Array ( [0] => 15516228 [id] => 15516228 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Slina [uri] => Slina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Slina''' (''saliva'') je kapalný [[výměšek]] [[slinná žláza|slinných žláz]] [[člověk]]a a mnoha jiných [[Živočichové|živočichů]]. U člověka je tvořena párovými velkými slinnými žlázami ([[příušní žláza|příušní]], [[podčelistní žláza|podčelistní]], [[podjazyková žláza|podjazyková]]), v celkovém množství 30–70 %. Zbytek produkují neustále v malých množstvích malé žlázky roztroušené po celé [[dutina ústní|dutině ústní]]. Poprvé byly slinné žlázy popsány [[Galén]]em už ve 2. století, avšak produkce slin jim byla připsána až ve století 17. [1] => [2] => == Složení slin == [3] => [4] => Sliny jsou z 99 % voda, ale obsahují rovněž mnohé důležité sloučeniny, jako jsou [[elektrolyt]]y, [[mukus]], [[antiseptikum|antiseptické látky]] a různé [[enzym]]y.{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.lib.mcg.edu/edu/eshuphysio/program/section6/6ch4/s6ch4_6.htm |datum přístupu=2008-05-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080318102122/http://www.lib.mcg.edu/edu/eshuphysio/program/section6/6ch4/s6ch4_6.htm |datum archivace=2008-03-18 |nedostupné=ano }} [[pH]] slin je přibližně neutrální (pH = 7–8) [5] => [6] => Mimo vody sliny obsahují: [7] => [8] => * [[elektrolyt]]y ([[sodík]], [[draslík]], [[vápník]], [[chloridy|chloridové]] ionty, [[hořčík]], [[Fluor|fluór]] a [[Jod|jód]] [[hydrogenuhličitan]]y, [[fosforečnany]]) [9] => * [[mukus]] (hlen, sliz) – skládá se především z [[mukopolysacharid]]ů a [[glykoprotein]]ů [10] => * [[antiseptikum|antiseptické]] látky ([[thiokyanát]], [[peroxid vodíku]], [[imunoglobulin A]]) [11] => * [[enzym]]y – především tři hlavní [12] => ** α-[[amyláza]] – tráví [[škrob]] a [[tuky]] [13] => ** [[lysozym]]y – ničí [[bakterie]] (způsobují jejich [[lyze|lyzi]]) [14] => ** [[linguální lipáza]] – tráví tuky [15] => ** některé další enzymy ([[fosfatáza|fosfatázy]], [[amidáza|amidázy]], [[laktoperoxidáza|laktoperoxidázy]]) [16] => * [[buňky]] – a to asi 8 milionů lidských a 500 milionů bakteriálních buněk na jeden [[mililitr]] slin. Přítomnost některých bakteriálních produktů může způsobovat pach v ústech . [17] => * [[opiorfin]] – nově objevená bolest tišící látka [18] => [19] => == Funkce == [20] => [21] => Sliny obsahují trávicí [[enzym]]y a přítomný enzym [[amyláza]] rozkládá [[škrob]] na [[maltóza|maltózu]] a [[dextrin]]. Rovněž obsahují enzymy, které tráví [[tuky]] (což je užitečné pro [[kojenec|kojence]], [[mateřské mléko]] obsahuje mnoho tuků). Sliny mají také roli v ochraně [[zub]]ů před [[zubní kaz|zubním kazem]]. Extrémně kyselé [[zvratky]] by mohly poškodit zuby, a tak těsně před [[zvracení]]m dojde ke zvýšené produkci slin, které [[Kyseliny|kyselost]] sníží. [22] => [23] => Je také známo, že sliny mnoha živočichů (včetně člověka) mají i [[dezinfekce|dezinfekční]] účinky. To je jeden z důvodů, proč si mnoho živočichů líže rány. Druhým důvodem je samozřejmě fakt, že se slinami např. [[Felis|kočka]] čistí. Někteří [[ptáci]] používají sliny ke konstrukcí svých [[Ptačí hnízdo|hnízd]]. V případě některých ptáků rodu [[salangana]] (''Aerodramus'') se hnízda dokonce sestávají pouze ze slin. Tato hnízda se sbírají na výrobu polévky z ptačích hnízd. [24] => [25] => == Produkce slin == [26] => === podněty === [27] => Podněty k produkci slin přicházejí zvenčí a zevnitř. Mezi zevní podněty patří [[čich]]ové a [[zrak]]ové vjemy, tak jako abstraktní podněty, např. samotný hovor o jídle. Mezi vnitřní patří mechanické a chemické podněty. Tím se rozumí podráždění tuhým soustem o specifické [[chuť|chuti]]. [28] => === řízení [[Nervová soustava|nervovým systémem]] === [29] => Produkce slin je řízena [[autonomní nervový systém|vegetativním nervovým systémem]] na základě podmíněných a nepodmíněných [[reflex]]ů, tj. [[sympatikus|sympatikem]] a [[parasympatikus|parasympetikem]]. Salivační centrum pro řízení tvorby se nachází v [[prodloužená mícha|prodloužené míše]], do něho přicházejí informace především z [[koncový mozek|koncového mozku]] a [[hypothalamus|hypothalamu]]. Na všech žlázách jsou [[receptor]]y, jejichž aktivací se vyvolá změna produkce slin podle charakteru podnětu. [[Sympatikus]] dává pokyny k produkci hustších, viskózních slin bohatých na [[mucin]] a [[enzym]]y, zatímco [[parasympatikus]] ovládá produkci slin řidších, vodnatých s nízkým obsahem α-[[amyláza|amylázy]]. Receptory zde tedy musí být pro oba oddíly [[autonomní nervový systém|vegetativního nervového systému]] – α-adrenergní receptory pro [[sympatikus]] a [[cholinergní receptor]]y muskarinového typu a receptory peptidergní pro [[parasympatikus]]. [[neurotransmiter|Mediátory]], které nesou informace tímto systémem ze salivačního centra prodloužené míchy, jsou u sympatiku [[noradrenalin]] a u parasympatiku [[acetylcholin]] a [[substance P]]. [30] => === produkované množství === [31] => Člověk denně vyprodukuje 1,5–2 [[litr]]y slin v závislosti na druhu přijaté potravy a častosti jedení. Ve [[spánek|spánku]] produkce slin klesá k nule. Tvorba závisí také na stupni hydratace organismu. Snižuje se při nedostatku tekutin, tím se jednak organismus chrání před [[dehydratace|dehydratací]], ale také to přispívá k pocitu žízně, což mění do jisté míry chování člověka a vede k vyhledání zdroje [[voda|vody]]. Sekrece slin v klidu činí asi 0,5 ml/min. Vyvolaná sekrece dosahuje tvorby až 7 ml/min. [32] => === potřeba zvýšení produkce slin === [33] => [[Adekvátní podnět]] ke zvýšené produkci slin, např. těsně před a při hodování, vede k vysoké produkci slin v množství až 4–7 ml/min. Existují dva mechanismy, které zajistí dostatečnou salivaci: [34] => * '''sekreční mechanismus''': děje se v sekrečních buňkách žláz. Mechanismus je unavitelný a po 20–40 min. trvalé stimulace vede postupně ke snižování množství a ke snižování obsahu [[bílkovina|bílkovin]] ve slině, jakož i draselných aj. [[ion]]tů a [[fosfor]]u. Nakonec se složení blíží složení [[krevní plazma|krevní plazmy]]. [35] => Vzhledem k tomu, že slina je z 99 % [[voda]], je potřeba, aby molekuly vody z mezibuněčné hmoty prostoupily skrze sekreční buňky žlázy do jejich lumen, kde se slina hromadí a odchází jednoduchými vývody. Sekreční buňky nemají schopnost si vodu vytvořit. Po cholinergní aktivaci sekrečních buněk se zvyšuje propustnost pro určité [[ion]]ty, zejména pro [[draslík]] na straně přivrácené k [[tkáňový mok|mezibuněčné tekutině]] a [[chlor]]u na straně přivrácené do lumen. Stoupá i aktivita [[sodno-draselná pumpa|sodíko-draslíkové pumpy]], která pracuje za spotřeby energie ve formě [[adenosintrifosfát|ATP]] a která na straně přivrácené k [[tkáňový mok|tkáňovému moku]] pumpuje draslík směrem do buňky a sodík ven z buňky (v poměru 2:3) Chlor se z tkáňového moku do buňky dostává [[symport]]em s [[draslík]]em a [[sodík]]em v poměru (6:3:3), zde v buňce se [[chlor]] hromadí, neboť je pro něj [[buněčná