Array ( [0] => 14661958 [id] => 14661958 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mezopotámie [uri] => Mezopotámie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Mezopotámie je historická oblast nacházející se ve střední části Mezopotámské nížiny (dnešní Jižní Irák). Tato oblast je známá jako kolébka civilizace a má bohatou historii sahající až do 4. tisíciletí př. n. l. Mezopotámie byla domovem mnoha starověkých civilizací, jako například Sumerů, Akkadů, Babylóňanů a Asyřanů. Mezopotámie se rozkládala mezi řekami Eufrat a Tigris, které jí také poskytovaly zdroje vody pro zemědělství. Její úrodnost umožnila rozvoj zavlažovacích systémů a vznik prvních stabilních osad. Mezopotámské civilizace se vyznačovaly výraznou urbanizací, rozvojem písma, obchodem a řemesly. Ve starověku zde vzniklo mnoho velkých měst, jako například Uruk, Ur, Nippur a Babylon. Tato města byla centry politické moci a kulturního a náboženského života. Babylón se stal jedním z nejvýznamnějších měst tehdejšího světa a jeho Chammurapiho zákoník je jedním z prvních známých zápisů právních norem. Mezopotámie měla také bohatou náboženskou tradici a věřilo se, že je domovem mnoha božstev. Například Enki byl bohem vody a moudrosti, Ishtar bohyní lásky a války a Marduk nejvýznamnějším bohem Babylónu. Mezopotámští obyvatelé stavěli impozantní stavby, jako byly chrámy, paláce a zdíobené zigguraty. Mezopotámie byla často ovládána mocnými říšemi z okolních oblastí, jako byly Egypt, Perská říše nebo Řecko. Neměla vlastního samostatného státu a byla součástí různých politických entit. V průběhu staletí však přetrvávala a vždy hrála důležitou roli jako region s bohatou kulturou a ekonomikou. Dnes jsou z Mezopotámie zachovány pouze ruiny a archeologické památky, které nám poskytují vzácný pohled do minulosti. Její význam jako kolébky civilizace však zůstává nedotčený a dodnes se studuje a zkoumá její dědictví. [oai] => Mezopotámie je historická oblast nacházející se ve střední části Mezopotámské nížiny (dnešní Jižní Irák). Tato oblast je známá jako kolébka civilizace a má bohatou historii sahající až do 4. tisíciletí př. n. l. Mezopotámie byla domovem mnoha starověkých civilizací, jako například Sumerů, Akkadů, Babylóňanů a Asyřanů. Mezopotámie se rozkládala mezi řekami Eufrat a Tigris, které jí také poskytovaly zdroje vody pro zemědělství. Její úrodnost umožnila rozvoj zavlažovacích systémů a vznik prvních stabilních osad. Mezopotámské civilizace se vyznačovaly výraznou urbanizací, rozvojem písma, obchodem a řemesly. Ve starověku zde vzniklo mnoho velkých měst, jako například Uruk, Ur, Nippur a Babylon. Tato města byla centry politické moci a kulturního a náboženského života. Babylón se stal jedním z nejvýznamnějších měst tehdejšího světa a jeho Chammurapiho zákoník je jedním z prvních známých zápisů právních norem. Mezopotámie měla také bohatou náboženskou tradici a věřilo se, že je domovem mnoha božstev. Například Enki byl bohem vody a moudrosti, Ishtar bohyní lásky a války a Marduk nejvýznamnějším bohem Babylónu. Mezopotámští obyvatelé stavěli impozantní stavby, jako byly chrámy, paláce a zdíobené zigguraty. Mezopotámie byla často ovládána mocnými říšemi z okolních oblastí, jako byly Egypt, Perská říše nebo Řecko. Neměla vlastního samostatného státu a byla součástí různých politických entit. V průběhu staletí však přetrvávala a vždy hrála důležitou roli jako region s bohatou kulturou a ekonomikou. Dnes jsou z Mezopotámie zachovány pouze ruiny a archeologické památky, které nám poskytují vzácný pohled do minulosti. Její význam jako kolébky civilizace však zůstává nedotčený a dodnes se studuje a zkoumá její dědictví. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Mesopotamia 9 October 2020.jpg|náhled|upright=1.3|Mezopotámie, satelitní snímek]] [1] => {{Starověká Mezopotámie}} [2] => '''Mezopotámie''' (z [[řečtina|řeckého]] Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; [[arabština|arabsky]] بلاد الرافدين ''bilād al-rāfidayn,'' [[syrština|syrsky]] ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ ''beth nahrain,'' „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami [[Eufrat]] a [[Tigris]], jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek. Mezopotámie je součástí tzv. [[úrodný půlměsíc|úrodného půlměsíce]]. V dnešní době její území zhruba odpovídá [[Irák]]u, severovýchodní [[Sýrie|Sýrii]], jihovýchodnímu [[Turecko|Turecku]] a jihozápadnímu [[Írán]]u. [3] => [4] => Mezopotámie byla kolébkou civilizace. První sumerské obyvatelstvo se v Mezopotámii objevilo na přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Ve starověku byla rozdělena na severní [[Asýrie|Asýrii]] a jižní [[Babylonie|Babylonii]]. Horní část Babylonie se nazývala [[Akkadská říše|Akkad]] a dolní [[Sumer]].Klíma 1962, str. 7 V roce 539 př. n. l. do [[Babylón]]u vnikli [[Peršané]] z dynastie [[Achaimenovci|Achaimenovců]] a v roce 331 př. n. l. pak [[Alexandr Veliký]], po jehož smrti se Babylón stal součástí [[Seleukovská říše|Seleukovské říše]]. [5] => [6] => Okolo roku 150 př. n. l. se Mezopotámie zmocnili [[Parthové]], ve 2. století našeho letopočtu opět Peršané. V roce [[637]] se vlády nad Mezopotámií ujali [[islám|muslimští]] [[Arabové]]. Od té doby se Mezopotámii říkalo ''El Irák el'Arabi'', jak ji Arabové nazvali. [7] => [8] => Studiem starověké Mezopotámie se zabývá [[asyriologie]], protože první archeologové se zajímali o Asýrii, kde byly zkoumané materiály dostupnější.Klíma 1962, str. 45 Nejznámějšími objekty pocházejícími z Mezopotámie jsou [[Visuté zahrady Semiramidiny]], [[Chammurapiho zákoník]], [[Epos o Gilgamešovi]] a [[Ištařina brána]]. [9] => [10] => == Geografie == [11] => [[Soubor:Tigr-euph-no.png|náhled|Povodí řek Eufrat a Tigris, které vytyčují Mezopotámii]] [12] => Mezopotámie leží v povodí řek [[Eufrat]] a [[Tigris]]. Řeky pramení v [[Arménská vysočina|Arménské vysočině]] na území dnešního [[Turecko|Turecka]], kde se na jednom místě jejich tok přibližuje na vzdálenost asi 50 kilometrů. Poté Tigris teče rychle na východ a pak na jihovýchod, zatímco Eufrat na jihozápad a poté na jih a jihovýchod. Tigris má více přítoků než Eufrat, kterým protéká méně vody a jehož proud je tak mírnější. Podzimní deště zvedají hladiny obou řek a [[povodeň|záplavy]] vrcholí v dubnu a květnu. Kvůli tomuto přírodnímu procesu se v níže položených oblastech podél Eufratu a Tigridu nahromadily nánosy bahna, zatímco v kopcích se vytvořila úrodná údolí.Oppenheim 2001, str. 43–45 [13] => [14] => Východní okraj Mezopotámie je ostře ohraničen pohořím [[Zagros]], součástí [[Íránská vysočina|Íránské vysočiny]]. Na severu je ohraničena [[Arménská vysočina|Arménskou vysočinou]], na západě pouštěmi [[Arabská platforma|Arabské platformy]] a na jihu [[Perský záliv|Perským zálivem]].Klíma 1962, str. 15 Mezopotámii tradičně dělíme na Horní a Dolní. Dolní Mezopotámii vyplňuje [[Mezopotamská nížina]], Horní Mezopotámie je také známa pod arabským názvem [[Džazíra]] („ostrov“). [15] => [16] => == Historie == [17] => {{Podrobně|Dějiny Mezopotámie}} [18] => [[Soubor:N-Mesopotamia and Syria english.svg|náhled|vlevo|Rozsah Mezopotámie]] [19] => Nejstarší známé vesnické osídlení v Mezopotámii se datuje do 6. tisíciletí př. n. l. První byla osídlena severní Mezopotámie, protože lidé se ještě nedokázali bránit záplavám Eufratu a Tigridu.Klíma 1962, str. 28 [20] => [21] => Při Eufratu bylo více měst než při Tigridu, kde podmínky osídlení nebyly tak příznivé. Zakládání a rozvoj sídlišť vzdálených od hlavních toků umožňovala rozsáhlá síť kanálů. Ty měly dva účely: zajišťovaly vodu odlehlým zemědělským půdám a zároveň odváděly vodu z míst, kde jí byl přebytek (např. v okolí veletoků při jarních záplavách).Klíma 1962, str. 17–18 [22] => [23] => První sumerské obyvatelstvo se v Mezopotámii objevilo na přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Okolo roku 1630 př. n. l. se [[Babylonie]] zmocnili [[Chetité]] a asi o sto let později pak [[Kassité]], kteří jí vládli téměř pět století. Do osudu Asýrie od konce 2. tisíciletí př. n. l. začali zasahovat [[Aramejci]] a od poloviny 1. tisíciletí př. n. l. lze již mluvit o aramejizaci země, kdy [[aramejština]] nakonec vytlačila akkadštinu. Na konci 7. stol. př. n. l. se pány Mezopotámie stali [[Médie|Médové]]. Babylón poté zažíval krátké období renesance, které o století později (539 př. n. l.) přerušil příchod [[Peršané|Peršanů]]. V roce 331 př. n. l. dobyl Babylonii [[Alexandr Veliký]] a ta se po jeho smrti stala součástí [[Seleukovská říše|Seleukovské říše]]. Okolo roku 150 př. n. l. se území zmocnili [[Parthové]]. Po půl tisíciletí podlehli Parthové Peršanům, kteří Babylonii připojili ke své říši.Klíma 1962, str. 22–24Oppenheim 2001, str. 48 [24] => [25] => V roce [[637]] se vlády nad Mezopotámií ujali [[islám|muslimští]] [[Arabové]], kteří v roce 762 vybudovali novou metropoli [[Bagdád]]. Od té doby se Mezopotámii říkalo ''El Irák el'Arabi'', jak ji Arabové nazvali.Klíma 1962, str. 25 [26] => [27] => Mezi nejvýznamnější města Mezopotámie patřily [[Ur (město)|Ur]], [[Uruk]], [[Babylón]], [[Nippur]], [[Aššúr]], [[Ninive]], [[Kiš]], [[Akkad]], [[Lagaš]] a [[Eridu]]. [28] => [29] => === Členění === [30] => [[Soubor:Stele Naram Sim Louvre Sb4.jpg|náhled|Stéla akkadského krále [[Narám-Sín]]a, oslavující jeho vítězství nad Luluby ze [[Zagros]]u.]] [31] => * [[neolit|Mladší doba kamenná]] (první osídlení) [32] => * [[eneolit|Doba měděná]] [33] => ** [[obeidská kultura]] (vznik prvních měst) (11.–5. tisíciletí př. n. l.) [34] => ** urucká kultura (vznik písma) (5.–4. tisíciletí) [35] => ** [[Tepe Gaura|gaurská]] kultura [36] => ** [[džemdet-nasrská kultura]] (cca 5 000 př. n. l.) [37] => * Raná [[doba bronzová]] [38] => ** raně dynastické období [[sumer]]ských městských států (1. polovina 3. tisíciletí) [39] => ** [[Akkadská říše]] (cca 2350–2193 př. n. l.) [40] => ** [[Stát 3. dynastie urské|Třetí dynastie z Uru]] (Sumerská renesance – cca 2119–2004 př. n. l.) [41] => * Střední doba bronzová [42] => ** [[Asýrie#Nejstarší doba|Staroasyrské období]] (20.–18. stol. př. n. l.) [43] => ** [[Babylonie#Starobabylonské období|Starobabylonské období]] (18.–15. stol. př. n. l.) [44] => * Pozdní doba bronzová[[Soubor:Loewenjagd -645-635 Niniveh.JPG|náhled|Asyrský král [[Aššurbanipal]] na lovu lva]] [45] => ** [[Kassité|Kassitská dynastie]], [[Asýrie#Středoasyrské období|Středoasyrské období]] (16.–12. stol. př. n. l.) [46] => * [[Doba železná]] [47] => ** [[Chetité#Novochetitská říš|Novochetitská říše]] (11.–7. stol. př. n. l.) [48] => ** [[Asýrie#Novoasyrské období|Novoasyrská říše]] (10.–7. stol. př. n. l.) [49] => ** [[Babylonie#Novobabylonské období|Novobabylonská říše]] (7.–3. stol. př. n. l.) [50] => * [[Starověk#Klasické období|Klasický starověk]] [51] => ** [[Achaimenovci|Achaimenovská říše]] (6.–4. stol. př. n. l.) [52] => ** [[Seleukovská říše]] (4.–1. stol. př. n. l.) [53] => ** [[Parthská říše]] (3. stol. př. n. l. – 3. stol. n. l.) [54] => ** [[Sasánovská říše]] (3.–7. stol. n. l.) [55] => ** Islámské dobytí Mezopotámie (7. stol. n. l.) [56] => [57] => == Písemnictví == [58] => [[Soubor:Code-de-Hammurabi-1.jpg|náhled|upright|[[Chammurapiho zákoník]]]] [59] => Naplavenina složená z [[hlína|hlíny]] a [[jíl]]u, kterou přinášely záplavy z Eufratu a Tigridu, se v Mezopotámii stala hlavní stavební surovinou, z které se vytvářely např. cihly, nádobí, náčiní a sudy, ale také [[Hliněná tabulka|hliněné tabulky]]. První písemné doklady (psané [[sumerština|sumersky]]) jsou napsané právě na nich a pocházejí z počátku 3. tisíciletí př. n. l., poslední pak z konce posledního století př. n. l. Hliněné tabulky byly ve své době zdaleka nejrozšířenějším psacím materiálem, nejdůležitější nápisy byly však tesány do kamene. S příchodem [[Aramejci|Aramejců]] začaly ustupovat jimi používanému [[pergamen]]u a [[papyrus|papyru]], které se lépe hodily k zachycení aramejského hláskového písma.Klíma 1962, str. 57–58 Záznam na tabulky spočíval ve vytlačení textu do tvárného vlhkého povrchu a následném vypálení v ohni nebo usušení na slunci. Pisátko bylo většinou z rákosu, ale někdy i ze dřeva nebo jiného materiálu.Oppenheim 2001, str. 183 [60] => [61] => Hliněné tabulky dosahovaly rozměrů od 1 × 1 cm přes běžnější 4 × 4 cm až po největší 30 × 46 cm. Nejprve se na ně kreslily [[piktogram]]y a poté vzniklo [[klínové písmo]], jehož vynález se přisuzuje [[Sumer]]ům.