Array ( [0] => 14661761 [id] => 14661761 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Perština [uri] => Perština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Perština ''(فارسی)'' [2] => | rozšíření = [[Írán]], [[Irák]], [[Omán]], [[Katar]], [[Tádžikistán]], [[Spojené arabské emiráty]], [[Afghánistán]], [[Pákistán]], [[Indie]], [[Uzbekistán]], [[Izrael]] [3] => | mluvčích = 71–110 milionů [4] => | klasifikace = * [[Indoevropské jazyky]] [5] => ** [[Indoíránské jazyky]] [6] => *** [[Íránské jazyky]] [7] => | písmo = [[perská abeceda]], [[arabské písmo]], v Izraeli [[hebrejské písmo]] (''alefbet'') a další [8] => | úřední jazyk = [[Írán]], [[Tádžikistán]], [[Afghánistán]] [9] => | regulátor = * [http://www.persianacademy.ir/ Akademie perského jazyka a literatury] (فرهنگستان زبان و ادب فارسی, Farhangestān-e zabān-o-adab-e fārsī) [10] => * Afghánská akademie věd [11] => | ISO6391 = fa [12] => | ISO6392B = per [13] => | ISO6392T = fas [14] => | SIL = různé [15] => | wikipedie = http://fa.wikipedia.org/ [16] => | mapa rozšíření = Persian Language Location Map.svg [17] => }} [18] => '''Perština''' (místní název: {{Cizojazyčně|fa|فارسی}} {{IPA|[fɒːɾˈsiː]}}, ''fārsī''arabština nemá hlásku ''p'' a nahrazuje ji příbuznými zvuky (Arabové/muslimové dobyli a ovládli Persii v polovině 7. století)) je [[indoevropské jazyky|indoevropský jazyk]]. Spolu s [[darí]]jštinou (afghánskou perštinou), [[Tádžičtina|tádžičtinou]], pahlavštinou, hazárštinou, dehwárštinou, darwázštinou, ajmáqštinou, džidštinou, tatštinou, buchárštinou, lorštinou, kumzárštinou a lárštinou patří do jihozápadní skupiny [[íránské jazyky|íránských jazyků]]. [19] => [20] => Je jediným [[úřední jazyk|úředním jazykem]] [[Írán|Íránské islámské republiky]] (přes 71 milionů obyvatel) a jejím východním [[nářečí|dialektem]], tj. daríjštinou, hovoří dalších cca 7 milionů obyvatel [[Afghánistán]]u (5,6 mil.) – zde je druhým úředním jazykem, [[Pákistán]]u (1 mil.) aj. Velmi podobná dnešní moderní perštině je i [[tádžičtina]] (jediný úřední jazyk pro cca 6 mil. obyvatel [[Tádžikistán]]u). [21] => [22] => Obecně lze říci, že afghánská a tádžická [[nářečí]] jsou archaičtější a mluvnicky bohatší než současná moderní íránská perština. Z pochopitelných důvodů lze v daríjštině nalézt mnoho výpůjček z paštúnštiny a v tádžičtině zase slova přejatá z [[Ruština|ruštiny]]. Íránská perština hojně přejímala slova z [[arabština|arabštiny]] a částečně i z [[turečtina|turečtiny]] a [[francouzština|francouzštiny]]. Jazyky fársí, darí a [[tádžikí]] se od sebe liší asi jako [[čeština]] a [[slovenština]] – jen (původních) společných výrazů je podstatně méně. [23] => [24] => == Historie jazyka == [25] => Z historického hlediska lze perský jazyk rozdělit na tři období: [26] => * [[Stará perština]] [27] => * [[Střední perština]] [28] => ** ''Parthské písmo'' [29] => ** ''Pahlavské písmo'' [30] => * [[Moderní perština]] [31] => [32] => === Stará perština === [33] => {{Podrobně|Stará perština}} [34] => Byl jazyk používající '''[[klínové písmo|klínového písma]]'''. V