Array ( [0] => 15503664 [id] => 15503664 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Segedín [uri] => Segedín [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=maďarském městě|druhý=druhu guláše|stránka=Segedínský guláš}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Segedín [3] => | originální jméno = Szeged [4] => | obrázek = Szeged Montage.jpg [5] => | popisek = Zleva doprava: Katedrála • Radnice • Národní divadlo • Nábřeží Tisy [6] => | vlajka = Flag of Szeged.svg [7] => | znak = HUN Szeged Címer.svg [8] => | zeměpisná šířka = 46.2482 [9] => | zeměpisná délka = 20.1486 [10] => | nadmořská výška = 75 [11] => | časové pásmo = +1 [12] => | stát = Maďarsko [13] => | pojem vyššího celku = [[Maďarské župy|Župa]] [14] => | název vyššího celku = [[Csongrád-Csanád]] [15] => | pojem nižšího celku = [[Seznam maďarských okresů|Okres]] [16] => | název nižšího celku = [[Okres Segedín|Segedín]] [17] => | administrativní dělení = 20 městských částí [18] => | loc-map = {{LocMap |Maďarsko |label=Segedín|position=top |width=250 |lat=46.25 |long=20.15 |float=center |caption=}} [19] => | etnické složení = [[Maďaři]] 97%, [[Němci]], [[Rómové]], [[Rumuni]] [20] => | náboženské složení = nevěřící, [[křesťanství|křestané]], Židé [21] => | status = [[župní sídlo]], [[Města s župním právem|město s župním právem]] [22] => | telefonní předvolba = (+36) 62 [23] => | psč = 6710, 6720-6729, 6753, 6757, 6771, 6791 [24] => }} [25] => '''Segedín'''{{Citace monografie [26] => | příjmení1 = Beránek [27] => | jméno1 = Tomáš [28] => | spoluautoři = et alii [29] => | titul = Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants [30] => | místo = Praha [31] => | počet stran = 133 [32] => | strany = 13, 109 [33] => | isbn = 978-80-86918-64-8 [34] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [35] => | odkaz na vydavatele = Český úřad zeměměřický a katastrální [36] => | vydání = 2., rozš. a aktualiz [37] => | rok = 2011 [38] => | edice = Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR [39] => | poznámka = standardizované jméno: Segedín [40] => }} ({{Vjazyce2|hu|''Szeged''}} [seged], {{Vjazyce2|de|''Szegedin''}}) je město v jihovýchodní části [[Maďarsko|Maďarska]] a administrativní centrum [[župa|župy]] [[Csongrád-Csanád]], 160 km jihovýchodně od [[Budapešť|Budapešti]], 9 km od srbské a 16 km od rumunské hranice, na ústí řeky [[Mureș]] do [[Tisa|Tisy]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Je třetím největším maďarským městem a regionální centrum jižní části země. Pochází odtud uzenina [[uherský salám]]. [41] => [42] => == Název == [43] => O původu názvu města existují dvě teorie. Podle jedné pochází z [[maďarština|maďarského]] slova ''szög'', které označuje roh/ohbí. Město mělo takto získat název podle ohbí řeky [[Tisa|Tisy]], které zde vytváří. Podle druhé teorie název města pochází od maďarského slova ''sziget'', tedy ''ostrov.[https://szeged.hu/cikk/szeged-es-a-kozlekedes-7-resz-honnan-a-nev Článek na stránkách szeged.hu {{hu}}]{{Citace monografie [44] => | příjmení = Bedford [45] => | jméno = Neal [46] => | příjmení2 = Fallon [47] => | jméno2 = Steve [48] => | odkaz na autora = [49] => | titul = Lonely Planet Hungary (Country Guide) [50] => | url = https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall [51] => | vydavatel = Lonely Planet [52] => | místo = [53] => | rok = 2006 [54] => | počet stran = [55] => | isbn = 978-174-104-223-8 [56] => | kapitola = Szeged [57] => | strany = 260 [58] => | jazyk = angličtina [59] => }} [60] => [61] => Z maďarštiny byl název přejat do dalších jazyků, např. do [[bulharština|bulharštiny]] jako Сегет (Seget), v [[rumunština|rumunštině]] jako ''Seghedin'', v [[němčina|němčině]] jako ''Szegedin'' nebo ''Segedin''. Poslední uvedený německý název používají i všichni jižní Slované z bývalé [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]] a rozšířil se rovněž i do [[čeština|češtiny]] a [[Slovenština|slovenštiny]]. V [[latina|latině]] existuje název ''Partiscum'', který odkazuje na původní římskou osadu na místě současného města. V [[řečtina|řečtině]] je poté doložen v podobě ''Παρτίσκον'' (''Partiskon''). [62] => [63] => == Přírodní poměry a klima == [64] => [[File:Búzamező, 2011-05-28 Szeged - panoramio.jpg|left|thumb|Rovinatá krajina s věžemi segedínské katedrály v pozadí.]] [65] => Město se nachází v rovinaté krajině Podunajské nížiny, na soutoku řek [[Tisa]] a [[Mureș]]. Leží v nejnižší oblasti co do nadmořské výšky na území Maďarska, většinou na říčních sedimentech. Krajina je zde velmi rovná, rozdíly výšek se pohybují do dvou metrů.{{Citace sborníku [66] => | příjmení = Szalontai [67] => | jméno = Csaba [68] => | odkaz na autora = [69] => | titul = Flood risk in Szeged before river engineering works: a historical reconstruction [70] => | sborník = Journal of Environmental Geography [71] => | odkaz na sborník = [72] => | vydavatel = [73] => | odkaz na vydavatele = [74] => | místo = [75] => | rok vydání = 2016 [76] => | issn = 2060-467X [77] => | strany = 2 [78] => | jazyk = angličtina [79] => }} Kromě dvou zmíněných řek tudy protéká několik potoků (Szillér, Jánosův a Tápai potok). Na řece Tise se nachází celkem tři říční ostrovy.{{Citace sborníku [80] => | příjmení = Szalontai [81] => | jméno = Csaba [82] => | odkaz na autora = [83] => | titul = Flood risk in Szeged before river engineering works: a historical reconstruction [84] => | sborník = Journal of Environmental Geography [85] => | odkaz na sborník = [86] => | vydavatel = [87] => | odkaz na vydavatele = [88] => | místo = [89] => | rok vydání = 2016 [90] => | issn = 2060-467X [91] => | strany = 3 [92] => | jazyk = angličtina [93] => }} [94] => [95] => Rozkládá se v blízkosti jezera [[Fehér-tó]] a v bezprostřední blízkosti [[Maďarsko-srbská hranice|maďarsko-srbské hranice]]. Je městem pohraničním (od roku [[1918]] a ustanovení [[Státní hranice Maďarska|současných maďarských hranic]]) a také největším na řece Tise. Srbské město [[Subotica]] je od něj vzdáleno 40 km západně, [[Rumunština|rumunský]] [[Arad (Rumunsko)|Arad]] 90 km východně, maďarský [[Kecskemét]] potom 80 km severně. Segedín leží 30 km od rumunské hranice.{{Citace sborníku [96] => | příjmení = Nagy [97] => | jméno = Erika [98] => | odkaz na autora = [99] => | titul = Growth and urban differentiation on the urban periphery: A case study from Szeged, Hungary [100] => | sborník = GeoJournal [101] => | odkaz na sborník = [102] => | vydavatel = Kluwer Academic Publishers [103] => | odkaz na vydavatele = [104] => | místo = [105] => | rok vydání = 1998 [106] => | isbn = [107] => | strany = 223 [108] => | jazyk = angličtina [109] => }} [110] => [111] => Město patří k nejslunějším na území dnešního Maďarska, a proto bývá také někdy označováno jako ''Město slunečního svitu'' ({{vjazyce2|hu|Napfény városának}}).