Array ( [0] => 14684349 [id] => 14684349 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Panslavismus [uri] => Panslavismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => {{Neutralita}} [2] => [[Soubor:Slavic europe.svg|náhled|250px| Země obývané Slovany. Západní, východní a jižní Slované jsou odlišnými barvami.]] [3] => '''Panslavismus''' (všeslovanství či všeslovanské hnutí) je jedna z forem [[Pan-nacionalismus|pan-nacionalismu]]. Jde o myšlenku ([[Idea|ideu]], také [[Ideologie|ideologii]]) usilující o [[Politický|politické]], [[Náboženství|náboženské]] nebo [[Kultura|kulturní]] sjednocení (jednotu, charakter) a [[wikt:celistvost|celistvost]] všech [[Slované|slovanských]] [[Národ|národů]] (v [[Evropa|Evropě]]). Hnutí vykrystalizovalo jako [[Romantismus|romantický]] [[nacionalismus]] v období od počátku do poloviny [[19. století]]. Jeho hlavní vliv se projevil na [[Balkán|Balkáně]], kde [[Jižní Slované|jihoslovanským národům]] po staletí vládly neslovanské říše. Jednalo se především o [[Byzantská říše|Byzantskou říši]], [[Rakousko-Uhersko]], [[Osmanská říše|Osmanskou říši]] a [[Benátská republika|Benátskou republiku]]. [4] => [5] => První panslavisté pocházejí z období od 15. století do v 17. století: [6] => [7] => * chorvatský spisovatel [[Vinko Pribojević]] (polovina 15. století [[Hvar (ostrov)|Hvar]], [[Benátská Dalmácie]] – po roce 1532) [8] => * [[Dalmatské království|dalmaciec]] [[Aleksandar Komulović]] (1548 [[Split]], [[Benátská republika]] –1608 [[Dubrovník]], [[Republika Dubrovník]]), [9] => * Chorvat Bartol Kašić (1575–1650), [10] => * [[Raguská republika|Ragusan]] Ivan Gundulić (1589–1638), [11] => * [[Chorvati|chorvatský]] [[cestovatel]] a [[Katolicismus|katolický]] [[misionář]] [[Juraj Križanić]] (asi 1618–1683) bývá uváděn jako zakladatel panslavismu, již v 17. století napsal řadu politických, teologických, jazykovědných a historických prací (o svých cestách do Ruska), kde vyzýval ke sjednocení všech Slovanů pod ruským vedením. Dnes považován za prvního teoretika a předchůdce politického a vojenského panslavismu. Stejně tak byl příkladem pro pozdější snahy katolické církve o obrácení Ruska. Byl také jedním z prvních moralistických zastánců osvíceného absolutismu. Většina z velkého množství politických, teologických, jazykovědných, historických i muzikologických spisů, které po sobě zanechal byla vydána až v 19. století. [12] => [13] => V moderní době se z panslavismu vyčlenilo takzvané [[novoslovanství]], jehož českým představitelem byl [[Karel Kramář]]. [14] => [15] => == Vznik a vývoj == [16] => === Obrozenecké panslavistické myšlenky === [17] => [[Soubor:Flag_of_the_Kingdom_of_Yugoslavia.svg|vpravo|náhled|Všeslovanská vlajka schválena na všeslovanské konvenci v [[Praha|Praze]] v roce [[1848]]]] [18] => Již v dobách [[Humanismus|humanismu]] a [[renesance]] se objevily první vlaštovky budoucího relativně vlivného a silného panslavistického hnutí ([[Juraj Križanić]], [[Vinko Pribojević]], [[Mavro Orbini]] atd.). Byli však nadchnuti slávou dávných [[Impérium|impérií]] a podobnou optikou viděli i slovanské národy. Nicméně až v dobách, kdy se po [[Evropa|Evropě]] šířily myšlenky [[Nacionalismus|nacionalismu]] a především [[Pangermanismus|pangermanismu]] začaly živnou půdu hledat také i ideje panslavistické. Všeslovanská