Array ( [0] => 14836896 [id] => 14836896 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Romové [uri] => Romové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Romové jsou etnická a sociální skupina, která má své kořeny v Indii a postupně se rozšířila po celém světě. Na českém území žijí Romové již po dlouhou dobu, ale jejich práva a postavení bylo dlouho marginalizováno. Romové se potýkají s mnoha problémy, včetně chudoby, nezaměstnanosti a negativního vnímání ve společnosti. V posledních letech probíhají snahy o zlepšení jejich situace a zajištění rovných příležitostí. Romové mají bohatou kulturu a tradice, které se snaží udržovat a rozvíjet. Je důležité respektovat a podporovat jejich práva a přispět k integraci Romů do společnosti. [oai] => Romové jsou etnická a sociální skupina, která má své kořeny v Indii a postupně se rozšířila po celém světě. Na českém území žijí Romové již po dlouhou dobu, ale jejich práva a postavení bylo dlouho marginalizováno. Romové se potýkají s mnoha problémy, včetně chudoby, nezaměstnanosti a negativního vnímání ve společnosti. V posledních letech probíhají snahy o zlepšení jejich situace a zajištění rovných příležitostí. Romové mají bohatou kulturu a tradice, které se snaží udržovat a rozvíjet. Je důležité respektovat a podporovat jejich práva a přispět k integraci Romů do společnosti. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Polozamčeno}} [1] => {{Různé významy|redirect=Rom|stránka=Rom (rozcestník)}}{{Infobox - etnická skupina [2] => | název = Romové [3] => | populace = 4 - 9 milionů3.8 milionů podle Pan a Pfeil, ''National Minorities in Europe'' (2004), {{ISBN|978-3-7003-1443-1}}, p. 27f.; 9.1 milionů podle Liégois, Jean-Pierre (2007). ''Roms en Europe,'' Éditions du Conseil de l'Europe. [4] => | původ = [5] => | regiony = [6] => | region1 = {{Vlajka a název|Španělsko}} [7] => | pop1 = 650 000–800 000 [8] => | ref1 = http://romove.radio.cz/cz/clanek/18884 [9] => | region2 = {{Vlajka a název|Rumunsko}} [10] => | pop2 = 535 140 [11] => | ref2 = http://www.edrc.ro/recensamant.jsp?regiune_id=0&judet_id=634&localitate_id=0 [12] => | region3 = {{Vlajka a název|Turecko}} [13] => | pop3 = 500 000 [14] => | ref3 = [15] => | region4 = {{flagicon|France}} [[Francie]] [16] => | pop4 = 280 000–340 000 [17] => | ref4 = [18] => | region5 = {{Vlajka a název|Bulharsko}} [19] => | pop5 = 700 000–800 000 [20] => | ref5 = [21] => | region6 = {{Vlajka a název|Maďarsko}} [22] => | pop6 = 550 000–600 000 [23] => | ref6 = [24] => | region7 = {{Vlajka a název|Řecko}} [25] => | pop7 = 160 000–200 000 [26] => | ref7 = [27] => | region8 = {{Vlajka a název|Srbsko}} [28] => | pop8 = 400 000–450 000 [29] => | ref8 = [30] => | region9 = {{flagicon|Slovensko}} [[Romská menšina na Slovensku|Slovensko]] [31] => | pop9 = 480 000–520 000 [32] => | ref9 = [33] => | region10 = {{flagicon|Česko}} [[Romové v Česku|Česko]] [34] => | pop10 = 250 000–300 000 (odhad) [35] => | ref10 = {{Citace elektronického periodika |titul=Petr Lhotka: Romové v České republice po roce 1989 |url=http://skola.romea.cz/cz/index.php?id=historie%2F14 |datum přístupu=21-08-2018 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070220095514/http://skola.romea.cz/cz/index.php?id=historie%2F14 |datum archivace=20-02-2007 |nedostupné=ano }} [36] => | region11 = {{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|USA]] [37] => | pop11 = 1 000 000 [38] => | ref11 = {{Citace elektronického periodika |titul=Kayla Webley, "Hounded in Europe, Roma in the U.S. Keep a Low Profile", ''Time'', October 13, 2010 |url=http://www.time.com/time/nation/article/0,8599,2025316,00.html |datum přístupu=2013-09-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130817093905/http://www.time.com/time/nation/article/0,8599,2025316,00.html |datum archivace=2013-08-17 |nedostupné=ano }} [39] => | jazyky = [[romština]] a jazyky obývaných zemí [40] => | náboženství = [41] => | příbuzní = [[Domové]], [[Lomové]] a další [[Indoárjové]] [42] => | poznámky = [43] => | obrázek = Flag_of_the_Romani_people.svg [44] => | popisek = Vlajka Romů schválená v roce 1971, vytvořená v roce 1933 [45] => }} [46] => '''Romové''' jsou [[etnikum]], jehož kořeny sahají do středověké [[Indie]] ke kastě [[Nedotknutelní|nedotknutelných]].{{Citace elektronického periodika [47] => | příjmení = [48] => | jméno = [49] => | autor = Michal Schuster [50] => | odkaz na autora = [51] => | spoluautoři = [52] => | titul = Pravlast Romů je v Indii. Dokládá to jazyk, řemesla i sociální struktura [53] => | periodikum = National Geographic Česko [54] => | odkaz na periodikum = [55] => | datum vydání = [56] => | datum aktualizace = [57] => | datum přístupu = [58] => | ročník = [59] => | číslo = [60] => | strany = [61] => | url = http://www.national-geographic.cz/detail/pravlast-romu-je-v-indii-doklada-to-jazyk-remesla-i-socialni-struktura-41220/ [62] => | issn = [63] => }}{{Citace elektronického periodika [64] => | titul = Romové pocházejí z kasty "nedotknutelných" [65] => | periodikum = TÝDEN.cz [66] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/romove-pochazeji-z-kasty-nedotknutelnych_254291.html [67] => | datum vydání = 2012-12-04 [68] => | jazyk = cs [69] => | datum přístupu = 2019-12-22 [70] => }} Do češtiny byl výraz přejat v 90. letech 20. století.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.antropologie.org/sites/default/files/publikace/soubory/214_cikani_a_etnicita_uvod.pdf |datum přístupu=2019-12-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20191222144306/http://www.antropologie.org/sites/default/files/publikace/soubory/214_cikani_a_etnicita_uvod.pdf |datum archivace=2019-12-22 }} V mnoha jazycích je pro toto etnikum též užíván výraz odpovídající českému '''[[Cikáni]]'''.{{cite journal| journal=Interkulturní vzdělávání - příručka nejen pro středoškolské pedagogy | title=Původ názvů Rom-Cikán|publisher=Člověk v tísni | author=Alinčová, Milena et. al| url=http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/b02romove.pdf |accessdate=8 September 2013}}{{Poznámka|Slovensky: ''Cigáni'', rusky: ''Цыгане'', bulharsky: ''Цигани'' , ukrajinsky: ''Цигани,'' polsky: ''Cyganie,'' srbsky:''Цигани)''}} Studiem Romů se zabývá [[romistika]]. [71] => [72] => Romské etnikum je nejpočetnější v [[Evropa|Evropě]] a v [[Amerika|Americe]].{{Cite book [73] => |author1=Hancock, Ian F [74] => |title=We Are the Romani People, p. XX [75] => |url=http://books.google.cz/books?id=MG0ahVw-kdwC&lpg=PP1&hl=cs&pg=PR20#v=onepage&q&f=false [76] => |accessdate=2008-07-31 [77] => |year=2002 [78] => |isbn=978-1-902806-19-8}} V Evropě se toto etnikum nachází zejména na [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodě]].[https://web.archive.org/web/20091006045453/http://www.coe.int/t/dg3/romatravellers/Documentation/strategies/statistiques_en.asp "Roma Travellers Statistics"], Council of Europe, compilation of population estimates. Archivováno z [http://www.coe.int/t/dg3/romatravellers/Documentation/strategies/statistiques_en.asp the original], 6 October 2009. Populace Romů v Evropě se odhaduje na 4 až 9 milionů, ale některé romské organizace odhadují až 14 milionů. [79] => [80] => Romové přišli do Evropy z [[Blízký východ|Blízkého východu]] ve 14. století.