Array ( [0] => 14730242 [id] => 14730242 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Moldavané [uri] => Moldavané [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Moldavané jsou etnická skupina považovaná za obyvatelstvo historického území Moldavska, které se nachází na území dnešního východního Moldavska a severního Rumunska. Termín "Moldavané" se někdy používá pro označení obyvatel dnešního státu Moldavsko a pro všechny obyvatele rumunské historické provincie Moldávie. Moldavané mají slovanské, východoslovanské a rumunsko-slovanské kořeny. Historicky byli ovlivňováni především slovanskými národy, zejména Ukrajinci a Rusy, ale také Rumuny a Turkotatarskými kmeny. Moldavština, což je jedna z rumunských dialektů, je hlavním jazykem, kterým se Moldavané dorozumívají mezi sebou, ale v zemi je také rozšířen ruština. Moldavská kultura a tradice jsou podobné rumunským, ale mají také silné vlivy ruské kultury. Mezi typické atributy moldavské kultury patří lidové písně, tance a různé řemeslné výrobky. Religiózní přesvědčení Moldavanů jsou převážně pravoslavná, ale existuje také menší počet moldavských muslimů a Židů. Moldavané mají vlastní tradice a festivaly, jako například "Martisor" a "Hora", které jsou součástí jejich kulturního dědictví. V současné době se Moldavané potýkají s různými sociálními a politickými problémy, včetně korupce, chudoby a emigrace do zahraničí. Moldavsko také čelí napětí a konfliktu kvůli separatistickým snahám v Pridněstroví. Moldavané v Rumunsku mají obecně lepší ekonomické a sociální podmínky než jeho obyvatelé v Moldavsku. Moldavané hrají důležitou roli v historii a rozvoji Moldavska a Moldavské republiky. Přestože jsou etnicky a kulturně rozmanití, mají společné kořeny a společný cíl uchovat a rozvíjet svou identitu a kulturu. [oai] => Moldavané jsou etnická skupina považovaná za obyvatelstvo historického území Moldavska, které se nachází na území dnešního východního Moldavska a severního Rumunska. Termín "Moldavané" se někdy používá pro označení obyvatel dnešního státu Moldavsko a pro všechny obyvatele rumunské historické provincie Moldávie. Moldavané mají slovanské, východoslovanské a rumunsko-slovanské kořeny. Historicky byli ovlivňováni především slovanskými národy, zejména Ukrajinci a Rusy, ale také Rumuny a Turkotatarskými kmeny. Moldavština, což je jedna z rumunských dialektů, je hlavním jazykem, kterým se Moldavané dorozumívají mezi sebou, ale v zemi je také rozšířen ruština. Moldavská kultura a tradice jsou podobné rumunským, ale mají také silné vlivy ruské kultury. Mezi typické atributy moldavské kultury patří lidové písně, tance a různé řemeslné výrobky. Religiózní přesvědčení Moldavanů jsou převážně pravoslavná, ale existuje také menší počet moldavských muslimů a Židů. Moldavané mají vlastní tradice a festivaly, jako například "Martisor" a "Hora", které jsou součástí jejich kulturního dědictví. V současné době se Moldavané potýkají s různými sociálními a politickými problémy, včetně korupce, chudoby a emigrace do zahraničí. Moldavsko také čelí napětí a konfliktu kvůli separatistickým snahám v Pridněstroví. Moldavané v Rumunsku mají obecně lepší ekonomické a sociální podmínky než jeho obyvatelé v Moldavsku. Moldavané hrají důležitou roli v historii a rozvoji Moldavska a Moldavské republiky. Přestože jsou etnicky a kulturně rozmanití, mají společné kořeny a společný cíl uchovat a rozvíjet svou identitu a kulturu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Moldavané