idea, ať už kulturní, či politická se proto začala šířit v první polovině [[19. století]]. [[Slované|Slovanské]] národy již delší dobu procházely obrodnými procesy, rozvíjela se nová kultura a [[literatura]]. [19] => [20] => Mnozí Slované však stále žili v [[Mnohonárodnostní stát|mnohonárodnostních]] říších, jejichž cíle nebyly slučitelné s národnostními a obrozeneckými záměry. [[Západní Slované]] ([[Češi]], [[Moravané]], [[Slováci]], [[Poláci]]) žili v područí [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]], jižní Slované pak byli součástí jak [[Rakousko-Uhersko|Vídně]], tak i [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Myšlenky [[Velká francouzská revoluce|francouzské revoluce]], či v [[Jižní Slované|jihoslovanském]] prostředí [[Ilyrské provincie|francouzská správa]] ukázaly mnohým, že spravedlivější společnost existuje. [21] => [22] => Panslavistické hnutí šířili tehdejší [[Spisovatel|spisovatelé]] a další [[Umělec|umělci]]. V [[Čechy|Čechách]] a dalších zemích, například [[Jihoslované|jihoslovanských]], našlo velkou odezvu. Vznikala díla, písně, práce oslavující jednotu slovanských národů. Rozvíjela se [[slavistika]]. Někteří ze spisovatelů dokonce začali hlásat myšlenku jediného slovanského národa. V českém prostředí byla populární idea, že Slované mají být zastřešeni nejmocnějším příbuzným státem, tedy [[Ruské impérium|Ruskou říší]]. [[Rusofilství|Rusofilské]] nálady lze vysledovat i u některých dalších zemí, například v [[Srbové|Srby]] obývaném jižním [[Uhersko|Uhersku]]. [23] => [24] => Panslavistické ideje a názory se střetávaly s realitou tehdejšího světa, kdy mnohé [[Velmoc|velmoci]] (včetně Ruska) bojovaly tvrdě v Evropě o rozšíření vlivu a jakákoliv idea, která by pomohla získat sympatie místního lidu byla klíčová. V mnohých slovanských zemích, včetně [[Bulharsko|Bulharska]], padly myšlenky osvoboditelské a spasitelské role Ruska na úrodnou půdu. Srbové i [[Bulhaři]] často cestovali do Ruska, kde mohli (na rozdíl od [[Turecko|Turecka]]) získat [[vzdělání]] a mnohdy se ani nevraceli, z obav, že je bude osmanská moc trestat za [[Separatismus|separatistické]] aktivity. Většina obyvatelstva slovanských zemí však byla v této době stále ještě [[Negramotnost|negramotná]]; vyšší vzdělání bylo možné získat pouze v [[zahraničí]] (ať už v [[Rusko|Rusku]], či [[Itálie|Itálii]], [[Francie|Francii]], nebo [[Německo|Německu]] – výjimkou však byly české země, kam také chodila studovat řada [[Obrozenec|obrozenců]]). Proto byly spolky vzdělanců podporující jednotu slovanských národů víceméně po dlouhou dobu jen okrajovou záležitostí. [25] => [26] => V [[Chorvatsko|Chorvatsku]] se rozvíjelo za přispění českých i slovenských umělců hnutí známé jako [[ilyrismus]], které však stálo proti cílům centra říše, což vedlo k jeho postupnému útlumu a zániku. V mnohých dalších zemích se objevovala podobná hnutí, mnohdy s velkolepějšími záměry. Na [[Ukrajina|Ukrajině]] byla na krátkou dobu zformována [[Cyrilometodějská společnost]], která hlásala rovnost slovanských národů a žádala jejich spojení do jednoho státu. [27] => [28] => === Všeslovanský sjezd === [29] => Panslovanská aktivita vyvrcholila [[Slovanský sjezd|Slovanským sjezdem]] v Praze v roce [[1848]]. Na sjezdu se probírala celá řada témat, tehdy slovanské národy tížící; kromě rakouských Slovanů přicestovali také i zástupci [[Rusko|Ruska]]. Z těch hlavních otázek se do popředí dostalo to, jak čelit pangermanismu a jak uplatnit právo na sebeurčení národů. Tehdy byla vytvořena také i [[všeslovanská vlajka]]{{Doplňte zdroj}} (tu později převzala jako státní vlajku [[Jugoslávie]]) a píseň [[Hej, Slované|Hej Slované]]. [30] => [31] => Aktivity požadující prosazování zájmů slovanských národů v rámci Rakouska později oslabovaly a do popředí se dostal další proud, [[austroslavismus]]. Na jeho úspěch měl především vliv ten fakt, že celá řada lidí (např. [[Ľudovít Štúr]], [[Karel Havlíček Borovský]] etc), která původně prosazovala myšlenku sjednocení Slovanů pod [[Ruský car|ruským carem]], po návštěvě Ruska pochopila kulturní odlišnost [[Střední Evropa|střední]] i [[Východní Evropa|východní Evropy]] a hledala umírněné a politicky průchodné řešení, ovšem bez potřeby rezignovat na vlastní národní ideály. [32] => [33] => Ruský politický panslavismus má kořeny v polovině 19. století po prohrané [[Krymská válka|Krymské válce]]. Tehdy politikové poraženého Ruska přehodnotili svůj původně velmi kladný až nekriticky obdivný vztah k tehdejším evropským [[Mocnost (politika)|mocnostem]] (dnes by se řeklo „[[Západní blok|západním státům]]“) a s cílem oslabovat tyto „západní státy“ začali hledat nové spojence v probouzejících se malých nesamostatných slovanských národech. Že šlo jen o vypočítavou politiku dokazuje vztah tehdejšího Ruska k podrobeným Polákům na ruských územích, který celému světu prakticky ukázal, jaké mocenské zájmy Rusko ve skutečnosti mělo. Tehdy také vznikla [[Propaganda|propagandistická]] kniha [[Nikolaj Jakovlevič Danilevskij|Nikolaje Jakovleviče Danilevského]] „Rusko a Evropa“{{Citace elektronického periodika [34] => | příjmení = Danilevskij [35] => | jméno = Nikolaj [36] => | odkaz na autora = Николай Яковлевич Данилевский [37] => | titul = Россия и Европа [38] => | periodikum = royallib.com [39] => | url = http://royallib.com/book/danilevskiy_nikolay/rossiya_i_evropa.html [40] => | datum vydání = 1854 [41] => | poznámka = Moskva. {{ISBN|5-901006-69-0}}, {{ISBN|978-5-901006-69-6}}. Formát fb2, doc, rtf, html, txt, html, epub [42] => | jazyk = ru [43] => | datum přístupu = 2023-06-16 [44] => }}, ve které byla rozpracována idea protikladnosti úpadkového západního germánsko-románského světa a nastupující slovanské civilizace pod [[Hegemonie|hegemonií]] Ruské říše a mravními ideály ruského pravoslaví ([[Ruská pravoslavná církev|ruské pravoslavné církve]]). [45] => [46] => === Konec 19. století === [47] => Na konci 19. století zesílilo slovanské cítění v souvislosti s likvidací evropské části [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Nově vznikající slovanské národy získávaly svobodu, což oživilo myšlenku, že vybudování národních států není tak nereálné, jak se zdá. Češi, Rusové, Poláci a druzí vycestovali do nově nezávislého [[Srbsko|Srbska]] a [[Bulharsko|Bulharska]] a jali se pomáhat s obnovou zaostalých a válkou poničených zemí. Mnohdy však hlavním zájmem v tomto případě nebyla nezištná snaha pomoci druhým, ale fakt, že se nyní pro [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]] obchod otevřely nové destinace. Češi pomáhali stavět [[Pivovar|pivovary]], rozvíjet školství atd. [48] => [49] => === 