{{cite book |last=Kenrick |first=Donald | title=Historical Dictionary of the Gypsies (Romanies)|edition=2nd |publisher=Scarecrow Press|year=2007|page=xxxvii}} Buď se oddělili od etnika [[Domové|Domů]], nebo s nimi alespoň sdílejí společnou historii{{cite web|title=Domari|url=http://romani.humanities.manchester.ac.uk/files/21_domari.shtml|work=[romani] project|publisher=School of Languages, Linguistics and Cultures The University of Manchester|accessdate=26 December 2012|author=Professor Yaron Matras|month=December|year=2012}}; předkové Romů i Domů odešli ze severní Indie někdy mezi 6. a 11. stoletím. [81] => [82] => [[Romština|Romský jazyk]], který je rozdělen na několik dialektů, měl v roce 2013 podle publikace [[Ethnologue]] kolem 3 milionů mluvčích.[http://www.ethnologue.com/language/rom Romany], Ethnologue (17. edice, 2013) Mnoho Romů za svůj mateřský jazyk považuje jazyk země, ve které žijí. Část Romů mluví takzvanou [[pararomština|pararomštinou]], která je kombinací romštiny a jazyka dané země.{{cite web [83] => |title=Romani [84] => |url=http://romani.humanities.manchester.ac.uk/downloads/2/Matras_Rmni_ELL.pdf [85] => |format=PDF [86] => |work=Encyclopedia of Language and Linguistics [87] => |publisher=Oxford: Elsevier [88] => |accessdate=2009-08-30 [89] => |page=1 [90] => |quote=In some regions of Europe, [91] => especially the western margins (Britain, the Iberian peninsula, Scandinavia), Romani- [92] => speaking communities have given up their language in favor of the majority language, but [93] => have retained Romani-derived vocabulary as an in-group code. Such codes, for instance [94] => Angloromani (Britain), Caló (Spain), or Rommani (Scandinavia) are usually referred to as [95] => Para-Romani varieties.}}http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/art.cgi?src=data/ethn/topics/names.cs.xml [96] => [97] => == Pojmenování == [98] => Existuje bezbřehý a nepřehledný počet názvů, kterými lze Romy označovat. Je poplatný systému [[kasta|kast]] a podkast, zděděnému z indické kultury, a územnímu pohybu Romů po Evropě, Asii, Austrálii a Americe. Dva základní typy názvů jsou [[endonymum|endonyma]] a [[exonymum|exonyma]]. [99] => {{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Bezbřehý a nepřehledný počet názvů, jimiž byly a jsou jednotlivé skupiny Romů označovány v průběhu své mimoindické historie, je poplatný indickému archetypu kastovní (příbuzensko- profesní) reprodukce a navíc územnímu pohybu Romů v různých politických a etno-lingvních prostředích Asie, Evropy, Ameriky a Austrálie. Početné jsou i typy, podle kterých můžeme názvy romských společenství a skupin kategorizovat. Dva základní typy jsou autonyma a exonyma (apelativa).}}{{Poznámka|V citované literatuře se místo „endonyma“ používá také synonymum „autonyma“.}}{{Citace elektronické monografie [100] => | příjmení = Horvátová [101] => | jméno = Jana [102] => | odkaz na autora = [103] => | titul = Kapitoly z dějin Romů [104] => | url = http://www.varianty.cz/cdrom/podkapitoly/d01kapitoly.pdf [105] => | datum vydání = 2002 [106] => | datum aktualizace = [107] => | datum přístupu = [108] => | vydavatel = Lidové noviny [109] => | místo = Praha [110] => | jazyk = český [111] => | stránky = 12 [112] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20050312184629/http://www.varianty.cz/cdrom/podkapitoly/d01kapitoly.pdf [113] => | datum archivace = 12-03-2005 [114] => | nedostupné = ano [115] => }} [116] => „Mnohočetnost romských skupin je patrně pozůstatkem diferenciace Romů do původních indických kast a podkast.“ [117] => [118] => === Endonyma === [119] => [[Soubor:Romanis-historical-distribution.png|náhled|150px|vlevo|Rozložení endonym Romů v Evropě]] [120] => [121] => Základní a zastřešující endonymum je „Rom“.{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Základní, patrně nejpůvodnější a svým způsobem zastřešující autonymum je etnické jméno (etnonymum) Rom.}} Všechny evropské dialekty Romštiny obsahují slovo „rom“ (pl. „roma“, adj. „romani“), znamenající „muž“ nebo „manžel“ („romni“ znamená „žena“ či „manželka“).{{cite journal |last=Jurová |first=Anna| title=From Leaving The Homeland to the First Assimilation Measures | year=2003|journal=ČAČIPEN PAL O ROMA - A Global Report on Roma in Slovakia |accessdate=September 7, 2013 | url=http://www.eurac.it/en/research/institutes/imr/Documents/romaglob_final.pdf | pages=17|editor1-last=Vaščka|editor1-first=Michal|editor2-first=Martina|editor2-last=Jurásková|editor3-first=Tom|editor3-last=Nicholson|publisher=Institute for Public Affairs|place=Slovak Republic|quote=All European dialects of the Roma language include the word „rom“, meaning man or husband. The female form is „romni“, meaning woman or wife.}} Toto endonymum vzniklo modifikací indického kastovního označení „dom“.{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Ve fonetické modifikaci etnického/kastovního označení D/dom si je Romové přinesli z Indie.}} [122] => [[Soubor:Romani population average estimate.png|náhled|330px|Rozložení romských menšin v Evropě, data z průměrných odhadů [[Rada Evropy|rady Evropy]] (celkem 9,8 milionů){{cite web| url = http://www.coe.int/t/dg3/romatravellers/Documentation/strategies/statistiques_en.asp | url archivu = https://web.archive.org/web/20070706183038/http://www.coe.int/t/dg3/romatravellers/Documentation/strategies/statistiques_en.asp|title=Council of Europe website|publisher=European Roma and Travellers Forum (ERTF)|date=2007}} [123] => {{ul| [124] => {{li|Velikost kola vyjadřuje absolutní velikost romské populace}} [125] => {{li|Odstín vyjadřuje procentuální zastoupení v populaci dané země:
0 % {{legenda0|#787878|}}{{legenda0|#6b7860|}}{{legenda0|#5e7848|}}{{legenda0|#517830|}}{{legenda0|#447818|}}{{legenda0|#377800|}} 10 %}} [126] => }}]] [127] => V roce [[1971]] proběhl historicky první Mezinárodní romský sjezd (World Romani Congress), kde se Romové ze 14 zemí (včetně ČSSR) dohodli na používání slova Romové.{{cite journal |last=Guy |first=Will |year=2001 |title=Romani identity and post-Communist policy |journal=Between Past and Future: The Roma of Central and Eastern Europe|pages=19 |publisher=Univ of Hertfordshire Press|place=Hertfordshire |url=http://books.google.cz/books?id=lpBHAM3qafwC&lpg=PP1&pg=PA19#v=onepage&q&f=false |accessdate=8 September 2013|quote=This new dynamism inspired the foundation of other unprecedented organizations in the West, such as the Gypsy Council in Britain and Nordic Rom Council in Sweden and eventually led to the landmark first World Romani Congress, held in London in 1971 and attended by delegates from fourteen countries. The name Roma was preferred to variants of pejorative terms such as Gypsies, Zigeuner, etc., research comissions were established and in confirmations of the overtly nationalistic agenda, a flag and anthem were adopted.}} Od té doby se datuje romský požadavek, aby byl tento název majoritou respektován.