Array ( [0] => 15485833 [id] => 15485833 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sibiř [uri] => Sibiř [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Siberia-FederalSubjects.svg|náhled|vpravo|300px| [1] =>        [[Sibiřský federální okruh]] [2] =>        Geografické vyznačení Sibiře [3] =>        [[Severní Asie]]]] [4] => '''Sibiř''' (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi [[Ural]]em a [[Verchojanské pohoří|Verchojanským pohořím]]. Historicky je od 17. století součástí [[Rusko|Ruska]]. Sibiř zaujímá většinu rozlohy [[Rusko|Ruské federace]] (asi 77 %, tzn. 13 mil. km²). V širším slova smyslu se k Sibiři někdy počítá i území mezi Verchojanským pohořím a [[Tichý oceán|Tichým oceánem]], známé jako [[ruský Dálný východ]]. Sibiř má silně [[Kontinentální podnebí|kontinentální]] [[podnebí]] a značné [[nerostné bohatství]]. Je velice řídce osídlena a mnohé oblasti jsou dostupné pouze letecky. Výjimku tvoří oblasti, které přiléhají k [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrále]], k mohutným [[řeka|říčním tokům]] nebo k [[Severní ledový oceán|Severnímu ledovému oceánu]] (v letním období). [5] => [6] => == Přírodní poměry == [7] => [[Soubor:Vasyugan.jpg|náhled|vpravo|Sibiřská [[tajga]] – povodí řeky [[Vasjugan]]]] [8] => [[Soubor:Panorama of lake Baikal.jpg|náhled|Jezero [[Bajkal]] v zimě]] [9] => Většina území Sibiře je pokryta [[tajga|tajgou]], [[tundra|tundrou]] a četnými [[mokřad]]y. Na západě území se nachází [[Západosibiřská rovina]] a [[Středosibiřská plošina|Středosibiřská vysočina]], ostatní části Sibiře jsou hornaté. Z jihu na sever protékají Sibiří tři veletoky – [[Ob]], [[Jenisej]] a [[Lena]]. Velká část [[Půda|půdy]] je tvořena [[permafrost]]em, což ztěžuje těžbu surovin. Nejvyšší [[hora|horou]] je [[Bělucha]], ležící na hornatém jihu u hranice s [[Kazachstán]]em. V jižní části východní Sibiře se nachází jezero [[Bajkal]] s největší světovou zásobou sladké vody. [10] => [11] => [[Podnebí]] je převážně [[Kontinentální podnebí|kontinentální]], na nejzazším severu subarktické až arktické. V zimě dosahují teploty až −60 [[Stupeň Celsia|°C]], převážně na jihu však neklesají pod −30 °C. S příchodem jara dochází k prudké změně, léta jsou mírná, s teplotou dosahující občas i přes 20 °C. Vzhledem k četným mokřadům zakomponovaným do tajgy jsou některé oblasti v létě značně nepřátelské snesitelnému životu kvůli obrovskému množství [[Komárovití|komárů]], [[muchničky|muchniček]] a dalšího obtížného [[hmyz]]u. V těchto mokřadech je pravděpodobně vázáno množství [[methan]]u, což by mohlo působit problémy v souvislosti s [[globální oteplování|globálním oteplováním]]. [12] => [13] => Dne 30. června [[1908]] v 7:15 hodin došlo v prostoru centrální Sibiře (v dnešním [[Krasnojarský kraj|Krasnojarském kraji]]) k tzv. [[Tunguská událost|tunguské události]]. Mimořádně silný výbuch ve výšce 5 až 10 km nad zemským povrchem vyvrátil a přelámal více než 80 milionů stromů v oblasti přibližně 2150 km². Většina vědců se domnívá, že to bylo důsledkem výbuchu meteoru nebo komety. Přesto nebyl nikdy nalezen žádný kráter ani zbytky meteoritu. Událost měla tehdy největší dopad na [[Země|Zemi]] v zaznamenané historii. Výbuch 15 [[Ekvivalent TNT|megatun]] představuje energii asi 1000krát větší než byla energie uvolněná z [[Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki|atomové bomby shozené na Hirošimu]]. [14] => [15] => == Historie == [16] => [[Soubor:Якуты.jpg|náhled|vpravo|Historická malba znázorňující [[Jakuti|Jakuty]], původní obyvatele