Array ( [0] => 14755248 [id] => 14755248 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Oligocén [uri] => Oligocén [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Oligocén''' (33,9 [[Annum|Ma]] – 23 Ma před současností) je geologická epocha v spadající do [[Geologická éra|geologické éry]] [[Kenozoikum|kenozoika]] a to do její nejstarší [[Geologická perioda|periody]] [[paleogén]]u. Název oligocén byl odvozen od starořeckých adjektiv „ὀλίγος“ ''(oligos)'' (doslova „nečetný, málo“) a „καινός“ ''(kainos)'' — jež bylo latinizováno na ''„caenus“'' —, znamenajícího „nový“, úhrnem tedy něco jako „málo nového, málo současného“.[http://www.etymonline.com/index.php?allowed_in_frame=0&search=oligocene&searchmode=none Etymologie slova oligocén; Etymologický slovník] Název se vztahuje k výsledkům porovnání druhového zastoupení fosilií mořského planktonu s dnešním stavem. [1] => [2] => {| border="3" align="right" cellspacing="0" style="margin:auto;" [3] => |+Stratigrafie oligocénu [4] => ! style="text-align:center;"| Epocha
(Oddělení) [5] => ! style="text-align:center;"| Věk
(Stupeň) [6] => ! style="text-align:center;"| Stáří (miliony let) [7] => |- [8] => | rowspan="2" style="background:#FDC07A" | [[oligocén]] [9] => | rowspan="1" style="background:#FEE6AA" | [[chatt]] [10] => | rowspan="1" style="background:#FEE6AA" | 23,03 – 28,1 [11] => |- [12] => | rowspan="1" style="background:#FED99A" | [[rupel (geologie)|rupel]] [13] => | rowspan="1" style="background:#FED99A" | 28,1 – 33,9 [14] => |} [15] => [16] => == Geologie a klima == [17] => [[Soubor:Mediterranean Rupelian.jpg|náhled|vpravo|Uzavírající se oceán Tethys a ostrovní oblasti [[Paratethys|Paratethydy]] před zhruba 30 miliony let.]] [18] => V oligocénu pokračovalo posouvání [[Africká deska|africké tektonické desky]] k severu započaté již v [[Mezozoikum|mezozoiku (druhohorách)]], což mělo za následek uzavírání oceánu [[Tethys (moře)|Tethys]], postupně tedy vznikalo dnešní [[Středozemní moře]]. Horotvorné procesy v pásmu v okolí kolize africké a [[Eurasijská deska|eurasijské desky]] vedly k výzdvihu zárodků tzv. neoidních pohoří [[Alpy|Alp]], [[Pyreneje|Pyrenejí]] či [[Karpaty|Karpat]]. Tyto zdvihající se oblasti proměnily severozápadní část Tethys v řadu navzájem propojených mořských pánví se spoustou ostrovů, tedy tzv. [[Paratethys]].{{Citace monografie [19] => | příjmení = Chlupáč [20] => | jméno = Ivo [21] => | odkaz na autora = [22] => | příjmení2 = Brzobohatý [23] => | jméno2 = Rostislav [24] => | odkaz na autora2 = [25] => | příjmení3 = Kovanda [26] => | jméno3 = Jiří [27] => | odkaz na autora3 = [28] => | příjmení4 = Straník [29] => | jméno4 = Zdeněk [30] => | titul = Geologická minulost České republiky [31] => | vydavatel = Academia [32] => | místo = Praha [33] => | rok = 2011 [34] => | kapitola = Terciér - novověk Země [35] => | typ kapitoly = [36] => | url kapitoly = [37] => | strany = 297–358 [38] => | isbn = 978-80-200-1961-5 [39] => | jazyk = česky [40] => }} [41] => [42] => Na počátku oligocénu došlo k razantnímu ochlazení klimatu, jež mělo značné důsledky jak na tvar a rozsah pevnin, tak na živé organismy. Kvůli ochlazení totiž došlo k podstatnému poklesu hladiny moří, čímž se vynořily pevninské mosty umožňující migraci živočichů mezi doposud oddělenými pevninami. Na druhou stranu došlo k vymírání v suchozemských i mořských faunách, značných změn doznalo i rostlinstvo. Chladného výkyvu si poprvé všiml již v roce [[1909]] paleontolog [[Hans Georg Stehlin]], jenž ho nazval ''[[Velký přelom|velkým přelomem]]''. V dalším průběhu oligocénu již k žádným tak výrazným změnám klimatu nedošlo a období se z dnešního pohledu jeví jako poměrně klidné.