Array ( [0] => 15489812 [id] => 15489812 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Terst [uri] => Terst [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Terst (italsky Trieste) je město ležící na severu Itálie poblíž hranice s Rakouskem a Slovinskem. Je to největší město v regionu Friuli-Venezia Giulia a hlavní přístav regionu. Město má bohatou historii a bylo součástí Rakousko-Uherska až do roku 1918, kdy se stalo součástí Itálie. Terst je také historicky významným centrem pro slovinskou menšinu v Itálii. Město je známé svým nádherným pobřežím a je oblíbeným turistickým cílem. V Terstu se nachází také několik významných historických památek, jako je hrad Miramare, kostel svatého Justa a katedrála svatého Justa a svatého Servola. [oai] => Terst (italsky Trieste) je město ležící na severu Itálie poblíž hranice s Rakouskem a Slovinskem. Je to největší město v regionu Friuli-Venezia Giulia a hlavní přístav regionu. Město má bohatou historii a bylo součástí Rakousko-Uherska až do roku 1918, kdy se stalo součástí Itálie. Terst je také historicky významným centrem pro slovinskou menšinu v Itálii. Město je známé svým nádherným pobřežím a je oblíbeným turistickým cílem. V Terstu se nachází také několik významných historických památek, jako je hrad Miramare, kostel svatého Justa a katedrála svatého Justa a svatého Servola. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Trieste|stránka=Trieste (rozcestník)}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Terst [3] => | originální jméno = Trieste [4] => | obrázek = PiazzaUnità 1.jpg [5] => | popisek = Piazza Unità d'Italia [6] => | znak = Free Territory of Trieste coat of arms.svg [7] => | vlajka = Free Territory Trieste Flag.svg [8] => | stát = Itálie [9] => | pojem vyššího celku = [[Autonomní regiony v Itálii|Autonomní region]] [10] => | název vyššího celku = [[Furlansko-Julské Benátsko]] [11] => | pojem nižšího celku = Územní spolek obcí [12] => | název nižšího celku = Guiliana [13] => | nadmořská výška = 2 [14] => | psč = 34100 [15] => | telefonní předvolba = + 40 [16] => | administrativní dělení = [17] => | etnické složení = [18] => | náboženské složení = [19] => }} [20] => '''Terst''' ({{Vjazyce2|it|''Trieste''}}, {{Vjazyce|hr}} a {{Vjazyce2|sl|''Trst''}}, {{Vjazyce|fur}} a {{Vjazyce2|de|''Triest''}}, {{Vjazyce2|hu|''Trieszt''}}, {{Vjazyce2|la|''Tergeste''}}) je přístavní město u [[Jaderské moře|Jaderského moře]] v [[Itálie|Itálii]], přímo na hranici se [[Slovinsko|Slovinskem]]. Je hlavním městem autonomní oblasti [[Furlansko-Julské Benátsko]].Do roku 2017 bylo i správním centrem [[Provincie Terst|provincie Trieste]], která byla tohoto roku zrušena. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [21] => [22] => Terst býval nejdůležitějším přístavem [[Rakousko-Uhersko|Rakouské monarchie]], což mu vtisklo [[Střední Evropa|středoevropský]] a zároveň mnohonárodnostní ráz; vedle převládajících [[Italové|Italů]] zde žily komunity většiny národů a náboženství monarchie. [[Univerzita Terst]] zde vznikla roku 1924, dnes patří k předním italským univerzitám. [23] => [24] => == Historie == [25] => [[Soubor:Trieste Canal-Grande.jpg|náhled|vlevo|Canal Grande v centru města byl zřízen v polovině 18. století.]] [26] => Místo bylo osídleno již v [[neolit]]u, v [[1. tisíciletí př. n. l.]] zde žili [[Venetové (Itálie)|Venetové]] a [[Ilyrové]]. Římská kolonizace proběhla ve dvou fázích, roku 167 př. n. l. Římané dobyli území při polním tažení z [[Aquileia|Akvileje]], v [[1. století př. n. l.]] zbudovali na návrší rozlehlé sídlo městského typu s názvem ''Tergeste'', které zaznamenali již roku 104 př. n. l. řecký geograf [[Artemidóros|Artemidóros z Efezu]] a [[Strabón]]''Geografia'', V, 1, 9; VII, 5, 2. v době [[Augustus|Augustově]]. Za císaře [[Traianus|Traiána]] město mělo 12 tisíc obyvatel. Tehdy na severním předměstí ''Barcola'' na viale Miramare 48, (tj. mezi dnešním [[Kostel svatého Bartoloměje (Terst)|kostelem sv. Bartoloměje]] a hřbitovem) stála římská ''Villa maritima''. [27] => [28] => Po pádu Římské říše roku 476 se o město a jeho okolí podělila východořímské říše [[Byzantská říše|Byzantská]], [[Langobardské království|Langobardi]] a [[Ostrogóti]]. Byzantinci na základech římského chrámu vybudovali křesťanskou [[Bazilika San Giulio|baziliku San Giulio]]. Po bojích s barbary Terst roku [[774]] získali [[Frankové]] pod vedením [[Karel Veliký|Karla Velikého]], který území ovládl jako součást nové říšské [[Furlansko|marky Furlanské]]. Její církevní správu získal za císaře [[Lothar III.|Lothara III.]] [[Seznam terstských biskupů|terstský biskup]]. Roku [[1203]] nadvládu vybojovala [[Benátská republika]]. Válečné konflikty mezi nároky Benátčanů a [[Seznam akvilejských patriarchů|akvilejských patriarchů]] si vyžádaly vybudování městských hradeb. Od 6. století v Terstu sídlilo [[biskupství]]; nejznámějším biskupem byl v [[15. století]] humanista [[Pius II.|Aeneas Silvius Piccolomini]], pozdější papež [[Pius II.]] [29] => [30] => V roce [[1382]] se Terst s přilehlým vnitrozemím stal součástí území pod vládou arcivévody [[Leopold III. Habsburský|Leopolda III.]] Do jeho pravomocí až do roku [[1436]] zasahovali čeští [[Lucemburkové]], prostřednictvím patriarchů akvilejských. V rámci Habsburské monarchie si Terst zachoval autonomii až do [[18. století]]. Rozvoj města se urychlil poté, co císař [[Karel VI.]] v roce [[1719]] prohlásil Terst svobodným přístavem, a jeho význam vzrostl tím, že se roku [[1730]] stal centrem správy [[Rakouské přímoří|Přímoří]]. V roce [[1775]] se Terst stal součástí [[Dědičné habsburské země|dědičných zemí]] a krátce nato byl spojen s oblastí [[Gorice a Gradiška|Goricí a Gradišky]], zvanou ''Litorale''. [31] => [[Soubor:Triest 1885.jpg|náhled|vlevo|Terst v roce 1885]] [32] => V důsledku [[Napoleonské války|napoleonských válek]] Habsburská monarchie přišla o celé [[Rakouské přímoří|Přímoří]] (získalo je napoleonské italské království) a v roce [[1809]] se Terst stal součástí [[Ilyrské provincie|Ilyrských provincií]], které byly přímo spravovány [[Francie|Francií]]. Po [[Napoleon Bonaparte|Napoleonově]] porážce v roce [[1813]] [[Rakousko]] tuto oblast vlastnilo znovu a tři roky poté ji přeměnilo na [[Ilyrské království]]. Po roce [[1825]] byl Terst s bezprostředním okolím odloučen od místní správy a podřízen přímo koruně. Roku [[1849]] bylo Ilyrské království zrušeno a v Terstu sídlil místodržící pro celou korunní zemi Přímoří. Ta se skládala z [[markrabství Istrie]] (včetně ostrovů [[Kvarnerský záliv|Kvarnerského zálivu]]), okněžněného