Array ( [0] => 15512954 [id] => 15512954 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sandžak [uri] => Sandžak [3] => Sandzak region map.png [img] => Sandzak region map.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => ### Sandžak Sandžak je historická a geografická oblast rozkládající se převážně na jihovýchodě Srbska a severozápadě Černé Hory, která je známa svou bohatou kulturní a historickou mozaikou. Tato regionální jednotka je fascinujícím příkladem různorodosti a kulturního dialogu, které vytvářejí její jedinečnou atmosféru. Region Sandžak má dlouhou a pestrou historii, která sahá až do období Osmanské říše, kdy se stal významným obchodním a správním centrem. Tato historická tradice dodnes ovlivňuje život v oblasti, kde se prolínají různé etnické a náboženské skupiny, což přispívá k obohacení místního kulturního dědictví. Sandžak je domovem různých komunit, které sdílejí své zvyky, jazyk a tradice, což vytváří harmonii a vzájemný respekt. Krajina Sandžaku je nádherná, s úchvatnými přírodními scenériemi, které zahrnují hory, řeky a malebné vesnice. Tyto přírodní zdroje nabízejí široké možnosti pro aktivní odpočinek, jako je turistika, cyklistika a další outdoorové aktivity. Místní obyvatelé si váží svého vztahu k přírodě a s důrazem na udržitelnost se snaží chránit své životní prostředí pro budoucí generace. Sandžak je také známý svou pohostinností a tradičními místními specialitami, které lákají návštěvníky z celého světa. Lokální trhy a festivaly přinášejí možnost ochutnat autentické pokrmy a zažít živou atmosféru, která dává nahlédnout do každodenního života místních obyvatel. Díky své různorodosti a kulturním bohatstvím se Sandžak může pyšnit dynamickým společenským životem, kde se lidé různých názorů a kultur scházejí a spolupracují na obohacení regionu. Tento prostor je příkladem toho, jak může společná historie a otevřenost k dialogu přispět k pozitivnímu rozvoji a mírovému soužití. Sandžak tak představuje místo, kde se setkávají tradice s moderními hodnotami a kde je možné najít inspiraci v různorodosti, otevřenosti a ochotě budovat společnou budoucnost. [oai_cs_optimisticky] => ### Sandžak Sandžak je historická a geografická oblast rozkládající se převážně na jihovýchodě Srbska a severozápadě Černé Hory, která je známa svou bohatou kulturní a historickou mozaikou. Tato regionální jednotka je fascinujícím příkladem různorodosti a kulturního dialogu, které vytvářejí její jedinečnou atmosféru. Region Sandžak má dlouhou a pestrou historii, která sahá až do období Osmanské říše, kdy se stal významným obchodním a správním centrem. Tato historická tradice dodnes ovlivňuje život v oblasti, kde se prolínají různé etnické a náboženské skupiny, což přispívá k obohacení místního kulturního dědictví. Sandžak je domovem různých komunit, které sdílejí své zvyky, jazyk a tradice, což vytváří harmonii a vzájemný respekt. Krajina Sandžaku je nádherná, s úchvatnými přírodními scenériemi, které zahrnují hory, řeky a malebné vesnice. Tyto přírodní zdroje nabízejí široké možnosti pro aktivní odpočinek, jako je turistika, cyklistika a další outdoorové aktivity. Místní obyvatelé si váží svého vztahu k přírodě a s důrazem na udržitelnost se snaží chránit své životní prostředí pro budoucí generace. Sandžak je také známý svou pohostinností a tradičními místními specialitami, které lákají návštěvníky z celého světa. Lokální trhy a festivaly přinášejí