{{Citace elektronického periodika [112] => | titul = Szeged-Oraşul Soarelui [113] => | periodikum = Alesd Online [114] => | url = https://www.alesdonline.ro/internationale/szeged-orasul-soarelui/ [115] => | jazyk = ro [116] => | datum přístupu = 2020-12-23 [117] => }}{{Citace monografie [118] => | příjmení = Száraz [119] => | jméno = Luca [120] => | příjmení2 = Gerőházi [121] => | jméno2 = Éva [122] => | odkaz na autora = [123] => | titul = Case Study City Portrait; part of a GREEN SURGE study on urban green infrastructure planning and governance in 20 European cities [124] => | vydavatel = Metropolitan Research Institute [125] => | místo = Budapest [126] => | rok = 2015 [127] => | strany = 3 [128] => | jazyk = angličtina [129] => }} Počet hodin slunečného svitu překračuje 2000 ročně. Průměrný [[úhrn srážek]] pro Segedín činí 565 mm. [130] => [131] => === Klimatická data === [132] => [133] => {| [134] => | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''''' [135] => | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''leden''' [136] => | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''únor''' [137] => | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''březen''' [138] => | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''duben''' [139] => | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''květen''' [140] => | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''červen''' [141] => | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''červenec''' [142] => | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''srpen''' [143] => | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''září''' [144] => | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''říjen''' [145] => | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''listopad''' [146] => | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''prosinec''' [147] => | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''roční průměr''' [148] => |- [149] => | Nejvyšší teplota||||||19.3||30.2||||36.6||39.8||40.3||38.2||29.8||24.7||||40.3 [150] => |- [151] => | Průměrná nejvyšší teplota||4.8||5.3||9.4||14.6||20.1||23.4||23.8||25.0||20.0||14.1||9.5||4.5||14.6 [152] => |- [153] => | Průměrná teplota||-0.7||0.9||6.0||11.5||16.9||19.8||21.8||21.4||16.7||11.4||5.2||0.6||11.0 [154] => |- [155] => | Průměrná nejnižší teplota||-7.4||-6.1||0.7||7.6||12.8||16.9||18.9||18.7||13.3||8.3||-1.0||-5.0||6.5 [156] => |- [157] => | Zaznamenaná nejnižší teplota||-27.8||-27.2||||||||||||||||||||||-27.8 [158] => |- [159] => | Průměrný úhrn srážek||28||26||28||39||52||73||58||50||46||34||40||42||516 [160] => |- [161] => | Počet slunečných hodin měsíčně||61||97||144||188||244||258||290||275||197||157||86||52||2049 [162] => |- [163] => | [164] => |} [165] => [166] => == Historie == [167] => [168] => {{Viz též|Dějiny Segedína}} [169] => Segedín a jeho oblast byly obývány už od [[starověk]]u. Nejstarší známý název města zaznamenal [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaios]] jako ''Partiscum''. Nacházela se tu také římská osada téhož názvu.{{Citace periodika [170] => | titul = Segedin ima bogatu istoriju: Najsunčaniji mađarski grad nije samo za šoping [171] => | periodikum = Telegraf [172] => | jazyk = srbština [173] => | url = https://www.telegraf.rs/putovanja/oko-sveta/3406467-segedin-ima-bogatu-istoriju-najsuncaniji-madjarski-grad-nije-samo-za-soping [174] => | datum přístupu = 2021-12-09 [175] => }} Od 5. století se na území vystřídaly různé kmeny, Slovany vytlačili kočovní [[Hunové]], [[Avaři]], [[Gepidové]] a v 9. století do Pannonie vtrhli Maďaři. [176] => [177] => Během [[Mongolský vpád do Evropy|mongolské invaze]] bylo město zničeno a jeho obyvatelé uprchli k blízkým bažinám. Po invazi se vrátili a město opět postavili. Ve 14. století, během panování [[Ludvík I. Veliký|Ludvíka Velikého]], se Segedín stal nejdůležitějším městem jižních [[Uhersko|Uher]]. Jeho strategický význam rostl s tím, jak se k hranicím Uherska přibližovalo turecké vojsko. [178] => [179] => [[File:Szeged ennen tulvaa.jpg|right|thumb|Pohled na střed města.]] [180] => Segedín byl poprvé drancován [[Osmanská říše|tureckou armádou]] [[28. září]] [[1526]]. Dobyl byl zcela roku [[1543]]. [181] => [182] => Zpět bylo město dobyto [[23. říjen|23. října]] [[1686]]. Roku [[1715]] získal statut svobodného královského města. Počet obyvatel se pohyboval zhruba okolo dvaceti tisíc. [[18. století]] nebylo nicméně v dějinách města jen pozitivní; město sužovala sucha i povodně. Běžné byly rovněž i morové epidemie. Rozhněvané obyvatelstvo v této situaci hledalo viníka a proto byly běžné také čarodějnické procesy. [183] => [184] => Roku [[1749]] byl obnoven hlavní kostel, zničený za turecké okupace v předchozích staletích. Pokrok však postupoval velmi pomalu. Ještě na konci [[18. století]] byla většina hlavních cest okolo města ve velmi špatném stavu a jen těžce průchodná, což přiškrcovalo obchod. V závěru století se zde usadili první Židé. [185] => [186] => V první polovině [[19. století]] zde žilo něco okolo třiceti tisíc lidí.{{Citace monografie [187] => | příjmení = Molnár [188] => | jméno = Miklós [189] => | odkaz na autora = [190] => | titul = A Concise history of Hungary [191] => | url = https://archive.org/details/concisehistoryof00moln [192] => | vydavatel = Cambridge University Press [193] => | místo = [194] => | rok = 2001 [195] => | počet stran = 366 [196] => | isbn = 9781107050716 [197] => | kapitola = [198] => | strany = [https://archive.org/details/concisehistoryof00moln/page/177 177] [199] => | jazyk = angličtina [200] => }} [201] => [202] => Občané Segedína sehráli důležitou roli během [[Maďarská revoluce 1848–1849|revoluce a války za nezávislost]] v letech 1848–1849. [[Lajos Kossuth]] zde 12. července 1849 přednesl poslední projev před emigrací. Segedín byl posledním sídlem revoluční vlády v červenci 1849.