Array ( [0] => 14661204 [id] => 14661204 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lucembursko [uri] => Lucembursko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Lucembursko je země ležící v západní Evropě. Nachází se mezi Belgií, Německem a Francií. Hlavním městem je Lucemburk. Tato malá země je známá svými krásnými zámkem, historickými památkami a bohatou kulturou. Lucembursko je konstituční monarchií, kde vládne velkovévoda. Země se dělí na 12 kantonů a 3 okresy. Lucemburský jazyk je oficiálním jazykem spolu s francouzštinou a němčinou. Místní obyvatelstvo je víceúrovňové, skládá se z Lucemburčanů, Francouzů, Němců a dalších menšinových skupin. Ekonomicky je Lucembursko velmi silnou zemí. Je známé jako jedno z nejbohatších zemí světa s vysokým životním standardem. Hlavním průmyslovým odvětvím je bankovnictví, neboť zde sídlí mnoho mezinárodních bank a finančních institucí. Turistika je důležitou složkou ekonomiky, díky atraktivitě země a historickým památkám. Lucemburské dědictví zahrnuje několik památek a lokalit, které jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Mezi nejznámější patří Staré město Lucemburk, lucemburský hrad, gotický most a další. Celkově je Lucembursko malá země s bohatou historií a kulturou. Je turisticky atraktivní díky svým krásným památkám a bohaté přírodě. Sídlí zde mnoho mezinárodních institucí a bank, což přispívá k jejímu ekonomickému bohatství. [oai] => Lucembursko je země ležící v západní Evropě. Nachází se mezi Belgií, Německem a Francií. Hlavním městem je Lucemburk. Tato malá země je známá svými krásnými zámkem, historickými památkami a bohatou kulturou. Lucembursko je konstituční monarchií, kde vládne velkovévoda. Země se dělí na 12 kantonů a 3 okresy. Lucemburský jazyk je oficiálním jazykem spolu s francouzštinou a němčinou. Místní obyvatelstvo je víceúrovňové, skládá se z Lucemburčanů, Francouzů, Němců a dalších menšinových skupin. Ekonomicky je Lucembursko velmi silnou zemí. Je známé jako jedno z nejbohatších zemí světa s vysokým životním standardem. Hlavním průmyslovým odvětvím je bankovnictví, neboť zde sídlí mnoho mezinárodních bank a finančních institucí. Turistika je důležitou složkou ekonomiky, díky atraktivitě země a historickým památkám. Lucemburské dědictví zahrnuje několik památek a lokalit, které jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Mezi nejznámější patří Staré město Lucemburk, lucemburský hrad, gotický most a další. Celkově je Lucembursko malá země s bohatou historií a kulturou. Je turisticky atraktivní díky svým krásným památkám a bohaté přírodě. Sídlí zde mnoho mezinárodních institucí a bank, což přispívá k jejímu ekonomickému bohatství. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=Lucemburském velkovévodství|druhý=belgické provincii|rozlišovač=belgická provincie}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Lucemburska [3] => | úřední název = Grand-Duché de Luxembourg
Großherzogtum Luxemburg
Groussherzogdem Lëtzebuerg [4] => | úřední název česky = Lucemburské velkovévodství [5] => | vlajka = Flag of Luxembourg.svg [6] => | článek o vlajce = Lucemburská vlajka [7] => | znak = Coat of arms of Luxembourg.svg [8] => | článek o znaku = Státní znak Lucemburska [9] => | mapa umístění = EU-Luxembourg.svg [10] => | rozloha = 2 586 [11] => | rozlmisto = 168 [12] => | procent vody = 0,23 [13] => | počet obyvatel = 660 809 [14] => | obyvmisto = 163 [15] => | obyvatelé aktuální k = [[2023]] [16] => | hustota = 255 [17] => | hustmisto = 58 [18] => | HDI = 0,930 [19] => | HDIvývoj = růst [20] => | HDIvýše = velmi vysoký [21] => | HDI aktuální k = 2021 [22] => | HDImísto = 17 [23] => | jazyk = [[lucemburština]], [[němčina]], [[francouzština]] [24] => | náboženství = [[Římskokatolická církev|katolické]] [25] => | nejvyšší hora = [[Kneiff]] [26] => | výška nejvyšší hory = 560 [27] => | státní zřízení = [[konstituční monarchie]] [28] => | hlavní město = [[Lucemburk]] [29] => | funkce1 = Velkovévoda [30] => | vládce1 = [[Jindřich I. Lucemburský (velkovévoda)|Jindřich I. Lucemburský]] [31] => | funkce2 = Předseda vlády [32] => | vládce2 = [[Luc Frieden]] [33] => | článek o hymně = Lucemburská hymna [34] => | hymna = Ons Heemecht [35] => | datum vzniku = 1815 [36] => | způsob vzniku = osvobození od personální unie s Nizozemskem [37] => | státní svátek = 23. června [38] => | měna = [[euro]] [39] => | kód měny = EUR [40] => | HDP/ob. = 135 605{{Citace elektronické monografie | korporace =Mezinárodní měnový fond | titul=Download World Economic Outlook database: October 2023 | url=https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2023/October/weo-report?c=137,&s=NGDPD,PPPGDP,NGDPDPC,PPPPC,&sy=2020&ey=2028&ssm=0&scsm=1&scc=0&ssd=1&ssc=0&sic=0&sort=country&ds=.&br=1 | datum přístupu=2023-11-14}} [41] => | HDP/ob.misto = 1 [42] => | HDP aktuální k = 2023 [43] => | Gini = 29,5{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Eurostat EU | titul=Gini coefficient of equivalised disposable income - EU-SILC survey | url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table | datum přístupu=2023-11-14}} [44] => | Gini aktuální k = 2022 [45] => | ison = 442 [46] => | iso3 = LUX [47] => | iso2 = LU [48] => | mpz = L [49] => | doména = lu [50] => | předvolba = +352 [51] => | čas = +1 [52] => | commonscat = Luxembourg [53] => | motto =
''Mir wëlle bleiwe wat mir sinn'' (lucembursky)
''Nous voulons rester ce que nous sommes'' (francouzsky)
''Wir wollen bleiben, was wir sind'' (německy) [54] => | soubor hymny = Luxembourg National Anthem.ogg [55] => | motto překlad = Chceme zůstat, co jsme [56] => }} [57] => '''Lucembursko''', plným názvem '''Lucemburské velkovévodství''' ({{Vjazyce2|lb|''Groussherzogtum Lëtzebuerg''}}, {{Vjazyce2|de|''Großherzogtum Luxemburg''}}, {{Vjazyce2|fr|''Grand-Duché de Luxembourg''}}), je malý [[Západní Evropa|západoevropský]] [[Vnitrozemský stát|vnitrozemský]] [[stát]]. Sousedící na západě a severu s [[Belgie|Belgií]], na východě s [[Německo|Německem]] a na jihu s [[Francie|Francií]]. S rozlohou 2 586 km2 je sedmým nejmenším suverénním státem v Evropě,{{cite web|title=Eurostat – Tables, Graphs and Maps Interface (TGM) table|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&language=en&pcode=tps00001&tableSelection=1&footnotes=yes&labeling=labels&plugin=1|access-date=21 February 2010|publisher=Epp.eurostat.ec.europa.eu}} žije v něm 661 000 obyvatel,{{Citace elektronického periodika [58] => | titul = Statistiques - Luxembourg [59] => | periodikum = statistiques.public.lu [60] => | url = http://statistiques.public.lu/fr.html [61] => | jazyk = fr [62] => | datum přístupu = 2022-04-07 [63] => }} což z něj činí jednu z nejméně zalidněných zemí v Evropě,{{Cite web|title=La démographie luxembourgeoise en chiffres|url=https://statistiques.public.lu/catalogue-publications/en-chiffres/2021/010421-demographie-en-chiffres.pdf|website=Le Portail des Statistiques|language=fr|access-date=1 November 2021|archive-date=21 March 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220321153835/https://statistiques.public.lu/catalogue-publications/en-chiffres/2021/010421-demographie-en-chiffres.pdf|url-status=dead}} i když s nejvyšším přírůstkem obyvatelstva;{{cite web|title=Country comparison :: POPULATION growth rate|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2002rank.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160527070418/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook//rankorder/2002rank.html|archive-date=27 May 2016|access-date=16 April 2017|work=The World Factbook}} cizinci tvoří téměř polovinu obyvatelstva.{{cite news|last=Krouse|first=Sarah|date=1 January 2018|title=Piping Hot Gromperekichelcher, Only if You Pass the Sproochentest|page=1|work=[[The Wall Street Journal]]}} Lucemburská kultura, lidé a jazyky je úzce propojena se svými francouzskými a německými sousedy. Úředními jazyky jsou [[lucemburština]], [[němčina]] a [[francouzština]].{{Cite web|title=Loi du 24 février 1984 sur le régime des langues|url=https://legilux.public.lu/eli/etat/leg/loi/1984/02/24/n1/jo|access-date=13 September 2021|website=legilux.public.lu}}{{Cite book|last=|first=|title=Constitution du Grand Duché de Luxembourg|publisher=Brochure distribuée par la chambre des députés (48 pages)|year=2023|at=p. 4 : Chapter I, Section 1, article 4. "La langue du Grand-Duché de Luxembourg est le luxembourgeois. La loi règle l'emploi des langues luxembourgeoise, francaise et allemande."|language=french, luxembourgish, german}} Lucembursko je [[zastupitelská demokracie]] a [[konstituční monarchie]], v čele stojí velkovévoda. Jeho hlavní a nejlidnatější město [[Lucemburk]]{{Cite web|title=Europe :: Luxembourg — The World Factbook - Central Intelligence Agency|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/luxembourg/|access-date=12 December 2020|website=www.cia.gov}} je jedním ze čtyř institucionálních sídel Evropské unie (EU) a sídlem několika institucí EU, zejména [[Soudní dvůr Evropské unie|Soudního dvora Evropské unie]].{{cite web|year=2014|title=Decision of the Representatives of the Governments of the Member States on the location of the seats of the institutions (12 December 1992)|url=https://www.cvce.eu/en/obj/decision_of_the_representatives_of_the_governments_of_the_member_states_on_the_location_of_the_seats_of_the_institutions_12_december_1992-en-c57a4cd5-71e9-4447-b126-912081822a50.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20191013095409/https://www.cvce.eu/en/obj/decision_of_the_representatives_of_the_governments_of_the_member_states_on_the_location_of_the_seats_of_the_institutions_12_december_1992-en-c57a4cd5-71e9-4447-b126-912081822a50.html|archive-date=13 October 2019|access-date=24 October 2017|website=[[Centre virtuel de la connaissance sur l'Europe]]}}{{Cite web|title=Luxembourg {{!}} national capital, Luxembourg|url=https://www.britannica.com/place/Luxembourg-capital|access-date=12 December 2020|website=Encyclopedia Britannica|language=en}} [64] => [65] => Počátek [[Dějiny Lucemburska|dějin Lucemburska]] se obvykle klade k roku 963, kdy hrabě [[Siegfried I. Lucemburský|Siegfried]] získal římské opevnění zvané Lucilinburhuc, a to od [[Řád svatého Benedikta|benediktínského]] kláštera v [[Trevír]]u. Siegfriedovi potomci zvětšovali území sňatky, válkou a [[vazal]]skými vztahy. Na konci 13. století vládli již na značném území jako [[Lucemburské hrabství|lucemburská hrabata]]. V roce 1308 se lucemburský hrabě [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřich VII.]] stal římským králem a později [[Císař říše římské|císařem Svaté říše římské]]. Lucemburský rod během [[Vrcholný středověk|vrcholného středověku]] dokázal na císařský stolec prosadit čtyři panovníky. Jeden z nich, [[Karel IV.]], povýšil v roce 1354 hrabství na [[Lucemburské vévodství|vévodství]]. To bylo posléze inkorporováno do [[Burgundský kraj|Burgundského kraje]], [[Habsburské Nizozemí|Habsburského Nizozemí]], [[Francouzské království|Francouzského království]] a nakonec bylo ovládnuto [[Napoleon Bonaparte|Napolenem]] a začleněno do [[První Francouzská republika|První francouzské republiky]] a [[První Francouzské císařství|císařství]]. Současný stát vznikl na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] v roce 1815. Roku 1839 byla čistě francouzsky mluvící část Lucemburska, takřka polovina území, postoupena [[Belgie|Belgii]]. Od té doby Lucembursko existuje ve stejných hranicích. [66] => [67] => Lucembursko je [[Vyspělá země|rozvinutá země]] s vyspělou ekonomikou a jedním z nejvyšších světových [[Hrubý domácí produkt|hrubých domácích produktů]] dle parity kupní síly na obyvatele. [[Index lidského rozvoje|Indexem lidského rozvoje]] a rovností [[LGBT práva v Lucembursku|LGBT osob]] se řadí mezi nejvyšší v Evropě.{{cite web|title=Country Ranking - Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|website=rainbow-europe.org|access-date=28 October 2021|archive-date=21 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live}}{{cite web|url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2021-22pdf_1.pdf|title=Human Development Report 2021/2022|language=en|publisher=[[United Nations Development Programme]]|date=8 September 2022|access-date=8 September 2022}} Lucembursko je proslulé ochranou životního prostředí, podle indexu [[Environmental Performance Index]] je šestou nejlepší zemí na světě.{{Citace elektronického periodika [68] => | příjmení = [69] => | jméno = [70] => | titul = Environmental Performance Index 2022 [71] => | periodikum = epi.yale.edu [72] => | vydavatel = Yale Center for Environmental Law & Policy [73] => | url = https://epi.yale.edu/epi-results/2022/component/epi [74] => | datum vydání = [75] => | url archivu = [76] => | datum přístupu = 2023-11-14 [77] => }} Země chce dosáhnout nulových emisí [[Skleníkové plyny|skleníkových plynů]] do roku 2050. Je zakládajícím členem [[Organizace spojených národů]], [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]], [[Evropská unie|Evropské unie]],{{Cite web|title=European Union {{!}} Definition, Purpose, History, & Members|url=https://www.britannica.com/topic/European-Union|access-date=12 December 2020|website=Encyclopedia Britannica}} [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]], [[Eurozóna|eurozóny]], [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] a [[Benelux]]u.[http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/country_profiles/1061873.stm Timeline: Luxembourg – A chronology of key events] BBC News Online, 9 September 2006. Retrieved 8 October 2006.{{Cite web|title=Independent Luxembourg|url=https://www.britannica.com/place/Luxembourg|access-date=12 December 2020|website=Encyclopedia Britannica}} [78] => [79] => == Dějiny == [80] => {{Podrobně|Dějiny Lucemburska}} [81] => [[Soubor:Vichtenerato.jpg|vlevo|náhled|Římská mozaika z Vichtenu]] [82] => První lidé osídlili lucemburské území v [[paleolit]]u, asi před 35 000 lety. Zhruba od roku 600 př. n. l. do roku 100 obývali území Lucemburska [[Keltové]]. Zdejší kmen byl znám jako [[Treveři]].