{{Citace periodika [62] => | příjmení = Monaco [63] => | jméno = Salvatore F. [64] => | titul = Proto-Cuneiform and Sumerians [65] => | periodikum = Rivista degli studi orientali [66] => | datum vydání = 2014 [67] => | ročník = 87 [68] => | číslo = 1/4 [69] => | strany = 277–282 [70] => | issn = 0392-4866 [71] => | url = https://www.jstor.org/stable/43927313 [72] => | datum přístupu = 2021-09-14 [73] => }} Původně se znaky psaly ve sloupcích shora dolů a zprava doleva, pak ale došlo k otočení o 90° doleva a psalo se zleva doprava. Klínovým písmem se zapisovalo několik jazyků, např. [[perština]], babylonština a asyrština (dnes souhrnně [[akkadština]]). Jedním z prvních úspěšných badatelů snažících se rozluštit klínové písmo se na počátku 19. století stal [[Georg Friedrich Grotefend]].Klíma 1962, str. 60–62 a 66 [74] => [75] => === Zákony === [76] => Nejstarší klínopisné záznamy tvořily hospodářské záznamy, účetní výkazy, inventáře majetku a seznamy zaměstnanců nebo obětí. Původní nepsané právo bylo s rozvíjející se společností potřeba přeměňovat na právo psané. První známé normativní dílo nechal vydat sumerský vládce [[Urukagina]] ve 24. stol. př. n. l. Mimo jiné např. zakázal, aby žena náležela dvěma mužům, a také zakázal vydírání. V díle se též nacházelo heslo „Nechť mocný neubližuje vdovám a sirotkům“, které později převzalo několik panovníků. Toto dílo většinou není považováno za [[zákoník]]. Do dnešní doby se nedochovalo.Klíma 1962, str. 127–129 [77] => [78] => První zákoník v pravém slova smyslu vydal zakladatel [[Stát 3. dynastie urské|státu 3. dynastie urské]] [[Urnammu|Ur-nammu]] ve 21. stol. př. n. l.{{Citace periodika [79] => | příjmení = Kramer [80] => | jméno = S. N. [81] => | titul = Ur-Nammu Law Code [82] => | periodikum = Orientalia [83] => | datum vydání = 1954 [84] => | ročník = 23 [85] => | číslo = 1 [86] => | strany = 40–51 [87] => | issn = 0030-5367 [88] => | url = https://www.jstor.org/stable/43073169 [89] => | datum přístupu = 2021-09-14 [90] => }}{{Citace periodika [91] => | příjmení = Finkelstein [92] => | jméno = J. J. [93] => | titul = The Laws of Ur-Nammu [94] => | periodikum = Journal of Cuneiform Studies [95] => | datum vydání = 1968 [96] => | ročník = 22 [97] => | číslo = 3/4 [98] => | strany = 66–82 [99] => | issn = 0022-0256 [100] => | doi = 10.2307/1359121 [101] => | url = https://www.jstor.org/stable/1359121 [102] => | datum přístupu = 2021-09-14 [103] => }} Zachoval se na tabulce o rozměrech 20 × 10 cm. Vladař v něm vystupuje jako posel bohů, jejichž vůli tlumočí. Zákony se týkaly např. [[čarodějnictví]] a trestů za ublížení na těle. Další dva (zatím) nejstarší zákoníky jsou tzv. ''Bilalamův'' akkadský zákoník a ''Lipit-Ištarův'' sumerský zákoník.{{Citace monografie [104] => | příjmení = Kramer [105] => | jméno = Samuel Noah [106] => | odkaz na autora = Samuel Noah Kramer [107] => | titul = Historie začíná v Sumeru [108] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [109] => | místo = Praha [110] => | rok = 1961 [111] => | počet stran = 279 [112] => | strany = 85–87 [113] => | isbn = [114] => }}{{Citace periodika [115] => | příjmení = Steele [116] => | jméno = Francis Rue [117] => | titul = The Code of Lipit-Ishtar [118] => | periodikum = American Journal of Archaeology [119] => | datum vydání = 1948 [120] => | ročník = 52 [121] => | číslo = 3 [122] => | strany = 425–450 [123] => | issn = 0002-9114 [124] => | doi = 10.2307/500438 [125] => | url = https://www.jstor.org/stable/500438 [126] => | datum přístupu = 2021-09-14 [127] => }} [128] => [129] => Zákony mají charakter třídního zákonodárství, zabývají se mimo jiné vztahy mezi [[Otroctví|otroky]] a plnoprávnými občany. Dalšími oblastmi, na něž se soustředily, jsou manželství, dědické právo a hospodářské poměry.Klíma 1962, str. 131–132 [130] => [131] => Nejznámějším zákonodárným dílem pocházejícím z Mezopotámie je [[Chammurapiho zákoník]], který se zachoval na více než dvoumetrové čedičové [[stéla|stéle]]. Je psán [[akkadština|akkadsky]] a zprava doleva, obsahuje 282 paragrafů. Zákony řeší konkrétní případy, nepřinášejí obecné formulace (nedefinují např. krádež, závěť atd.). Pochází přibližně z roku 1686 př. n. l. [[Diorit|Dioritová]] [[stéla]], na níž se zákoník zapsaný klínovým písmem zachoval, byla objevena roku 1901 a dlouho se soudilo, že jde o nejstarší zákoník světa vůbec. Stéla je dnes uložena v [[Paříž|pařížském]] [[Louvre|Louvru]].