{{Citace monografie [203] => | příjmení = Molnár [204] => | jméno = Miklós [205] => | odkaz na autora = [206] => | titul = A Concise history of Hungary [207] => | url = https://archive.org/details/concisehistoryof00moln [208] => | vydavatel = Cambridge University Press [209] => | místo = [210] => | rok = 2001 [211] => | počet stran = 366 [212] => | isbn = 9781107050716 [213] => | kapitola = [214] => | strany = [https://archive.org/details/concisehistoryof00moln/page/195 195] [215] => | jazyk = angličtina [216] => }} [217] => [218] => Dnes má město krásné budovy a široké třídy, hlavně díky obnově po velké [[Povodeň na Tise (1879)|povodni]]{{Citace periodika [219] => | titul = Segedin: Spomenik fudbalerima i herojima [220] => | periodikum = Danas [221] => | jazyk = srbština [222] => | url = https://www.danas.rs/zivot/segedin-spomenik-fudbalerima-i-herojima/ [223] => | datum přístupu = 2021-12-09 [224] => }} v roce [[1879]], která zničila{{Citace periodika [225] => | příjmení = Várkonyi [226] => | jméno = Balázs [227] => | titul = Március, 1879: amikor a város „hajléktalan” lett [228] => | periodikum = Szeged! ma [229] => | datum vydání = 2021-03-13 [230] => | issn = [231] => | jazyk = maďarština [232] => | url = https://szegedma.hu/2021/03/marcius-1879-amikor-a-varos-hajlektalan-lett [233] => | datum přístupu = 2021-12-05 [234] => }}{{Citace monografie [235] => | příjmení = Bedford [236] => | jméno = Neal [237] => | příjmení2 = Fallon [238] => | jméno2 = Steve [239] => | odkaz na autora = [240] => | titul = Lonely Planet Hungary (Country Guide) [241] => | url = https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall [242] => | vydavatel = Lonely Planet [243] => | místo = [244] => | rok = 2006 [245] => | počet stran = [246] => | isbn = 978-174-104-223-8 [247] => | kapitola = Szeged [248] => | strany = 261 [249] => | jazyk = angličtina [250] => }}{{Citace elektronického periodika [251] => | titul = Segedin je poplava gotovo uništila, a on se uzdigao nakon 4 godine: Najsunčaniji grad Mađarske oduzeće vam dah [252] => | periodikum = Telegraf [253] => | url = https://ona.telegraf.rs/putovanja-destinacije/3524821-segedin-je-poplava-gotovo-unistila-a-on-se-uzdigao-nakon-4-godine-najsuncaniji-grad-madjarske-oduzece-vam-dah [254] => | jazyk = sr [255] => | datum přístupu = 2023-01-24 [256] => }} drtivou většinu Segedína. Pouze 265{{Citace periodika [257] => | titul = Zašto skoknuti do najsunčanijeg grada Mađarske? [258] => | periodikum = pink.rs [259] => | jazyk = srbština [260] => | url = https://www.pink.rs/lifestyle/419976/zasto-skoknuti-do-najsuncanijeg-grada-madjarske [261] => | datum přístupu = 2022-08-19 [262] => }} Byly postaveny nové paláce, široké bulváry, nové administrativní budovy. Centrum bylo přeorganizováno do pravidelné uliční sítě, kterou doplnila půlokružní třída ([[Tisza Lájos körút]]). Obnova města byla financována z darů z tehdejšího Rakousko-Uherska. [263] => [264] => Významným způsobem ovlivnila podobu města také [[secese]]. Řada výstavních domů i paláců byla postavena právě v tomto stylu (např. [[Deutsch Palota]]), doba navíc přála velkolepým investicím tohoto typu. První realizovanou stavbou byl nicméně protipovodňový val{{Citace elektronického periodika [265] => | titul = Nemzetközi összefogással épült újjá az árvíz pusztította Szeged [266] => | periodikum = Mult-Kor [267] => | url = https://mult-kor.hu/nemzetkozi-osszefogassal-epult-ujja-az-arviz-pusztitotta-szeged-20230428 [268] => | jazyk = hu [269] => | datum přístupu = 2023-05-02 [270] => }} na řece Tise, který měl nadále zabránit obdobným katastrofám. S obnovou města pomohla řada evropských metropolí a na jejich počest byly pojmenovány nové ulice v Segedínu. Most přes řeku Tisu byl dokončen roku [[1883]], zajistil spojení s [[Újszeged|Novým Segedínem]], který postupně vyrůstal na druhém břehu řeky. [271] => [272] => V 90. letech [[19. století]] byly také vybudovány{{Citace periodika [273] => | titul = 125 éves a szegedi Anna fürdő [274] => | periodikum = Delmagyar [275] => | jazyk = maďarština [276] => | url = https://www.delmagyar.hu/helyi-kozelet/2021/09/125-eves-a-szegedi-anna-furdo [277] => | datum přístupu = 2021-12-09 [278] => }} ve své době moderní a v [[21. století]] stále fungující [[Anniny lázně (Segedín)|lázně]] ({{vjazyce2|hu|Anna fürdő}}), které jsou často navštěvovány. [279] => [280] => V závěru [[První světová válka|první světové války]] byl okupován [[Ozbrojené síly Francie|francouzským vojskem]]. Přítomno zde bylo v jednu chvíli až 28 tisíc vojáků. Po [[trianonská smlouva|trianonské smlouvě]] ztratilo [[Maďarsko]] svá jižní území, [[Sedmihradsko]] ve prospěch Rumunska a [[Vojvodina|Vojvodinu]] ve prospěch [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království SHS]]. Segedín se stal tedy skoro příhraničním městem a ztratil značnou část svého přirozeného okolí. Do města byla roku [[1921]] přesunuta univerzita z [[Cluj-Napoca|Cluj-Napocy]], která se nyní nacházela v [[Rumunsko|Rumunsku]] a biskupství z [[Temešvár]]u. V roce 1930 byla po mnoha letech výstavby dokončena i nová [[Katedrála v Segedínu|katedrála]]. [281] => [282] => V letech [[1919]] a [[1932]] zasáhla město povodeň na řece Tise, ani jedna z nich ale nenapáchala větší škody. [283] => [284] => [[File:Szeged 1990, Indóház tér, vasútállomás (Nagyállomás). Fortepan 16600.jpg|right|thumb|Hlavní nádraží v roce [[1990]].]] [285] => Segedín velmi trpěl během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], kdy bylo 6 000 obyvatel města zabito a židovští občané uvězněni v ghettech. [[Rudá armáda]] osvobodila město v roce 1944. [286] => [287] => Během komunistické éry se Segedín stal centrem lehkého průmyslu. V 60. letech byla vystavěna řada [[panelák|panelových domů]], vzniklo např. sídliště [[Odessza]], na druhém břehu Tisy, pojmenované podle sesterského města v tehdejším [[Sovětský svaz|SSSR]]. Rozšířen byl i potravinářský průmysl (výroba salámů, zpracování paprik, výroba konzerv), který tak začal na celkové produkci výrazně dominovat. [288] => [289] => Během událostí roku [[1956]] byl dne [[16. říjen|16. října]] v budově Fakulty humanitních studií Univerzity v Segedínu, v Auditoriu Maximum, ustanoven Svaz maďarských vysokoškolských studentů (MEFESZ). Během následujících událostí MEFESZ uspořádal několik schůzí a dalších demonstrací. O více než týden později při násilných střetech v Segedínu zemřel jeden člověk a několik dalších bylo zraněno. Ustanovování revolučních rad nicméně přerušil příchod sovětské armády na začátku listopadu. [290] => [291] => V roce 1962 se Segedín stal krajským městem župy [[Csongrád-Csanád]] a okolní venkov (vesnice [[Tápé]], [[Szőreg]], [[Kiskundorozsma]], [[Szentmihálytelek]], [[Gyálarét]]) byl připojen k městu. Roku [[1973]] byly k Segedínu připojeny ještě některé další obce. V roce [[1964]] byla nedaleko vesnice [[Algyő]] objevena ropa. Město bylo jedním z center lehkého a potravinářského průmyslu v Maďarsku. [292] => [293] => V roce [[1970]] byl Segedín zasažen další povodní{{Citace