době vlády [[Achaimenovci|dynastie Achamejnovců]] se stal úředním jazykem [[Perská říše|Perské říše]], která se rozprostírala od [[Baktrie]] přes [[Médie|Médii]], [[Babylonie|Babylónii]], [[Lýdie|Lýdii]] až do [[Egypt]]a. Klínopis je obrázkové písmo, které vzniklo v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] a bylo zavedeno [[Sumerové|Sumery]] v 4. tisíciletí př. n. l. [[Peršané]] začali klínové písmo používat až od [[1. století př. n. l.]] Tento typ písma je vůbec nejstarším typem písma na světě. Píše se zleva doprava. Klínové písmo rozluštil v 19. století [[Georg Friedrich Grotefend]] na základě vícejazyčného historického nápisu perského krále [[Dareios I.|Dáreia I.]] na skále v [[Bísutún]]u (skála v Kermánšáhu v Íránu). [35] => [36] => Stará perština se nám zachovala v klínových nápisech. [37] => [38] => ==== Klínové písmo ==== [39] => {{Podrobně|Klínové písmo}} [40] => Ve [[Starý Írán|Starém Íránu]] (tak [[Peršané]] svou zemi skutečně označovali) byly všechny úřední dokumenty psány klínovým písmem ve třech jazycích: starou perštinou, jazykem [[Elamité|Elamitů]] a [[babylónština|babylónštinou]]. Babylónština a elamština se psala na hliněné destičky převážně ve východních částech říše, zatímco na západě se psalo staropersky na [[papyrus]]. [41] => Nejznámější místa, kde se lze setkat s klínovými nápisy ve staré perštině, jsou [[Behistunský nápis|Bísotún]] v Kermanšáhu, [[Persepolis]], [[Súsy]] a skalní reliéf Ganj Náme nedaleko [[Hamadán]]u. Obsahem textů jsou hlavně oslavné ódy na boha Ahuramazdu a činy Achamejnovských králů. [42] => [43] => ; ukázka klínopisu z paláce v [[Persepolis|Persepoli]] [44] => : 𐎭𐎠𐎼𐎹𐎺𐎢𐏁𐏐𐎧𐏁𐎠𐎹𐏐𐎺𐏀𐎼𐎣𐏐𐎧𐏁𐎠𐎹𐎰𐎡𐎹𐏐𐎧𐏁𐎠𐎹𐎰𐎡𐎹𐎠𐎴𐎠𐎶𐏐𐎧𐏁𐎠𐎹𐎰𐎡𐎹𐏐𐎭𐏃𐎹𐎢𐎴𐎠𐎶𐏐𐎻𐎡𐏁𐎫𐎠𐎿𐎱𐏃𐎹𐎠𐏐𐎱𐎢𐏂𐏐𐏃𐏁𐎠𐎶𐎴𐎡𐏁𐎡𐎹𐏐𐏃𐎹𐏐𐎡𐎶𐎠𐎶𐏐𐎠𐎤𐎢𐎴𐎢𐏁 [45] => ; doslovný překlad do moderní perštiny [46] => : {{Cizojazyčně|fa|داریوش/ است/ شاه بزرگ شاه شاهان شاه کشورها پسر ویشتاسپ هخامنشی که این / تچر /را ساخت}} [47] => ; český překlad [48] => : ''Dareios, velký král, [[Šáhanšáh|král králů]], král zemí, syn Víštásapa z rodu Achaimenovců, postavil tento palác.'' [49] => [50] => === Střední perština === [51] => [[Soubor:Taq-e Bostan - Pahlavi writing.jpg|240px|náhled| Pahlavský text z [[4. století]] n. l]] [52] => {{Podrobně|Střední perština}} [53] => Středoperské písmo označované také jako pahlavské se vyvinulo z aramejského písma asi ve 2. století př. n. l. a bylo používáno v období [[Parthská říše|Parthské říše]] a v raném období vlády [[Sásánovci|Sásánovců]]. Sásánovci později toto písmo upravili. Pahlavské písmo se píše zprava doleva a vodorovně. V jazyce pahlaví se zachovaly hlavně náboženské texty [[Zoroastrismus|zoroastrismu]]. Do pahlavského jazyka byly přeloženy texty z Avesty. Z hlediska [[gramatika|gramatiky]] nebyl tak složitý jako stará perština. [54] => [55] => Středoperský jazyk měl dva hlavní dialekty: [56] => * dialekt Arsakovců (severozápadní) [57] => * dialekt Sasánovců (jihozápadní) [58] => [59] => [[Soubor:Eranshahr.svg|250px|náhled|Nápis Eránšahr – [[Írán]] v pahlavském písmu]] [60] => [61] => === Moderní