{{Citace elektronického periodika [132] => | titul = Nejnavštěvovanějším muzeem světa je opět Louvre {{!}} Kultura [133] => | periodikum = Lidovky.cz [134] => | url = https://www.lidovky.cz/kultura/nejnavstevovanejsim-muzeem-sveta-je-opet-louvre.A140116_214602_ln_kultura_hep [135] => | datum vydání = 2014-01-19 [136] => | jazyk = cs [137] => | datum přístupu = 2021-09-14 [138] => }} [139] => [140] => === Literatura === [141] => {{viz též|Sumersko-akkadská literatura}} [142] => [[Soubor:Royal game of Ur,at the British Museum.jpg|náhled|vlevo|[[Královská hra z Uru]]]] [143] => [[Soubor:British Museum Flood Tablet 1.jpg|náhled|11. tabulka z kanonické verze [[Epos o Gilgamešovi|Eposu o Gilgamešovi]] vyprávějící o potopě]] [144] => První literární díla, sumerské hymny, byla psána na konci 3. tisíciletí př. n. l. Ve větší míře se sumerská literatura začala psát v 18. stol. př. n. l. v chrámech v [[Nippur]]u, [[Ur (město)|Uru]], [[Uruk]]u a [[Kiš]]i. V té době se také začínala objevovat akkadsky psaná literatura. Charakteristickým znakem mezopotámské literatury byla anonymita autorů.Klíma 1962, str. 165–167 [145] => [146] => Přední místo v nejstarší literatuře zaujímaly hymny na bohy a světské vladaře, které byly zpravidla určeny k zhudebnění a přednesu při slavnostech.{{Citace periodika [147] => | příjmení = Alster [148] => | jméno = Bendt [149] => | titul = On the Earliest Sumerian Literary Tradition [150] => | periodikum = Journal of Cuneiform Studies [151] => | datum vydání = 1976 [152] => | ročník = 28 [153] => | číslo = 2 [154] => | strany = 109–126 [155] => | issn = 0022-0256 [156] => | doi = 10.2307/1359501 [157] => | url = https://www.jstor.org/stable/1359501 [158] => | datum přístupu = 2021-09-14 [159] => }} Hymny na bohy byly doprovázeny bubny a hymny na vladaře harfou nebo lyrou. Příbuzným druhem literární tvorby byly předmluvy k zákoníkům, které sloužily jako oslava vladaře. Dalšími populárními žánry v Mezopotámii byly modlitby{{Citace periodika [160] => | příjmení = Hallo [161] => | jméno = William W. [162] => | titul = Individual Prayer in Sumerian: The Continuity of a Tradition [163] => | periodikum = Journal of the American Oriental Society [164] => | datum vydání = 1968 [165] => | ročník = 88 [166] => | číslo = 1 [167] => | strany = 71–89 [168] => | issn = 0003-0279 [169] => | doi = 10.2307/597899 [170] => | url = https://www.jstor.org/stable/597899 [171] => | datum přístupu = 2021-09-14 [172] => }}, nářky, báje a eposy. [173] => [174] => Mezi bájemi vynikala báj o [[Stvoření světa|stvoření]]. Vypráví o stvoření bohů, následném stvoření Země a nebe, vesmírných těles a člověka. Mimo jiné se v ní píše: „Člověk byl stvořen proto, aby sloužil bohům.“ Největší roli v sumerské verzi hrál bůh [[Enlil]] a v akkadské verzi bůh [[Marduk]]. V dalších bájích se vyskytují motivy podobné [[Bible|biblickým]] příběhům, např. stvoření člověka z hlíny, příběh podobný tomu o [[Kain]]u a [[Ábel]]ovi, mýtus o [[ráj]]i nebo báje o potopě.Klíma 1962, str. 169–171 [175] => [176] => Největší památkou mezopotámského písemnictví je [[Epos o Gilgamešovi]], který ale v samotné Mezopotámii nebyl nejspíše moc znám a neměl veliký význam v tamější literární tradici.Oppenheim 2001, str. 194–195 Zatím je o něm známo šest sumerských básní, z nichž pět tvoří novoasyrský epos. Kanonickou akkadskou verzi tvoří 12 tabulek.Klíma 1962, str. 166 a 173–174 Příběh vypráví o Gilgamešově životě, o jeho dobrodružstvích a neúspěšném hledání [[nesmrtelnost]]i. Epos je důležitý svým rozsahem, stavem zachování, příběhem a rozvinutou básnickou formou. [177] => [178] => == Společnost a způsob vlády == [179] => Mezopotámská společnost byla [[patriarchát|patriarchální]], muži se zabývali vyššími hospodářskými úkoly (např. obdělávání půdy pluhem) a ženy pracovaly v domácnosti. Uvnitř občin, k jejichž existenci byla zapotřebí stavba kanálů a vodních děl a jejich udržování, se začaly vytvářet majetkové rozdíly, které v důsledku vedly k vrstevnímu rozdělení společnosti. Stejně tak rozdíly mezi občinami vyúsťovaly v loupežnické výpravy, které dále prohlubovaly tyto rozpory. Výsledkem často bývalo podrobení poražené občiny a její splynutí s občinou vítěze. Tak vznikaly první vládní jednotky.Klíma 