elektronického periodika [294] => | titul = Kitartó, hősies küzdelem 1970-ben [295] => | periodikum = Delmagyar [296] => | url = https://www.delmagyar.hu/szeged-es-kornyeke/2009/03/kitarto-hosies-kuzdelem-1970-ben [297] => | jazyk = hu [298] => | datum přístupu = 2022-09-05 [299] => }}, která překonala výšku velké vody z roku [[1879]], nedošlo však k zásadnějším škodám na majetku a lidských životech. Město uchránila regulace řeky (která byla postavena po ničivé povodni z roku 1879), především ale klíčové byly hráze z pytlů s pískem, které postavili místní hasiči, [[maďarská armáda|armáda]] a obyvatelé. [300] => [301] => Po roce [[1990]] a politických změnách v Maďarsku došlo k změnám ekonomické struktury země. Řada nerentabilních továren byla zavřena a zkrachovala. V roce [[1997]] se jedna z místních částí oddělila od Segedína. [302] => [303] => Od roku [[2005]] směřuje do města také [[Dálnice M5 (Maďarsko)|dálnice]]. O rok později město ohrozila vysoká hladina řeky [[Tisa|Tisy]], která dosáhla až 10 metrů. [304] => [305] => == Obyvatelstvo == [306] => [307] => === Struktura obyvatelstva === [308] => [309] => Dle [[sčítání lidu]] z roku [[2011]] žilo v Segedínu celkem 168 048 lidí, což představuje 40 % obyvatel župy [[Csongrád-Csanád]]. Město je jako její správní středisko také jejím nejlidnatějším sídlem. Většina obyvatel Segedína se hlásí k [[Maďaři|maďarské]] národnosti, zhruba 4 % (6710) osob uvedlo nějakou menšinovou národnost, většinou [[Romové|romskou]] (0,94 %), německou (0,9 %) nebo [[Srbové v Maďarsku|srbskou]] (0,84 %). [310] => [311] => Postupný růst počtu obyvatel Segedínu probíhal až do roku [[1990]] a poté se zastavil. V 90. letech [[20. století]] byl zaznamenán dokonce i pokles v řádu jednotek procent.{{Citace sborníku [312] => | příjmení = Nagy [313] => | jméno = Erika [314] => | odkaz na autora = [315] => | titul = Growth and urban differentiation on the urban periphery: A case study from Szeged, Hungary [316] => | sborník = GeoJournal [317] => | odkaz na sborník = [318] => | vydavatel = Kluwer Academic Publishers [319] => | odkaz na vydavatele = [320] => | místo = [321] => | rok vydání = 1998 [322] => | isbn = [323] => | strany = 228 [324] => | jazyk = angličtina [325] => }} V současné době počet obyvatel města klesá. V roce [[2021]] žilo v Segedínu méně obyvatel, než roku [[1980]]. [326] => [327] => V roce [[2011]] byl podíl obyvatel do 19 let věku 20 % a podíl obyvatel starších 60 let celkem 23 %; obyvatelstvo Segedína postupně, stejně jako je tomu v případě i dalších větších maďarských měst, stárne. [328] => [329] => === Náboženství === [330] => [331] => [[File:Szeged Honvéd téri református templom oldalnézet.JPG|right|thumb|Kostel Reformované církve v Segedínu.]] [332] => Podle údajů ze [[sčítání lidu|sčítání lidu]] z roku [[2001]] se více než polovina obyvatel města (65,1 %) hlásí k nějakému náboženskému vyznání Nejrozšířenějším je [[křesťanství]], jehož nejrozšířenější formou je katolicismus (55,1 %). V rámci katolické církve je počet [[Římskokatolická církev|římských katolíků]] 91 671, [[Řeckokatolická církev|řeckých katoliků]] je jen 1 062. Ve městě žije také početná protestantská komunita, především těch, kteří se hlásí k reformované církvi (11 282) a evangelické (2 711). Pravoslavné křesťanství je zastoupeno u některých náboženských menšin (Rusů, Rumunů, Srbů, Bulharů, Řeků) žijících v zemi a jejich počet je zanedbatelný, mají jen několik set věřících. Ve městě působí mnoho dalších malých křesťanských církví. [[Židé|Židovská]] náboženská obec má 184 členů. Velký počet Segedíňanů odmítl odpovědět na otázku o své náboženské příslušnosti (12,7 %). [333] => [334] => Podle údajů ze sčítání lidu z roku [[2011]] se k nějakému náboženskému vyznání hlásila méně než polovina obyvatel Szegedu (45,2 %), za posledních deset let se náboženská příslušnost obyvatel města výrazně snížila, jedním z důvodů je, že mnoho lidí odmítlo na tuto otázku odpovědět. Na prvním místě je i nadále křesťanství, přičemž nejrozšířenější je opět katolictví (36,8 %). Za posledních deset let se počet lidí hlásících se ke katolickému vyznání nicméně snížil o čtvrtinu. V katolické církvi je 61 162 katolíků římských a 620 řeckých. Pokles zaznamenaly i protestantské komunity (v případě reformovaných poklesl pod deset tisíc, u evangelíků pod dva tisíce). Vzrostl počet obyvatel, kteří buď na otázku o náboženském vyznání neodpověděli, nebo se k žádnému náboženství nehlásí. [335] => [336] => == Parky a zeleň == [337] => [338] => Segedín má menší množství lesů a zeleně, než obdobně velká města v Maďarsku. Hlavní oázou zeleně jsou lužní lesy na břehu řeky [[Tisa|Tisy]].{{Citace monografie [339] => | příjmení = Száraz [340] => | jméno = Luca [341] => | příjmení2 = Gerőházi [342] => | jméno2 = Éva [343] => | odkaz na autora = [344] => | titul = Case Study City Portrait; part of a GREEN SURGE study on urban green infrastructure planning and governance in 20 European cities [345] => | vydavatel = Metropolitan Research Institute [346] => | místo = Budapest [347] => | rok = 2015 [348] => | strany = 11 [349] => | jazyk = angličtina [350] => }} Mezi větší parky patří ještě Alžbětiny sady v místní části [[Újszeged]] (Nový Segedín). [351] => [352] => == Samospráva == [353] => [354] => Zastupitelstvo města Szeged má 28 členů, které se schází v reprezentativním sálu místní radnice.[https://www.szegedvaros.hu/kozgyulesek/kozgyules-2023-aprilis-28 Profil uskutečného zasedání zastupitelstva {{hu}}] Primátorem města je [[László Botka]].[https://www.szegedvaros.hu/polgarmester Profil primátora na stránkách města {{hu}}] [355] => [356] => V rámci města Szegedu je evidováno deset místních samospráv, které fungují pro jednotlivé etnické skupiny. Jedná se o romskou, bulharskou, řeckou, chorvatskou, polskou, německou, arménskou, srbskou a slovenskou.[https://www.szegedvaros.hu/nemzetisegi-onkormanyzatok Seznam místních samospráv etnických skupin {{hu}}] [357] => [358] => === Administrativní dělení a místní části === [359] => [360] => V rámci Segedína existují tyto místní části: [361] => [362] => * [[Szentmihály (Segedín)|Szentmihály]] [363] => * [[Gyálaret]] [364] => * [[Kiskundorozsma]] [365] => * [[Iparváros (Segedín)|Iparváros]] [366] => * [[Kecskéstelep]] [367] => * [[Klebersberg telep]] [368] => * [[Alsóváros (Segedín)|Alsóváros]] [369] => * [[Móraváros]] [370] => * [[Beketelep (Segedín)|Beketelep]] [371] => * [[Rókus]] [372] => * [[Makkosház]] [373] => * [[Baktó]] [374] => * [[Tarjan]] [375] => * [[Staré město (Segedín)|Belváros]] [376] => * [[Újszeged]] [377] => * [[Tápé]] [378] => * [[Petőfitelep]] [379] => * [[Szőreg]] [380] => * [[Forráskút]] [381] => [382] => == Kultura == [383] => [384] => [[Soubor:Alsóvárosi ferkol.jpg|náhled|Gotický mariánský kostel,
