = 2023-04-26 [309] => | jazyk = anglicky [310] => }} [311] => [312] => === Těžba (kácení) === [313] => V Česku nelze lesy považovat za ohrožené nadměrnou [[těžba dříví|těžbou]]. Od 30. let min. století dochází ke zvyšování jejich rozlohy (v 50. letech 20. století zejména vlivem zalesnění opuštěných luk a polí v [[Sudety|Sudetech]], od 90. let 20. století také v souvislosti s útlumem zemědělské výroby). Zároveň v České republice z ekonomických příčin (rychlé zvyšování nákladů lesního hospodářství a pokles cen dříví) roste i průměrná a celková zásoba dříví (měřená v m³). Oproti roku 1930 se údaj o celkové zásobě dříví v lesích v ČR zvětšil do roku 2008 na více než dvojnásobek (v r. 2008 – 676,4 mil. m³) . V tomto trendu hraje roli i dovoz dříví a výrobků ze dřeva ze zemí, kde na lesnické hospodaření, ochranu krajiny a přírodního prostředí neberou takové ohledy jako v Evropě (např. [[Kanada]], [[Indonésie]], [[Brazílie]], [[Rusko]], [[Ukrajina]]). Průměrná zásoba na 1 ha lesních pozemků byla v roce 2008 260,38 m³. [314] => Koncem 18. století byl podíl rozlohy lesů na celkové rozloze Česka pouze 23 %. Na počátku 3. tisíciletí dosahuje 34 % a předpokládá se, že do roku 2020 stoupne na 35–36 %. [315] => [316] => Na člověka nyní připadá přibližně 420 stromů, ale celkově poklesl počet stromů od konce poslední doby ledové o 46 %.{{Citace elektronického periodika [317] => | příjmení1 = Ehrenberg [318] => | jméno1 = Rachel [319] => | titul = Global forest survey finds trillions of trees [320] => | periodikum = [[Nature]] [321] => | datum_vydání = 2015-09-02 [322] => | strany = nature.2015.18287 [323] => | url = https://www.nature.com/articles/nature.2015.18287 [324] => | jazyk = anglicky [325] => | doi = 10.1038/nature.2015.18287 [326] => }} [327] => Jinak je tomu v rozvojových zemích, kde často dochází k masivnímu [[kácení]] lesů a pralesů. Důvodem je snaha získat zemědělskou půdu a získat energeticky využitelnou nebo dobře prodejnou surovinu (dříví). Zemědělská půda na místě pralesů je ovšem díky rychlému koloběhu organické hmoty plodná pouze po omezené období, max. 3–5 let, poté výnosy rychle klesají, navíc vlivem vysokých srážek dochází též k intenzivní erozi. Odhaduje se, že tropické pralesy v současné době zabírají jen cca 50–60 % původní rozlohy.{{doplňte zdroj}} Nejrychleji přitom mizí v [[Amazonie|Amazonii]] a na některých přelidněných ostrovech [[Indonésie]] (např. Jáva).{{doplňte zdroj}} Dlouhodobý dopad tohoto drancování pralesů lze jen těžko odhadovat. Jejich úbytek vede jistě ke snižování biodiverzity (vymírání druhů především bezobratlých, z nichž řada nikdy nebyla popsána). Dalším pravděpodobným důsledkem může být přispívání ke změně klimatu a zvyšování podílu oxidu uhličitého v atmosféře. Globálně však lesů dle serveru phys.org v posledních desetiletích přibývá.{{Citace elektronického periodika [328] => | příjmení1 = Yirka [329] => | jméno1 = Bob [330] => | titul = Study shows global forest loss over past 35 years has been more than offset by new forest growth [331] => | periodikum = phys.org [332] => | datum_vydání = 2018-08-09 [333] => | url = https://phys.org/news/2018-08-global-forest-loss-years-offset.html [334] => | datum_přístupu = 2023-04-26 [335] => | jazyk = anglicky [336] => }} [337] => [338] => === Emise a kyselé deště === [339] => {{Podrobně|Kyselý déšť}} [340] => [341] => [[Soubor:Acid rain woods1.JPG|náhled|Les poznamenaný kyselými dešti, Jizerské hory, 2006]] [342] => V Česku hlavní ohrožení pro lesní porosty představují [[kyselý déšť|kyselé deště]] a [[acidifikace]] půdního horizontu jako následek emisního zatížení{{Doplňte zdroj}}. Kyselé deště se nejvýznamněji začaly projevovat v 70. letech 20. století, kdy prudce vzrostly emise [[oxid siřičitý|oxidu siřičitého]]. Dálkové přenosy emisí ovlivnily i porosty zcela mimo průmyslové oblasti. Ani velmi diskutabilní velkoplošné vápnění z letadel nedokázalo zastavit pokračující katastrofu. Nejvíc poškozené jsou porosty v Krušných horách, [[Lužické hory|Lužických horách]], Jizerských horách a Krkonoších. Zde se vytvořily rozsáhlé imisní holiny. Monokultury smrku jsou ke kyselým dešťům nejnáchylnější, porosty listnatých stromů na rozdíl od smrčin většinou přežily, i když ve zhoršeném zdravotním stavu. Koncem 80. let byly do těchto oblastí introdukovány odolnější dřeviny – [[smrk pichlavý]], [[borovice pokroucená]] (''Pinus contorta''), [[borovice černá]] (''Pinus nigra'') a další druhy rodu ''Pinus''. [343] => Omezení produkce oxidu siřičitého se pozitivně projevilo i na zdravotním stavu lesů. Další umírání lesů se zastavilo a nově vysázené porosty většinou dobře přežívají i na exponovaných místech. Půda je ovšem nadále kyselá, snížila se dostupnost některých prvků, především [[hořčík]]u, který je významnou stavební látkou pro zelené barvivo [[chlorofyl]]. [[Jehličí]] tak žloutne, jeho životnost je výrazně zkrácena. Jako dobrá prevence tomuto žloutnutí se zatím ukazuje bodové vápnění ke kořenům v prvních letech růstu smrků. [344] => [345] => === Sucho === [346] => Sucho způsobuje větší náchylnost stromů v lese k napadení lesními škůdci, déletrvající sucho pak usychání vegetace včetně stromů. V