Array ( [0] => 15501398 [id] => 15501398 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Priština [uri] => Priština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | obrázek = Prishtina the capital city of Kosova.jpg [2] => }} [3] => '''Priština''' ({{Vjazyce2|sq|Prishtinë}} nebo {{Cizojazyčně|sq|Prishtina}}, {{Vjazyce2|sr|{{Audio|Pristina.ogg|''Приштина / Priština''}}}}) je hlavní město [[Kosovo|Kosova]] a sídlo Opštiny Priština a [[Prištinský okruh|Prištinského okruhu]]. Priština je rozlohou i počtem obyvatel největším městem Kosova a je obývána převážně [[Albánci]], z nichž tvoří po albánské [[Tirana|Tiraně]] druhé největší hlavní město obývané Albánci. Na ploše 507 km² bydlí asi 200 tisíc obyvatel. [4] => [5] => Oblast Prištiny byla obývána lidmi již od prehistorických dob a byla domovem několika [[Ilyrové|ilyrských]] národů. Dardanský král Bardyllis ve 4. století př. n. l. sjednotil různé kmeny a založil Dardanské království.[https://books.google.com/books?id=vx251bK988gC&lpg=PA428 ''The Cambridge ancient history: The fourth century B.C.'' Volume 6 of The Cambridge ancient history], Iorwerth Eiddon Stephen Edwards, {{ISBN|0-521-85073-8}}, {{ISBN|978-0-521-85073-5}}, Authors: D. M. Lewis, John Boardman, Editors: D. M. Lewis, John Boardman, Second Edition, Cambridge University Press, 1994 {{ISBN|0-521-23348-8}}, {{ISBN|978-0-521-23348-4}}.{{cite book|last=Adams|first=Douglas Q.|title=Encyclopedia of Indo-European Culture|year=1997|publisher=Fitzroy Dearborn|isbn= 978-1-884964-98-5|url=https://books.google.com/books?id=tzU3RIV2BWIC|editor=James P. Mallory}}{{cite book|last=Wilson|first=Nigel Guy|title=Encyclopedia Of Ancient Greece|year=2006|publisher=Taylor & Francis Group|isbn= 978-0-415-97334-2|url=https://books.google.com/books?id=BCZsPgAACAAJ}} Dědictví klasického období představuje osada Ulpiana, která byla považována za jedno z nejvlivnějších římských měst na [[Balkán|Balkánském poloostrově]]. Po rozdělení [[Římská říše|Římské říše]] na západní a východní polovinu zůstala oblast mezi 5. a 9. stoletím v područí [[Byzantská říše|Byzantské říše]]. I když v polovině 9. století byla postoupena [[První bulharská říše|první bulharské říši]], než se na počátku 11. století opět dostala pod byzantskou okupaci a nakonec od konce 11. století do [[Druhá Bulharská říše|druhé bulharské říše]]. [6] => [7] => V pozdním středověku byla Priština významným městem [[Středověké dějiny Srbska|středověkého Srbska]] tvořícím královský majetek srbských králů.{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=vyVaAAAAYAAJ|page=265|title=Izdanja|last1=Zadruga|first1=Srpska Književna|year=1913}} Po dobytí [[Balkán|Balkánu]] Osmanskou říší se Priština díky své strategické poloze v blízkosti bohatého hornického města Novo Brdo stala důležitým hornickým a obchodním centrem. Město bylo známé svými obchodními trhy a výrobky, jako jsou kozí kůže a kozí srst a také střelný prach.{{cite book|last=Warrander|first=Gail|title=Kosovo|publisher=Bradt Travel Guides Ltd, UK|isbn=978-1-84162-331-3|pages=85|url=http://www.bradtguides.com/|author2=Verena Knaus|year=2010}} První mešita v Prištině byla postavena na konci 14. století, když byla pod srbskou nadvládou.{{cite book|last=Warrander|first=Gail|title=Kosovo|publisher=Bradt Travel Guides Ltd, UK|isbn=978-1-84162-331-3|pages=86|url=http://www.bradtguides.com/|author2=Verena Knaus|year=2010}} [8] => [9] => Priština je hlavním městem a hospodářským, finančním, politickým, obchodním a kulturním centrem Kosova, a to díky své poloze ve středu země. Je sídlem moci kosovské vlády, pracovním sídlem prezidenta a premiéra Kosova a sídlem kosovského parlamentu. Priština je také nejdůležitějším [[Doprava|dopravním]] uzlem Kosova pro leteckou, železniční a silniční dopravu. Mezinárodní letiště Priština je největším letištěm v zemi a patří mezi největší v regionu. Z města vychází řada rychlostních silnic a dálnic, například R 6 a R 7, které ho spojují s Albánií a Severní Makedonií. [10] => [11] => == Etymologie == [12] => [13] => Název města by mohl být odvozen od [[Praslovanština|praslovanského]] nářečního slova *pryščina, které znamená "[[pramen]] (vody)" a je doloženo i v moravských nářečích češtiny; je odvozeno od slovesa *pryskati, které znamená "šplíchat" nebo "stříkat" (v současné srbštině ''prskati'').{{Citation| last=Loma| first=Aleksandar| year=2013| title=Топонимија Бањске хрисовуље| journal=Onomatološki Prilozi|trans-title=Toponymy of the Banjska Chrysobull| publisher=Serbian Academy of Sciences and Arts| place=Belgrade| language=sr| issn=0351-9171| page=181}} [[Toponymum]] Priština se objevuje také jako název vesnice u města [[Teslić]] v dnešní [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]]. [14] => [15] => Ernst Eichler vidí souvislost s [[Římský císař|římským císařem]] [[Justinián I.|Justiniánem I.]], o němž se předpokládá, že nechal Prištinu postavit. Pojem Priština považuje za složeninu jeho jména.{{Cite book |url=https://www.worldcat.org/oclc/435630850 |title=Namenforschung : ein internationales Handbuch zur Onomastik. 1. Teilband |date=1995 |publisher=De Gruyter |others=Ernst Eichler |isbn=978-3-11-020342-4 |location=Berlin |oclc=435630850}} [16] => [17] => Slovinský jazykovědec Marko Snoj navrhuje odvození od [[Slovanské jazyky|slovanské]] podoby *''Prišьčь'', přivlastňovacího přídavného jména od osobního jména *''Prišьkъ'', (dochovaného v [[Kajkavština|kajkavském]] příjmení ''Prišek'', ve staropolském osobním jméně ''Parzyszek'' a v polském příjmení ''Pryszczyk'') a odvozovací přípony ''-ina'' 'patřící X a jeho příbuzným'. Jméno je nejspíše [[Patronymum|patronymem]] osobního jména *Prišь, zachovaného jako příjmení v [[Lužická srbština|lužickosrbském]] ''Priš'', a [[Polština|polského]] ''Przybysz'', [[Hypokoristikon|hypokoristika]] slovanského osobního jména ''Pribyslavъ''.SNOJ, Marko. 2007. Origjina e emrit të vendit Prishtinë. In: BOKSHI, Besim (ed.). ''Studime filologjike shqiptare: konferencë shkencore'', 21–22 nëntor 2007. Prishtinë: Akademia e Shkencave dhe e Arteve e Kosovës, 2008, pp. 277–281. Podle Aleksandara Lomy by etymologie Snoje předpokládala vzácný a relativně pozdní slovotvorný proces. [18] => [19] => Falešná etymologie spojuje jméno Priština se srbským slovem prišt (пришт) ve významu "vřed" nebo "nádor", což odkazuje na jeho "vření".This etymology is mentioned in ROOM, Adrian: ''Placenames of the World'', Second Edition, McFarland, 2006, page 304. {{ISBN|0-7864-2248-3}} Toto vysvětlení však nemůže být správné, neboť slovanská pomístní jména zakončená na -ina odpovídající buď přídavnému jménu, nebo jménu obyvatele, kterému tato přípona chybí, jsou utvořena z osobních jmen nebo označují osobu a nikdy se za těchto podmínek neodvozují od obecných podstatných jmen (SNOJ 2007: loc. cit.). Obyvatelé tohoto města se nazývají ''Prishtinali'' v místní ghegské albánštině nebo ''Prištevci'' (Приштевци) v místním srbském dialektu. [20] => [21] => == Geografie == [22] => [23] => Geograficky se Priština nachází na rozhraní centrální části Kosova a jeho severovýchodního okraje, v blízkosti místa historicky významné [[Bitva na Kosově poli|Bitvy na Kosově poli]]. Směrem na západ se nachází rovinatá krajina a obec [[Kosovo Polje]], směrem na východ se krajina mírně zvedá směrem k pohoří [[Grmija|Grmija]], které se táhne v severo-jižním směru a jehož vrcholky mají nadmořskou výšku okolo 900–1000 m n. m. [24] => [25] => Priština se rozkládá na ploše 572 km² v nadmořské výšce 652 m. Je lokalizovaná 185 km severovýchodně od [[Tirana|Tirany]] v [[Albánie|Albánii]] 250 km jižně od srbského [[Bělehrad]]u, 180 km západně od bulharské [[Sofie]] a 70 km severně od severomakedonské metropole [[Skopje]]. Z Prištiny je dobrý výhled na pohoří [[Šar planina|Šar planinu]], která leží několik desítek kilometrů na jih. Na západ od Prištiny leží dvě další města, [[Obilić]] a [[Kosovo Polje]], která jsou již prakticky jejími předměstími. [26] => [27] => Priština leží na [[Náplavová rovina|náplavové rovině]] v oblastech Llap a Kosovo napříč Goljakovskými vrchy.{{cite web |publisher=Komuna e Prishtinës |title=Plani Zhvillimor Komunal i Prishtinës 2012–2022 |url=https://prishtinaonline.com/uploads/prishtina_pzhk_2012-2022_shqip%20(1).pdf |access-date=2 October 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210830214734/https://prishtinaonline.com/uploads/prishtina_pzhk_2012-2022_shqip%20(1).pdf |archive-date=30 August 2021 |pages=10–18 |language=sq |url-status=live}} K vodním plochám v prištinské obštině patří přehrady [[Batlavské jezero]] a [[Badovacké jezero]] a řeky Lab, Prištovka a Vellusha. Na východě Prištiny leží park Germia, který se rozkládá na severu u obcí Llukar a Kolovica a na jihu u Badovace. [28] => [29] => Priština je jednou z městských oblastí s největším nedostatkem vody v Kosovu, její obyvatelé se musí denně potýkat s omezováním dodávek vody kvůli nedostatku dešťových a sněhových srážek, což způsobilo, že zásoby vody v Prištině jsou v hrozném stavu. Zásobování vodou pochází ze dvou hlavních přehradních nádrží Batlava a Badovac.{{cite web |publisher=Balkan Insight |title=Winter Drought Threatens Kosovo Capital's Water |url=http://www.balkaninsight.com/en/article/kosovo-capital-faces-harsh-water-reductions |access-date=2 March 2014}} S dodávkami vody z těchto dvou nádrží, které zásobují 92 % obyvatel Prištiny, je však mnoho problémů,{{cite web|title=ANNUAL PERFORMANCE REPORT OF WATER SERVICE PROVIDERS IN KOSOVO,IN 2012|url=http://www.wwro-ks.org/English/Publications/AnnualPerfor/RAPORTIMI_i_PERFORMANCES_2012.pdf|publisher=Water and Waste Regulatory Office|access-date=2 March 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20140306191507/http://www.wwro-ks.org/English/Publications/AnnualPerfor/RAPORTIMI_i_PERFORMANCES_2012.pdf|archive-date=6 March 2014|url-status=dead|df=dmy-all}} a proto úřady zvýšily své úsilí o nápravu situace a o to, aby město podobné krize již nepostihly.{{cite web|last=Zogjani|first=Nektar|title=Uji Për Prishtinën Në Dorë Të Zotit|url=http://www.gazetajnk.com/?cid=1,1018,7309|publisher=Gazeta Jeta në Kosovë|access-date=2 March 2014|date=2014-01-08}} [30] => [31] => Středem Prištiny protéká jediná řeka ([[Prištevka]]), která však byla svedena do podzemních tunelů, a na povrch vystupuje až za městem. Prochází přibližně v blízkosti železniční trati. [32] => [33] => === Klimatické poměry === [34] => Podle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace podnebí]] spadá Priština do okrajové [[Oceánické podnebí|oceánické klimatické oblasti]] (Cfb) s průměrnou roční teplotou 10,6 °C.