{{cite book|last=Pape|first=Iveta|title=Jak pracovat s romskými žáky - Příručka pro učitele a asistenty pedagogů|page=46|url=http://www.internetovekluby.cz/LinkClick.aspx?link=prirucka_jak_pracovat_s_romskymi_zaky_text_web.pdf&tabid=418|publisher=Slovo 21|year=2007|quote=Na tomto sjezdu se Romové usnesli, že označením příslušníků romského národa [128] => je etnonymum Rom a od té doby se datuje romský požadavek, aby tento fakt byl majoritou respektován. V Česku je běžně používáno označení „cikán“, přestože je toto označení většinou Romů vnímáno jako hanlivé. Jak řekl v roce 1990 v Československé televizi tehdejší předseda Romské občanské iniciativy (ROI) JUDr.Emil Ščuka: „Cikáni je označení deklasované sociální skupiny, Romové je označení národa“.|accessdate=2009-08-06|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2009-08-06|url archivu=https://web.archive.org/web/20110718173329/http://www.internetovekluby.cz/LinkClick.aspx?link=prirucka_jak_pracovat_s_romskymi_zaky_text_web.pdf&tabid=418|datum archivace=2011-07-18|nedostupné=ano}} {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.internetovekluby.cz/LinkClick.aspx?link=prirucka_jak_pracovat_s_romskymi_zaky_text_web.pdf&tabid=418 |datum přístupu=2009-08-06 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110718173329/http://www.internetovekluby.cz/LinkClick.aspx?link=prirucka_jak_pracovat_s_romskymi_zaky_text_web.pdf&tabid=418 |datum archivace=2011-07-18 }} [129] => [130] => Ačkoliv ne všechny skupiny Romů označují sami sebe „Rom“, ke společnému původu se hlásí všichni, hlavně jde-li o dichotomii Rom-[[gádžo]] (nerom).{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Ačkoliv dnes existují v různých zemích světa Romové, kteří pro své společenství užívají autonym jiných (Sinti, Kale, Manuš, atd.), ke společnému původu a k základní identitě s Romy se hlásí všichni a to zejména, jde-li o dichotomii Rom-gádžo (nerom).}} [131] => [132] => Ke skupinám používající jiná endonyma patří: [133] => * [[Sintové]], žijící převážně v [[Německo|Německu]]. [134] => {{cite journal |last=Jurová |first=Anna| title=From Leaving The Homeland to the First Assimilation Measures | year=2003|journal=ČAČIPEN PAL O ROMA - A Global Report on Roma in Slovakia |accessdate=September 7, 2013 | url=http://www.eurac.it/en/research/institutes/imr/Documents/romaglob_final.pdf | pages=17|editor1-last=Vaščka|editor1-first=Michal|editor2-first=Martina|editor2-last=Jurásková|editor3-first=Tom|editor3-last=Nicholson|publisher=Institute for Public Affairs|place=Slovak Republic|quote=the Sinti lived in German territory, the Manusha in France, the Romanitsel in England, the Kale in Spain and Portugal, and the Kaale in Finland.}}{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Autonymum Sinti pl. (Sinto sg.m., Sintica sg.f.) užívají příslušníci významného romského společenství, jehož převážný počet žije v Německu. Odtud také jedno z exonymních označení Sintů: „němečtí Cikáni/Romové“. Ačkoliv Sintové o sobě nemluví jako o Romech, mají pro svůj jazyk adverbiální výraz romanes (/mluvit/ romsky).}} Sintové o sobě nemluví jako o Romech, ale svůj jazyk označují „romanes“ („mluvit romsky“). [135] => * [[Manušové]], zastoupeni převážně ve [[Francie|Francii]].{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Podskupinou Sintů jsou Manušové. Žijí převážně ve Francii. Etymologie jména Manuš je indická, výraz manuš znamená člověk (v sanskrtu, v novoindických jazycích i v romštině).}} Manušové jsou podskupinou Sintů. Výraz „manuš“ znamená v sanskrtu, novoindických jazycích a romštině „člověk“, „manuša“ znamená „lidé“.{{cite journal |last=Jurová |first=Anna| title=From Leaving The Homeland to the First Assimilation Measures | year=2003|journal=ČAČIPEN PAL O ROMA - A Global Report on Roma in Slovakia |accessdate=September 7, 2013 | url=http://www.eurac.it/en/research/institutes/imr/Documents/romaglob_final.pdf | pages=17|editor1-last=Vaščka|editor1-first=Michal|editor2-first=Martina|editor2-last=Jurásková|editor3-first=Tom|editor3-last=Nicholson|publisher=Institute for Public Affairs|place=Slovak Republic|quote=The word „manush“ is also included in all dialects of Romany. It means man, while „Manusha“ equals people. This word has the same form and meaning in Sanskrit as well, and is almost identical in other Indian languages.}} [136] => * [[Calé]] (či Kale), žijící ve [[Španělsko|Španělsku]] a [[Portugalsko|Portugalsku]]{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Jménem Cale (čti Kale) sami sebe označují Romové ve Španělsku. (...) tento výraz s významem „černý“ (...)}} Kale znamená v romštině „černý“. Pro svůj jazyk používají slovo „kale“ a jedná se o pararomštinu.{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Pro svůj jazyk užívají španělští Cale rovněž výraz cale. Jazyk cale je "pararomština", tj. romský etnolekt španělštiny - španělština obsahující romská slova a některá další specifika romštiny.}} [137] => * [[Kalé (Finsko)|Kalé]], žijící ve [[Finsko|Finsku]];{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Kale je autonymní označení užívané i Romy ve Finsku}} stejné endonymum se španělskými Calé pravděpodobně vzniklo náhodně.{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Španělští a finští Cale/Kale spolu nemají pravděpodobně nic společného a stejné autonymum vzniklo náhodně.}} [138] => * [[Kalé (Wales)|Kalé]], žijící ve [[Wales]]u, původem ze Španělska{{cite web|url=http://www.valleystream.co.uk/romany-welsh%20.htm|title=The Legend of the [139] => Romani Cymreig / Welsh Romani|work=Romani Cymru - Romany Wales Project|year=1980-2010|publisher=ValleyStream Media|quote=The Kale, who became the Welsh Gypsies, probably came from Spain, through France and landed in Cornwall, eventually making their way to Wales.}} [140] => * [[Romanichalové]] (čteno „Romaničelové“), žijící převážně ve [[Spojené království|Spojeném království]].{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=Romové v Anglii užívají autonyma Romanichels.}} [141] => [142] => Výše uvedené skupiny se dělí do ještě menších podskupin a rodů; například [[Olašští Romové]] představují asi 10 % romské populace v Česku a nadále se dělí na [[Lovárové|Lováry]] (původně konští handlíři) a [[Kalderaši|Kalderaše]] (původně výrobci kotlů).{{Citace elektronické monografie [143] => | příjmení = Horvátová [144] => | jméno = Jana [145] => | odkaz na autora = [146] => | titul = Kapitoly z dějin Romů [147] => | url = http://www.varianty.cz/cdrom/podkapitoly/d01kapitoly.pdf [148] => | datum vydání = 2002 [149] => | datum aktualizace = [150] => | datum přístupu = [151] => | vydavatel = Lidové noviny [152] => | místo = Praha [153] => | jazyk = český [154] => | stránky = 63 [155] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20050312184629/http://www.varianty.cz/cdrom/podkapitoly/d01kapitoly.pdf [156] => | datum archivace = 12-03-2005 [157] => | nedostupné = ano [158] => }} [159] => „Výraznou komunitu tvoří Romové olašští s asi 10 %, kteří se dále dělí na další skupiny, podskupiny a množství rodů. Zatímco jinde v Evropě najdeme rozličné olašské skupiny, u nás se v minulosti zpravidla objevovaly pouze dvě: Lovárové – koňští handlíři a Kalderaši – výrobci kotlů; v současné době žijí u nás většinou jen potomci někdejších Lovárů. I v rámci této komunity však dosud existuje jistá hierarchie podskupin a rodů.