hrabství Gorice a Gradiška a od nich odděleného Terstu. Po obnově ústavního života v monarchii v roce [[1861]] se Terst stal opět samostatnou korunní zemí Rakouského císařství a (v souvislosti s [[Rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherským vyrovnáním]] součástí západní poloviny říše, [[Předlitavsko|Předlitavska]]). Získal samosprávu, působil zde i [[Terstský zemský sněm]], v jehož čele stál [[zemský hejtman]]. Státní správa ovšem byla nadále organizována pro celé území Rakouského přímoří. Společným [[Guvernér|místodržícím]] byl v letech 1861–1863 [[Maxmilián I. Mexický|Maxmilián Habsburský]]. [33] => [34] => Z hlediska hospodářského byl Terst největším a nejvýznamnějším přístavem [[Rakousko-Uhersko|Rakouské monarchie]]. Zatímco koncem [[19. století]] byl jedním z největších měst monarchie, dnes má méně obyvatel než před 100 lety. Spory o hranice s [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců]] a příslušnost Terstu k [[Italské království|Italskému království]] vyřešila roku [[1920]] [[Rapallská smlouva (1920)|Rapallská smlouva]], a to v italský prospěch. [35] => [36] => Koncem [[Druhá světová válka|druhé světové války]] Terst okupovala [[Nacistické Německo|Třetí Říše]] a po válce jej nárokovala [[Jugoslávie]]. Situace byla vyřešena teprve roku 1954, kdy byl dočasný státní útvar [[Svobodné území Terst]] rozdělen mezi Itálii (samotný Terst s nejbližším okolím) a Jugoslávii (zázemí včetně přístavů [[Koper]], [[Piran]], [[Umag]]), zčásti na etnickém a zčásti strategickém základě. Terst se tak stal italským pobřežním výběžkem do jugoslávského (dnes [[Slovinsko|slovinského]]) území a i přes velmi excentrickou polohu zůstal hlavním městem regionu [[Furlansko-Julské Benátsko]]. Někdejší část města, osada [[Lipica]], je od roku 1947 trvale součástí Slovinska, přičemž je součástí katastrálního území Bazovica; součástí Slovinska jsou dále dvě další původně terstská katastrální území - Trebče a Gropada; jádrové části těchto tří katastrálních území však zůstávají nadále součástí Terstu. [37] => [38] => == Kultura == [39] => Mezi léty [[1900]] až [[1936]] byl Terst jedním z literárních center Evropy. Žili a tvořili zde [[James Joyce]], [[Italo Svevo]], [[Umberto Saba]], [[Rainer Maria Rilke]], pobývali tu [[Franz Kafka]], [[Max Brod]] a další. Pochází odtud také několik spisovatelů [[slovinština|slovinského jazyka]], například [[Boris Pahor]]. Město má hned tři literární muzea: joyceovské, svevovské a třetí je věnováno [[Francesco Petrarca|Petrarcovi]] a papeži [[Pius II.|Aeneu Silviovi Piccolominimu]]. [40] => [41] => Terst byl městem mnoha jazyků, kultur a náboženství – vedle [[Italové|Italů]] zde žila početná komunita [[Němci|Němců]], [[Slovinci|Slovinců]], [[Srbové|Srbů]], [[Dalmácie|dalmatinských]] [[Chorvati|Chorvatů]] a [[Židé|Židů]]. Slovinská menšina existuje dodnes, nově přicházejí imigranti např. z [[Albánie]] nebo ze severní Afriky. [42] => [43] => Od 18. století sídlila ve městě významná námořní a kartografická škola, od 19. století především obchodní školy. [[Univerzita Terst|Univerzita]] se zaměřením na ekonomii, matematiku a fyziku byla založena teprve roku [[1924]], nemá fakulty, jen odděleníwebové stránky univerzity[https://www.units.it/en/prospective-students/programmes-taught-english], mnohé obory dosud pokrývají pobočky v [[Gorizia|Gorizii]], [[Pordenone]] a univerzita v [[Udine]]. [44] => [45] => == Pamětihodnosti == [46] => [[Soubor:Municipiots.jpg|náhled|Radnice]] [47] => [[Soubor:Triest S.Maria Maggiore.jpg|náhled|Santa Maria Maggiore, vpravo San Silvestro]] [48] => [[Soubor:CastelloMiramare.jpg|náhled|[[Zámek Miramare|Castello Miramare]]]] [49] => '''Staré město''' [50] => * Pozůstatky [[Starověký Řím|římského]] divadla (amfiteátru) a baziliky, z 1. století n. l. [51] => * Náměstí [[Piazza Unità d'Italia]] (náměstí Jednoty Itálie) s paláci z [[19. století]]: severní strana: Budova bývalého místodržitelství; druhá nejstarší kavárna [[Cefé degli Specchi|Caffè degli Specchi]] z roku [[1839]] - v současnosti největší a nejvýznamnější ve městě, i pro spojení s čokoládovnou Peratoner; východní strana: [[radnice]] (Palazzo del Municipio), jižní strana: budova bývalé námořní společnosti Lloyd [52] => * Hrad San Giusto, středověký hrad s hranolovou věží, fortifikace a bastiony z 15.-17. století; uvnitř muzejní expozice historických zbraní a [[lapidárium]] římských památek. Na hradbách ochoz s panoramatickým výhledem na město a okolí. [53] => * Gotická pětilodní katedrála San Giusto, jižně od hradu, stojí na základech římského chrámu Jupitera a Junony, v apsidách dvou bočních lodí byzantsko-románské mozaiky, v apsidě severní lodí chrámový poklad s relikviářovým oltářem [54] => * Kostel Santa Maria Maggiore - trojlodní barokní bazilika jezuitů z 2. poloviny 17. století, fresky a vnitřní vybavení z let 1672–1717; barokní poutní oltář s obrazem Panny Marie Matky Boží, oltáře sv. Ignáce, Františka Xaverského a mučedníků z Terstu [55] => * Kostel San Silvestro - románská bazilika s kampanilou; v letech 2018–2020 zavřená pro rekonstrukci [56] => * Kostel sv. Antonína (Chiesa di Sant'Antonio Thaumaturgo), monumentální stavba v klasicistním stylu, obrácená průčelím do Canale Grande, z let 1800–1815, podle plánů architekta [[Peter Nobile|Petra Nobile]], rekonstruovaná v letech 2017–2020. [57] => * Budova [[Burza|Burzy]] - klasicistní stavba se sloupovým portikem, z roku 1805 [58] => * Centrála pojišťovací společnosti Riunioni Adriatica, neorenesanční budova z roku 1884, jejíž pobočka sídlila v pražském paláci Adria [59] => * Řecký ortodoxní chrám sv. Mikuláše (Chiesa San Nicolo) - stavba z roku 1715, s cenným ikonostasem, obrazy a vnitřním zařízením z 19. století [60] => * [[Srbská pravoslavná církev|srbský pravoslavný]] chrám [[Svatý Spyridon|sv. Spyridona]], bazilika na půdorysu řeckého kříže s 5 kupolemi, nástěnné malby, vybudováno v roce 1869 [61] => * Luteránský kostel - neogotická trojlodní bazilika, obklopená hřbitovem; komunita luteránů ustavena roku 1717[https://www.chiesaluterana.it/comunita/trieste/] [62] => * Židovská [[synagoga]] - monumentální stavba z roku 1912; centrum židovské komunity, činné zde od 12. stoletíWebové stránky komunity: [http://moked.it/triestebraica/la-storia/la-risiera-di-san-sabba/] [63] => [64] => '''Muzea ''' [65] => * Tři desítky státních nebo městských muzeí a galerií. Patří mezi ně: Židovské muzeum, literární Muzeum Jamese Joyce a Itala Sveva, Divadelní muzeum [[Carlo Schmidl|Carla Schmidla]], Národní muzeum Antarktidy, Muzeum přírodní