{{cite web|publisher=Climate-Data|title=Climate: Pristina|url=https://en.climate-data.org/europe/republic-of-kosovo/prishtina/prishtina-912068/|access-date=2 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211002154459/https://en.climate-data.org/europe/republic-of-kosovo/prishtina/prishtina-912068/|archive-date=2 October 2021|url-status=live}} Nejteplejším měsícem v Prištině je srpen s průměrnou teplotou stoupající na 21,8 °C, naopak nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou klesající na -0,6 °C. Priština má mírné klima s průměrným ročním slunečním svitem 2910 hodin. Nejslunečnějším měsícem v roce je červenec s průměrným slunečním svitem kolem 11,5 hodiny denně a naopak v lednu je průměrný sluneční svit méně než 4,5 hodiny denně. Průměrná roční teplota v červenci dosáhne 30 °C, v lednu -0,6 °C. Na rozdíl od řady dalších měst v regionu je v Prištině o trochu chladnější podnebí, a to vzhledem k [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] města (pohybující se okolo 550–730 m n. m. Prší po celý rok, více srážek spadne v květnu, červnu a v listopadu. [35] => {{Podnebí [36] => |width = auto [37] => |místo= Priština [38] => |single line= y [39] => |průměrné denní maximum C leden= 3.3 [40] => |průměrné denní maximum C únor= 5.4 [41] => |průměrné denní maximum C březen= 10.1 [42] => |průměrné denní maximum C duben= 15.3 [43] => |průměrné denní maximum C květen= 19.8 [44] => |průměrné denní maximum C červen = 24.1 [45] => | průměrné denní maximum C červenec= 26.8 [46] => | průměrné denní maximum C srpen = 27.4 [47] => | průměrné denní maximum C září= 21.6 [48] => | průměrné denní maximum C říjen= 16.2 [49] => | průměrné denní maximum C listopad= 10.3 [50] => | průměrné denní maximum C prosinec= 4.4 [51] => | průměrné denní maximum C rok= 15.4 [52] => [53] => | průměrná teplota C leden = -0.6 [54] => | průměrná teplota C únor = 1.1 [55] => | průměrná teplota C březen = 5.1 [56] => | průměrná teplota C duben = 10.1 [57] => | průměrná teplota C květen = 14.8 [58] => | průměrná teplota C červen = 18.9 [59] => | průměrná teplota C červenec = 21.5 [60] => | průměrná teplota C srpen = 21.8 [61] => | průměrná teplota C září = 16.5 [62] => | průměrná teplota C říjen = 11.2 [63] => | průměrná teplota C listopad = 5.9 [64] => | průměrná teplota C prosinec = 0.8 [65] => | průměrná teplota C rok = 15.4 [66] => [67] => | průměrné denní minimum C leden = -3.7 [68] => | průměrné denní minimum C únor = -2.5 [69] => | průměrné denní minimum C březen = 0.6 [70] => | průměrné denní minimum C duben = 4.9 [71] => | průměrné denní minimum C květen = 9.7 [72] => | průměrné denní minimum C červen = 13.8 [73] => | průměrné denní minimum C červenec = 16.1 [74] => | průměrné denní minimum C srpen = 16.3 [75] => | průměrné denní minimum C září = 11.8 [76] => | průměrné denní minimum C říjen = 7 [77] => | průměrné denní minimum C listopad = 2.5 [78] => | průměrné denní minimum C prosinec = -2 [79] => | průměrné denní minimum C rok = 6.2 [80] => | nejnižší teplota C leden = -25.8 [81] => | nejnižší teplota C únor = -21.8 [82] => | nejnižší teplota C březen = -10.8 [83] => | nejnižší teplota C duben = -5.8 [84] => | nejnižší teplota C květen =-1.0 [85] => | nejnižší teplota C červen = 3.0 [86] => | nejnižší teplota C červenec = 7.0 [87] => | nejnižší teplota C srpen = 7.0 [88] => | nejnižší teplota C září = -2.0 [89] => | nejnižší teplota C říjen = -6.4 [90] => | nejnižší teplota C listopad = -12.2 [91] => | nejnižší teplota C prosinec = -25.8 [92] => | nejnižší teplota C rok = -25.8 [93] => | barva srážek =green [94] => | průměrné srážky mm leden = 47 [95] => | průměrné srážky mm únor = 45 [96] => | průměrné srážky mm březen = 62 [97] => | průměrné srážky mm duben = 73 [98] => | průměrné srážky mm květen = 80 [99] => | průměrné srážky mm červen = 67 [100] => | průměrné srážky mm červenec = 54 [101] => | průměrné srážky mm srpen = 40 [102] => | průměrné srážky mm září = 49 [103] => | průměrné srážky mm říjen = 48 [104] => | průměrné srážky mm listopad = 50 [105] => | průměrné srážky mm prosinec = 60 [106] => | průměrné srážky mm rok = 675 [107] => | dní se srážkami leden = 7 [108] => | dní se srážkami únor = 6 [109] => | dní se srážkami březen = 8 [110] => | dní se srážkami duben = 9 [111] => | dní se srážkami květen = 10 [112] => | dní se srážkami červen = 9 [113] => | dní se srážkami červenec = 7 [114] => | dní se srážkami srpen = 6 [115] => | dní se srážkami září = 6 [116] => | dní se srážkami říjen = 6 [117] => | dní se srážkami listopad = 7 [118] => | dní se srážkami prosinec = 8 [119] => | slunečných hodin na den leden = 4.7 [120] => | slunečných hodin na den únor = 5.3 [121] => | slunečných hodin na den březen = 7.1 [122] => | slunečných hodin na den duben = 9.1 [123] => | slunečných hodin na den květen = 10.1 [124] => | slunečných hodin na den červen = 11.2 [125] => | slunečných hodin na den červenec = 11.5 [126] => | slunečných hodin na den srpen = 11.0 [127] => | slunečných hodin na den září = 8.6 [128] => | slunečných hodin na den říjen = 6.7 [129] => | slunečných hodin na den listopad = 5.7 [130] => | slunečných hodin na den prosinec = 4.5 [131] => |zdroj= [132] => }} [133] => [134] => === Životní prostředí === [135] => [[Soubor:Germia (1).JPG|vpravo|náhled|Park Grmija na východním okraji Prištiny.]] [136] => [[Soubor:Gërmia Park 015.jpg|náhled|Koupaliště na okraji parku.|vlevo]] [137] => Ve městě je velmi málo parků a městských lesů. [[Městský park (Priština)|Parku i Qytetit]] (Městský park) patří spolu s parkem [[Taukbahçe]] a Arbëria k jediným skutečným zeleným místům ve městě. Mnohem větší přírodní park [[Grmija]] se nachází na východ od města, v pohoří stejného názvu. Kromě řady turistických tras se zde nachází také koupaliště a otevřené divadlo. [138] => [139] => Po roce [[2008]] byl střed města modernizován a upraven. Vznikla nová pěší zóna (třída Matky Terezy) a v roce [[2018]] bylo renovováno [[Náměstí Adema Jashariho (Priština)|náměstí A. Jashariho]], které představuje jeden ze středů historického města. [140] => [141] => Priština se i přes zlepšení v oblasti veřejné zeleně potýká s vysokou mírou znečištění ovzduší. Spolu s několika dalšími městy v regionu je na tom nejhůře na celém [[Balkán]]ě.[https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sarajevo-se-potyka-se-smogem-docasne-bylo-nejhorsi-na-svete Článek na portálu ekolist.cz]{{Citace periodika [142] => | titul = Belgrade tops air pollution chart; Zagreb, Sarajevo, Prishtina, Skopje, Sofia not far behind [143] => | periodikum = Balkan Green Energy News [144] => | jazyk = angličtina [145] => | url = https://balkangreenenergynews.com/belgrade-tops-air-pollution-chart-zagreb-sarajevo-prishtina-skopje-sofia-not-far-behind/ [146] => | datum přístupu = 2023-08-05 [147] => }} Problematická je doprava, vytápění a nedaleko existující zastaralé elektrárny ([[Elektrárna Kosovo A|Kosovo A]] a [[Elektrárna Kosovo B|Kosovo B]]).[https://balkangreenenergynews.com/two-coal-fired-power-plants-generate-alarming-air-pollution-in-kosovo/ Článek na portálu balkanenergynews.com {{en}}] Řada průmyslových podniků vypouští do ovzduší škodliviny, aniž by byly filtrovány tak, jako je tomu v zemích [[Evropská unie|EU]]. Hodnoty škodlivých částic bývají v zimních měsících několikanásobně nad limity povolenými kosovskými ale i evropskými normami. Město avizovalo program výměny topidel ve snaze snížit znečištění o více než 90 %.{{Citace periodika [148] => | titul = Prishtina mayor announces measures to cut air pollution by 95% [149] => | periodikum = Balkan Green Energy News [150] => | jazyk = angličtina [151] => | url = https://balkangreenenergynews.com/prishtina-mayor-announces-measures-to-cut-air-pollution-by-95/ [152] => | datum přístupu = 2023-08-05 [153] => }} [154] => [155] => Problematickou otázkou města je (stejně jako je tomu v celém regionu) i [[odpadové hospodářství]]; Priština se potýká s vysokou mírou znečištění odpadem i [[divoká skládka|divokými skládkami]]. [156] => [157] => Vodovodní síť nepokrývá všechny části města (vzhledem k bouřlivému rozvoji Prištiny v posledních 20 letech). Odpadní vody jsou vypouštěny do říčky Prištevky a dále do vodní krajiny; [[čistička odpadních vod|čističky odpadních vod]] jsou nedostačující nebo zcela chybí. V nápravě této situace pomáhají Prištině různé státy, včetně [[Česko|Česka]], které zafinancovalo stavbu několika ČOV.[https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/cesko-kosovo-badovacke-jezero-reka-gracanka-cistirna-vody-rozvojova-pomoc_1802191403_mis Článek na portálu iROZHLAS] Od roku [[1999]] bylo modernizováno v tomto směru 75 % místní infrastruktury. [158] => [159] => == Historie == [160] => [161] => {{Viz též|Dějiny Prištiny}} [162] => [163] => === Raný vývoj === [164] => [[Soubor:ULPIANA_foto_Arben_Llapashtica_2016.jpg|vpravo|náhled|Ulpiana hrála důležitou roli v rozvoji jednoho z nejdůležitějších měst v Dardanii.]] [165] => Oblast Prištiny byla osídlena lidmi již v prehistorických dobách několika neolitickými kulturami, mezi něž patřily kultura [[Badenská kultura|Badenská]], Bubanj-Hum, [[Starčevská kultura|Starčevo]] a [[Kultura Vinča|Vinča]].{{citation|first1=Sh.|last6=Iseni|pages=43-45|year=1975|location=Beograd|title=Ferizaj dhe rrethina|display-authors=4|last7=Mitroviq|first7=J.|first6=As.|last1=Ajdini|last5=Zeqa|first5=S.|last4=Dema|first4=I.|last3=Bycinca|first3=H.|last2=Bytyqi|first2=Q.|ref={{SfnRef|Ajdini et al.|1975}}}}{{cite book|last=Warrander|first=Gail|publisher=The Globe Pequot Press Inc.|title=Kosovo: The Bradt Travel Guide|year=2007|location=Bradt Travel Guides Ltd., 23 high street, chalfont st peter, bucks SL9 9QE, England|isbn=978-1-84162-199-9|pages=[https://archive.org/details/kosovobradttrave00warr/page/85 85]–88|url=https://archive.org/details/kosovobradttrave00warr|url-access=registration|access-date=2013-05-18}} Nejstarší dochované doklady byly objeveny v Gračanici, Matiçanu a [[Ulpiana|Ulpianě]].{{Harvnb|Chapman|2000|p=239}} Ve 4. století př. n. l. král [[Bardyllis]] sjednotil různé ilyrské kmeny a založil Dardanské království. Po dobytí Ilyrie Římany v roce 168 př. n. l. Římané kolonizovali a založili v regionu několik měst.Hauptstädte in Südosteuropa: Geschichte, Funktion, nationale Symbolkraft by Harald Heppner, p. 134 [166] => [167] => Ulpiana byla významným římským městem na Balkánském poloostrově a ve 2. století př. n. l. byla vyhlášena [[Municipium|municipiem]]. Ulpiana utrpěla obrovské škody při zemětřesení v roce 518 n. l.[http://www.mkrs-ks.org/repository/docs/drafti_i_guides_-anglisht_final.pdf Archaeological Guide of Kosovo ] Ministry of Culture, Youth and Sport, Archaeological Institute of Kosovo, Pristina 2012 Po rozdělení Římské říše na západní a východní polovinu zůstala oblast po následující staletí v [[Byzantská říše|Byzantské říši.]] Císař [[Justinián I.]] město přestavěl ve velkém lesku a přejmenoval ho na "Justiniana Secunda", avšak s příchodem Slovanů v 6. století osada opět zchátrala a v polovině 9. století byla postoupena [[První bulharská říše|První bulharské říši]]. [168] => [169] => === 11. až 16. století === [170] => [[Soubor:Prishtina_and_the_great_Hamam.jpg|vpravo|náhled|[[Sultánova mešita (Priština)|Sultánova mešita]] byla postavena na příkaz sultána [[Mehmed II.