''Moldoveni'' [2] => | obrázek = Map of the Moldavian Diaspora in the World.svg [3] => | popisek = Moldavská diaspora [4] => | populace = '''[[Circa|c.]] 3,4 milionu'''Toto číslo zahrnuje všechny sebou označené Moldavany, podle oficiálních údajů zijící v moldavské republice a dalších zemí bývalého Sovětského svazu, stejně jako některé občany Moldavské republiky žijící v zahraničí bez ohledu na etnický původ. Zbytek, asi 5 milionů rumunských mluvčích žijí na území bývalého moldavského knížectví, se označují jako Rumuni (podle oficiálních údajů) a jaou počítáni mezi [[Rumuni|Rumuny]] [5] => | původ = [6] => | regiony = {{vlajka a název|Moldavsko}}
2 741 849 (2004) (včetně [[Podněstří]])[http://www.statistica.md/public/files/Recensamint/Recensamintul_populatiei/vol_1/6_Nationalitati_de_baza_ro.xls 2004 census results] [7] => | region1 = {{vlajka a název|Ukrajina}} [8] => | pop1 = 258 619 (2001) [9] => | ref1 = {{cite web |1= |url=http://www.ukrcensus.gov.ua/eng/results/nationality_population/nationality_1/s5/?botton=cens_db&box=5.1W&k_t=00&p=60&rz=1_1&rz_b=2_1 |title=The distribution of the population by nationality and mother tongue |year=2001 |work=All-Ukrainian population census |publisher=[[State Statistics Committee of Ukraine]] |accessdate=15 February 2012 |deadurl=ano |archiveurl=https://web.archive.org/web/20080130163603/http://www.ukrcensus.gov.ua/eng/results/nationality_population/nationality_1/s5/?botton=cens_db&box=5.1W&k_t=00&p=60&rz=1_1&rz_b=2_1 |archivedate=2008-01-30 |dead-url=yes |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2016-03-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080130163603/http://www.ukrcensus.gov.ua/eng/results/nationality_population/nationality_1/s5/?botton=cens_db&box=5.1W&k_t=00&p=60&rz=1_1&rz_b=2_1 |datum archivace=2008-01-30 }} [10] => | region2 = {{vlajka a název|Rumunsko}} [11] => | pop2 = 161 846 [12] => | ref2 = {{cite web |url=http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do |title=Population on 1 January by age group, sex and country of birth |work=Eurostat |access-date=2018-12-07 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141006122431/http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do |archive-date=2014-10-06 |url-status=dead }} [13] => | region3 = {{vlajka a název|Rusko}} [14] => | pop3 = 156 400 [15] => | ref3 = {{cite web |url=http://www.perepis-2010.ru/results_of_the_census/tab5.xls |title=4.1. National composition of population|year=2010 |work=2010 All-Russia Population Census. Basic Results |publisher=Russian Federal State Statistics Service|access-date=15 February 2012}} [16] => | region4 = {{vlajka a název|Itálie}} [17] => | pop4 = 142 583 [18] => | ref4 = {{cite web|url=http://demo.istat.it/altridati/noncomunitari/2011/tab.1_2011.xls|format=XLS|title=Istituto nazionale di statistica latest figures at 131,000|date=2010-12-31|website=Demo.istat.it|access-date=2017-08-02}} [19] => | region5 = {{vlajka a název|Španělsko}} [20] => | pop5 = 17 426 [21] => | ref5 = {{cite web|url=http://www.ine.es/jaxi/tabla.do?path=/t20/e244/avance/p01/l0/&file=03008.px&type=pcaxis&L=0|title=Población extranjera por sexo, edad (grupos quinquenales) y país de nacionalidad|website=Ine.es|access-date=2 August 2017}} [22] => | region6 = {{vlajka a název|Kazachstán}} [23] => | pop6 = 14 245 [24] => | ref6 = {{Citace elektronického periodika |titul=Ethnic composition, religion and language skills in the Republic of Kazakhstan |url=http://www.stat.kz/p_perepis/Documents/%D0%9D%D0%B0%D1%86%20%D1%81%D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2.rar |datum přístupu=2021-06-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110723084232/http://www.stat.kz/p_perepis/Documents/%D0%9D%D0%B0%D1%86%20%D1%81%D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2.rar |datum archivace=2011-07-23 |nedostupné= }} [25] => | region7 = {{vlajka a název|Portugalsko}} [26] => | pop7 = 13 586 [27] => | ref7 = {{cite web|url=http://sefstat.sef.pt/Docs/Rifa_2011.pdf |title=Archived copy |access-date=April 1, 2013 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20140929032627/http://sefstat.sef.pt/Docs/Rifa_2011.pdf |archive-date=September 29, 2014 }} [28] => | region8 = {{vlajka a název|Francie}} [29] => | pop8 = 13 000 [30] => | ref8 = https://www.diplomatie.gouv.fr/fr/dossiers-pays/moldavie/presentation-de-la-moldavie/ [31] => | region9 = [32] => | pop9 = [33] => | ref9 = [34] => | region10 = [35] => | pop10 = [36] => | ref10 = [37] => | jazyky = [[rumunština]] [38] => | náboženství = '''† [[Pravoslaví]]'''
náležicí k [[Moldavská pravoslavná církev|moldavské pravoslavné církvi]] (pod ruskou pravoslavnou církví)
nebo k Metropolí Besarábie (pod [[Rumunská pravoslavná církev|rumunskou pravoslavnou církví]]). [39] => | příbuzní = [[Rumuni]], [[Valaši (severní Karpaty)|Valaši]], [[Arumuni]] [40] => | poznámky = [41] => }} [42] => '''Moldavané''' ([[Moldavština|moldavsky]]/[[rumunština|rumunsky]] ''Moldoveni''; [[cyrilice|cyrilicí]] oficiálně používanou pouze v separatistickém [[Podněstří]] Молдовень) jsou východorománský národ žijící v jihovýchodní Evropě, jehož dějiny jsou úzce spjaté s dějinami [[Rumuni|Rumunů]], s nimiž bývá často ztotožňován; některé státy, instituce, úřady či vědecké studie (především rumunské) rumunskou a moldavskou národnost nerozlišují. Moldavané obývají dnes dva státy: [[Moldavsko|Moldavskou republiku]] a mezinárodně neuznanou [[Podněstří|Podněsterskou moldavskou republiku]], která vyhlásila nezávislost na Moldavské republice v roce [[1991]]. [43] => [44] => Hlavní část historického území Moldavska patří [[Rumunsko|Rumunsku]]. Na tomto území moldavská národní identita skoro úplně podlehla rumunské. Rozdíl mezí Moldavany a Rumuny je latentní, mnoho lidí se označuje (auto-identifikuje etnicky) jako Moldavané a Rumuni současně. Moldavané se liší od Rumunů tradici vlastní státnosti, bohatším ruským kulturním dědictvím a některými jazykovými specifiky: větší archaičnosti jazyka, přízvukem a mluvnici, která obsahuje větší počet slov slovanského původu. V Moldavské republice, oproti Rumunsku, se do konce 20. století používala cyrilice, abeceda, která dnes je používaná jen v podněsterském Moldavsku. Část Moldavanů mluví rusky a ukrajinsky. Moldavané mají s Rumuny společné částečně etnogenezi, jazyk, více než 150 let státních dějin a pravoslaví, ke kterému se hlásí většina Moldavanů i Rumunů. Pojem '''Moldavané''' má tedy dva významy: může označovat rumunské obyvatele celé [[Moldávie]] (tedy moldavské, rumunské i ukrajinské části), stejně jako etnickou skupinu o zhruba 3 200 000 příslušnících obývající především dnešní [[Moldavsko]] (69,6 %) a považujících se za samostatný národ. [45] => [46] => Moldavané vedle Moldavska a Rumunska žijí jako původní obyvatelé na [[Ukrajina|Ukrajině]], v historických oblastech: [[Bukovina (země)|Bukovina]], pobřeží Černého moře ([[Oděská oblast]]), [[Záporoží]] a [[Podolí (země)|Podolí]]. Tradičními místy, která Moldavané vybírali v minulosti pro exil, byly: [[Polsko]] (zvlášť [[Ruské vojvodství]] s hlavním městem [[Lvov]]em – dnes Ukrajina), [[Rusko]], [[Řecko]], [[Istanbul]] (dříve Konstantinopol), [[Paříž]], [[Sedmihradsko]] a [[Budapešť]]. V současnosti se Moldavané nejčastěji rozhoduji pro exil v Rumunsku, ve velkých městech Ruska – hlavně v [[Moskva|Moskvě]] a [[Petrohrad]]ě, ve [[Francie|Francii]], [[Itálie|Itálii]] a [[Španělsko|Španělsku]]. Moldavané žijí také v [[Kazachstán]]u – jsou to většinou potomci odpůrců stalinistického režimů deportovaných z Moldavska . [47] => [48] => == Původ Moldavanů (etnogeneze) == [49] => [[Soubor:Major ethnics groups in Moldova 1989.jpg|náhled|Mapa etnická Moldavské republiky. Mapa připravená vládou Spojených států]] [50] => Příchod východoslovanských kmenů – Uličů, Tiverců i Bílých Chorvatů – ovlivnil území Moldavska už v raném středověku slovanskou kulturou. V [[9. století]] bylo území Moldavska připojeno ke [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]], potom se také dostalo pod nadvládu Haličské Rusi. Odtud pochází starý název země „Valašsko-Rusko“ (rumunsky ''Vlaho-Rusia''), oproti [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]], které bylo obdobným způsobem pojmenované „Valašsko-Uhersko“ (rumunsky ''Vlaho-Ungaria'') a Valašska „Valašsko-Bulharsko“ (rumunsky ''Vlaho-Bulgaria''). [51] => [52] => Od začátku [[14. století]] se do Moldavska začaly stěhovat románské kmeny [[Valaši (národ)|Valachů]] (odtud někteří z nich pokračovali dále směrem podél [[Karpaty|Karpat]], kudy došli do [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko|Slezska]]). V zemi narazily na nečetné slovanské obyvatelstvo, s kterým se začaly asimilovat. Sám původ Valachů není příliš jasný. Pojem Valach znamená kočovného pastevce, jeho význam je tedy spíš ekonomický než etnický. Zpočátku se tak nazývalo pouze albánské a východorománské obyvatelstvo, později také Slované, kteří převzali od „pravých Valachů“ kočovný, pastevecký způsob života. Mezí těmito pastevci se dlouho nevytvořily větší sociální rozdíly spojené se vznikem vládnoucí vrstvy, která by svým postavením vysoce předčila ostatní. Valaši žili jako poddaní střídajících se říší – [[Byzantská říše|Byzance]], [[Bulharsko|Bulharska]], [[Rusko|Ruska]], [[Uhersko|Uher]] či [[Srbsko|Srbska]]. Jelikož se však nezdržovali ve stálých sídlech, byli asi ve velké míře ušetřeni státních zásahů. To však také napomáhalo tomu, že si uchovávali archaický způsob života, že zůstali rozděleni na řadu čeledí a drobných kmenů a že po dlouhou dobu nevytvořili žádné státní útvary. Archaické, krajně patriarchální společnosti Valachů představujících magický (mytický) typ kultury, byly silně uzavřené, odolné vůči asimilačním procesům. Mimo „valašský“ typ ekonomiky mají Rumuni a Moldavané společné s [[Albánci|Albáncí]] některé jazykové prvky. Existuje teorie, že předkové Moldavanů a Rumunů mohli být Albánci romanizovaní v době římského impéria. [53] => [54] => Do [[18. století]] měl moldavský stát charakter románsko-slovanský. Úředním jazykem byla [[staroslověnština]] (později také [[řečtina]]) a románské texty byly psané „slovanskou