Segedín-Alsóváros]] [385] => [[Soubor:Szeged-egyetem4.jpg|vpravo|náhled|Budova univerzity.]] [386] => [[Soubor:Szeged Klauzál tér.jpg|vpravo|náhled|Náměstí [[Klauzál tér (Segedín)|Klauzál tér]], hlavní náměstí v Segedínu.]] [387] => [[Soubor:Hotel Kass building, 2021-03-02, Szeged.jpg|vpravo|náhled|Secesní [[Hotel Kass (Segedín)|hotel Kass]].]] [388] => V Segedínu sídlí značný počet různých kulturních institucí. Nachází se zde velký počet [[Kulturní památka (Maďarsko)|kulturních památek]]. [389] => [390] => === Divadla === [391] => [392] => [[Segedínské národní divadlo]] ({{vjazyce2|hu|Szegedi Nemzeti Színház}}), hlavní divadelní scéna města. Sídlí v historické budově, která byla dokončena roku [[1883]].[http://szegedtourism.hu/hu/szegedi-nemzeti-szinhaz-2/ Profil budovy na stránkách Szegedtourism.hu {{hu}}] Mimo toho zde stojí také Malé divadlo ({{vjazyce2|hu|Kisszínház}}). [393] => [394] => === Muzea === [395] => [396] => Ve městě se nachází následující muzea: [397] => [398] => * Muzeum spisovatele [[Ferenc Móra|Ference Móry]] na ulici [[Oskola utca]].{{Citace monografie [399] => | příjmení = Bedford [400] => | jméno = Neal [401] => | příjmení2 = Fallon [402] => | jméno2 = Steve [403] => | odkaz na autora = [404] => | titul = Lonely Planet Hungary (Country Guide) [405] => | url = https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall [406] => | vydavatel = Lonely Planet [407] => | místo = [408] => | rok = 2006 [409] => | počet stran = [410] => | isbn = 978-174-104-223-8 [411] => | kapitola = Szeged [412] => | strany = 263 [413] => | jazyk = angličtina [414] => }} [415] => * [[Muzeum informatiky (Segedín)|Muzeum informatiky]] ({{vjazyce2|hu|Informatikatörténeti Muzeális Gyűjtemény}}) [416] => * Muzeum salámů Pick a papriky ({{vjazyce2|hu|Pick szalámi es Szegedi paprika múzeum}}. [417] => * Muzeum na segedínském hradě ({{vjazyce2|hu|Vármúzeum}}) [418] => * Muzeum [[Trianonská smlouva|Trianonské smlouvy]].{{Citace periodika [419] => | titul = Szeged és Délvidék is csatlakozott a Trianon Múzeum egyedülálló centenáriumi rendezvényéhez [420] => | periodikum = delvidekhaz.hu [421] => | jazyk = maďarština [422] => | url = https://delvidekhaz.hu/szeged-es-delvidek-is-csatlakozott-a-trianon-muzeum-egyedulallo-centenariumi-rendezvenyehez/ [423] => | datum přístupu = 2021-12-09 [424] => }} [425] => [426] => === Památky a zajímavosti === [427] => * [[Katedrála v Segedínu|Katedrála Panny Marie]] – dominanta města, [[vysvěcení|vysvěcená]] r. [[1913]]. Z jižní strany k ní přiléhá Katedrální náměstí ({{vjazyce2|hu|Dóm tér}}), které doplňuje řada soch významných osobností [[Dějiny Maďarska|maďarských dějin]]. [428] => * [[Kostel svatého Matyáše (Segedín)|Kostel sv. Matyáše]] - goticko[https://kirandulastippek.hu/del-alfold/szeged-alsovarosi-ferences-templom-es-latogatokozpont Článek na stránkách kirandulás tippek {{hu}}]-renesanční síňové trojlodí s cennými freskami a oltářem, nejstarší chrám v Segedínu [429] => * [[Kostel svatého Mikuláše (Segedín)|Kostel sv. Mikuláše]] s bývalým klášterem minoritů [430] => * [[Kostel přenesení ostatků Svatého otce Mikuláše]], [[Srbská pravoslavná církev|pravoslavný]] [[Barokní architektura|barokní]] chrám. [431] => * Mariánský kostel ze 13. století, s františkánským klášterem a knihovnou z let 1444-1448, výchozí místo poutní cesty ''Via Mariana'' do [[Mariazell]]. [432] => * 3 synagogy ([[Stará synagoga (Segedín)|Stará]] (z roku [[1843]]{{Citace monografie [433] => | příjmení = Bedford [434] => | jméno = Neal [435] => | příjmení2 = Fallon [436] => | jméno2 = Steve [437] => | odkaz na autora = [438] => | titul = Lonely Planet Hungary (Country Guide) [439] => | url = https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall [440] => | vydavatel = Lonely Planet [441] => | místo = [442] => | rok = 2006 [443] => | počet stran = [444] => | isbn = 978-174-104-223-8 [445] => | kapitola = Szeged [446] => | strany = 264 [447] => | jazyk = angličtina [448] => }}), [[Nová synagoga (Segedín)|Nová]], [[Malá synagoga (Segedín)|Malá]]). První uvedená byla v roce [[2017]] rekonstruována.{{Citace elektronického periodika [449] => | titul = Szeged Synagogue Inaugurated Following Renovation [450] => | periodikum = Hungary Today [451] => | url = https://hungarytoday.hu/szeged-synagogue-inaugurated-following-renovation-76864/ [452] => | jazyk = en [453] => | datum přístupu = 2023-01-24 [454] => }} [455] => * [[Stará radnice (Segedín)|Radnice]] zbudovaná v novobarokním stylu. Dokončená byla roku [[1883]]. [456] => * Národní divadlo [457] => * [[Déryho dům]] [458] => * [[Porta Heroum]], moderní brána z [[20. století]] poblíž [[Aradské náměstí (Segedín)|Aradského náměstí]]. [459] => * Budovy rektorátu a právnické fakulty univerzity [460] => * [[Zeď králů (Segedín)|Zeď králů]] na náměstí [[Klauzál tér (Segedín)|Klauzál tér]]. [461] => * Secesní paláce: [462] => ** [[Reökův palác]] z roku [[1907]]{{Citace periodika [463] => | titul = Segedin – sunčana varoš na Tisi [464] => | periodikum = Deutsche Welle [465] => | jazyk = srbština [466] => | url = https://www.dw.com/sr/segedin-sun%C4%8Dana-varo%C5%A1-na-tisi/a-52572096 [467] => | datum přístupu = 2021-12-09 [468] => }} [469] => ** Unger-Mayer (nyní Uni-Credit banka) [470] => ** [[Móriczův dům (Segedín)|Móriczův dům]] [471] => ** [[Grófův palác (Segedín)|Grófův palác]] od architekta [[Ferenc Raichle|Ference Raichleho]]. [472] => ** [[Márerův dům]] [473] => * Dům Pétera Tótha, který v 3. dekádě [[21. století]] procházel rekonstrukcí, bude sloužit jako sídlo pro hudební školu.{{Citace periodika [474] => | titul = Műemléki felújítást és új funkciót kap Szeged ikonikus palotaépülete, a Tóth Péter-ház [475] => | periodikum = Magyar Epitok [476] => | jazyk = maďarština [477] => | url = https://magyarepitok.hu/mi-epul/2021/12/muemleki-felujitast-es-uj-funkciot-kap-szeged-ikonikus-palotaepulete-a-toth-peter-haz [478] => | datum přístupu = 2022-09-29 [479] => }} [480] => * [[Reichelův palác (Segedín)|Reichelův palác]] [481] => * [[Vodárenská věž (Segedín)|Vodárenská věž]] na [[Náměstí svatého Štěpána (Segedín)|náměstí sv. Štěpána]], postavená roku [[1904]]. [482] => * [[Kakuszyho dům]] [483] => * [[Starý most (Segedín)|Staroměstský most]] ({{vjazyce2|hu|Belvárosi híd}}). [484] => * Jezdecký pomník Ference Rákocziho [485] => * Pomník [[Lajos Kossuth|Lájoše Košúta]] [486] => * [[Fontána tisíciletí (Segedín)|Fontána tisíciletí]] [487] => * [[Hudební hodiny (Segedín)|Hudební hodiny]] [488] => * [[Zoologická zahrada (Segedín)|Zoologická zahrada]] na okraji města nedaleko místní části [[Moraváros (Segedín)|Moraváros]]. [489] => [490] => === Kulturní akce === [491] => Každý rok se ve městě pořádá [[21. květen|21. května]] pravidelný open air divadelní festival. Jeho tradice byla zahájena roku [[1931]]. Segedínské letní hry se pořádají pravidelně v srpnu, tradičně na náměstí před místní katedrálou. Další kulturní akcí je taneční festival György Martina.