|Mehmeda Dobyvatele]] v 15. století.]] [171] => Na počátku 11. století se dostalo pod byzantskou nadvládu a oblast byla začleněna do provincie zvané Bulharsko. Od konce 11. do poloviny 13. století byla několikrát postoupena [[Druhá Bulharská říše|druhé bulharské říši]]. Město bylo královským majetkem [[Štěpán Uroš II. Milutin|Uroše II. Milutina]], [[Štěpán Uroš III. Dečanský|Štěpána Uroše III.]], [[Štěpán Dušan|Štěpána Dušana]], [[Štěpán Uroš V.|Štěpána Uroše V.]] a [[Vuk Branković|Vuka Brankoviće]].{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=BIFpAAAAMAAJ|page=22|title=Kosovo i metohija tokom vekova: Zublja|last1=Lekić|first1=Đorđe|year=1995}} Nedaleký klášter [[Gračanica (Kosovo)|Gračanica]] založil Uroš II. Milutin asi v roce 1315. První historická zmínka o Prištině podle jejího jména pochází z roku 1342, kdy byzantský císař [[Jan VI. Kantakuzenos|Jan VI. Kantakouzenos]] popsal Prištinu jako "vesnici".{{cite book|last1=Milic|first1=Danica|last2=Novakovic|first2=Relja|last3=Popovic|first3=Toma|last4=Radevic|first4=Milorad|title=Istorijski Casopis|date=1975|publisher=Istorijski institut|location=Belgrade|page=71|url=https://www.google.com.au/books/edition/%D0%98%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%B8%D1%98%D1%81%D0%BA%D0%B8_%D1%87%D0%B0%D1%81%D0%BE%D0%BF%D0%B8%D1%81_22_1/_3lwCgAAQBAJ?hl=en&gbpv=0|access-date=19 January 2022}} V době [[Srbské království (středověk)|Srbského království]] na počátku 14. století vedla přes Prištinu hlavní cesta mezi západním Balkánem a [[Konstantinopol|Konstantinopolí]].{{cite book|last1=Milic|first1=Danica|last2=Novakovic|first2=Relja|last3=Popovic|first3=Toma|last4=Radevic|first4=Milorad|title=Istorijski Casopis|date=1975|publisher=Istorijski institut|location=Belgrade|pages=45-46|url=https://www.google.com.au/books/edition/%D0%98%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%B8%D1%98%D1%81%D0%BA%D0%B8_%D1%87%D0%B0%D1%81%D0%BE%D0%BF%D0%B8%D1%81_22_1/_3lwCgAAQBAJ?hl=en&gbpv=0|access-date=19 January 2022}} Na přelomu 15. a 16. století v době [[Srbský despotát|Srbského despotátu]] byla Priština významným obchodním místem se stříbrem, přičemž mnoho obchodníků pocházelo z [[Republika Dubrovník|Raguské republiky]].{{cite book|last1=Milic|first1=Danica|last2=Novakovic|first2=Relja|last3=Popovic|first3=Toma|last4=Radevic|first4=Milorad|title=Istorijski Casopis|date=1975|publisher=Istorijski institut|location=Belgrade|page=66|url=https://www.google.com.au/books/edition/%D0%98%D1%81%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%B8%D1%98%D1%81%D0%BA%D0%B8_%D1%87%D0%B0%D1%81%D0%BE%D0%BF%D0%B8%D1%81_22_1/_3lwCgAAQBAJ?hl=en&gbpv=0|access-date=19 January 2022}} [172] => [173] => Mezi koncem 14. a polovinou 15. století se ve městě postupně prosadila osmanská nadvláda. V průběhu 14. a 15. století se Priština díky blízkosti bohatého hornického města Novo Brdo a díky své poloze na balkánských obchodních cestách rozvíjela jako významné hornické a obchodní centrum. Staré město rozprostírající se mezi řekami Vellusha a Prishtevka, které jsou dnes obě zasypané, se stalo důležitým řemeslnickým a obchodním centrem. Priština byla proslulá každoročními obchodními veletrhy (Panair) a výrobou předmětů z kozí kůže a kozí srsti. Provozovalo se zde kolem 50 různých řemesel od koželužství přes barvení kůží, výrobu opasků a tkaní hedvábí až po řemesla spojená s vojenstvím - zbrojíře, kováře a sedláře. Již v roce 1485 začali prištinští řemeslníci vyrábět také střelný prach. Obchod vzkvétal a v Prištině, která byla v té době administrativně součástí Vučitrnského sandžaku, se rozrůstala kolonie raguských obchodníků (z dnešního [[Dubrovník|Dubrovníku]]), kteří zajišťovali spojení prištinských řemeslníků s okolním světem. První mešita byla postavena koncem 14. století ještě pod srbskou nadvládou. Defter z roku 1487 zaznamenal 412 křesťanských a 94 muslimských domácností v Prištině, která byla v té době administrativně součástí Vučitrnského sandžaku. [174] => [175] => V rané osmanské éře byl [[islám]] městským fenoménem a šířil se jen pomalu s rostoucí urbanizací. Cestovatel [[Evlija Čelebi]], který Prištinu navštívil v 60. letech 16. století, byl ohromen jejími pěknými zahradami a vinicemi. V těchto letech byla Priština součástí Vučitrinského sandžaku a jejích 2 000 rodin se těšilo klidu a stabilitě osmanské éry. Hospodářský život byl řízen cechovním systémem (esnafy), přičemž koželužský a pekařský cech kontroloval ceny, omezoval nekalou konkurenci a fungoval jako banka pro své členy. Náboženskému životu dominovaly náboženské charitativní organizace, které často stavěly mešity nebo kašny a poskytovaly milodary chudým. [176] => [177] => === 17. až 20. století === [178] => [[Soubor:Monument_of_Brotherhood_and_Unity_in_Pristina.jpg|náhled|240x240pixelů|Pomník [[Bratrství a jednota|bratrství a jednoty]] od Miodraga Živkoviće v centru města. "Bratrství a jednota" bylo oblíbené heslo [[Svaz komunistů Jugoslávie|Komunistické strany Jugoslávie]].]] [179] => Během [[Velká turecká válka|rakousko-turecké]] války na konci 17. století obyvatelé Prištiny pod vedením katolického albánského kněze [[Pjetër Bogdani|Pjetëra Bogdaniho]] slíbili věrnost rakouské armádě a dodávali vojáky. Do rakouské armády, která dorazila do Prištiny, poskytli sílu 6 000 albánských vojáků. Za rakouské okupace byla [[Sultánova mešita (Priština)|Sultánova mešita]] nakrátko přeměněna na [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Jezuitský]] kostel. Po rakouské porážce v lednu 1690 byli obyvatelé Prištiny vydáni na milost a nemilost osmanským a [[Tataři|tatarským]] vojskům, která se mstila místnímu obyvatelstvu za jeho spolupráci s Rakušany. Francouzský důstojník cestující do Prištiny brzy poté poznamenal, že "Priština vypadá z dálky impozantně, ale zblízka je to masa blátivých ulic a domů z hlíny". V druhé polovině devatenáctého století měla 17 000 obyvatel a třináct mešit. V témže století Prištinu také poničily dva rozsáhlé požáry; v roce [[1851]] a [[1863]]. [180] => [181] => Rok 1874 znamenal zlom. Toho roku byl zahájen provoz na železnici mezi [[Soluň|Soluní]] a [[Kosovska Mitrovica|Mitrovicí]] a sídlo prizrenského vilajetu bylo přemístěno do Prištiny. Toto výsadní postavení hlavního města osmanského vilajetu trvalo jen krátce, od ledna do srpna 1912 byla Priština osvobozena od osmanské nadvlády albánskými povstaleckými silami vedenými [[Hasan Prishtina|Hasanem Prishtinou]].{{cite book|last=Bogdanović|first=Dimitrije|editor=Antonije Isaković|title=Knjiga o Kosovu|url=http://www.kosovo.net/sk/rastko-kosovo/istorija/knjiga_o_kosovu/index.html|access-date=January 9, 2011|volume=2|orig-year=1984|date=November 2000|publisher=[[Srbská akademie věd a umění]]|location=Belgrade|language=sr|chapter=Albanski pokreti 1908–1912.|chapter-url=http://www.kosovo.net/sk/rastko-kosovo/istorija/knjiga_o_kosovu/bogdanovic-kosovo_2.html|quote=... ustanici su uspeli da ... ovladaju celim kosovskim vilajetom do polovine avgusta 1912, što znači da su tada imali u svojim rukama Prištinu, Novi Pazar, Sjenicu pa čak i Skoplje ... U srednjoj i južnoj Albaniji ustanici su držali Permet, Leskoviku, Konicu, Elbasan, a u Makedoniji Debar ...}} [[Srbské království]] se však postavilo proti plánu na vytvoření [[Velká Albánie|Velké Albánie]] a upřednostňovalo rozdělení evropského území [[Osmanská říše|Osmanské říše]] mezi čtyři [[Balkánský svaz|balkánské spojence]].{{cite web|url=https://archive.org/stream/reportofinternat00inteuoft#page/46/mode/2up/search/47|title=Report of the International Commission to Inquire into the Causes and the Conduct of the Balkan Wars|author=Josef Redlich, Baron d'Estournelles, M. Justin Godart, Walter Shucking, Francis W. Hirst, H. N. Brailsford, Paul Milioukov, Samuel T. Dutton|year=1914|publisher=Carnegie Endowment for International Piece|location=Washington D.C.|page=47|access-date=January 10, 2011|quote=This demonstration of Turkish weakness encouraged new allies, the more so that the promises of Albanian autonomy, covering the four vilayets of Macedonia and Old Servia, directly threatened the Christian nationalities with extermination.}} Dne 22. října 1912 srbské síly obsadily Prištinu. Bulharsko, nespokojené se svým podílem na první balkánské válce, však v roce 1915 obsadilo Kosovo a vzalo Prištinu pod bulharskou okupaci.{{cite book|title=Historical Dictionary of Kosovo|last=Elsie|first=Robert|year=2010|publisher=Scarecrow Press, Inc.|location=estover road plymouth PL6 7PY, United Kingdom|isbn=978-0-8108-7231-8|pages=xxxiv|url=https://books.google.com/books?id=Pg-aeA-nUeAC&q=Prishtina|access-date=2013-05-18}} Dne 1. prosince 1918 obsadila Prištinu 11. francouzská koloniální divize a vrátila ji zpět do tehdejší "první [[Jugoslávie]]". V září 1920 umožnil dekret o kolonizaci nových jižních zemí" srbským kolonistům převzetí velkých osmanských statků v Prištině a půdy zabavené Albáncům." V meziválečném období došlo k prvnímu exodu albánsky a turecky mluvícího obyvatelstva." V letech 1929-1941 byla Priština součástí [[Vardarská bánovina|Vardarské Banoviny]] [[Království Jugoslávie]]. [182] => [183] => Dne 17. dubna 1941 se Jugoslávie bezpodmínečně vzdala vojskům Osy. Dne 29. června [[Benito Mussolini]] vyhlásil Velkou Albánii, přičemž většina Kosova pod italskou okupací byla spojena s Albánií. Následovalo masové zabíjení Srbů, zejména kolonistů, a exodus desítek tisíc Srbů.{{sfn|Murray|1999|p=15}}Sabrina P. Ramet [https://books.google.com/books?id=FTw3lEqi2-oC&pg=PA141&dq=Mithat+Frasheri&hl=en&ei=BNYMTfydL4qycOb_idsK&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=5&ved=0CDUQ6AEwBA#v=onepage&q=Mithat%20Frasheri&f=false ''The three Yugoslavias: state-building and legitimation''], 1918–2005 Po kapitulaci Itálie převzalo kontrolu nad městem [[nacistické Německo]]. V květnu 1944 bylo 281 místních Židů zatčeno jednotkami [[21. horská divize SS „Skanderbeg“ (1. albánská)|21. horské divize Waffen SS Skanderbeg (1. albánská)]], kterou tvořili převážně muslimští Albánci. Židé byli později deportováni do Německa, kde jich bylo mnoho zabito.