“ [160] => [161] => Všechny uvedené skupiny si ale v rámci základní dichotomie vůči neromům (gádžům) říkají Romové.{{cite web|url=http://romani.uni-graz.at/rombase/cgi-bin/artframe.pl?src=data/ethn/topics/names.cs.xml|title=Romové - subetnické skupiny|publisher=Karl-Franzens-Universität Graz|work=Rombase|year=2003|first=Hübshmanová|last=Milena|quote=I když ze slova samého vyplývá jeho význam, přece zde chceme znovu zdůraznit jeden důležitý fakt, který byl implicitně zmíněn už výše: všichni Romové si v rámci základní dichotomie vůči neromům (gádžům) říkají Romové (dokonce i ti, kteří se jinak od ostatních Romů distancují autonymem Sinti, Cale, Manuš, atd.}} [162] => [163] => V [[Kosovo|Kosovu]] žije též národní skupina [[Aškalijové|Aškalijů]], kteří se sami někdy řadí k [[Albánci|Albáncům]], někdy k Romům, ale také se snaží mít vlastní národnostní identitu.{{cite book |last1=Marushiakova|first1=Elena|last2=Heuss|first2=Herbert|last3=Boev|first3=Ivan|first4=Jan|last4=Rychlik| [164] => first5=Nadege|last5=Ragaru|first6=Rubin|last6=Zemon|first7=Vesselin|last7=Popov|first8=Victor|last8=Friedman|title=Identity Formation among Minorities in the Balkans: The cases of Roms, Egyptians and Ashkali in Kosovo|url=http://212.72.210.78/sr-www/files/Virtual%20library/Kosovo.pdf|year=2001|publisher=Minority Studies Society, Studii Romani|location=Sofia|page=23|quote=The Ashkali themselves, according to local conditions, gravitated to the Albanians or to the Roms, declaring most often Albanian or Romani identity, but always preserving their own community distinction (from the Roms and from the Egyptians too).}} [165] => [[Soubor:Alois Schönn - Lagernde Zigeuner (1856).jpg|náhled|Tábor romských [[nomád]]ů v 19. století]] [166] => [167] => Národní skupina [[Jeniše]], často mylně zařazovaná do skupiny Romů, má s cikánským obyvatelstvem mnoho společných historických a sociologických stránek, jedná se však o samostatnou národní skupinu - která je ovšem jako taková úředně uznána jen ve Švýcarsku.Anerkennung als nationale Minderheit, BAK - Bundesamt für Kultur, online: [http://www.bak.admin.ch/kulturschaffen/04265/04266/index.html?lang=de www.bak.admin.ch] {{Wayback|url=http://www.bak.admin.ch/kulturschaffen/04265/04266/index.html?lang=de |date=20141202034741 }} [168] => [169] => V ČSSR se název „Rom“ začalo používat na půdě Svazu Cikánů-Romů, který existoval mezi lety 1969–1973 díky společenskému uvolnění během [[Pražské jaro|pražského jara]]; během [[normalizace]] byl svaz opět zrušen a endonymum Rom vystřídáno „občanem cikánského původu“.{{cite journal| journal=Interkulturní vzdělávání - příručka nejen přo středoškolské pedagogy | title=Původ názvů Rom-Cikán|publisher=Člověk v tísni | author=Alinčová, Milena et. al| url=http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/b02romove.pdf |accessdate=8 September 2013|page=193|quote=V bývalé ČSSR se Romové poprvé oficiálně prezentovali názvem Rom na půdě Svazu Cikánů-Romů, který vznikl v důsledku politického a společenského uvolnění během [170] => pražského jara 1968. Trval od srpna 1969 do března 1973. K jeho zrušení přispělo také [171] => Memorandum, v němž Romové požadovali politický statut a včlenění jazykových [172] => a etnických práv do ústavy. Endo-etnonymum Rom bylo opět vystřídáno „občanem cikánského původu“}} [173] => [174] => === Exonyma === [175] => {{Podrobně|Cikán|Bohém}} [176] => [177] => V Česku běžné označení „Cikán“ pochází z řeckého slova „athinganoi“ z 8. století,{{cite journal| journal=Interkulturní vzdělávání - příručka nejen přo středoškolské pedagogy | title=Původ názvů Rom-Cikán|publisher=Člověk v tísni | author=Alinčová, Milena et. al| url=http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/b02romove.pdf |accessdate=8 September 2013|page=194|quote=V byzantských pramenech se slovo objevuje již v 8. století}} které označovalo buď separátní heretickou sektu, nebo přímo samotné Romy.{{Citace elektronické monografie [178] => | příjmení = Horvátová [179] => | jméno = Jana [180] => | odkaz na autora = [181] => | titul = Kapitoly z dějin Romů [182] => | url = http://www.varianty.cz/cdrom/podkapitoly/d01kapitoly.pdf [183] => | datum vydání = 2002 [184] => | datum aktualizace = [185] => | datum přístupu = [186] => | vydavatel = Lidové noviny [187] => | místo = Praha [188] => | jazyk = český [189] => | stránky = 11 [190] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20050312184629/http://www.varianty.cz/cdrom/podkapitoly/d01kapitoly.pdf [191] => | datum archivace = 12-03-2005 [192] => | nedostupné = ano [193] => }} [194] => „Podle některých badatelů bylo slovo Athinganoi označením pro příslušníky cizí heretické sekty, která se v oblasti Malé Asie věnovala věštění a černé magii. Romové měli být s touto sektou omylem ztotožněni, neboť se stejně jako oni věnovali magii, vzhledem se výrazně odlišovali od místního obyvatelstva, a navíc přicházeli ze stejné oblasti. Pobytem na maloasijském území mohli Romové převzít některé prvky místní kultury a zvyklosti, které byly typické i pro sektu Athinganů. Je však také možné, jak míní někteří byzantologové, že termínem Athinganoi byli od počátku nazýváni právě Romové.“ [195] => [196] => S termínem „Cikáni“ se Romové beze zbytku neztotožnili nikdy.{{Citace elektronické monografie [197] => | příjmení = Horvátová [198] => | jméno = Jana [199] => | odkaz na autora = [200] => | titul = Kapitoly z dějin Romů [201] => | url = http://www.varianty.cz/cdrom/podkapitoly/d01kapitoly.pdf [202] => | datum vydání = 2002 [203] => | datum aktualizace = [204] => | datum přístupu = [205] => | vydavatel = Lidové noviny [206] => | místo = Praha [207] => | jazyk = český [208] => | stránky = 11 [209] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20050312184629/http://www.varianty.cz/cdrom/podkapitoly/d01kapitoly.pdf [210] => | datum archivace = 12-03-2005 [211] => | nedostupné = ano [212] => }} [213] => „Pro vztah většiny k romské menšině je příznačné, že tímto termínem byli Romové nazýváni svým okolím, aniž by jej sami vytvořili, nebo alespoň posléze akceptovali; s názvem Cikán se Romové beze zbytku neztotožnili nikdy.“ V roce [[1990]] v Československé televizi tehdejší předseda [[Romská občanská iniciativa|Romské občanské iniciativy]] (ROI) [[Emil Ščuka|JUDr. Emil Ščuka]] prohlásil: „Cikáni je označení deklasované sociální skupiny, Romové je označení národa.“ [214] => [215] => == Dějiny == [216] => [[Soubor:Movimiento gitano.jpg|náhled|Migrace Romů do Evropy]] [217] => [218] => === Původ a počátek kočování === [219] => Dlouhou dobu se vycházelo z toho, že [[romština]] se vyvinula ze [[sanskrt]]u (oba jazyky patří k indické skupině [[Indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]]). Pomocí srovnávací lingvistiky se dnes však dospělo k názoru, že jazyk Romů pochází z jednoho severozápadního dialektu staré [[Hindština|hindštiny]]. Za vlast Romů se tedy v každém případě považuje [[Indie]]. Důvod jejich odchodu z Indie je nejistý (mohlo jít o [[hladomor]], [[válka|války]], invaze, pronikající [[islám]] nebo nízký sociální status tzv. [[Nedotknutelní|nedotknutelných]], nacházejících se mimo kastovní zřízení, původně zvané [[varnášrama]]).