Sibiře]] [17] => [[Soubor:Poimali olenia.jpg|náhled|Sibiřští chovatelé [[Sob polární|sobů]] (1890)]] [18] => Na mnohých místech Sibiře byla nalezena těla uhynulých mamutů a dalších prehistorických zvířat až z [[pleistocén]]u, dobře uchovaná v ledu nebo [[permafrost]]u. Původní obyvatelé jejich masem krmili své psy a z [[Slonovina|klů]] vyráběli ozdoby, sošky nebo rukojeti nožů, dnes jsou již některé exempláře uchovány. Poslední [[mamut]]i na světě vyhynuli na [[Wrangelův ostrov|Wrangelově ostrově]] až okolo roku [[2000 př. n. l.|2000 př. n. l]]. První lidé obývali jižní Sibiř asi před 40 000 lety. [19] => [20] => Sibiř byla obývána různými skupinami [[Kočovnictví|nomádů]], jako jsou [[Něnci]], [[Enci]], [[Hunové]], [[Skytové]] a [[Ujgurové]]. [[Mongolská říše|Mongolové]] dobyli celou část jižní Sibiře počátkem [[13. století]]. Turkičtí [[Jakuti]] migrovali na sever od jezera Bajkal pod tlakem mongolských kmenů během 13. až [[15. století]]. S rozpadem [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] byl koncem 15. století založen tzv. [[Sibiřský chanát]]. Celková sibiřská populace tehdy nepřesahovala 300 000 osob.{{Citace monografie | příjmení = Richards | jméno = John F | titul = The Unending Frontier: An Environmental History of the Early Modern World | url = https://books.google.cz/books?id=i85noYD9C0EC&pg=PA538&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false | vydavatel = University of California Press | místo = Berkeley |rok = 2003 | strany = 538}} Nyní nepředstavují původní obyvatelé více než 10 % celkové populace Sibiře. [[Ruské carství|Carské Rusko]] ovládlo Sibiřský chanát v 16. století a pokračovalo kolonizováním území dále na východ. Nejprve začali postupovat na Sibiř obchodníci a [[kozáci]], ruská armáda poté zakládala pevnosti dál na východ, aby ochránila nové osadníky z evropského Ruska. Byla založena města [[Mangazeja]], [[Tara (Rusko)|Tara]], [[Jenisejsk]] a [[Tobolsk]], který byl deklarovaným hlavním městem Sibiře. [[Gerhard Mercator]] v mapě publikované v roce 1595 označuje jako „Sibier“ jednak pevnost nedaleko [[Tobolsk]]u, jednak okolní území až k řece [[Ob]]. [21] => [22] => V polovině [[17. století]] carské Rusko vytvořilo oblasti kontroly, které sahaly až k [[Tichý oceán|Pacifiku]]. Roku [[1709]] žilo na Sibiři zhruba 230 000 [[Rusové|Rusů]]. Přibližně sedm milionů lidí se nastěhovalo na Sibiř z evropského Ruska mezi lety [[1801]] a [[1914]]. Sibiř má rozsáhlé přírodní zdroje. Velkou moderní změnou na Sibiři byla [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřská železnice]], postavená za vlády ruského cara [[Alexandr III. Alexandrovič|Alexandra III.]] Podél trati vznikala nová města, např. [[Novosibirsk]]. [23] => [24] => === Českoslovenští legionáři === [25] => V letech [[1918]] až 1920 se na Sibiři pohybovalo a žilo okolo 70 000 [[Československé legie|československých legionářů]].PRECLÍK, Vratislav. ''Masaryk a legie.'' Karviná: Paris, 2019, s. 12–25, 30–137, 140–148. Masarykova knižnice Hlas. {{ISBN|978-80-87173-47-3}}. [26] => [27] => == Obyvatelé == [28] => [[Soubor:Den goroda 2010 in Omsk.jpg|náhled|vpravo|Den města [[Omsk]]]] [29] => Dnešní osídlení Sibiře tvoří množství původních [[národnost]]í, nad nimiž však početně převažují přistěhovaní [[Rusové]] a [[Ukrajinci]], kteří na Sibiř pronikli už na konci 16. stol, ale žijí zejména ve městech a v [[průmysl]]ových oblastech na jihu a v oblasti Dálného východu. [30] => [31] => K původním obyvatelům Sibiře patří na třicet etnik (národností), hovořících [[Uralské jazyky|uralskými]], [[Altajské jazyky|altajskými]], [[Čukotsko-kamčatské jazyky|čukotsko-kamčatskými]], [[Jukagirské jazyky|jukagirskými]], [[Jenisejské jazyky|jenisejskými]] nebo [[Izolovaný jazyk|izolovanými jazyky]]. Na jihu Sibiře žijí například Altajci, [[Burjati]], Chakasové a [[Tuvinci]], v západní části [[Chantové]], [[Mansijština|Mansové]], [[Ketové]] a [[Něnci]], ve střední a východní části Sibiře např. [[Evenové]], [[Evenkové]], [[Jakuti]] a [[Jukagirové]], nejzazší sever Sibiře ([[Tajmyr (poloostrov)|poloostrov Tajmyr]]) obývají [[Nganasanština|Nganasanové]] a [[Dolgani|Dolganové]]. Na [[Čukotka|Čukotce]] a [[Kamčatka|Kamčatce]] žijí [[Čukčové]], [[Eskymáci|asijští Eskymáci]], [[Itelmenové]] a [[Korjaci]], ostrov Sachalin je domovem [[Ainu]]ů a [[Nivchové|Nivchů]], ruský [[Dálný východ]] v povodí [[Amur]]u obývají [[Nanajci]], Ulčové, Oročové a [[Udegejci]]. Tyto národy tradičně žijí z [[lov]]u, [[rybolov]]u, chovu [[Sob polární|sobů]], někteří chovají i [[Kůň|koně]] a skot nebo se věnují zemědělství. Většina původních národů již nežije tradičním způsobem života. Stále silněji se u původních obyvatel Sibiře projevuje [[asimilace]] s Rusy. [32] => [33] => Ačkoli se zde rozšířilo [[východní křesťanství]], resp. [[pravoslaví]], množství od civilizace odříznutých kmenů praktikuje tradiční [[šamanismus]] a [[animismus]]. [34] => [35] => == Ekonomika == [36] => [[Soubor:Sberbank's office - panoramio.jpg|náhled|Sídlo ruské banky v [[Novosibirsk]]u]] [37] => V severní části Sibiře se těží téměř všechny nerostné suroviny, rozsáhlá je též těžba [[dřevo|dřeva]] a [[lov]]. Většina surovin se převáží na jih do průmyslových oblastí ke zpracování, případně se vyvážejí do evropské části Ruska nebo přes [[Severní ledový oceán|Severní ledový]] a [[Tichý oceán]] na východ do [[Japonsko|Japonska]], [[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada|Kanady]]. [38] => [39] => Města jsou zásobována energií převážně z [[tepelná elektrárna|tepelných elektráren]], velký podíl má také produkce velkých [[vodní elektrárna|vodních elektráren]] ([[Bratská vodní elektrárna|Bratská]], [[Zejská vodní elektrárna|Zejská]], [[Bogučanská vodní elektrárna|Bogučanská]]). Z [[ekonomika|ekonomického]] i [[environmentalismus|environmentálního]] hlediska hraje klíčovou úlohu [[těžba]] [[ropa|ropy]], ovšem [[ropovod]]y vedoucí Sibiří jsou převážně v dezolátním stavu, což se projevuje značnými ztrátami ropy při přepravě a s tím souvisejícím těžkým poškozením [[Životní prostředí|životního prostředí]] okolo trasy ropovodu. [40] => [41] => Mnoho původních obyvatel se živí tradičním chovem [[Sob polární|sobů]] a [[Jakutský kůň|jakutských koní]], lovem [[Kožešinová zvířata|kožešinové zvěře]] nebo [[rybolov]]em. [42] => [43] => == Doprava == [44] => [[Soubor:Vladivostok distencemonument.JPG|náhled|Kilometrovník [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrály]] ve [[Vladivostok]]u]] [45] => Stěžejní dopravní tepnou Sibiře je [[Transsibiřská magistrála]], postavená na začátku [[20. století]] (s některými nedávno otevřenými novými úseky). Spojuje téměř všechna průmyslová města (výjimkou jsou [[Barnaul]] a [[Novokuzněck]]). Nezastupitelná je doprava letecká, [[letiště]] jsou ve všech větších městech. Po Bajkalském jezeře je provozována vodní plavba (do roku [[1911]] převoz vlaků). [46] => [47] => == Významná města == [48] => {| width="60%" valign="top" [49] => | [50] => * [[Abakan (město)|Abakan]] [51] => * [[Angarsk]] [52] => * [[Barnaul]] [53] => * [[Bratsk]] [54] => * [[Čita]] [55] => * [[Gorno-Altajsk]] [56] => * [[Chanty-Mansijsk]] [57] => * [[Irkutsk]] [58] => * [[Jakutsk]] [59] => * [[Kemerovo]] [60] => | [61] => * [[Krasnojarsk]] [62] => * [[Kyzyl]] [63] => * [[Omsk]] [64] => * [[Norilsk]] [65] => * [[Novokuzněck]] [66] => * [[Novosibirsk]] [67] => * [[Rubcovsk]] [68] => * [[Tomsk]] [69] => * [[Ťumeň]] [70] => * [[Ulan-Ude]] [71] => |}