možnost ochutnat autentické pokrmy a zažít živou atmosféru, která dává nahlédnout do každodenního života místních obyvatel. Díky své různorodosti a kulturním bohatstvím se Sandžak může pyšnit dynamickým společenským životem, kde se lidé různých názorů a kultur scházejí a spolupracují na obohacení regionu. Tento prostor je příkladem toho, jak může společná historie a otevřenost k dialogu přispět k pozitivnímu rozvoji a mírovému soužití. Sandžak tak představuje místo, kde se setkávají tradice s moderními hodnotami a kde je možné najít inspiraci v různorodosti, otevřenosti a ochotě budovat společnou budoucnost. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=geografickém území|druhý=správní oblasti Osmanské říše|rozlišovač=administrativní jednotka}} [1] => [[Soubor:Sandžak Region .png|náhled|350px|Oblast Sandžaku]] [2] => '''Sandžak''' (v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Санџак''') je geografické a historické území na [[Balkán]]ě v současnosti rozdělené mezi [[Srbsko]] a [[Černá Hora|Černou Horu]]. Název je odvozen od [[Novi Pazar|Novopazarského]] [[sandžak (administrativní jednotka)|sandžaku]], bývalé správní oblasti [[Osmanská říše|Osmanské říše]] rozprostírající se (víceméně) na daném území. Do příchodu Osmanské říše na Balkán nesla především východní, menší část tohoto území název [[Raška (region)|Raška]].{{chybí zdroj}} [3] => [4] => V letech 1878 až 1909 byl region pod rakousko-uherskou správou, poté byl postoupen zpět Osmanské říši. V roce 1912 byl region rozdělen mezi království Černá Hora a Srbsko. Nejlidnatějším městem v regionu je [[Novi Pazar]] v Srbsku. [5] => [6] => == Historie == [7] => {{Viz též|Dějiny Sandžaku}} [8] => [[Soubor:Stari Ras.jpg|náhled|vlevo|Pevnost [[Stari Ras]]]] [9] => [[Soubor:Map of the Kingdom of Croatia (1868).png|vpravo|náhled|Bosna (zeleně) bez [[Hercegovina|Hercegoviny]], ale s územím [[Novopazarský sandžak|Novopazarského sandžaku]]. Situace v roce [[1868]] před [[Chorvatsko-uherské vyrovnání|Chorvatsko-uherským vyrovnáním]], [[Chorvatské království (1527–1868)|Chorvatské království]] červeně]] [10] => [[Soubor:Partisans enter Novi Pazar.jpg|náhled|Partyzáni v Novém Pazaru]] [11] => [[Soubor:Novi Pazar02.JPG|vpravo|náhled|Kulturním, náboženským i ekonomickým centrem muslimského obyvatelstva Sandžaku je město Novi Pazar]] [12] => Oblast dnešního Sandžaku má – podobně jako [[Kosovo]] – klíčový význam pro formování [[středověk]]ého [[Srbové|srbského]] státu. Její většina byla známa pod názvem [[Raška (region)|Raška]] a patřila srbskému středověkému státu během nejranějších dob jeho existence. Jižní část území Sandžaku byla součástí státního útvaru s názvem [[Duklja]]. Po [[Bitva na Kosově poli|Bitvě na Kosově poli]] v roce [[1389]] byla cesta pro tureckou invazi otevřená, a v první polovině [[15. století]] tak postupně padla celá oblast pod osmanskou nadvládu. Turci na dobytém území zřídili tzv. [[Novopazarský sandžak]], jako správní jednotku, která zahrnovala oblast, táhnoucí se od hranic dnešní [[Albánie]] až po [[Bosna a Hercegovina|Bosnu a Hercegovinu]]. Jak se na Balkáně rozšiřovaly křesťanské státy na úkor upadající Turecké říše, stal se Novopazarský sandžak víceméně tureckým koridorem, spojujícím [[Sarajevo]] se zbytkem impéria. Tento koridor však ztratil po [[Berlínský kongres|Berlínském kongresu]] svůj význam, neboť byla Bosna a Hercegovina dána pod [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-uherskou]] správu (oficiálně z důvodu [[Hercegovské povstání|rozsáhlých povstání]] křesťanského obyvatelstva, které Turci nebyli schopni potlačit). Sandžak sice zůstal Osmanské říši, nicméně vojensky na jeho území byly přítomné [[Rakousko-Uhersko|rakouské jednotky]]. [13] => [14] => Po vzniku [[Prizrenská liga|Prizrenské ligy]] v druhé polovině [[19. století]] byl mezi [[Albánci|albánskými]] [[Albánský nacionalismus|nacionalisty]] Sandžak začleněn do plánovaného albánského státu, který by se táhl až k bosenským hranicím na severu a hluboko do území dnešní [[Severní Makedonie]] na východě. Po vzniku samostatné Albánie ztratily tyto plány svůj význam. [15] => [16] => [[První balkánská válka]] znamenala opětovné překreslení hranic [[Balkán]]u, především ústup [[Osmanská říše|Osmanské říše]] až do oblastí dnešní [[Thrákie]]. Sandžak byl rozdělen podle dnešních hranic mezi [[Srbsko]] a [[Černá Hora|Černou Horu]], což neslo velmi těžce především do té míry protežované muslimské obyvatelstvo.{{chybí zdroj}} V roce [[1912]] získala [[Černá Hora]] od Turecka navíc i horská údolí v blízkosti masivů [[Prokletije]] a [[Komovi]] s městy [[Plav (Černá Hora)|Plav]] a [[Gusinje]] – která jsou osídlena především [[Muslim]]y, méně pak také [[Albánci]]. [17] => [18] => V průběhu [[první světová válka|první světové války]] drželo Sandžak opět Rakousko-Uhersko, po jeho rozpadu se stal součástí [[království SHS]] (resp. [[Jugoslávie]]). Zanikla tak hranice mezi Srbskem, Černou Horou, ale také Bosnou a Hercegovinou a Sandžak se stal regionem ve vnitrozemí jihoslovanského státu. Politicky se zdejší muslimské obyvatelstvo ztotožnilo převážně s [[Jugoslávská muslimská organizace|Jugoslávskou muslimskou organizaci]], či stranu [[Džemijet]]{{chybí zdroj}}. Od roku [[1929]] byl po vnitřních reformách Sandžak přičleněn [[Zetské bánovině]] (s hlavním městem [[Cetinje]]). [19] => [20] => Sandžak byl v dobách existence meziválečné Jugoslávie nerozvinutou oblastí, kde v průmyslu v roce [[1931]] pracovalo pouhých 3,9 % obyvatelstva; méně než v [[Kosovo|Kosovu]], nebo [[Černá Hora|Černé Hoře]].{{Citace monografie [21] => | příjmení = Bilandžić [22] => | jméno = Dušan [23] => | odkaz na autora = [24] => | titul = Historija Socijalističke Federativne Republike Jugoslavije [25] => | vydavatel = Školska knjiga [26] => | místo = Záhřeb [27] => | rok = [28] => | počet stran = 589 [29] => | isbn = [30] => | kapitola = [31] => | strany = 13 [32] => | jazyk = chorvatština [33] => }} [34] => [35] => Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] získala celý Sandžak [[Černá Hora]], kde vládla italská [[loutkový stát|loutková vláda]]. Na jeho území však působily také partyzánské jednotky, které vznikaly především z řad místního obyvatelstva (dodnes je v Sandžaku poměrně silná partyzánská tradice, podobně jako ve zbytku [[Černá Hora|Černé Hory]]{{chybí zdroj}}). Mezi ně patřily např. [[Třetí proletářská sandžacká úderná brigáda]]. Přes Sandžak na přelomu let [[1941]] až [[1942]] odcházeli partyzáni do východní Bosny poté, co padla [[Užická republika]].