historie, Muzeum pošt a telegrafu střední Evropy, Muzeum historie vlasti, Muzeum národního odporu, muzeum kávy, Muzeum řecko-východní komunity, Muzeum Istrie, Rijeky a Chorvatů, Muzeum obchodní a živnostenské komory, Muzeum moderního umění Ugo Carrá, Galerie moderního umění, Aquarium s živou mořskou faunou a flórou, a dále [66] => * Museo civico e lapidario - městské muzeum se zbrojnicí, sbírkou obrazů, soch a nábytku a lapidárium římských a středověkých kamenných fragmentů; sídlí na hradě a v kasematech jeho opevnění [67] => * Museo Sartorio - městské historické muzeum v renesančním paláci podnikatelské rodiny Sartorio [68] => * Museo Morpurgo - městské historické muzeum, kompletně zachované vybavení z období historismu 19. století v paláci čtyř generací židovské rodiny bankéřů Morpurgo [69] => * Museo del mare - Muzeum námořní historie, připomíná mj. [[Josef Ressel|Josefa Ressela]], který zde zkonstruoval svůj lodní šroub (od 30. 4. 2019 je muzeum v rekonstrukci) [70] => [71] => '''Divadla''' [72] => * [[Teatro Verdi]] budova byla postavena roku [[1798]] v [[neoklasicismus|neoklasicistním]] stylu, v současnosti vedle milánské Scaly nejvýznamnější operní dům v Itálii. [73] => * Teatro Rossetti - financoval zdejší advokát Domenico Rosetti, jehož bronzový pomník stojí u vchodu do Městského parku (''Giardino pubblico'') [74] => [75] => '''Okolí''' [76] => * Nejvýznamnější je [[zámek Miramare]], který dal v letech [[1856]]–[[1860]] zbudovat budoucí mexický císař [[Maxmilián I. Mexický|Maxmilián I. Habsburský]] ve stylu tudorovské gotiky pro svou manželku [[Charlotta Belgická|Charlottu Belgickou]]; nachází se na pobřeží na severním okraji města. [77] => * [[Duino (hrad)|Zámek Duino-Aurisina]] - bývalá rezidence patriarchů akvilejských, nyní v majetku [[Česká linie Thurn-Taxisů|české větve rodu]] [[Thurn-Taxisové|Thurn-Taxisů]]; přístupný veřejnosti [78] => * [[Mariánský poutní kostel Monte Grisa]] - poutní kostel Panny Marie z let 1959–1964, podle projektu arch. [[Antonio Guacci|Antonia Guacciho]] ve stylu [[brutalismus|brutalismu]] ve tvaru komolého jehlanu [79] => * Archeologický park Muggia Vecchia - na místě středověkého ''Castrum Munglae'', v sousedství je také archeologická lokalita ''Monte Castellier di Elleri'' [80] => [81] => == Hospodářství == [82] => Terst sice přišel o část svého někdejšího významu, je však jedním z nejbohatších italských měst a vévodí žebříčkům [[Index lidského rozvoje|kvality života]].[http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Italia/2009/12/qualita-vita-2009.shtml?uuid=8055d2d4-ec79-11de-8611-3bf5bd190b43&DocRulesView=Libero Trieste batte Aosta: è prima nella qualità della vita] ilSole24ore.it, 19. 12. 2009. Svůj význam si drží [[Loděnice (firma)|loděnice]], zejména výroba lodních motorů. Své laboratoře tu mají také telekomunikační firmy ([[Alcatel]]). Sídlí zde několik [[káva|kávových]] koncernů, z nichž nejznámější je [[Illy]]. [83] => [84] => V 19. století se s obchodem rozmohlo také [[banka|bankovnictví]] a [[pojišťovnictví]] (Lloyd Adriatico, [[Assicurazioni Generali]]). Město je domovem lodní společnosti [[Italia Marittima]] (dříve Lloyd Triestino), jedné z nejstarších dosud fungujících na světě. [85] => [86] => == Doprava == [87] => [[Soubor:Trieste tram 