{{Citace elektronického periodika [83] => | titul = History of the Low Countries - Ancient and early medieval times [84] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [85] => | url = https://www.britannica.com/topic/history-of-the-Low-Countries [86] => | jazyk = en [87] => | datum přístupu = 2021-02-04 [88] => }} Obýval oblast dolního toku řeky [[Mosela|Mosely]] v jižních pásech rozlehlého [[Ardenny|Ardenského lesa]] (''Arduenna Silva''). Jejich hlavním centrem bylo [[oppidum]] [[Titelberg]]. O Treverech vědí historikové relativně hodně díky tomu, že vstoupili do služeb [[Julius Caesar|Julia Caesara]] při jeho [[Galské války|galském tažení]]. Byli s Římany nejvíce spolupracujícím galským kmenem a patrně se kulturně i dost romanizovali. Caesarovy komentáře v jeho [[Zápisky o válce galské|''Zápiscích o válce galské'']] jsou nejstarším písemným dokladem o lidském osídlení území Lucemburska. Po Caesarově úspěšném tažení byli Treveři násilně začleněni do [[Starověký Řím|Římské říše]], s čímž se ale nesmířili. Po neúspěšných povstáních v letech 54–53 př. n. l. překročila většina treverských rodů řeku [[Rýn]], aby se usadila po boku germánských kmenů. Římané později území začlenily do své provincie [[Gallia Belgica]], část území spadala i do provincie [[Dolní Germánie|Germania Inferior]]. Nejvýznamnějšími památkami na [[Galsko-římská kultura|galsko-římskou]] epochu jsou zbytky města [[Ricciacum]] (současný [[Dalheim]]) a římská mozaika z [[Vichten]]u, jejíž originál byl umístěn do Národního muzea dějin a umění v Lucemburku. [89] => [[Soubor:CodexAureusEpternacensisf76fDetail.jpg|vlevo|náhled|[[Zlatý kodex z Echternachu]]]] [90] => Lucemburské území pak bylo ve 3. století osídleno germánskými [[Frankové|Franky]] a Římany opuštěno v roce 406. Germánský jazyk [[Franština (germánský jazyk)|franština]], jímž tito sálští Frankové mluvili, je považován za základ dnešní [[Lucemburština|lucemburštiny]].{{Citace elektronického periodika [91] => | titul = Luxembourgish language [92] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [93] => | url = https://www.britannica.com/topic/Luxembourgish-language [94] => | jazyk = en [95] => | datum přístupu = 2021-05-27 [96] => }} Franské území se stalo součástí menšího [[Merovejci|merovejského]] království [[Austrasie]]. To bylo po smrti posledního merovejského krále roku 751 začleněno do [[Franská říše|Franské říše]], v době jejího vrcholu za vlády [[Pipin III. Krátký|Pipina III.]] a [[Karel Veliký|Karla Velikého]]. [[Verdunská smlouva]] z roku 843 pak toto území přisoudila [[Středofranská říše|Středofranské říši]], v roce 855 pak přešlo pod [[Lotharingie|Lotharingii]]. Roku 959 se stalo součástí [[Lotrinské vévodství|Lotrinského vévodství]]. Spolu s ním se stalo součástí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. [97] => [[Soubor:Sint Willibrordus predikt langs de oevers van de Schelde.jpg|náhled|[[Svatý Willibrord]] káže]] [98] => [[Christianizace]] Lucemburska spadá zhruba do 7. století. Klíčovou postavou v ní byl [[Svatý Willibrord]], [[Řád svatého Benedikta|benediktin]] z [[Northumbrie]]. Ten roku 698 založil klášter v [[Echternach]]u.{{Citace monografie [99] => | příjmení = Pauly [100] => | jméno = Michel [101] => | titul = Geschichte Luxemburgs [102] => | url = https://books.google.cz/books/about/Geschichte_Luxemburgs.html?id=phf6h_8-1xwC&redir_esc=y [103] => | vydavatel = C.H.Beck [104] => | počet stran = 132 [105] => | isbn = 978-3-406-62226-7 [106] => | jazyk = de [107] => }} Je připomínán každoročním tanečním procesím, posledním takovým v Evropě, jež je doloženo prvně z roku 1100.{{Citace elektronického periodika [108] => | příjmení = Novák [109] => | jméno = Pavel [110] => | titul = V lucemburském Echternachu tančí procesí polku. Pod ochranou UNESCO [111] => | periodikum = iROZHLAS [112] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [113] => | vydavatel = Český rozhlas [114] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [115] => | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_historie/v-lucemburskem-echternachu-tanci-procesi-polku-pod-ochranou-unesco_201212040045_kpracharova [116] => | datum vydání = 2012-12-04 [117] => | jazyk = [118] => | datum přístupu = 2022-04-07 [119] => }} Od roku 2010 je zapsáno na listině [[Mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva|nehmotného světové kulturního dědictví]] [[UNESCO]].{{Citace elektronického periodika [120] => | titul = Hopping procession of Echternach [121] => | periodikum = ich.unesco.org [122] => | url = https://ich.unesco.org/en/lists [123] => | jazyk = en [124] => | datum přístupu = 2021-05-27 [125] => }} Echternach se díky Willibrordovi stal kulturním centrem [[Raný středověk|raně středověkého]] Lucemburska, v klášteře vznikl například [[Zlatý kodex z Echternachu]].{{Citace monografie [126] => | příjmení = Grebe [127] => | jméno = Anja [128] => | titul = Codex aureus: das Goldene Evangelienbuch von Echternach [129] => | url = https://books.google.cz/books/about/Codex_aureus.html?id=Y8QS_gAACAAJ&redir_esc=y [130] => | vydavatel = Primus-Verlag [131] => | počet stran = 152 [132] => | isbn = 978-3-89678-724-8 [133] => | poznámka = Google-Books-ID: Y8QS_gAACAAJ [134] => | jazyk = de [135] => }} [[Soubor:Siegfried I of Luxembourg.jpg|vlevo|náhled|[[Siegfried I. Lucemburský]]|180x180pixelů]] [136] => [137] => Za mezník určující faktický vznik Lucemburského hrabství pak Lucemburčané považují postavení Lucemburského hradu (''Lucilinburhuc'') roku 963.{{Citace elektronického periodika [138] => | titul = Luxembourg’s origins [139] => | periodikum = luxembourg.public.lu [140] => | url = http://luxembourg.public.lu/en/society-and-culture/history/fondation-du-luxembourg.html [141] => | jazyk = en [142] => | datum přístupu = 2021-02-04 [143] => }} Byl vystavěn patrně na základech staré římské strážní věže. Jeho zakladatelem měl být [[Siegfried I. Lucemburský|Siegfried I.]], který přišel z [[Ardeny|Arden]]. Okolo hradu postupně vznikalo středověké město, jež se stalo střediskem nevelkého, leč svou polohou nikoliv nepodstatného panství. Hrabství však [[de iure]] zůstávalo dlouho součástí Lotrinského vévodství. Za prvního opravdu nezávislého lucemburského panovníka je označován až [[Konrád I. Lucemburský|Konrád I.]], který se ujal vlády roku 1059. Odřízl zemi od lotrinské vlády, ponechal ji však v rámci Svaté říše římské. Bohaté hrabství připojovalo další a další území, jeho expanzi zastavili až [[Brabantské vévodství|Brabanti]] v [[bitva u Worringenu|bitvě u Worringenu]] roku 1288, v níž se bojovalo o [[Limburské vévodství|Limburské hrabství]], a v níž si připsal porážku [[Jindřich VI. Lucemburský]]. [144] => [[Soubor:Aachener_Krönung_Heinrichs_VII._und_Margaretes_von_Brabant.jpg|alt=Iluminovaná stránka z kroniky, v jejímž středu se nalézá oltář, na němž se nachází kalich, Bible, jedna koruna a dvě svíčky. Z obou stran vedle oltáře stojí houf mužů v rouchu. Před oltářem stojí arcibiskup, jenž druhou korunu pokládá na hlavu klečícího muže. Za klečícím mužem klečí také jeho žena čekající na korunovaci první korunou položené na oltáři. Všechny vyobrazené postavy jsou stejně vysoké a podobně oděné do rouch, mají až na výjimky stejně dlouhé vlasy sahající pod uši a podobné obličeje.|náhled|Korunovace Jindřicha Lucemburského a jeho manželky Markéty římskou korunou v [[Cáchy|Cáchách]]]] [145] => [146] => Panování dynastie obecně známé jako [[Lucemburkové]] bylo ovšem zlatou dobou lucemburské historie. Podle spisu [[Jan z Arrasu|Jana z Arrasu]] odvozovali Lucemburkové svůj původ od bájné víly [[Meluzína (mytologie)|Meluzíny]].{{Citace elektronického periodika [147] => | příjmení = [148] => | jméno = [149] => | titul = Podivuhodná cesta víly Meluzíny [150] => | periodikum = Český rozhlas Vltava [151] => | vydavatel = [152] => | url = https://vltava.rozhlas.cz/podivuhodna-cesta-vily-meluziny-5050941 [153] => | datum vydání = 2018-12-23 [154] => | jazyk = cs [155] => | url archivu = [156] => | datum přístupu = 2021-02-04 [157] => }} Skutečnou zakladatelkou rodu však byla hraběnka [[Ermesinda Lucemburská|Ermesinda]] (asi [[1186]] – [[1247]]), jediný potomek hraběte [[Jindřich IV. Lucemburský|Jindřicha IV. Slepého]].{{Citace elektronického periodika [158] => | příjmení = [159] => | jméno = [160] => | titul = Ermesinda - pramáti rodu Lucemburků [161] => | periodikum = www.e-stredovek.cz [162] => | vydavatel = [163] => | url = https://www.e-stredovek.cz/post/ermesinda-pramati-rodu-lucemburku/ [164] => | datum vydání = [165] => | datum přístupu = 2022-11-24 [166] => }} Roku [[1308]] se rodu lucemburských hrabat dostalo velké cti: [[Jindřich VII. Lucemburský]] byl po smrti [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta Habsburského]] zvolen králem v [[Svatá říše římská|římskoněmecké říši]].{{Citace elektronického periodika [167] => | titul = Henry Vii (holy Roman Empire) {{!}} Encyclopedia.com [168] => | periodikum = www.encyclopedia.com [169] => | url = https://www.encyclopedia.com/people/history/german-history-biographies/henry-vii-holy-roman-empire [170] => | datum přístupu = 2021-02-04 [171] => }} Tím se Lucemburkové i Lucembursko staly důležitým hráčem evropské politiky. V roce [[1310]] se [[Lucemburkové]] [[Nástup Lucemburků na český trůn|dostali na český trůn]], když se [[Jan Lucemburský]] oženil s [[Eliška Přemyslovna|Eliškou Přemyslovnou]].{{Citace elektronického periodika [172] => | příjmení = Skalický [173] => | jméno = Jaroslav [174] => | titul = Před 705 lety usedla na český trůn dynastie Lucemburků [175] => | periodikum = iROZHLAS [176] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [177] => | vydavatel = Český rozhlas [178] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [179] => | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_historie/pred-705-lety-usedla-na-cesky-trun-dynastie-lucemburku_201508310450_kbrezovska [180] => | datum vydání = [181] => | datum přístupu = 2021-02-05 [182] => }} Jan byl považován za symbol středověkých rytířských ctností, v Lucembursku založil například tradici slavností [[Schueberfouer]] (1340) a je zde vnímán jako národní hrdina. [[Soubor:Busta Vaclav Lucembursky detail.jpg|vlevo|náhled|[[Václav Lucemburský]], první lucemburský vévoda|236x236pixelů]]Na vévodství bylo hrabství povýšeno roku [[1354]] Janovým synem [[Karel IV.|Karlem IV.]], jedním z nejvýznamnějších Lucemburků, který se stal i [[Císař říše římské|římským císařem]] a [[Český král|českým králem]]. Prvním vévodou byl [[Václav Lucemburský]], který z lucemburského dvora učinil kulturní centrum své doby, proslul především jako dlouholetý mecenáš kronikáře a básníka [[Jean Froissart|Jeana Froissarta]], autora tzv. ''Kroniky stoleté války'', která zachycuje události okolo vleklého sporu Anglie s Francií a mimo jiné také podle očitého vyprávění vojáků popisuje průběh [[Bitva u Kresčaku|bitvy u Kresčaku]], kde padl Jan Lucemburský. Sám Václav byl význačný básník.{{Citace elektronického periodika [183] => | příjmení = [184] => | jméno = [185] => | titul = 129. schůzka: Příběh nevlastního bratra [186] => | periodikum = Český rozhlas Dvojka [187] => | vydavatel = [188] => | url = https://dvojka.rozhlas.cz/129-schuzka-pribeh-nevlastniho-bratra-7938474 [189] => | datum vydání = 1997-12-28 [190] => | jazyk = cs [191] => | url archivu = [192] => | datum přístupu = 2021-02-04 [193] => }} Jeho připojení hrabství Chiny roku 1364 přivedlo Lucembursko na historický vrchol územní expanze. Posledním Lucemburkem na lucemburském vévodském trůně byla [[Eliška Zhořelecká]].{{Citace elektronického periodika [194] => | titul = Poslední Lucemburkovna: Eliška Zhořelecká byla nejžádanější nevěstou Evropy [195] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [196] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/posledni-lucemburkovna-eliska-zhorelecka-byla-nejzadanejsi-nevestou-evropy [197] => | datum vydání = 2020-11-08 [198] => | jazyk = en [199] => | datum přístupu = 2021-02-04 [200] => }} [201] => [202] => Bezdětná Eliška se chtěla na převzetí lucemburského panství po své smrti dohodnout s [[Burgundské vévodství|burgundským vévodou]] [[Filip III. Dobrý|Filipem III. Dobrým]]. Ten však na její smrt nečekal a roku 1441 ji z Lucemburska vyhnal.{{Citace monografie [203] => | příjmení = Gade [204] => | jméno = John Allyne [205] => | titul = Luxemburg in the Middle Ages [206] => | url = https://books.google.cz/books?id=f78UAAAAIAAJ&pg=PA213&lpg=PA213&dq=Elizabeth+of+G%C3%B6rlitz+Philip+the+Good&source=bl&ots=Z1Gx2cQVrB&sig=ACfU3U3SuLKI3t-H-1oNArwoO29_gzOgeg&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjUh_Gu8ufwAhUaCBAIHbetB2MQ6AEwE3oECBIQAw#v=onepage&q=Elizabeth%20of%20G%C3%B6rlitz%20Philip%20the%20Good&f=false [207] => | vydavatel = Brill Archive [208] => | počet stran = 294 [209] => | poznámka = Google-Books-ID: f78UAAAAIAAJ [210] => | jazyk = en [211] => }} Tím dle tradičního lucemburského výkladu začalo „400 let cizí nadvlády“.{{Citace elektronického periodika [212] => | titul = 400 years of foreign sovereigns [213] => | periodikum = luxembourg.public.lu [214] => | url = http://luxembourg.public.lu/en/society-and-culture/history/400-ans-occupation.html [215] => | jazyk = en [216] => | datum přístupu = 2021-05-26 [217] => }} [218] => [[Soubor:The Peasant War.jpg|náhled|Protinapoleonské povstání]] [219] => Po krátkém období vlády burgundských vévodů připadlo Lucembursko v roce [[1477]] [[Habsburkové|Habsburkům]], kteří ho spojili s Nizozemskem. [[Španělští Habsburkové|Španělská linie rodu]] Habsburků vládla zemi v letech 1556–1684 a 1697–1700.{{Citace elektronického periodika [220] => | titul = Luxembourg's history: The Inbred Spanish Rulers of Luxembourg [221] => | periodikum = today.rtl.lu [222] => | url = https://today.rtl.lu/culture/exhibitions/a/1475624.html [223] => | jazyk = en [224] => | datum přístupu = 2021-05-26 [225] => }} V letech 1684–1697 bylo Lucembursko pod [[Francie|francouzskou]] vládou. [[Rakouští Habsburkové|Rakouská větev rodu Habsburků]] zde vládla v letech 1714–1795.{{Citace elektronického periodika [226] => | titul = Luxembourg's history: The Much Less Inbred Austrian Rulers of Luxembourg [227] => | periodikum = today.rtl.lu [228] => | url = https://today.rtl.lu/culture/exhibitions/a/1476529.html [229] => | jazyk = en [230] => | datum přístupu = 2021-05-26 [231] => }} V letech 1795–1814 bylo Lucembursko opět pod francouzskou nadvládou jako ''[[Département des Forêts]]''. [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] nicméně dobýval lucemburskou pevnost sedm měsíců, což vedlo [[Lazare Carnot|Lazara Carnota]] ke známému výroku, že Lucemburk je „nejlepší pevností na světě po [[Gibraltar]]u“, což dalo vzniknout přezdívce města „Gibraltar severu“.{{Citace elektronického periodika [232] => | titul = Casemates - the Gibraltar of the North [233] => | periodikum = today.rtl.lu [234] => | url = https://today.rtl.lu/your-luxembourg/knowledge-bites/a/1318506.html [235] => | jazyk = en [236] => | datum přístupu = 2021-05-27 [237] => }} Francouzská vláda katolické Lucemburčany popuzovala a v roce 1798 proti ni povstali, nicméně mnoho republikánských myšlenek mělo na Lucembursko trvalý účinek: jedním z mnoha příkladů je napoleonský občanský zákoník (''[[Code civil]]''), který byl přijat v roce 1804 a jen s drobnými úpravami platí dodnes.{{Citace elektronického periodika [238] => | titul = Ce que le Luxembourg doit à Napoléon [239] => | periodikum = Luxemburger Wort - Edition francophone [240] => | url = https://www.wort.lu/fr/luxembourg/ce-que-le-luxembourg-doit-a-napoleon-5d542114da2cc1784e349c4c [241] => | datum vydání = 2019-08-14 [242] => | jazyk = fr [243] => | datum přístupu = 2021-05-27 [244] => }} [245] => [[Soubor:Luxembourg fortress before demolition.jpg|náhled|Lucemburská pevnost v roce 1867. Krátce poté, po vyhlášení neutrality, byla většina opevnění stržena.|vlevo]] [246] => V roce [[1815]] byla země díky [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] povýšena na [[velkovévodství]], stala se nezávislou a byla spojena v [[Personální unie|personální unii]] s [[Nizozemsko|Nizozemskem]], se kterým měla tedy společného panovníka, za jehož soukromé vlastnictví bylo Lucembursko považováno. Zároveň bylo zařazeno do [[Německý spolek|Německého spolku]] a v zemi působila rozhodnutím Vídeňského kongresu rovněž [[Pruské království|pruská]] vojenská posádka, která měla odstrašovat Francouze od snahy znovu zemi získat. [247] => [248] => V důsledku vyhlášení nezávislosti [[Belgie]] přišlo Lucembursko mezi lety [[1830]]–[[1839]] přibližně o polovinu svého, většinou frankofonního území, jež se stalo [[Lucemburk (belgická provincie)|belgickou provincií Lucemburk]] (viz též [[Londýnská smlouva (1839)|První londýnská smlouva]]). V roce 1866 spor Francie a Německa o Lucembursko hrozil válkou, kterou odvrátila Druhá londýnská smlouva roku 1867, jež uchovala Lucembursku nezávislost za cenu přísné [[Neutralita|neutrality]].{{Citace periodika [249] => | titul = The Binding Effect Upon the German Empire of the Treaty of London of 1867 Neutralizing Luxemburg [250] => | periodikum = The American Journal of International Law [251] => | datum vydání = 1915 [252] => | ročník = 9 [253] => | číslo = 4 [254] => | strany = 948–958 [255] => | issn = 0002-9300 [256] => | doi = 10.2307/2187007 [257] => | url = https://www.jstor.org/stable/2187007 [258] => | datum přístupu = 2021-05-26 [259] => }} Pruští vojáci po podepsání smlouvy opustili Lucemburk, jeho mohutné opevnění bylo strženo.{{Citace elektronického periodika [260] => | titul = The Treaty of London: What is it and why do we care? [261] => | periodikum = Luxembourg Times [262] => | url = https://www.luxtimes.lu/en/luxembourg/the-treaty-of-london-what-is-it-and-why-do-we-care-602d105ede135b9236cba6d4 [263] => | datum vydání = 2017-12-11 [264] => | jazyk = en [265] => | datum přístupu = 2021-05-26 [266] => }} Lucemburská ústava byla přijata roku 1868.{{Citace monografie [267] => | příjmení = Gerkrath [268] => | jméno = Jörg [269] => | titul = The Constitution of Luxembourg in the Context of EU and International Law as ‘Higher Law’ [270] => | url = https://doi.org/10.1007/978-94-6265-273-6_6 [271] => | editoři = Anneli Albi, Samo Bardutzky [272] => | vydavatel = T.M.C. Asser Press [273] => | místo = The Hague [274] => | strany = 221–267 [275] => | isbn = 978-94-6265-273-6 [276] => | doi = 10.1007/978-94-6265-273-6_6 [277] => | poznámka = DOI: 10.1007/978-94-6265-273-6_6 [278] => | jazyk = en [279] => }} [280] => [[Soubor:Adolfluxembourg1817-6.jpg|náhled|249x249pixelů|[[Adolf Lucemburský]]]] [281] => Personální unie s Nizozemskem byla rozbita poté, co v roce 1890 Lucemburčané odmítli uznat nástupnictví královny [[Vilemína (Nizozemsko)|Vilemíny]] (neboť lucemburská ústava nepřipouštěla vládu ženy, pokud žili další mužství členové vévodského rodu) a vynutili si nástup bývalého nasavského vévody [[Adolf Lucemburský|Adolfa]] na trůn. Tím se Lucembursko stalo zcela nezávislým státem. [282] => [283] => Na počátku 20. století se Lucembursko stalo výrazným výrobcem [[Železo|železa]]. Železárny a ocelárny byly koncentrovány především na jihu a jihozápadě země, v oblasti zvané Červená země (lucembursky: ''Minettsgéigend'').{{Citace elektronického periodika [284] => | titul = The steel industry and Luxembourg [285] => | periodikum = luxembourg.public.lu [286] => | url = http://luxembourg.public.lu/en/society-and-culture/history/siderurgie-luxembourg.html [287] => | jazyk = en [288] => | datum přístupu = 2021-05-26 [289] => }}{{Citace periodika [290] => | příjmení = Edwards [291] => | jméno = K. C. [292] => | titul = Historical Geography of the Luxembourg Iron & Steel Industry: Presidential Address [293] => | periodikum = Transactions and Papers (Institute of British Geographers) [294] => | datum vydání = 1961 [295] => | číslo = 29 [296] => | strany = 1–16 [297] => | issn = 1478-4017 [298] => | doi = 10.2307/621240 [299] => | url = https://www.jstor.org/stable/621240 [300] => | datum přístupu = 2022-04-08 [301] => }} Sláva lucemburského ocelářství pohasla až v 70. letech 20. století.{{Citace elektronického periodika [302] => | příjmení = [303] => | titul = Luxembourg’s steel industry since the 60ies [304] => | periodikum = statistiques.public.lu [305] => | url = http://statistiques.public.lu/en/publications/series/luxembourg/2013/02-13/index.html [306] => | jazyk = en [307] => | datum přístupu = 2021-05-26 [308] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210526183020/https://statistiques.public.lu/en/publications/series/luxembourg/2013/02-13/index.html [309] => | datum archivace = 2021-05-26 [310] => }} [311] => Lucembursko se po zrušení personální unie s Nizozemskem dostalo do německé sféry vlivu, byť nadále hlásalo neutralitu. Ta však nezabránila tomu, že 2. srpna 1914 bylo Lucembursko obsazeno Německem.{{Citace elektronického periodika [312] => | titul = Luxembourg's history: The Accidental Invasion: Luxembourg’s little-known role in the outbreak of World War I [313] => | periodikum = today.rtl.lu [314] => | url = https://today.rtl.lu/culture/exhibitions/a/1457654.html [315] => | jazyk = en [316] => | datum přístupu = 2021-05-26 [317] => }} 11. listopadu 1918 jej osvobodila [[Trojdohoda|dohodová]] vojska. [[Marie-Adéla Lucemburská]] byla obviňována z kolaborace s Němci a po válce raději abdikovala.{{Citace elektronického periodika [318] => | příjmení = Lodhi [319] => | jméno = Natalie [320] => | titul = Luxembourg's history: Luxembourg's dynastic crisis and the abdication of Marie-Adélaïde [321] => | periodikum = www.rtl.lu [322] => | url = https://www.rtl.lu/culture/exhibitions/a/1380879.html [323] => | jazyk = lb [324] => | datum přístupu = 2022-04-08 [325] => }} I tak se monarchistický systém otřásl v základech: V listopadu 1918 byl ve sněmovně poražen návrh na zrušení monarchie jen velmi těsně: 21 hlasy proti 19. V roce 1919 však odmítla republiku jasná většina 77,8 % lucemburského obyvatelstva v referendu.{{Citace elektronického periodika [326] => | titul = Luxembourg's history: The referendum that saved the Grand Duchy [327] => | periodikum = today.rtl.lu [328] => | url = https://today.rtl.lu/luxembourg-insider/history/a/1723971.html [329] => | jazyk = en [330] => | datum přístupu = 2022-04-08 [331] => }} Během této doby Belgie usilovala o anexi Lucemburska, všechny tyto nároky však byly nakonec na [[Pařížská mírová konference (1919)|pařížské mírové konferenci]] zamítnuty.{{Citace elektronického periodika [332] => | příjmení = van Tuyll [333] => | jméno = Hubert [334] => | titul = War Aims and War Aims Discussions (Belgium) {{!}} International Encyclopedia of the First World War (WW1) [335] => | periodikum = encyclopedia.1914-1918-online.net [336] => | url = https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/war_aims_and_war_aims_discussions_belgium [337] => | datum přístupu = 2022-04-08 [338] => }} [[Soubor:Pierre Dupong, Benelux conference The Hague March 1949, Luxembourg Delegation.jpg|náhled|[[Pierre Dupong]]|214x214pixelů|vlevo]] [339] => Lucembursko znovu obsadila německá armáda 10. května 1940.{{Citace elektronického periodika [340] => | titul = Knowledge Bites: Luxembourg's darkest day? [341] => | periodikum = www.rtl.lu [342] => | url = https://www.rtl.lu/your-luxembourg/knowledge-bites/a/1395527.html [343] => | jazyk = lb [344] => | datum přístupu = 2021-05-26 [345] => }}{{Citace periodika [346] => | příjmení = Fletcher [347] => | jméno = Willard Allen [348] => | titul = The German Administration in Luxemburg 1940-1942: Toward a 'De Facto' Annexation [349] => | periodikum = The Historical Journal [350] => | datum vydání = 1970 [351] => | ročník = 13 [352] => | číslo = 3 [353] => | strany = 533–544 [354] => | issn = 0018-246X [355] => | url = https://www.jstor.org/stable/2637887 [356] => | datum přístupu = 2022-04-08 [357] => }} Velkovévodská rodina odešla do [[exil]]u v USA, v [[Londýn]]ě zasedla exilová vláda v čele v [[Pierre Dupong|Pierrem Dupongem]], klíčovou osobností moderních lucemburských dějin a zakladatelem vlivné Křesťanskosociální lidové strany (''[[Chrëschtlech Sozial Vollekspartei]]'').{{Citace elektronického periodika [358] => | příjmení = [359] => | jméno = [360] => | titul = Pierre Dupong [361] => | periodikum = University of Luxembourg [362] => | url = https://wwwen.uni.lu/welcome_to_luxembourg/facts_and_figures/personalities/pierre_dupong [363] => | datum přístupu = 2021-05-26 [364] => }} Německé okupační úřady prohlásily Lucemburčany za německé občany a asi 13 000 jich povolaly do německé armády. 2 848 lucemburských vojáků pak ve válce padlo. V reakci na nucené odvody proběhla po celé zemi od 1. do 3. září 1942 generální stávka.{{Citace elektronického periodika [365] => | titul = General strike: Legacy of Luxembourg's resistance to the Nazis [366] => | periodikum = Luxembourg Times [367] => | url = https://www.luxtimes.lu/en/luxembourg/general-strike-legacy-of-luxembourg-s-resistance-to-the-nazis-602d0df6de135b9236c487d8 [368] => | datum vydání = 2017-12-11 [369] => | jazyk = en [370] => | datum přístupu = 2021-05-26 [371] => }} Dupong podporoval síly [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenců]] a malý kontingent lucemburských vojáků se podílel i na [[Bitva o Normandii|vylodění v Normandii]]. Spojenecká vojska zemi osvobodila koncem roku 1944. Válka dolehla na Lucemburčany těžce hlavně během [[Bitva v Ardenách|bitvy v Ardenách]].{{Citace elektronického periodika [372] => | titul = Luxembourg's history: The Battle of the Bulge, the bloody final hurdle of WWII in Luxembourg [373] => | periodikum = today.rtl.lu [374] => | url = https://today.rtl.lu/culture/exhibitions/a/1443557.html [375] => | jazyk = en [376] => | datum přístupu = 2022-04-08 [377] => }} 2,45 % lucemburské populace bylo ve válce zabito a třetina všech budov v zemi byla zničena nebo těžce poškozena. Přibližně 1 000-2 500 lucemburských Židů bylo zavražděno během [[holokaust]]u.{{Citace elektronického periodika [378] => | titul = Luxembourg [379] => | periodikum = Encyclopedia of Holocaust [380] => | url = https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/luxembourg [381] => | jazyk = en [382] => | datum přístupu = 2022-04-08 [383] => }}[[Soubor:Visit of Josef Tošovský, Czech Prime Minister, to the EC.jpg|náhled|[[Jacques Santer]] (vpravo) se jako předseda [[Evropská komise|EK]] zdraví v roce 1998 s tehdejším předsedou české vlády [[Josef Tošovský|Josefem Tošovským]]]]Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] stálo Lucemburské velkovévodství u zrodu [[Organizace spojených národů]] (1945) a [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]] (1949). Neutrality se formálně zřeklo roku 1948. Lucemburští politici se začali výrazně angažovat rovněž v [[Evropská integrace|evropském integračním procesu]]. Lucemburčan [[Robert Schuman]] patří k otcům myšlenky [[Evropská unie|Evropské unie]].{{Citace elektronického periodika [384] => | příjmení = [385] => | jméno = [386] => | titul = Robert Schuman položil prazáklady Evropské unie. V jeho rodném domě je dnes knihovna [387] => | periodikum = Český rozhlas Radiožurnál [388] => | vydavatel = [389] => | url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/robert-schuman-polozil-prazaklady-evropske-unie-v-jeho-rodnem-dome-je-dnes-8199975 [390] => | datum vydání = 2020-05-10 [391] => | jazyk = cs [392] => | url archivu = [393] => | datum přístupu = 2021-02-04 [394] => }} Lucembursko také patřilo v roce 1951 k šesti zakládajícím členům [[Evropské společenství uhlí a oceli|Evropského společenství uhlí a oceli]], jádra budoucího [[Evropské hospodářské společenství|Evropského hospodářského společenství]] a posléze i Evropské unie.{{Citace elektronického periodika [395] => | příjmení = Šára [396] => | jméno = Filip [397] => | titul = Před 70 lety podepsalo šest států smlouvu o „uhlí a oceli“, předzvěst Evropské unie [398] => | periodikum = Novinky.cz [399] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [400] => | vydavatel = Borgis [401] => | url = https://www.novinky.cz/historie/clanek/pred-70-lety-podepsalo-sest-statu-smlouvu-o-uhli-a-oceli-predzvest-evropske-unie-40357265 [402] => | datum přístupu = 2021-05-26 [403] => }}{{Citace elektronického periodika [404] => | titul = Luxembourg and the European integration process [405] => | periodikum = www.cvce.eu [406] => | url = https://www.cvce.eu/en/collections/unit-content/-/unit/af4a5463-df64-486b-9648-1e432a98953c [407] => | datum přístupu = 2022-04-08 [408] => }} Těchto šest zakládajících členů dodnes vytváří neformální skupinu zvanou někdy [[Vnitřní šestka]], která je považována za motor integračních procesů.