{{Poznámka|Genetická studie z roku 2012 potvrdila předchozí indicie, že evropští a severoafričtí Romové pocházejí z příslušníků kasty nedotknutelných ze severozápadní [[Indie]]. Podle této studie měli opustit Indii před přibližně 1000 lety, pravděpodobně jako uprchlíci před pronikajícím [[islám]]em.{{Citace elektronického periodika [220] => | příjmení = Jayaraman [221] => | jméno = K. S. [222] => | titul = European Romanis came from northwest India [223] => | periodikum = Nature India [224] => | odkaz na periodikum = Nature [225] => | rok vydání = 2012 [226] => | měsíc vydání = prosinec [227] => | den vydání = 1 [228] => | ročník = [229] => | typ ročníku = [230] => | číslo = [231] => | kapitola = Science news [232] => | strany = [233] => | url = http://www.nature.com/nindia/2012/121201/full/nindia.2012.179.html [234] => | issn = 1755-3180 [235] => | doi = 10.1038/nindia.2012.179 [236] => | jazyk = anglicky [237] => }}{{Citace elektronického periodika [238] => | spoluautoři = ČTK [239] => | titul = Romové pocházejí z kasty "nedotknutelných" [240] => | periodikum = Týden.cz [241] => | odkaz na periodikum = Týden (časopis) [242] => | rok vydání = 2012 [243] => | měsíc vydání = prosinec [244] => | den vydání = 4 [245] => | url = http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/romove-pochazeji-z-kasty-nedotknutelnych_254291.html [246] => }} [247] => }} Podle [[legenda|legendy]] se jisté skupině Romů dostalo pozvání od [[Persie|perského]] panovníka, který potřeboval [[hudba|hudebníky]] k obveselení svých poddaných. Postupně se dostali do [[Evropa|Evropy]], nejdřív na Balkán (12. století), kde získali označení [[Cikáni]] podle řeckého ''Athiganoi'' (maloasijská sekta, zabývající se věštěním). [248] => [249] => === Kočující Romové ve středověké Evropě === [250] => Romům, [[Sintiové|Sintiům]] a vůbec všem osobám kočujícím po středověké Evropě, náleželo jedno společné označení – cikáni. Kočovníkům, kteří přišli do Evropy z oblasti Indie (Romové a Sintiové), se někdy říkalo také ''Tataři'', ''pohani'' nebo ''Egypťani'' (odtud výraz ''gypsies'', označení je odvozeno od [[Malý Egypt|Malého Egypta]] v [[Byzantská říše|Byzanci]]). Počátkem [[15. století|15. st.]] se objevují ve střední Evropě, kolem roku [[1420]] ve [[Francie|Francii]] a [[Itálie|Itálii]], [[1425]] ve [[Španělsko|Španělsku]] a počátkem [[16. století|16. st.]] na [[Britské ostrovy|britských ostrovech]] a ve [[Skandinávie|Skandinávii]]. Zpočátku jsou [[Cikáni]] v Evropě bez problémů přijímáni a často získávají od panovníků ochranné listy, jelikož jsou považováni za poutníky.Chudáci, žebráci a vaganti, Lidé na okraji společnosti 1450–1850, autor Martin Rheinheimer, nakl. Vyšehrad 2003{{rp|131}} Na jednotlivých územích tak dostávají průvodní listy, za které odvádějí poplatek za ochranu. Jejich způsob života je však natolik odlišný od života usedlého obyvatelstva, že záhy dochází k prvním sporům mezi kočovníky a starousedlíky. Jedno z prvních a nepříliš lichotivých líčení Cikánů na území [[Německo|Německa]] pochází už z roku [[1417]] od [[Řád bratří kazatelů|dominikánského]] [[mnich]]a Hermanna Kornera, který ve svém díle ''Chronicon'' píše: „''byli velmi ošklivého vzhledu, černí jako Tataři. Putovali v kolonách kolem, nocovali za městem na polích, protože se velmi oddávali zlodějství a báli se, že by je ve městech napadli''.“{{rp|132}} Stejně nelichotivě se vyjadřuje i Etienne Pasquier, který podobně okomentoval příchod Cikánů do [[Paříž]]e v roce [[1427]].{{rp|132}} [251] => [252] => [[Soubor:Hans Burgkmair d. Ž. - Gypsies in the Market - WGA03696.jpg|náhled|Romové v Německu kolem roku 1510]] [253] => Postupem času se v celé středověké Evropě ustálil v písemných záznamech neměnný [[topos]] kočovných Cikánů: Cikáni jsou oškliví, oddávají se nicnedělání, žijí z krádeží, táboří na polích, jsou to vyzvědači [[Osmanská říše|Turků]] a [[Tataři|Tatarů]], žebrají, předpovídají budoucnost, ovládají magii, nemají žádné náboženství, nemají vlast.{{rp|133}} Cikáni tak byli v Evropě stále více vnímáni jako cizí, nebezpeční a nepočestní, což vedlo k tomu, že se maximálně distancovali od usedlých obyvatel. Od konce 15. století byla ve stále více zemích proti nim vydávána nařízení. Cikáni byli vykázáni roku [[1493]] z [[Milán]]a, z [[Lindau]] a [[Freiburg im Breisgau|Freiburgu]] v letech [[1497]] a [[1498]], [[Španělsko]] roku [[1499]] kočovníky vyzvalo, aby se buď usadili nebo do 60 dnů zemi opustili, [[Francie]] je vykázala roku [[1510]], [[Portugalsko]] [[1526]], [[Anglie]] [[1530]], [[Dánsko]] [[1536]], [[Švédsko]] ve 40. létech 16. st., [[Kolín nad Rýnem]] povolil pobyt jen Cikánům počestným a netrestaným.{{rp|132}} Pronásledování Cikánů ve střední Evropě navázalo na předchozí pronásledování [[čarodějnické procesy|čarodějnic]]. Vyvraždění údajných čarodějnic mělo zamezit používání kouzel a magie, zatímco vyhubení [[vlk]]ů a [[Cikáni|Cikánů]] bylo chápáno jako krocení a přemáhání přírody. Vlci a Cikáni byli navíc považováni za hospodářské škůdce.{{rp|141}} [254] => [255] => V Českých zemích se drastickou perzekucí Cikánů vyznačují zejména vlády [[Leopold I.|Leopolda I.]] a [[Karel VI.|Karla VI.]] [256] => [257] => === Kočující Romové v novověké Evropě === [258] => [[Soubor:Auguste Raffet, Famille tsigane en voyage en Moldavie, 1837.jpg|náhled|Romští kočovníci v Moldávii]] [259] => V raném novověku byli kočující [[Cikáni]] většinovou společností vnímáni jako protipól pevného pořádku a nařízení proti nim se stále zostřovala (v 17. a 18. st. se např. na některých místech v  [[Německo|Německu]] nařizovalo každého Cikána zatknout a popravit, aniž by mu byl prokázán nějaký trestný čin{{rp|143}}). V [[18. století|18. st.]] také často docházelo k násilnému odebírání cikánských dětí, jejich pokřtění a převýchově.{{rp|145}} Pronásledováno a pokutováno bylo také usedlé obyvatelstvo, které občas poskytovalo kočovníkům přístřeší a nocleh. Cikáni byli stále více zaháněni do ilegality a upadali nadále do bludného kruhu chudoby, izolace a kriminalizace. Byli nuceni se po Evropě promyšleně pohybovat na hranicích teritoriálních území a při pronásledování v jednom státě prchat rychle na území jiného monarchy, kde byli zase chvíli v bezpečí. Pokud byli zadrženi, hrozila jim ve většině států Evropy poprava nebo káznice, kam byli odsuzováni na nucené práce (např. v roce [[1794]] bylo ve [[Španělsko|Španělsku]] při jedné razii zadrženo zhruba 9 000 až 12 000 Cikánů, kteří byli nasazeni na nucené práce v námořním arzenálu{{rp|145}}). Byly také činěny většinou neúspěšné pokusy o [[integrace|integraci]] kočujícího obyvatelstva a jejich usazení na jednom místě. [[Wittgenstein]]ský [[hrabě]] takovou nabídku učinil [[Cikáni|Cikánům]] v roce [[1726]], za podmínky, že „''od nynějška přijmou křesťanskou důstojnost a občanské chování, odloží cikánské způsoby, docela se zřeknou veškerého muzicírování, potulky, žebroty a krádeží, jakož i všeho obcování s jinými Cikány a podobnou verbeží''."