[http://www.scotese.com/climate.htm Climate history; Paleomap project] [43] => [44] => Dříve se za příčinu tohoto ochlazení jednoznačně pokládalo oddělení [[Antarktis|Antarktidy]] od [[Austrálie]] a [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], které spadá právě do této doby. Osamostatněný kontinent přímo na [[Jižní pól|jižním pólu]] totiž v důsledku rotace [[Země]] obklopily chladné [[cirkumpolární mořské proudy]], ty kontinent klimaticky izolovaly od teplejších oblastí a v důsledku toho se zde začal tvořit pevninský ledovcový štít, jak ho známe dnes. Přesto i v současnosti se vliv oddělení Antarktidy uvažuje.https://www.osel.cz/12039-zaledneni-antarktidy-privodil-tektonicky-posun.html - Zalednění Antarktidy přivodil tektonický posun Současné výzkumy ale naznačují,{{Doplňte zdroj}} že tento proces by nevedl k ochlazení na severní polokouli, které v [[Paleontologie|paleontologických]] záznamech můžeme dnes vyčíst, naopak by pravděpodobně způsobil oteplení. Příčiny této události měly patrně globálnější charakter, jako např. pokles hladiny [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] v atmosféře, v téže době se též naplno otevřelo spojení mezi vznikajícím [[Atlantský oceán|Atlantikem]] a chladnějším polárním mořem.{{Citace elektronické monografie [45] => | příjmení = Kvaček [46] => | jméno = Zlatko [47] => | odkaz na autora = [48] => | titul = Ochlazení na hranici eocén-oligocén a jeho vliv na evropskou flóru a entomofaunu [49] => | url = http://www.isvav.cz/h09/projectDetail.do?rowId=GA205%2F08%2F0643 [50] => | datum vydání = [51] => | datum aktualizace = [52] => | datum přístupu = [53] => | vydavatel = Univerzita Karlova [54] => | místo = Praha [55] => | jazyk = česky [56] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150418151815/http://www.isvav.cz/h09/projectDetail.do?rowId=GA205%2F08%2F0643 [57] => | datum archivace = 2015-04-18 [58] => | nedostupné = ano [59] => }} [60] => [61] => Přestože mluvíme o výrazném ochlazení, oligocenní svět nebyl zdaleka tak chladný a suchý jako v např. v pozdějším [[pleistocén]]u, ale ani jako dnes. Na [[Antarktida|Antarktidě]] sice již vězel mohutný pevninský ledovec, nedosahoval však dnešního rozsahu a okraj kontinentu byl pokryt polární [[Tundra|tundrou]]. Na severu ještě žádná trvale zamrzlá území neexistovala a rozdíly mezi [[Podnebný pás|podnebnými pásy]] nebyly tak výrazné jako dnes.{{Citace sborníku [62] => | příjmení = Janis [63] => | jméno = Christine [64] => | autor = [65] => | odkaz na autora = [66] => | titul = Samozřejmí vítězové [67] => | odkaz na titul = [68] => | příjmení sestavitele = Gould [69] => | jméno sestavitele = Stephen Jay [70] => | sestavitel = [71] => | sborník = Dějiny planety Země [72] => | odkaz na sborník = [73] => | vydavatel = Columbus [74] => | odkaz na vydavatele = [75] => | místo = Praha [76] => | rok vydání = 1998 [77] => | isbn = 80-7176-722-0 [78] => | url = [79] => | kapitola = [80] => | strany = 169–217 [81] => | jazyk = česky [82] => }} [83] => [84] => == Život == [85] => V souvislosti s ochlazením na začátku období a postupujícím vysušováním klimatu se proměňovalo i rostlinstvo, a tím i celé biotopy. Ubylo tropických [[Deštný prales|deštných lesů]], naopak se značně rozšířily lesy sezónně opadavých stromů mírného pásma. Ty byly rozšířené na většině území Evropy, Asie a na značných rozlohách v [[Severní Amerika|Severní Americe]], částečně též v severní Africe. Nově se objevily jehličnaté a smíšené lesy chladných pásem na severu