{{Citace periodika [409] => | příjmení = Kitzinger [410] => | jméno = U. W. [411] => | titul = Europe: The Six and the Seven [412] => | periodikum = International Organization [413] => | datum vydání = 1960 [414] => | ročník = 14 [415] => | číslo = 1 [416] => | strany = 20–36 [417] => | issn = 0020-8183 [418] => | url = https://www.jstor.org/stable/2705264 [419] => | datum přístupu = 2021-02-05 [420] => }} Lucemburčané se také často stávají předsedy [[Evropská komise|Evropské komise]], byli jimi [[Jacques Santer]], [[Gaston Thorn]] a [[Jean-Claude Juncker]]. Lucemburský politik [[Pierre Werner]] je někdy nazýván "otcem [[Euro|eura]]".{{Citace elektronického periodika [421] => | titul = Pierre Werner, 88; Former Prime Minister and 'Father of Euro' [422] => | periodikum = Los Angeles Times [423] => | url = https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2002-jun-26-me-passings26-story.html [424] => | datum vydání = 2002-06-26 [425] => | jazyk = en-US [426] => | datum přístupu = 2022-04-08 [427] => }} 14. června 1985 byla u lucemburské obce [[Schengen (Lucembursko)|Schengen]] podepsána tzv. [[Schengenská smlouva]] o postupném rušení kontrol na společných hranicích.{{Citace periodika [428] => | titul = Schengen je obyčejná vesnice, počtem obyvatel jako Lesná [429] => | periodikum = Tachovský deník [430] => | datum vydání = 2007-12-26 [431] => | jazyk = cs [432] => | url = https://tachovsky.denik.cz/zpravy_region/schengen_20071226.html [433] => | datum přístupu = 2021-02-05 [434] => }} Dosud ji podepsalo 26 evropských států a zóna volného pohybu lidí se dodnes nazývá [[schengenský prostor]]. [435] => [[Soubor:The European Parliament at 70- “The voice of citizens and democratic values” - 52519504278 (cropped) (cropped).jpg|náhled|[[Xavier Bettel]] ]] [436] => Lucembursko se ve 2. polovině 20. století rovněž stalo jednou z nejbohatších zemí na světě, hlavně díky silnému bankovnímu sektoru, politické stabilitě, nízkým daním (mnozí ho označují dokonce za [[daňový ráj]]{{Citace elektronického periodika [437] => | příjmení = Zachová [438] => | jméno = Aneta [439] => | titul = Nizozemsko a Lucembursko jsou na seznamu daňových rájů, nikoli však na oficiálním [440] => | periodikum = Euractiv.cz [441] => | url = https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/nizozemsko-a-lucembursko-jsou-na-seznamu-danovych-raju-nikoli-vsak-na-oficialnim/ [442] => | datum vydání = 28. 11. 2017 [443] => | datum přístupu = 2021-05-26 [444] => }}) a evropské integraci, jejímž prostřednictvím lucemburští politici systematicky zesilují svůj vliv, nad úroveň, která odpovídá velikosti či lidnatosti této země. [445] => [446] => V roce 1999 přijalo Lucembursko měnu euro. V roce 2008 se Lucembursko stalo třetí zemí na světě, kde byla povolena [[Eutanazie|eutanázie]].{{Citace elektronického periodika [447] => | příjmení = Jandl [448] => | jméno = Dominik [449] => | titul = Lucembursko je třetí zemí EU, kde bude legální eutanázie [450] => | periodikum = Aktuálně.cz [451] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/lucembursko-je-treti-zemi-eukde-bude-legalni-eutanazie/r~i:article:624002/ [452] => | datum vydání = 2008-12-18 [453] => | jazyk = [454] => | datum přístupu = 2022-04-08 [455] => }} V roce 2015 přijal parlament zákon povolující [[Stejnopohlavní manželství v Lucembursku|stejnopohlavní manželství]].{{Citace elektronického periodika [456] => | příjmení = Sedláková [457] => | jméno = Hana [458] => | titul = Lucembursko schválilo uzavírání homosexuálních manželství [459] => | periodikum = Proglas [460] => | vydavatel = Český rozhlas [461] => | url = https://zpravy.proglas.cz/udalosti/lucembursko-schvalilo-uzavirani-homosexualnich-manzelstvi/ [462] => | jazyk = cs [463] => | datum přístupu = 2022-04-08 [464] => }} Vzápětí si lucemburský premiér [[Xavier Bettel]] vzal za manžela muže.{{Citace elektronického periodika [465] => | titul = Lucemburský premiér se oženil, vzal si belgického architekta [466] => | periodikum = iDNES.cz [467] => | url = https://www.idnes.cz/revue/vztahy-a-sex/lucembursky-premier-xavier-bettel-si-vzal-architekta.A150515_174036_sex_zar [468] => | datum vydání = 2015-05-15 [469] => | jazyk = cs [470] => | datum přístupu = 2022-04-08 [471] => }} Stal se tak druhým předsedou vlády, který během svého mandátu uzavřel homosexuální sňatek (prvním byla islandská premiérka [[Jóhanna Sigurðardóttir|Jóhanna Sigurardóttirová]]) a prvním, který uzavřel svazek [[gay]]ů. [472] => [473] => == Státní symboly == [474] => === Vlajka === [475] => [476] => {{Podrobně|Lucemburská vlajka}} [477] => [478] => Lucemburská vlajka je tvořena listem o poměru stran 3:5 se třemi vodorovnými pruhy – červeným, bílým a světle modrým. [479] => [480] => === Znak === [481] => [482] => {{Podrobně|Státní znak Lucemburska}} [483] => [484] => Lucemburský státní znak má tři verze – znak malý, střední a velký. '''Malý''' znak je tvořen devětkrát, stříbrně a modře, děleným štítem, v něm červený, dvouocasý, zlatě korunovaný lev se zlatou zbrojí. Štít převýšen (nepodšitou) velkovévodskou korunou. '''Střední''' znak je oproti malému doplněn [[štítonoš]]i – dvěma zpět hledícími, zlatými, dvouocasými, korunovanými lvy s červenou zbrojí. '''Velký''' znak je oproti střednímu doplněn o klenot [[Řád dubové koruny|Řádu Dubové koruny]], který je zavěšen na stuze pod štítem. Vše položeno na [[Hermelín (kožešina)|hermelínem]] podšitý, červený plášť, vrcholící velkovévodskou korunou. [485] => [486] => === Hymna === [487] => [488] => {{Podrobně|Lucemburská hymna}} [489] => [490] => Lucemburská hymna je píseň ''Ons Heemecht'' ({{Vjazyce2 |cs|''Naše vlast''}}). Hudbu složil Jean Antoine Zinnen, slova napsal básník [[Michel Lentz]]. [491] => [492] => Kromě národní má Lucembursko ještě velkovévodskou hymnu zvanou [[Wilhelmus]], ktera se hraje během oficiálních státních ceremonií, je-li přítomna velkovévodská rodina. [493] => [494] => == Geografie == [495] => {{Viz též|Geografie Lucemburska}} [496] => [[Soubor:Luxembourg-CIA WFB Map.png|náhled|vlevo|Mapa Lucemburska]] [497] => Lucembursko je jednou z nejmenších zemí v Evropě. Je 167. nejmenší nezávislou zemí světa ze 194. Země má rozlohu asi 2 586 kilometrů čtverečních. Měří 82 km na délku (zhruba vzdálenost [[Praha]]-[[Pardubice]]) a 57 km na šířku (zhruba vzdálenost Praha-[[Příbram]]) [498] => [499] => Lucembursko se dělí na dvě značně odlišné části: [500] => * '''[[Oesling]] ''' – část na severu tvoří přibližně třetinu území státu. Nachází se zde [[Porýnská břidličnatá vrchovina]], která je součástí [[Sředoněmecká vysočina|Středoněmecké vysočiny]]. Průměrná [[nadmořská výška]] této oblasti je 400–500 [[Nadmořská výška|m n. m.]] a nejvyšším vrcholem je současně nejvyšší hora celého velkovévodství [[Kneiff]] (560 m n. m.). Krajina je tvořena náhorní rovinou rozdělenou koryty řek, jako jsou [[Saner]], [[Clerf]] nebo [[Wiltz]]. V okolí řek se nacházejí [[bažina|bažiny]] a [[rašeliniště]]. Oblast je mnohem méně obydlená a zemědělsky využívaná než jih. [501] => * ''' [[Gutland (Lucembursko)|Gutland]]''' (francouzsky: ''Bon Pays'') – kopcovitá krajina zaujímá střední a jižní část státu. Průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 250–300 m n. m. Nejvyšší kopce se nacházejí na jihozápadě, nejvyšší hora oblasti je [[Mont-Saint-Jean (Lucembursko)|Mont-Saint-Jean]] se 472 metry. Krajina je tvořena [[pískovec|pískovci]], [[vápenec|vápenci]] a [[dolomit]]y, jsou zde také bohatá naleziště rud. Zdejší půda je úrodná, zejména u řeky [[Mosela|Mosely]], kde se nachází rozsáhlé [[vinice]]. [502] => V Lucembursku je bohatá říční síť a až na říčku [[Chiers|Korn]] náleží všechny do povodí největší lucemburské řeky Mosely, která svým tokem vytváří [[přírodní hranice|přírodní hranici]] mezi Lucemburskem a [[Německo|Německem]]. Mosela má sice největší [[Průtok vodního toku|průtok]], ale nejdelší je se 160 [[kilometr|km]] řeka [[Sauer (přítok Mosely)|Sauer]] (nebo také Sûre). Národní řekou je [[Alzette]]. Spolu s Moselou vytváří východní hranici státu řeky Sauer a [[Our]]. [503] => [504] => Východní část Oeslingu, kde se nachází turisticky atraktivní [[Malé lucemburské Švýcarsko]], je součástí [[přírodní park|přírodního parku]] zasahujícího i do Německa. [505] => [506] => Hlavní město Lucemburk je zároveň největším městem v zemi. Mezi další důležitá [[Sídelní útvar|sídla]] patří [[Esch-sur-Alzette]], Echternach, [[Diekirch]], [[Differdange]], [[Dudelange]] a [[Sanem]]. Zajímavý je i Vianden s rozsáhlým románsko-gotickým hradem a domem spisovatele [[Victor Hugo|Viktora Huga]]. Lucemburk byl společností [[Mercer (konzultační společnost)|Mercer]] vyhodnocen jako šesté nejlepší město k životu ze 64 světových metropolí.{{Citace elektronického periodika [507] => | titul = Luxembourg City in the top 10 of the most “livable” cities [508] => | periodikum = newyork-cg.mae.lu [509] => | vydavatel = Consulate General od Luxembourg in New York [510] => | url = https://newyork-cg.mae.lu/en/News/Luxembourg-City-in-the-top-10-of-the-most-livable-cities [511] => | datum přístupu = 2022-04-08 [512] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220331141131/https://newyork-cg.mae.lu/en/News/Luxembourg-City-in-the-top-10-of-the-most-livable-cities [513] => | datum archivace = 2022-03-31 [514] => }} [515] => [516] => === Fauna a flóra === [517] => [[Soubor:Black stork (Ciconia nigra).jpg|náhled|[[Čáp černý]]]] [518] => Přes třetinu země zaujímají lesy, které se vyskytují především v oblasti Oesling, zatímco Gutland na jihu je využíván spíše [[zemědělství|zemědělsky]]. Lesy jsou zejména [[listnatý les|listnaté]], [[jehličnatý les|jehličnaté]] stromy, které dnes tvoří asi 30 % lucemburských dřevin, byly vysázeny na začátku [[19. století]].{{Citace monografie [519] => | příjmení = Kořínek [520] => | jméno = Vladimír [521] => | odkaz na autora = Vladimír Kořínek (nakladatel) [522] => | titul = Ministáty Evropy [523] => | vydavatel = Vladimír Kořínek [524] => | místo = Krnov [525] => | kapitola = Lucembursko [526] => | strany = 13 [527] => | isbn = 80-903184-0-1 [528] => | jazyk = [529] => | rok = 2003 [530] => }} Mezi nejčastější dřeviny v severních lesích patří buk, dub, javor a smrk. Velkou část lesní plochy zabírá dubové mlází. Pro nezalesněné oblasti jsou charakteristické kolonie [[Vřesovec čtyřřadý|vřesovce čtyřřadého]] a [[Cesmína|cesmíny]]. [531] => [532] => Ösling ohromuje početnými populacemi [[Jelen evropský|jelena evropského]] a [[Prase divoké|divokých prasat]], z ptáků pak [[Čáp černý|čápa černého]] nebo [[Jeřábek lesní|jeřábka lesního]]. Jiné druhy ale zaznamenaly rapidní pokles. Příkladem může být [[puštík obecný]]. Ještě v 60. letech 20. století žilo v Lucembursku 3400 až 4200 hnízdících párů tohoto druhu. V roce 2006 se populace snížila na 15 až 20 hnízdících párů. Patrně moderní formy zemědělství dovedly v Lucembursku (a ovšem i jinde v Evropě) na pokraj vyhynutí také [[Sýček obecný|sýčka obecného]].{{Citace elektronického periodika [533] => | titul = Sýčků obecných ubylo o 90 procent, v Česku zbývá asi 130 posledních párů [534] => | periodikum = iROZHLAS [535] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [536] => | vydavatel = Český rozhlas [537] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [538] => | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/veda/sycku-obecnych-ubylo-o-90-procent-v-cesku-zbyva-asi-130-poslednich-paru_1707111711_ph [539] => | datum přístupu = 2022-04-08 [540] => }} Naopak jistým překvapením pro biology se stalo rozšíření [[Ještěrka zední|ještěrky zední]], jejíž tradiční domovinou bývalo [[Středomoří]]. Další fauna je typicky středoevropská: [[liška (šelma)|lišky]], [[kuna|kuny]], [[bažant]]i. Většina zvěře je chráněna. V Lucembursku je ohroženo 54,8 % druhů savců, 41,5 % druhů ptáků, 33 % druhů plazů, 71,4 % obojživelníků a 62 % druhů ryb. [541] => [542] => Podle [[Environmental Performance Index]]u (edice 2020), který se sestavuje [[Yaleova univerzita]], má Lucembursko druhou nejlepší [[Ochrana životního prostředí|ochranu životního prostředí]] na světě.{{Citace elektronického periodika [543] => | titul = Environmental Performance Index 2020 [544] => | periodikum = epi.yale.edu [545] => | url = https://epi.yale.edu/epi-results/2020/component/epi [546] => | datum přístupu = 2022-04-08 [547] => }} [548] => [549] => === Klima === [550] => [[Soubor:Luxembourg City climate.PNG|náhled|Klima ve městě Lucemburku]] [551] => Podnebí země ovlivňuje [[Atlantský oceán]], ale i [[kontinentální klima]]. Lucembursko patří do západoevropského kontinentálního klimatického regionu a tudíž zde nejsou žádné extrémní [[teplota|teploty]]. Průměrná [[leden|lednová]] teplota přibližně 0 [[Stupeň Celsia|°C]], v červenci se pohybuje okolo 17 stupňů. Celková průměrná teplota je 9 °C. Úhrn ročních srážek činí 700 – 1000 [[milimetr (srážková míra)|mm]], i když někde dosahuje až k 1200 mm. Klima Oeslingu je vlhčí a chladnější než klima Gutlandu. Nejtepleji je v údolí řeky Mosely, kde se pěstuje [[Réva vinná|vinná réva]]. [552] => [553] => === Největší města === [554] => * [[Lucemburk]] 122 273 obyvatel [555] => * [[Esch-sur-Alzette]] 32 063 obyvatel [556] => * [[Differdange]] 22 769 obyvatel [557] => * [[Dudelange]] 19 292 obyvatel [558] => * [[Pétange]] 16 762 obyvatel [559] => * [[Sanem]] 14 832 obyvatel [560] => * [[Hesperange]] 14 027 obyvatel [561] => [562] => == Politika == [563] => {{Viz též|Politický systém Lucemburska|Politické strany v Lucembursku}} [564] => [[Soubor:Luxembourg City Chambre des députés Nov 2009.jpg|náhled|[[Lucemburský parlament]]]] [565] => Lucembursko je podle [[ústava|ústavy]] z roku [[1868]] dědičnou [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]]. [[Hlava státu|Hlavou státu]] je [[velkovévoda]]; země je jediným [[velkovévodství]]m na světě. Panovnickou dynastií jsou [[nasavští]]. Pravomocemi velkovévody je svolávat a rozpouštět [[Parlament Lucemburska|parlament]], podle výsledků [[volby|voleb]] jmenovat [[Vláda Lucemburska|vládu]] a doživotní členy [[Státní rada Lucemburska|Státní rady]]. Svého práva na rozpuštění sněmovny velkovévoda nikdy v historii nevyužil. Bez souhlasu lucemburské vlády mu není dovoleno zveřejňovat svá vlastní prohlášení. Do roku 2008 měl velkovévoda právo vetovat zákon. V tom roce však velkovévoda odmítl podepsat zákon o [[Eutanazie|eutanazii]], načež byl novelou ústavy obratem práva zákony schvalovat zbaven - od té doby je jen „vyhlašuje“.{{Citace elektronického periodika [566] => | titul = Lucemburský velkovévoda přijde o pravomoce kvůli kritice eutanazie [567] => | periodikum = Novinky.cz [568] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [569] => | vydavatel = Borgis [570] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/lucembursky-velkovevoda-prijde-o-pravomoce-kvuli-kritice-eutanazie-40214002 [571] => | datum vydání = 2008-12-04 [572] => | datum přístupu = 2022-04-08 [573] => }} Různé právní názory se v této věci mírně rozcházejí, nicméně převažuje pohled, že velkovévoda má v této chvíli možnost zabránit tomu, aby zákon vstoupil v platnost, pouze se souhlasem vlády. Někdy je velkovévodský dvůr kritizován za netransparentní hospodaření.{{Citace elektronického periodika [574] => | titul = Ärger um Großherzogin Maria Teresa von Luxemburg [575] => | periodikum = SR.de [576] => | url = https://www.sr.de/sr/sr1/programm/themen/aerger_in_luxemburg_grossherzogin_100.html [577] => | datum vydání = 2020-01-30 [578] => | jazyk = de [579] => | datum přístupu = 2022-04-08 [580] => }} [581] => [582] => [[Zákonodárná moc|Zákonodárným]] orgánem Lucemburska je [[jednokomorový parlament]], který má 60 [[poslanec|poslanců]] volených na pět let. [[Poslanecká sněmovna|Sněmovna]] také schvaluje složení vlády. Vláda je složena z [[Předseda vlády|ministerského předsedy]] (tradičně je nazýván státní ministr) a dvanácti [[ministr]]ů. Dalším důležitým orgánem je Státní rada s 21 členy jmenovanými velkovévodou na doživotí. Nesouhlas státní rady s návrhy zákonů má odkladný účinek, ovšem jen na tři měsíce. Nejvyšší [[soud]]ní instancí třístupňového soudnictví je Vrchní soudní dvůr. [583] => [584] => [[Občanství|Občané]] starší osmnácti a mladší 75 let mají [[Povinná volební účast|povinnost účastnit se voleb]] do parlamentu. Voliči mají určitý počet hlasů a mohou všechny své hlasy dát buď kandidátce jedné strany, nebo je rozdělit osobnostem na různých stranických kandidátkách. Jednomu kandidátovi mohou dát maximálně dva hlasy. Dne 7. června 2015 se konalo ústavní referendum k otázce, zda mohou cizí občané za určitých podmínek volit ve volbách do národního parlamentu, zda snížit volební věk na 16 let a zda omezit funkční období ministrů na 10 let. Všechny tři návrhy občané zamítli jasnou většinou: 81 % bylo proti snížení volebního věku, 79 % proti volebnímu právu cizinců a 70 % proti omezení funkčního období ministrů.{{Citace elektronického periodika [585] => | titul = Lucemburčané se v referendu postavili proti vládě a odmítli přiznat cizincům volební právo [586] => | periodikum = Reflex.cz [587] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/zpravy/64513/lucemburcane-se-v-referendu-postavili-proti-vlade-a-odmitli-priznat-cizincum-volebni-pravo.html [588] => | jazyk = cs [589] => | datum přístupu = 2022-04-08 [590] => }} [591] => [592] => Nejdůležitějšími politickými stranami jsou [[Chrëschtlech Sozial Vollekspartei|Křesťanskosociální lidová strana]] (CSV) a [[Lëtzebuerger Sozialistesch Arbechterpartei|Lucemburská socialistická dělnická strana]] (LSAP). Politologové shledávají v lucemburském politickém systému jisté [[Korporativismus|korporativistické]] rysy (koordinaci politik stran s odbory a zaměstnavateli) či minimálně rysy konsensualistické.{{Citace elektronické monografie [593] => | příjmení = Huberty [594] => | jméno = Martine [595] => | titul = Luxembourg: Comfortably Cohesive, in: Keeping European Together: Assessing the State of EU Cohesion [596] => | url = https://www.jstor.org/stable/resrep21671.22?seq=1 [597] => | vydavatel = European Council of Foreign Relations [598] => | datum vydání = 2016-09-01 [599] => | datum přístupu = 2022-04-08 [600] => }} [601] => [602] => Podle [[Index demokracie|Indexu demokracie]], který sestavuje tým expertů britského týdeníku ''[[The Economist]],'' má Lucembursko čtrnáctou nejkvalitnější demokracii na světě (k roku 2021). Patří k 21 zemím na světě, jejíž demokracie je v indexu hodnocena jako "plná" (této výsady se nedostalo v roce 2021 například [[Francie|Francii]], [[Belgie|Belgii]], [[Spojené státy americké|Spojeným státům]] či [[Česko|Česku]]).{{Citace elektronického periodika [603] => | titul = Democracy Index 2021: the China challenge [604] => | periodikum = Economist Intelligence Unit [605] => | url = https://www.eiu.com/n/campaigns/democracy-index-2021/ [606] => | jazyk = en-GB [607] => | datum přístupu = 2022-04-08 [608] => }} [609] => [610] => V Lucembursku sídlí [[Soudní dvůr Evropské unie]], [[Evropský účetní dvůr]], [[Eurostat]] nebo sekretariát [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]]. [611] => [612] => === Administrativní dělení === [613] => [[Soubor:Lëtzebuerger Kantonen.svg|náhled|mapa lucemburských kantonů]] [614] => {{Viz též|Administrativní dělení Lucemburska}} [615] => Země je rozdělena do 12 kantonů, které jsou dále rozděleny do celkem 105 komunit. [616] => * [[Kanton Capellen]] – 10 obcí [617] => * [[Kanton Clerf]] – 5 obcí [618] => * [[Kanton Diekirch]] – 10 obcí [619] => * [[Kanton Echternach]] – 8 obcí [620] => * [[Kanton Esch an der Alzette]] – 14 obcí [621] => * [[Kanton Grevenmacher]] – 8 obcí [622] => * [[Kanton Lucemburk]] – 11 obcí [623] => * [[Kanton Mersch]] – 11 obcí [624] => * [[Kanton Redingen]] – 10 obcí [625] => * [[Kanton Remich]] – 8 obcí [626] => * [[Kanton Vianden]] – 3 obce [627] => * [[Kanton Wiltz]] – 7 obcí [628] => [629] => == Ekonomika == [630] => {{podrobně|Ekonomika Lucemburska}} [631] => [[Soubor:Luxembourg treemap.png|náhled|Grafické znázornění lucemburského vývozu ve 28 barevných kategoriích.]] [632] => V roce [[1921]] byla založena [[Belgicko-lucemburská ekonomická unie]] (do účinnosti přišla v roce 1922). Spolupráce mezi těmito státy se projevovala např. vytvořením [[Měnová unie|měnové unie]], kdy bylo možno používat až do zavedení eura [[lucemburský frank]] na belgickém území a naopak. [633] => [634] => Lucembursko má nejvyšší [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na hlavu v celém světě (přepočteno dle parity kupní síly činil v roce [[2004]] 70 000 $). Příčinou této vysoce nadprůměrné hodnoty je, že asi třetinu pracovních sil (cca 100 000) tvoří příslušníci okolních států, kteří do Lucemburska dojíždějí a nejsou tudíž do obyvatelstva započítáni. Zemědělství je zastoupeno pouze 0,5 procenty v celkovém HDP.{{Citace periodika [635] => | příjmení = Grosbusch [636] => | jméno = Jean-Claude [637] => | titul = Rural Luxembourg [638] => | periodikum = Ekistics [639] => | datum vydání = 1983 [640] => | ročník = 50 [641] => | číslo = 303 [642] => | strany = 430–441 [643] => | issn = 0013-2942 [644] => | url = https://www.jstor.org/stable/43620387 [645] => | datum přístupu = 2022-04-08 [646] => }} Služby naopak tvoří přes 80 %: v Lucembursku sídlí přes 200 bank. Důležitá je též průmyslová výroba, hlavně průmysl slévárenský, který je ale v celkovém úpadku. [647] => [648] => [[Evropská unie|EU]] je jednoznačně největším obchodním partnerem Lucemburska; obchod s ní tvoří téměř 86 % celkové zahraniční obchodní výměny země. V hlavním městě má sídlo několik mezinárodních institucí, včetně institucí EU (Evropský statistický úřad [[Eurostat]], [[Evropský soudní dvůr|Soudní dvůr Evropské unie]], generální sekretariát [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]], [[Evropská investiční banka]] aj.). [649] => [650] => 1. listopadu 2007 otevřelo Lucembursko pracovní trh též pro občany Česka bez jakéhokoliv omezení. [651] => [652] => Lucembursko mělo k roku 2021 třetí nejnižší státní dluh v Evropské unii (po [[Estonsko|Estonsku]] a [[Bulharsko|Bulharsku]]), vyjádříme-li zadlužení jako procento HDP.{{Citace elektronického periodika [653] => | titul = World Economic Outlook Databases [654] => | periodikum = IMF [655] => | url = https://www.imf.org/en/Publications/SPROLLs/world-economic-outlook-databases [656] => | jazyk = en [657] => | datum přístupu = 2022-04-08 [658] => }} [659] => [660] => [[Investiční fond]]y jsou v Lucembursku osvobozeny od [[Daň z příjmů právnických osob|daně z příjmu právnických osob]], obchodní daně i [[Daň z majetku|daně z majetku]]. Především to někdy bývá označováno za znak [[Daňový ráj|daňového ráje]], proti čemuž Lucembursko argumentuje, že jeho sazba [[Daň z příjmů fyzických osob|daně z příjmu fyzických osob]] ve výši 42 % naopak patří v Evropě k vyšším a sazba daně z příjmu neinvestičních právnických osob ve výši 17 % je průměrná.{{Citace elektronického periodika [661] => | titul = Steuersätze in den EU-Ländern [662] => | periodikum = www.wko.at [663] => | url = https://www.wko.at/service/steuern/Steuersaetze_in_den_EU-Laendern.html [664] => | jazyk = de-DE [665] => | datum přístupu = 2022-04-08 [666] => }} Roku 2006 Lucembursko pro fyzické osoby zrušilo majetkovou daň. [667] => [668] => === Skandál LuxLeaks === [669] => V listopadu 2014 vypukl finanční skandál nazvaný [[Luxembourg Leaks]]. Lucembursko pomáhalo mezinárodním firmám [[Daňový ráj|platit nižší daně]], přičemž tehdejší lucemburský premiér [[Jean-Claude Juncker]] měl cíleně bránit daňové reformě EU. Tajné dohody mezi Lucemburskem a nadnárodními firmami se týkaly okolo 340 společností.[https://www.novinky.cz/ekonomika/425359-juncker-mel-cilene-blokovat-danovou-reformu-v-eu.html Juncker měl cíleně blokovat daňovou reformu v EU] {{Wayback|url=https://www.novinky.cz/ekonomika/425359-juncker-mel-cilene-blokovat-danovou-reformu-v-eu.html |date=20180813210359 }}. Novinky. 4. ledna 2017. Jenom Německo přišlo na daních kvůli politice Lucemburska o téměř 200 milionů dolarů.[https://www.novinky.cz/ekonomika/439374-danove-uniky-nova-cisla-pry-mluvi-proti-junckerovi.html Daňové úniky: nová čísla prý mluví proti Junckerovi] {{Wayback|url=https://www.novinky.cz/ekonomika/439374-danove-uniky-nova-cisla-pry-mluvi-proti-junckerovi.html |date=20180814001708 }}. Novinky. 31. května 2017. [670] => [671] => === Doprava === [672] => Jediné mezinárodní letiště v Lucembursku je [[letiště Lucemburk]], kterým v roce 2019 cestovaly 4,4 miliony cestujících.{{Citace elektronického periodika [673] => | titul = Luxembourg airport recorded passenger increase in 2019 [674] => | periodikum = Luxembourg Airport [675] => | url = https://www.lux-airport.lu/luxembourg-airport-recorded-passenger-increase-in-2019/ [676] => | datum vydání = 2020-01-21 [677] => | jazyk = en-US [678] => | datum přístupu = 2022-04-07 [679] => }} Vlajková letecká společnost Lucemburska nese název [[Luxair]], další významná letecká společnost je nákladní [[Cargolux]]. [680] => [681] => S [[Paříž]]í spojuje Lucemburk [[vysokorychlostní trať]] [[TGV]], od roku 2007. Díky tomu se lze z Lucemburku do Paříže dostat za dvě hodiny, do [[Štrasburk]]u za hodinu a půl. Vlaky TGV končí na [[Nádraží Lucemburk]] v centru hlavního města, jež bylo otevřeno roku 1859 a pyšní se novobarokní budovou. V roce 2008 byl otevřen nový vlakový terminál pro cestující na letišti v Lucemburku. [682] => [683] => Silniční síť disponuje 165 kilometry dálnic, které spojující hlavní město s přilehlými zeměmi. Počet aut na 1 000 osob byl k roku 2021 v Lucembursku 681 – více než v ostatních státech Evropy, s výjimkou [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnska]] (781). V Česku je to 554.{{Citace elektronického periodika [684] => | titul = Passenger cars per 1 000 inhabitants [685] => | periodikum = Appsso.eurostat.ec.europa.eu [686] => | vydavatel = Eurostat [687] => | url = https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do [688] => | datum vydání = 2021-06-29 [689] => | datum přístupu = 2022-04-07 [690] => }} [691] => [692] => Dne 29. února 2020 se Lucembursko stalo první zemí světa, která zavedla bezplatnou [[Veřejná doprava|veřejnou dopravu]] na celém svém území; bude téměř zcela financována z veřejných zdrojů.{{Citace elektronického periodika [693] => | příjmení = Calder [694] => | jméno = Simon [695] => | titul = ‘Like The First Step on the Moon’: Luxembourg Makes History as First Country with Free Public Transport [696] => | periodikum = The Independent [697] => | url = https://www.independent.co.uk/travel/news-and-advice/luxembourg-free-travel-train-bus-tram-public-transport-rail-fares-ticket-a9366226.html [698] => | datum vydání = 2020-02-29 [699] => | jazyk = en [700] => | datum přístupu = 2022-04-07 [701] => }} Město Lucemburk v prosinci 2017 znovu zavedlo tramvaje (zrušeny byly roku 1965).{{Citace elektronického periodika [702] => | příjmení = [703] => | jméno = [704] => | titul = Do Lucemburska se vrátily tramvaje [705] => | periodikum = Československý Dopravák [706] => | url = https://www.cs-dopravak.cz/2017-12-15-do-lucemburska-se-vrtily-tramvaje/ [707] => | datum vydání = 2017-12-16 [708] => | jazyk = cs [709] => | datum přístupu = 2022-04-07 [710] => }} [711] => [712] => == Demografie == [713] => {{Viz též|Demografie Lucemburska}} [714] => [[Soubor:Luxembourg demography.png|náhled|Vývoj počtu obyvatel 1961-2020]] [715] => Počet obyvatel je 626 108 (k lednu 2020), což znamená průměrnou hustotu 230 obyvatel na km2. Z nich kolem 45% jsou cizí státní příslušníci (tzv. expati). Imigraci do země vlády podporují a snaží se jí posílit váhu Lucemburska jakožto státu.{{Citace periodika [716] => | příjmení = Beine [717] => | jméno = Michel [718] => | příjmení2 = Souy [719] => | jméno2 = Bénédicte [720] => | titul = The evolution of immigration and asylum policy in Luxembourg: insights from IMPALA [721] => | periodikum = Kritische Vierteljahresschrift für Gesetzgebung und Rechtswissenschaft / Critical Quarterly for Legislation and Law / Revue critique trimestrielle de jurisprudence et de législation [722] => | datum vydání = 2016 [723] => | ročník = 99 [724] => | číslo = 2 [725] => | strany = 132–154 [726] => | issn = 2193-7869 [727] => | url = https://www.jstor.org/stable/44504916 [728] => | datum přístupu = 2022-04-08 [729] => }} Kromě toho dojíždí do země za prací cca 185 000 lidí.{{Citace elektronického periodika [730] => | titul = A small, but open society [731] => | periodikum = luxembourg.public.lu [732] => | url = http://luxembourg.public.lu/en/society-and-culture/population/demographics.html [733] => | jazyk = en [734] => | datum přístupu = 2021-10-19 [735] => }} V roce 1961 byl podíl přeshraničních dojíždějících 3 procenta, v roce 2010 to bylo již 44 procent. Přibližně polovina přeshraničních dojíždějících pochází z Francie. [736] => [737] => Průměrný věk je 38,51 let (k roku 2010). To značí, že lucemburská populace je o něco mladší než v jiných evropských státech. Střední délka života v Lucembursku je 82,3 roku - 79,8 let u mužů a 84,9 let u žen (k roku 2016).