Array ( [0] => 15523007 [id] => 15523007 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nebe [uri] => Nebe [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=náboženském pojmu}} [1] => [[Soubor:Paradiso Canto 31.jpg|náhled|[[Dante Alighieri|Dante]] a [[Beatrice Portinari|Beatrice]] čekají před vstupem do nebe; ilustrace [[Gustave Doré|Gustava Doré]] k ''[[Božská komedie|Božské komedii]]'']] [2] => Jako '''nebe''', '''nebesa''' či '''firmament''' se označuje místo či stav blaženosti mimo tento svět, kde podle některých [[náboženství]] dlí [[Bůh]], nadpřirozené bytosti ([[andělé]]), případně i [[duše]] lidí, kteří do nebe budou přijati. Nebe se obvykle umísťuje nahoře, nad [[obloha|oblohu]]. V [[Nový zákon|Novém zákoně]] se píše o Ježíšově [[Království Boží|nebeském království]], kam budou lidé vzkříšeni po konci světa. V Apoštolském vyznání víry je uvedeno vzkříšení celých lidí, tedy s duší i tělem. [3] => [4] => Opakem nebe je [[peklo]], místo zavržení a utrpení. [5] => [6] => Bible však slovem ''nebe'' označuje i vše, co je nad zemí, a jeho stvořením celá začíná: [7] => {{Citát|Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.|{{Citace bible|Gn|1|1}}}} [8] => [9] => Nebe je někdy, především v křesťanském kontextu, označováno jako firmament. Toto slovo vychází z [[latina|latinského]] ''firmamentum'' „pevný, tvrdý (objekt)”, které je [[kalk]]em z [[Starořečtina|řeckého]] ''steréōma'' (στερέωμᾰ) stejného významu. To je zase překladem [[Hebrejština|hebrejského]] ''ráqía'' (רָקִ֫יעַ), pravděpodobně ve významu „rozloha, plocha“, či specifičtěji něco co vzniká natáhnutím (jako stan) nebo vytepáním (jako kovový plech). V [[Syrština|syrštině]] však totéž slovo znamená „učinit pevným, učinit tvrdým“, což vedlo k mylnému překladu.{{Citace elektronické monografie [10] => | příjmení = [11] => | jméno = [12] => | odkaz na autora = [13] => | titul = Firmament [14] => | url = https://www.etymonline.com/word/firmament#etymonline_v_5970 [15] => | datum vydání = [16] => | datum aktualizace = [17] => | datum přístupu = 28.02.2022 [18] => | vydavatel = Online Etymology Dictionary [19] => | jazyk = en [20] => }} [21] => [22] => == Pevné nebe == [23] => [24] => Ráqia v [[Judaismus|judaismu]] tvoří bariéru mezi „vodami dole“, tedy pozemskými, a „vodami nahoře“, tedy vodou v oblacích, létají v ní ptáci a pohybují se v ní nebeská tělesa. O přesné povaze jejího materiálu se vedou diskuse. Biblista Paul H. Seely se domnívá, že víra v pevné nebe je všeobecná, naopak biblista Gregory Bale myšlenku, že tato představa je univerzální, zpochybňuje. Poukazuje na to, že například často uváděný babylónský mýtus o vzniku nebes z těla [[Tiamat]] nehovoří o tom, že nebesa byla nutně pevná – Tiamat totiž zosobňovala moře. Taktéž poukazuje na fakt, že nebeská tělesa se pohybují různou rychlostí, což činí víru v to, že jsou uložena v pevné látce, nepravděpodobnou. Spíše než jako pevná tak byla nebesa chápána jako rozprostřená, jak ukazuje hebrejská etymologie. Biblista Paul Kissling poukazuje na to, že Bible používá poetický, nikoliv doslovný jazyk, a slovo ráqía je zkrátka jedním z výrazů pro nebesa, jinak označovaná jako ''šamajim'', a není nijak přesně specifikována povaha tohoto nebe.