1962, str. 69–72 [180] => [181] => První představitelé vládní moci byli zároveň hlavami chrámového kněžstva. Jejich mocenský význam spočíval hlavně v obrovském majetku, který nahromadili. Chrámy vlastnily velká území, kromě nich ale existovala i půda občinová a půda udělovaná některým významným rodinám. Chrámový pozemek byl rozdělen na několik částí, z nichž každá plnila jinou funkci. Kvůli správě nemovitostí vznikl rozvětvený správní aparát, v jehož čele byl vrchní správce. Postupem času někteří chrámoví zaměstnanci klesli do předtím nepříliš rozsáhlé třídy [[otrokářství|otroků]]. [182] => [183] => === Počátky despotismu === [184] => [[Soubor:Jehu-Obelisk-cropped.jpg|náhled|Černý obelisk z [[Nimrud]]u: Král [[Izraelské království|Izraele]] Jehú se sklání před králem Asýrie [[Salmanassar III.|Salmanassarem III]]]] [185] => Majetek, který chrámy nashromáždily, jim zajistil hospodářskou a politickou moc. Kvůli ochraně před sousedními [[městský stát|městskými státy]] začaly okolo sebe stavět hradby a opevnění. Kvůli rostoucímu významu chrámů se jejich představitelé začali (od dob [[Sargon Akkadský|Sargona Akkadského]]) nazývat tituly jako „král Sumeru i Akkadu“ nebo „král čtyř světových stran“, čímž vyjadřovali snahu rozšířit svou vládu na co největší území. Navíc se nechávali ještě za svého života zbožšťovat.Klíma 1962, str. 73–74 a 76 [186] => [187] => [[Chammurapi]] (zhruba 1800 př. n. l.), nejvýznamnější vládce [[Starobabylonské období|starobabylonského období]], již vládl plně centralizované říši. Byl nejvyšším správcem, zákonodárcem, soudcem a vojenským velitelem. V této tradici pokračovali další babylonští a [[Asýrie|asyrští]] panovníci. V [[Novobabylonská říše|novobabylonském období]] došlo k oddělení panovníka od role velekněze, což posílilo postavení kněžstva. [188] => [189] => Někteří z panovníků Mezopotámie byly ženy, které vládly buď tak, že iniciativou překonávaly své manžely panovníky, nebo i samostatně. Mezi ně patří např. [[Kubaba]] a [[Semiramis]].Klíma 1962, str. 78–79 [190] => [191] => === Otroci === [192] => Otroctví bylo základním rysem mezopotámské společnosti. Právně se rozlišovalo mezi otroky v soukromých a veřejných službách, mezi otroky domácími (mezopotámskými) a cizími a mezi otroky narozenými v domě pána a pořízenými odjinud. Třída otroků se rozšiřovala např. o válečné zajatce, kteří byli původně zabíjeni, o dlužníky, kteří nebyli schopni uspokojit své věřitele, a o pachatele trestných činů.Klíma 1962, str. 80–83 Otroci bývali označováni, a to buď zavěšením tabulky, tetováním, oholením vlasů na přední polovině hlavy nebo propíchnutím uší (v Asýrii).Klíma 1962, str. 84–85 [193] => [194] => == Hospodářství == [195] => {{viz též|Nábytek Mezopotámie}} [196] => [[Soubor:Metal production in Ancient Middle East.svg|náhled|vlevo|Těžba ve starověkém blízkém východě. [[Arsen]] hnědě, [[měď]] červeně, [[cín]] šedě, železo zrzavě, zlato žlutě, stříbro bíle a [[olovo]] černě. Žlutá oblast značí výrobu arsenového bronzu, šedá cínového bronzu.]] [197] => [[Soubor:Hanging Gardens of Babylon.jpg|náhled|Umělecká představa [[Visuté zahrady Semiramidiny|Visutých zahrad Semiramidiných]] s [[Babylonská věž|Babylonskou věží]] v pozadí]] [198] => Mezopotámie měla spolu s [[Egypt]]em ve starověku nejlepší podmínky pro [[zemědělství]]. Bylo tam (a stejně tomu je v dnešním [[Irák]]u) [[kontinentální podnebí]] s velkými výkyvy teplot (zhruba od +50 [[Stupeň Celsia|°C]] do −5 °C). V únoru až březnu, kdy začínalo jaro, docházelo k rozvodnění Eufratu a Tigridu. Období sucha začínalo ke konci června a končilo v září.Klíma 1962, str. 90–93 [199] => [200] => Pole se nehnojila, protože to obstarávaly záplavy, a k setbě se využíval mimo jiné [[pluh]]. Nejúrodnější půda se nacházela v [[Babylonie|Babylonii]]. Hlavními obilninami v Mezopotámii byly [[ječmen]], který sloužil k přípravě potravin, [[pšenice dvouzrnka]], která sloužila k přípravě [[chléb|chleba]] a k výrobě [[pivo|piva]], a [[pšenice jednozrnka]]. Dále se tam pěstovaly např. [[sezam]], [[hrách setý]] a [[bob obecný|boby]]. [201] => [202] => [[Zahradnictví]] patřilo v Mezopotámii k oblíbeným aktivitám, přičemž [[ovocnářství]] převažovalo nad [[zelinářství]]m. Nejznámějším