{{Citace elektronického periodika [492] => | titul = György Martin Folk Dance Festival Starts in Szeged on Friday [493] => | periodikum = Hungary Today [494] => | url = https://hungarytoday.hu/hungarian-folk-dances-dance-festival-szeged-hungary-summer-programs/ [495] => | jazyk = hu [496] => | datum přístupu = 2023-01-24 [497] => }} [498] => [499] => Na podzim se v Segedíně pravidelně koná židovský festival. [500] => [501] => === Speciality === [502] => [503] => Mezi tradiční stravu z oblasti Segedína patří kromě zmíněného salámu také rybí polévka. Původně se připravovala z ryb, které byly vyloveny přímo z [[Tisa|Tisy]]. [504] => [505] => == Ostatní instituce == [506] => [507] => V Segedínu mají své konzuláty [[Rumunsko]], [[Itálie]] a [[Francie]]. [508] => [509] => == Ekonomika == [510] => [511] => [[File:ELI-ALPS research center under construction..jpg|left|thumb|Výstavba výzkumného centra v Segedíně.]] [512] => Na počátku [[21. století]] byli největšími zaměstnavateli v Segedínu místní univerzita a dále výrobce salámů Pick,[http://investinszeged.hu/en/economy/ Článek na stránkách Investin in Szeged {{en}}] které patří mezi největší potravinářské firmy v zemi.{{Citace periodika [513] => | titul = Mérföldkőnek tekinthető fejlesztést kap a nagy múltú hazai szalámigyár [514] => | periodikum = Magyar Epitok [515] => | jazyk = maďarština [516] => | url = https://magyarepitok.hu/mi-epul/2021/11/merfoldkonek-tekintheto-fejlesztest-kap-a-nagy-multu-hazai-szalamigyar [517] => | datum přístupu = 2022-09-29 [518] => }} Zhruba 53 % veškeré ekonomiky župy Csongrád-Csanád se týká města Segedína. Ve městě sídlí zhruba 1700 různých firem. [519] => [520] => V nedaleké obci [[Algyő]] se těží ropa a plyn. [521] => [522] => Průmyslová zóna se nachází severozápadně od města (místní část [[Iparváros (Szeged)|Iparváros]], nedaleko obce [[Kiskundorozsma]]). Sídlí zde např. společnosti [[Szeplast]], která se zabývá výrobou plastových dílů nebo [[Optiwella]], která je dodavatelem [[modem]]ů. [523] => [524] => V roce [[2016]] činila míra nezaměstnanosti ve městě 4,16 %, od té doby postupně klesá a v roce [[2022]] bylo bez práce ve městě jen 1600 osob.{{Citace elektronického periodika [525] => | titul = Szegeden gyakorlatilag nincs munkanélküliség – a foglalkoztatásösztönző pályázatok elérték céljukat [526] => | url = https://szeged.hu/cikk/szegeden-gyakorlatilag-nincs-munkanelkuliseg-a-foglalkoztatas-osztonzo-palyazatok-elertek-celjukat [527] => | jazyk = maďarština [528] => | datum přístupu = 2022-05-23 [529] => }} [530] => [531] => S počtem 251 000 přenocování (v roce [[2012]]) je 14. nejoblíbenější destinací v Maďarsku, pokud jde o počet nocí hostů strávených v hotelech a dalších ubytovacích zařízeních. Až do pandemie nemoci COVID-19 počet návštěvníků města pravidelně rostl. V letech [[2008]] až [[2018]] se zvýšil o 170 %, v posledním zmíněném roce jej navštívilo přes 220 tisíc turistů a uskutečněno bylo přes 440 přenocování. Pro obyvatele nedalekého [[Srbsko|Srbska]] a Rumunska{{chybí zdroj}} představuje město oblíbenou destinaci především pro nákupy. [532] => [533] => == Doprava == [534] => === Silniční === [535] => [536] => [[Soubor:A szegedi régi híd (The "old" bridge of Szeged) - panoramio.jpg|vpravo|náhled|[[Starý most (Segedín)|Starý most]] přes řeku [[Tisa|Tisu]].]] [537] => [[Soubor:Szeged pályaudvar.JPG|vpravo|náhled|Budova hlavního nádraží.]] [538] => [[Soubor:PXW-028 Mercedes O530G Citaro in Szeged.jpg|vpravo|náhled|Městský autobus v Segedíně.]] [539] => Západně od města prochází [[Dálnice M5 (Maďarsko)|dálnice M5]], která je součástí [[Evropská silnice E75|evropské silnice E75]] a spojuje Segedín s [[Kecskemét]]em (90 km) a [[Budapešť|Budapeští]] (170 km) nebo opačným směrem se srbskou [[Subotica|Suboticí]] (47 km), [[Novi Sad|Novým Sadem]] (140 km) a [[Bělehrad]]em (225 km). Na dálnici M5 se u Segedínu napojuje od východu [[Dálnice M43 (Maďarsko)|dálnice M43]], která vede do rumunského [[Arad (Rumunsko)|Aradu]] (100 km). K Segedínu směřují dva výjezdy na dálnici M5 a 3 výjezdy na dálnici M43. [540] => [541] => Silnice celostátního významu, které směřují do Segedína, jsou č. 43 (z Rumunska), dále č. 37 (z [[Hódmezővásárhely]]), č, 5 (z Budapešti) a č. 55 (z [[Baja|Baji]]). Na západním okraji obce se nachází částečně silniční obchvat. [542] => [543] => Řeku Tisu zde překonávají celkem tři mosty: [[Most Ference Móry (Segedín)|most Ference Móry]], [[Staroměstský most (Segedín)|Staroměstský most]] a [[Bertalanův most (Segedín)|Bertalanův most]]. Do 2. prosince 2013 byl v provozu také přívoz v jedné okrajové části města. [544] => [545] => === Železniční === [546] => [547] => Z železniční stanice [[Kiskundorozsma (nádraží)|Kiskundorozsma]] jezdí osobní vlaky do [[Kiskunfélegyháza|Kiskunfélegyházy]] a z hlavního nádraží [[Szeged (nádraží)|Szeged]] je zajištěno přímé vlakové spojení s Kecskemétem (1 hodina 10 minut) a Budapeští (2 hodiny 15 minut).{{chybí zdroj}} Dále na jih směřuje železniční trať do [[Subotica|Subotici]]{{Citace periodika [548] => | titul = Pruga Subotica – Segedin završena kod nas, čeka se mađarska strana [549] => | periodikum = Subotica Info [550] => | jazyk = srbština [551] => | url = https://www.subotica.info/2022/04/22/pruga-subotica-segedin-zavrsena-kod-nas-ceka-se-madarska-strana [552] => | datum přístupu = 2022-05-23 [553] => }} v [[Srbsko|Srbsku]], která má být znovuotevřena v roce [[2022]].