{{cite book|last=Fischer|first=Bernd Jürgen|year=1999|title=Albania at War, 1939–1945|publisher=Purdue Research Foundation|location=West Lafayette, Indiana|isbn=978-1-55753-141-4|url=https://books.google.com/books?id=vTZnAAAAMAAJ|page=187}}{{cite book|last=Mojzes|first=Paul|title=Balkan Genocides: Holocaust and Ethnic Cleansing in the 20th Century|year=2011|publisher=Rowman & Littlefield|location=Lanham, Maryland|isbn=978-1-4422-0665-6|url=https://books.google.com/books?id=KwW2O7v7CUcC|pages=94–95}} Několik přeživších židovských rodin z Prištiny nakonec v roce 1949 odešlo do Izraele. V důsledku druhé světové války a nucené migrace klesl počet obyvatel Prištiny na 9 631. [184] => [[Soubor:23_October_1944_Memorial,_Pristina,_Kosovo_01.jpg|vpravo|náhled|230x230pixelů|Válečný památník v Prištině.]] [185] => Komunistické rozhodnutí učinit Prištinu hlavním městem Kosova v roce 1947 předznamenalo období rychlého rozvoje a naprostého zničení. Jugoslávské komunistické heslo té doby znělo ''uništi stari graditi novi'' (zničit staré, postavit nové). V mylné snaze o modernizaci města se komunisté pustili do ničení osmanského bazaru a velké části historického centra, včetně mešit, katolických kostelů a osmanských domů. Druhá dohoda podepsaná mezi Jugoslávií a Tureckem v roce 1953 vedla k odchodu dalších několika stovek albánských rodin z Prištiny. Zanechaly zde své domovy, nemovitosti a podniky, tato politika se však změnila na základě [[Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie (1974)|nové ústavy]] ratifikované v roce 1974. Jen málo z osmanských městských domů přežilo modernizační snahy komunistů, s výjimkou těch, které byly znárodněny, jako je dnešní muzeum Emina Gjiku nebo budova Ústavu pro ochranu památek. [186] => [187] => Priština jako hlavní město a sídlo vlády získala velkou část jugoslávských rozvojových fondů směřujících do Kosova. V důsledku toho se počet obyvatel města a jeho ekonomika rychle měnily. V roce 1966 měla Priština jen málo zpevněných cest, ve starých měšťanských domech tekla voda a problémem stále byla cholera. [[Prizren]] byl i nadále největším městem Kosova. Masivní investice do státních institucí, jako byla nově založená Prištinská univerzita, výstavba nových výškových socialistických bytových domů a nové průmyslové zóny na okraji Prištiny přilákaly velké množství vnitřních migrantů. Tím skončilo dlouhé období, kdy byla tato instituce vedena jako pobočka [[Bělehradská univerzita|Bělehradské univerzity]], a došlo k výraznému posílení vzdělávání a kultury v albánském jazyce v Kosovu. Albáncům bylo také povoleno používat albánskou vlajku [citace potřebná]. [188] => [189] => Během deseti let se počet obyvatel Prištiny téměř zdvojnásobil z 69 514 v roce 1971 na 109 208 v roce 1981. Tento zlatý věk rychlého růstu financovaného zvenčí byl přerušen hospodářským kolapsem Jugoslávie a [[Demonstrace v Kosovu (1981)|studentskými bouřemi v roce 1981]]. Priština se stejně jako zbytek Kosova propadla do prohlubující se hospodářské a sociální krize. V roce 1989 došlo za vlády [[Slobodan Milošević|Miloševiče]] ke zrušení kosovské autonomie, vzestupu [[Srbský nacionalismus|srbského nacionalismu]] a masovému propouštění etnických Albánců. [190] => [191] => ==== Kosovská válka ==== [192] => {{Podrobně|Válka v Kosovu}} [193] => [[Soubor:089_albanian_graves_kosovo.jpg|vpravo|náhled|Hroby kosovsko-albánských obětí války jižně od Prištiny.]] [194] => Po omezení autonomie Kosova bývalým srbským prezidentem [[Slobodan Milošević|Slobodanem Miloševićem]] v roce 1989 zavedla jugoslávská vláda na celém území Kosova tvrdý represivní režim a Albánci byli z velké části vyloučeni ze státního průmyslu a institucí. Úloha LDK znamenala, že když [[Kosovská osvobozenecká armáda]] začala od roku 1996 útočit na srbské a jugoslávské síly, Priština zůstala až do vypuknutí kosovské války v březnu 1999 převážně klidná. Priština byla ušetřena rozsáhlého ničení ve srovnání s městy jako Gjakova nebo Peja, která těžce utrpěla rukama srbských sil. Pro svůj strategický význam však byla v Prištině během letecké kampaně NATO zasažena řada vojenských cílů, včetně pošty, policejního velitelství a armádních kasáren, dnešní posádky Adem Jashari na silnici do [[Kosovo Polje|Kosova Polje]][cit. dle potřeby]. [195] => [196] => V Prištině vypukly rozsáhlé násilnosti. Srbské a jugoslávské jednotky ostřelovaly několik čtvrtí a ve spolupráci s polovojenskými jednotkami prováděly rozsáhlé vyhánění etnických Albánců doprovázené rozsáhlým rabováním a ničením albánského majetku. Mnozí z vyhnaných byli nasměrováni do vlaků, které zřejmě přijely na hlavní nádraží v Prištině s jasným cílem deportovat je na hranice Severní Makedonie, kde byli nuceni odejít do exilu.{{cite news |publisher=[[British Broadcasting Corporation]] (BBC) |title=Kosovo Albanians 'driven into history' |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/310092.stm |access-date=1 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210327041339/http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/310092.stm |archive-date=27 March 2021 |date=1 April 1999 |url-status=live}} [197] => [198] => {{Citát|Dne 1. dubna 1999 nebo přibližně tohoto dne se srbská policie vydala do domů kosovských Albánců ve městě Priština a během několika minut donutila obyvatele k odchodu. V průběhu operace Podkova bylo zabito několik lidí. Mnozí z těch, kteří byli nuceni opustit své domovy, šli přímo na vlakové nádraží, zatímco jiní hledali útočiště v okolních čtvrtích. Stovky etnických Albánců se pod vedením srbské policie na všech křižovatkách shromáždily na vlakovém nádraží a poté byly po dlouhém čekání, kdy jim nebylo poskytnuto žádné jídlo ani voda, naloženy do přeplněných vlaků nebo autobusů. Ti, kteří jeli vlakem, dojeli až do Elez Hanu, vesnice poblíž makedonských hranic. Během jízdy vlakem byly mnoha lidem odebrány doklady totožnosti.|{{cite web |publisher=American Public Media (APM) |title=Indictment against Milosevic and others |url=http://americanradioworks.publicradio.org/features/kosovo/more2.htm |access-date=24 May 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20201111221037/http://americanradioworks.publicradio.org/features/kosovo/more2.htm |archive-date=11 November 2020 |url-status=live}}}} [199] => [200] => [[Soubor:Prishtina_seen_from_Mother_Theresa_Cathedral.jpg|vpravo|náhled|Město od [[Katedrála Blahoslavené Matky Terezy (Priština)|katedrály Matky Terezy]]]] [201] => Většinové albánské obyvatelstvo houfně prchalo z Prištiny, aby uniklo srbské politice a polovojenským jednotkám. Prvními jednotkami NATO, které vstoupily do města počátkem června 1999, byly norské speciální jednotky FSK Forsvarets Spesialkommando a vojáci britské [[Special Air Service|speciální letecké služby]] 22 S.A.S,{{cite web |publisher=Norli |title=Krigere og diplomater |url=http://www.norli.no/webapp/wcs/stores/servlet/ProductDisplay?urlRequestType=Base&catalogId=10051&categoryId=&productId=1085065&errorViewName=ProductDisplayErrorView&urlLangId=-101&langId=-101&top_category=&parent_category_rn=&storeId=10651 |access-date=17 November 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160307042943/http://www.norli.no/webapp/wcs/stores/servlet/productdisplay?catalogid=10051&categoryid=&errorviewname=productdisplayerrorview&langid=-101&parent_category_rn=&productid=1085065&storeid=10651&top_category=&urllangid=-101&urlrequesttype=base |archive-date=7 March 2016 |url-status=dead}}{{cite web |publisher=Norli |title=Tittel |url=http://www.norli.no/webapp/wcs/stores/servlet/ProductDisplay?urlRequestType=Base&catalogId=10051&categoryId=&productId=286391&errorViewName=ProductDisplayErrorView&urlLangId=-101&langId=-101&top_category=&parent_category_rn=&storeId=10651 |access-date=17 November 2015 |archive-url=https://web.archive.org/web/20140421051414/http://www.norli.no/webapp/wcs/stores/servlet/ProductDisplay?urlRequestType=Base&catalogId=10051&categoryId=&productId=286391&errorViewName=ProductDisplayErrorView&urlLangId=-101&langId=-101&top_category=&parent_category_rn=&storeId=10651 |archive-date=21 April 2014 |url-status=dead}} ačkoli k diplomatickým rozpakům [[Severoatlantická aliance|NATO]] dorazily na letiště nejprve ruské jednotky. Byty byly nelegálně obsazeny a romská čtvrť za městským parkem byla zapálena. Během války NATO zaútočilo na několik strategických cílů v Prištině, ale zdá se, že vážné fyzické škody se z velké části omezily na několik konkrétních čtvrtí ostřelovaných jugoslávskými bezpečnostními silami. Na konci války se Srbové stali oběťmi násilí páchaného kosovsko-albánskými extremisty. Při mnoha příležitostech byli Srbové zabiti davem kosovsko-albánských extremistů jen za to, že na veřejnosti mluvili srbsky nebo byli označeni za Srby.{{cite web |last=Bird |first=Chris |work=[[The Guardian]] |title=Serbs shot in mob attack |url=https://www.theguardian.com/world/1999/nov/30/balkans |access-date=17 August 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200913052459/https://www.theguardian.com/world/1999/nov/30/balkans |archive-date=13 September 2020 |date=30 November 1999 |url-status=live}} Násilí vyvrcholilo v roce 2004, kdy kosovsko-albánští extremisté přecházeli od jednoho obytného bloku k druhému a napadali a [[Rabování|rabovali]] obydlí zbývajících Srbů.{{cite web |publisher=[[Human Rights Watch]] |title=The Violence: Ethnic Albanian Attacks on Serbs and Roma |url=https://www.hrw.org/reports/2004/kosovo0704/7.htm |access-date=17 August 2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210427155006/https://www.hrw.org/reports/2004/kosovo0704/7.htm |archive-date=27 April 2021 |url-status=dead}} Většina ze 45 000 srbských obyvatel města z Kosova uprchla a dnes jich ve městě zůstalo jen několik desítek.{{cite web |publisher=[[Euronews]] |title=Serbs in Kosovo vote in Gracanica and Mitrovica |url=http://www.euronews.com/2008/02/03/serbs-in-kosovo-vote-in-gracanica-and-mitrovica/ |access-date=4 July 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200808221934/https://www.euronews.com/2008/02/03/serbs-in-kosovo-vote-in-gracanica-and-mitrovica |archive-date=28 February 2021 |url-status=dead}} [202] => [203] => Jako hlavní město a sídlo správy OSN (UNMIK) Priština velmi těžila z vysoké koncentrace mezinárodních zaměstnanců s disponibilními příjmy a mezinárodních organizací se značnými rozpočty. Finanční injekce na obnovu od dárců, mezinárodních organizací a albánské diaspory podpořily bezkonkurenční, avšak krátkodobý hospodářský rozmach. Se začátkem nové éry Prištiny se otevřelo množství nových kaváren, restaurací a soukromých podniků, které uspokojovaly novou (i mezinárodní) poptávku. [204] => [205] => === 21. století === [206] => V říjnu 2013 byl zahájen provoz nového terminálu [[Letiště Priština]], který byl vybudován v reakci na rostoucí poptávku po letecké dopravě v Kosovu.{{cite web |publisher=Limak |title=New Terminal of Prishtina International Airport Adem Jashari Inaugurated |url=https://www.limak.com.tr/announcements/new-terminal-of-prishtina-international-airport-adem-jashari-inaugurated#:~:text=The%20whole%20project%2C%20value%20over,from%202%20to%205%20million. |access-date=18 January 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210412070815/https://www.limak.com.tr/announcements/new-terminal-of-prishtina-international-airport-adem-jashari-inaugurated |archive-date=12 April 2021 |url-status=live}} V listopadu téhož roku byla dokončena dálnice R7 jako součást albánsko-kosovské dálnice, která spojuje Prištinu s albánským městem [[Drač]] na albánském pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]].{{cite web |publisher=Road Traffic Technology |title=Albania - Kosovo Highway Project |url=https://www.roadtraffic-technology.com/projects/albaniakosovohighway/ |access-date=18 January 2022 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210127165303/https://www.roadtraffic-technology.com/projects/albaniakosovohighway/ |archive-date=27 January 2021 |url-status=live}} Dalším rozsáhlým projektem pro město bylo v roce 2019 dokončení dálnice R6, která spojuje Prištinu s makedonským městem [[Skopje]]. [207] => [208] =>