{{Citace elektronického periodika [738] => | titul = The World Factbook — Central Intelligence Agency [739] => | periodikum = web.archive.org [740] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2102.html [741] => | datum vydání = 2017-09-12 [742] => | datum přístupu = 2022-04-08 [743] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170912133519/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2102.html [744] => | datum archivace = 2017-09-12 [745] => }} [746] => [747] => V roce [[2008]] žilo 82% obyvatel ve městech a každý rok se míra urbanizace zvyšuje o procento. [748] => [749] => === Národnost === [750] => [[Soubor:COB Luxembourg.PNG|náhled|300px|Cizí státní příslušníci žijící v Lucembursku (1999)]]Složení obyvatelstva je velmi pestré, což je dáno vysokou životní úrovní, nízkou nezaměstnaností, a dalšími faktory. [[Lucemburčané]] tvoří nejpočetnější etnikum (52,5%). [751] => [752] => Hlavně slévárenský průmysl do země v minulosti přilákal mnoho [[Portugalci|Portugalců]] (14,9 %) a [[Italové|Italů]] (3,7 %), kteří dnes tvoří významnou menšinu v zemi. Dalšími menšinami jsou [[Francouzi]] (7,6 %), Belgičané (3,1 %) a [[Němci]] (2 %). Další menšiny pocházejí ze států [[Evropská unie|Evropské unie]] (cca 7%) a ze zbytku [[svět]]a (přes 5%). [753] => [754] => V Lucembursku žije přibližně 2 500 [[Jenišové|Jenišů]]. Nejznámějším místem jejich soustředění je čtvrť Weimerskirch v Lucemburku. [755] => [756] => === Jazyk === [757] => [[Soubor:Wort no 1.jpg|náhled|Noviny jsou v Lucembursku tradičně hlavně v němčině: první číslo ''Luxemburger Wort'' z roku 1848|257x257pixelů]] [758] => [[Úřední jazyk|Úředními jazyky]] v Lucembursku jsou [[francouzština]], [[němčina]] a od roku 1984 i [[lucemburština]], která vznikla z pofrancouzštělého [[dialekt]]u moselské němčiny. Francouzština se užívá v politických kruzích, státních institucích, [[literatura|literatuře]] a vyšším druhu [[školství]]. Němčina je považována za jazyk obchodníků, je vyučována především na [[základní škola|základních školách]] a je v převážné míře používána v [[média|médiích]], v němčině například vychází největší deník ''Luxemburger Wort'' (založen 1848). Existují však i časopisy a noviny, které tisknou vedle sebe články ve všech třech jazycích, aniž by se překládaly. Lucemburština byla až do 20. století považována za dialekt němčiny, specifický ovšem tím, že přijala mnohem více francouzských slov, než kterýkoli jiný dialekt němčiny. Hovoří se jí hlavně doma, ale v poslední době v ní vychází i [[tisk]], objevuje se v [[rozhlas]]e i v [[televize|televizi]] a v lucemburštině vychází už i první [[kniha|knihy]]. U vjezdů do [[město|měst]] a [[vesnice|vesnic]] je pod běžně užívaným názvem na ceduli zobrazena i jeho podoba v lucemburštině. Vláda na popularizaci a šíření lucemburštiny cíleně pracuje.{{Citace elektronického periodika [759] => | titul = 'A special place for Luxembourgish': Grand Duchy's native language enjoys renaissance [760] => | periodikum = the Guardian [761] => | url = http://www.theguardian.com/world/2017/dec/28/luxembourgish-grand-duchys-native-language-enjoys-renaissance [762] => | datum vydání = 2017-12-28 [763] => | jazyk = en [764] => | datum přístupu = 2022-04-08 [765] => }} Posilováním lucemburštiny chce vláda posílit kulturní identitu Lucemburčanů. V této souvislosti se rovněž objevují pokusy o integraci cizojazyčných přistěhovalců do společnosti země prostřednictvím kurzů lucemburštiny. V průzkumu [[Eurobarometr]]u z roku 2005 se ukázalo, že 73 procent populace považuje lucemburštinu za svůj mateřský jazyk.{{Citace elektronického periodika [766] => | titul = Europeans and Languages - Eurobarometer [767] => | periodikum = web.archive.org [768] => | url = http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_237.en.pdf [769] => | datum přístupu = 2022-04-08 [770] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070128095746/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_237.en.pdf [771] => | datum archivace = 2007-01-28 [772] => }} Výzkumy, které chtěly zjistit, jakým jazykem se obyvatelstvo nejčastěji reálně dorozumívá, ovšem ukázaly mimořádnou jazykovou flexibilitu Lucemburčanů: za svůj první jazyk určilo 99 % respondentů francouzštinu, 82 % lucemburštinu, 81 % němčinu a 72 % dokonce angličtinu.{{Citace periodika [773] => | příjmení = Fehlen [774] => | jméno = Fernand [775] => | titul = BaleineBis: Une enquête sur un marché linguistique multilingue en profonde mutation Luxemburgs Sprachenmarkt im Wandel [776] => | datum vydání = 2009 [777] => | jazyk = fr [778] => | url = https://orbilu.uni.lu/handle/10993/5665 [779] => | datum přístupu = 2022-04-08 [780] => }} [781] => [[Soubor:Supermarket Luxembourg meat section sign 3.jpg|vlevo|náhled|V Lucembursku lze běžně narazit i na čtyřjazyčné nápisy]] [782] => Podle zákona z 24. února 1984 je národním jazykem lucemburština, texty zákonů a jejich prováděcích předpisů se píší ve francouzštině (toto pravidlo se stalo striktním zvláště po konci druhé světové války, kdy se němčina stala na čas nepopulární), většina rozprav v parlamentu se koná v lucemburštině. Ve správním a právním styku lze používat francouzštinu, němčinu nebo lucemburštinu. Občané mohou psát ve styku s úřady lucembursky, francouzsky nebo německy, odpověď musí, jak dalece možné, následovat v témž jazyce. Jelikož už němčina není národním jazykem (ačkoliv je jazykem úředním), nemohlo se Lucembursko například zúčastnit diskuzí o poslední reformě jejího pravopisu. Velkovévodství vysílá do Německé pravopisné rady pouze jednoho nehlasujícího pozorovatele. Kromě toho se lucemburský velkovévoda od roku 2014 účastní každoročních setkání německy mluvících zemí. [783] => [784] => Zcela zvláštní jazyková situace vládne ve školství. Když přicházejí děti do základní školy, umějí většinou jen lucembursky. Od druhé třídy jsou učeny německy a všechny učebnice jsou psány v němčině. Na středních školách se však vyučuje francouzsky. Podobné je to u soudů: v zájmu obecné srozumitelnosti se používá převážně lucemburština, zápis z jednání je vyhotoven v němčině a právní texty jsou citovány ve francouzštině.{{Citace periodika [785] => | příjmení = Horner [786] => | jméno = Kristine [787] => | příjmení2 = Weber [788] => | jméno2 = Jean Jacques [789] => | titul = The Language Situation in Luxembourg [790] => | periodikum = Current Issues in Language Planning [791] => | datum vydání = 2008-08-01 [792] => | ročník = 9 [793] => | číslo = 1 [794] => | strany = 69–128 [795] => | issn = 1466-4208 [796] => | doi = 10.2167/cilp130.0 [797] => | url = https://doi.org/10.2167/cilp130.0 [798] => | datum přístupu = 2022-04-08 [799] => }}{{Citace monografie [800] => | příjmení = Davis [801] => | jméno = Kathryn A. [802] => | titul = Language Planning in Multilingual Contexts: Policies, communities, and schools in Luxembourg [803] => | url = https://books.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=LVBCAAAAQBAJ&oi=fnd&pg=PR1&dq=luxembourg+science+articles&ots=LnD7DTD2S-&sig=nWREYK_FMsz2IDDWlfj5f1ntosI&redir_esc=y#v=onepage&q=luxembourg%20science%20articles&f=false [804] => | vydavatel = John Benjamins Publishing [805] => | počet stran = 242 [806] => | isbn = 978-90-272-8280-4 [807] => | poznámka = Google-Books-ID: LVBCAAAAQBAJ [808] => | jazyk = en [809] => }} [810] => [811] => Portugalští přistěhovalci a jejich potomci mezi sebou tradičně mluví [[Portugalština|portugalsky]], podle některých průzkumů tak portugalsky mluví až 20 procent lucemburské populace. [812] => [813] => === Náboženství === [814] => {{Viz též|Náboženství v Lucembursku}} [815] => [[Soubor:Luxembourg. Bockfiels 2020.jpg|náhled|Kostel svatého Michala na vrcholu starého opevnění, nejstarší kostel v zemi]] [816] => Podle zákona o ochraně osobních údajů je v Lucembursku zakázán sběr dat o náboženském nebo filozofickém přesvědčení jednotlivců. Neexistují tudíž žádné oficiální statistiky o počtu stoupenců různých náboženských společenství. Uvádí se, že většinové je [[římskokatolická církev|římskokatolické]] vyznání, podle matričních dat je katolíků 87 %, podle studie zveřejněné v roce 2011 je to 68,7 %.{{Citace periodika [817] => | příjmení = Borsenberger [818] => | jméno = Monique [819] => | příjmení2 = Dickes [820] => | jméno2 = Paul [821] => | titul = Religions au Luxembourg. Quelle évolution entre 1999-2008 ? [822] => | datum vydání = 2011 [823] => | jazyk = French [824] => | url = https://liser.elsevierpure.com/en/publications/religions-au-luxembourg-quelle-%C3%A9volution-entre-1999-2008 [825] => | datum přístupu = 2022-04-08 [826] => }} Bez vyznání je podle této studie 24,9 % Lucemburčanů. Zbytek připadá na [[protestanti|protestanty]], [[židé|židy]], [[muslim]]y a jiné víry. [827] => [828] => Patronkou Lucemburska je [[Kunhuta Lucemburská]]. V roce 1988 byla katolická diecéze Lucemburska povýšena na arcibiskupství papežem [[Jan Pavel II.|Janem Pavlem II.]] [829] => [830] => Ne zcela plná odluka katolické církve od státu je patrná ve školství, kde si je možno vybrat mezi výukou náboženství organizovanou katolickou církví, nebo výukou etiky, již organizuje stát. Jiné církve se na výuce podílet nemohou. V Lucembursku se vede rozsáhlá debata, zda tento systém pluralizovat, tedy umožnit příslušníkům jiných církví a náboženství podílet se na výuce předmětu náboženství, nebo naopak církve ze škol zcela eliminovat a školství plně [[Sekularizace|sekularizovat]]. Stát činí určité přípravné kroky spíše k první variantě, v průzkumu TNS Ilres z roku 2012 však podpořilo 67 procent populace plnou odluku církve od státu.{{Citace elektronického periodika [831] => | příjmení = Montebrusco [832] => | jméno = Lucien [833] => | titul = Mehrheit fordert Trennung von Kirche und Staat [834] => | periodikum = www.tageblatt.lu [835] => | url = https://www.tageblatt.lu/nachrichten/luxemburg/mehrheit-fordert-trennung-von-kirche-und-staat-20362846/ [836] => | jazyk = de [837] => | datum přístupu = 2022-04-08 [838] => }} [839] => [840] => == Kultura == [841] => {{Podrobně|Kultura Lucemburska}} [842] => === Výtvarné umění === [843] => {{Viz též|Historie lucemburské fotografie}} [844] => [[Soubor:Edward Steichen,1954,NY,Photograh taken by Jun Miki.jpg|náhled|[[Edward Steichen]]|224x224bod|vlevo]] [845] => Nejvýznamnějším lucemburským malířem byl [[Joseph Kutter]], představitel moderního malířství, jenž přešel od [[Impresionismus|impresionismu]] k [[Expresionismus|expresionismu]].{{Citace elektronického periodika [846] => | titul = Kutter and European Expressionism [847] => | periodikum = Artline.ro [848] => | url = https://www.artline.ro//Kutter-and-European-Expressionism-12733-2-n.html [849] => | datum přístupu = 2021-02-04 [850] => }} Malíř [[Jean Jacoby]] je držitelem dvou zlatých olympijských medailí v uměleckých kategoriích, je historicky nejúspěšnějším účastníkem těchto olympijských uměleckých soutěží. Ve svém díle se ostatně zaměřoval na sportovní tematiku. [851] => [852] => [[Fotografie v Lucembursku]] je často spojována se dvěma významnými muži, kteří se v Lucembursku narodili, ale odešli ještě když byli velmi mladí. Tím jedním byl [[Edward Steichen]] (1879–1973), který dělal vynikající [[módní fotografie|módní]] a [[Válečná fotografie|válečné fotografie]] v první polovině 20. století a stal se ředitelem oddělení fotografie v [[Muzeum moderního umění|Muzeu moderního umění]] v [[New York]]u. Proslul výstavou ''[[Lidská rodina]]'', která procestovala celý svět a v současnosti je k vidění na lucemburském zámku Clerf (''Château de Clervaux'').{{Citace elektronického periodika [853] => | titul = Wir haben "The Family of Man" in Clervaux besucht [854] => | periodikum = Tourismus in den Ardennen [855] => | url = https://www.visitardenne.com/de/unsere-erlebnisse/geschichtserlebnisse/family-man [856] => | jazyk = de [857] => | datum přístupu = 2022-04-08 [858] => }} Lucemburským rodákem je také [[Gabriel Lippmann]] (1845–1921), který získal [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] za své úspěchy v [[Barevná fotografie|barevné fotografii]]."Steichen, Edward John", ''Luxemburger Lexikon'' (Luxembourg: Editions Guy Binsfeld, 2006). {{de}}"Lippmann, Gabriel-Jonas-Ferdinand", ''Luxemburger Lexikon'' (Luxembourg: Editions Guy Binsfeld, 2006). {{de}} Existuje však celá řada dalších Lucemburčanů, kteří dokumentovali rozvoj města [[Lucemburk]]u a země jako celku od 50. let 19. století až do současnosti. Jako v mnoha zemích byl vývoj techniky, řemesla a umění fotografie v Lucembursku mimo jiné důsledkem změn technologie, zlepšování ekonomických podmínek a míry uznání [[fotografie]] jako svéprávné formy [[umění]] Lucemburska. [859] => [[Soubor:Artmuzeo Mudam 07.jpg|náhled|[[MUDAM]]]] [860] => Ke známým lucemburským architektům patří [[Léon Krier]], představitel [[Nový urbanismus|nového urbanismu]]. [861] => [862] => Nejvýznamnějšími výstavními institucemi v Lucembursku jsou Národní muzeum dějin a umění a Muzeum moderního umění velkovévody Jana zvané především pod zkratkou [[MUDAM]], a které těsně přiléhá ke starobylé [[Pevnost Thüngen|pevnosti Thüngen]]. Jeho architektem byl držitel [[Pritzkerova cena|Pritzkerovy ceny]] [[I. M. Pei]]. Otevřeno bylo roku 2006. I v samotné pevnosti je od roku 2012 muzeum (Musée Dräi Eechelen). [863] => [864] => === Památky === [865] => [[Soubor:Echternach St Willibrord Basilika R01.jpg|náhled|Klášter Echternach]] [866] => Celé město Lucemburk bylo v roce 1994 zapsáno na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]], především díky nejstarším čtvrtím a svému historickému opevnění.{{Citace elektronického periodika [867] => | příjmení = [868] => | jméno = [869] => | titul = City of Luxembourg: its Old Quarters and Fortifications [870] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [871] => | vydavatel = [872] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/699/ [873] => | datum vydání = [874] => | jazyk = en [875] => | url archivu = [876] => | datum přístupu = 2021-02-05 [877] => }} K dalším architektonickým památkám patří [[Románská architektura|románsko]]-[[Gotická architektura|gotický]] [[Hrad Vianden]], který nechal lucemburský stát opravit v 70. a 80. letech 20. století a z úplné ruiny se stala jedna z nejvzácnějších národních památek.