Array ( [0] => 14660420 [id] => 14660420 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Makedonština [uri] => Makedonština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Makedonština ''(Македонски јазик, Makedonski jazik)'' [2] => | rozšíření = [3] => [[Severní Makedonie]], [[Albánie]],
[[Bulharsko]], [[Řecko]] [4] => | mluvčích = 3,0 milionů [5] => | mapa rozšíření = MapOfMacedonianSpeakers.png [6] => | klasifikace = [7] => * [[Indoevropské jazyky]] [8] => ** [[Slovanské jazyky]] [9] => *** [[Jihoslovanské jazyky]] [10] => | písmo = [[Cyrilice]] [11] => | úřední jazyk = [12] => [[Severní Makedonie]], uznávána jako
jazyk menšiny v [[Albánie|Albánii]],
[[Rumunsko|Rumunsku]], [[Srbsko|Srbsku]]. [13] => | regulátor = [14] => ''není stanoven'' [15] => | ISO6391 = mk [16] => | ISO6392B = mac [17] => | ISO6392T = mkd [18] => | SIL = MKJ [19] => | wikipedie = [[:mk:Главна страница|mk.wikipedia.org]] [20] => }} [21] => {{Různé významy|tento=jihoslovanském jazyku|druhý=helénském jazyku|stránka=Antická makedonština}} [22] => '''Makedonština''' je [[Slovanské jazyky|jihoslovanský]] jazyk zapisovaný upravenou [[Cyrilice|cyrilicí]]. Nejblíže má k [[Bulharština|bulharštině]] (viz Gramelová, L.; Navýchod) a podle mínění některých{{Doplňte zdroj}} bulharských a řeckých lingvistů je makedonština pouze nářečím bulharštiny. Otázka jazykového sebeurčení Makedonců je velmi kontroverzní politické téma. Pro rozlišení od [[antická makedonština|antické (helénské) makedonštiny]] je zejména řeckými autory označován '''slavomakedonština'''. [23] => [24] => [[Řecko]]{{kdo?}} považuje jméno tohoto jazyka za neoprávněně užívané, protože jedinou pravou [[Antická makedonština|makedonštinou]] je podle nich řecký dialekt, kterým mluvil starověký vládce [[Alexandr Veliký]], třebaže „řeckost“ tohoto jazyka nebyla přesvědčivě prokázána.{{Doplňte zdroj}} Podle nich přišli Slované na toto území až dávno po pádu Makedonské říše, a je tudíž historicky nesprávné říkat slovanskému jazyku makedonština. Nicméně zbytek světa včetně mezinárodních tiskových agentur a lingvistů název ''makedonština'' uznává a používá. Bilaterální vztahy Řecka a Severní Makedonie jsou tímto tématem dlouhodobě velice poznamenané. [25] => [26] => Za otce myšlenky, že Makedonci jsou samostatný národ nezávislý na [[Bulhaři|Bulharech]] a že makedonština je svébytný jazyk, je považován spisovatel [[Ďordi Pulevski]]. Z etnografického hlediska tuto myšlenku rozvinul a prokázal [[Krste Misirkov]]. Makedonská národní identita má epicentrum v protiturecké vzpouře vedené revolucionáři [[Goce Delčev]]em, [[Jane Sandanski|Janem Sandanskim]], [[Dame Gruev]]em, [[Pitu Guli]]m či [[Dimitar Vlahov|Dimitarem Vlahovem]], o nichž se také zpívá v [[severomakedonská hymna|severomakedonské hymně]] a kteří jsou považováni za zakladatele národa, ač Bulhaři je považují za Bulhary. Někteří přední zastánci makedonské národní identity, například [[Krste Misirkov]] nebo [[Venko Markovski]], se ovšem později sami přiklonili k bulharské identitě a byli pak makedonskými vlastenci považováni za zrádce. [27] => [28] => V období [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|královské Jugoslávie (1918–1941)]] byla makedonština považována za srbský dialekt, podobně