perština === [62] => Rozvoj perštiny byl v [[7. století]] n. l. kvůli [[Arabové|arabské invazi]] do Íránu a následnou [[islamizace|islamizací]] přerušen. Místo perštiny zaujala [[arabština]] jako jazyk náboženský, kulturní a úřední. Na rozdíl od ostatních jazyků zemí, jichž Arabové dobyli, se perština udržela mezi prostým lidem. V 10. století za vlády [[Abbásovci|Abbásovců]] se poprvé objevily snahy zavést perštinu jako literární jazyk. Později se v perštině psaly nejen básně, ale i vědecké spisy o lécích a jiné. [63] => [64] => Moderní perština se píše arabským písmem obohaceným o čtyři vlastní písmena. [65] => [66] => ==== Perská abeceda ==== [67] => {{Podrobně|Perská abeceda}} [68] => '''Písmena arabská:''' [69] => ض ص ث ق ف غ ع ه خ [[ح]] ج ش س ی ب ل ا ت ن م ک ظ ط ز ر ذ د و [70] => [71] => '''Písmena perská:''' [72] => چ پ گ ژ [73] => [74] => == Fonologie == [75] => [[Soubor:Farsi vowel chart.svg|náhled|Samohlásky teheránské perštiny]] [76] => Moderní íránská perština má 6 samohlásek a 22 souhlásek. Protože se jedná o [[indoevropské jazyky|indoevropský jazyk]] příbuzný jazykům slovanským, nemá pro českého mluvčího žádné obtížně vyslovitelné zvuky. [77] => [78] => [79] => == Gramatika == [80] => Perština je jediný [[aglutinační jazyk]] z [[Indoíránské jazyky|indoíránských jazyků]]. Pořadí větných členů je [[Podmět]] – [[Předmět (mluvnice)|Předmět]] – [[Sloveso]]. Perština nemá [[Jmenný rod|rody]]. Má [[čas (mluvnice)|čas]] přítomný, budoucí, minulý ([[perfektum]], [[plusquamperfektum]]). [81] => [82] => Příklad: [83] => * persky:من دانشجو هستم. [84] => * přepis: Man dánišdžú hastam [85] => * překlad: Já jsem student [86] => * První místo podmět (já), na druhém předmět (student), na třetím sloveso (jsem). [87] => [88] => == Podstatná jména == [89] => Perština nerozlišuje rody. [[Množné číslo]] (plurál) se tvoří obecně připojením koncovky ''-há'' (ها) za podstatné jméno nebo koncovku ''-án'' (ان), která se užívá jen pro podstatná jména životná. V perštině lze použít také arabské plurály. [90] => [91] => Příklad: [92] => * مسجدها [93] => ** mešity [94] => * طالبان [95] => ** studenti [96] => * مسجدها / مساجد [97] => ** mešity [98] => [99] => === Ezáfetová vazba === [100] => Ezáfetová vazba označuje spojení [[podstatné jméno|podstatného jména]] s [[přívlastek|přívlastky]], jež mohou být vyjádřeny [[přídavné jméno|přídavným]], dalším podstatným jménem, osobním [[zájmeno|zájmenem]] nebo řadovou [[číslovka|číslovkou]]. Vyslovuje se jako neznělé ''e'', po [[samohláska|samohlásce]] jako ''je''. [101] => [102] => Příklad: [103] => * شهر شیراز [104] => ** šahr-i šéráz [105] => ** město Šéráz [106] => * جمهوری اسلامی ایران [107] => ** Džamhúrí-ji Islámí-ji Érán [108] => ** Íránská islámská republika [109] => [110] => == Zájmena == [111] => Zájmena osobní: [112] => * من [113] => ** man [114] => ** já [115] => * تو [116] => ** tu [117] => ** ty [118] => * او / وی [119] => ** ú / vaj [120] => ** on, ona [121] => * ما [122] => ** má [123] => ** my [124] => * شما [125] => ** šumá [126] => ** vy / Vy [127] => * ایشان / آنها / آنان [128] => ** éšán/ánhá/ánán [129] => ** oni [130] => [131] => == Slovesa == [132] => V perštině existují dva typy sloves: [133] => * jednoduchá (nepravidelná) [134] => * složená [135] => [136] => === Infinitiv slovesa === [137] => '''[[Infinitiv]]''' nemá stejnou funkci jako v češtině, ale má charakter podstatného jména slovesného. [138] => [139] => Příklad: [140] => * persky: از دیدن شما خوشم میآید [141] => * přepis: Az dídan-i šumá chušam méjájad. [142] => * česky: Jsem rád, že Vás vidím. [143] => [144] => === Slovesa jednoduchá === [145] => Slovníkový tvar je vždy v infinitivu. Odtržením koncovky ''-an'' (ن) dostaneme [[osoba (mluvnice)|3. osobu]] jednotného čísla v minulém čase. Mimo to je nutné naučit se ještě tvar slovesa v přítomném čase, který je nepravidelný. [146] => [147] => === Minulý čas === [148] => Příklad minulého času u slovesa ''dělat'' / kardan/ کردن [149] => [150] => singulár: [151] => * 1.kardam کردم [152] => * 2.kardí کردی [153] => * 3.kard کرد [154] => [155] => plurál: [156] => * 1. kardém کردیم [157] => * 2. kardéd کردید [158] => * 3. kardand کردند [159] => [160] => === Přítomný čas === [161] => V přítomném čase má sloveso dělat nepravidelný tvar kun کن, k přítomnému kmeni připojujeme [[předpona|předponu]] mé می [162] => * 1. mékunam می کنم [163] => * 2. mékuní می کنی [164] => * 3. mékunad می کند [165] => [166] => plurál: [167] => * 1. mékuném می کنیم [168] => * 2. mékunéd می کنید [169] => * 3. mékunand می کنند [170] => [171] => === Slovesa složená === [172] => Slovesa složená se skládají ze dvou částí: první část tvoří podstatné nebo přídavné jméno a druhou sloveso jednoduché. Při časování sloves je první část slovesa beze změny a časujeme pouze druhou část. Sloveso ''pracovat'' کار کردن [173] => (kár kardan) podstatné jméno kár (práce) کار se nemění. Časujeme pouze kardan podle vzoru. [174] => [175] => === Budoucí čas === [176] => [[Budoucí čas]] se tvoří přidáním slovesa ''chwástan'' v přítomném čase před 3. osobu minulého času slovesa. Časujeme pouze sloveso chwástan / cháh / v přítomném čase, následující sloveso se nemění. [177] => [178] => Příklad: [179] => * Budu dělat / Man cháham kard / من خواهم کرد [180] => [181] => U složených sloves vložíme sloveso chwástan mezi první a druhou část slovesa. [182] => [183] => Příklad: [184] => * Budu pracovat / Man kár cháham kard / من کار خواهم کرد [185] => [186] => V hovorovém jazyce se budoucí čas používá jen zřídka, obvykle je nahrazován časem přítomným prostým. [187] => [188] => == Příklady == [189] => [190] => === Číslovky === [191] => {| cellspacing="7" [192] => |- [193] => | '''Číslice''' || '''Persky''' || '''Transliterace''' || '''Česky''' [194] => |- [195] => | ۱ || یک || yék || jeden [196] => |- [197] => | ۲ || دو || do || dva [198] => |- [199] => | ۳ || سه || sé || tři [200] => |- [201] => | ۴ || چهار || chahār || čtyři [202] => |- [203] => | ۵ || پنج || panj || pět [204] => |- [205] => | ۶ || شش || shésh || šest [206] => |- [207] => | ۷ || هفت || haft || sedm [208] => |- [209] => | ۸ || هشت || hasht || osm [210] => |- [211] => | ۹ || نه || noh || devět [212] => |- [213] => | ۱۰ || ده || dah || deset [214] => |} [215] => [216] => == Vzorový text == [217] => Otče náš (modlitba Páně): [218] => : Ey Pedar e āsemāni ye mā, nāme to moqqadas bād. [219] => : Pādešāhie to biāyad, erāde ye to hamān tor ke dar āsemān [220] => : ejrā mišavad, dar zamin niz ejrā šavad. [221] => : Nāne rūzane ye mā rā emrūz be mā bede. [222] => : Xatā hāye mā rā bebaxš, [223] => : čenānke mā niz xatākāran e xod rā mibaxšim. [224] => : Mā rā dar vasvase hā mayāvar balke mā rā az [225] => : sharir rahāyi deh. Āmīn. [226] => [227] => {{Vzorový text [228] => |VDLP=ano [229] => |Komentář= [230] => |Jazyk 1=persky [231] => |Text 1={{Cizojazyčně|fa|.یک دیگر با روح برادری رفتار کنند تمام افراد بشر آزاد به دنیا می آیند و از لحاظ حیثیت و حقوق با هم برابرند, همه دارای عقل و وجدان می باشند و باید نسبت به}} [232] => |Jazyk 2=transkripce [233] => |Text 2=Tamâm-e afrâd-e bašar âzâd be donyâ miâyand va az lehâz-e heysiyat-o hoquq bâ ham barâbar-and. Hame dârâ-ye aql-o vejdân mibâšand va bâyad nesbat be yekdigar bâ ruh-e barâdari raftâr konand. [234] => }} [235] => [236] => == Odkazy == [237] => [238] => === Reference === [239] => [240] => [241] => === Externí odkazy === [242] => * {{Commonscat}} [243] => * {{Wikislovník|heslo=perština}} [244] => * [https://web.archive.org/web/20110827234830/http://www.svetovka.cz/archiv/2008/03-2008-biblio.htm Česká knižní bibliografie k perské literatuře]: vyšlo v měsíčníku ''Plav'' 3/2008 [245] => * {{Citace elektronického periodika|příjmení=KHAKPOUR|jméno=Toumaj|titul=Keine Unterschiede zwischen "Farsi" und "Dari"|periodikum=DerStandard.at|vydavatel=|url=http://derstandard.at/1308680777512/Landessprache-als-Politikum-Keine-Unterschiede-zwischen-Farsi-und-Dari|datum vydání=2011-07-08|poznámka=v NJ|datum přístupu=}} [246] => [247] => {{Indoíránské jazyky}} [248] => [249] => {{Autoritní data}} [250] => {{Portály|Írán|Jazyk}} [251] => [252] => [[Kategorie:Perština| ]] [253] => [[Kategorie:Jihozápadní íránské jazyky]] [254] => [[Kategorie:Jazyky Íránu]] [255] => [[Kategorie:Jazyky Tádžikistánu]] [256] => [[Kategorie:Jazyky Afghánistánu]] [257] => [[Kategorie:Jazyky Iráku]] [258] => [[Kategorie:Jazyky Pákistánu]] [259] => [[Kategorie:Jazyky Uzbekistánu]] [] => )
good wiki

Perština

Perština (místní název: , fārsī) je indoevropský jazyk. Spolu s daríjštinou (afghánskou perštinou), tádžičtinou, pahlavštinou, hazárštinou, dehwárštinou, darwázštinou, ajmáqštinou, džidštinou, tatštinou, buchárštinou, lorštinou, kumzárštinou a lárštinou patří do jihozápadní skupiny íránských jazyků.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Írán','Afghánistán','Tádžikistán','Peršané','indoevropské jazyky','nářečí','arabština','Pákistán','Persepolis','Indoíránské jazyky','íránské jazyky','7. století'

Afghánistán

Arabština

Írán

Nářečí

Pákistán

Peršané

Persepolis

Tádžikistán

Tádžikistán je vnitrozemský stát v Asii, který se nachází ve střední Asii, převážně na Turkestánské plošině.