20. století === [50] => Za [[První světová válka|první světové války]] vydal [[Karel Kramář]] dokument známý jako [[Slovanská ústava]], kde popsal fungování eventuálního všeslovanského státu. Taková slovanská federace, která by vznikla by fungovala pod patronací [[Rusko|Ruska]] a [[ruština]] by v ní byla hlavním a komunikativním jazykem. [51] => [52] => Zatímco po vzniku [[Československo|Československa]] se mezi západoslovanskými národy od panslavismu upustilo, pro nově vzniklé [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] se stal hlavní [[Ideologie|ideologií]]; za panslavistické byly vybrány i [[státní symboly]], které tak měly reprezentovat jednotu [[Národ|národů]] země. Nemalý vliv na úpadek panslavismu u západních Slovanů měl československo-[[Polsko|polský]] spor o [[Těšínsko]], [[Orava (region)|Oravu]] a [[Spiš]]. Rovněž [[Říjnová revoluce|bolševická revoluce]] v [[Rusko|Rusku]] a odklon Ruska od svých tradičních hodnot vedl k úpadku slovanské myšlenky u západních Slovanů. Názorový rozkol mezi bývalými tzv. „rakouskými“ Slovany a východní Evropou se totiž dramaticky prohloubil. Naproti tomu v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců se panslovanství stalo nutností z důvodu snahy o sjednocení historicky a kulturně rozdílných slovanských národů v jednom státě. [53] => [54] => Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byli Slované [[Nacismus|nacistickým]] [[Německo|Německem]] považováni za třetí „rasu“ (po [[Židé|Židech]] a [[Romové|Romech]]) určenou k likvidaci nebo zotročení. Říšský vůdce SS [[Heinrich Himmler]] v letech 1940 až 1941 formuloval základy východního generálního plánu ([[Generalplan Ost]]), který počítal s likvidací nebo deportací pěti slovanských národů. Ovšem ani tato skutečnost nevedla po skončení konfliktu (jak by se dalo předpokládat) k novému rozmachu panslavismu. Bylo to dáno i tím, že ve všech slovanských státech byly nastoleny [[Komunistický režim|komunistické režimy]]. V [[Sovětský blok|sovětském bloku]] se sice občas panslavistická [[argumentace]] používala k zdůvodnění spojenectví mezi [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] (SSSR) a dalšími slovanskými státy, ale obvykle byla překryta „socialistickým internacionalismem“. Těchto Všeslovanských výborů se účastnili [[komunisté]] z různých slovanských zemí včetně Československa (např. [[Zdeněk Nejedlý]]) a které byly personálně propojené s vedením [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistické strany Sovětského svazu]] a sovětským Komisariátem (ministerstvem) zahraničních věcí. [55] => [56] => == Kritika panslavismu == [57] => Německý filozof, teoretik [[Komunismus|komunismu]] a politický publicista [[Karl Marx]] byl odpůrcem panslavismu. Během [[revoluce v roce 1848]] Marx napsal ve svých Neue Rheinische Zeitung: ''„Teď víme, kde jsou nepřátelé revoluce – v Rusku a ve slovanských provinciích Rakouska… Nesmiřitelný boj, válka až do posledního dechu proti Slovanům, zrádcům revoluce, vyhlazení, terorismus! Ne v zájmu Německa, nýbrž v zájmu revoluce.