jako nebyla uznávána celá makedonská národní identita. Ke změně došlo až po vytvoření socialistické Jugoslávie a obnově po [[druhá světová válka|druhé světové válce]]. Makedonština byla zdokumentována a kodifikována a v republice začala vznikat divadla, hrající hry v makedonském jazyce, podobně jako začaly vycházet knihy v této řeči. [29] => [30] => == Rozšíření == [31] => Kromě státu [[Severní Makedonie]], kde je úředním jazykem, je makedonština státem uznaným menšinovým jazykem v [[Albánie|albánském]] okresu [[Korçë]]. Rodilí mluvčí také žijí roztroušeně v sousedním [[Srbsko|Srbsku]] a [[Černá Hora|Černé Hoře]], [[Řecko|Řecku]] a [[Albánie|Albánii]]. [32] => [33] => == Abeceda a výslovnost == [34] => Makedonština se píše [[Cyrilice|cyrilicí]]. Od známější [[Ruština|ruské]] cyrilice (tj. ''azbuky'') se liší následovně: [35] => * Navíc písmena [[Ѓ]], [[Ѕ]], [[Ј]], [[Ќ]], [[Љ]], [[Њ]], [[Џ]]. [36] => * Chybí písmena Ё, Й, Щ, Ъ, Ы, Ь, Э, Ю, Я. [37] => * Е se nečte [je], ale [e]. [38] => [39] => Makedonská abeceda (azbuka - азбука) tedy vypadá následovně: [40] => [41] => {| class="wikitable" [42] => |- [43] => | velké: || А || Б || В || Г || [[Ѓ]] || Д || Е || Ж || Ѕ || З || И || Ј || К || Ќ || Л || Љ || М || Н || Њ || О || П || Р || С || Т || У || Ф || Х || Ц || Ч || Џ || Ш [44] => |- [45] => | malé: || а || б || в || г || ѓ || д || е || ж || ѕ || з || и || ј || к || ќ || л || љ || м || н || њ || о || п || р || с || т || у || ф || х || ц || ч || џ || ш [46] => |- [47] => | přepis: || a || b || v || g || đ || d || e || ž || dz || z || i || j || k || ć/ḱ || l || lj || m || n || nj || o || p || r || s || t || u || f || h || c || č || dž || š [48] => |} [49] => [50] => Přepis více méně přibližuje i českou výslovnost. Љ je měkké [ľ], Њ se čte jako [ň], Ѓ a Ќ jsou blízká českým [ď] resp. [ť]. [51] => [52] => == Gramatika == [53] => Podobně jako [[bulharština]], ale na rozdíl od ostatních [[Slovanské jazyky|slovanských jazyků]], nemá makedonština pády u [[Podstatné jméno|substantiv]], ale má zase tři různé určité [[člen (mluvnice)|členy]], které připojuje jako přípony za jména. [54] => [55] => Vlastnictví se vyjadřuje předložkou ''на'', např. ''домот на пријателот'' (dům přítele), což se vyvinulo pod vlivem vlaštiny z ''домот пријателутому'' (přívlastek má tvar dativu, neboť v makedonštině před zánikem nominální deklinace splynul dativ s genitivem). V některých jihozápadních dialektech se ještě dativ zachoval jako živá gramatická forma. [56] => [57] => === Číslovky === [58] => {| cellspacing="7" [59] => |- [60] => |'''Makedonsky''' || '''Česky''' [61] => |- [62] => | еден || jeden [63] => |- [64] => | двe || dva [65] => |- [66] => | три || tři [67] => |- [68] => | чeтири || čtyři [69] => |- [70] => | пeт || pět [71] => |- [72] => | шeст || šest [73] => |- [74] => | сeдум || sedm [75] => |- [76] => | oсум || osm [77] => |- [78] => | дeвeт || devět [79] => |- [80] => | дeceт || deset [81] => |} [82] => [83] => == Vzorový text == [84] => {{Vzorový text [85] => |VDLP=ano [86] => |Komentář=Pro srovnání bulharštiny s makedonštinou je text uveden v obou jazycích. [87] => |Jazyk 1=makedonsky [88] => |Text 1=Сите човечки суштества се раѓаат слободни и еднакви по достоинство и права. Тие се обдарени со