době sucha uzavírají jehličnaté stromy dýchací póry v jehličí, čímž minimalizují ztrátu vody výparem. Listnaté stromy takovou schopnost nemají a prohlubují tím ztráty vody ve svrchních částech půdy. Protože mají listnaté stromy hlubší kořeny a neumí uzavírat dýchací póry, prohlubují nedostatek vody v půdě zásadnějším způsobem než jehličnany. V oblastech více ohrožených suchem by proto měl převažovat smrk nad listnatými stromy. [347] => [348] => === Lesní škůdci === [349] => Mezi nejvýznamnější škůdce lesů v České republice patří [[bekyně mniška]], [[bekyně velkohlavá]], [[obaleč]]i, [[kůrovci]] (především [[lýkožrout smrkový]], [[Lýkožrout vrcholkový|vrcholkový]] a [[Lýkožrout borový|borový]]) a [[klikoroh borový]]. Za škůdce jsou považovány též některé parazitické houby, především houby působící u [[jilm]]ů a [[dub]]ů tzv. [[tracheomykóza|tracheomykózu]]. Zvýšený výskyt má i [[jmelí bílé]].{{Citace elektronického periodika [350] => | titul = Borovice hynou. Podívejte, co jim škodí podle vědců nejvíce... [351] => | periodikum = Kouzlolesa.cz [352] => | url = https://www.kouzlolesa.cz/l/borovice-hynou-podivejte-co-jim-skodi/ [353] => | datum vydání = 2020-11-09 [354] => | jazyk = cs [355] => | datum přístupu = 2023-12-03 [356] => }} Většina škůdců za normálních podmínek napadá převážně jednotlivé oslabené stromy. V případě souhry pro škůdce příznivých podmínek, zejména při klimatických výkyvech, jakými jsou abnormální sucho, mechanické poškození velkého počtu stromů mokrým sněhem nebo bořivým větrem nebo [[Poškození lesa|poškození lesů]] [[imise]]mi, dochází ke [[kalamita|kalamitnímu]] [[přemnožení]], jehož důsledkem může být úplný rozvrat napadených lesních porostů. Významnou roli při přemnožování kalamitních škůdců hraje druhová, věková a prostorová skladba lesa. Konkrétní škůdce napadá přednostně stromy určitého druhu a stáří. Z toho důvodu jsou ke kalamitnímu přemnožení náchylnější stejnověké [[monokultura|monokultury]]. Naopak smíšené lesy složené z původních dřevin nebo [[výběrný les|výběrné lesy]] s bohatou prostorovou a tloušťkovou diferenciací jsou mnohem odolnější. Nejznámějšími případy kalamitního přemnožení na území Črská Republiky jsou [[Kůrovcová kalamita v Česku|kůrovcové kalamity]] na [[Šumava|Šumavě]] – především ta ze 70. let 19. století a z přelomu 20. a 21. století (viz heslo [[Národní park Šumava]]) – a přemnožení bekyně mnišky, tzv. „mnišková kalamita“ v létech 1917–1927, která zasáhla převážně smrkové a borové porosty ve střední Evropě.{{Citace elektronické monografie | url =http://abicko.avcr.cz/cs/2010/03/12/ | titul =Ohlédnutí za významným entomologem | datum přístupu =2010-04-21 | url archivu =https://web.archive.org/web/20100615050712/http://abicko.avcr.cz/cs/2010/03/12/ | datum archivace =2010-06-15 | nedostupné =ano }} Věková struktura našich lesů je důsledkem rozsáhlých hmyzích kalamit ve dvacátých a třicátých letech minulého století stále nerovnoměrná (nadnormální rozloha porostů starších než 60 let).{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie | vydavatel = uhul.cz |url=http://www.uhul.cz/zelenazprava/2003/4.php |datum přístupu=2010-04-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071112133525/http://www.uhul.cz/zelenazprava/2003/4.php |datum archivace=2007-11-12 |nedostupné=ano }} [357] => [358] => == Reference == [359] => [360] => [361] => == Literatura == [362] => * {{Citace monografie | příjmení =Míchal| jméno=Igor| příjmení2=Petříček | jméno2= Václav | spoluautoři = a kol. | titul =Péče o chráněná území. II. Lesní společenstva| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky | místo = Praha | rok = 1999}} [363] => * {{Citace monografie | příjmení = Nožička | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Nožička | titul = Přehled vývoje našich lesů | místo = Praha | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství | rok = 1957 | počet stran = 459 | url = http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:63ab282d-a96f-11e0-a5e1-0050569d679d}} [364] => [365] => == Související články == [366] => * [[Dendrologie]] [367] => * [[Háj]] [368] => * [[Kategorizace lesů]] [369] => * [[Mezinárodní den lesů]] [370] => * [[Tiny forest]] [371] => [372] => == Externí odkazy == [373] => * {{Commonscat}} [374] => * {{Wikislovník|heslo=les}} [375] => * {{Wikicitáty|téma=Les}} [376] => * {{Commons|Forest}} [377] => * {{Wikizdroje|dílo=Zákon o lesích}} [378] => * {{Citace elektronického periodika |titul=Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2008 |url=http://www.uhul.cz/zelenazprava/2008/zz2008.pdf |datum přístupu=06-03-2012 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120306092907/http://www.uhul.cz/zelenazprava/2008/zz2008.pdf |datum archivace=06-03-2012 |nedostupné=ano }} [379] => * [[Eurostat]]: [https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Forests,_forestry_and_logging Statistika lesů v EU podle zemí] (2021, anglicky) [380] => [381] => {{Autoritní data}} [382] => [383] => {{Portály|Stromy|Životní prostředí}} [384] => [[Kategorie:Lesy]] [385] => [[Kategorie:Lesnictví]] [386] => [[Kategorie:Pozemky]] [387] => [[Kategorie:Biotopy]] [] => )
good wiki