“''{{Citace elektronického periodika [58] => | příjmení = Veselý [59] => | jméno = Josef [60] => | odkaz na autora = Josef Veselý (1950) [61] => | titul = 790. schůzka: Pravda vítězí. Ale nejlíp mečem [62] => | periodikum = Český rozhlas Dvojka [63] => | odkaz na periodikum = Český rozhlas Dvojka [64] => | vydavatel = Český rozhlas [65] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [66] => | url = https://dvojka.rozhlas.cz/790-schuzka-pravda-vitezi-ale-nejlip-mecem-7941021 [67] => | datum vydání = 2022-03-14 [68] => | poznámka = [[Toulky českou minulostí]] [69] => | datum přístupu = 2023-06-16 [70] => }} V roce 1867 při svém projevu v [[Londýn|Londýně]] Marx kritizoval „panslavistickou propagandu“ šířenou z Ruska, a připomněl [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revoluční léta 1848–49]], kdy podle Marxe bylo Maďarsko napadeno, Vídeň zničena a [[Itálie]] rozdrcena Slovany bojujícími pod vlajkami [[Josip Jelačić|Jelačiće]], [[Alfred Windischgrätz|Windischgrätze]] a [[Josef Václav Radecký z Radče|Radeckého]].Publikováno v ''Le Socialisme'', 15 March 1908; ''Odbudowa Polski'' (Varšava, 1910), s. 119-23; ''Mysl Socjalistyczna'', Květen 1908. Ze sbírky článků a projevů Karla Marxe a Friedricha Engelse ''The Russian Menace to Europe'', George Allen and Unwin, London, 1953, s 104-08. Marx také podporoval protiruská povstání v [[Polsko|Polsku]], protože věřil, že nezávislý polský stát může vytvořit nárazníkovou zónu mezi Ruskem a Evropou. [71] => [72] => V českém prostředí ve 20. století mezi významné kritiky panslavismu patřil filozof [[Václav Černý]]. V současné době se kritikou ideologie zabývá [[teolog]] a [[Literární historie|literální historik]] [[Martin C. Putna]]. Ten přisuzuje ideu panslavismu romantickému ztotožnění jazyka a národa, které podle něj jako první u nás zpopularizoval [[Ján Kollár]].{{Citace monografie [73] => | příjmení = Putna [74] => | jméno = Martin C [75] => | odkaz na autora = Martin C. Putna [76] => | titul = Žádný stát není tak nacistický jako Rusko [77] => | url = https://open.spotify.com/episode/1RnfVe2nB991FdQoSNB7yC [78] => | typ vydání = [79] => | vydavatel = [[Deník N]] [80] => | rok vydání = 2022 [81] => | měsíc vydání = 3 [82] => | edice = [[Studio N]] [83] => | poznámka = [[Podcast]] 41 minut 11 sekund [84] => }} [85] => [86] => == Panslavismus v současné době == [87] => {{Neutralita}}Panslavistické myšlenky se objevují i dnes, většinou v různých politických i nepolitických sdruženích a spolcích.{{Doplňte zdroj}} Spektrum těchto myšlenek je poměrně rozsáhlé – od názorů na potřebu vytvoření společného slovanského státu na [[Federace|federativním]] principu, až po volnou spolupráci mezi slovanskými národy. Na určitý vzestup panslavismu mají, mimo jiné, vliv události v bývalé [[Jugoslávie|Jugoslávii]]{{Doplňte zdroj}} – zejména války mezi [[Chorvati|Chorvaty]], [[Srbové|Srby]] a [[Bosňáci|Bosňáky]], považované panslavisty za bratrovražedné boje, kterým je nutno v budoucnosti zabránit. Objevují se i vzpomínky na [[Germanizace|germanizaci]], [[Maďarizace|maďarizaci]], [[Druhá světová válka|druhou světovou válku]], [[Turecko|tureckou]] okupaci [[Balkán|Balkánu]] a další negativní historické zkušenosti slovanských národů. Avšak nedávná historická zkušenost slovanských států [[Východní blok|východního bloku]] se sovětskou, respektive srbskou okupací, způsobila v těchto zemích [[Marginalizace|marginalizaci]] panslavistických názorů. Panslavismus tak dnes zůstává populární pouze v pravoslavném Rusku a Srbsku, jejichž občané se nikdy