{{Citace monografie [36] => | příjmení = Bilandžić [37] => | jméno = Dušan [38] => | odkaz na autora = [39] => | titul = Historija Socijalističke Federativne Republike Jugoslavije [40] => | vydavatel = Školska knjiga [41] => | místo = Záhřeb [42] => | rok = [43] => | počet stran = 589 [44] => | isbn = [45] => | kapitola = [46] => | strany = 56 [47] => | jazyk = chorvatština [48] => }} [49] => [50] => [[Jugoslávští partyzáni]], kteří s blížícím se koncem války svoji pozornost obraceli hlavně na otázky státoprávního uspořádání, nějakou dobu pomýšleli i o tom, že by se mohl Sandžak stát i samostatnou republikou [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické Jugoslávie]]. Ačkoliv k tomu nedošlo, byl zřízen zárodek oblastního parlamentu, [[Antifašistická rada národního osvobození Sandžaku]] (ZAVNOS). Na druhém zasedání Antifašistické rady národního osvobození Jugoslávie nebyl statut Sandžaku řešen.{{Citace monografie [51] => | příjmení = Bilandžić [52] => | jméno = Dušan [53] => | odkaz na autora = [54] => | titul = Historija Socijalističke Federativne Republike Jugoslavije [55] => | vydavatel = Školska knjiga [56] => | místo = Záhřeb [57] => | rok = [58] => | počet stran = 589 [59] => | isbn = [60] => | kapitola = [61] => | strany = 68 [62] => | jazyk = chorvatština [63] => }} [64] => [65] => Po skončení války byly obnoveny hranice v podobě před rokem [[1918]] a kulturní a ekonomická centra Sandžaku se tak stala součástí [[centrální Srbsko|centrálního Srbska]]. [66] => [67] => Po roce [[1974]] byly v Jugoslávii posíleny prvky [[konfederace|konfederativního]] státního zřízení, což se brzy začalo projevovat preferencí jednotných republikových ekonomik namísto jedné ekonomiky celojugoslávské. To postihlo i Sandžak, který byl rozdělen mezi Srbsko a Černou Horu, a který tak začal ztrácet z ekonomického hlediska charakter provázaného regionu. [68] => [69] => Události předcházející rozpadu [[Jugoslávie]] ovlivnily Sandžak mnohem méně, než jakoukoliv jinou část federativního státu. Sandžak zůstal integrální součástí [[centrální Srbsko|centrálního Srbska]], byť některé politické skupiny iniciovaly referendum o [[autonomie|autonomii]] oblasti (konalo se v říjnu [[1991]] a drtivá většina hlasujících se v něm vyslovila pro autonomii). Debaty o možné autonomii Sandžaku probíhají s občasnými přestávkami na srbské politické scéně dodnes. [70] => [71] => == Geografie == [72] => [[Soubor:Location map of Sandzak within Serbia and Montenegro.png|náhled|Srbská část Sandžaku (modře) a černohorská (žlutě) na mapě [[Srbsko|Srbska]] a [[Černá Hora|Černé Hory]].]] [73] => Sandžak tvoří území protáhlého západo-východního tvaru, od [[Bosna a Hercegovina|bosenských]] až po [[Kosovo|kosovské]] hranice dlouhé zhruba 120 km a v opačném směru, mezi historickým územím [[Černá Hora|Černé Hory]] a [[Srbsko|Srbska]] dlouhým 60 km. Jeho rozloha je 8 403 km2 [74] => [75] => Území Sandžaku je velmi hornaté, nacházejí se zde četné [[náhorní plošina|náhorní plošiny]] a vrcholky hor dosahují [[nadmořská výška|nadmořské výšky]] až 2100 m (v severní části okolo 1400 m, v jižní 2100 m). [76] => [77] => Řeky, které oblastí protékají (např. [[Tara (zdrojnice Driny)|Tara]], [[Lim]], [[Ljuboviđa]], [[Uvac]], [[Čeotina]], [[Drina]]) vytvářejí hluboká a neprostupná údolí. Téměř všechny z nich se vlévají do [[Dunaj]]e a patří k úmoří [[Černé moře|Černého moře]]. [78] => [79] => == Politika == [80] => Obyvatelstvo regionu je politicky rozděleno, stejně jako je tomu např. v případě [[Chorvatsko|Chorvatska]], či [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]], podle národnostního klíče. V Sandžaku působí [[Strana demokratické akce (Sandžak)|Strana demokratické akce]], kterou volí především muslimové. Pravoslavné