Array ( [0] => 15490395 [id] => 15490395 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pouť [uri] => Pouť [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Poutník|stránka=Poutník (rozcestník)}} [1] => {{Možná hledáte|[[Zábavní park]]}} [2] => [[Soubor:Pouť u sv. Antonínka (Brno secesní).jpg|náhled|vpravo|Pouť na [[Svatý Antonínek]] koncem [[19. století]] na slavném obraze [[Slovácko|slováckého]] malíře [[Joža Uprka|Joži Uprky]]]] [3] => [[Soubor:Cyrilometodějská pouť Velehrad - 23. 8. 2014.jpg|náhled|vpravo|Skupina poutníků před [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje|bazilikou]] na [[Velehrad]]ě – jednom z nejvýznamnějších poutních míst v [[Česko|Česku]], místě [[Národní pouť na Velehradě|národních poutí]]]] [4] => [[Soubor:Catedral santiago compostela.jpg|náhled|upright|[[Santiago de Compostela]] – jedno z nejvýznamnějších [[poutní místo|poutních míst]] středověku i současnosti]] [5] => '''Pouť''' (ze [[staročeština|stčes.]] ''pút'', [[Praslovanština|praslov.]] ''pǫ̨tъ'', srov. staroindické ''panthás'' cesta) je cesta za účelem návštěvy určitého [[poutní místo|poutního místa]], které má [[náboženství|náboženský]] význam. [6] => [7] => V [[symbol]]ickém smyslu je pouť zároveň [[Iniciační rituál|iniciačním aktem]] a úkonem odevzdání. Vyskytuje se v náboženských [[víra|vírách]], které přiznávají zvláštní nadpřirozenou moc či sílu určitým místům. V [[hinduismus|hinduismu]] představuje hlavní poutní místa tzv. [[čardham]], [[Judaismus|židé]] putovali do [[Síló]] a později do [[Jeruzalém]]a, kde byla [[JHVH|Hospodinova]] svatyně a [[archa úmluvy]]. V [[Buddhismus|buddhismu]] jsou významnými místy ta, která jsou spojena s životem [[Gautama Buddha|Gautamy Buddhy]], v [[křesťanství]] s životem [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] nebo některého ze [[Světec|svatých]], v [[islám]]u je tímto místem [[Mekka]], rodné město [[Mohamed]]ovo. Vzdálené [[chrám]]y a svatyně navštěvovali též staří [[Řekové]] a [[Římané]], podobně i [[Germáni]]. [8] => [9] => V křesťanské Evropě se k cílům náboženských poutí, zejména výročním poutím k místním kostelům v den jejich zasvěcení nebo v den svátku jejich patrona, soustředil společenský život včetně [[Herec|komediantů]]. S postupnou ateizací se tento zvyk osamostatnil od náboženského původu a pouť se tak v profánním světě stala synonymem [[zábavní park|zábavního parku]]. [10] => [11] => == Pouť v židovství == [12] => [[Starý zákon|Starý]] i [[Nový zákon]] představuje židy putující každoročně třikrát o velkých svátcích do Jeruzaléma. Několik [[prorok]]ů podniká také svou osobní pouť na horu [[Sinaj (biblická hora)|Sinaj]], kde se setkávají s Hospodinem. I dnes jsou některá místa pro židy velmi významná – známá je např. praxe modlitby u [[Zeď nářků|Zdi nářků]] – zbytku západní strany jeruzalémského chrámu definitivně zničeného roku [[70]]. [13] => [14] => == Poutě v křesťanství == [15] => === Starověká praxe === [16] => [[Křesťan]]é měli již od [[2. století]] v úctě [[hrob]]y [[mučedník]]ů, k nim přicházeli a u nich se také [[modlitba|modlili]]. Od [[4. století]] začínají poutníci putovat do [[Svatá země|Svaté země]] na místa spojená s životem Ježíše Krista – rozmach těchto putování je jednak spojen s uznáním křesťanství coby povoleného