nevzdali myšlenky slovanské jednoty. [88] => [89] => Po roce 1990 došlo k nové vlně ruského panslavismu, přibyl [[sentiment]] po ztraceném [[Sovětský svaz|SSSR]], do hry se znovu vrátilo ruské pravoslaví jako staronový mravní vzor a objevily se nové teorie o vyvolené rusko-[[Árijská rasa|árijské]] rase (např. [[Velesova kniha]]) a také [[antisemitismus]] a [[extrémismus]]. Není náhoda, že dnešní pravoslavní panslavisté se rekrutují z bývalých důstojníků Sovětské armády a různých politruků a přisluhovačů bývalého režimu, kteří svoje názorové oponenty ostrakizují jako nepřátele Slovanů, bezvěrce a fašisty. Pod vlivem střetu Ruska se [[Západní svět|Západem]] kvůli [[Válka na východní Ukrajině|válce na východní Ukrajině]] se vrací myšlenka politického sjednocení slovanských národů s ruským státem do boje proti "[[Bezbožnost|bezbožnému]] Západu",{{Citace elektronického periodika [90] => | příjmení = Ševela [91] => | jméno = Vladimír [92] => | odkaz na autora = Vladimír Ševela [93] => | titul = Vylučme Ukrajince z řad Slovanů, zaznělo na sjezdu v Moskvě - Echo24.cz [94] => | periodikum = echo24.cz [95] => | odkaz na periodikum = echo24.cz [96] => | vydavatel = Echo Media, a. s. [97] => | odkaz na vydavatele = Echo Media [98] => | url = https://echo24.cz/a/wjzCs/vylucme-ukrajince-z-rad-slovanu-zaznelo-na-sjezdu-v-moskve [99] => | datum vydání = 2015-05-27 [100] => | datum přístupu = 2023-06-16 [101] => }}{{Citace elektronického periodika [102] => | příjmení = Ševela [103] => | jméno = Vladimír [104] => | odkaz na autora = Vladimír Ševela [105] => | titul = Pod dozor Moskvy se dostávají i české slovanské spolky [106] => | periodikum = echo24.cz [107] => | odkaz na periodikum = echo24.cz [108] => | vydavatel = Echo Media, a. s. [109] => | odkaz na vydavatele = Echo Media [110] => | url = https://echo24.cz/a/iq3G5/pod-dozor-moskvy-se-dostavaji-i-ceske-slovanske-spolky [111] => | datum vydání = 2015-02-09 [112] => | datum přístupu = 2023-06-16 [113] => }} kterou v [[Česko|České republice]] prosazují především komunisté a jejich příznivci. V [[Rusko|Rusku]] prosazuje panslavismus provládní [[Liberálně-demokratická strana Ruska|Liberálně-demokratická strana]] jako opozici vůči [[rozšiřování Evropské unie]]. [114] => [115] => V České republice je za proruskou panslavistickou stranu nepolitického typu považován [[Českomoravský slovanský svaz]]{{Citace elektronického periodika [116] => | titul = Webové stránky Českomoravského slovanského svazu s heslem: "Sjednocuj, buduj a braň!" [117] => | url = http://slovane.eu/ [118] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190122004958/http://www.slovane.eu/ [119] => | datum archivace = 2019-01-22 [120] => | datum přístupu = 2019-09-06 [121] => | nedostupné = ano [122] => }}, [[České hnutí za národní jednotu]], někdy i [[Národní strana (2002)|Národní strana]]. Staré komunisty i mladé nacionalisty dal dohromady společný negativní postoj k USA a EU. [123] => [124] => Panslavismus prosazují také ruští [[Nacionalismus|nacionalisté]]. Největší takovou skupinou je ruská [[Slovanská unie]] a [[Všeslovanský výbor Ruské federace]], který má v České republice svoji odnož [[Všeslovanský výbor v ČR]].{{Citace elektronického periodika [125] => | titul = Mezinárodní nevládní organizace "Všeslovanský výbor, z.s." [126] => | periodikum = [[Administrativní registr ekonomických subjektů|Výpis z Registru ekonomických subjektů ČSÚ v ARES]] [127] => | vydavatel = [[ Ministerstvo financí ČR]] [128] => | url = {{IČO odkaz/RES|02495732}} [129] => | poznámka = datum vzniku: 30.12.2013, statistická právní forma: 921 - Mezinárodní organizace a sdružení; Registrace Všeslovanského výboru v ČR jako spolku pod zahraniční kontrolou [130] => | datum přístupu = 2023-06-16 [131] => }} Ideologem Všeslovanského výboru a Českomoravského slovanského svazu je [[Progresívní socialistická strana Ukrajiny]][http://vitrenko.org Webové stránky Progresívní socialistické strany Ukrajiny (v ruštině)] vedená proruskou levicovou političkou [[Natalií Vitrenko]]{{zdroj?}}. Na posledním sjezdu v Moskvě v květnu 2015 byl zvolen předsedou ultranacionalista a [[antisemita]] [[Oleg Platonov]].{{Citace elektronického periodika [132] => | příjmení = Karpov [133] => | jméno = Michail [134] => | titul = «Славянский дух подпитал Путина и нас» Делегаты XII Всеславянского собора обсудили, как победить однополый фашизм Запада и предложили запретить дарвинизм [135] => | periodikum = Lenta.ru [136] => | odkaz na periodikum = Lenta.ru [137] => | vydavatel = Holding Rambler Media Group [138] => | odkaz na vydavatele = Holding Rambler Media Group [139] => | url = https://lenta.ru/articles/2015/05/22/slavesobor/ [140] => | datum vydání = 2015-05-22 [141] => | poznámka = Informace ze všeslovanského sjezdu v Moskvě [142] => | jazyk = ru [143] => | datum přístupu = 2023-06-16 [144] => }} K podobným postojům bývá někdy zařazován i další spolek [[Slovanský výbor České republiky]]. [145] => [146] => Vliv panslavismu se však neomezuje jen na uvedené organizace. Je jím značně ovlivněno školství a veřejný prostor ve slovenské společnosti, v menší míře i [[Vzdělávání v Česku|české školství]]. Dle výroční zprávy [[Bezpečnostní informační služba|Bezpečnostní informační služby]] za rok 2017 Sovětský svaz sice prohrál [[Studená válka|studenou válku]], ale [[Sovětská propaganda|sovětskou propagandu]] nikdo neporazil a její kontinuální vliv nenarušil. [[Moderní dějiny]] prezentované ve školách jsou z části sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, resp. literatury (národní obrození).{{Citace elektronického periodika [147] => | titul = Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2017 [148] => | vydavatel = [[BIS]] [149] => | url = https://www.bis.cz/public/site/bis.cz/content/vyrocni-zpravy/2017-vz-cz.pdf [150] => | datum přístupu = 2023-06-16 [151] => }} [152] => [153] => == Odkazy == [154] => === Reference === [155] => [156] => [157] => === Literatura === [158] => [159] => * [http://www.sinagl.cz/domaci-zpravodajstvi/872-vyvoj-a-zlociny-panslavismu.html ČERNÝ, Václav. Vývoj a zločiny panslavismu. Článek publikovaný na serveru Jana Šinágla.] [160] => * [[Zdeněk Hojda|HOJDA, Zdeněk]]; [[Marta Ottlová|OTTLOVÁ, Marta]]; [[Roman Prahl|PRAHL, Roman]]. Slavme slavně slávu Slávóv slavných. Slovanství a česká kultura 19. století, Praha, KLP – Koniasch Latin Press 2006, 438 stran, čb. a bar. vyobrazení, jmenný rejstřík, resumé. {{ISBN|80-86791-31-9}}. In:[http://www.plzensympozium.cz/sbornik/a17/ Sborník konference Plzeňská sympozia, ročník 2005 (dostupné online)] [161] => * [[František Stellner|STELLNER, František]]. Slovanství