obyvatelstvo volí majoritní srbské, resp. černohorské strany. [81] => [82] => Bosňácké obyvatelstvo má svoji tzv. [[Bosňácká národní rada|Bosňáckou národní radu]] ([[bosenština|bosensky]] ''Bošnjačko nacionalno vijeće'') se sídlem v [[Novi Pazar|Novém Pazaru]]. [83] => [84] => Region má svoji reprezentaci při [[Organizace nezastoupených států a národů|Organizaci nezastoupených států a národů]] již od roku [[1993]]. [85] => [86] => == Ekonomika == [87] => Z ekonomického hlediska patří Sandžak k zaostalým částem jak Srbska, tak i Černé Hory. Obyvatelstvo se živí převážně prvovýrobou (zemědělství, lesnictví, těžba surovin), ve městech se nacházejí menší průmyslové podniky. [88] => [89] => Sandžakem prochází pouze [[Železniční trať Bělehrad - Bar|železniční trať Bělehrad-Bar]], která je mezinárodního významu a její dopad na regionální rozvoj je malý.{{chybí zdroj}} Největší město v oblasti, [[Novi Pazar]], nemá napojení na železniční síť a ostatní města na tom nejsou lépe. Hlavní silniční tahy přetínají Sandžak severo-jižním směrem. Dálnice přes region neprochází ani jedna, nicméně v souvislosti s výstavbou tzv. [[Koridor 10|Koridoru 10]] je dálniční spojení Černé Hory se Srbskem (přes Sandžak) plánováno. [90] => [91] => == Obyvatelstvo == [92] => [[Soubor:Serbia Bosniak Population Municipalities.PNG|vpravo|náhled|Bosňácké obyvatelstvo v Srbsku. Obývá především v oblasti Sandžaku, resp. jeho jižní části.]] [93] => [[Soubor:Raska02i03.png|náhled|Etnická mapa Sandžaku (včetně [[Plav (Černá Hora)|Plavu]] a [[Andrijevica|Andrijevice]]) podle srbského sčítání v roce 2002 a černohorského v roce 2003]] [94] => Sandžak je velmi etnicky různorodý region. Většina Bosňákůse při sčítání lidu z roku 1991 prohlásila za [[Muslimani|etnické muslimy]]. Při sčítání lidu v letech 2002–2003 se však většina z nich prohlásila za Bosňáky. Stále existuje významná menšina, která se identifikuje jako muslimové (podle etnického původu). V oblasti Pešter stále existují některé albánské vesnice (Boroštica, Doliće a Ugao).Andrea Pieroni, Maria Elena Giusti, & Cassandra L. Quave (2011). "[https://www.researchgate.net/publication/225732430_Cross-Cultural_Ethnobiology_in_the_Western_Balkans_Medical_Ethnobotany_and_Ethnozoology_Among_Albanians_and_Serbs_in_the_Pester_Plateau_Sandzak_South-Western_Serbia Cross-cultural ethnobiology in the Western Balkans: medical ethnobotany and ethnozoology among Albanians and Serbs in the Pešter Plateau, Sandžak, South-Western Serbia.]" ''Human Ecology''. '''39'''. (3): 335. "The current population of the Albanian villages is partly "bosniakicised", since in the last two generations a number of Albanian males began to intermarry with (Muslim) Bosniak women of Pešter. This is one of the reasons why locals in Ugao were declared to be "Bosniaks" in the last census of 2002, or, in Boroštica, to be simply "Muslims", and in both cases abandoning the previous ethnic label of "Albanians", which these villages used in the census conducted during "Yugoslavian" times. A number of our informants confirmed that the self-attribution "Albanian" was purposely abandoned in order to avoid problems following the Yugoslav Wars and associated violent incursions of Serbian para-military forces in the area. The oldest generation of the villagers however are still fluent in a dialect of Ghegh Albanian, which appears to have been neglected by European linguists thus far. Additionally, the presence of an Albanian minority in this area has never been brought to the attention of international stakeholders by either the former Yugoslav or the current Serbian authorities." V Sandžaku byla v minulosti větší přítomnost Albánců, avšak kvůli různým faktorům jako jsou migrace, asimilace a míchání obyvatel, se mnozí považují za Bosňáky.{{Cite book|last=Banac|first=Ivo|url=https://books.google.com/books?id=Zf6tDwAAQBAJ&newbks=0&hl=en|title=The National Question in Yugoslavia: Origins, History, Politics|date=2015-06-09|publisher=Cornell University Press|isbn=978-1-5017-0194-8|language=en}}{{Cite book|last=Malcolm|first=Noel|url=http://archive.org/details/kosovoshorthisto0000malc_m3s3|title=Kosovo : a short history|date=1998|publisher=London : Macmillan|others=Internet Archive|isbn=978-0-333-66612-8}} [95] => [96] => Slovanský dialekt z Gusinje a Plavu (někdy považován za součást Sandžaku) vykazuje velmi vysoký strukturální vliv albánštiny. Jeho jedinečnost, pokud jde o jazykový kontakt mezi albánštinou a slovanštinou, je vysvětlena skutečností, že většina slovanských mluvčích v dnešním Plavu a Gusinje je albánského původu.{{cite book|last1=Matthew C.| first1=Curtis |title=Slavic-Albanian Language Contact, Convergence, and Coexistence |publisher=The Ohio State University |year=2012|page=140}} [97] => [98] => Největší město a tradiční centrum oblasti je [[Novi Pazar]] (cca 55 000 obyvatel) ležící v srbské části, v černohorské části je největší město [[Bijelo Polje]]. Obecně je oblast osídlena spíše méně; osídlení není souvislé (vzhledem k hornatému charakteru regionu). [99] => [100] => Na rozdíl od zbytku [[Srbsko|Srbska]], kde bylo muslimské obyvatelstvo na počátku [[19. století]] ze země vyhnáno a [[Černá Hora|Černé Hory]], ve které se nikdy muslimové neusazovali, je náboženské i etnické složení regionu velice pestré. Sandžak byl až do roku [[1912]] součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a platily v něm místní zákony, které upřednostňovaly muslimské obyvatelstvo. Městské obyvatelstvo proto zůstalo muslimského vyznání, zatímco venkovské zůstalo [[pravoslaví|pravoslavné]]. V současné době se Sandžak rozdělil po etnické hranici spíše na sever a jih; v tom smyslu, že v jižní části (blízko Nového Pazaru) převažuje obyvatelstvo [[muslim]]ské, zatímco v severních oblastech ([[Nova Varoš]], [[Pljevlja]]) obyvatelstvo pravoslavné, převážně [[Srbové|srbské]]. [101] => [102] => V srbské části Sandžaku žije podle [[sčítání lidu]] z roku [[2011]] následující obyvatelstvo: [103] => [104] => * 154 814: [[Bosňáci]] (muslimové) (''64,83 %'') [105] => * 77 565: [[Srbové]] (''32,48 %'') [106] => * 314: [[Černohorci]] (''0,13 %'') [107] => * 284: [[Albánci]] (''0,11%'') [108] => * 5 800: ostatní [109] => [110] => V černohorské části Sandžaku žije podle [[sčítání lidu]] z roku [[2011]] následující obyvatelstvo: [111] => [112] => * 54 780: [[Srbové]] (''36,05 %'') [113] => * 58 272: [[Bosňáci]] (muslimové) (''38,34 %'') [114] => * 28 009: [[Černohorci]] (''18,43 %'') [115] => * 3 778: [[Albánci]] (''2,48 %'') [116] => * 7 111: ostatní [117] => [118] => Sandžak je centrem srbské, resp. černohorské muslimské komunity. Jedno ze dvou islámských společenství Srbska sídlí v [[Novi Pazar|Novém Pazaru]], kde se nachází také i islámská univerzita. [119] => [120] => == Města == [121] => [122] => === Černohorská strana === [123] => * [[Gradac (Černá Hora)|Gradac]] [124] => * [[Pljevlja]] [125] => * [[Bijelo Polje]] [126] => * [[Berane]] [127] => * [[Rožaje]] [128] => * [[Andrijevica]] [129] => * [[Plav]] [130] => * [[Gusinje]] [131] => [132] => === Srbská strana === [133] => * [[Priboj (Srbsko)|Priboj]] [134] => * [[Nova Varoš]] [135] => * [[Prijepolje]] [136] => * [[Sjenica]] [137] => * [[Tutin]] [138] => * '''[[Novi Pazar]]''' (historické a kulturní centrum) [139] => [140] => == Odkazy == [141] => [142] => === Reference === [143] => [144] => [145] => === Literatura === [146] => * MUJANOVIĆ, Mihad: ''Muslimové, a ne mohamedáni! Ke kořenům bosňáckého národního hnutí v letech 1878-1918''. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2018. {{ISBN|978-80-7308-766-1}} [147] => [148] => === Externí odkazy === [149] => * {{Commonscat}} [150] => * [https://web.archive.org/web/20130712163204/http://sandzaknews.net/ Zprávy ze Sandžaku sandzaknews.net] [151] => [152] => {{Autoritní data}} [153] => {{Portály|Srbsko|Černá Hora}} [154] => [155] => [[Kategorie:Dějiny Černé Hory]] [156] => [[Kategorie:Geografie Černé Hory]] [157] => [[Kategorie:Dějiny Srbska]] [158] => [[Kategorie:Geografie Srbska]] [159] => [[Kategorie:Balkán]] [] => )
good wiki

Sandžak

Oblast Sandžaku Sandžak (v srbské cyrilici Санџак) je geografické a historické území na Balkáně v současnosti rozdělené mezi Srbsko a Černou Horu. Název je odvozen od Novopazarského sandžaku, bývalé správní oblasti Osmanské říše rozprostírající se (víceméně) na daném území.

More about us

About

Tato regionální jednotka je fascinujícím příkladem různorodosti a kulturního dialogu, které vytvářejí její jedinečnou atmosféru. Region Sandžak má dlouhou a pestrou historii, která sahá až do období Osmanské říše, kdy se stal významným obchodním a správním centrem. Tato historická tradice dodnes ovlivňuje život v oblasti, kde se prolínají různé etnické a náboženské skupiny, což přispívá k obohacení místního kulturního dědictví. Sandžak je domovem různých komunit, které sdílejí své zvyky, jazyk a tradice, což vytváří harmonii a vzájemný respekt. Krajina Sandžaku je nádherná, s úchvatnými přírodními scenériemi, které zahrnují hory, řeky a malebné vesnice. Tyto přírodní zdroje nabízejí široké možnosti pro aktivní odpočinek, jako je turistika, cyklistika a další outdoorové aktivity. Místní obyvatelé si váží svého vztahu k přírodě a s důrazem na udržitelnost se snaží chránit své životní prostředí pro budoucí generace. Sandžak je také známý svou pohostinností a tradičními místními specialitami, které lákají návštěvníky z celého světa. Lokální trhy a festivaly přinášejí možnost ochutnat autentické pokrmy a zažít živou atmosféru, která dává nahlédnout do každodenního života místních obyvatel. Díky své různorodosti a kulturním bohatstvím se Sandžak může pyšnit dynamickým společenským životem, kde se lidé různých názorů a kultur scházejí a spolupracují na obohacení regionu. Tento prostor je příkladem toho, jak může společná historie a otevřenost k dialogu přispět k pozitivnímu rozvoji a mírovému soužití. Sandžak tak představuje místo, kde se setkávají tradice s moderními hodnotami a kde je možné najít inspiraci v různorodosti, otevřenosti a ochotě budovat společnou budoucnost.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Černá Hora','Novi Pazar','Srbsko','Srbové','Albánci','Kosovo','Bosna a Hercegovina','Osmanská říše','Jugoslávie','Bijelo Polje','1912','2011'