{{Citace elektronického periodika [554] => | titul = Minister: the Budapest-Belgrade railway will have been renewed by 2025! [555] => | url = https://dailynewshungary.com/minister-the-budapest-belgrade-railway-will-have-been-renewed-by-2025/ [556] => | jazyk = angličtina [557] => | datum přístupu = 2022-05-23 [558] => }} [559] => [560] => Na [[Szeged (nádraží)|hlavním nádraží]] (nachází se na [[náměstí Indóház]]) začíná několik vnitrostátních spojů [[InterCity]] na trase Budapešť–Segedín. Významnou železniční stanicí je dále i nádraží [[Szeged-Rókus]] ve [[Rókus|stejnojmenné místní části]]. Nádraží je napojeno rovněž i na místní [[Tramvajová doprava v Segedíně|tramvajovou síť]]. Na jižním okraji města se nachází rovněž i nádraží seřaďovací. [561] => [562] => Přes blízkost rumunských hranic nemá od roku [[1920]] historické centrum Segedína železniční spojení s Rumunskem. [[Železniční most (Segedín)|Železniční most]] přes Tisu, který v délce 440 metrů vybudovala v roce [[1858]] francouzská společnost Ernest Goüin, byl v roce 1944 při osvobozování města vyhozen do povětří. Zbytky mostu, které překážely v plavbě po řece, byly po válce odstraněny. Po přistoupení Maďarska a Rumunska do Evropské unie se znovu zvažovalo vybudování nového mostu. Dnes tak železniční stanice v Novém Segedínu (Újszeged) není napojena na hlavní nádraží. Kromě do Rumunska směřovaly od mostu další dvě regionální trati dále na jih, dnes na území [[Srbsko|Srbska]] (do měst [[Banatsko Aranđelovo]] a [[Srpski Krstur]]). [563] => [564] => Železniční tratě nicméně směřují ze Segedína do všech směrů; trať č. 121 vede do města [[Makó]] u hranice s [[Rumunsko|Rumunskem]], trať č. 135 do města [[Hódmezővásárhely]], trať č. 136 do [[Röszke]] u hranice se [[Srbsko|Srbskem]] a trať č. 140 do města [[Kiskunfélegyháza]]. V roce [[2022]] byla znovoutevřena doprava na trati do Srbska.{{Citace elektronického periodika [565] => | titul = Szeged-Szabadka (Subotica) Rail Line to Be Completed by 2022 [566] => | periodikum = Hungary Today [567] => | url = https://hungarytoday.hu/szeged-szabadka-rail-line-to-be-completed-by-2022/ [568] => | jazyk = en [569] => | datum přístupu = 2023-01-24 [570] => }} [571] => [572] => === Veřejná doprava === [573] => [574] => V roce 1908 zde zahájila provoz [[Tramvajová doprava v Segedíně|tramvajová doprava]] (rozšířená v roce [[2021]] o meziměstskou linku do města [[Hódmezővásárhely]][https://zdopravy.cz/stadler-dodal-do-madarskeho-szegedu-prvni-vlakotramvaj-po-silnici-ji-vezli-devet-dni-71742/ Článek na portálu zdopravy.cz]{{Citace elektronického periodika [575] => | příjmení = Sůra [576] => | jméno = Jan [577] => | titul = Stadler dodá další vlakotramvaje na jih Maďarska [578] => | periodikum = Z dopravy [579] => | url = https://zdopravy.cz/stadler-doda-dalsi-tramvajovlaky-na-jih-madarska-53216/ [580] => | jazyk = cs [581] => | datum přístupu = 2021-11-17 [582] => }}) a v roce 1979 [[Trolejbusová doprava v Segedíně|trolejbusová]]. V roce [[2022]] nové trolejbusy pro ní dodala česká společnost [[SOR]].{{Citace elektronického periodika [583] => | titul = SOR získal první zahraniční zakázku na své trolejbusy, dodá je do Szegedu [584] => | periodikum = Zdopravy [585] => | url = https://zdopravy.cz/sor-ziskal-prvni-zahranicni-zakazku-na-sve-trolejbusy-doda-je-do-szegedu-114838/ [586] => | jazyk = cs [587] => | datum přístupu = 2023-05-03 [588] => }} Městskou hromadnou dopravu zajišťuje 42 autobusových, 4 tramvajové a 6 trolejbusových linek. Dopravcem pro tramvajovou a trolejbusovou síť je odlišná společnost, než pro autobusový provoz. Omnibusová doprava zde existovala ještě před velkou povodní v roce [[1879]]. [589] => [590] => Meziměstská autobusová doprava je soustředěna na autobusové nádraží, které se nachází severozápadně od středu města na náměstí [[Mars tér (Segedín)|Mars tér]]. [591] => [592] => === Ostatní === [593] => [594] => Západně od centra města se nachází také [[Letiště Segedín|letiště]], jehož využití je však omezené. Má jednu zatravněnou a jednu asfaltovou ranvej. [595] => [596] => Jižně od Segedína se nedaleko místní části Klebergsbergtelep nachází i [[Segedínský přístav|říční přístav]]. Je napojen na železniční síť (nedaleko místního seřaďovacího nádraží) a slouží výhradně pro nákladní dopravu. [597] => [598] => == Gastronomické speciality == [599] => * [[Uherský salám]] značky [[Pick Szeged|Pick]], továrnu založil židovský podnikatel Márkus Pick{{Citace monografie [600] => | příjmení = Stone [601] => | jméno = Norman [602] => | odkaz na autora = [603] => | titul = Hungary: A short history [604] => | url = [605] => | vydavatel = Profile Books Ltd. [606] => | místo = Londýn [607] => | rok = 2019 [608] => | počet stran = [609] => | isbn = 978-178816-050-6 [610] => | kapitola = [611] => | strany = 161 [612] => | jazyk = angličtina [613] => }} roku [[1901]]; dodnes nejvýznamnější světový producent, chráněná značka je registrovaná u Evropské unie. [614] => * [[paprika]] [615] => * [[Segedínský guláš]] [616] => [617] => == Školství == [618] => [619] => [[File:Arany János Általános Iskola (Szeged).jpg|left|thumb|Škola v Segedíně.]] [620] => V Segedínu se nachází 62 školek, 32 základních škol a 18 škol střední. Dvě místní střední školy (Ságvári Endre Gyakorló Gimnázium a Radnóti Miklós Kísérleti Gimnázium) patří mezi velmi dobře hodnocené v celém Maďarsku. [621] => [622] => Segedín je rovněž i regionálním univerzitním centrem. Stejně tak se dobře umisťuje v žebříčcích celostátního srovnání i místní univerzita ({{vjazyce2|hu|Szegedi Tudományegyetem}}, která vznikla po [[první světová válka|první světové válce]] přesunutím z [[Kluž]]e v Rumunsku{{Citace monografie [623] => | příjmení = Stone [624] => | jméno = Norman [625] => | odkaz na autora = [626] => | titul = Hungary: A short history [627] => | url = [628] => | vydavatel = Profile Books Ltd. [629] => | místo = Londýn [630] => | rok = 2019 [631] => | počet stran = [632] => | isbn = 978-178816-050-6 [633] => | kapitola = [634] => | strany = 277 [635] => | jazyk = angličtina [636] => }}. Dnes je univerzita druhá největší v Maďarsku. V roce [[2014]] se nacházela na pozici 400–500 v celosvětovém srovnání vysokých škol. V samotném Maďarsku byla na druhém místě. Ve městě spolu s jeho regionem studuje celkem třicet tři tisíc studentů. [637] => [638] => V roce [[2017]] bylo v Segedíně otevřeno Laser centrum.{{Citace elektronického periodika [639] => | titul = A New State-Of-The-Art Laser Research Centre Has Been Inaugurated In Szeged, Hungary [640] => | periodikum = Hungary Today [641] => | url = https://hungarytoday.hu/new-state-art-laser-research-centre-inaugurated-szeged-hungary-76247/ [642] => | jazyk = en [643] => | datum přístupu = 2023-01-24 [644] => }} [645] => [646] => == Sport == [647] => V roce [[2021]] byla dokončena moderní sportovní hala s názvem [[Pick Arena]].