{{Citace elektronické monografie [25] => | příjmení = Brower [26] => | jméno = Rick [27] => | odkaz na autora = [28] => | titul = What Was The Raqia'? [29] => | url = https://www.academia.edu/19148460/What_Was_The_Raqia [30] => | datum vydání = [31] => | datum aktualizace = [32] => | datum přístupu = 13.4.2022 [33] => | vydavatel = [34] => | jazyk = [35] => }} [36] => [37] => Představa o široké rozšířenosti motivu pevného nebe se do akademické prostředí dostala díky práci asyrologa [[Peter Jensen (orientalista)|Petera Jensena]], který v roce 1890 na základě [[Stvoření světa|kosmogonického]] babylónského textu [[Enúma eliš|Enúma Eliš]] zabýval stvořením ''Himmelswölbung'' „nebeské klenby“. Tato klenba měla být pevná či kovová a v duchu [[panbabylonismus|panbabylonismu]] se předpokládalo že k [[Židé|Židům]] se dostal tento motiv z [[Mezopotámie]]. V roce [[1975]] však asyrolog [[Wilfred G. Lambert]] došel k závěru, že v originálních textech motiv nebeské klenby, natož pevné nebeské klenby, chybí. [38] => [39] => Podle [[Tomáš Akvinský|Tomáše Akvinského]] lze slovo ráqía, respektive firmament, vykládat dvěma způsoby. Může se buď jednat o hvězdná nebesa, o jejichž povaze se přou filosofové. Podle některých, jako byl [[Empedoklés]], se skládají ze všech čtyř živlů v harmonickém souladu; podle [[Platón]]a z ohně, a podle Aristotela z pátého živlu: [[Éter (živel)|éteru]]. Nebo se může jednat o nebe, kde se tvoří oblaka a které vyniká pevností a hustotou svého ovzduší. Existovali také učenci, kteří považovali vody nad nebesy za pevné, například [[svatý Jeroným]] nebo [[Beda Ctihodný]]. Druhá skupina učenců, během středověku významnější, tvrdila, že jsou tekuté. Zahrnovala například [[Svatý Ambrož|svatého Ambrože]], [[Jan z Damašku|Jana z Damašku]] nebo [[Alexander z Halesu|Alexandra z Halesu]]. V případě, že se hovořilo o nadnebeských vodách jako o „křišťálových“, naráželo se spíše na jejich průzračnost a určitou neměnnost, nikoliv na jejich tvrdost. [40] => [41] => Historik vědy [[Edward Grant]] upozornil též na to, že když středověcí autoři hovoří o pevnosti nebes, nemusejí mít nutně na mysli i jejich tvrdost či neprostupnost. V duchu Aristotelova myšlení dokonce nejde mluvit o materiálu nebes jako o tvrdém či naopak kapalném, protože takové vlastnosti existují pouze u pozemských věcí. [42] => [43] => == Odkazy == [44] => [45] => === Reference === [46] => [47] => [48] => === Související články === [49] => * [[Nebesa (Čína)]] [50] => === Externí odkazy === [51] => * {{Commonscat}} [52] => * {{Wikicitáty|téma=nebe}} [53] => * {{Wikislovník|heslo=nebe}} [54] => [55] => {{Pahýl}} [56] => {{Posmrtný život}} [57] => {{Autoritní data}} [58] => {{Portály|Křesťanství|Islám}} [59] => [60] => [[Kategorie:Nebe| ]] [61] => [[Kategorie:Křesťanská teologie]] [62] => [[Kategorie:Posmrtný život]] [63] => [[Kategorie:Legendární místa]] [] => )
good wiki

Nebe

Božské komedii Jako nebe, nebesa či firmament se označuje místo či stav blaženosti mimo tento svět, kde podle některých náboženství dlí Bůh, nadpřirozené bytosti (andělé), případně i duše lidí, kteří do nebe budou přijati. Nebe se obvykle umísťuje nahoře, nad oblohu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.