[209] => [210] => Pristina National Library.jpg|[[Národní knihovna Kosova|Budova národní knihovny]]. [211] => Pallati Jasht.JPG|[[Palác mládeže a sportu]]. [212] => University of Prishtina - Faculty of Engineering (3) entrance.jpg|[[Prištinská univerzita]] [213] => Kosovo Government Building.jpg|[[Budova vlády Kosova]] [214] => Gov't building.jpg|[[Budova Rilindja]] [215] => PTK Posta dhe Telekomi i Kosoves Prishtin.jpg|[[Budova RTK|sídlo rozhlasu a televize]] [216] => PRISHTINA 2013 (16).jpg|Třída Matky Terezy [217] => Hotel Grand Prishtina.JPG|[[Grand Hotel Prishtina]] [218] => [219] =>
[220] => [221] => == Obyvatelstvo == [222] => {| class="wikitable" style="float:right; margin-left:5px; font-size:90%; text-align:right" [223] => |align=center colspan=3|'''Historie počtu obyvatel'''{{cite web |publisher=Population statistics of Eastern Europe and former USSR |title=Division of Kosovo |url=http://pop-stat.mashke.org/kosovo-division.htm |access-date=2 October 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20211002163533/http://pop-stat.mashke.org/kosovo-division.htm |archive-date=2 October 2021 |url-status=live}} [224] => |- [225] => !Rok!! Počet obyvatel !! ±% ročně [226] => |- [227] => |1948 || 44 089 || [228] => |- [229] => |1953 || 51 457 || +3,14 % [230] => |- [231] => |1961 || 69 810 || +3,89 % [232] => |- [233] => |1971 || 105 273 || +4,19% [234] => |- [235] => |1981 || 148 654 || +3,51% [236] => |- [237] => |1991 || 199 654 || 2,99 % [238] => |- [239] => |2011 || 198 897{{Citace sborníku [240] => | příjmení = Jerliu [241] => | jméno = Florina [242] => | titul = PRISHTINA City Synthesis Report [243] => | sborník = ECA Sustainable Cities Initiative Social Sustainability Assessment [244] => | odkaz na sborník = [245] => | vydavatel = [246] => | odkaz na vydavatele = [247] => | místo = Priština [248] => | rok vydání = 2013 [249] => | strany = 6 [250] => | jazyk = angličtina [251] => }}, || -0,02 % [252] => |- [253] => |2021 || 218 782 || +0,96 % [254] => |} [255] => [[Soubor:Population Density Pristina 2011.jpg|vlevo|náhled|Hustota osídlení na území města Prištiny.]] [256] => Podle odhadu Kosovské statistické agentury ze sčítání lidu z roku 2011 žilo v opštině Priština 198 897 obyvatel, takže jde o [[Seznam měst v Kosovu|nejlidnatější město Kosova]].{{cite web |publisher=Agjencia e Statistikave të Kosovës |title=Regjistrimi i Popullsisë, Ekonomive Familjare dhe Banesave në Kosovë 2011 – Rezultatet Përfundimtare: Të Dhënat Demografike sipas Komunave |url=https://ask.rks-gov.net/media/1622/te-dh%C3%ABnat-kryesore-demografike-sipas-komunave.pdf |access-date=4 October 2021 |page=14 |language=sq }} Městská populace obštiny Priština činila přibližně 160 000 obyvatel, zatímco venkovská populace se pohybovala kolem 37 000. S hustotou zalidnění 380,3 obyvatel na km2 je Priština třetí nejhustěji osídlenou obcí Kosova.{{cite web |publisher=Agjencia e Statistikave të Kosovës |title=Kosovo Census Atlas |url=https://ask.rks-gov.net/media/2009/kosovo-census-atlas-2011.pdf |access-date=7 October 2021 |page=10}} [257] => [258] => Z hlediska etnické příslušnosti žilo v obštině Priština 97,77 % [[Albánci|Albánců]], 1,08 % [[Turci|Turků]], 0,28 % [[Aškalové|Aškalů]], 0,22 % [[Srbové|Srbů]], 0,2 % [[Bosňáci|Bosňáků]], 0,1 % [[Gorani (národ)|Goranů]] a 0,03 % [[Romové|Romů]].{{cite web |publisher=Agjencia e Statistikave të Kosovës |title=Regjistrimi i Popullsisë, Ekonomive Familjare dhe Banesave në Kosovë 2011–Rezultatet përfundimtare |url=https://ask.rks-gov.net/media/1622/te-dh%C3%ABnat-kryesore-demografike-sipas-komunave.pdf |access-date=2 October 2021 |pages=143–149 |language=sq}} Celkem 98,09 % obyvatel uvedlo [[Albánština|albánštinu]] jako mateřský jazyk. Dalšími používanými jazyky v obštině Priština byla [[turečtina]] (1,04 %), [[srbština]] (0,25 %) a [[romština]] (0,03 %). Podle náboženství bylo 193 474 (97,27 %) [[Muslim|muslimů]], 1 170 (0,59 %) [[Katolická církev|římských katolíků]], 480 (0,24 %) [[Pravoslaví|pravoslavných]], 344 (0,17 %) příslušníků jiných náboženství a 660 (0,33 %) [[Ireligiozita|bez vyznání]].{{cite web |title=Religious composition of Kosovo 2011 |url=http://pop-stat.mashke.org/kosovo-religion-loc2011.htm |website=pop-stat.mashke.org |language=sq}} Počet praktikujících muslimů byl na počátku [[21. století]] nicméně mnohem nižší.{{Citace monografie [259] => | příjmení = Schuman [260] => | jméno = Michael [261] => | odkaz na autora = [262] => | titul = Serbia and Montenegro [263] => | url = https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu [264] => | vydavatel = Facts on File [265] => | místo = New York [266] => | rok = 2004 [267] => | počet stran = [268] => | isbn = 0-8160-5054-6 [269] => | kapitola = [270] => | strany = [https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu/page/85 85] [271] => | jazyk = angličtina [272] => }} [273] => [274] => Kosovo je [[sekulární stát]] bez [[Státní náboženství|státního náboženství]]. Svoboda víry, svědomí a náboženského vyznání je výslovně zaručena v kosovské ústavě.{{cite web |title=Constitution of the Republic of Kosovo |url=http://www.kryeministri-ks.net/repository/docs/Constitution1Kosovo.pdf |website=kryeministri-ks.net |page=17 |language=en }}{{cite web |title=KOSOVO 2017 INTERNATIONAL RELIGIOUS FREEDOM REPORT |url=https://www.state.gov/documents/organization/281166.pdf |archive-url=https://web.archive.org/web/20180529205635/https://www.state.gov/documents/organization/281166.pdf |url-status=dead |archive-date=2018-05-29 |website=state.gov |language=en }} Nejrozšířenějšími náboženstvími mezi obyvateli Prištiny jsou islám a křesťanství. Zbývajících 1,9 % obyvatel uvedlo, že nevyznává žádné nebo jiné náboženství, případně neuvedlo adekvátní odpověď. V Prištině jsou pro obyvatele k dispozici náboženská zařízení různých vyznání. [[Katedrála Blahoslavené Matky Terezy (Priština)|Prištinská katedrála]] je pravděpodobně největší [[Katedrála|katedrálou]] v Kosovu a je pojmenována na počest albánské římskokatolické řeholnice a misionářky [[Matka Tereza|Matky Terezy]]. Několik prištinských [[Mešita|mešit]], mimo jiné [[Sultánova mešita (Priština)|Sultánova mešita]] a Çarshiho mešita, jsou staré několik století a byly postaveny ve [[Středověk|středověku]] [[Osmanská říše|Osmany]]. Diskutována je rovněž i výstavba centrální městské mešity.{{Citace periodika [275] => | titul = Tenzije oko nove džamije u Prištini [276] => | periodikum = Vijesti.me [277] => | jazyk = černohorština [278] => | url = https://www.vijesti.me/svijet/balkan/13932/tenzije-oko-nove-dzamije-u-pristini [279] => | datum přístupu = 2023-08-05 [280] => }} [281] => [282] => {{více obrázků [283] => | zarovnání = střed [284] => | velikost obrázků = x250px [285] => | obrázek1 = The Great Mosque in Prishtina.JPG [286] => | popisek1 = [[Sultánova mešita (Priština)|Sultánova mešita]] [287] => | obrázek2 = Pamje e katedrales.jpg [288] => | popisek2 = [[Katedrála Blahoslavené Matky Terezy (Priština)|Katedrála Blahoslavené Matky Terezy]] [289] => | obrázek3 = Carshi Mosque in Pristina.JPG [290] => | popisek3 = Bazarská mešita [291] => | obrázek4 = Christ the Savior Cathedral in Pristina, 9 February 2014.jpg [292] => | popisek4 = [[Chrám Krista Spasitele (Priština)|Chrám Krista Spasitele]] [293] => }} [294] => {{Clear}} [295] => [296] => === Vzdělávání === [297] => První školy začaly vznikat v Prištině již během období osmanské nadvlády především jako školy náboženské. Albánskému obyvatelstvu bylo umožněno v těchto školách studovat, jen malá část ze škol však byla světského charakteru. [298] => [299] => Ve městě sídlí [[Prištinská univerzita]] (''Universiteti i Prishtinës''), založena v roce 1970{{Citace monografie [300] => | příjmení = Schuman [301] => | jméno = Michael [302] => | odkaz na autora = [303] => | titul = Serbia and Montenegro [304] => | url = https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu [305] => | vydavatel = Facts on File [306] => | místo = New York [307] => | rok = 2004 [308] => | počet stran = [309] => | isbn = 0-8160-5054-6 [310] => | kapitola = [311] => | strany = [https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu/page/125 125] [312] => | jazyk = angličtina [313] => }}), která v dobách ještě bývalé [[Jugoslávie]] patřila k největším vysokým školám v zemi. Kromě toho působí v Prištině i řada dalších soukromých vysokých škol (např. Americká univerzita v Prištině). Kromě toho v Prištině sídlí i [[Akademie věd a umění Kosova|Kosovská akademie věd a umění]]. [314] => [315] => V Prištině se nachází i řada středních škol, od 70. let [[20. století]] však tento sektor nebyl rozvíjen a nebyly stavěny nové areály pro tyto školy. Naopak na přelomu 70. a 80. let vznikal areál Prištinské univerzity. [316] => [317] => Na území hlavního města existuje celkem 37 základních škol, 14 stojí ve městě samotném, šest potom v sídelní oblasti, kde žije [[Srbové|srbské]] obyvatelstvo. Ve městě jsou také dvě školy, kde se příslušníci turecké a bosenské menšiny vyučují ve svém mateřském jazyce. Počet žáků základních škol se pohyboval okolo třiceti tisíc. V Prištině se také nachází základní a střední škola hudební a baletní s přibližně 600 studenty. Dlouhodobým problémem je podinvestovanost školství, která se projevuje i v tak základní oblasti, jako nedostatek budov, přeplněné třídy, apod. Tento charakterový rys se projevoval ještě před [[Válka v Kosovu|válkou v Kosovu]] a byl do jisté míry způsoben rychlým růstem počtu obyvatel v druhé polovině [[20. století]]. [318] => [319] => === Zdravotnictví === [320] => [321] => Roli hlavní nemocnice plní Univerzitní klinické centrum, které se nachází na jižním okraji města. Tvoří jej 29 klinik s celkovým počtem cca 1900 lůžek. Kromě toho se zde nachází také i několik soukromých zdravotnických zařízení, mezi které patří např. Americká nemocnice ({{vjazyce2|en|American Hospital}}, Bahceci - Kosovo IVF Center & Speciality Hospital nebo EDA Heart Hospital. Za pomoci [[Spojené arabské emiráty|Spojených arabských emirátů]] zde byla v roce [[2021]] otevřena také nová [[Dětská nemocnice v Prištině|dětská nemocnice]].{{Citace periodika [322] => | titul = Kosovë, përurohet Spitali i Fëmijëve, donacion i Emirateve të Bashkuara Arabe [323] => | periodikum = Anadolu Agency [324] => | jazyk = albánština [325] => | url = https://www.aa.com.tr/sq/ballkani/kosov%C3%AB-p%C3%ABrurohet-spitali-i-f%C3%ABmij%C3%ABve-donacion-i-emirateve-t%C3%AB-bashkuara-arabe/2363357 [326] => | datum přístupu = 2023-08-05 [327] => }} [328] => [329] => == Ekonomika == [330] => {{Podrobně|Ekonomika Kosova}} [331] => [[Soubor:Prishtina_nga_Katedrala_1.jpg|vpravo|náhled|uprigth=1.4|V Prištině sídlí největší kosovské společnosti]] [332] => Priština je srdcem kosovské [[Ekonomika Kosova|ekonomiky]] a má zásadní význam pro stabilitu země. [[Terciární sektor]] je pro [[Ekonomika|ekonomiku]] města nejdůležitější a zaměstnává více než 75 % pracovní síly Prištiny. Celkem 20 % pracujících obyvatel připadá na [[sekundární sektor]], za nímž následuje [[primární sektor]] s pouhými 5 %.