abecedou“ – [[cyrilice|cyrilici]] do poloviny [[19. století]]. Většina moldavských topografických názvů (měst, vesnic) je slovanského původu. [55] => [56] => === Dějiny Rumunů a Moldavanů === [57] => [[Soubor:Moldova 1483 EnglishPNG.png|náhled|[[Moldavské knížectví]] v 15. století]] [58] => [[Soubor:Ethnic map of Chernivtsi region 1980.png|náhled|Národnosti v [[Černovická oblast|Černovické oblasti]] (Ukrajina), Moldavani zeleně]] [59] => [[Soubor:Bugeac-etnic.png|náhled|[[Budžak]] (Ukrajina) s Moldavany, zeleně]] [60] => V 17. století se mnoho významných moldavských [[bojar]]ů rozhodlo pro exil v katolickém [[Polsko|Polsku]]. Zde většinou studovali v církevních jezuitských školách, kde byl kladen důraz na latinské prvky v jazyce moldavského obyvatelstva. Propagace „latinského, římského původu“ ležela na srdci katolickému kléru, poskytovala totiž možnost potlačovat řeckou, respektive slovanskou ortodoxii. Pro Moldavany byla atraktivní tím, že zvyšovala jejich prestiž jako národa, mohli se stavět jako „rovnocenní“ nebo „více cenní“ ve vztahu k okolním národům. Slovo „Rumun“ znamená doslovně „Říman“. [61] => [62] => Prvním mezí Moldavany a Valachy, kdo poukázal na latinský původ moldavštiny, byl moldavský bojar [[Grigore Ureche]] ([[1590]]–[[1647]]). Ureche vystudoval svobodná umění na jezuitské škole ve Lvově. V části úvodu do svého „Letopisu Moldavska“ (napsán [[1642]] až [[1647]], ''Letopișețul Țării Moldovei''), kterou pojmenoval „O našem moldavském jazyce“, hlásá a na příkladech dokládá latinský původ moldavštiny (což platí i pro rumunštinu). V tradici pokračoval [[Miron Costin]] ([[1633]]–[[1691]]), který nabyl vzdělání v jezuitské koleji v polském městečku Bar poblíž moldavských hranic. Jeho nedokončené pojednání „O moldavském národě“ ([[1686]]–[[1691]], ''De neamul Moldovenilor'') je polemicky zaměřenou monografií o původu Moldavanů a Valachů a jejich jazyka. Costin byl přesvědčen, že Moldavané a Valaši pocházejí přímo od římských kolonizátorů. Vrcholným dílem tohoto období je latinsky psaná „Kronika starobylosti Rumuno-Moldo-Valachů“ ([[1717]], ''Hronicul vechimii romano-moldo-vlahilor'') moldavského knížete [[Dimitrie Cantemir]]a ([[1673]]–[[1723]]). V své kronice Cantemir obhajuje domněnku o čistě římském původu Moldavanů a Valachů, avšak na druhé straně posuzuje kontinuitu romanizovaného obyvatelstva v bývalé Dácii. Stejně jako Miron Costin považuje Moldavany za část většího „římského národa“. [63] => [64] => Rumunsko (Romania)je poměrně mladý název. Objevil se teprve v 19. století jako politický program a má vyjadřovat myšlenku, že jazyk a kultura valašského a moldavského obyvatelstva jsou „románské“, tj. že pochází od Říma. Z národně-politického hlediska byl pojem „Rumunsko“ spjat s požadavkem, aby všechno románské obyvatelstvo v východní Evropě žilo v jednom státě. V roce [[1862]] název země „Spojená knížectví Moldavska a Valašska“ byl změněn na „[[Rumunské knížectví]]“. Nově vzniklý národ měl svoji vlastní mytologii. Rumuni se považovali za přímé potomky starobylých Římanů. Časem toto „přání” nevydrželo historické kritiky. Jiným, novějším mýtem je odvozování původu Rumunů od starobylých Dáků, kteří měli podlehnout romanizaci. I tento názor měl politický význam, protože měl potvrzovat prvenství Rumunů na sporných územích. Předpoklad, že Rumuni a [65] => Moldavané pocházejí od romanizovaných Dáků rovněž není snadné vědecky obhájit, a