Les

Les je území hustě porostlé stromy. Odborně řečeno jde o soubor biocenóz, jehož determinantou jsou dřeviny stromového vzrůstu.

More about us

About

Tento pestrý biotop, obývaný různorodými rostlinnými a živočišnými druhy, je místem, kde se propojují životy milionů organismů a vytváří se jedinečné prostředí, které je plné krásy a harmonie. Lesy pokrývají přibližně třetinu pevninské plochy planety a jsou domovem více než 80 % suchozemských druhů. V nich nalézáme úžasnou diverzitu, která zahrnuje stromy, keře, byliny, ptáky, savce, hmyz a mnoho dalších. Tato rozmanitost není pouze fascinující, ale také významná pro udržitelnost našich ekosystémů. Lesy hrají zásadní roli v boji proti změně klimatu. Stromy fungují jako přirozené filtry vzduchu, absorbují oxid uhličitý a poskytují kyslík. Navíc pomáhají stabilizovat půdu, snižují eroze a udržují kvalitu vodních zdrojů. Voda, kterou lesy zadržují, přispívá k udržení zdravých řek a nourishes surrounding ecosystems. Kromě ekologických přínosů, lesy nabízejí i mnoho příležitostí pro rekreaci a duševní odpočinek. Místo, kde se lidé mohou spojit s přírodou, meditovat, chodit na procházky nebo si užívat sportovní aktivity. To vše přispívá k našemu psychickému zdraví a celkovému wellbeing. Ochrana lesů je nesmírně důležitá pro naši budoucnost. Společným úsilím můžeme zajistit, aby tyto nádherné oblasti zůstaly zachovány pro budoucí generace. Udržitelné hospodaření s lesy, podpora biologické rozmanitosti a osvěta o ekologických hodnotách lesů jsou kroky, které mohou každého z nás přiblížit k přírodě a podpořit naše úsilí o zdravější planetu. Lesy jsou tedy nejen místem pro život rozmanitých organismů, ale i důležitým zdrojem inspirace, klidu a naděje pro všechny, kteří mají to štěstí je poznat.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'strom','Lesnictví','dub','Šumava','albedo','jilm','Indonésie','přirozený les','odlesňování','biom','Chráněné území','Česko'

Albedo

Biom

Česko

Dub

Indonésie

Jilm

Lesnictví

Odlesňování

Strom

Šumava