Eurasie, Severní Ameriky, ale pokrývaly též [[Grónsko]] či nejjižnější cíp Jižní Ameriky, zpočátku též nejsevernější oblasti Antarktidy, kde kromě tvořícího se ledovcového štítu v oblasti samotného jižního pólu, byla rozšířena též oblast polární [[tundra|tundry]], severská polární tundra však ještě neexistovala. S ubýváním vláhy v rozsáhlých oblastech docházelo k rozšiřování otevřené krajiny, jež zarůstala travinami nebo charakteristickým biotopem hustých drobných keříků a travin, jenž zůstal zachován v jižní Africe poblíž [[Mys Dobré naděje|Mysu Dobré naděje]], kde se nazývá [[fynbos]].{{Citace monografie [86] => | příjmení = Fejfar [87] => | jméno = Oldřich [88] => | odkaz na autora = [89] => | titul = Zkamenělá minulost [90] => | url = [91] => | vydavatel = Albatros [92] => | místo = Praha [93] => | rok = 1989 [94] => | počet stran = [95] => | kapitola = Třetihory [96] => | strany = 177–212 [97] => | isbn = [98] => | jazyk = česky [99] => }} [100] => {{Citace elektronického periodika [101] => | příjmení = Grulich [102] => | jméno = Vít [103] => | autor = [104] => | titul = Co je to fynbos? [105] => | periodikum = Botany [106] => | odkaz na periodikum = [107] => | datum vydání = 6.10.2012 [108] => | datum přístupu = [109] => | ročník = [110] => | číslo = [111] => | url = http://botany.cz/cs/fynbos/ [112] => | issn = [113] => }} [114] => [115] => Klimatický přelom na rozhraní [[eocén]]u a oligocénu měl zásadní vliv na savčí fauny kontinentů zejména na severní polokouli. Živočichové migrovali přes přechodně vynořenou oblast [[Beringie]] mezi Severní Amerikou a Eurasií, ale významné bylo i trvalé vynoření [[Turgajský prolom|turgajského prolomu]] v předpolí vznikajícího [[Ural]]u, což konečně spojilo [[Evropa|Evropu]] s [[Asie|Asií]], čímž byla umožněna další migrace, takže i v Evropě od této doby nalézáme řadu původně východoasijských nebo i severoamerických rodů. Z Evropy naopak zmizela řada tropických druhů, např. primitivní [[primáti]] [[omoyidi]] a [[adapidi]]. V průběhu oligocénu se některým skupinám [[Placentálové|placentálních savců]] podařilo dostat i na izolovaný kontinent [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] obývaný jinak převážně [[vačnatci]], z této doby jsou zde známá [[Morče|morčata]] a [[primáti]]. Savčí fauna se modernizovala a začalo přibývat velkých forem, zejména z [[Řád (biologie)|řádu]] [[Nosorožcovití|nosorožcovitých]] v [[Eurasie|Eurasii]] a Africe, v Severní Americe to byla ''[[Titanotheria]]'', což byli též mohutní savci podobní dnešním nosorožcům.[https://is.muni.cz/el/1423/jaro2009/ENS202/um/HEnKenozoikum.pdf Biotické krize a globální ekosystémy v historii Země; Rostislav Brzobohatý, Masarykova univerzita; PDF prezentace] [116] => [117] => Teprve v tomto období se objevují první velcí savčí megaherbivoři (obří býložravé druhy s tělesnou hmotností přesahující zhruba 1000 kilogramů). Nejspíš i díky této absenci se mohly výrazně rozšířit palmovité dřeviny.Renske E. Onstein, W. Daniel Kissling and H. Peter Linder (2022). [https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2021.2633 The megaherbivore gap after the non-avian dinosaur extinctions modified trait evolution and diversification of tropical palms]. ''Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences''. '''289''' (1972): 20212633. doi: https://doi.org/10.1098/rspb.2021.2633 [118] => [119] => Na všech kontinentech se paralelně rozvíjely podobně vypadající a specializované druhy a na všech kontinentech je znát snaha obsadit nově vznikající otevřené biotopy. Zde žijícím savcům se postupně prodlužovaly nohy a snižoval počet kopyt, s rostoucími rozměry býložravců rostly i rozměry [[predátor]]ů, kteří se jimi živili. Pravé [[šelmy]] ještě neměly mezi masožravci tak dominantní postavení, po celé severní polokouli byla ale rozšířena jejich primitivnější obdoba v podobě tzv. nepravých šelem ze skupiny ''[[Prašelmy|Creodonta]]'', jenž později, zejména v první polovině [[miocén]]u, dosáhly obřích rozměrů. [120] => [121] => Značný rozvoj byl zaznamenán u primátů, kteří se v této době rozšířili již na všechny kontinenty kromě [[Austrálie]] a [[Antarktida|Antarktidy]], přičemž způsob, jakým se mohli dostat do Jižní Ameriky zůstává záhadou. Tento kontinent ještě nebyl spojen se Severní Amerikou a měl tedy charakter obřího ostrova značně vzdáleného od zbytku světa. Vzdálenost ze starého světa však zdaleka nebyla taková, jako dnes – byla zhruba třetinová. Pokles hladiny moří též mohl odhalit zvýšená místa [[Středoatlantický hřbet|Středoatlantického hřbetu]] jako řadu ostrovů v půli cesty. Primáti se tak mohli souhrou okolností přeplavit na náhodných vorech. Další teorie hovoří o migraci severní cestou přes vynořenou Beringovu úžinu a soustavu ostrovů mezi oběma Amerikami, třetí teorie pak o paralelním vývoji z primitivnějších forem, které už v Jižní Americe žily. Ve [[Starý svět|Starém světě]] se v průběhu oligocénu objevují první zástupci rodu ''[[Proconsul (rod)|Proconsul]]'' nebo ''[[Dendropithecus]]'', jejichž vývoj pokračuje v [[miocén]]u.{{Citace monografie [122] => | příjmení = Fejfar [123] => | jméno = Oldřich [124] => | odkaz na autora = [125] => | titul = Zkamenělá minulost [126] => | url = [127] => | vydavatel = Albatros [128] => | místo = Praha [129] => | rok = 1989 [130] => | počet stran = [131] => | kapitola = Původ člověka [132] => | strany = 213–260 [133] => | isbn = [134] => | jazyk = česky [135] => }} [136] => {{Citace sborníku [137] => | příjmení = Andrews [138] => | jméno = Peter [139] => | příjmení2 = Stringer [140] => | jméno2 = Christopher [141] => | autor = [142] => | odkaz na autora = [143] => | titul = Postup primátů [144] => | odkaz na titul = [145] => | příjmení sestavitele = Gould [146] => | jméno sestavitele = Stephen Jay [147] => | sestavitel = [148] => | sborník = Dějiny planety Země [149] => | odkaz na sborník = [150] => | vydavatel = Columbus [151] => | odkaz na vydavatele = [152] => | místo = Praha [153] => | rok vydání = 1998 [154] => | isbn = 80-7176-722-0 [155] => | url = [156] => | kapitola = [157] => | strany = 218–251 [158] => | jazyk = česky [159] => }} [160] => [161] => == Odkazy == [162] => [163] => === Reference === [164] => [165] => [166] => === Externí odkazy === [167] => * {{Commonscat}} [168] => {{posloupnost|co=[[Paleogén]]|kdy=34 Ma–23 Ma| předchůdce =[[Eocén]]| nástupce =[[Miocén]] ([[Neogén]])|}} [169] => {{Kenozoikum}} [170] => {{Autoritní data}} [171] => [172] => [[Kategorie:Geologické epochy]] [173] => [[Kategorie:Paleogén]] [] => )
good wiki

Oligocén

Oligocén (33,9 Ma - 23 Ma před současností) je geologická epocha v spadající do geologické éry kenozoika a to do její nejstarší periody paleogénu. Název oligocén byl odvozen od starořeckých adjektiv „ὀλίγος“ (oligos) (doslova „nečetný, málo“) a „καινός“ (kainos) - jež bylo latinizováno na „caenus“ -, znamenajícího „nový“, úhrnem tedy něco jako „málo nového, málo současného“.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'primáti','Jižní Amerika','Antarktida','Austrálie','miocén','pleistocén','Titanotheria','eocén','Paratethys','Karpaty','1909','Alpy'

1909

Alpy

Antarktida

Austrálie

Eocén

Karpaty

Miocén

Paratethys

Pleistocén

Primáti