{{Citace periodika [648] => | titul = Világszinten is egyedülálló arénával gazdagodik Szeged [649] => | periodikum = Szegedma [650] => | jazyk = maďarština [651] => | url = https://szegedma.hu/2021/12/bartok-csaba-vilagszinten-is-egyedulallo-arenaval-gazdagodik-szeged [652] => | datum přístupu = 2021-12-09 [653] => }}{{Citace elektronického periodika [654] => | titul = Multifunctional Pick Sports Arena Inaugurated in Szeged [655] => | periodikum = Hungary Today [656] => | url = https://hungarytoday.hu/pick-arena-szeged-inaugurated/ [657] => | jazyk = en [658] => | datum přístupu = 2023-01-24 [659] => }} Kromě toho zde existuje i řada dalších sportovišť, např. [[Szent Gellért Fórum]] (patřící církevní organizaci) nebo plavecký bazén Tiszavirág. Některá sportoviště jsou koncentrovaná do areálu poblíž místní části [[Felsőváros (Segedín)|Felsőváros]]. Rozsáhlý areál pro vodní sporty s akvaparkem (aquapolis) se nachází v místní části [[Újszeged]]. [660] => [661] => Mezi nejoblíbenější sporty ve městě patří [[házená]]. Místní populární tým vyhrává řadu ocenění doma i v zahraničí. [662] => [663] => Dalším populárním sportem ve městě je [[fotbal]]. Segedín má několik fotbalových týmů, které hrají v nejvyšší lize, např. [[Szegedi AK]], [[Szegedi Honvéd SE]]. [664] => [665] => Od roku 2003 se každoročně udělují ceny Sportovec Segedína a Sport pro Segedín. [666] => [667] => Město, respektive tamní závodní dráha "A Maty-éri versenypálya" je významným světovým sportovištěm. Pravidelně se tady konají soutěže v rychlostní kanoistice včetně světových a evropských šampionátů. [668] => [669] => == Zdravotnictví == [670] => [671] => Jižně od centra města se nachází rozlehlý nemocniční areál. [672] => [673] => == Partnerská města == [674] => {{Sloupce|3| [675] => * {{flagicon|Spojené království}} [[Cambridge]], [[Spojené království]] [676] => * {{flagicon|Německo}} [[Darmstadt]], [[Německo]] [677] => * {{flagicon|Izrael}} [[Jeruzalém]], [[Izrael]] [678] => * {{flagicon|Černá Hora}} [[Kotor]], [[Černá Hora]] [679] => * {{flagicon|Kypr}} [[Larnaka]], [[Kypr]] [680] => * {{flagicon|Polsko}} [[Lodž]], [[Polsko]] [681] => * {{flagicon|Belgie}} [[Lutych]], [[Belgie]] [682] => * {{flagicon|Francie}} [[Nice]], [[Francie]] [683] => * {{flagicon|Ukrajina}} [[Oděsa]], [[Ukrajina]] [684] => * {{flagicon|Itálie}} [[Parma]], [[Itálie]] [685] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Pula]], [[Chorvatsko]] [686] => * {{flagicon|Ukrajina}} [[Rachov]], [[Ukrajina]] [687] => * {{flagicon|Nizozemsko}} [[Rotterdam]], [[Nizozemsko]] [688] => * {{flagicon|Srbsko}} [[Subotica]], [[Srbsko]] [689] => * {{flagicon|Rumunsko}} [[Târgu Mureș]], [[Rumunsko]] [690] => * {{flagicon|Rumunsko}} [[Temešvár]], [[Rumunsko]] [691] => * {{flagicon|USA}} [[Toledo (Ohio)|Toledo]], [[Spojené státy americké]] [692] => * {{flagicon|Finsko}} [[Turku]], [[Finsko]] [693] => * {{flagicon|Čína}} [[Wej-nan]], [[Čína]] [694] => }} [695] => [696] => == Galerie == [697] => [698] => File:Szeged Mathias Church interieur.jpg|Interiér kostela sv. Matyáše [699] => File:Szegedi Szent Miklós-plébánia.jpg|Kostel sv. Mikuláše a minorité [700] => File:Szegedi egyetem 1.jpg|Budova univerzity [701] => File:Szeged-varoshaza.jpg|Radnice [702] => File:Hajnóczy utca 12., régi zsinagóga és mögötte az Új zsinagóga kupolája. Fortepan 22300.jpg|Stará synagóga [703] => File:Reök Palace.jpg|thumb|Reökův palác [704] => File:Segedin, Muzej Ferenc Mora, 01.JPG|Muzeum Ference Móry [705] => File:Segedin, Foto-tura, 045.JPG|Věž vodárny [706] => Soubor:Szeged-tisza3.jpg|Tisa v Segedínu [707] => [708] => [709] => == Známé osobnosti == [710] => * [[Adrián Annus]] (1975), vrhač kladiva [711] => * [[Gábor Agárdy]] (1922–2006), herec [712] => * [[Béla Balázs]] (1884–1949), spisovatel, básník a filmový kritik [713] => * [[Zsolt Becsey]] (1964), politik [714] => * [[Joseph Csaky]] (1888–1971) sochař [715] => * [[Krisztián Cser]] (1977) operní pěvec [716] => * [[Attila Czene]] (1974), olympický plavec [717] => * [[János Csonka]] (1852–1939), vynálezce [718] => * [[Mihály Erdélyi]] (1895–1979), skladatel operet [719] => * [[Rajmund Fodor]] (1976), olympijský hráč vodního póla [720] => * [[Jenő Huszka]] (1875–1960), skladatel [721] => * [[Éva Janikovszky]] (1926–2003), zpěvačka [722] => * [[Ferenc Joachim]] (1882–1964), malíř [723] => * [[Gyula Juhász]] (1883–1937), básník [724] => * [[Judith Karasz]] (1912–1977), fotografka [725] => * [[Moses Max Löw]] (1857–?), architekt [726] => * [[Géza Maróczy]] (1870–1951), šachista [727] => * [[Tamás Molnár]] (1975), olympijský hráč vodního póla [728] => * [[László Paskai]] (1927–2015), ostřihomský arcibiskup [729] => * [[Szilvia Peter Szabo]] (1982), zpěvačka [730] => * [[György Sebők]] (1922–1999), pianista [731] => * [[Julius Stahel]] (1825–1912), generál v americké občanské válce [732] => * [[Hanna Tetteh]] (1967), ministr zahraničí [[Ghana|Ghany]] [733] => * [[Péter Ágnes]] (1983), zpěvák [734] => * [[Attila Vajda]] (1983), kanoista [735] => * [[Katalin Nováková]] ([[1977]]), [[prezident Maďarska|maďarská prezidentka]].{{Citace periodika [736] => | titul = Maďarsko má první prezidentku. Stala se jí Katalin Nováková [737] => | periodikum = Echo 24 [738] => | jazyk = čeština [739] => | url = https://echo24.cz/a/SkHzB/madarsko-ma-prvni-prezidentku-stala-se-ji-katalin-novakova [740] => | datum přístupu = 2022-05-23 [741] => }} [742] => * [[Péter Lekó]], šachista. V roce [[2005]] byl jmenován [[čestní občanství|čestným občanem]] města. [743] => * [[András Nagy Bandó]], (1947–) komik [744] => [745] => == Odkazy == [746] => [747] => === Reference === [748] => {{Překlad|hu|Szeged|23829274|en|Szeged|1058908073|sr|Segedin|24008666}} [749] => [750] => [751] => === Externí odkazy === [752] => * {{Commonscat}} [753] => [754] => {{Okres Segedín}} [755] => {{Maďarsko}} [756] => {{Města v Maďarsku}} [757] => {{Autoritní data}} [758] => {{Portály|Geografie|Maďarsko}} [759] => [760] => [[Kategorie:Segedín| ]] [761] => [[Kategorie:Okresní města v Maďarsku]] [762] => [[Kategorie:Obce v župě Csongrád-Csanád]] [763] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [764] => [[Kategorie:Sídla na trojmezí]] [765] => [[Kategorie:Sídla na Tise]] [766] => [[Kategorie:Okres Segedín]] [] => )
good wiki

Segedín

Segedín ( [seged]) je město v jihovýchodní části Maďarska a administrativní centrum župy Csongrád-Csanád, 160 km jihovýchodně od Budapešti, 9 km od srbské a 16 km od rumunské hranice, na ústí řeky Mureș do Tisy. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tisa','Rumunsko','Srbsko','Csongrád-Csanád','Újszeged','2022','Subotica','21. století','Kiskundorozsma','Hódmezővásárhely','1883','2011'

1883

Rok 1883 byl rokem podle gregoriánského kalendáře, který započal pondělím.

2011

2022

Csongrád-Csanád

Hódmezővásárhely

Rumunsko

Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu.

Srbsko

Subotica

Tisa

Újszeged