to z několika důvodů: [66] => [67] => a) území Moldavska nikdy nebylo součástí římského impéria [68] => [69] => b) vláda Římanů v Dácii trvala 165 let, tj. méně než v ostatních provinciích, kde obyvatelstvo podlehlo romanizaci, i méně než v provinciích, jejichž obyvatelstvo romanizaci nepodlehlo, kupříkladu v Británii [70] => [71] => c) podle římských zdrojů římské obyvatelstvo bylo evakuováno z Dácie kvůli náporu germánských kmenů [72] => [73] => d) germánské kmeny, které žily na území Dácie, by po evakuaci Římanů musely po sobě [74] => nechat nějaké stopy v jazyce místního obyvatelstva; v rumunštině/moldavštině takový vliv chybí [75] => [76] => e) moldavský/rumunský jazyk má některé společné vlastnosti s albánštinou [77] => [78] => f) moldavský a rumunský folklór je na mnoho místech podobný albánskému a řeckému. [79] => [80] => Rumunská národní identita vznikala v opozici vůči Slovanům a Maďarům. Rumunští národní a jazykoví buditelé, kupříkladu [[Gheorghe Lazăr]] ([[1779]]–[[1823]]), sáhli k antice a zdůrazňovali latinský charakter svého jazyka a kultury „uprostřed slovanského moře“. Pozdně římská Dácie je prohlášena za zárodečnou buňku rumunství, císař [[Traianus]] postoupil na místo zakladatele rumunských dějin. Lazăr vytvořil nepřerušenou kontinuální linii od Dáků až k dnešnímu Rumunsku. V 20. století byla hypotéza „o dácko-římském původu“ rozšířena i na předřímské Dáky. To má zdůvodnit teorii o autochtonii, o původním „rumunském“ obyvatelstvu na území celého dnešního Rumunska a Moldavska. [81] => [82] => == Problém: Moldavané a Rumuni == [83] => Problém uznání Moldavanů jako samostatného národa (a zároveň [[moldavština|moldavštiny]] jako od rumunštiny odlišného jazyka) je poměrně nový a zejména v [[Rumunsko|Rumunsku]] a [[Moldavsko|Moldavsku]] je velmi citlivý a ožehavý. Před rokem [[1922]], kdy na území [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] vznikla Moldavská autonomní republika ([[Podněstří]]), moldavská národní identita skoro úplně podlehla rumunské. Obyvatelé historického území Moldavska se většinou hlásili k rumunské národnosti. V roce [[1940]] Sovětský svaz připojil ke svému území [[Besarábie|Besarábii]] (zhruba území dnešního Moldavska), která byla v roce [[1918]] odtržena od Ruska a připojena k Rumunsku. Protože chtěl Sovětský Svaz zpřetrhat svazky nově dobytého území s Rumunskem, „uměle probouzel“ národnost Moldavanů a přiměl obyvatele, aby se k ní hlásili (to platilo i pro románské obyvatelstvo žijící na Ukrajině a v jiných svazových republikách). Po rozpadu SSSR se v Rumunsku očekávalo, že se Moldavané vrátí k rumunské národní identitě; k tomu však nedošlo a nedochází – Rumuni jsou tak v dnešním Moldavsku oficiálně v menšině (2%, [[2004]]), zatímco podíl Moldavanů činí 69,6 %. [84] => [85] => == Osobnosti == [86] => Zakladatelem moldavské vzdělanosti byl v 16. století [[Grigore Ureche]], který ve své kronice ''Letopiseţul Ţării Moldovei'' poprvé zaznamenal existenci moldavského jazyka a jeho románského původu. Významným politologem a odborníkem na geopolitiku je [[Oleg Serebrian]]. [87] => [88] => V Moldavsku se narodil slavný básník [[Mihai Eminescu]] a jeden z nejslavnějších klavíristů historie [[Anton Rubinstein]]. V Sovětském svazu se prosadil filmový režisér [[Emil Loteanu]], v Rumunsku básník [[Grigore Vieru]]. Nejpřekládanějším současným moldavským autorem ve světě je [[Ion Druce]]. V populární