разум и совест и треба да се однесуваат еден кон друг во духот на општо човечката припадност. [89] => |Jazyk 2=přepis [90] => |Text 2=Site čovečki suštestva se ragjaat slobodni i ednakvi po dostoinstvo i prava. Tie se obdareni so razum i sovest i treba da se odnesuvaat eden kon drug vo duhot na opšto čovečkata pripadnost. [91] => |Jazyk 3=bulharsky [92] => |Text 3=Всички човешки същества се раждат свободни и равни по достойнство и права. Те са надарени с разум и съвест и следва да се отнасят помежду си в дух на братство. [93] => |Jazyk 4=přepis [94] => |Text 4=Vsički čoveški săštestva se raždat svobodni i ravni po dostojnstvo i prava. Te sa nadareni s razum i săvest i sledva da se otnasjat pomeždu si v duch na bratstvo. [95] => }} [96] => [97] => == Literatura == [98] => * Kubeš, Branka. ''Učebnice makedonštiny''. 1. díl. Praha, FF UK. 1988. 301 S. [99] => * Mareš, František Václav. ''Makedonská gramatika''. Skopje, 1994. 86 S. [100] => * Ribarová, Zdeňka. ''Cvičebnice makedonštiny''. 1. vyd. Brno, FF MU. 1998. 166 S. [101] => * Hora, Karel. ''Makedonsko-český slovník s makedonskou gramatikou (Václava Františka Mareše)''. 1. vyd. Praha, Euroslavica. 1999. 638 S. [102] => * Stefania, Dragi; Dorovský, Ivan. ''Česko-makedonský a makedonsko-český slovník''. Brno, MU. 1994, 1995, 2002. 312-317 S. [103] => [104] => == Externí odkazy == [105] => * {{Commonscat}} [106] => * {{Wikislovník|heslo=makedonština}} [107] => * {{Wikislovník|kategorie=Makedonština}} [108] => * {{Wikiverzita|úložiště=Makedonština}} [109] => {{InterWiki|code=mk|Makedonská}} [110] => * [http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=MKJ Ethnologue report for Macedonian] [111] => * [http://www.bbc.co.uk/languages/european_languages/countries/macedonia.shtml BBC Education - Languages: ''Macedonian, Makedonski''] [112] => * [https://web.archive.org/web/20091118161437/http://www.websters-online-dictionary.org/definition/Macedonian-english/ Macedonian - English Dictionary] [113] => * https://web.archive.org/web/20060206232546/http://www.macedoniainfo.com/books/kronsteiner/ik_3_eng.html [114] => * https://web.archive.org/web/20140414094357/http://www.navychod.cz/articles.php?id=97ed9424-20ab-11e0-8517-00304832e85e [115] => [116] => {{Slovanské jazyky}} [117] => [118] => {{Autoritní data}} [119] => {{Portály|Jazyk|Severní Makedonie}} [120] => [121] => [[Kategorie:Makedonština| ]] [122] => [[Kategorie:Jihoslovanské jazyky]] [123] => [[Kategorie:Jazyky Albánie]] [124] => [[Kategorie:Jazyky Severní Makedonie]] [125] => [[Kategorie:Jazyky Řecka]] [126] => [[Kategorie:Makedonie (region)]] [] => )
good wiki

Makedonština

Makedonština je jihoslovanský jazyk zapisovaný upravenou cyrilicí. Nejblíže má k bulharštině (viz Gramelová, L.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Albánie','Slovanské jazyky','Cyrilice','Severní Makedonie','Řecko','Ѓ','Krste Misirkov','Srbsko','Bulhaři','Bulharština','Ruština','druhá světová válka'

Albánie

Bulhaři

Bulhaři jsou etnickou skupinou slovanského původu, která přišla na území dnešního Bulharska v 6.

Bulharština

Cyrilice

Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9.

Řecko

Ruština

Ruština je slovanský jazyk, který patří mezi východoslovanské jazyky.

Srbsko

Г