407.JPG|náhled|Vůz unikátní Opicinské tramvaje na konečné v centru města]] [88] => Město je dálničním přivaděčem RA13 napojeno na [[Dálnice A4 (Itálie)|dálnici A4]] (směr [[Palmanova]] – [[Padova]] – [[Milán]] – [[Turín]], [[Evropská silnice E70|silnice E70]]), další [[Evropská silnice|silniční tahy]] vedou do [[Lublaň|Lublaně]] ([[Evropská silnice E70|E70]]), do chorvatské [[Rijeka|Rijeky]] ([[Evropská silnice E61|E61]]) a na jih přes [[Koper]] do [[Pula|Puly]] ([[Evropská silnice E751|E751]]). [89] => * Železnice dorazila do Terstu od [[Vídeň|Vídně]] složitým terénem již roku [[1857]], neboť pro [[Rakouské císařství|Rakousko]] se jednalo o klíčové spojení se [[Světový oceán|světovými moři]]. Po rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a zejména po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] ovšem význam terstského nádraží poklesl, neboť místní [[hlavová stanice|hlavové nádraží]] ''Trieste Centrale'' zůstalo mimo hlavní tranzitní tah mezi Itálií a státy bývalé [[Jugoslávie]] (vedený přes [[Gorizia|Gorici]]). Terst má tedy frekventované vlakové spojení pouze s italským vnitrozemím – zejména [[Benátky|Benátkami]] a [[Udine]], několik spojů zajíždí do [[Milán]]a, [[Řím]]a a dalších měst, avšak mezinárodní spoje chybějí. [90] => * Autobusy je suplují jen částečně (do [[Koper]]u či dále na [[Balkán]], vnitrostátní autobusová doprava není v Itálii rozšířena). Dostupnost veřejnou dopravou proto není zdaleka ideální. [91] => * [[Opicinská tramvaj]], historická linka, zavedená roku [[1902]]; spojení [[tramvaj]]e a [[lanová dráha|lanovky]], která mezi centrem Terstu a připojenou obcí [[Opicina]] překonává výškový rozdíl 326 m za stoupání až 26 %. Od roku 2016 je dočasně mimo provoz. [92] => * Terstský přístav je v současnosti významný pro nákladní dopravu, fungují však také [[trajekt]]ové linky do několika přístavů Jaderského moře včetně [[Albánie|albánské]] [[Drač]]e a do řeckých přístavů v [[Egejské moře|Egejském moři]]. Západně od města leží [[letiště Trieste-Ronchi dei Legionari]], které je spíše regionálního významu. Mezistátní lety z Prahy do Terstu jsou daleko dražší než z Prahy do Benátek, proto cestující využívají druhou možnost v kombinaci s železniční a autobusovou dopravou. [93] => [94] => Městskou dopravu zajišťují především [[autobus]]y, okrajově též [[Opicinská tramvaj]] a lodi. Jízdenka je časová na 60 minut s libovolnými přestupy; v roce 2019 jízdné činilo 1,30 [[euro]]. [95] => [96] => == Vývoj počtu obyvatel == [97] => ''Počet obyvatel'' [98] => [99] => Colors= [100] => id:lightgrey value:gray(0.9) [101] => id:darkgrey value:gray(0.7) [102] => id:sfondo value:rgb(1,1,1) [103] => id:barra value:rgb(0.6,0.7,0.8) [104] => ImageSize = width:500 height:380 [105] => PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:20 [106] => DateFormat = x.y [107] => Period = from:0 till:300000 [108] => TimeAxis = orientation:vertical [109] => AlignBars = justify [110] => ScaleMajor = gridcolor:darkgrey increment:50000 start:0 [111] => ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:10000 start:0 [112] => BackgroundColors = canvas:sfondo [113] => [114] => BarData= [115] => bar:1921 text:1921 [116] => bar:1931 text:1931 [117] => bar:1936 text:1936 [118] => bar:1951 text:1951 [119] => bar:1961 text:1961 [120] => bar:1971 text:1971 [121] => bar:1981 text:1981 [122] => bar:1991 text:1991 [123] => bar:2001 text:2001 [124] => bar:2011 text:2011 [125] => [126] => PlotData= [127] => color:barra width:20 align:left [128] => bar:1921 from:0 till:239558 [129] => bar:1931 from:0 till:250170 [130] => bar:1936 from:0 till:248307 [131] => bar:1951 from:0 till:272522 [132] => bar:1961 from:0 till:272723 [133] => bar:1971 from:0 till:271879 [134] => bar:1981 from:0 till:252369 [135] => bar:1991 from:0 till:231100 [136] => bar:2001 from:0 till:211184 [137] => bar:2011 from:0 till:202123 [138] => [139] => PlotData= [140] => bar:1921 at: 239558 fontsize:S text:239.558 shift:(-10,5) [141] => bar:1931 at: 250170 fontsize:S text:250.170 shift:(-10,5) [142] => bar:1936 at: 248307 fontsize:S text:248.307 shift:(-10,5) [143] => bar:1951 at: 272522 fontsize:S text:272.522 shift:(-10,5) [144] => bar:1961 at: 272723 fontsize:S text:272.723 shift:(-10,5) [145] => bar:1971 at: 271879 fontsize:S text:271.879 shift:(-10,5) [146] => bar:1981 at: 252369 fontsize:S text:252.369 shift:(-10,5) [147] => bar:1991 at: 231100 fontsize:S text:231.100 shift:(-10,5) [148] => bar:2001 at: 211184 fontsize:S text:211.184 shift:(-10,5) [149] => bar:2011 at: 202123 fontsize:S text:202.123 shift:(-10,5) [150] => [151] => TextData= [152] => fontsize:S pos:(20,20) [153] => text:"Zdroj: ISTAT" [154] => [155] => [156] => [157] => == Osobnosti spjaté s Terstem == [158] => [159] => * [[Pietro Bonomo]] (1458–1546) – humanista, biskup a politik [160] => –* [[Gillo Dorfles]] (1910–2018) – italský kritik umění, básník a publicista [161] => * [[Jan Gellner]] (1907–2001) – český pilot stíhací perutě RAF, letecký navigátor [162] => * [[Attilio Hortis]] (1850–1926) – rakouský historik a politik [163] => * [[Petr rytíř Chlumecký]] (1825–1863) – moravský historik a archivář [164] => * [[James Joyce]] (1882–1941) – irský spisovatel a básník [165] => * [[Claudio Magris]] (* 1939) – italský spisovatel postmoderny, překladatel a germanista [166] => * [[Josef Ressel]] (1793–1857) – český lesmistr a vynálezce lodního šroubu [167] => * [[Rainer Maria Rilke]] (1875–1926) – pražský německy píšící básník, žil v Terstu a na zámku Duino, přezdívaný zde ''Dottore Serafico''Dottore Serafico: la memoria di Rainer Maria Rilke e l'archivio del Castello di Duino. Biblioteca Statale, Trieste 1999, sborník, editor Pierpaolo Dorsi; ... et alii. Trieste: Lloyd 1999. {{ISBN|88-8190-100-5}} [168] => * [[Domenico Rossetti]] (1772–1816) – terstský právník, politik, umělec a mecenáš umění [169] => * [[Italo Svevo]] (1861–1928) – italský spisovatel a dramatik židovského původu [170] => * [[Johann Joachim Winckelmann]] (1717–1768) – zakladatel klasické archeologie; v Terstu zavražděn loupežným vrahem [171] => [172] => == Partnerská města == [173] => * {{flagicon|Italy}} [[Benátky]], [[Itálie]] [174] => * {{flagicon|Italy}} [[Como]], [[Itálie]] [175] => * {{flagicon|Austria}} [[Štýrský Hradec|Graz]], [[Rakousko]] [176] => * {{flagicon|Slovinsko}} [[Lublaň]], [[Slovinsko]] [177] => * {{flagicon|Ukraine}} [[Mykolajiv]], [[Ukrajina]] [178] => [179] => == Galerie == [180] => [181] => Soubor:Teatro Romano di Trieste 2.jpg|Římské divadlo [182] => Soubor:Triestecathedral.jpg|[[Katedrála