hudbě se proslavila disco kapela [[O-Zone]] tvořená trojicí [[Dan Bălan]], [[Radu Sîrbu]] a [[Arsenie Todiraş]]. Dětskou pěveckou hvězdou je [[Cleopatra Stratan]]ová. [89] => [90] => Moldavským národním hrdinou je kníže [[Štěpán III. Veliký]], který statečně vzdoroval Turkům, Polákům i Uhrům. Prvním prezidentem samostatného Moldavska byl [[Mircea Snegur]]. Druhým byl [[Petru Lucinschi]]. Třetím [[Vladimir Voronin]], který se tak stal prvním demokraticky zvoleným komunistickým prezidentem od pádu Berlínské zdi. Současným, čtvrtým prezidentem je [[Nicolae Timofti]]. Premiéry byli [[Mircea Druc]], [[Valeriu Muravschi]], [[Andrei Sangheli]], [[Ion Ciubuc]], [[Ion Sturza]], [[Dumitru Braghiș]], [[Vasile Tarlev]], [[Zinaida Greceanîi]], [[Vlad Filat]], [[Iurie Leancă]], [[Chiril Gaburici]] a [[Valeriu Streleț]]. Významnou figurou ruské občanské války byl [[Grigorij Ivanovič Kotovskij]]. [91] => [92] => K nejúspěšnějším sportovcům samostatného Moldavska patří vzpěrači [[Cristina Iovu]], [[Anatolie Cîrîcu]] či [[Sergei Mureiko]]. Také lukostřelkyně [[Natalia Valeeva]]. [93] => [94] => === Další známí Moldavané === [95] => [[Dimitrie Cantemir]], [[Mihail Sadoveanu]], [[Vasile Stati]], [[Antioch Cantemir]] [96] => [97] => Soubor:Stefan cel Mare.jpg|Štěpán Veliký / ''Ștefan cel Mare'' [98] => Soubor:Dimitrie Cantemir - Foto01.jpg|Dimitrie Cantemir [99] => Soubor:Eminescu.jpg|Mihai Eminescu [100] => Soubor:Kotovsky.jpg|Grigore Kotovski [101] => Soubor:Vladimir Voronin 2006.jpg|Vladimir Voronin [102] => [103] => [104] => == Odkazy == [105] => [106] => === Související články === [107] => * [[Besarábie]] [108] => * [[Moldavsko]] [109] => * [[Moldávie]] [110] => * [[Podněstří]] [111] => * [[Rumunsko]] [112] => * [[Rumunština]] [113] => * [[Sovětský svaz]] [114] => [115] => === Bibliografie === [116] => * Cantemir, Dimitrie: Descriptio Moldaviae (1716). [117] => * Heintz, Monica (ed.): Stat slab, cetățenie incertă studii despre Republica Moldova (Bukurešť: Curtea Veche, 2007). [118] => * King, C.: The Moldovans: Romania, Russia and the Politics of Culture (Hoover Institution Press, 2000). [119] => * Stati, Vasile: Dicționar moldovenesc-românesc (Kišiněv: Tipografia Centrală, 2003). [120] => [121] => === Reference === [122] => [123] => [124] => === Externí odkazy === [125] => * {{Commonscat}} [126] => * [http://www.moldova.md/ oficiální strana Moldavské republiky] {{Wayback|url=http://www.moldova.md/ |date=19990125101338 }} [127] => * [http://www.pridnestrovie.net/ pridnestrovie.net] [128] => {{Autoritní data}} [129] => [130] => [[Kategorie:Moldavané| ]] [131] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Rusku]] [132] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Moldavsku]] [133] => [[Kategorie:Národy Evropy]] [] => )
good wiki

Moldavané

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Podněstří','Moldavsko','Rumunsko','Sedmihradsko','Dimitrie Cantemir','rumunština','cyrilice','1647','Sovětský svaz','1691','Rumuni','Grigore Ureche'

1647

1691

Cyrilice

Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9.

Moldavsko

Moldavsko je česká obec ležící v okrese Znojmo, kraji Jihomoravském.

Podněstří

Podněstří je území v Moldavské republice, které se nachází na východě země.

Rumuni

Romunové jsou etnická skupina, žijící převážně v Rumunsku.

Rumunsko

Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu.

Rumunština

Sedmihradsko