{{cite web |title=Bizneset dhe rrethina e biznesit |url=https://kk-arkiva.rks-gov.net/prishtina/Municipality/Departments/Ekonomi-dhe-Zhvillim-Lokal/Ekonomia.aspx |website=kk-arkiva.rks-gov.net |language=sq}} [333] => [334] => V Prištině sídlí řada společností, které působí na území celého Kosova. Výškové budovy se sídly různých bank zde začaly vznikat již během existence socialistické [[Jugoslávie]], v rámci níž byla Priština hlavním městem [[Socialistická autonomní oblast Kosovo|Socialistické autonomní oblasti Kosovo]]. Mezi společnosti, které zde jako první budovaly velkolepá sídla, patřila [[Lublaňská banka]], [[Elektrokosovo]] nebo Národní banka Kosova. Od roku [[2008]] vznikalo postupně nové kongresové centrum. [335] => [336] => V Prištině se nacházejí čtyři velká nákupní centra, z toho dvě jsou umístěna na jižním okraji města, nedaleko [[Gračanica|Gračanice]] a dálnice směrem k městům [[Uroševac]] a [[Kačanik]]. [337] => [338] => === Turistika === [339] => Priština je hlavní turistickou destinací Kosova a také hlavní leteckou branou do země,{{cite web|url=http://www.tourist-destinations.com/2012/08/kosovo-travel-guide-and-travel-info.html|title=Kosovo|author=+Jugoslav Spasevski|work=Tourist Destinations|access-date=17 November 2015}} je známá jako univerzitní centrum studentů ze sousedních zemí, tedy z [[Albánie]], [[Severní Makedonie]], [[Černá Hora|Černé Hory]] a [[Srbsko|Srbska]]. V roce 2012 přilákala Priština přibližně 100 000 zahraničních turistických návštěvníků,{{cite web | title=Hotel Statistics in Q3 2013 (Alb. Statistikat e hotelierisë TM3 2013) | page=9 | url=http://esk.rks-gov.net/dmdocuments/Staistikat%20e%20Hotelerise%20TM3-2013.pdf | year=2013 | publisher=Kosovo Agency of Statistics | access-date=2014-03-06 | archive-url=https://web.archive.org/web/20140302190730/http://esk.rks-gov.net/dmdocuments/Staistikat%20e%20Hotelerise%20TM3-2013.pdf | archive-date=2014-03-02 | url-status=dead }} což představuje 74,2 %.{{cite web | title=Kosovo Agency of Statistics, 'Hotel Statistics in Q3 2013' | page=9 | url=http://esk.rks-gov.net/dmdocuments/Staistikat%20e%20Hotelerise%20TM3-2013.pdf | year=2013 | publisher=Kosovo Agency of Statistics | access-date=2014-03-06 | archive-url=https://web.archive.org/web/20140302190730/http://esk.rks-gov.net/dmdocuments/Staistikat%20e%20Hotelerise%20TM3-2013.pdf | archive-date=2014-03-02 | url-status=dead }} Většina zahraničních turistů pochází z Albánie, [[Turecko|Turecka]], [[Německo|Německa]], [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], [[Slovinsko|Slovinska]], Černé Hory a Severní Makedonie, přičemž počet návštěvníků odjinud každoročně roste.{{cite web | title=Kosovo Agency of Statistics, 'Statistikat e hotelierisë TM3 2013' | page=13 | url=http://esk.rks-gov.net/dmdocuments/Staistikat%20e%20Hotelerise%20TM3-2013.pdf | year=2013 | publisher=Kosovo Agency of Statistics | access-date=2014-03-06 | archive-url=https://web.archive.org/web/20140302190730/http://esk.rks-gov.net/dmdocuments/Staistikat%20e%20Hotelerise%20TM3-2013.pdf | archive-date=2014-03-02 | url-status=dead }} [340] => [341] => Ve městě je velké množství luxusních hotelů, moderních restaurací, barů, hospod a velmi rozsáhlých nočních klubů. Reprezentativní ikonou Prištiny jsou kavárny, které se nacházejí téměř všude. Největšími hotely města jsou Swiss Diamond a [[Grand Hotel Prishtina]], které se nacházejí v centru města. Mezi další významné hotely, které se v Prištině nacházejí, patří hotel Emerald, hotel Sirius a hotel Garden. [342] => [343] => Symboly města jsou Národní univerzitní knihovna nebo např. Palác mládeže a sportu s nedalekým památníkem NEWBORN připomínajícím vyhlášení nezávislosti Kosova v roce 2008. V centru města se rovněž nachází i socha albánského národního hrdiny Gjergja Kastriotiho – [[Skanderbeg]]a.{{Citace monografie [344] => | příjmení = Judah [345] => | jméno = Tim [346] => | odkaz na autora = [347] => | titul = Kosovo: What Everyone Needs To Know [348] => | url = https://archive.org/details/kosovowhateveryo00juda [349] => | vydavatel = Oxford University Press [350] => | místo = Oxford [351] => | počet stran = [352] => | kapitola = [353] => | strany = [https://archive.org/details/kosovowhateveryo00juda/page/n49 25] [354] => | isbn = 978-0-19-537673-9 [355] => | jazyk = angličtina [356] => | rok = 2008 [357] => }} [358] => [359] => K nejnavštěvovanějším památkám v okolí města patří [[Batlavské jezero]] a [[Mramorová jeskyně (Lipljan)|Mramorová jeskyně]], které rovněž patří k nejnavštěvovanějším místům v zemi.{{cite web| title=12 thousand foreign tourists visited Kosovo (alb. 12 mijë turistë të huaj e vizituan Kosovën)| url=http://www.fermaime.com/?id=14&l=1001| year=2013| access-date=2014-03-06| archive-url=https://web.archive.org/web/20181203055526/http://www.fermaime.com/?id=14&l=1001| archive-date=2018-12-03| url-status=dead}} Priština hrála velmi důležitou roli během druhé světové války, kdy sloužila jako útočiště pro Židy, jejichž hřbitovy je nyní možné navštívit.{{cite web|url=https://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/vjw/Kosovo.html|title=Kosovo Virtual Jewish History Tour|website=www.jewishvirtuallibrary.org|access-date=28 May 2017}}{{cite web|url=http://www.huffingtonpost.com/2011/06/24/kosovo-jewish-cemetery-restored-university-students_n_884244.html#s297878|title=Kosovo's Jewish Cemetery Restored By University Students (PHOTOS)|work=The Huffington Post|access-date=17 November 2015}}Material Culture and the history of the city of Prishtina (Alb. Kultura materiale dhe historia e qytetit të Prishtinës), [http://www.yllpress.com/12452/kultura-materiale-dhe-historia-e-qytetit-te-prishtines.html] [360] => [361] => == Samospráva == [362] => [363] => Isa Mustafa (LDK) byl starostou města od roku [[2002]]. Ve volbách obhájil svoji pozici v letech [[2007]] a [[2009]]. V místních volbách v roce 2013 byl za starostu zvolen [[Shpend Ahmeti]] (za stranu LVV). [364] => [365] => Zastupitelstva města Prištiny má 51 členů. Podle Statutu města Prištiny musí být jeden z každých třech členů žena. [366] => [367] => Priština se dělí ze správního hlediska na 20 místních částí. Zastupitelstvo má 51 členů, voleni jsou na čtyři roky. Sídlo Magistrátu Prištiny se nachází v centru města, na [[Náměstí Adema Jashariho (Priština)|náměstí Adema Jashariho]]. Hranice města byly naposledy rozšířeny do současné podoby v roce [[1986]] v souvislosti s tvorbou územního plánu, který předpokládal rozvoj města nad hranici 220 tisíc osob. [368] => [369] => == Doprava == [370] => [371] => [[Soubor:Priština, nádraží.jpg|vpravo|náhled|Budova [[Priština (nádraží)|prištinského nádraží]].]] [372] => Priština představuje hlavní silniční křižovatku v Kosovu. Hlavní silniční tahy směřují na sever do [[Podujevo|Podujeva]], [[Kosovska Mitrovica|K. Mitrovice]], dálnice ([[Dálnice R7 (Kosovo)|R7]]) do [[Prizren]]u, [[Kačanik]]u a dále do [[Skopje]] v [[Severní Makedonie|Severní Makedonii]], směrem na východ do [[Gnjilane]]. V létě [[2021]] by měla být zahájena výstavba tzv. [[Dálnice míru]] z Prištiny do [[Niš]]e.[https://seenews.com/news/serbia-to-start-building-nis-pristina-motorway-in-aug-president-vucic-736760 Článek na portálu seenews.com {{sr}}] [373] => [374] => Pro železniční dopravu je důležité [[Kosovo Polje (nádraží)|nádraží]] ve městě [[Kosovo Polje]] 7 km jihovýchodně od centra Prištiny. [[Priština (nádraží)|Železniční stanice]] přímo v Prištině mělo význam pouze pro regionální dopravu, je dlouhodobě v neutěšeném stavu a chátrá. Původně se jednalo o železniční spojení [[Železniční trať Doljevac – Kosovo Polje|Kosovo Polje – Priština – Doljevac]] (u města Niš). Trať by měla být výhledově obnovena. [375] => [376] => Jihozápadním směrem (cca 19 km od centra města) se nachází také [[Letiště Priština|Mezinárodní letiště Priština]], které nese název po bojovníkovi [[Adem Jashari|Ademu Jashariovi]]. Původně regionální letiště bylo modernizováno v [[21. století]] a nyní představuje spolu s městem hlavní bránu pro řadu zahraničních návštěvníků do Kosova. [377] => s [378] => Městskou dopravu v Prištině zajišťují pouze autobusy. Autobusová síť nepokrývá celé město a jednotlivá vozidla dlouhodobě neodpovídají standardům typickým pro většinu zemí [[Evropa|Evropy]]. V plánu udržitelné mobility města Prištiny je uvedeno za cíl modernizovat autobusovou dopravu a výhledově ji doplnit rychlodráhou nebo tramvajovou sítí. V letech [[2016]] a [[2017]] bylo např. dodáno 51 autobusů společností [[Iveco]] pro hlavní město Kosova.{{Citace periodika [379] => | příjmení = Šilhavý [380] => | jméno = Ivo [381] => | příjmení2 = Pur [382] => | jméno2 = Vítězslav [383] => | autor = [384] => | odkaz na autora = [385] => | spoluautoři = [386] => | titul = Kosovo je oknem nových příležitostí a dveřmi do dalších zemí regionu [387] => | periodikum = Agro Export [388] => | odkaz na periodikum = [389] => | rok vydání = [390] => | měsíc vydání = [391] => | ročník = [392] => | číslo = 4 [393] => | strany = 27 [394] => | url = https://www.mzv.cz/file/2554484/Agro_Export_final.pdf [395] => | issn = [396] => | jazyk = cs [397] => }}[https://www.albinfo.ch/de/shpend-ahmeti-praesentiert-neue-oev-busse/ Článek na portálu albinfo.ch {{de}}] [398] => [399] => Priština nemá silniční okruh, jeho roli ale plní [[Dálnice R7 (Kosovo)|dálnice R7]], která kosovskou metropoli obchází ze západní strany. Hlavní příjezdové silnice do města vedou ze západu (třída ''Billa Clintona'') a z jihu (třída ''Deshmorët e Kombit''). [400] => [401] => == Kultura == [402] => [[Soubor:Muzeu_i_Kosovës.JPG|vpravo|náhled|230x230pixelů|[[Muzeum Kosova]] je nejstarší institucí kulturního dědictví v Kosovu, která byla založena za účelem zachování, restaurování-konzervace a prezentace movitého dědictví na území Kosova.]] [403] => Jako hlavní město Kosovské republiky je centrem kulturního a uměleckého rozvoje všech [[Albánci|Albánců]], kteří v Kosovu žijí. V Prištině sídlí největší kulturní instituce v zemi, jako je Národní divadlo Kosova, [[Muzeum Kosova|Národní archeologické, etnografické a přírodovědné muzeum]], Národní galerie umění a Etnologické muzeum. [[Národní knihovna Kosova]] má více než 1,8 milionu knih, periodik, map, atlasů, mikrofilmů a dalších knihovních materiálů. [404] => [405] => V Prištině působí řada zahraničních kulturních institucí, například Albánský albanologický institut, francouzská [[Alliance française|Alliance Française]],{{cite web|url=http://www.af-pristina.com/|title=Alliance Française de Prishtina|access-date=28 May 2017}} the [[British Council]],{{cite web|url=https://kosovo.britishcouncil.org/en|title=British Council - Kosovo|website=kosovo.britishcouncil.org|access-date=28 May 2017}} Britská rada, německý [[Goethe-Institut]]{{cite web|url=http://www.slzprishtina.org/haus/menu/prufungen/goethe-institut/|title=Sprachlernzentrum in Prishtina|website=www.slzprishtina.org|access-date=28 May 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525233359/http://slzprishtina.org/haus/menu/prufungen/goethe-institut/|archive-date=25 May 2017|url-status=dead}} a Nadace Friedricha Eberta.