objektem z Mezopotámie týkajícím se zahradnictví jsou [[Visuté zahrady Semiramidiny]], jeden ze [[sedm divů světa|sedmi divů světa]]. Nejčastějším stromem Mezopotámie (v současnosti i [[Irák]]u) byla [[datlovník pravý|palma datlová]], dále se pak pěstovaly např. [[fíkovník]]y (hlavně na severu), [[réva vinná]], [[jabloň|jabloně]], [[hrušeň|hrušně]] a [[Mandloň obecná|mandlovníky]]. Ze zeleniny to byly např. [[česnek]], [[cibule kuchyňská|cibule]], [[Locika setá|salát]] nebo [[kopr vonný|kopr]].Klíma 1962, str. 94–96 [203] => [204] => Z dobytka se nejčastěji choval [[tur domácí]], který se využíval hlavně k [[orba|orbě]], k obsluze zavodňovacích zařízení a pro [[mléko]]. [[Hovězí maso]] bylo kvůli nákladnosti chovu drahé. Důležitý byl také chov [[koza|koz]] a [[ovce|ovcí]], z kterých se získávala vlna (ovce), srst (kozy), mléko a maso. Mezi další [[hospodářské zvíře|hospodářská zvířata]] patřily např. husy, kachny a kuřata; v pozdější asyrské době se začaly chovat i včely. Jako tažná zvířata se nejdříve využívali [[osel|osli]], od dob [[Kassité|kassitských]] panovníků pak [[kůň|koně]] a kříženci předchozích dvou [[mula|muly]]. Jako domácí mazlíčci nebo pomocníci pastýřů byli chování [[pes domácí|psi]]; někteří byli využíváni i k lovu. Do poloviny 2. tisíciletí př. n. l. hrál důležitou roli [[rybolov]].Oppenheim 2001, str. 47 [205] => [206] => [[Řemeslo|Řemeslníci]] se zpočátku soustředili na výrobu zemědělských nástrojů, od první poloviny 3. tisíciletí př. n. l. začalo docházet k rozšiřování výroby i do jiných oblastí (např. oblečení, nádobí, šperky, zbraně). Jedním z nejstarších řemesel bylo [[hrnčířství]]. V Mezopotámii byl nedostatek dřeva, kamene a kovů, jako materiál se používaly hlavně hlína, rákos, vlna, kůže a len.Klíma 1962, str. 101 [207] => [208] => == Náboženství == [209] => [[Soubor:Ancient ziggurat at Ali Air Base Iraq 2005.jpg|náhled|[[Zikkurat]] ve městě [[Ur (město)|Ur]]]] [210] => V náboženských představách obyvatel Mezopotámie se odrážely přírodní jevy, jejichž podstatu si nedovedli vysvětlit rozumem. Představy se projevovaly kultem bohyně-matky, jejíž sošky jsou známé již z 5. tisíciletí př. n. l. Základní přírodní síly byly zosobňovány a povyšovány na bohy. Ve 3. tisíciletí př. n. l. měli Sumerové několik set takových bohů, z nichž nejvýznamnější byli [[An (božstvo)|An]], bůh nebe, [[Enlil]], bůh země, a [[Enki]], bůh vody. Jednotlivá města měla své božské ochránce, jejichž význam vzrůstal a klesal s významem daného města.Klíma 1962, str. 119–120 [211] => [212] => Středem náboženského života byl chrám, jehož jádro bylo tvořeno obětním oltářem. Ten byl původně přístupný všem, později ale vznikla vrstva kněžích, kteří se považovali za prostředníky mezi bohy a lidmi. Kněží si postupem času vybudovali silný společenský a politický význam. Mezi náboženské stavby patřily [[zikkurat]]y, které měly zdůraznit menší vzdálenost kněží k bohům. Důležitou roli hrály chrámové slavnosti, z nichž nejvýznamnější byly novoroční svátky pořádané při jarní rovnodennosti.Klíma 1962, str. 123–124 [213] => [214] => Chrámy měly velký vliv na vzdělání, protože se u nich zakládaly archivy, knihovny a školy, kde se potomci vyšších vrstev učili čtení, psaní a základním vědním oborům.Klíma 1962, str. 126 První školy vznikaly v 1. polovině 3. tisíciletí př. n. l. a později byly zesvětštěny.Klíma 1962, str. 154 Mimo to se chrámy snažily pomáhat chudým, např. stanovováním spravedlivých standardů váhy a míry nebo poskytováním bezúročných půjček.Oppenheim 2001, str. 88 [215] => [216] => == Věda == [217] => [218] => === Matematika === [219] => V Mezopotámii byla známá [[desítková soustava|desítková]] i [[šedesátková soustava]], přičemž starší byla šedesátková. Znak pro [[nula|nulu]] se používal až v pozdně babylonských astronomických textech, ale ne na konci čísla, kde se místo toho vynechávalo místo nebo tam byly umístěny dva šikmé klíny. Používalo se sčítání a odčítání, násobení a dělení, zlomky, umocňování a odmocňování i rovnice [[Kvadratická rovnice|druhého]] a třetího stupně. [[Geometrie]] se využívala převážně na výměru polí a jiných nemovitostí, měření objemu košů a schránek atd., objevy ale naznačují, že se tehdejší odborníci