{{Citace elektronického periodika [878] => | titul = Ať žijí duchové po lucembursku: hrad Vianden vstal z popela [879] => | periodikum = Radiožurnál [880] => | vydavatel = Český rozhlas [881] => | url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/ziji-duchove-po-lucembursku-hrad-vianden-vstal-z-popela-6276834 [882] => | datum vydání = 2012-06-24 [883] => | jazyk = cs [884] => | datum přístupu = 2022-04-07 [885] => }} Historický význam má také [[klášter Echternach]], který měl již v 7. století založit [[Svatý Willibrord]], patron Lucemburska. [886] => [887] => Ze sakrálních staveb je to pozdně gotická [[Katedrála Notre-Dame (Lucemburk)|Katedrála Notre-Dame]] z roku 1613.{{Citace elektronického periodika [888] => | příjmení = Moravcová [889] => | jméno = Kateřina [890] => | titul = Katedrála Notre-Dame: místo odpočinku Jana Lucemburského a mnoha dalších velikánů [891] => | periodikum = Radynacestu.cz [892] => | url = https://www.radynacestu.cz/magazin/katedrala-notre-dame/ [893] => | datum přístupu = 2022-04-07 [894] => }} V kryptě katedrály se nacházejí hroby členů velkovévodské rodiny – [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]], [[Marie-Adléta Lucemburská|Marie-Adléty Lucemburské]], [[Marie Anna Portugalská|Marie Anny Portugalské]], [[Šarlota Lucemburská|Šarloty Lucemburské]], jejího manžela [[Felix Bourbonsko-Parmský|Felixe Bourbonsko-Parmského]] a jejich snachy [[Josefína Šarlota Belgická|Josefíny Šarloty Belgické]]. Je tam pochován také [[Břetislav Olomoucký]], [[Přemyslovci|Přemyslovec]] [[Olomoucký úděl|olomouckého údělu]]. Druhý nejvýznamnějším kostelem v hlavním městě je [[Kostel svatého Michala (Lucemburk)|kostel svatého Michala]], jehož kořeny sahají až do roku 987 a je nejstarším kostelem v Lucemburku. Renesanční památkou je [[Velkovévodský palác]] v Lucemburku, který byl nejprve městskou radnicí (1572-1795) a dnes je sídlem panovníka.{{Citace elektronického periodika [895] => | příjmení = Moravcová [896] => | jméno = Kateřina [897] => | titul = Velkovévodský palác: místo, kde se konají nejvýznamnější návštěvy v zemi [898] => | periodikum = Radynacestu.cz [899] => | url = https://www.radynacestu.cz/magazin/velkovevodsky-palac/ [900] => | datum přístupu = 2022-04-07 [901] => }} [902] => [903] => Z moderní architektury budí obdiv koncertní hala [[Philharmonie Luxembourg]] z dílny [[Christian de Portzamparc|Christiana de Portzamparca]], postavená roku 2005.{{Citace elektronického periodika [904] => | titul = Lucemburská filharmonie [905] => | periodikum = www.archiweb.cz [906] => | url = https://www.archiweb.cz/b/lucemburska-filharmonie [907] => | jazyk = cs [908] => | datum přístupu = 2022-04-07 [909] => }} Pozoruhodný modernismus je vtělen do budovy [[Grand Théâtre de Luxembourg]], postavené roku 1964. Typické postmoderní prvky nese nová budova [[Lucemburská Národní knihovna|Národní knihovny]] otevřená v roce 2019.{{Citace elektronického periodika [910] => | titul = National library that cost €111m opens its doors on Tuesday [911] => | periodikum = Luxembourg Times [912] => | url = https://www.luxtimes.lu/en/luxembourg/national-library-that-cost-111m-opens-its-doors-on-tuesday-602d6bb7de135b9236b1731d [913] => | datum vydání = 2019-10-01 [914] => | jazyk = en [915] => | datum přístupu = 2022-04-07 [916] => }} [917] => Soubor:Luxembourg, Bibliothèque nationale Kirchberg (101).jpg|Národní knihovna [918] => Soubor:Ducal Palace (3753695748).jpg|Velkovévodský palác [919] => Soubor:Cathedral of Our Lady in Luxembourg City 03.jpg|Katedrála Notre-Dame [920] => Soubor:Luxemburg Grand Theatre 2.jpg|Grand Theatre [921] => Soubor:1997-2005 Luxembourg Philharmonie 02.jpg|Philharmonie Luxembourg [922] => Soubor:Burg Vianden, Luxemburg.jpg|Hrad Vianden [923] => [924] => [925] => === Literatura === [926] => {{Podrobně|Lucemburská literatura}} [927] => [[Hugo Gernsback]] byl významným vynálezcem, ale více nakonec proslul jako jeden z otců [[Science fiction|sci-fi]] literatury, kterýžto titul mu náleží zejména proto, že roku 1926 založil proslulý časopis ''[[Amazing Stories]]'', označovaný za první sci-fi časopis světa. Zejména díky tomu se po Gernsbackovi jmenuje i nejvýznamnější sci-fi cena [[Cena Hugo|Hugo]].{{Citace elektronického periodika [928] => | titul = Hugo Gernsback {{!}} American inventor and publisher [929] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [930] => | url = https://www.britannica.com/biography/Hugo-Gernsback [931] => | jazyk = en [932] => | datum přístupu = 2021-02-05 [933] => }} Básník [[Michel Lentz]] je autorem [[Lucemburská hymna|lucemburské hymny]]. Status národního básníka mají [[Edmond de la Fontaine]] a [[Michel Rodange]]. [934] => [935] => === Hudba === [936] => K nejznámějším lucemburským skladatelům patří [[Georges Lentz]]. Od počátků soutěže [[Eurovision Song Contest]] patřilo Lucembursko k pravidelným účastníkům a jeho zástupci soutěž dokonce pětkrát vyhráli. Nikdy ale nešlo o Lucemburčany – v roce 1961 to byl Francouz [[Jean-Claude Pascal]], roku 1965 Francouzka [[France Gallová]], v roce 1972 Řekyně [[Vicky Leandros]], o rok později Francouzka [[Anne-Marie Davidová]] a v roce 1983 další Francouzka [[Corinne Hermèsová]]. Dvakrát Lucembursko reprezentoval na této soutěži [[Camillo Felgen]], jeden z nejpopulárnějších zpěváků v zemi všech dob. [937] => [938] => === Film a audiovizuální média === [939] => [[Soubor:2019-01-31-Vicky Krieps-DFP 2019-4807.jpg|náhled|270x270pixelů|[[Vicky Kriepsová]]]] [940] => Lucemburský krátký film ''Mr Hublot'' získal v roce 2014 [[Oscar]]a v kategorii [[Animovaný film|animovaných]] [[Krátký film|krátkých filmů]] (''Best Animated Short Film'').{{Citace elektronického periodika [941] => | příjmení = [942] => | jméno = [943] => | příjmení2 = [944] => | příjmení3 = [945] => | jméno3 = [946] => | titul = Oscars 2014: 'Mr. Hublot' snags win for animated short [947] => | periodikum = Los Angeles Times [948] => | vydavatel = [949] => | url = https://www.latimes.com/entertainment/movies/moviesnow/la-et-mn-oscars-2014-animated-short-20140302-story.html [950] => | datum vydání = 2014-03-03 [951] => | jazyk = en-US [952] => | url archivu = [953] => | datum přístupu = 2021-02-05 [954] => }} Ve Francii tvoří lucemburská rodačka, režisérka [[Anne Fontaineová]]. Ke známým režisérům patří i [[Pol Cruchten]]. Lucemburské filmové společnosti se často podílejí na mezinárodních koprodukcích, například americký snímek ''[[Dívka s perlou (film)|Dívka s perlou]]'' z roku 2003 byl točen s lucemburským podílem. Vláda se nicméně snaží podpořit i rozvoj místního filmu, například v roce 2010 podpořilo státní filmový fond (''Fonds national de soutien à la production audiovisuelle'') výrobu celkem 23 filmů částkou 4,68 milionu eur. [955] => [956] => Ke známým lucemburských herečkám patří [[Vicky Kriepsová]]. Jejím nejoceňovanějším výkonem je ztvárnění hlavní role [[Alžběta Bavorská|císařovny Sisi]] v životopisném snímku ''[[Korzet (film)|Korzet]]'' (2022). Získala za ni [[Evropské filmové ceny|Evropskou filmovou cenu]] pro nejlepší herečku{{Citace elektronického periodika [957] => | příjmení = Carette [958] => | jméno = Julien [959] => | titul = Vicky Krieps wins Best European Actress [960] => | periodikum = Delano.lu [961] => | url = https://delano.lu/article/vicky-krieps-wins-best-europea [962] => | jazyk = en [963] => | datum přístupu = 2023-07-27 [964] => }}{{Citace elektronického periodika [965] => | titul = Vicky Krieps Awarded Best Actress at European Film Awards [966] => | periodikum = Chronicle.lu [967] => | url = http://www.chronicle.lu/category/awards/43671-vicky-krieps-awarded-best-actress-at-european-film-awards [968] => | datum přístupu = 2023-07-27 [969] => }} a cenu [[Un certain regard]] na [[Filmový festival v Cannes|festivalu v Cannes]].{{Citace elektronického periodika [970] => | titul = Vicky Krieps Wins Best Performance in Un Certain Regard, 75th Cannes [971] => | periodikum = Chronicle.lu [972] => | url = http://www.chronicle.lu/category/film-festivals/41158-vicky-krieps-wins-best-performance-in-un-certain-regard-75th-cannes [973] => | datum přístupu = 2023-07-27 [974] => }} Známá je i [[Désirée Nosbuschová]], která se rovněž prosadila jako moderátorka a zpěvačka - nazpívala například duet ''Kann es Liebe sein?'' s rakouským zpěvákem [[Falco|Falcem]] a proslavila se rozhovorem s hercem [[Klaus Kinski|Klausem Kinskim]], během nějž ji kontroverzní herec sexuálně obtěžoval, zamkl ve své rezidenci a jí se podařilo uniknout přes balkón.{{Citace periodika [975] => | příjmení = [976] => | jméno = [977] => | titul = Désirée Nosbusch: „Klaus Kinski hat mich bedrängt und eingesperrt“ [978] => | periodikum = Die Welt [979] => | datum vydání = 2013-02-08 [980] => | jazyk = de [981] => | url = https://www.welt.de/vermischtes/prominente/article113476155/Klaus-Kinski-hat-mich-bedraengt-und-eingesperrt.html [982] => | datum přístupu = 2022-04-08 [983] => }} [984] => [985] => Velkým hráčem na trhu evropských soukromých televizí je společnost [[RTL Group]], která má lucemburské kořeny (zkratka RTL znamená ''Radio Télévision Luxembourg''). V současnosti firmu vlastní německá korporace [[Bertelsmann]], ale sídlo zůstalo v Lucemburku. Velkou kulturní roli, zejména při šíření [[Rock and roll|rokenrolové]] hudby v 50. letech a 60. letech, sehrálo Radio Luxembourg, a to i v socialistickém Československu, kde bylo lidově zváno "Laxík".{{Citace elektronického periodika [986] => | příjmení = iReport.cz [987] => | titul = BIGBÍT: 3. část A začalo to rock and rollem... [988] => | periodikum = iREPORT – music&style magazine [989] => | url = https://www.ireport.cz/clanky/bigbit/11628-bigbit-3-cast-a-zacalo-to-rock-and-rollem [990] => | jazyk = cs [991] => | datum přístupu = 2021-02-05 [992] => }} Ač mělo rovněž lucemburské kořeny, v současnosti funguje jen ve Francii (pod značkou RTL, vlastněné touto korporací). [993] => [994] => === Kuchyně === [995] => {{Podrobně|Lucemburská kuchyně}} [996] => [[Soubor:Judd mat Gaardebounen.jpg|náhled|''Judd mat gaardebounen'']] [997] => Místní specialitou je šunka ''éisleker'' připravovaná na hornatém severu země. Maso je marinované několik týdnů a pak se několik dní udí. Obvykle se podává nakrájené na tenké plátky s chlebem. Národním jídlem je ''judd mat gaardebounen'', uzený vepřový límec se širokými [[fazol]]emi.{{Citace elektronického periodika [998] => | příjmení = Wyatt [999] => | jméno = Hannah [1000] => | titul = Luxembourgish Cuisine & Where To Eat It [1001] => | periodikum = Lux Citizenship [1002] => | url = https://www.luxcitizenship.com/luxembourgish-cuisine/ [1003] => | datum vydání = 2021-08-11 [1004] => | datum přístupu = 2022-04-07 [1005] => }} Maso se přes noc marinuje a pak vaří se zeleninou a kořením. Podává se nakrájené na plátky s fazolemi a vařenými bramborami. Další specialitou je ''huesenziwwi'' (fr.: ''civet de lièvre''), neboli zajíc vařený a podávaný v kameninové nádobě během lovecké sezóny. Také rybí jídla jsou velmi oblíbená: ''f'rell am rèisleck'' ([[pstruh]] v omáčce riesling), ''hiecht mat kraiderzooss'' ([[štika]] v zelené omáčce) a ''kriibsen'' ([[Raci|rak]] v ryzlinkové omáčce). Lucemburskou [[sýr]]ovou specialitou je měkká sýrová pomazánka ''kachkéis'' (''cancoillotte''). Nejoblíbenější polévkou je ''bouneschlupp'', připravovaná z [[Lilek brambor|brambor]], zelených fazolí a kyselé [[Smetana|smetany]]. Přidávají se do ní také opečené kousky [[Párek|párků]] nebo [[Klobása|klobásy]]. Podobně jako ve Francii se hodně jí také [[cibulačka]], v Lucembursku nazývaná ''öennenzop''. Lucemburské klobásy se nazývají ''thüringer''. K pochoutkám patří i černé jelito (''träipen''), které bývá podáváno s [[Jablko|jablečnou]] omáčkou. Využívají se i dršťky (''kuddelfleck''), ovšem na rozdíl od střední Evropy se podávají s pikantní rajčatovou omáčkou. Oblíbené jsou i různé druhy [[Bramborová placka|bramborových placek]] a [[bramborák]]ů (''gromperekichelcher'', ''tierteg''). K nejoblíbenějším [[dezert]]ům patří koláč ''quetschentaart'', podobný [[Bublanina|bublanině]]. Podle údajů [[Světová zdravotnická organizace|Světové zdravotnické organizace]] vypijí [[Lucemburčané]] nejvíce [[Víno|vína]] na osobu za rok.{{Citace elektronického periodika [1006] => | titul = Global status report on alcohol and health 2018 [1007] => | periodikum = www.who.int [1008] => | url = https://www.who.int/publications-detail-redirect/9789241565639 [1009] => | jazyk = en [1010] => | datum přístupu = 2022-04-07 [1011] => }} [1012] => [1013] => == Věda == [1014] => [[Soubor:SES-14 with GOLD hosted payload.jpg|náhled|Družice SES-14]] [1015] => V Lucembursku se narodil fyzik [[Gabriel Lippmann]], nositel [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovy ceny]] za rok 1908. Lucemburské kořeny měli i další Nobelisté [[Paul Lauterbur]] a [[Jules A. Hoffmann]]. Významným botanikem a porodníkem byl [[Heinrich Johann Nepomuk von Crantz]], jenž byl průkopníkem [[Hygiena|hygieny]] v porodnické praxi. [[William Justin Kroll]] vynalezl v roce 1940 tzv. [[Krollův proces]], tedy [[Metalurgie|metalurgický]] průmyslový proces výroby kovu [[Titan (prvek)|titanu]] za pomoci [[Chlorid titaničitý|chloridu titaničitého]].{{Citace elektronického periodika [1016] => | titul = titanium {{!}} Properties, Uses, & Facts [1017] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [1018] => | url = https://www.britannica.com/science/titanium [1019] => | jazyk = en [1020] => | datum přístupu = 2021-02-05 [1021] => }} [1022] => [1023] => Lucembursko se angažuje rovněž v kosmickém výzkumu. [[SES S.A.]] je lucemburská společnost provozující geostacionární [[družice]]. Je jedním z předních světových vlastníků a provozovatelů satelitů s více než 70 satelity na dvou různých drahách, [[Geostacionární dráha|geostacionární oběžné dráze]] a střední oběžné dráze Země. Patří mezi ně i známé evropské satelity Astra. Společnost sídlí v lucemburském [[Betzdorf (Lucembursko)|Betzdorfu]], založena byla v roce 1985. SES je soukromá společnost, ale svůj kosmický program má i lucemburský stát, který patří k osmi zemím, jež se mají podílet na znovudobytí Měsíce v roce 2024 v rámci [[Program Artemis|projektu Artemis]], vedeného Spojenými státy.