{{cite web|url=http://www.fes-prishtina.org/wb/pages/english/home.php|title=Welcome, Office Prishtina, Friedrich-Ebert-Stiftung e.V. - Home|website=www.fes-prishtina.org|access-date=28 May 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170626142423/http://www.fes-prishtina.org/wb/pages/english/home.php|archive-date=26 June 2017|url-status=dead}} V Prištině byla zřízena také Informační kancelář [[Rada Evropy|Rady Evropy]].{{cite web|url=http://www.coe.int/en/web/pristina/home|title=Home|website=Council of Europe Office in Pristina|access-date=28 May 2017}} [406] => [[Soubor:Hyjnesha_ne_fron.JPG|vlevo|náhled|210x210pixelů|Bohyně na trůně je jedním z nejcennějších archeologických artefaktů země a byla přijata jako symbol Prištiny.]] [407] => {{Více obrázků|zarovnání=vpravo|total_width=240|obrázek1=Clock Tower-Sahat Kulla.JPG|velikost obrázku1=100px|obrázek2=Ethnographic_Museum_in_Prishtina.jpg|velikost obrázku2=250px|patička=Hodinová věž sloužila jako informační prostředek města, aby lidé věděli, kdy se mají modlit, a také obchodníci zavírali své obchody. (vlevo) Etnologické muzeum. (vpravo)|velikost obrázků=200px}}Ze 426 chráněných historických památek v Kosovu se jich v Prištině nachází 21.{{cite web|title=Një e ardhme për të kaluarën e Pishtinës|url=http://www.esiweb.org/pdf/esi_future_of_pristina%20booklet_albanian.pdf|publisher=Kosova Stability Initiative, European Stability Initiative|access-date=23 February 2014|page=9|language=sq}} Velký počet těchto památek pochází z byzantského a osmanského období.{{cite web|last=Limani|first=Jeta|title=Kulla of Mazrekaj family in Dranoc|url=http://www.lth.se/fileadmin/hdm/alumni/papers/CMHB_2007/Kosova___Jeta_Limani_-_Kulla_of_Mazrekaj_Family.pdf|page=2}} [408] => [409] => Od roku 1945 začaly jugoslávské úřady budovat moderní Prištinu s myšlenkou "zničit staré, postavit nové".{{cite book|last=Warrander|first=Gail|title=Kosovo|publisher=Bradt Travel Guides Ltd., UK|isbn=978-1-84162-331-3|pages=3|url=http://www.bradtguides.com/|author2=Verena Knaus|year=2010}} Tato modernizace vedla k velkým změnám ve struktuře budov, v jejich funkci a v okolním prostředí.{{cite web|title=CONSERVATION BASIS FOR THE "HISTORIC CENTRE" OF PRISHTINË|url=http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/cooperation/kosovo/publications/20130129-PristinaCS.pdf|page=3|language=en, sq, sr|date=December 2012}} [410] => [411] => Zachovaly se však četné typy památek, včetně čtyř mešit, obnoveného pravoslavného kostela, osmanských lázní, veřejné kašny, věžních hodin, několika tradičních domů i budov ovlivněných evropskou architekturou, jako je Kosovské muzeum,{{cite web|title=Conservation Basis for the "historic Centre" of Prishtinë|language=en, sq, sr|page=16|url=http://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/cooperation/kosovo/publications/20130129-PristinaCS.pdf|date=December 2012}} které symbolizují historický a kulturní charakter Prištiny, jak se vyvíjela po staletí v duchu dobyvačných říší ([[Římská říše|římské]], [[Byzantská říše|byzantské]], [[Osmanská říše|osmanské]] a [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]]). [412] => [413] => Knihovna Hivzi Sylejmani byla založena před 70 lety a je jednou z největších knihoven, co se týče počtu knih v jejím inventáři, který činí téměř 100 000 kusů.[http://kk.rks-gov.net/prishtina/Municipality/Departments/Kultures,Rinise,Sportit/Kulture.aspx Letërnjoftim i shkurtër për kulturën e kryeqytetit] {{Wayback|url=http://kk.rks-gov.net/prishtina/Municipality/Departments/Kultures,Rinise,Sportit/Kulture.aspx |date=20150405000000 }} Short notice of capital culture. Retrieved 25 February 2014. [414] => [415] => ''Mbretëresha e Dardanisë'' (Královna Dardanie) nebo ''Hyjnesha ne Fron'' (Bohyně na trůně) je artefakt, který byl nalezen při některých vykopávkách v roce 1955[http://www.esiweb.org/index.php?lang=en&id=178 'Tjerrtorja' Archaeological Site (listed since 1955).] Retrieved 1 March 2014 v oblasti Ulpiana,{{cite book|title=The Roman army as a community|first1=Adrian Keith|last1=Goldsworthy|first2=Ian|last2=Haynes|first3=Colin E. P.|last3=Adams|isbn=1887829342|year=1997|publisher=Journal of Roman Archaeology|page=100}} Retrieved 2 March 2014. na předměstí Prištiny. Pochází z období [[Neolit|neolitu]] z roku 3500 př. n. l. a je vyroben z hlíny.[https://archive.today/20130407182037/http://www.balkanweb.com/kultur%EB/2691/idhulli-i-dardanise-apo-hyjnesha-ne-fron-56278.html Idhulli i Dardanisë apo Hyjnesha në fron] Dardanian idol or Goddess on the Throne. Retrieved 22 February 2014. V Prištině se také nachází "''Hamami i Qytetit''" (Městské lázně) a dům Emina Gjika, který byl přeměněn na Etnografické muzeum. Priština má také svůj městský archiv, který byl založen v 50. letech 20. století a uchovává veškeré záznamy města, obce a [[Prištinský okruh|Prištinského okruhu]]. [416] => [417] => === Hudba === [418] => [[Soubor:Rita_Ora_(cropped).jpg|vpravo|náhled|185x185pixelů|Známá zpěvačka [[Rita Ora]] se narodila v Prištině albánským rodičům.]] [419] => Albánská hudba je považována za velmi bohatou na žánry a jejich vývoj. Než se začne hovořit o vývoji žánrů, je třeba zmínit bezesporu klíčový bod, kterým je bohatý kosovský [[folklór]], jehož většina bohužel nebyla digitalizována a uložena v archivech. Význam folklóru se odráží ve dvou hlavních klíčích, je považován za poklad" kulturního dědictví naší země a pomáhá osvětlit [[Dějiny Albánie|albánskou historii]] té doby, a to na vysoké úrovni, zvláště když zmíníme poměry na tomto území v té době.{{cite book|last=Rudi|first=Rafet|title=Sprova Estetike - Muzika e shekullit XX (''Esthetical Challenges" - Music of the 20th Century'')|year=2002|publisher=Dukagjini|page=135}}{{cite web|url=http://www.shqiperia.com/Folklori-dhe-folkloristika.360/|title=Portali Shqiperia}} Folklór také sloužil jako inspirace a vliv v mnoha oblastech, včetně hudební kompozice v dalších generacích.{{cite web|url=http://gazetajnk.com/?cid=1,3,4787/|title=Gazeta Jeta në Kosovë - Kosovë - Gazeta Jeta në Kosovë|work=Gazeta Jeta në Kosovë}} Jeden z nejvýznamnějších a vůbec prvních skladatelů je Rexho Mulliqi, v jehož díle je folklórní inspirace a vliv velmi přítomný.{{cite web|url=http://www.zeri.info/artikulli/21806/rexho-mulliqi-nismetar-i-muzikes-artistike-ne-kosove|title=Zeri.info - Rexho Mulliqi- Nismëtar i muzikës artistike në Kosovë|work=zeri.info|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140302174028/http://www.zeri.info/artikulli/21806/rexho-mulliqi-nismetar-i-muzikes-artistike-ne-kosove|archive-date=2014-03-02}} [420] => [421] => Při vyzdvihování hudební tvorby a jejích počátků v Kosovu a vztahu mezi ní a hudební tvorbou v Albánii, přestože měly svůj vývoj v odlišných podmínkách, se ukazuje, že některé rysy mají zcela přirozeně společné. Tato skutečnost ukazuje, že patří do jednoho "kulturního stromu". [422] => [423] => Někteří z mála mezinárodních hudebních umělců albánského původu se narodili a vyrostli ve městě, včetně [[Rita Ora|Rity Ory]], [[Dua Lipa|Dua Lipy]] a [[Era Istrefi|Ery Istrefi]]. [424] => [425] => Kosovská filharmonie ročně odehraje cca 20 koncertů. [426] => [427] => === Divadlo === [428] => Na území Prištiny se nacházejí pouze tři aktivní divadla, a to Národní divadlo, divadlo Oda a divadlo Dodona v centru Prištiny. Každý týden nabízejí živá představení. Národní divadlo je umístěno uprostřed centra města, poblíž hlavní vládní budovy a bylo založeno v roce 1946.{{cite web|title=The National theatre of Kosovo|url=https://www.theguardian.com/stage/theatreblog/2012/jun/22/unrestricted-views-national-theatre-kosovo}} Divadlo ODA se nachází v budově mládežnického centra a divadlo Dodona je umístěno ve čtvrti Vellusha, která se nachází poblíž náměstí Ibrahima Rugovy. [429] => [430] => Kosovské národní divadlo je nejvýše postavenou divadelní institucí v zemi, která provádí největší počet inscenací. Toto divadlo je jediným veřejným divadlem v Kosovu, a proto je financováno Ministerstvem kultury, mládeže a sportu. Uvedlo více než 400 premiér, které zhlédly více než 3 miliony diváků.{{cite web|url=http://www.mkrs-ks.org/?page=1,134|title=Profili|access-date=17 November 2015}} [431] => [432] => === Festivaly === [433] => [[Soubor:Peter_Donohoe_plays_in_'Diar_Hall'_2013.jpg|vpravo|náhled|230x230pixelů|Peter Donohoe hraje na klavír v Prištině v roce 2013.]] [434] => Festivaly a akce jsou jednou z některých věcí, které si lidé v Prištině náležitě užívají. Přestože má Priština poměrně malý územní prostor, festivalů a akcí se zde koná příjemné množství. Rozmanitost festivalů umožňuje, aby si v tak malém městě přišli na své lidé s různým vkusem. [435] => [436] => Prištinský mezinárodní filmový festival (PriFest) promítá významnou mezinárodní filmovou produkci z [[Balkán|balkánského regionu]] i mimo něj a upozorňuje na kosovský [[filmový průmysl]]. Vznikl po vyhlášení nezávislosti Kosova v roce 2008. Po vyhlášení nezávislosti v roce 2008 hledalo Kosovo způsoby, jak podpořit svou kulturní a uměleckou image. [437] => [438] => Mezi významné festivaly patří ''Chopin Piano FEST Prishtina'', který byl poprvé založen u příležitosti 200. výročí narození [[Fryderyk Chopin|Fryderyka Chopina]] v roce 2010 Kosovskou chopinovskou asociací.{{cite web|last=Luzha|first=Besa|title=Chopin Piano Fest Prishtina|url=http://chopinkosova.com/|publisher=WordPress|access-date=2014-02-23|archive-url=https://web.archive.org/web/20140110103010/http://chopinkosova.com/|archive-date=2014-01-10|url-status=dead}} Festival se stává tradičním klavírním festivalem, který se koná každoročně na jaře. Je považován za národní poklad.{{cite web|last=Selmani|first=Arber|title='Chopin Fest' eshte pasuri shteterore|url=http://www.zeri.info/artikulli/4084/pula-chopin-fest-eshte-pasuri-shteterore|access-date=2014-03-01|archive-url=https://web.archive.org/web/20140302144418/http://www.zeri.info/artikulli/4084/pula-chopin-fest-eshte-pasuri-shteterore|archive-date=2014-03-02|url-status=dead}} a za dobu svého vzniku nabídl interpretaci jak světově proslulých klavíristů, jako jsou Peter Donohoe, Janina Fialkowska, tak kosovsko-albánských hudebníků mezinárodního renomé, jako jsou Ardita Statovci, Alberta Troni, a místních talentů.{{cite web|title="Chopin Piano Fest", në kujtim të Verdit|url=http://www.koha.net/arkiva/?page=1,5,141223|archive-url=https://web.archive.org/web/20140302144355/http://www.koha.net/arkiva/?page=1,5,141223|url-status=dead|archive-date=2014-03-02|publisher=Koha Net|access-date=2014-02-23}} Festival se snaží propagovat interpretační umění, správnou hodnotu hudby a technické aspekty, které ji doprovázejí. Festival posloužil jako inspirace pro vznik dalších hudebních festivalů, jako jsou Remusica a Kamerfest. [439] => [440] => Festival DAM Priština je jednou z nejvýznamnějších kulturních akcí, které se konají v hlavním městě. Jedná se o každoroční hudební festival, na který se sjíždějí mladí a talentovaní domácí i zahraniční hudebníci z celého světa. Tento festival se snaží obohatit kosovskou kulturní scénu o střetávání tradičního a současného. Festival založil tehdejší student umění, dnes známý televizní producent, hudebník, novinář a manažer Kosovské filharmonie Dardan Selimaj.{{cite web|title=DAM Festival-KadMusArts|url=http://kadmusarts.com/festivals/1857.html|access-date=2014-03-06|archive-url=https://web.archive.org/web/20140302202213/http://kadmusarts.com/festivals/1857.html|archive-date=2014-03-02|url-status=dead}} Mezi další kulturní akce ve městě patří např. EtnoFest (který trvá cca 5–7 dní), dále jazzový festival, hudební festival ReMusica, festival piva a vína apod. [441] => [442] => Priština se díky své poloze na balkánských obchodních cestách vždy vyznačovala rozvojem obchodu. Jarmarky začaly již ve středověku, v době, kdy byla proslulá svými výročními trhy a výrobky z kozí kůže a kozích chlupů. Přesto Priština, respektive Kosovo obecně, není známá výskytem veletrhů. S rozvojem kultury a zejména po poslední válce v roce 1999 zaznamenala Priština pokrok v pořádání těchto druhů akcí. V hlavním městě se každoročně konají různé druhy veletrhů. Podstata těchto veletrhů je obvykle dočasná; některé trvají jen jedno odpoledne, jiné mohou trvat zhruba tři dny, týden nebo i déle. V průběhu let nabývají na velikosti a významu. Tyto veletrhy se pořádají každoročně a jsou přístupné obchodním návštěvníkům i veřejnosti. Počet vystavovatelů a návštěvníků je obvykle velmi vysoký. [443] => [444] => === Sport === [445] => [[Soubor:Street-eu3.jpg|vpravo|náhled|230x230pixelů|Streetbalisté v parku Germia]] [446] => Priština je centrem sportu v Kosovu, kde se organizuje činnost napříč amatérskými i profesionálními úrovněmi, sportovními organizacemi a kluby, regulovanými Kosovským olympijským výborem a Ministerstvem kultury, mládeže a sportu.{{cite web|title=Departamenti i Sportit:Profili|url=http://www.mkrs-ks.org/?page=1,48|access-date=1 March 2014}} Sport je organizován v celcích zvaných městské ligy. V Prištině existuje sedm městských lig. Fotbalovou Městskou ligu tvoří 18 klubů, basketbalovou Městskou ligu 5 klubů, házenkářskou Městskou ligu 2 kluby, stolní tenis a šachy po 6 klubech, karate Městskou ligu 15 klubů a tenisovou Městskou ligu 2 kluby.{{cite web|title=Sport|url=http://kk.rks-gov.net/prishtina/Municipality/Departments/Kultures,Rinise,Sportit/Sport.aspx|archive-url=https://web.archive.org/web/20101128062509/http://kk.rks-gov.net/prishtina/Municipality/Departments/Kultures,Rinise,Sportit/Sport.aspx|url-status=dead|archive-date=28 November 2010|access-date=2 March 2014}} [447] => [448] => Hlavní sportovní centrum je [[Palác mládeže a sportu]], který se nachází západně od středu města. Jeho součástí je i fotbalový stadion. V parku Grmija se rovněž nachází otevřený bazén. [449] => [450] => [[Fotbal]] je nejpopulárnějším sportem ve městě. Zastupuje ho [[FK Priština]], který hraje své domácí zápasy na stadionu Fadila Vokrriho. Jedním z nejoblíbenějších sportů v Prištině je také [[basketbal]], který reprezentuje klub KB Priština. Je nejúspěšnějším basketbalovým klubem v Kosovu a hraje Balkánskou ligu.{{cite web|title=Sigal Prishtina hap etapën e re në basketboll|url=http://www.koha.net/arkiva/?page=1,18,121113|access-date=1 March 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20140908021533/http://koha.net/arkiva/?page=1,18,121113|archive-date=8 September 2014|url-status=dead|df=dmy-all}} K němu se v Superlize připojil další prištinský tým, RTV 21.{{cite web|title=ETC SUPERLIGA|url=http://www.basketbolli.com/sq/league/etc-superliga|access-date=1 March 2014|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140402174016/http://www.basketbolli.com/sq/league/etc-superliga|archive-date=2 April 2014}} [451] => [452] => [[Streetball]] je tradiční sportovní a kulturní akce pořádaná v parku Germia od roku 2000. Kromě úspěchů v halovém basketbalu se tým Che Baru stal v roce 2013 mistrem republiky. Toto vítězství se časově shodovalo s přijetím Streetballu Kosovo do [[Mezinárodní basketbalová federace|Mezinárodní basketbalové federace]].{{cite web|title=Che Bar kampione e Kosovës në Streetball|url=http://www.kosovastreetball.org/|access-date=1 March 2014}} Velmi populární je také [[házená]]. Reprezentanti Prištiny jsou mezinárodně uznávaní a hrají mezinárodní zápasy. [453] => [454] => === Kulturní památky === [455] => [456] => Z celkového počtu 426 kulturních památek na území Kosova se jich celkem 21 nachází v Prištině. Jedná se do značné míry o památky připomínající existenci [[Byzantská říše|Byzantské říše]] a [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Existují zde čtyři historické [[mešita|mešity]], které byly vybudovány během doby turecké nadvlády, turecké lázně, veřejná fontána, historické domy vybudované před začátkem [[20. století]] apod. Dochován je dům Emina Gjiku, který slouží jako [[Etnografické muzeum (Priština)|Etnografické muzeum]], který se řadí k nejstarším ve městě.{{Citace monografie [457] => | příjmení = Ukjaj [458] => | jméno = Nikola [459] => | odkaz na autora = [460] => | titul = Kosovo – turistički vodič [461] => | vydavatel = Turistički savez Kosova [462] => | místo = Priština [463] => | rok = 1973 [464] => | počet stran = [465] => | isbn = [466] => | kapitola = Priština [467] => | strany = 28 [468] => | jazyk = srbština [469] => }} Památkově chráněné jsou rovněž i původní lázně (hamam) a dále [[Filipovićův dům (Priština)|Filipovićův dům]] nebo [[Lazićův dům (Priština)|Lazićův dům]]. Některé památkově chráněné budovy jsou však neudržované a ve špatném stavu, jako např. [[Dům Červeného kříže (Priština)|Dům Červeného kříže]].[https://prishtinainsight.com/art-installation-shows-the-reality-of-prishtinas-cultural-heritage-preservation/ Článek na portálu prishtinainsight.com {{en}}] [470] => [471] => Historie [[Hodinová věž (Priština)|Hodinové věže]], neboli ''Sahat kula'', se začala psát na počátku [[20. století]]. Po požáru byla věž rekonstruována s použitím cihel. Původní zvon s datem výroby [[1764]] byl dovezen z [[Moldavsko|Moldavska]]. V roce [[2001]] byl starý hodinový stroj byl nahrazen elektrickým. [472] => [473] =>
[474] => [475] => Sultan Mehmet Fatih Xhamia.jpg|Mešita sultána Mehmeta [476] => File:2011 Prisztina, Muzeum Kosowa.JPG|Fasáda [[Muzeum Kosova|Muzea Kosova]]. [477] => Jashar Pasha mosque.jpg|Jashar-Pašova mešita [478] => Street Scene on Pedestrian Mall at Sundown - Pristina - Kosovo.jpg|Střed města při západu slunce [479] => Prishtina2.jpg|[[Hodinová věž (Priština)|Hodinová věž]] [480] => Emin Gjiku Muzeu Etnologjik.JPG|Budova Etnografického muzea [481] => Pristina three Mosques in Sight.jpg|Mešita u tureckého bazaru [482] => Hamami i Prishtines.jpg|Kopule budovy prištinských tureckých lázní [483] => [484] =>
[485] => [486] => == Partnerská města == [487] => [488] => * {{flagicon|Belgie}} [[Namur]], [[Belgie]] [489] => * {{flagicon|Španělsko}} [[Madrid]], [[Španělsko]] [490] => * {{flagicon|Albánie}} [[Tirana]], [[Albánie]] [491] => * {{flagicon|Černá Hora}} [[Podgorica]], [[Černá Hora]] [492] => * {{flagicon|Turecko}} [[Ankara]], [[Turecko]] [493] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Záhřeb]], [[Chorvatsko]] [494] => [495] => == Známé osobnosti == [496] => Z Prištiny pocházejí následující známé osobnosti: [497] => {{Sloupce|šířka=30em| [498] => * [[Shpend Ahmeti]], politik [499] => * [[Dua Lipa]], zpěvačka [500] => * [[Rita Ora]], zpěvačka [501] => * [[Behgjet Pacolli]], politik [502] => * [[Albin Kurti]], politik [503] => * [[Zana Krasniqi]], modelka [504] => * [[Ardian Bujupi]], zpěvák [505] => * [[Aida Baraku]], zpěvačka a novinářka [506] => * [[Tony Dovolani]], tanečník [507] => * [[Marigona Dragusha]], modelka [508] => * [[Glauk Konjufca]], politička [509] => * [[Enver Petrovci]], herec [510] => * [[Lorik Cana]], fotbalista [511] => * [[Deni Avdija]], basketbalista [512] => * [[Zufer Avdija]], bývalý basketbalista [513] => }} [514] => == Odkazy == [515] => === Reference === [516] => {{Překlad|de|Pristina|210932217|en|Pristina|1078511372}} [517] => [518] => [519] => === Literatura === [520] => * Florina Jerliu, Vlora Navakazi: The Socialist Modernization of Prishtina: Interrogating Types of Urban and Architectural Contributions to the City {{en}} [521] => * Arber I. Sadiki: [https://nardus.mpn.gov.rs/bitstream/handle/123456789/18273/Disertacija.pdf?sequence=1&isAllowed=y Arhitektura javnih objekata Prištine u razdoblju od 1945 do 1990 godine: Društveni i oblikovni faktori] (''Architektura veřejných budov v Prištině v období 1945 až 1990: Sociální a formativní faktory'') {{sr}} [522] => * [https://www.prishtinaonline.com/uploads/sump_pristina_final_report_en_a.pdf Pristina Sustainable Urban Mobility Plan] (''Plán udržitelné prištinské městské mobility'') {{en}} [523] => * [https://kk.rks-gov.net/prishtine/wp-content/uploads/sites/45/2018/02/PZHU-_Prishtina.pdf Plani Zhivillimor urban Prishtina 2012-2022] (''Plán rozvoje Prištiny'') {{sq}} [524] => [525] => === Externí odkazy === [526] => * {{Wikislovník|heslo=Priština}} [527] => * {{Commons|Priština}} [528] => * {{Commonscat}} [529] => * [http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1980/2/13/6.png Rudé právo (13.02.1980): Město, v němž si přítomnost s minulostí ruku nepodává – Dimenze Prištiny], archiv.ucl.cas.cz {{cs}} [530] => [531] => {{Hlavní města Evropy}} [532] => {{Autoritní data}} [533] => {{Portály|Kosovo}} [534] => [535] => [[Kategorie:Priština| ]] [536] => [[Kategorie:Města v Kosovu]] [537] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [538] => [[Kategorie:Prištinský okruh]] [] => )
good wiki

Priština

Priština ( nebo ) je hlavní město Kosova a sídlo Opštiny Priština a Prištinského okruhu. Priština je rozlohou i počtem obyvatel největším městem Kosova a je obývána převážně Albánci, z nichž tvoří po albánské Tiraně druhé největší hlavní město obývané Albánci.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Balkán','Osmanská říše','Byzantská říše','Kosovo Polje','20. století','Skopje','Sultánova mešita (Priština)','Albánie','Jugoslávie','Tirana','Albánci','Hodinová věž (Priština)'

Albánci

Albánci jsou etnická skupina žijící převážně v Albánii a Kosovo, ale také v dalších zemích Balkánského poloostrova a Evropy.

Albánie

Balkán

Jugoslávie

Skopje

Tirana