[72] => [73] => [74] => Soubor:Центр Улан-Удэ.JPG|[[Ulan-Ude]] je hlavním městem [[Burjatsko|Burjatska]] [75] => Soubor:Оперный театр4.jpg|Nejlidnatější sibiřské město [[Novosibirsk]] [76] => Soubor:Якутск. Вид на центральную часть города (2).JPG|V [[Jakutsk]]u v zimě bývají mrazy až −40 °C [77] => Soubor:4Y1A0061 Norilsk (28321344983).jpg|[[Norilsk]] je jedním z nejsevernějších měst na světě [78] => Soubor:125 - Wladiwostok 2015 (24056935489).jpg|[[Vladivostok]] na pobřeží Tichého oceánu [79] => Soubor:Street Scene in Tomsk - Russia.JPG|[[Tomsk]] byl založen roku 1604 [80] => Soubor:Хабаровск, летом на набережной Амура.JPG|[[Chabarovsk]] na pravém břehu řeky [[Amur]] [81] => Soubor:Вид на остров Татышев с левого берега.jpg|[[Krasnojarsk]] založili [[kozáci]] roku 1628 [82] => [83] => [84] => == Odkazy == [85] => === Reference === [86] => [87] => === Literatura === [88] => * FIC, Victor M. a PALEČEK, Pavel, ed. ''Československé legie v Rusku a boj za vznik Československa 1914-1918. IV. díl, Vznik konstituční alternativy k sovětské vládě v roce 1918: prozatímní vlády Sibiře a celého Ruska, žádost o spojeneckou intervenci.'' Brno: Stilus, 2014. 511 s. ISBN 978-80-87122-05-1. [89] => * HRABAL, F. R. ''Cesta na konec světa a zpět: literárně-politický cestopis o cestě napříč zemí, kde dnes znamená včera (2017).'' Bratislava: CAD Press, 2021–. 452 s. Cesty za horizonty. ISBN 978-80-8236-000-7. [90] => * HRABAL, F. R. ''Cesta na konec světa a zpět: literárně-politologický cestopis o cestě napříč zemí, kde dnes znamená včera (2017). 2.'' Bratislava: CAD Press, 2021. 452 s. Cesty za horizonty. ISBN 978-80-8236-002-1. [91] => * [[Vratislav Preclík|PRECLÍK, Vratislav]]. ''Masaryk a legie.'' Karviná: Paris, 2019. 206 s. Masarykova knižnice Hlas. ISBN 978-80-87173-47-3. [92] => * ŠUSTEK, Martin. ''Autostopem na Sibiř.'' Praha: Beletris, 2012. 99 s. Cesty, sv. 2. ISBN 978-80-87105-32-0. [93] => [94] => === Související články === [95] => * [[Česká družina]] [96] => * [[Ruská občanská válka]] [97] => * [[Sibiřská anabáze]] [98] => * [[Sibiřský regionalismus]] [99] => [100] => === Externí odkazy === [101] => {{Souřadnice|60|100|typ=country|zobrazení=top}} [102] => * [https://web.archive.org/web/20130228070637/http://www.gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/croc/Documents/Vol1/pub-01-05.pdf Ruské sčítání lidu 2010 (rusky); v asijské části Ruska žije 25,6 milionů lidí] [103] => * {{Commonscat}} [104] => * {{Wikislovník|heslo=Sibiř}} [105] => {{Autoritní data}} [106] => {{Portály|Geografie|Rusko}} [107] => [108] => [[Kategorie:Sibiř| ]] [109] => [[Kategorie:Severní Asie]] [110] => [[Kategorie:Geografie Ruska]] [111] => [[Kategorie:Geografie Kazachstánu]] [] => )
good wiki

Sibiř

       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím. Historicky je od 17.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Transsibiřská magistrála','Tichý oceán','Novosibirsk','rybolov','Ulan-Ude','lov','Rusové','Sob polární','Amur','Severní ledový oceán','Krasnojarsk','Norilsk'

Amur

Krasnojarsk

Lov

Norilsk

Novosibirsk

Rusové

Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny.

Rybolov

Ulan-Ude