náboženství, jednak také nálezem [[kříž]]e, na němž Ježíš zemřel, [[Svatá Helena|sv. Helenou]]. Vzorem pro křesťanské pouti do Jeruzaléma byla putování Izraelců do jeruzalémského chrámu. Pouť křesťané podnikali jako [[pokání]] za [[hřích]], v touze po [[očištění]] a [[svatost|posvěcení]]. [17] => [18] => === Poutě ve středověku === [19] => Ve [[středověk]]u se křesťanská pouť stává zážitkem víry, cesta na poutní místa je často dlouhá, namáhavá a nebezpečná. Mezi nejoblíbenější poutní místa se vedle Jeruzaléma řadí [[Řím]], místo umučení [[apoštol]]ů [[Petr (apoštol)|Petra]] a [[Pavel z Tarsu|Pavla]] a mnoha starokřesťanských mučedníků, a [[Santiago de Compostela]],(do objevu Ameriky zde byl zeměpisně "konec světa"), místo nálezu ostatků apoštola [[Jakub Starší|Jakuba Staršího]], k němuž vedla proslavená [[svatojakubská cesta]] (''Camino de Santiago''). Poskytnutí noclehu poutníkům platilo jako jeden ze skutků milosrdenství a tvořilo součást [[Žehnání|požehnání]] spojeného s poutí. Nejvýznamnějším středověkým poutním místem na území [[Česko|Česka]] byla [[Praha]], zvláště pak [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrám sv. Víta]], místo spojené se zemskými [[patron]]y a především [[svatý Václav|svatým Václavem]]. [20] => [21] => === Poutě do Svaté země a křížové výpravy === [22] => {{viz též|Křížová výprava}} [23] => V [[raný středověk|raném středověku]] patřila stále k nejdůležitějším poutním místům místa spojená s životem Ježíše Krista ve Svaté zemi. Po dobytí Jeruzaléma roku [[1078]] [[Seldžucká dynastie|Seldžuckými Turky]] přestala být pouť do Svaté země pro křesťany bezpečná, to vedlo i ke snaze křesťanstva získat Svatou zemi nazpět do svých rukou. Roku [[1095]] svolává [[papež]] [[Urban II.]] [[první křížová výprava|první křížovou výpravu]] za účelem získání svatých míst. Roku [[1099]] je dobyt Jeruzalém a vzniká řada křesťanských státečků. K ochraně poutníků a jejich ubytování vznikají [[rytířský řád|rytířské řády]]. Toto období ovšem netrvá příliš dlouho; roku [[1187]] [[sultán]] [[Saladin]] dobývá Jeruzalém a roku [[1291]] padne poslední křižácká pevnost ve Svaté zemi, [[Akko|Akkon]]. [24] => [25] => === Mariánská poutní místa === [26] => Poutními místy se zvláštním významem jsou tzv. mariánská poutní místa. Ta nejsou spojena s životem [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]], ale pouť zde směřuje na místa jejího [[Mariánská zjevení|zjevení]] či k jejímu obrazu či [[socha|soše]], které je obvykle přikládána nadpřirozená moc. Mezi významná mariánská poutní místa patří např. [[Lurdy]] (ročně je navštíví sedm miliónů poutníků), [[Mariazell]], [[Čenstochová]], [[Fátima (Portugalsko)|Fatima]] (ročně ji navštíví 4,5 miliónu poutníků), [[Loreto]], [[La Saletta]], v Česku např. [[Stará Boleslav]], [[Svatá Hora]] u [[Příbram]]i, [[Hostýn]], [[Bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů|Filipov]] či [[Skoky (Žlutice)|(Mariánské) Skoky]]. [27] => [28] => === Výroční poutě === [29] => Každoročně se konávaly poutní slavnosti v místních kostelích ve výroční den [[Svěcení|vysvěcení kostela]] ([[posvícení]]) nebo v den svátku patrona, jemuž je zasvěcen. K takovému místu se soustředil život celé oblasti. I tehdy, když zrovna žádní návštěvníci z jiných farností nedoputují, se obřad přizpůsobí tomuto dni, poutní slavnosti. [30] => [31] => === Poutní místa v anglikánské a protestantských církvích === [32] => Významným poutním místem [[anglikánská církev|anglikánské církve]] je hrob [[Tomáš Becket|Thomase Becketa]] v [[Canterbury]]. Většina jiných [[Protestantismus|protestantských]] církví poutě oficiálně neuznává, avšak pro [[Luteránství|luterány]] hrají významnou úlohu místa spojená s životem [[Martin Luther|Martina Luthera]], např. [[Lutherstadt Wittenberg|Wittenberg]] nebo [[Wartburg|hrad Wartburg]], a tato místa také navštěvují. [33] => [34] => === Zajímavost === [35] => Poté co [[Josef II.]] zakázal v českých zemích poutě, chodili (němečtí) katolíci na pouť na svátek Navštívení Panny Marie (tehdy slaveného ještě 2. července) přes hranici do evangelického (dřív katolického) kostela v saském [[Fürstenau]], což je velmi neobvyklé.Z roku 1850 máme zprávu o velkém množství poutníků z přeshraničních obcí z Čech, které se německy jmenují „Zinwald, Müglitz, Voigtsdorf, Ebersdorf, Schönwald“ aj., tedy [[Cínovec]], [[Mohelnice]] (zaniklá obec), [[Fojtovice]], [[Habartice]] (zaniklá obec), [[Krásný Les]] aj. Josef März: ''Der katholische Wahrheitsfreund'' ; Organ des Kathol. Volksbundes. Graz: Tanzer (30. Juli 1850). Str. 207. Dostupné online: https://books.google.cz/books?id=bm8GMCTnN80C&newbks=1&newbks_redir=0&hl=cs&pg=PA1#v=snippet&q=F%C3%BCrstenau&f=false, 26. března 2024.Geografická situace je dobře vidět na staré mapě: II. vojenské mapování. In: Virtualní mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz [online]. Zdiby: Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. Dostupné z: http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/7451, 26. března 2024. [36] => [37] => == Pouť v islámu == [38] => V islámu je pouť, ''[[hadždž]]'', jedním z [[Pět pilířů islámu|pěti nejdůležitějších sloupů]]. ''Hadždž'' označuje povinnost každého [[muslim]]a, pokud mu to zdraví a finanční možnosti dovolí, alespoň jednou za svůj život navštívit Mekku. Tato pouť bývá často spojována také s návštěvou Mohamedova hrobu v [[Medína|Medině]]. [[Ší'itský islám|Šíité]] krom toho uznávají také pravidelné pouti k místům působení svých [[imám]]ů. [39] => [40] => Do Mekky lze vykonat pouť i mimo [[ramadán]], ale pak se nejedná o ''hadždž'' a není tak splněním jednoho z pilířů islámu. Nicméně obřady při této pouti jsou prakticky totožné jako při pouti hadždž. Taková pouť se pak nazývá '''umra''. [41] => [42] => == Pouť v Bahá’í víře == [43] => Pouť v Bahá’í víře v současné době sestává z návštěvy ([[Zijára]]) svatých míst v [[Haifa|Haifě]], [[Akká]] a [[Bahdží]] na severozápadě Izraele. [[Bahá’í]] nemají v současné době přístup k místům označeným jako místa poutě. [44] => [45] => [[Bahá'u'lláh|Bahá’u’lláh]] označil v [[Kitáb-i-Aqdas]] dvě místa poutě: dům Bahá’u’lláha v Bagdádu a dům Bába v Šírázu. [46] => [47] => == Pouť v ostatních náboženstvích == [48] => Hinduisté putují na vícero míst – [[Badrináth]]u, [[Kedarnath]]u, [[Gangotri]], [[Jamunotri]], [[Rišikéš]]e, [[Haridvár]]u, [[Váránasí]], [[Mandhradevi]], [[Vrindávan]]u či [[Majapur]]u. První čtyři místa tvoří tzv. [[čardham]]. Hinduisté věří, že cesta na tato místa vede k ''[[mokša|mokše]]'', vysvobození ze ''[[samsára|samsáry]]'' (cyklu znovuzrození). [49] => [50] => Gautama Buddha dal svým věřícím podobně čtyři svatá místa v [[Indie|Indii]] coby cíle poutí. Patří k nim [[Lumbiní]], kde se narodil, [[Bódhgaja]], místo jeho [[Bódhi|osvícení]], [[Sárnáth]], kde poprvé kázal, a místo jeho úmrtí, [[Kušinagara]] (též Kusinára). V buddhistických zemích lidé často putují k významným chrámům nebo [[klášter]]ům. [51] => [52] => == Pouť jako zábavní park == [53] => V Evropě se místo pouti stávalo centrem společenského života. Proto se k němu přidružoval i zábavní program, který byl zejména pro děti nejvýraznějším a nejlákavějším projevem poutě. Po místech poutí [[Kočovnictví|kočovali]] se svým vybavením komedianti: majitelé [[kolotoč]]ů, [[houpačka|houpaček]], zábavních [[střelnice|střelnic]], [[strašidelný dům|strašidelných domů]] a dalších [[Pouťová atrakce|atrakcí]], mnohdy společně s kočovným [[divadlo|divadlem]] s náboženskými i světskými tématy. [54] => [55] => Později se tento účel osamostatnil, například slavná pražská [[Matějská pouť]] se od [[kostel svatého Matěje (Praha)|kostela svatého Matěje]] v [[Dejvice|Dejvicích]] přestěhovala na [[Výstaviště Praha|Výstaviště]] a většina komediantů a [[zábavní park|zábavních parků]] se stěhovala bez ohledu na náboženské dění. V dnešní době se občas a místy tradice sloučení náboženské a zábavní slavnosti obnovuje. [56] => [57] => == Reference == [58] => [59] => [60] => == Literatura == [61] => * {{Citace monografie | příjmení = Mihola | jméno = Jiří | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Na cestě do nebeského Jeruzaléma : poutnictví v českých zemích ve středoevropském kontextu | vydavatel = Moravské zemské muzeum | místo = Brno | rok = 2010 | počet stran =234 | isbn = 978-80-7028-359-2}} [62] => * HAVELKA, Ondřej. ''Starý zákon pohledem cestovatele: Bible jako nejstarší cestopis odhalující smysl Cesty.'' 1. vyd. Praha: Akbar, 2019. 144 s. {{ISBN|978-80-906325-2-3}}. [63] => [64] => == Související články == [65] => * [[Poutní místo]] [66] => * [[Poutní dny]] [67] => [68] => == Externí odkazy == [69] => * {{Commonscat}} [70] => * {{Wikislovník|heslo=pouť}} [71] => * {{Wikicitáty|téma=pouť}} [72] => * {{Otto|heslo=Pouť}} [73] => * {{Citace elektronické monografie [74] => | titul = Poutě [75] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10519120758-nase-tradice/212562260400018/ [76] => | vydavatel = Česká televize [77] => | datum_vydání = 2014 [78] => | datum_přístupu = 2024-02-11 [79] => }} Dokument z cyklu České televize ''Naše tradice'' [80] => [81] => {{Autoritní data}} [82] => [[Kategorie:Poutě| ]] [83] => [[Kategorie:Náboženské způsoby a chování]] [84] => [[Kategorie:Druhy turistiky]] [85] => [[Kategorie:Zábavní parky]] [] => )
good wiki

Pouť

Joži Uprky národních poutí poutních míst středověku i současnosti Pouť (ze stčes. pút, praslov.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'čardham','zábavní park','prorok','chrám','Římané','Haridvár','modlitba','Starý zákon','imám','Svatá Helena','Judaismus','křesťanství'

Chrám

Haridvár

Imám

Judaismus

Judaismus je nejstarší abrahamovská náboženská tradice a kultura židovského lidu.

Křesťanství

Modlitba

Modlitba je důležitou součástí náboženského života a výrazem víry a důvěry v Boha.

Prorok

Římané