zabývali i problémy [[Pythagorova věta|Pythagorovy věty]] a [[Eukleidovská geometrie|Eukleidovské geometrie]].Klíma 1962, str. 158–159 [220] => [221] => === Astronomie a astrologie === [222] => {{viz též|Babylónská astrologie}} [223] => Protože astronomická pozorování probíhala na [[zikkurat]]ech, podíleli se na nich převážně kněží. Jejich činnost často nebyla vědecká a namísto toho se zabývali [[astrologie|astrologií]]. Nicméně astronomové zjistili [[ekliptika|ekliptiku]] [[Slunce]] a oběžnou dráhu [[Měsíc]]e okolo [[Země]]. V 7. stol. př. n. l. dokázali předpovídat [[zatmění Měsíce]] a později i [[zatmění Slunce]]. Rozdělili lunární rok na 12 měsíců s 354 dny, k vyrovnání se solárním rokem byl do kalendáře vkládán přestupní měsíc. Od [[Stát 3. dynastie urské|3. dynastie urské]] začínal rok jarní [[rovnodennost]]í.Klíma 1962, str. 160–161 [224] => [225] => {{Citát v rámečku|Mezopotámské představy o Zemi jsou však poněkud fantastické ve srovnání s vysokým stupněm astronomických znalostí. Obyvatelé Mezopotámie považovali Zemi za dutou polokouli, nebe za větší polokulovitý poklop, který Zemi přikrývá a má tři patra; lidé mohou spatřit pouze první, největší, na němž se pohybují nebeská tělesa; u obzoru jsou hory Východu a Západu s branami, z nichž první otvírá Slunce ráno při svém nástupu celodenní pouti přes viditelnou klenbu nebes, druhou večer po jejím skončení. Nebeská klenba měla také okna, jimiž bozi sesílali déšť. Hvězdám jsou přikázány pevné dráhy a stanoviště.|Josef Klíma|Společnost a kultura starověké Mezopotámie}} [226] => [227] => === Lékařství === [228] => Z Mezopotámie se zachovalo množství [[lékařství|lékařských]] textů. Jedním druhem těchto textů jsou předpovědi, které se zabývaly vyhlídkami pacienta v určitých situacích (s určitými nemocemi), ale jen velmi zřídka se zabývaly léčbou.Oppenheim 2001, str. 170 Další texty zabývající se léčením pacientů vypovídají o využívaných lécích, kterými byly živočišné produkty, např. tuk, krev, mléko a kosti, a dále byliny, stonky, listy, kořeny a plody, které mohly být případně smíchány např. s pivem nebo medem. Některé se polykaly, jiné se přikládaly na tělo nebo se do něho dopravovaly [[čípek (léková forma)|čípkem]].Oppenheim 2001, str. 221 [229] => [230] => == Odkazy == [231] => [232] => === Reference === [233] => [234] => [235] => === Literatura === [236] => * {{Citace monografie [237] => | příjmení = Klíma [238] => | jméno = Josef [239] => | titul = Společnost a kultura starověké Mezopotámie [240] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [241] => | místo = Praha [242] => | rok = 1962 [243] => | počet stran = 212 [244] => | odkaz na autora = Josef Klíma (orientalista) [245] => }} [246] => * {{Citace monografie [247] => | příjmení = Oppenheim [248] => | jméno = A. Leo [249] => | titul = Starověká Mezopotámie [250] => | vydavatel = Academia [251] => | místo = Praha [252] => | rok = 2001 [253] => | počet stran = 329 [254] => | isbn = 80-200-0749-0 [255] => }} [256] => [257] => === Související články === [258] => * [[Sumer]] [259] => * [[Babylón]] [260] => * [[Asýrie]] [261] => * [[Blízký východ]] [262] => * [[Starověký Orient]] [263] => * [[Doba kamenná]] [264] => * [[Starověk]] [265] => * [[Šineár]] [266] => * [[Nábytek Mezopotámie]] [267] => * [[Transoxanie]] [268] => [269] => === Externí odkazy === [270] => * {{Wikislovník|heslo=Mezopotámie}} [271] => * {{Commonscat|Mesopotamia}} [272] => * {{en}} [http://www.mesopotamia.co.uk/ Mezopotámie] – stránky [[Britské muzeum|Britského muzea]] [273] => * {{en}} [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/376828/history-of-Mesopotamia History of Mesopotamia] na [[Encyclopædia Britannica|Britannice]] [274] => [275] => {{Autoritní data}} [276] => {{Portály|Starověk|Historie}} [277] => [278] => [[Kategorie:Mezopotámie| ]] [279] => [[Kategorie:Starověké dějiny Iráku]] [280] => [[Kategorie:Zaniklé státy Asie]] [] => )
good wiki

Mezopotámie

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Seleukovská říše','Babylonie','Sumer','Asýrie','Kassité','Babylón','Stát 3. dynastie urské','Irák','Arabové','637','Parthové','Peršané'

637

Arabové

Asýrie

Babylón

Babylonie

Irák

Kassité

Parthové

Peršané

Sumer