{{Citace elektronického periodika [1024] => | titul = Artémis: le Luxembourg va décrocher la Lune [1025] => | periodikum = luxembourg.public.lu [1026] => | url = http://luxembourg.public.lu/fr/investir/secteurs-cles/artemis-luxembourg-lune.html [1027] => | jazyk = fr [1028] => | datum přístupu = 2021-02-05 [1029] => }}[[Soubor:Maison du Savoir.jpg|náhled|Lucemburská univerzita|vlevo]]Dlouho byli Lucemburčané v otázce vyššího vzdělávání odkázáni na studium v zahraničí. To se změnilo roku 2003, kdy byla založena [[Lucemburská univerzita]] (''Université du Luxembourg, Universität Luxemburg, Universitéit Lëtzebuerg''). Má tři fakulty, tři vědecká centra a tři kampusy. Třemi fakultami jsou: Přírodovědecká, technologická a lékařská fakulta (FSTM), Právnická, ekonomická a finanční fakulta (FDEF) a Fakulta humanitních, pedagogických a sociálních věd (FHSE). V roce 2021 měla univerzita 6714 studentů. Vyučuje se zde anglicky, francouzsky a německy. Pokud student neovládá všechny tři jazyky, je pro něj studium dosti problematické, takže většina studentů jsou rodilí Lucemburčané, kteří jsou vedeni k německo-francouzské [[Bilingvismus|bilingvnosti]] od dětství. Navíc univerzita bazíruje na tom, že každý student bakalářského cyklu musí absolvovat jeden semestr v zahraničí. Dalším limitujícím faktorem je školné, asi 400 euro za semestr, pro řadu zahraničních studentů poměrně vysoké. Nicméně důraz klade univerzita stejně hlavně na postgraduální studium a vědecký výzkum.{{Citace elektronického periodika [1030] => | příjmení = Lehmann [1031] => | jméno = Maura [1032] => | titul = Knowledge bites: Higher education in Luxembourg [1033] => | periodikum = today.rtl.lu [1034] => | url = https://today.rtl.lu/your-luxembourg/knowledge-bites/a/1680272.html [1035] => | jazyk = en [1036] => | datum přístupu = 2022-04-08 [1037] => }} [[Šanghajský žebříček]] univerzitu k roku 2021 řadil na 601-700. místo na stupnici kvality všech světových univerzit.{{Citace elektronického periodika [1038] => | titul = University of Luxembourg [1039] => | periodikum = www.shanghairanking.com [1040] => | url = https://www.shanghairanking.com/institution/university-of-luxembourg [1041] => | datum přístupu = 2022-04-08 [1042] => }} [1043] => [1044] => Od pěti let je v zemi povinná [[Předškolní pedagogika|předškolní docházka]]. [[Školní docházka|Školní docházku]] musí děti plnit od šesti do patnácti let a vyučování probíhá vícejazyčně. [1045] => [1046] => == Sport == [1047] => [[Soubor:Andy Schleck 2011 TDF.jpg|vlevo|náhled|[[Andy Schleck]]]] [1048] => Lucemburčané mají slavnou cyklistickou školu. Z ní vzešla jména jako [[François Faber]] (vítěz Tour de France 1909), [[Nicolas Frantz]] (vítěz Tour de France 1927 a 1928), [[Charly Gaul]] (vítěz Tour de France 1958{{Citace elektronického periodika [1049] => | titul = Lucemburčan Gaul na Tour: Z hrdiny poustevníkem [1050] => | periodikum = iDNES.cz [1051] => | url = https://www.idnes.cz/sport/cyklistika/lucemburcan-gaul-na-tour-z-hrdiny-poustevnikem.A100630_221921_cyklistika_rou [1052] => | datum vydání = 2010-07-01 [1053] => | datum přístupu = 2021-02-05 [1054] => }}), [[Andy Schleck]] (vítěz [[Tour de France 2010]]{{Citace elektronického periodika [1055] => | příjmení = [1056] => | jméno = [1057] => | titul = Andy Schleck receives Tour de France yellow jersey after two-year wait [1058] => | periodikum = the Guardian [1059] => | vydavatel = [1060] => | url = http://www.theguardian.com/sport/2012/may/29/andy-schleck-2010-tour-de-france [1061] => | datum vydání = 2012-05-29 [1062] => | jazyk = en [1063] => | url archivu = [1064] => | datum přístupu = 2021-02-05 [1065] => }}), [[Fränk Schleck]], [[Kim Kirchen]] nebo [[Bob Jungels]].[[Soubor:Marc Girardelli.JPG|náhled|308x308pixelů|[[Marc Girardelli]]]]Olympijské zlato si připsali v [[Atletika na Letních olympijských hrách 1952|Helsinkách 1952]] běžec na patnáctistovku [[Josy Barthel]]{{Citace elektronického periodika [1066] => | titul = Luxembourg's history: Josy Barthel, Luxembourg’s sole Olympic gold medallist [1067] => | periodikum = today.rtl.lu [1068] => | url = https://today.rtl.lu/culture/exhibitions/a/1569918.html [1069] => | jazyk = en [1070] => | datum přístupu = 2021-02-05 [1071] => }} a v [[Atletika na Letních olympijských hrách 1900|Paříži roku 1900]] maratonec [[Michel Théato]].{{Citace elektronického periodika [1072] => | titul = Luxembourg's history: The unknown Luxembourgish champion of the 1900 Olympic Marathon [1073] => | periodikum = today.rtl.lu [1074] => | url = https://today.rtl.lu/culture/exhibitions/a/1569008.html [1075] => | jazyk = en [1076] => | datum přístupu = 2021-02-05 [1077] => }} Toho však tehdy zapsal [[mezinárodní olympijský výbor]] jako reprezentanta Francie. Lucembursko oficiálně požádalo v roce 2004 o změnu v historických statistikách, leč MOV mu nevyhověl, proto bývá povětšinou Josy Barthel nadále označován za jediného lucemburského olympijského vítěze. [[Alpské lyžování|Sjezdař]] [[Marc Girardelli]] má dvě olympijská stříbra, krom toho je čtyřnásobným [[Mistrovství světa v alpském lyžování|mistrem světa]] a pětinásobným celkovým vítězem [[Světový pohár v alpském lyžování|Světového poháru]].{{Citace elektronického periodika [1078] => | titul = Marc Girardelli {{!}} Luxembourgian skier [1079] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [1080] => | url = https://www.britannica.com/biography/Marc-Girardelli [1081] => | jazyk = en [1082] => | datum přístupu = 2021-02-05 [1083] => }} Stříbro přivezl z [[Vzpírání na Letních olympijských hrách 1920|olympiády v Antverpách v roce 1920]] rovněž vzpěrač [[Joseph Alzin]].{{Citace elektronického periodika [1084] => | titul = Jos Alzin Bio, Stats, and Results {{!}} Olympics at Sports-Reference.com [1085] => | periodikum = web.archive.org [1086] => | url = https://www.sports-reference.com/olympics/athletes/al/jos-alzin-1.html [1087] => | datum vydání = 2020-04-17 [1088] => | datum přístupu = 2021-02-05 [1089] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200417102842/https://www.sports-reference.com/olympics/athletes/al/jos-alzin-1.html [1090] => | datum archivace = 2020-04-17 [1091] => }} [1092] => [1093] => Stolní tenistka [[Ni Sia-lien]], reprezentující Lucembursko od roku 1991, pro něj vybojovala dva individuální tituly [[Mistrovství Evropy ve stolním tenise|mistryně Evropy]]. Běžec [[David Fiegen]] má stříbro z [[Mistrovství Evropy v atletice 2006|mistrovství Evropy v atletice roku 2006]], z trati na 800 metrů. [[Karate|Karatistka]] [[Tessy Scholtesová]] stříbro z mistrovství světa v roce 2002, [[Elizabeth Mayová]] stříbro z mistrovství Evropy v [[triatlon]]u z roku 2009. [1094] => [[Soubor:Stade de Luxembourg, Luxembourg vs Azebaidjan 2021-09-01 (103).jpg|vlevo|náhled|[[Stade de Luxembourg]]]] [1095] => Nejslavnějším lucemburským fotbalistou byl [[Louis Pilot]], který se stal se [[Standard Liège|Standardem Lutych]] čtyřikrát [[Jupiler Pro League|mistrem Belgie]]. Je historicky nejlepším Lucemburčanem v novinářské anketě o [[Zlatý míč]]: v roce 1967 získal jeden hlas a dělené 27. místo, v roce 1968 jeden hlas a dělené 24. místo, v roce 1969 dva hlasy a dělil se o 18. místo (mj. s [[Andrej Kvašňák|Andrejem Kvašňákem]]). [[Lucemburská fotbalová federace]] ho roku 2004 vybrala jako nejlepšího hráče země v druhé polovině 20. století na seznam [[UEFA Jubilee 52 Golden Players]].[http://www.uefa.com/news/newsid=130150.html Golden Players take centre stage], [[UEFA|UEFA.com]], citováno 27. 11. 2013 {{en}} V [[Německá fotbalová Bundesliga|německé]] a [[Ligue 1|francouzské lize]] se prosadil například [[Jeff Strasser]]. Nejúspěšnějším fotbalovým klubem je [[Jeunesse Esch]]. Jako jediný lucemburský klub se probojoval do druhého kola [[Liga mistrů UEFA|Poháru mistrů evropských zemí]], a to dvakrát: v sezonách [[Pohár mistrů evropských zemí 1959/60|1959/60]] a [[Pohár mistrů evropských zemí 1963/64|1963/64]]. V posledních letech je úspěšnější klub [[F91 Dudelange]], který při svém tažení předkoly [[Liga mistrů UEFA 2012/13|Ligy mistrů 2012/13]] vyřadil rakouský [[FC Red Bull Salzburg|Red Bull Salzburg]] a již dvakrát hrál základní skupinu [[Evropská liga UEFA|Evropské ligy]] ([[Evropská liga UEFA 2018/19|2018/19]], [[Evropská liga UEFA 2019/20|2019/20]]). [[Lucemburská fotbalová reprezentace]] hrávala své zápasy na [[Stade Josy Barthel]], avšak ten byl zbourán a roku 2021 byl otevřen nový stadion [[Stade de Luxembourg]].{{Citace elektronického periodika [1096] => | příjmení = [1097] => | titul = Luxembourg’s new national stadium officially opened [1098] => | periodikum = UEFA.com [1099] => | url = https://www.uefa.com/news/026d-1357acb82358-e8b881733d15-1000--luxembourg-s-new-national-stadium-officially-opened/?rss=026d-1357acb82358-e8b881733d15-1000luxembourg%20s%20new%20national%20stadium%20officially%20opened [1100] => | datum vydání = 2021-09-27 [1101] => | jazyk = en [1102] => | datum přístupu = 2022-04-07 [1103] => }} Má kapacitu 9386 diváků pro fotbalová a ragbyová utkání, při koncertech pojme 15 000 diváků. [1104] => [[Soubor:D'coque-Centre National Sportif et Culturel.jpg|náhled|180x180pixelů|Hala [[d'Coque]]]] [1105] => Dalším významným sportovním stánkem v zemi je hala [[d'Coque]] (''Centre National Sportif et Culturel d'Coque''), kde se mj. konalo [[Mistrovství Evropy ve volejbale žen 2007]], které pořádalo Lucembursko spolu s Belgií. [1106] => [1107] => [[Bertrand Gachot]] byl pilotem [[Formule 1]], jeho největším úspěchem však bylo vítězství v závodě [[24 hodin Le Mans]] v roce 1991.{{Citace elektronického periodika [1108] => | příjmení = [1109] => | jméno = [1110] => | titul = Bertrand Gachot [1111] => | periodikum = www.grandprix.com [1112] => | vydavatel = [1113] => | url = https://www.grandprix.com/gpe/drv-gacber.html [1114] => | datum vydání = [1115] => | url archivu = [1116] => | datum přístupu = 2021-02-05 [1117] => }} Do Formule 1 zasáhl i obchodník [[Gérard Lopez]], majitel stáje [[Lotus F1|Lotus]]. [1118] => [1119] => Nejúspěšnějším lucemburským [[tenis]]tou byl [[Gilles Müller]], který vyhrál šest [[ATP Challenger Tour|challengerů ATP]] a čtyři tzv. [[Mužský okruh ITF|futures]] turnaje, z žen pak [[Mandy Minellaová]], která na okruhu ITF získala do července 2016 deset titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře. [1120] => [1121] => == Odkazy == [1122] => [1123] => === Reference === [1124] => {{Upravit reference}} [1125] => [1126] => [1127] => === Literatura === [1128] => * {{Citace monografie [1129] => | příjmení = Hulicius [1130] => | jméno = Eduard [1131] => | rok = 2008 [1132] => | titul = Lucembursko [1133] => | vydavatel = Libri [1134] => | místo = Praha [1135] => | stránky = [1136] => | poznámka = [1137] => | isbn = 978-80-7277-341-1 [1138] => }} [1139] => [1140] => === Související články === [1141] => * [[Pohřebiště lucemburských panovníků]] [1142] => [1143] => === Externí odkazy === [1144] => * {{Commonscat}} [1145] => * {{Wikislovník|heslo=Lucembursko}} [1146] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Lucemburk}} [1147] => * {{cs}} [http://www.luxemburg.cz Stránka Čechů a Slováků v Lucembursku] [1148] => * [http://www.vdl.lu Oficiální web hlavního města – Luxembourg] [1149] => * {{Citace elektronické monografie [1150] => | titul = Luxembourg (2011) [1151] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8080 [1152] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1153] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1154] => | jazyk = anglicky [1155] => }} [1156] => * {{Citace elektronické monografie [1157] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1158] => | titul = Background Note: Luxembourg [1159] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3182.htm [1160] => | datum vydání = 2011-05-12 [1161] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1162] => | vydavatel = U.S. Department of State [1163] => | jazyk = anglicky [1164] => }} [1165] => * {{Citace elektronické monografie [1166] => | korporace = CIA [1167] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1168] => | titul = The World Factbook - Luxembourg [1169] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/lu.html [1170] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1171] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1172] => | jazyk = anglicky [1173] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20151117022402/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/lu.html [1174] => | datum archivace = 2015-11-17 [1175] => | nedostupné = ano [1176] => }} [1177] => * {{Citace elektronické monografie [1178] => | příjmení = Biel [1179] => | jméno = Victor J. P [1180] => | spoluautoři = a kol. [1181] => | titul = Luxembourg [1182] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/352260/Luxembourg [1183] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1184] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1185] => | jazyk = anglicky [1186] => }} [1187] => [1188] => {{Evropa}} [1189] => {{Navboxes [1190] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1191] => | list = {{EU}} [1192] => {{NATO}} [1193] => {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}} [1194] => }} [1195] => {{Monarchie}} [1196] => {{Autoritní data}} [1197] => {{Portály|Lucembursko}} [1198] => [1199] => [[Kategorie:Lucembursko| ]] [1200] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1201] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [1202] => [[Kategorie:Státy EU]] [1203] => [[Kategorie:Státy NATO]] [1204] => [[Kategorie:Státy Mezinárodní organizace frankofonie]] [1205] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [1206] => [[Kategorie:Velkovévodství]] [1207] => [[Kategorie:Nositelé Ceny Karla Velikého]] [1208] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1815]] [] => )
good wiki

Lucembursko

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Belgie','Lucemburk','Evropská unie','lucemburština','Francie','konstituční monarchie','němčina','francouzština','Lucemburkové','Daňový ráj','The Wall Street Journal','Napoleon Bonaparte'

Belgie

Francie

Francouzština

Francouzština je románský jazyk, který patří mezi větve italské a španělské.

Lucemburk

Lucemburk je historické město, které se nachází v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji.

Lucemburkové

Lucemburština

Němčina

Němčina je západoslovanský jazyk, který se používá převážně v německy mluvících zemích.