v české a ruské společnosti v první polovině 19. století. ''Historický obzor'', 2004, 15 (9/10), s. 206–211. ISSN 1210-6097. [162] => * [[Radomír VLČEK|VLČEK, Radomír]]. Ruský panslavismus - realita a fikce, práce [[Historický ústav AV ČR|Historického ústavu AV ČR]]. Řada A Monographia, sv. 19, 2002, {{ISBN|80-7286-040-2}}. [http://vufind.lib.cas.cz/Record/001209516 VLČEK, Radomír. Ruský panslavismus - realita a fikce. Souborný katalog Akademie věd ČR (online)] [163] => * [[Radomír VLČEK|VLČEK, Radomír.]] Slovanství a panslavismus v 19. a 20. století - odlišnosti české a ruské podoby.[http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/slovanstvi-a-panslavismus-v-19-a-20-stoleti-odlisnosti-ceske-a-ruske-podoby/ VLČEK, Radomír. Slovanství a panslavismus v 19. a 20. století - odlišnosti české a ruské podoby. Článek publikovaný na serveru Moderní dějiny. Dostupné online] [164] => * {{Citace monografie [165] => | příjmení = Mühle [166] => | jméno = Eduard [167] => | odkaz na autora = Eduard Mühle [168] => | titul = Slované ve středověku: mezi ideou a skutečností [169] => | překladatelé = [[Aleš Valenta]] [170] => | vydání = 1 [171] => | vydavatel = [[Argo]] [172] => | místo = [[Praha]] [173] => | rok vydání = 2023 [174] => | počet stran = 568 [175] => | edice = Každodenní život [176] => | isbn = 978-80-257-3939-6 [177] => }} [178] => [179] => === Související články === [180] => [181] => * [[Austroslavismus]] [182] => * [[Pangermanismus]] [183] => * [[Panturkismus]] [184] => * [[Panarabismus]] [185] => * [[Skandinavismus]] [186] => [187] => === Externí odkazy === [188] => [189] => * {{Commonscat}} [190] => * {{Wikislovník|heslo=panslavismus}} [191] => * [https://web.archive.org/web/20110110004432/http://www.extremistov.net/ Russian newsportal with big forum] (russian + 7 slavic languages in forum) [192] => * [https://web.archive.org/web/20080411012632/http://www.slovane.ic.cz/forum/index.php Slovanské fórum] (česky) [193] => * [https://web.archive.org/web/20080910004303/http://forum.sho.sk/ Slovanské fórum] (slovensky) [194] => * [https://web.archive.org/web/20080430070027/http://www.slavic-unity.org/ Slavic unity] (anglicky) [195] => * [http://slavija.proboards37.com/index.cgi Slavic Nationalist Forum] {{Wayback|url=http://slavija.proboards37.com/index.cgi|date=20080418214737}} (anglicky) [196] => {{Pahýl}}{{Nadnárodní ideje}} [197] => {{Autoritní data}} [198] => [199] => [[Kategorie:Iredentismus]] [200] => [[Kategorie:Mezinárodní politika]] [201] => [[Kategorie:Slovanská kultura]] [202] => [[Kategorie:Ruský nacionalismus]] [203] => [[Kategorie:Česká politika]] [] => )
good wiki

Panslavismus

Země obývané Slovany. Západní, východní a jižní Slované jsou odlišnými barvami.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rusko','Rakousko-Uhersko','Osmanská říše','Národ','Vinko Pribojević','Chorvati','Polsko','Druhá světová válka','Turecko','Itálie','Nacionalismus','Německo'

Chorvati

Itálie

Nacionalismus

Nationalismus, také nazývaný nacionalismus, je politický a ideologický směr, který zdůrazňuje význam národa, jeho kultury, jazyka a tradic.

Národ

Německo

Polsko

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko byla státní formace existující od roku 1867 do roku 1918, která vznikla po tzv.

Rusko

Turecko