San Giusto]] [183] => Soubor:Trieste Cattedrale di San Giusto spolia1.jpg|Antická socha na fasádě katedrály, přetesaná ve středověku na světce [184] => Soubor:Trieste Palazzo del Governo 04032007 01.jpg|Bývalý guvernérský palác [185] => Soubor:Borsa1854.jpg|Náměstí s budovou burzy na vedutě z roku 1854 [186] => Soubor:Teatro Verdi.JPG|[[Divadlo Giuseppa Verdiho Terst|Verdiho divadlo]] [187] => Soubor:Stadtzentrum Triest.jpg|Panorama města [188] => Soubor:Carolo VI.JPG|Pomník císaře [[Karel VI.|Karla VI. Habsburského]] [189] => Soubor:Statue of Archduke Ferdinand Maximilian.jpg|Pomník císaře [[Maxmilián I. Mexický|Maxmiliána Mexického]] [190] => Soubor:Trieste Centrale (IMG 20211010 115938).jpg|Železniční nádraží z let 1857–1858 [191] => Soubor:CastelloMiramare.jpg|[[Zámek Miramare]] [192] => [193] => [194] => == Odkazy == [195] => === Poznámky === [196] => [197] => [198] => === Reference === [199] => [200] => [201] => === Literatura === [202] => * KÖTHE, Friedrich: '' Slovinsko a Terst: kompletní průvodce na cesty''. Překlad Ivana Bednaříková-Procházková. Brno: Computer Press 2010. {{ISBN|978-80-251-2270-9}} [203] => * KLABJAN, Borut: ''Češi a Slováci na Jadranu. Vztahy s Terstem a severním Jadranem v letech 1848-1948''. Překlad Jana Špirudová. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2014. {{ISBN|978-80-7308-470-7}} [204] => * HUBERT Miroslav: ''Do světa s parníky rakouského Lloydu''. Praha 2010, {{ISBN|978-80-86930-22-0}} [205] => * SCHMITT, Jan: ''Terst a Istrie''. Průvodce. Praha 1926 [206] => * Uher, Josef:''Průvodce po Terstu s okolím: Opčina-Miramare-Grado-Aquileja-Postojna a ...'' Praha 1912 [207] => * HAKL, Bohumil František: '' Do Říma a Neapole...'' cestopis. Brno 1881, kapitola Terst: online [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/ontheflypdf_MGetPdf?app=9&id=17691&start=68&end=84] [208] => [209] => === Externí odkazy === [210] => * {{Commonscat|Trieste}} [211] => * {{Wikislovník|heslo=Terst}} [212] => * [http://www.comune.trieste.it/ Oficiální stránky] {{it}} [213] => * [http://www.triestecittadellascienza.com/ Trieste Città della Scienza] {{it}} [214] => * [http://www.retecivica.trieste.it/triestecultura/new/ Trieste cultura] {{it}} [215] => * [https://sites.google.com/view/triestepratica/trieste-guida-pratica-trieste-practical-guide Guida pratica di Trieste] {{it}} [216] => * [http://terst-italie.webnode.cz/ Terst] - fotografie a praktické informace {{cs}} [217] => [218] => {{Furlansko-Julské Benátsko}} [219] => {{Itálie}} [220] => {{Města v Itálii}} [221] => {{Autoritní data}} [222] => [223] => [[Kategorie:Terst| ]] [224] => [[Kategorie:Přístavní města Jaderského moře]] [225] => [[Kategorie:Přístavní města v Itálii]] [226] => [[Kategorie:Města ve Furlansku-Julském Benátsku]] [227] => [[Kategorie:Univerzitní města v Itálii]] [] => )
good wiki

Terst

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Pius II.','Itálie','Maxmilián I. Mexický','Slovinsko','Rakousko-Uhersko','Koper','Furlansko-Julské Benátsko','James Joyce','Albánie','Rakousko','Italo Svevo','Jugoslávie'

Albánie

Itálie

Jugoslávie

Koper

Rakousko

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko byla státní formace existující od roku 1867 do roku 1918, která vznikla po tzv.

Slovinsko