{{rp|145}} Dobré podmínky pro život Cikáni nalezli také v malých [[Hesensko|hesenských]] hrabstvích, kde byli trpěni a dokonce se tu mohli usazovat. Podobně příznivá situace byla rovněž např. na některých místech ve [[Šlesvicko-Holštýnsko|Šlesvicku-Holštýnsku]] a u [[Lübeck]]u. Kočovníci, kteří se integrovali a usadili, se často živili podomním obchodem, obchodováním s koňmi, košíkářstvím, kovářstvím nebo provozováním hudby. V českých zemích se snahami o jejich [[asimilace (sociologie)|asimilaci]] vyznačovaly vlády [[Marie Terezie]] a [[Josef II.|Josefa II.]] [260] => [261] => === Romantismus a 19. století === [262] => [[Soubor:Emil Volkers Zigeunerlager vor Düsseldorf.jpg|náhled|Cikánský tábor poblíž [[Düsseldorf]]u v Německu]] [263] => Koncem [[18. století|18. st.]] se začíná pohled na Cikány měnit a jejich nespoutaná existence je [[Romantismus|romantickými]] básníky považována za opak stísněných poměrů panujících v usedlé společnosti. Romantici si však těžký a nebezpečný život kočujících Cikánů značně idealizovali. Cikáni se v pojetí umělců stávají symbolem svobody a jsou líčeni jako krásní lidé. Životní styl kočujících obyvatel, který v raném novověku působil tajemně a nebezpečně, koncem 18. st. okouzluje. V povědomí většiny obyvatel ale nadále přetrvává strach z Cikánů, tradovaný v pověstech a brakové literatuře. Pronásledování Cikánů se postupně zmírňuje, ale stále se jedná o osoby žijící na okraji společnosti. Oplocování a scelování pozemků v [[19. století|19. st.]] je připravilo o tradiční tábořiště a nemožnost zapojit se do průmyslového pracovního procesu prohloubila ještě více jejich sociální úpadek.{{rp|159}} Proces násilného „civilizování“ Cikánů probíhal ještě celé 19. st. a znamenal postupnou likvidaci jejich tradičního životního stylu. [264] => [265] => === Dějiny Romů ve 20. století === [266] => [[20. století]] přineslo [[genocida|genocidu]] během druhé světové války (naprostá většina Romů z [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] zahynula v koncentračních táborech), [[komunismus|komunistických]] snah o asimilaci (zákaz kočování v roce [[1959]], snaha o rovnoměrný rozptyl po území Československa), [[sterilizace (lékařství)|sterilizace]] žen v nemocnicích bez jejich vědomí, potlačování romského jazyka (tresty za používání romštiny na základních školách{{Fakt/dne|20210414183204|}}) a [[Kultura|kultury]]. Většina romských dětí byla zařazována do zvláštních škol. Na konci [[20. století]] sílí snahy o společenskou a politickou emancipaci, vznikají romské kulturní a vzdělávací spolky, politické strany, organizují se celosvětové sjezdy jako např. zmíněný 1. světový romský sjezd v roce [[1971]] v [[Londýn]]ě. Současně dochází k emigraci Romů z východní Evropy zejména do [[Spojené království|Británie]], [[Kanada|Kanady]] a USA. Kanada proto znovu zavedla víza pro občany České republiky. [267] => [268] => == Romská komunita v Česku == [269] => {{Podrobně|Romové v Česku}} [270] => Romové jsou v České republice etnickou minoritou. V Praze sídlí ''[[Mezinárodní romská unie]]'', organizace zasazující se o práva Romů. [271] => [272] => K romské národnostní menšině se při sčítání lidu 2001 přihlásilo celkem 11 746 osob.[http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=16149 Vláda České republiky. Romská národnostní menšina] Počet příslušníku tohoto etnika je však odhadován až na 300 000 osob (Liégois 1994). Do střední Evropy a na území dnešní České republiky Romové přicházeli asi od konce 14. století. V současnosti zde žije několik větví romského národa. Nevýznamnější a nejpočetnější skupinou jsou ''„Slovenští Romové“'' (zvaní ''Rumungři''[http://blisty.cz/art/19389.html Pavel Pečínka: Společenství Romů na Moravě]), kteří na území Čech a Moravy přišli po druhé světové válce, během níž byla většina původních Českých Romů vyhlazena. Další významnou větví Romského národa jsou [[olašští Romové]]. [273] => [274] => Romové v ČR patří mezi skupiny zranitelné [[sociální exkluze|sociálním vyloučením]] se všemi negativními důsledky tohoto jevu, jakými jsou: [275] => * nízká úroveň dosaženého vzdělání, 30 % romských dětí končí podle odhadů aktivistů v [[Speciální školství v Česku|praktických školách]],Lidové noviny 17. 2. 2012 Titulek: Kolonka Rom? I žáci s černými vlasy Autor: Michaela Kabátová, Barbora Říhová [276] => * následná dlouhodobá [[nezaměstnanost]], až 57 % Romů v produktivním věku bylo v roce 2009 nezaměstnaných,{{Citace elektronického periodika [277] => | příjmení = Rodrigez [278] => | jméno = Veronika [279] => | autor = Veronika Rodriguez [280] => | titul = Diskriminace Romů stojí Česko ročně miliardy korun [281] => | periodikum = Aktuálně.cz [282] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [283] => | vydavatel = Economia [284] => | odkaz na vydavatele = Economia [285] => | rok = 2009 [286] => | měsíc = 10 [287] => | url = http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=649333 [288] => }} [289] => * kriminalita[http://dspace.k.utb.cz/handle/10563/1584 Petr Kvasnička: Romská kriminalita. Její příčiny, specifika a profil pachatelů (2006)] a ničení domů a bytů,http://ostrava.idnes.cz/komentar-ke-ghettu-prednadrazi-dm5-/ostrava-zpravy.aspx?c=A120806_094850_ostrava-zpravy_jj podle odhadů v roce 1991 získávalo prostředky k obživě nelegálně 20-30 % ekonomicky aktivní romské populace.{{Citace monografie [290] => | příjmení = Bakalář [291] => | jméno = Petr [292] => | odkaz na autora = [293] => | titul = Psychologie Romů [294] => | vydavatel = Votobia [295] => | místo = Praha [296] => | rok = 2004 [297] => | počet stran = 178 [298] => | kapitola = [299] => | strany = 93 [300] => | isbn = 80-7220-180-8 [301] => | jazyk = [302] => }}{{Citace monografie [303] => | příjmení = Říčan [304] => | jméno = Pavel [305] => | titul = S Romy žít budeme - jde o to jak : dějiny, současná situace, kořeny problémů, naděje společné budoucnosti [306] => | vydání = 2., upravené [307] => | vydavatel = Portál [308] => | místo = Praha [309] => | rok vydání = 2000 [310] => | počet stran = 149 [311] => | strany = 60–61 [312] => | isbn = 80-7178-410-9 [313] => }} [314] => Souvisí s tím i postoje majoritní části občanů České republiky, v nichž se objevují [[Anticikanismus|protiromské nálady]] ústící také v tzv. [[protiromské pochody v Česku|protiromské pochody]]. V médiích bývají Romové zahrnováni mezi ''nepřizpůsobivé občany''.http://www.novinky.cz/finance/269753-vetsina-romu-davky-nezneuziva-tvrdi-vladni-urad.html [315] => [316] => == Protiromské nálady == [317] => Podle průzkumu analytického střediska Pew Research Center z roku 2016 zaujímá vůči Romům negativní postoj 82 % Italů, 67 % Řeků, 64 % Maďarů, 61 % Francouzů, 49 % Španělů, 47 % Poláků, 45 % Britů, 4 2% Švédů, 4 0% Němců, a 37 % Nizozemců.[http://www.pewglobal.org/2016/07/11/europeans-fear-wave-of-refugees-will-mean-more-terrorism-fewer-jobs/lede-chart-2/ Negative opinions about Roma, Muslims in several European nations]. Pew Research Center. 11. července 2016. [318] => [319] => V roce 2018 bylo na [[Ukrajina|Ukrajině]] spácháno krajně pravicovými extremisty a nacionalisty několik desítek útoků proti romské menšině.{{Citace elektronického periodika [320] => | titul = Podříznuté hrdlo, hořící tábory. Na Ukrajině přibývá útoků na Romy [321] => | periodikum = iDnes [322] => | datum_vydání = 4. července 2018 [323] => | url = https://zpravy.idnes.cz/ukrajina-rasismus-utok-na-romy-dm4-/zahranicni.aspx?c=A180703_101224_zahranicni_navr [324] => }}{{Citace elektronického periodika [325] => | titul = Ukrajina: Útoků na Romy přibývá. Hlášeny jsou první oběti na životech [326] => | periodikum = Radiožurnál [327] => | odkaz na periodikum = Český rozhlas Radiožurnál [328] => | vydavatel = Český rozhlas [329] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [330] => | datum_vydání = 9. července 2018 [331] => | url = https://www.rozhlas.cz/romove/zezivota/_zprava/ukrajina-utoku-na-romy-pribyva-hlaseny-jsou-prvni-obeti-na-zivotech--1801827 [332] => }}{{Citace elektronického periodika [333] => | titul = Ukrajinští nacionalisté napadají romské tábory. Útočili sekerami a palicemi, policie přihlížela [334] => | periodikum = iROZHLAS [335] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [336] => | vydavatel = Český rozhlas [337] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [338] => | datum_vydání = 16. června 2018 [339] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/ukrajina-nacionaliste-utok-romove-narodni-druzina-azov_1806161358_mls [340] => }} [341] => [342] => == Společnost a kultura == [343] => [[Soubor:Bihari Sándor Bíró előtt.jpg|náhled|Romští muzikanti v Maďarsku okolo roku 1886]] [344] => [[Soubor:Alfred Dehodencq A Gypsy Dance in the Gardens of the Alcázar.jpg|náhled|Španělští gitanos tančí [[flamenco]]]] [345] => [346] => Základem rómské společnosti je rodina, kde panuje velká soudržnost. Rodinou jsou pro Romy lidé, v daleko menší míře obydlí. Tradičně se představitel určitého seskupení Romů, který požívá velkou autoritu, nazývá [[Vajda (titul)|vajda]] ([[maďarština|maďarsky]] „vévoda“, „kníže“; maďarština slovo zase přejala ze slovanských jazyků). Mezi tradiční romská povolání patřily [[hudba]], [[kovářství]], [[košíkářství]], čištění peří, broušení nožů, věštectví, apod. [347] => [348] => === Jazyk === [349] => [[Romština]], jazyk Romů, patří do indické skupiny indoárijských jazyků. Dělí se na 3 hlavní skupiny: [350] => * evropská [[romština]] (muž = ''rom'') [351] => * domština (muž = ''dom'', oblast dnešního Íránu) [352] => * lomaverština (muž = ''lom'', oblast Arménie) [353] => [354] => Má nesčetné dialekty (jen v Evropě je jich kolem šedesáti, mnohdy jsou srozumitelné, vyskytují se však i dialekty, které jsou navzájem nesrozumitelné – záleží na procentu přejatých slov). [355] => [356] => === Národní symboly === [357] => {{Podrobně|Romská vlajka|Romská hymna}} [358] => [359] => Romská vlajka se skládá z modrého pruhu v horní polovině, zeleného pruhu v polovině dolní a z červené [[čakra|čakry]] s 16 paprsky umístěné uprostřed. Čakra, která je také na vlajce [[Indie]], odkazuje na indický původ romského národa. Zelený a modrý pruh symbolizují život věčných poutníků po zelené zemi pod blankytnou oblohou. [360] => [361] => Tato vlajka byla přijata na [[1. Mezinárodní sjezd IRU|1. Mezinárodním sjezdu IRU]] v Londýně v roce [[1971]]. [362] => [363] => Všeobecně se za romskou hymnu považuje romská píseň ''Gejľem, gejľem'' známá též pod názvy ''Geľem, Geľem''; ''Djelem, Djelem''; ''Opre Roma''; ''Romale, čhavale'' atd. Za romskou hymnu byla prohlášena v roce 1971 na 1. Mezinárodním sjezdu IRU.[http://www.coe.int/AboutCoe/media/interface/publications/roms_en.pdf The Council of Europe: Protecting the rights of Roma] [364] => [365] => === Tradiční příjmení === [366] => Mezi typická [[příjmení]] českých olašských Romů patří například Horváth, Oláh, Balog a Lakatoš, Romové ze [[Slovensko|Slovenska]] mají zase často [[příjmení]] Demeter, Sivák atd. Častá jsou také příjmení Žiga a Németh. [367] => [368] => Typická příjmení českých Romů do [[druhá světová válka|druhé světové války]]: [369] => * převážně kočovní [[Čechy|čeští]] Romové – příjmení Růžička, Vrba, Janeček, Procházka, Charvát, Petržilka atd. [370] => * převážně usedlí [[Morava|moravští]] Romové – příjmení Daniel, Ištván, Herák, Holomek, Malík, Kýr, Murka atd. [371] => * [[němčina|německy]] hovořící Romové v pohraničních oblastech – příjmení Bamberger, Richter, Klimt, Lagryn atd. [372] => [373] => Rovněž některá [[rodné jméno|jména]] jsou v romské populaci častější než u etnických [[Češi|Čechů]] (např. [[Erika]], Koloman, Etela, [[Gizela]], Eržika, [[Sandra]], Gejza, [[Emerich|Imrich]]), nicméně tento jev není tak výrazný jako v případě [[příjmení]]; většina Romů v [[Česko|České republice]] však má obdobná [[rodné jméno|jména]] jako ostatní obyvatelstvo. Vzhledem k tomu, že většina českých Romů pochází původem ze [[Slovensko|Slovenska]], mají také častěji [[rodné jméno|jména]], která jsou v [[Česko|České republice]] výjimečná, avšak na [[Slovensko|Slovensku]] a v [[Maďarsko|Maďarsku]] celkem běžná (např. [[Zoltán]], [[Tibor]], [[Gita|Margita]], Elemír, Dezider, [[Marika]], Attila nebo Aladár). [374] => [375] => === Náboženství === [376] => [[Soubor:Prêtre accompagnant le pélerinage gitan des Saintes-Maries-de-la-Mer.jpg|náhled|Každoroční romská pouť ke sv. Sáře v jihofrancouzském Saintes-Maries-de-la-Mer]] [377] => Romové se přizpůsobili náboženství místního obyvatelstva. Část Romů na Balkáně a na Blízkém východě se hlásí k [[islám]]u, ve zbytku Evropy přijali Romové [[křesťanství]]. V Česku jsou většinou formální katolíci. Jejich patronkou je [[Černá Sára]]. Od počátku devadesátých let v Česku přibývá romských členů protestantských církví. Náboženské představy Romů stejně jako zvyky a rituály s nimi spojené se liší podle jednotlivých kmenů a podle krajin, ve kterých žijí. V Česku v některých rodinách zvláště ve větších městech romské tradice mizí, nejdéle se uchovávají tradice spojené se smrtí a narozením. Původem slovenští Romové mají velký respekt z duchů zemřelých, ''mulů''. Mnoho z nich uvádí, že se s nimi alespoň jednou v životě setkali. Z těchto setkání mívají strach. [[Mulové]] se jim mohou zjevovat, po případě je varovat před hrozícím nebezpečím. Část slovenských Romů má také obavy z ''guny daj'', zřejmě obdoby slovanské polednice. Ta může uhranout jejich nově narozené dítě, pokud jej nechají o samotě a není pokřtěno. Guny daj lze zahnat magickými praktikami, které se liší podle jednotlivých rodin. Někteří věří i v existenci čarodějnic ([[striga|strig]]). Hovořit o strigách a setkání s nimi je zřejmě tabu. [378] => [379] => [[Soubor:Romany musicians.jpg|náhled|vpravo|upright|Romští muzikanti v Brně]] [380] => [381] => [[Soubor:Khamoro Roma Festival 2007 Prague.jpg|náhled|Festival Khamoro Roma v Praze v roce 2007]] [382] => [383] => [[Soubor:Muzeum romske kultury brno.jpg|náhled|vpravo|upright|Muzeum romské kultury v Brně]] [384] => [385] => === Literatura na území Česka a Slovenska === [386] => * [[Elena Lacková]]: Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou – životní příběh autorky, pocházející ze [[Šariš]]e u [[Prešov]]a. První romská studentka [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] v Praze. [387] => * [[Tera Fabiánová]]: Tulák – pohádka, Jak jsem chodila do školy (příběh z autorčina dětství) [388] => * [[Margita Reiznerová]] – Suno – Sny – sbírka básní, které jsou prodchnuty láskou k životu, přírodě a těžkým životním osudem. Autorka žije v [[Belgie|Belgii]]. [389] => * [[Vlado Oláh]]: Khamuto kamiben – Žár lásky – básně [390] => * [[Gejza Horváth]] – sbírka povídek Trispras [391] => * [[Václav Miko]] – autor více než deseti knih [392] => [393] => === Divadlo === [394] => * [[Divadlo Líšeň]] [395] => * Pralipe (bratrství, založeno v roce [[1971]] ve [[Skopje]]) [396] => * Romathan (Místo pro Romy, založeno v roce [[1992]] v [[Košice|Košicích]] [397] => * Romen ([[1931]] v [[Moskva|Moskvě]]). [398] => [399] => === Hudba === [400] => * [[Janos Bihári]] – oblíbenec Liszta. [401] => [402] => Z romského repertoáru pochází tance [[verbunkos]] a [[flamenco]] (výraz, kterým se původně označovali Romové v [[Andalusie|Andalusii]]). [403] => [404] => * [[Panna Cinková]] – 18. stol. ([[Slovensko]]), ''romská Sapfó'', primáška. [405] => * [[Papusza]] (= Panenka) – vlastním jménem Bronislawa Wajs, 20. století ([[Polsko]]). Autorka dlouhých balad. [406] => * [[Jožka Kubík (1932)]] – [[Horňácko]], primáš. CD Dalekonosné housle ([[1999]]) a Majstr ([[2000]]). [407] => * [[Dezider Fertö]] – maďarský Rom usazený na Slovensku, 20. století. Hudebník, řezbář. [408] => * [[Antonín Gondolán]] – nabídka spolupráce od [[Frank Sinatra|Franka Sinatry]], spolupráce s [[Karel Gott|Karlem Gottem]]. Mimořádně talentovaný. [409] => * [[Ida Kelarová]] – dcera [[Koloman Bitto|Kolomana Bitta]], sestra [[Iva Bittová|Ivy Bittové]]. [410] => * [[Věra Bílá]] – skupina [[Kale (hudební skupina)|Kale]] (= Černí) [411] => * [[Laco Déczi|Laco Deczi]][http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata/211562210800039-13-komnata-laca-decziho/ Česká televize 13. komnata Laca Decziho] – vynikající [[jazz]]ový [[trubka|trumpetista]], vystupuje se svou skupinou [[Celula]] New York, původem ze [[Slovensko|Slovenska]] (narozen [[1938]] v [[Bratislava|Bratislavě]]), v 60. letech 20. stol. vystupoval s [[Karel Velebný|Karlem Velebným]] v [[SHQ]], v 70. letech vystupoval jako sólový trumpetista, podílel se mimo jiné na slavné nahrávce [[Jazz Goes To Beat]] [[Václav Zahradník|Václava Zahradníka]], od 80. let 20. stol. žije v [[New York]]u. [412] => * [[Iveta Kováčová]] nar. 1963, Kadaň, zpěvačka, skupina Triny [413] => * [[Mário Bihári]] – zpěvák a akordeonista, vystupuje ve skupině [[Koa]], dříve společně se [[Zuzana Navarová|Zuzanou Navarovou]] [414] => [415] => === Výtvarné umění === [416] => Mezi Romy je mnoho regionálních umělců, v drtivé většině bez vyššího vzdělání. Např. [[Tibor Červeňák]] (žije v Hranicích), [[Aladár Kurej]] ([[Humenné]]), bratři [[Tibor Oláh|Tibor]] ([[Rožňava]]) a [[Dušan Oláh|Dušan]] ([[Detva]]) Oláhovi, [[Rudolf Dzurko]] ([[Smíchov|Praha-Smíchov]]) nebo [[Edward Majewski]] (polský [[Opatow]]). [417] => [418] => === Muzeum === [419] => [[Muzeum romské kultury]] je v Brně, Bratislavská ulice 67. [420] => [421] => == Fotografie Romů == [422] => Romové jsou jedním z častých námětů [[dokumentární fotografie]]. V Česku se jim věnovali či věnují především: [[Josef Koudelka]], [[Eva Davidová]], [[Hana Šebková]], [[Karel Cudlín]], [[Maria Kracíková]], [[Vít Šimánek]] (autor diplomové práce o fotografiích Romů), [[Václav Ryčl]], [[Karel Tůma]] či [[Libuše Rudinská]],[http://www.ceskatelevize.cz/porady/10213480939-uloupene-materstvi/ Čeká televize Uloupené mateřství] na Slovensku pak zejména [[Tibor Huszár]], [[Mišo Suchý]] a [[Andrej Bán]].{{Citace elektronického periodika |titul=Stránky Andreje Bána |url=http://www.andrejban.com/ |datum přístupu=2012-11-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121108064421/http://www.andrejban.com/ |datum archivace=2012-11-08 |nedostupné=ano }} [423] => [424] => == Ve světě == [425] => {{Podrobně|Romská menšina na Slovensku|Romové v Rakousku|Romové v Turecku|Magyarországi Cigányszervezetek Fóruma Roma Összefogás Párt}} [426] => [427] => == Odkazy == [428] => [429] => === Poznámky === [430] => {{Poznámky}} [431] => [432] => === Reference === [433] => [434] => [435] => === Související články === [436] => * [[Anticikanismus]] [437] => * [[Cikáni]] [438] => * [[Dekáda rómské integrace]] [439] => * [[Gadžo]] [440] => * [[Porajmos]] [441] => * [[Protiromské pochody]] [442] => * [[Romská hymna]] [443] => * [[Romština]] [444] => [445] => === Externí odkazy === [446] => * {{Commonscat}} [447] => * {{Wikicitáty|téma=Romové}} [448] => * {{Wikislovník|heslo=Rom}} [449] => * {{NK ČR|ph118051}} [450] => * [http://romove.radio.cz/cz/clanek/18785 Historie a původ Romů], romove.radio.cz, 1,2-02-2002, romove.radio.cz [451] => * Prof. PhDr. Ctibor Nečas, DrSc., Mgr. Marta Miklušáková:[http://romove.radio.cz/cz/clanek/18785 Historie Romů na území České republiky] romove.radio.cz, 12-02-2002 [452] => * PhDr. Jan Červenka, Ph.D.: [https://web.archive.org/web/20090530144203/http://www.romistika.eu/docs/SociolingVyzkumRomstiny2008.pdf Sociolingvistický výzkum situace romštiny na území ČR] Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav jižní a centrální Asie, Seminář romistiky, 29. ledna 2009, [453] => * Jiří Homoláč, Kamila Karhanová, Jiří Nekvapil:[http://ulug.ff.cuni.cz/projekty/romove/obraz_romu.pdf Obraz Romů v středoevropských masmédiích po roce 1989] (PDF), sborník [454] => * [http://www.romea.cz/ Romea.cz – Romský informační portál] www.romea.cz [455] => * [http://www.romea.tv/ ROMEA TV – Romská internetová televize] {{Wayback|url=http://www.romea.tv/ |date=20110313105908 }} www.romea.tv/ [456] => * [http://www.radiorota.cz/ Romské internetové rádio Rota] {{Wayback|url=http://www.radiorota.cz/ |date=20030405121648 }} radiorota.cz [457] => * [https://web.archive.org/web/20081228123011/http://www.srnm.cz/cz/archivRH.htm Archiv novin Romano Hangos] Společenstvím Romů na Moravě, srnm.cz [458] => * [http://www.esfcr.cz/mapa/int_CR.html Mapa sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v ČR] realizováno GAC spol. s r. o. pro [[Ministerstvo práce a sociálních věcí]] [459] => * [http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=472930&online Online rozhovor se sociologem Ivanem Gabalem o řešení romské problematiky] [460] => * [http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=649333 Diskriminace Romů stojí Česko ročně miliardy korun] článek reagující na zprávu [[Světová banka|Světové banky]] o ztrátách způsobených nerovnými šancemi na vzdělání. [461] => * [http://rmy.wikipedia.org Romská Wikipedie] [462] => [463] => {{Autoritní data}} [464] => {{Portály|Lidé}} [465] => [466] => [[Kategorie:Romové| ]] [467] => [[Kategorie:Indoevropané]] [468] => [[Kategorie:Národnostní menšiny]] [469] => [[Kategorie:Národy Evropy]] [470] => [[Kategorie:Kočovníci]] [] => )
good wiki

Romové

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Cikáni','Slovensko','1971','Španělsko','Francie','Indie','příjmení','Německo','rodné jméno','Romština','romština','islám'

1971

Cikáni

Francie

Indie

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Německo

Příjmení

Romština

Slovensko

Španělsko