membrána|membrána]] zpětně nepropustná. Proto chlor pokračuje do lumen po svém koncentračním gradientu díky zvýšené [[permeabilita|permeabilitě]] této strany buňky. V lumen se stává tekutina elektronegativnější, tyto rozdíly jsou vyrovnávány paracelulárním transportem sodných [[Kation|kationt]]ů z tkáňového moku do lumen. Na podkladě vysokých koncentrací chloridových a sodných [[ion]]tů v lumen stoupá [[osmotický tlak]] tekutiny. Důsledkem je nasávání vody do lumen, která pak spolu s vysokými koncentracemi iontů odchází vmezeřenými a žíhanými vývody směrem ven. V těchto vývodech je koncentrace iontů upravována na výslednou koncentraci. Sodné kationty prochází z tekutiny do buněk vývodů na základě koncentračního gradientu. Nízká koncentrace v těchto buňkách je udržována sodno-draselnou pumpou, koncentrace sodíku je tedy v buňce vývodu malá a zvyšuje se koncentrace [[draslík]]u. Draslík odchází převážně do lumen vývodů [[antiport]]em s vodíkovými kationty v poměru 1:1, proto je jeho koncentrace ve slině vysoká na rozdíl od sodných a vodíkových kationtů. Zvyšuje se také koncentrace [[Jod|jódu]] v tekutině. Chlor odchází z tekutiny skrze buňky vývodů kanály nebo antiportem s HCO3-, jehož koncentrace se ve slině zvyšuje. Z buněk odchází chlor specifickými kanály. HCO3- se v buňkách vývodů i tvoří, podílí se na tom enzym [[karbonátdehydrogenáza|karbonátdehydrogenasa]]. Ve slině je tedy vysoké množství tekutiny, vysoká koncentrace draslíku a HCO3-, což přispívá k [[pufr]]ovací kapacitě sliny. Výsledné pH je neutrální až slabě alkalické. Ve slině je naopak malé množství sodných, chloridových a vodíkových iontů. V porovnání s krevní plazmou je množství iontů menší, slina je hypotonická. [36] => [37] => * '''filtrační mechanismus''': děje se na základě zvýšeného prokrvení žláz. Mechanismus není unavitelný a je pro funkci žláz nutná zejména v době, kdy je maximální tok slin vyšší než je jejich klidové prokrvení. [38] => Pro zvýšenou filtrační schopnost je nutné i zvýšení prokrvení. Proto žlázy vylučují do svých kapilár enzymy [[kallikrein]]y. Ty štěpí přímo v krvi kapilár plazmatickou bílkovinu [[kininogen]], při jehož štěpení se uvolňuje [[kallidin]]. Ten je vzápětí rychle konvertován na účinnou látku [[bradykinin]]. Ten působí obecně v cévním řečišti vasodilatačně, tzn. rozšiřuje cévy a zvyšuje tak prokrvení orgánů, zejména žláz. [39] => === poruchy tvorby === [40] => * [[xerostomie]] [41] => * [[Sjögrenův syndrom]] [42] => [43] => == Odkazy == [44] => === Reference === [45] => {{Překlad|en|Saliva|172114434}} [46] => [47] => [48] => === Externí odkazy === [49] => * {{Commonscat}} [50] => * {{Wikislovník|heslo=slina}} [51] => {{Autoritní data}} [52] => [53] => [[Kategorie:Tělní tekutiny]] [54] => [[Kategorie:Trávicí soustava]] [] => )
good wiki

Slina

Slina (saliva) je kapalný výměšek slinných žláz člověka a mnoha jiných živočichů. U člověka je tvořena párovými velkými slinnými žlázami (příušní, podčelistní, podjazyková), v celkovém množství 30-70 %.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'enzym','draslík','amyláza','parasympatikus','ion','voda','chlor','autonomní nervový systém','sympatikus','škrob','tkáňový mok','antiseptikum'

Amyláza

Antiseptikum

Antiseptikum je látka nebo prostředek používaný k ošetřování a dezinfekci rány nebo povrchů těla s cílem zabránit infekci.

Chlor

Draslík

Enzym

Ion

Parasympatikus

Škrob

Sympatikus

Voda

Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů.