Array ( [0] => 15483593 [id] => 15483593 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tirana [uri] => Tirana [3] => Tirana,_Albania_2017-04_Tirana_Mosaic_02.jpg [img] => Tirana,_Albania_2017-04_Tirana_Mosaic_02.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Tirana [2] => | originální jméno = Tiranë [3] => | obrázek = Tirana's Rinia Park (Aug '15).jpeg [4] => | popisek = Pohled na tiranský Rinia park s věžemi 4-Ever Green a TID v pozadí [5] => | vlajka = Flag of Tirana.svg [6] => | znak = Stema e Bashkisë Tiranë.svg [7] => | zeměpisná šířka = 41.3166667 [8] => | zeměpisná délka = 19.8166667 [9] => | nadmořská výška = 110 [10] => | stát = Albánie [11] => | pojem vyššího celku = [[Kraje v Albánii|Kraj]] [12] => | název vyššího celku = [[Tirana (kraj)|Tirana]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Albánii|Okres]] [14] => | název nižšího celku = [[Okres Tirana|Tirana]] [15] => | pojem celku 3 = [16] => | název celku 3 = [17] => | pojem celku 4 = [18] => | název celku 4 = [19] => | administrativní dělení = 11 městských částí [20] => | loc-map = {{LocMap |Albánie |label=Tirana |position=right |lat=41.3166667 |long=19.8166667 |float=center |caption=}} [21] => | velikost mapy = [22] => | rozloha = 1110 [23] => | počet obyvatel = 557422 [24] => | obyvatelé aktuální k = 2015 [25] => | hustota zalidnění = 502 [26] => | etnické složení = [[Albánci]] [27] => | náboženské složení = [[islám]] (55.7%), [[křesťanství]] (11,8%) [28] => | status = hlavní město [29] => | starosta = [[Erion Veliaj]] [30] => | web = http://www.tirana.gov.al [31] => | obecní úřad = [32] => | telefonní předvolba = 04 [33] => | psč = 1000 [34] => | typ statistického celku = [35] => | název statistického celku = [36] => }} [37] => '''Tirana''' ([[albánština|albánsky]] '''Tiranë''', v [[gegština|gegském dialektu]] '''Tirona'''/'''Tiron''') je [[hlavní město|hlavní]] a největší město [[Albánie]]. Podle oficiálních údajů rychle roste a žije zde 557 422 obyvatel (2015).{{Citace elektronického periodika | titul = Profili i bashkisë Tiranë | vydavatel = Reporter.al | datum_vydání = 2015-05-11 | url = http://zgjedhje2015.reporter.al/profili-i-bashkise-tirane/ | datum přístupu = 2019-07-04 | url archivu = https://web.archive.org/web/20170814074309/http://zgjedhje2015.reporter.al/profili-i-bashkise-tirane/ | datum archivace = 2017-08-14 | nedostupné = ano }} Hlavním městem státu je od roku [[1920]]{{Citace periodika [38] => | příjmení = Peza [39] => | jméno = Kestrina [40] => | příjmení2 = Rychetský [41] => | jméno2 = Jan [42] => | titul = Neklidná idyla Albánie: Nablýskaná, všední i týraná. Taková je Tirana [43] => | periodikum = Reflex [44] => | datum vydání = 2019-05-17 [45] => | issn = [46] => | jazyk = cs [47] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/lide-a-zeme/95130/neklidna-idyla-albanie-nablyskana-vsedni-i-tyrana-takova-je-tirana.html [48] => | datum přístupu = 2021-03-08 [49] => }}, do té doby tuto funkci plnil [[Drač]] (Durrës), se kterým dnes tvoří prakticky jednu souměstskou aglomeraci{{Citace periodika [50] => | příjmení = Třešňák [51] => | jméno = Jakub [52] => | titul = Tirana, matka měst? [53] => | periodikum = Země světa [54] => | datum vydání = 8.7.2023 [55] => | ročník = 22 [56] => | číslo = 7 [57] => | strany = 18–23 [58] => | url = https://zemesveta.cz/tirana-matka-mest/ [59] => }}. [60] => [61] => Tirana je sídlem albánského prezidenta a vlády. Sídlí zde také okresní soud ([[albánština|albánsky]] ''Gjykata e Rrethit Gjyqësor''), Nejvyšší soud Albánie ([[albánština|albánsky]] ''Gjykata e Lartë e Republikës së Shqipërisë'') a také Odvolací soud ([[albánština|albánsky]] ''Gjykata e Apelit''), Ústavní soud a státní zastupitelství. [62] => [63] => == Jméno == [64] => K původu jména Tirana existuje několik výkladů: [65] => [66] => * od slova ''Theranda'', které je zmiňováno ve starověkých řeckých a latinských dokumentech. Jméno odkazovalo na naplaveniny, přinesené řekami z nedalekých hor; [67] => * od jména hradu ''Tirkan'', které je nejspíše starověkého původu a poprvé je doloženo z [[Byzantská říše|byzantských]] záznamů; [68] => * z řeckého slova ''Tyros'' (Τύρος), odkazujícího na zpracování mléka; [69] => * jméno je [[Slované|slovanského]] původu, obdobně jako např. původ města [[Trnava]]; [70] => * od místního obyvatelstva, ze sousloví ''Të rônë''. [71] => [72] => == Poloha a přírodní poměry == [73] => Město se rozkládá v [[Tiranská rovina|Tiranské rovině]] ve střední části [[Albánie]] mezi pohořím [[Dajti]]{{Citace periodika [74] => | titul = Tirana, novo lice prestonice Envera Hodže [75] => | periodikum = RTS [76] => | jazyk = sr [77] => | url = https://www.rts.rs/page/magazine/sr/story/3182/putujemo/4978587/tirana-albanija-znamenitosti-.html [78] => | datum přístupu = 2022-10-20 [79] => }} na východě a vrcholky pohoří [[Mali me Gropa]] směrem k pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]], vzdáleného 36 km od města. [80] => [81] => Tirana je vzdálena 501 km severně od [[Athény|Atén]], 613 km jihovýchodně od [[Řím]]a, 131 km jižně od [[Podgorica|Podgorice]], 153 km jihozápadně od [[Skopje]], a 250 km jihozápadně od [[Priština|Prištiny]]. Město leží na stejné severní šířce jako [[Neapol]], [[Madrid]] a [[Istanbul]] a na stejné východní délce jako [[Krakov]] nebo [[Budapešť]]. [82] => [83] => Městem protékají říčky Tirana a Lana. Nachází se v něm několik umělých jezer. [84] => [85] => == Klimatické podmínky == [86] => Tirana leží v nadmořské výšce přes 90 m. Na východ od města se zvedá horský masiv [[Dajti]] (1 611 m), z jižní a západní strany obkružují Tiranu vrchy a pouze k severu a severozápadu se otevírá rovina. [[Podnebí]] je [[Subtropické podnebí|subtropické středomořské]] s dešti v zimě a suchým létem. [87] => [88] => Průměrná teplota v lednu činí 6,7 °C a 24 °C v červenci. Jara mohou být stejně horká, jako léta. Teplota klesá k bodu mrazu nebo pod bod mrazu velmi zřídkakdy.{{Citace periodika [89] => | titul = Guida di Tirana: cosa vedere e cosa fare in questa capitale piena di sorprese [90] => | periodikum = Corriere della Sera [91] => | jazyk = it [92] => | url = https://viaggi.corriere.it/itinerari-e-luoghi/cards/guida-tirana-dove-si-trova-cosa-vedere-cosa-fare/ [93] => | datum přístupu = 2023-03-23 [94] => }} [95] => [96] => Průměrná roční teplota je 16 °C (7 °C v lednu, 24 °C v červenci), roční úhrn [[Srážky|srážek]] se pohybuje kolem 1200 mm. Počet slunečných hodin se pohybuje okolo 2500 ročně. [97] => [98] => {{Panorama|obrázek=Tirana Albania pano 2004-07-14.jpg|šířka=1300|popisek=Pohled na město z hory [[Dajti]] v roce 2004}} [99] => [100] => == Historie == [101] => [102] => {{Viz též|Dějiny Tirany}} [103] => Oblast Tirany byla osídlena již od [[neolit]]ických dob, což dokládají archeologické nálezy. V roce [[520]] zde postavil [[Byzantská říše|byzantský]] [[císař]] [[Justinián I.]] [[hrad]] jménem ''Tirkan'', stále ještě se však nejednalo o nějaké velmi významné místo. Během [[středověk]]u tu vznikaly osady, později [[vesnice]]. [104] => [105] => Město je zmíněno v [[Dubrovnická republika|dubrovnických]] dokumentech z roku [[1418]]. První zmínky o vlastnictví a přidělování půdy pocházejí z let [[1431]] a [[1432]]. Tehdy už celá dnešní [[Albánie]] spadala pod [[Osmanská říše|Osmanskou říši]] a začal se zde upevňovat [[islám]]. V té době tu bylo 60 sídel, okolo tisíce domů a 7 300 obyvatel. Během následujících sto padesáti let se tato čísla ztrojnásobila; žilo tu 20 000 lidí a stálo 2 900 domů. [106] => [107] => V [[15. století]] navštívil Tiranu [[Římskokatolická církev|katolický]] kněz [[Marin Barleti]], který ve svém spisu ''Historia de vita et gestis Scanderbegi Epirotarum principis'' psal o ''Malé Tiraně'' a ''Velké Tiraně''. Jednalo se však stále ještě o vesnici. [108] => [109] => [[Soubor:Tirana Old Postcard.jpg|vlevo|náhled|Tirana na počátku 20. století.]] [110] => [[Soubor:Postcard Hotel International Tirana.jpg|vlevo|náhled|Hotel International před druhou světovou válkou.]] [111] => Když místní feudál [[Sulejman Paša Mulleti]] zde založil{{Citace monografie [112] => | příjmení = Vinař [113] => | jméno = Josef [114] => | odkaz na autora = [115] => | titul = Albanie - Úvahy o postavení Albanie ve světě, o jejích dějinách a zemi, o albánské politice, národním hospodářství a albánské kultuře [116] => | vydavatel = Československo-albánská společnost [117] => | místo = Praha [118] => | rok = 1938 [119] => | počet stran = 154 [120] => | isbn = [121] => | kapitola = Národní vskříšení Albánců [122] => | strany = 76 [123] => | jazyk = čeština [124] => }} osmanské [[město]], vznikla první [[mešita]] (dochovala se až do [[druhá světová válka|druhé světové války]], dnes již neexistuje), [[hammam]] (turecké lázně) a [[tržiště]].{{Citace sborníku [125] => | příjmení = Ogri [126] => | jméno = Mane [127] => | příjmení2 = Vokshi [128] => | jméno2 = Armand [129] => | titul = Ottoman - Bizantin city case, Tirana - birth of a city. [130] => | sborník =3rd International Conference on Business, Technology and Innovation [131] => | odkaz na sborník = [132] => | vydavatel = [133] => | odkaz na vydavatele = [134] => | místo = Tirana [135] => | rok vydání = 2014 [136] => | strany = 241 [137] => | jazyk = angličtina [138] => }} Stalo se tak v roce [[1614]].{{Citace monografie [139] => | příjmení = Bartl [140] => | jméno = Peter [141] => | odkaz na autora = [142] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [143] => | vydavatel = Clio [144] => | místo = Bělehrad [145] => | rok = 2001 [146] => | počet stran = 324 [147] => | isbn = [148] => | kapitola = [149] => | strany = 293 [150] => | jazyk = srbština [151] => }}{{Citace kvalifikační práce [152] => | příjmení = Coku [153] => | jméno = Eldira [154] => | instituce = Epoka University [155] => | odkaz na instituci = Epoka University [156] => | titul = Tirana [157] => | url = https://www.academia.edu/36515325/Tirana_a_city_of_strangers [158] => | místo = Tirana [159] => | rok vydání = 2011 [160] => | počet stran = 15 [161] => | strany = 3 [162] => | datum přístupu = 2022-11-23 [163] => | jazyk = angličtina [164] => }}{{Citace sborníku [165] => | příjmení = Kera [166] => | jméno = Gentiana [167] => | titul = Aspects of the urban development of Tirana: 1820-1939 [168] => | sborník =European City in Comparative Perspective [169] => | odkaz na sborník = [170] => | vydavatel = [171] => | odkaz na vydavatele = [172] => | místo = Piraeus [173] => | rok vydání = 2004 [174] => | strany = 1 [175] => | jazyk = angličtina [176] => }} Město se rozvíjelo v pásu od pravého břehu řeky Lany dále na sever směrem k současnému Skanderbegovu náměstí a třídě ''Rruga e Barrikadave''. [177] => [178] => Podle zápisků [[Johann Georg von Hahn|Johanna Georga von Hahn]], rakouského diplomata, však měla Tirana tržnici ([[bazar]]) a několik vodních mlýnů již z dřívějška. Díky procházejícím obchodním trasám město zvolna rostlo. V roce [[1789]] (podle jiných zdrojů roku [[1820]]{{chybí zdroj}}) byla vystavěna [[Edhem Beyova mešita]], známá městská pamětihodnost. [179] => [180] => Od roku [[1889]] začaly v Tiraně působit první školy, na kterých byl vyučován [[albánština|albánský jazyk]]. [181] => [182] => [[Soubor:Tirana by Night.jpg|náhled|Tirana v noci]] [183] => Zatímco na začátku [[20. století]] byla Tirana nevýznamným [[Osmanská říše|osmanským městem]], jakých byly v celém impériu tisíce, rok [[1912]] (vyhlášení albánské nezávislosti) a později ještě [[1920]] ([[8. prosinec]]) znamenaly přelom: Tirana se stala hlavním městem. Důvodem byla především jeho poloha; dosavadní [[Drač]] byl snadno napadnutelný z [[moře]] a vnitrozemská Tirana se navíc nachází relativně ve středu země. Tehdy mělo město jen 17 tisíc obyvatel.{{Citace monografie [184] => | příjmení = Vickers [185] => | jméno = Miranda [186] => | odkaz na autora = [187] => | titul = The Albanians: A modern history [188] => | vydavatel = I. B. Tauris [189] => | místo = [190] => | rok = 2001 [191] => | počet stran = 652 [192] => | isbn = [193] => | kapitola = [194] => | strany = 94 [195] => | jazyk = angličtina [196] => }} Politické rozhodnutí o ustanovení nového hlavního města padlo na sjezdu ve městě [[Lushnjë]] v [[leden 1920|lednu]] [[1920]].{{Citace monografie [197] => | příjmení = Bartl [198] => | jméno = Peter [199] => | odkaz na autora = [200] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [201] => | vydavatel = Clio [202] => | místo = Bělehrad [203] => | rok = 2001 [204] => | počet stran = 324 [205] => | isbn = [206] => | kapitola = [207] => | strany = 181 [208] => | jazyk = srbština [209] => }} Následně muselo být relativně malé sídlo s nevyhovujícími podmínkami pro státní správu rozsáhle modernizováno. První [[urbanismus|urbanistický]] plán pro rozvoj mladé metropole byl připraven již v roce [[1923]]. Další plány na rozvoj města realizovali v druhé polovině 20. let [[Florestano de Fausto]] a [[Armando Brasini]]{{Citace monografie [210] => | příjmení = Mëhilli [211] => | jméno = Elidor [212] => | odkaz na autora = [213] => | titul = From Stalin to Mao: Albania and the socialist world [214] => | url = [215] => | vydavatel = Cornell University Press [216] => | místo = Londýn [217] => | rok = 2017 [218] => | počet stran = [219] => | isbn = 9781501714153 [220] => | kapitola = [221] => | strany = 25 [222] => | jazyk = angličtina [223] => }}, známí [[architekt]]i [[Benito Mussolini|Mussoliniho]] éry v [[Itálie|Itálii]]. [224] => [225] => Počet obyvatel města tehdy dosahoval 25 tisíc{{Citace sborníku [226] => | příjmení = Kera [227] => | jméno = Gentiana [228] => | titul = Aspects of the urban development of Tirana: 1820-1939 [229] => | sborník =European City in Comparative Perspective [230] => | odkaz na sborník = [231] => | vydavatel = [232] => | odkaz na vydavatele = [233] => | místo = Piraeus [234] => | rok vydání = 2004 [235] => | strany = 8 [236] => | jazyk = angličtina [237] => }}, před [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]] se přehoupl přes třicet tisíc.{{Citace monografie [238] => | příjmení = Vinař [239] => | jméno = Josef [240] => | odkaz na autora = [241] => | titul = Albanie - Úvahy o postavení Albanie ve světě, o jejích dějinách a zemi, o albánské politice, národním hospodářství a albánské kultuře [242] => | vydavatel = Československo-albánská společnost [243] => | místo = Praha [244] => | rok = 1938 [245] => | počet stran = 154 [246] => | isbn = [247] => | kapitola = Národní vskříšení Albánců [248] => | strany = 77 [249] => | jazyk = čeština [250] => }} [251] => [252] => Po okupaci Albánie [[Itálie|Itálií]] v roce [[1939]] a vytvoření loutkového státu byl předpokládán další rozvoj města směrem na jih, k současnému [[Náměstí Matky Terezy (Tirana)|náměstí Matky Terezy]] a hlavní budově univerzity. Rozšíření moderního středu města dostal za úkol další italský architekt, tentokrát [[Gherardo Bosio]].{{Citace monografie [253] => | příjmení = Mëhilli [254] => | jméno = Elidor [255] => | odkaz na autora = [256] => | titul = From Stalin to Mao: Albania and the socialist world [257] => | url = [258] => | vydavatel = Cornell University Press [259] => | místo = Londýn [260] => | rok = 2017 [261] => | počet stran = [262] => | isbn = 9781501714153 [263] => | kapitola = [264] => | strany = 27 [265] => | jazyk = angličtina [266] => }} Rozšíření bulváru bylo uskutečněno s myšlenkou konání velkolepých vojenských přehlídek. [267] => [268] => Během války působilo v Tiraně aktivní hnutí odporu, které se pokusilo o [[atentát]] na tehdejšího italského krále [[Viktor Emanuel III.|Viktora Emanuela III.]] Po založení albánské komunistické strany se město stalo jedním z center boje proti okupaci. Existoval však i nekomunistický odboj v čele s [[Muharrem Bajraktari|Muharremem Bajraktarim]] a [[Myslim Peza|Myslimem Pezou]], kteří konspirovali proti okupantům v jedné z tiranských čtvrtí.{{Citace monografie [269] => | příjmení = Vickers [270] => | jméno = Miranda [271] => | odkaz na autora = [272] => | titul = The Albanians: A modern history [273] => | vydavatel = I. B. Tauris [274] => | místo = [275] => | rok = 2001 [276] => | počet stran = 652 [277] => | isbn = [278] => | kapitola = [279] => | strany = 147 [280] => | jazyk = angličtina [281] => }} Tirana byla v boji osvobozena dne [[17. listopad]]u [[1944]], kdy byli Němci poraženi a nuceni se stáhnout. Boje trvaly celkem tři týdny.{{Citace monografie [282] => | příjmení = Košťák [283] => | jméno = Vítězslav [284] => | odkaz na autora = [285] => | titul = Albánie [286] => | vydavatel = Institut zahraničního obchodu / ČTK Pressfoto [287] => | místo = Praha [288] => | rok = 1979 [289] => | počet stran = [290] => | isbn = [291] => | kapitola = [292] => | strany = 21 [293] => | jazyk = čeština [294] => }} [295] => [296] => [[Soubor:Italian construction of the new Dopolavoro building in Tirana during the Italian occupation.png|vlevo|náhled|Výstavba nové budovy v Tiraně během fašistické okupace.]] [297] => V roce [[1949]] byla do města zavedena [[Železniční trať Tirana–Drač|železniční trať]] z přístavního města [[Drač]]. [298] => [299] => Po vzniku socialistické Albánie se město rozvíjelo nejprve za pomoci [[Jugoslávie]], později [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a nakonec [[Čína|Čínské lidové republiky]]. Kromě toho byl postaven také první moderní park ([[Park Rinia]]). Bourány byly celé čtvrti; zmizel původní orientální bazar (v 60. letech [[20. století]]{{Citace kvalifikační práce [300] => | příjmení = Dorina [301] => | jméno = Pojani [302] => | instituce = Delft University of Technology [303] => | odkaz na instituci = Delft University of Technology [304] => | titul = Tirana [305] => | url = https://www.researchgate.net/publication/232390128_Tirana [306] => | místo = Tirana [307] => | rok vydání = 2010 [308] => | počet stran = 27 [309] => | strany = 5 [310] => | datum přístupu = 2022-11-23 [311] => | jazyk = angličtina [312] => }}), vybudovány byly objekty ve stylu [[socialistický realismus|socialistického realismu]], ale později i moderní architektury a [[brutalismus|brutalismu]]. Mezi ně patří např. [[Národní historické muzeum (Tirana)|Národní historické muzeum]] na Skanderbegově náměstí, dům kultury{{Citace periodika [313] => | titul = Kde fašismus a komunismus ruku v ruce jdou. Tirana opravdu není hezké město [314] => | periodikum = iDNES [315] => | jazyk = cs [316] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/albanie-tirana-valka-komunismus-fasismus.A181220_090257_kolem-sveta_hig [317] => | datum přístupu = 2022-10-20 [318] => }} (jako dar [[Sovětský svaz|SSSR]]{{Citace monografie [319] => | příjmení = Vickers [320] => | jméno = Miranda [321] => | odkaz na autora = [322] => | titul = The Albanians: A modern history [323] => | vydavatel = I. B. Tauris [324] => | místo = [325] => | rok = 2001 [326] => | počet stran = 652 [327] => | isbn = [328] => | kapitola = [329] => | strany = 186 [330] => | jazyk = angličtina [331] => }}), [[Hotel International (Tirana)|hotel International]] a některé vládní budovy. Moderních výškových staveb vznikalo překvapivě málo ve srovnání s typickou výstavbou [[Východní blok|východního bloku]]. Prefabrikace byla použita (na rozdíl od jiných východoevropských zemí) jen omezeně a domy měly většinou dvě až pět podlaží.{{Citace kvalifikační práce [332] => | příjmení = Dorina [333] => | jméno = Pojani [334] => | instituce = Delft University of Technology [335] => | odkaz na instituci = Delft University of Technology [336] => | titul = Tirana [337] => | url = https://www.researchgate.net/publication/232390128_Tirana [338] => | místo = Tirana [339] => | rok vydání = 2010 [340] => | počet stran = 27 [341] => | strany = 4 [342] => | datum přístupu = 2022-11-23 [343] => | jazyk = angličtina [344] => }} Jejich výstavba byla prováděna mnohdy prostřednictvím dobrovolnických pracovních brigád.{{Citace kvalifikační práce [345] => | příjmení = Manahasa [346] => | jméno = Edmond [347] => | příjmení2 = Özsoy [348] => | jméno2 = Ahsen [349] => | instituce = Epoka University/Istanbul Technical University [350] => | odkaz na instituci = [351] => | titul = Place attachment in a Tirana neighborhood: The influence of the “Rebirth of the City” project [352] => | url = https://jag.journalagent.com/itujfa/pdfs/ITUJFA-31932-THEORY_ARTICLES-MANAHASA.pdf [353] => | místo = [354] => | rok vydání = 2017 [355] => | počet stran = 14 [356] => | strany = 60 [357] => | datum přístupu = 2022-11-23 [358] => | jazyk = angličtina [359] => }} {{Wayback|url=https://jag.journalagent.com/itujfa/pdfs/ITUJFA-31932-THEORY_ARTICLES-MANAHASA.pdf |date=20221104095946 }} [360] => [361] => Město bylo rozsáhle industrializováno, podporován byl zejména strojírenský, obuvnický a textilní{{Citace monografie [362] => | příjmení = Mëhilli [363] => | jméno = Elidor [364] => | odkaz na autora = [365] => | titul = From Stalin to Mao: Albania and the socialist world [366] => | url = [367] => | vydavatel = Cornell University Press [368] => | místo = Londýn [369] => | rok = 2017 [370] => | počet stran = [371] => | isbn = 9781501714153 [372] => | kapitola = [373] => | strany = 14 [374] => | jazyk = angličtina [375] => }} průmysl. S pomocí [[Sovětský svaz|SSSR]] vznikla např. textilka (označovaná dnes jen jako Kombinat{{Citace elektronického periodika [376] => | titul = Ndërtesat e komunizmit në Tiranë “bashkëjetojnë” me metropolin modern [377] => | periodikum = Anadolu Agency [378] => | url = https://www.aa.com.tr/sq/ballkani/nd%C3%ABrtesat-e-komunizmit-n%C3%AB-tiran%C3%AB-bashk%C3%ABjetojn%C3%AB-me-metropolin-modern/2365253 [379] => | jazyk = sq [380] => | datum přístupu = 2020-12-25 [381] => }}), původně nesoucí název po [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovi]], včetně jeho sochy. Strojírenské závody pomohlo realizovat [[Německá demokratická republika|Východní Německo]].{{Citace monografie [382] => | příjmení = Mëhilli [383] => | jméno = Elidor [384] => | odkaz na autora = [385] => | titul = From Stalin to Mao: Albania and the socialist world [386] => | url = [387] => | vydavatel = Cornell University Press [388] => | místo = Londýn [389] => | rok = 2017 [390] => | počet stran = [391] => | isbn = 9781501714153 [392] => | kapitola = [393] => | strany = 150 [394] => | jazyk = angličtina [395] => }} Prostředky na rozvoj průmyslu poskytovalo také [[Československá socialistická republika|Československo]].{{Citace monografie [396] => | příjmení = Mëhilli [397] => | jméno = Elidor [398] => | odkaz na autora = [399] => | titul = From Stalin to Mao: Albania and the socialist world [400] => | url = [401] => | vydavatel = Cornell University Press [402] => | místo = Londýn [403] => | rok = 2017 [404] => | počet stran = [405] => | isbn = 9781501714153 [406] => | kapitola = [407] => | strany = 160 [408] => | jazyk = angličtina [409] => }} [410] => [411] => [[Soubor:Tirana in 1978 2.jpg|vpravo|náhled|Střed města v roce [[1978]].]] [412] => Po inspiraci [[kulturní revoluce|kulturní revolucí]] se komunistická Albánie rozhodla zakázat náboženství a prosazovat ve společnosti přísný [[ateismus]]. To vedlo k likvidaci zbývajících náboženských objektů, především [[mešita|mešit]]. Výstavba se soustředila hlavně okolo hlavních tříd, v řadě míst i v centru Tirany zůstaly ještě doby z osmanské éry uvnitř nových bloků. Ačkoliv se město stalo kompaktnějším, vzdálenosti v něm byly kratší (neboť se obyvatelé přesunuli do bytových domů), chronické problémy byly s vytápěním a přeplněností patrových obytných domů. Albánský stát i přes masovou mobilizaci pro potřeby bytové výstavby nebyl schopen zajistit dostatek bytů{{Citace kvalifikační práce [413] => | příjmení = Manahasa [414] => | jméno = Edmond [415] => | příjmení2 = Özsoy [416] => | jméno2 = Ahsen [417] => | instituce = Epoka University/Istanbul Technical University [418] => | odkaz na instituci = [419] => | titul = Place attachment in a Tirana neighborhood: The influence of the “Rebirth of the City” project [420] => | url = https://jag.journalagent.com/itujfa/pdfs/ITUJFA-31932-THEORY_ARTICLES-MANAHASA.pdf [421] => | místo = [422] => | rok vydání = 2017 [423] => | počet stran = 14 [424] => | strany = 61 [425] => | datum přístupu = 2022-11-23 [426] => | jazyk = angličtina [427] => }} {{Wayback|url=https://jag.journalagent.com/itujfa/pdfs/ITUJFA-31932-THEORY_ARTICLES-MANAHASA.pdf |date=20221104095946 }} ve všech městech a především v již tehdy rostoucí Tiraně. Většina budov vznikala s nízkou architektonickou hodnotou aby bylo co nejsnadnější je postavit. Výjimkou je [[Kadareho dům]]. [428] => [429] => V roce [[1972]] měla Tirana okolo sto padesáti tisíc obyvatel.{{Citace monografie [430] => | příjmení = Vickers [431] => | jméno = Miranda [432] => | odkaz na autora = [433] => | titul = The Albanians: A modern history [434] => | vydavatel = I. B. Tauris [435] => | místo = [436] => | rok = 2001 [437] => | počet stran = 652 [438] => | isbn = [439] => | kapitola = [440] => | strany = 200 [441] => | jazyk = angličtina [442] => }} [443] => [444] => Po smrti [[Enver Hodža|Envera Hodži]] bylo v Tiraně vybudováno jeho [[Mezinárodní kulturní centrum Pjetër Arbnori|mauzoleum]] jako symbol kultu zemřelého vůdce. Mezi místními je známé jen jako ''pyramida''. Po roce [[1991]] bylo opuštěno a dnes slouží jako alternativní kulturní centrum. Mezi další brutalistní stavby v Tiraně z této doby patří např. [[Palác kongresů (Tirana)|kongresový palác]]. Na třídě Barikád ({{vjazyce2|sq|Rruga e barikadave}}) v centru města vyrostlo několik sedmipatrových bloků. [445] => [446] => V roce [[1990]] došlo k v Tiraně a ve [[Skadar]]u k protestům proti politickému vedení země. Vláda na ně reagovala nejprve brutální silou, místní obyvatelé však začali rychle hledat útočiště na zastupitelských úřadech západních zemí. Na podzim téhož roku protestovali v Tiraně i studenti.{{Citace monografie [447] => | příjmení = Bartl [448] => | jméno = Peter [449] => | odkaz na autora = [450] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [451] => | vydavatel = Clio [452] => | místo = Bělehrad [453] => | rok = 2001 [454] => | počet stran = 324 [455] => | isbn = [456] => | kapitola = [457] => | strany = 267 [458] => | jazyk = srbština [459] => }} V polovině [[prosinec 1990|prosince]] [[1990]] souhlasila albánská vláda se vznikem nezávislých politických stran i organizací. Dne [[20. únor]]a [[1991]] byla stržena socha Envera Hodži.{{Citace monografie [460] => | příjmení = Bartl [461] => | jméno = Peter [462] => | odkaz na autora = [463] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [464] => | vydavatel = Clio [465] => | místo = Bělehrad [466] => | rok = 2001 [467] => | počet stran = 324 [468] => | isbn = [469] => | kapitola = [470] => | strany = 269 [471] => | jazyk = srbština [472] => }} Politické změny provázely i demonstrace a turbulentní události. Stovky až tisíce Albánců vzaly ztečí velvyslanectví západních zemí v naději na odchod z vlasti.{{Citace monografie [473] => | příjmení = De Waal [474] => | jméno = Clarissa [475] => | odkaz na autora = [476] => | titul = Albania Today: A Portrait of Post-Communist Turbulence [477] => | vydavatel = I. B. Tauris [478] => | místo = Londýn [479] => | rok = 1988 [480] => | počet stran = [481] => | isbn = 1-85043-859-5 [482] => | kapitola = [483] => | strany = 6 [484] => | jazyk = angličtina [485] => }} [486] => [487] => Po revoluci z roku [[1992]], kdy byl [[socialismus]] v [[Albánie|Albánii]] svržen, se město začalo pozvolna otevírat Západu. Objevila se první auta, náboženská liberalizace umožnil, aby vyrostly nové [[mešita|mešity]] a [[kostel]]y. V roce [[2003]] byla např. dokončena římskokatolická katedrála sv. Pavla. Zničena byla řada původních domů, krachujících továren a průmyslových závodů v okolí města. Objevili se rovněž zahraniční investoři a s nimi [[kancelář]]ské budovy. Město navštívila také [[Matka Tereza]]. V 90. letech však byly běžné ještě rozpadlé ulice a aut se pohyboval po ulicích stále jen malý počet.{{Citace monografie [488] => | příjmení = De Waal [489] => | jméno = Clarissa [490] => | odkaz na autora = [491] => | titul = Albania Today: A Portrait of Post-Communist Turbulence [492] => | vydavatel = I. B. Tauris [493] => | místo = Londýn [494] => | rok = 1988 [495] => | počet stran = [496] => | isbn = 1-85043-859-5 [497] => | kapitola = [498] => | strany = 28 [499] => | jazyk = angličtina [500] => }} V roce [[1995]] dosáhl počet obyvatel města 240 tisíc.{{Citace monografie [501] => | příjmení = Bartl [502] => | jméno = Peter [503] => | odkaz na autora = [504] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [505] => | vydavatel = Clio [506] => | místo = Bělehrad [507] => | rok = 2001 [508] => | počet stran = 324 [509] => | isbn = [510] => | kapitola = [511] => | strany = 294 [512] => | jazyk = srbština [513] => }} Ještě v posledních letech socialistické Albánie byla Tirana vnímána jako město s nejlepšími podmínkami k životu, což vedlo k rychlému procesu sestěhování obyvatel z velké části Albánie (ať už z měst nebo venkova) právě do metropole. Na rychlo vyrůstala celá satelitní předměstí (jako např. [[Kamëz]] severně od města, [[Babruja]] západně od města nebo [[Yzberish]] jihozápadně od Tirany). Do roku [[2008]] se počet obyvatel Tirany téměř zdvojnásobil.{{Citace kvalifikační práce [514] => | příjmení = Dorina [515] => | jméno = Pojani [516] => | instituce = Delft University of Technology [517] => | odkaz na instituci = Delft University of Technology [518] => | titul = Tirana [519] => | url = https://www.researchgate.net/publication/232390128_Tirana [520] => | místo = Tirana [521] => | rok vydání = 2010 [522] => | počet stran = 27 [523] => | strany = 6 [524] => | datum přístupu = 2022-11-23 [525] => | jazyk = angličtina [526] => }} Tato skutečnost spolu s postupným rozpadáním městské infrastruktury vedla k přeplnění místních škol, poničeným parkům a komunikacím. [527] => [528] => [[Soubor:Albanien 1978 16.jpg|vpravo|náhled|Střed města v 70. letech [[20. století]]. Hotel Internacional a Skanderbegova socha na Skanderbegově náměstí jsou dobře patrné.]] [529] => [[Soubor:Tirana shop 1988.jpg|vpravo|náhled|Ulice Tirany v roce [[1988]].]] [530] => [531] => Zoufalý technický stav obytných budov v centru města z 50. let [[20. století]] byl řešen jednak jejich rekonstrukcí, také však i úpravou fasád. Nevzhledné hnědé a šedé bloky nařídil tehdejší starosta města [[Edi Rama]] natřít pestrobarevnými barvami, čímž získal pozornost v západních médiích a popularizoval město. Tirana také trpí rozšířenou nelegální stavbou domů, která omezuje efektivitu územního plánování a předvídatelného rozvoje města. K principům územního plánování panovala dlouhodobá nechuť, neboť u řady obyvatel vyvolávaly vzpomínky na plánované hospodářstí. Během volebního období Ediho Ramy jako starosty byly učiněny první kroky k omezení nelegální výstavby.{{Citace kvalifikační práce [532] => | příjmení = Manahasa [533] => | jméno = Edmond [534] => | příjmení2 = Özsoy [535] => | jméno2 = Ahsen [536] => | instituce = Epoka University/Istanbul Technical University [537] => | odkaz na instituci = [538] => | titul = Place attachment in a Tirana neighborhood: The influence of the “Rebirth of the City” project [539] => | url = https://jag.journalagent.com/itujfa/pdfs/ITUJFA-31932-THEORY_ARTICLES-MANAHASA.pdf [540] => | místo = [541] => | rok vydání = 2017 [542] => | počet stran = 14 [543] => | strany = 58 [544] => | datum přístupu = 2022-11-23 [545] => | jazyk = angličtina [546] => }} {{Wayback|url=https://jag.journalagent.com/itujfa/pdfs/ITUJFA-31932-THEORY_ARTICLES-MANAHASA.pdf |date=20221104095946 }} Nové hotely např. vznikaly a vznikají v podhůří národního parku Dajti. Edi Rama vedl proti nelegální výstavbě rozsáhlou kampaň; nechal rovněž zmodernizovat údolí řeky Lany, které bylo po roce [[1990]] ve velmi špatném stavu. [547] => [548] => Rychlý stavební boom{{Citace monografie [549] => | příjmení = Mëhilli [550] => | jméno = Elidor [551] => | odkaz na autora = [552] => | titul = From Stalin to Mao: Albania and the socialist world [553] => | url = [554] => | vydavatel = Cornell University Press [555] => | místo = Londýn [556] => | rok = 2017 [557] => | počet stran = [558] => | isbn = 9781501714153 [559] => | kapitola = [560] => | strany = 2 [561] => | jazyk = angličtina [562] => }} neumožnil ani tolik příchod zahraničních investorů, jako spíše finanční prostředky, zasílané Albáncům z [[diaspora|diaspory]]. Jejich objem byl na přelomu 20. a 21. století značný. Teprve až se stabilizací situace v zemi v 21. století se začal zvyšovat objem investic ze strany globálních firem. [563] => [564] => Na počátku [[21. století]] prošla Tirana radikální přeměnou a přestavbou. Jednotlivé bulváry v centru města byly upraveny a rozšířeny. Hlavní výzvou se stal rychlý nárůst automobilismu, který si vyžádal nové dopravní stavby, průtahy, kruhové objezdy, dálnice a mimoúrovňová křížení. Modernizováno bylo rovněž [[Letiště Tirana|letiště]]. Střed města se naprosto proměnil; v druhé dekádě [[21. století]] bylo Skanderbegovo náměstí upraveno jako [[pěší zóna]] bez automobilové dopravy. Za rekonstrukci obdrželo město Tirana mezinárodní cenu za nejlépe řešený veřejný prostor. V širším centru začaly vyrůstat výškové budovy, mezi které patří např. [[The Plaza Tirana]] (dokončena v r. [[2015]]), [[4 Ever Green Tower]] nebo [[Rajfi Residence]] a další. Jejich růst je však mnohdy nekontrolovaný a město jej plánuje do roku [[2030]] podřídit přísnějšímu plánování.{{Citace periodika [565] => | titul = A Denser City, But at What Cost? [566] => | periodikum = Bloomberg [567] => | jazyk = en [568] => | url = https://www.bloomberg.com/news/features/2021-11-18/tirana-2030-design-plan-pits-density-against-history [569] => | datum přístupu = 2021-12-16 [570] => }} Radnice se rozhodla zakázat výstavbu nových bloků domu u hlavního (Skanderbegova) náměstí, což nicméně přesunulo developerské tlaky do jiných částí Tirany (např. jihovýchodně do lokality [[Blloku]], kde dříve žili představitelé komunistického režimu).{{Citace kvalifikační práce [571] => | příjmení = Dorina [572] => | jméno = Pojani [573] => | instituce = Delft University of Technology [574] => | odkaz na instituci = Delft University of Technology [575] => | titul = Tirana [576] => | url = https://www.researchgate.net/publication/232390128_Tirana [577] => | místo = Tirana [578] => | rok vydání = 2010 [579] => | počet stran = 27 [580] => | strany = 9 [581] => | datum přístupu = 2022-11-23 [582] => | jazyk = angličtina [583] => }} [584] => [585] => Živelný rozvoj lze vysledovat i do okolí první albánské dálnice, která spojuje Tiranu a nedaleký přístav [[Drač]] a pro který se vžilo označení ''Durana''. Okolí dálnice vyplnila řada skladů, hospodářských budov a dalších objektů, které původně zemědělskou krajinu transformovaly do rozsáhlé servisní zóny pro albánskou metropoli. Souvislá zástavba se směrem na západ, resp. severozápad táhne až po obec [[Vorë]], která byla tímto značně [[suburbanizace|suburbanizována]]. [586] => [587] => Metropole se také rozhodla přebudovat hlavní nádraží, které bylo v neutěšeném stavu. Namísto něho vznikla Nová třída ([[albánština|albánsky]] ''Bulevardi i Ri'') a v její blízkosti by mělo vzniknout jak nové nádraží, tak i nová radnice. Prostor bývalého nádraží potom vyplní okolo ulice opět výškové budovy. Podle některých projektů by mělo být přebudováno i kompletní okolí řeky Tirany (která teče severně od středu města). Nový urbanistický plán města byl v roce [[2016]] svěřen [[Stefano Boeri|Stefanu Boerimu]]. [588] => [589] => Dalším problémem města na začátku [[21. století]] bylo problematické životní prostředí, především hospodaření s odpady a kvalita ovzduší. Špatné ovzduší ovlivnil především velký počet aut a jejich neutěšený technický stav. V roce [[2019]] byl proto zakázán v celé Albánii dovoz aut vyrobených před rokem [[2005]]. [590] => [591] => V závěru roku [[2019]] byla Tirana zasažena zemětřesením. To způsobilo poškození nejméně 300 budov. Místní média informovala, že více než 100 lidí bylo zraněno, někteří utrpěli vážná zranění. Albánské ministerstvo hovořilo o nejhorším zemětřesení v Albánii za celá desetiletí. [592] => [593] => == Obyvatelstvo == [594] => [595] => Dle [[sčítání lidu]] v roce [[2011]] měla albánská metropole celkem 418 495 obyvatel. Předpokládá se, že okolo roku [[2021]] počet obyvatel města přesáhl mety pěti set tisíc. [596] => [597] => Hustota osídlení dosahovala hodnoty 502/km2. Tato hodnota je nižší ve srovnání s velkými městy především díky značné rozlehlosti parku Dajti na východě města, který je součástí území metropole. Tirana je i rozlohou největším městem v Albánii. Širší aglomerace, která zahrnuje i přístavní město [[Drač]] a další města v okolí, čítá až jeden milion obyvatel, zhruba třetinu veškerého obyvatelstva země. [598] => [599] => Obyvatelstvo Tirany je etnicky homogenní, k [[Albánci|albánské]] národnosti se přihlásilo v posledním sčítání lidu (2011) 84,1 % Tiraňanů. [600] => [601] => Počet obyvatel města zaznamenává již od roku [[1990]] dramatický nárůst. V důsledku nepříznivé hospodářské situace Albánie v 90. letech i v následujících dekádách se značně zvyšoval počet přistěhovalců z celé země, kteří ve městě hledali pracovní uplatnění. Celkový obyvatel města roste od roku 1989 průměrným tempem 2,7 % ročně. [602] => [603] => 55,7 % obyvatel města se hlásí k [[islám]]u, 11,8 % ke [[křesťanství]] (5,4 % Římskokatolická církev, 6,4 % pravoslaví). Po roce [[1990]] byla v Tiraně vybudována řada nových mešit a chrámů, včetně ortodoxní (chrám Vzkříšení) i katolické katedrály (sv. Petra). V rámci struktur [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církve]] spadá metropole Albánie pod arcidiecézi Tirana a Drač. [604] => [605] => == Kultura a památky == [606] => [607] => === Pamětihodnosti === [608] => [609] => Uprostřed města se nachází velké [[Skanderbegovo náměstí]] se sochou albánského národního hrdiny a historická [[Edhem Beyova mešita]] ze [[17. století]], která byla jako jedna z mála ušetřena rozsáhlých politických i stavebních změn.{{Citace monografie [610] => | příjmení = Vickers [611] => | jméno = Miranda [612] => | odkaz na autora = [613] => | titul = The Albanians: A modern history [614] => | vydavatel = I. B. Tauris [615] => | místo = [616] => | rok = 2001 [617] => | počet stran = 652 [618] => | isbn = [619] => | kapitola = [620] => | strany = 196 [621] => | jazyk = angličtina [622] => }} [623] => [624] => Nedaleko od mešity se nachází hodinová věž ([[albánština|albánsky]] ''Kulla e Sahatit'', postavená v roce [[1830]]), budovy [[ministerstvo|ministerstev]] z 30. let 20. [[20. století|století]] a vládní budovy z 60. let. [625] => [626] => Dále od náměstí na hlavní třídě, mezi novými budovami ze skla a oceli, se nachází výše uvedené [[mauzoleum]] Envera Hodži. V 80. letech bylo postaveno jako velkolepá budova za 200 milionů USD.{{chybí zdroj}} Dnes svůj účel neplní a budova chátrá; vláda ji měla v úmyslu přeměnit na centrum digitálních technologií{{Citace elektronické monografie [627] => | titul = Socialistické památky v Tiraně {{!}} Tirana {{!}} Průvodce po Albánii [628] => | url = https://www.albanie-cestovani.cz/tirana/socialisticke-pamatky [629] => | datum přístupu = 2021-06-19 [630] => | jazyk = cs [631] => }}. Přestavba byla zahájena roku [[2021]].{{Citace elektronického periodika [632] => | titul = Construction Begins on MVRDV's Renovation Project of the Pyramid, a Brutalist Monument in Tirana, Albania [633] => | periodikum = Archdaily [634] => | url = https://www.archdaily.com/957186/construction-begins-on-mvrdvs-renovation-project-of-the-pyramid-a-brutalist-monument-in-tirana-albania [635] => | jazyk = en [636] => | datum přístupu = 2023-03-23 [637] => }} Další ukázkou architektury této doby je sjezdový [[Palác kongresů (Tirana)|palác]]. [638] => [639] => Na jižním okraji města je pak [[univerzita]] a univerzitní park z roku [[1957]]. [640] => [641] => V centru se mezi univerzitou a Skanderbegovým náměstím nachází ještě bývalá vládní, resp. diplomatická čtvrť ([[albánština|albánsky]] ''Blloku''). Tato část města byla za [[komunismus|komunistického]] režimu obyčejným lidem uzavřena. Dochovala se zde také bývalá vila [[Enver Hodža|Envera Hodži]]. [642] => [643] => Východně od středu města se v jeho blízkosti dochoval starý turecký most ([[albánština|albánsky]] ''Ura e Tabakëve''). [644] => [645] => Jedinou dochovanou antickou památkou města je v roce 1972 objevená Tiranská mozaika ([[Albánština|albánsky]] ''Mozaiku i Tiranës''). Nachází se v západní části města v nově postaveném, ale původně římském domě pravděpodobného pěstitele vína. Dílo vzniklo ve 4. až 5. století n. l. poté, co byla vila přeměněna na baziliku.{{Citace elektronické monografie [646] => | titul = Muzea a galerie v Tiraně {{!}} Tirana {{!}} Průvodce po Albánii [647] => | url = https://www.albanie-cestovani.cz/tirana/muzea [648] => | datum přístupu = 2021-06-19 [649] => | jazyk = cs [650] => }} [651] => [652] => Jednou z nejdůležitějších památek v širším okolí Tirany je pevnost [[Petrela]], která vznikla na počátku byzantského období v blízkosti původní silnice, vedoucí do Elbasanu. Další důležitá pevnost se nachází ve městě [[Preza]]. [653] => [654] => === Kulturní instituce === [655] => [656] => Jednou z dominant náměstí je budova národního historického muzea s nápadným průčelím, které tvoří mozaika v duchu socialistického realismu. V jeho blízkosti je také [[Archeologické muzeum (Tirana)|archeologické]] muzeum na třídě [[Bulevardi Dëshmorët e Kombit|Mučedníků národního osvobození]]. [657] => [658] => V Tiraně také sídlí [[Národní umělecká galerie (Tirana)|Národní umělecká galerie]] ({{vjazyce2|sq|Galeria Kombëtare e Arteve}}) a Národní vědecké muzeum Sabihy Kasimati. Od roku [[2015]] působí v Tiraně rovněž Muzeum bektašijského řádu. V méně nápadné budově, známé též jako ''dům listí,'' je umístěno Muzeum sledování tajnou policií [[Sigurimi]] ({{vjazyce2|sq|Muzeu i Përgjimeve të Sigurimit të Shtetit}}). [659] => [660] =>
[661] => [662] => File:Tirana city hall - Skanderbeg square.jpg|Radnice na Skanderbegově náměstí [663] => File:07Tirana Clock Tower01.jpg|[[Hodinová věž (Tirana)|Hodinová věž]] (''Kulla e Sahatit'') [664] => File:University of Tirana.jpg|[[Tiranská univerzita]]. [665] => File:ALB 20070720 img 1455.jpg|Budova ministerstva financí [666] => File:ALB 20070720 img 1465.jpg|[[Skanderbeg]]ův památník [667] => File:Ethem Bey mosque, Tirana (by Pudelek).jpg|[[Edhem Beyova mešita]] [668] => File:Tirana 16.jpg|[[Skanderbegovo náměstí]] [669] => File:Tirana, Albania – National Museum of History 2019 01.jpg|[[Národní historické muzeum (Tirana)|Národní historické muzeum]]. [670] => File:National Bank of Albania in Tirana, Albania, 20070720 img 1467.jpg|[[Budova Albánské národní banky|Národní banka]]. [671] => File:Tirana-opera-2001.jpg|[[Palác kultury (Tirana)|Dům kultury]]. [672] => [673] =>
[674] => [675] => == Samospráva města == [676] => [[Soubor:Tirana Minibashkitë.svg|vpravo|náhled|Původních deset správního obvodů města.]] [677] => V čele Tirany stojí starosta města spolu s městskou radou. Zastupitelstvo Tirany má 61 členů, kteří jsou voleni na období čtyř let. Vedení města rozhoduje ve věcech rozpočtu města, zahraniční orientace a reprezentace a vztahů mezi městem a albánskou vládou. V zastupitelstvu města je zřízeno 14 výborů. [678] => [679] => Tirana se dělí na 24 městských částí, z nichž každá má svého starostu a radu. Historicky mělo město 11 správních obvodů, které byly po roce [[2015]] územní reformou doplněny o další městské části, kterými jsou [[Baldushk]], [[Bërzhita]], [[Dajt]], [[Farka]], [[Kashar]], [[Krraba]], [[Ndroq]], [[Petrela]], [[Peza]], [[Shëngjergj]], [[Vaqarr]], [[Zall-Bastar]] a [[Zall-Herr]]. [680] => [681] => Současným starostou města je od roku [[Erion Veliaj]] za [[Socialistická strana Albánie|Socialistickou stranu]]. [682] => [683] => == Školství == [684] => Výuka na základních školách v [[albánština|albánském]] jazyce byla zahájena na přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]]. V roce [[1957]] získala Tirana první univerzitu. V roce [[1990]] byla provedena reorganizace vzdělávacího systému, na jejímž základě byla školní docházka prodloužena z 8 na 10 let. V 90. letech však školství strádalo především kvůli ekonomickým problémům a obecně špatné stabilitě albánského státu, různým krizím, skandálům apod. Panoval velký nedostatek učebnic, řada škol nedokázala efektivně fungovat a problém se podařilo vyřešit až díky pomoci, kterou poskytla nedaleká [[Itálie]]. [685] => [686] => Na konci 90. let byla řada tiranských škol rekonstruována. Technický stav budov byl po několika desítkách let Hodžova režimu ve velmi špatném stavu. [687] => [688] => V současné době se ve městě nachází 64 základních škol a 19 škol středních. Kromě jedné původní a státní vysoké školy vznikla celá řada soukromých univerzit a institucí, do nichž dojíždí do Tirany (nebo odchází studovat) velký počet albánských studentů. Tiranská univerzita má okolo 35 tisíc studentů, některé další vysoké školy mají přes deset tisíc posluchačů a soukromé školy několik stovek až tisíců. Některé školy připravují studenty na vysokoškolská studia v nedaleké [[Itálie|Itálii]]. [689] => [690] => == Ekonomika == [691] => [[Soubor:Tirana-Twin Towers.JPG|vpravo|náhled|Výškové budovy v Tiraně.]] [692] => Tirana představuje hospodářské centrum země. Je rychle rostoucím regionem se značnou mírou industrializace. V druhé polovině 20. století bylo centrem rozvoje řady průmyslových podniků, z nichž většina ale nepřežila transformaci v 90. letech. Dnes většina lidí, tedy 68 % práceschopného obyvatelstva, je zaměstnaná v terciární sféře (službách). 26 % lidí pracuje v průmyslu, 5 % v primárním sektoru (zemědělství apod.) V roce [[2006]] činila nezaměstnanost 13 %. [693] => [694] => Město je také finančním centrem země, sídlí zde [[Národní banka Albánie]] a albánská burza. Město je domovem rovněž většiny komerčních bank, které v zemi působí, např. Banka Kombëtare Tregtare, Raiffeisen Bank, Credins Bank, Intesa Sanpaolo Bank a Banka Tirana. [695] => [696] => Díky mezinárodnímu letišti začalo být atraktivní jako hlavní město i jako turistická destinace, ačkoliv není tolik oblíbené, jako některé lokality např. na [[Albánská riviéra|albánské riviéře]]. V roce [[2022]] počet návštěvníků vyrovnal statistiku za rok [[2019]] před pandemií nemoci [[COVID-19]].{{Citace elektronické monografie [697] => | titul = ForwardKeys: Tirana, destinacioni i dytë me rritjen më të madhe të turistëve [698] => | url = https://telegrafi.com/forwardkeys-tirana-destinacioni-dyte-rritjen-te-madhe-te-turisteve/ [699] => | datum přístupu = 2023-03-23 [700] => | jazyk = sq [701] => }} [702] => [703] => == Sdělovací prostředky == [704] => V Tiraně sídlí celostátní veřejnoprávní televize, řada rozhlasových stanic, jsou vydávány početné novinové tituly i časopisy. [[Rádio Tirana]] vysílá z albánské metropole již od roku [[1938]]. Od roku [[1952]] bylo schopné díky vysoce výkonnému vysílači pokrýt značnou část Evropy.{{Citace monografie [705] => | příjmení = Mëhilli [706] => | jméno = Elidor [707] => | odkaz na autora = [708] => | titul = From Stalin to Mao: Albania and the socialist world [709] => | url = [710] => | vydavatel = Cornell University Press [711] => | místo = Londýn [712] => | rok = 2017 [713] => | počet stran = [714] => | isbn = 9781501714153 [715] => | kapitola = [716] => | strany = 80 [717] => | jazyk = angličtina [718] => }} Albánská televize zahájila vysílání v roce [[1960]]. [719] => [720] => V letech [[1945]] až [[1990]] byla místní média plně pod kontrolou tehdejší vlády a jejího politického vedení. Neexistovala [[svoboda]] tisku; místní obyvatelstvo často poslouchalo rozhlasové stanice z [[Itálie]] nebo tehdejší [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]]. Albánská vláda se snažila tento signál neutralizovat pomocí různých [[rušička|rušiček]]. [721] => [722] => Po roce [[1990]] došlo k rychlé liberalizaci a vzniku nezávislých médií. Začaly vysílat soukromé televizní a rozhlasové stanice, vycházely první nezávislé noviny. V současné době jsou jednotlivé mediální kanály i politicky orientovány; televizní kanál Top Channel je označován jako [[levice|levicový]], televizní stanice Klan zase jako pravicová a konzervativní. [723] => [724] => == Doprava == [725] => [726] => === Železniční doprava === [727] => [[Soubor:Vivid Tirana (207111937).jpeg|vpravo|náhled|Rušná křižovatka v Tiraně.]] [728] => Tirana je jedním z prvních měst, kam byla v Albánii zavedena železnice. V současné době však [[Železniční trať Tirana–Drač|trať]] však není často využívána pro osobní dopravu. Hlavní nádraží v Tiraně je dlouhodobě přestavováno a je mimo provoz, trať byla zkrácena. Nová stanice, resp. v podobě multimodálního dopravního uzlu, by měla vyrůst v prostoru Mezez-Füshe, [729] => [730] => Albánské železnice (Hekurudha Shqiptare) nicméně provozovaly několik desetiletí přímé železniční spojení z Tirany do Drače, Skadaru, [[Elbasan]]u a [[Vlorë|Vlory]] na pobřeží [[Jónské moře|Jónského moře]]. [731] => [732] => === Silniční doprava === [733] => [734] => Silniční síť města je radiální; hlavní tahy vycházejí z hlavního (Skanderbegova) náměstí do okolních měst. Doplňují je tři městské okruhy, některé z nich nicméně nebyly ještě dokončeny nebo jsou budovány. Radiální silnice se s okruhy kříží v hustě osídlených částech města, kde se nacházejí velké křižovatky (úrovňové nebo mimoúrovňové) nebo kruhové objezdy. [735] => [736] => Do Tirany směřuje několik hlavních silničních tahů v Albánii a také řada dálnic, které byly vybudovány po roce [[1990]] Město tak má dálniční spojení s přístavním městem [[Drač]]í s [[Elbasan]]em (dálnice [[Dálnice A3 (Albánie)|A3]]) a plánováno je rovněž prodloužení dálnice [[Dálnice A1 (Albánie)|A1]] směrem na sever do [[Skadar]]u. Jihozápadní obchvat města, který umožňuje plynulé spojení ze silnice SH2 od Drače na dálnici A3 směrem k Elbasanu mimo centrum města, byl dokončen v [[září 2017|září]] [[2017]]. Další části obchvatu byly realizovány na jihovýchodě města a do roku [[2030]] byl plánován i vznik severního a východního obchvatu Tirany.Sustainable Urban Mobility Plan for the City of TIRANA, str. 22 Nové silniční stavby se snažily snížit velkou zátěž na dlouhodobě podinvestovanou silniční síť. Tirana je městem, kde jsou velmi časté dopravní zácpy.{{Citace kvalifikační práce [737] => | příjmení = Dorina [738] => | jméno = Pojani [739] => | instituce = Delft University of Technology [740] => | odkaz na instituci = Delft University of Technology [741] => | titul = Tirana [742] => | url = https://www.researchgate.net/publication/232390128_Tirana [743] => | místo = Tirana [744] => | rok vydání = 2010 [745] => | počet stran = 27 [746] => | strany = 12 [747] => | datum přístupu = 2022-11-23 [748] => | jazyk = angličtina [749] => }} [750] => [751] => === Letecká doprava === [752] => [753] => Tirana má vlastní [[Letiště Tirana|mezinárodní letiště]], které se nachází severozápadně od jeho středu, v lokalitě mezi Tiranou a přístavním městem Drač. Po velmi dlouhou dobu to bylo jediné mezinárodní letiště v Albánii. Zajišťuje pravidelná spojení do různých měst v [[Itálie|Itálii]], [[Německo|Německu]], [[Rakousko|Rakousku]], [[Slovinsko|Slovinsku]], [[Srbsko|Srbsku]], [[Řecko|Řecku]] a [[Turecko|Turecku]]. V roce [[2012]] využilo letiště téměř 1,7 milionu cestujících. [754] => [755] => === Městská doprava === [756] => Městskou dopravu zajišťují pouze [[autobus]]y, převážně starší použité modely pořízené z jiných měst [[Evropa|Evropy]]. Denně je v Tiraně vypravováno okolo 250 až 260 autobusů. Pro potřebu autobusové dopravy město vyhradilo řadu pruhů na hlavních třídách. Pravidelná síť autobusové dopravy se rozpadla po roce [[1992]] a na nějakou dobu ji nahradily minibusy provozované různými soukromými subjekty. Provoz minibusů v centru města byl zakázán roku [[2004]].{{Citace kvalifikační práce [757] => | příjmení = Dorina [758] => | jméno = Pojani [759] => | instituce = Delft University of Technology [760] => | odkaz na instituci = Delft University of Technology [761] => | titul = Tirana [762] => | url = https://www.researchgate.net/publication/232390128_Tirana [763] => | místo = Tirana [764] => | rok vydání = 2010 [765] => | počet stran = 27 [766] => | strany = 13 [767] => | datum přístupu = 2022-11-23 [768] => | jazyk = angličtina [769] => }} [770] => [771] => V roce [[2012]] si město Tirana nechalo vypracovat studii na výstavbu dvou nových tramvajových tratí, které by měly celkovou délku 16,7 km. Zajistily by dopravu i do vzdálenějších částí, kde je frekvence autobusových spojů nižší. Obě linky by se měly křížit na Skanderbegově náměstí. Plán pro udržitelnou mobilitu města Tirany z roku [[2011]] počítal při dostatečném množství investic s myšlenkou výstavby městské dráhy z centra Tirany k letišti.Sustainable Urban Mobility Plan for the City of TIRANA, str. 20 {{en}} [772] => [773] => Na vrchol hory [[Dajti]] vede [[Lanová dráha na Dajti|lanová dráha]]. Byla dokončena v roce [[2005]]. Lanovka postavená rakouskou společností nabízí rychlou a pohodlnou alternativu k úzké a klikaté horské cestě. Oblíbená destinace pro Tiraňany nabízí široký výhled na město a okolí. [774] => [775] => V roce [[2018]] byla ve městě zprovozněna [[bikesharing]]ová služba [[Mobike]], některé další (např. Ecovolis) jsou v provozu již od roku [[2011]]. Město zřídilo na některých ulicích pruhy pro cyklistický provoz a buduje různé cyklostezky. [776] => [777] =>
[778] => [779] => File:Public Bus Transportion Tirana 2016.jpg|Městský autobus v Tiraně. [780] => File:Rinas-Airport-New-Terminal.jpg|Terminál mezinárodního letiště v [[Rinas]]u u Tirany. [781] => File:Tirana Bikes.jpg|Bikesharing v Tiraně. [782] => File:Tirana Rail Station 4.JPG|Nástupiště na místním nádraží. [783] => File:Buses in Tirana.jpg|Městské autobusy v Tiraně. [784] => File:Mali i Dajtit (3).jpg|Lanová dráha na vrchol Dajti na východním okraji města [785] => File:Albanien1 417.jpg|Původní železniční nádraží v Tiraně. [786] => File:Tirana city bus.JPG|Městský autobus v Tiraně v roce 2009. [787] => [788] =>
[789] => [790] => == Životní prostředí == [791] => [792] => === Znečištění === [793] => [[Soubor:Tir-ul.jpg|náhled|Nová úprava Tiranských ulic]] [794] => Město se potýká s problémy spojenými s přelidněností, jako je například špatné nakládání s odpady, nedostatek [[elektřina|elektřiny]]{{chybí zdroj}}, ale i mimořádně vysoká úroveň znečištění ovzduší, zejména kvůli statisícům{{chybí zdroj}} aut, pohybujících se po Tiraně.Sustainable Urban Mobility Plan for the City of TIRANA, str. 3 Tento problém ještě zhoršuje špatná infrastruktura, v posledních deseti letech však nastala její radikální modernizace. Znečištění z aut je velké hlavně kvůli [[Naftový motor|naftovým motorům]], které jsou zde rozšířené (63 % vozového parku), ale také kvůli vysokému obsahu [[Olovo|olova]] a [[Síra|síry]] v pohonných hmotách používaných v [[Albánie|Albánii]]. Tirana prožívá velkou výstavbu budov, a proto vzniká znečištění i z výstavby. Některé ulice na předměstí ještě nejsou, kvůli rychlé výstavbě, ani pojmenoványhttp://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4062429.stm. Ve snaze řešit všechny tyto problémy usiluje vedení města o výsadbu stromů v ulicích, modernizaci infrastruktury a zřizování městských parků. [795] => [796] => Znečištění z průmyslu, typické do roku [[1992]], se snížilo s likvidací starých podniků během ekonomické transformace. [797] => [798] => === Hluk === [799] => [800] => Míra hluku se na tiranských ulicích od roku 2007 snížila, ale i tak zůstává nadále vysoká. Například na ulici ''Rruga e Elbasanit'' dosahovala průměrná hodnota hluku 74,3 dB (za den), přičemž průměrná hodnota v [[Evropská unie|EU]] činila 55 dB (za den).{{Zdroj?}} [801] => [802] => == Sport == [803] => [[Soubor:Tirana, stadio qemal stafa.JPG|vpravo|náhled|Původní národní stadion v Tiraně.]] [804] => V Tiraně se působí řada profesionálních i amatérských sportovních klubů. Existuje zde řada sportovišť, z nichž největší a nejznámější je [[fotbal]]ový stadion Qemala Stafy v blízkosti budovy Tiranské univerzity, na jihu města. [805] => [806] => V Tiraně se uskutečnila řada mezinárodních sportovních akcí, např. [[FIBA EuroBasket 2006]], evropský šampionát ve [[vzpírání]] v roce [[2013]] a další. Pravidelně se zde každý rok koná tzv. [[Tiranský maraton]].{{Citace elektronické monografie [807] => | titul = Mbahet Maratona e Tiranës 2022 [808] => | url = https://www.aa.com.tr/sq/sport/mbahet-maratona-e-tiran%C3%ABs-2022/2718937 [809] => | datum přístupu = 2023-03-23 [810] => | jazyk = sq [811] => }} [812] => [813] => Hlavní dva fotbalové stadiony jsou Stadion Qemala Stafy a Stadion Selman Stërmasi. První z nich byl přebudován v roce [[2016]] jako nový národní stadion a zprovozněn v roce [[2019]]. Právě fotbal je nejpopulárnějším sportem v Tiraně a v celé Albánii. Mezi místní týmy patří např. [[KF Tirana]] (založen v roce [[1920]]), [[Partizani Tirana]] a [[Dinamo Tirana]] (založen roku [[1950]]). K dalším populárním sportům patří [[basketbal]]. [814] => [815] => == Zdravotnictví == [816] => [817] => V Tiraně se nachází značný počet soukromých i veřejných nemocnic. Největší z nich je Univerzitní nemocnice Matky Terezy. Mezi další patří např. Univerzitní nemocnice Shefqeta Ndroqiho nebo nemocnice Koço Gliozheniho. Stojí zde také nemocnice vojenská. [818] => [819] => == Známé osobnosti == [820] => Z Tirany pocházejí, resp. pocházely tyto známé osobnosti: [821] => [822] => * [[Beqir Balluku]] – albánský komunistický politik [823] => * [[Erjon Bogdani]] – fotbalista [824] => * [[Albert Brojka]] – bývalý starosta Tirany [825] => * [[Pirro Çako]] – zpěvák a skladatel [826] => * [[Fabiola Laco Egro]] – sociální aktivistka [827] => * [[Besiana Kadare]] – velvyslanec Albánie při [[Organizace spojených národů|OSN]] [828] => * [[Kledi Kadiu]] – zpěvačka a herečka žijící v [[Itálie|Itálii]] [829] => * [[Sali Kelmendi]] – bývalý starosta Tirany [830] => * [[Vedat Kokona]] – albánský překladatel [831] => * [[Saimir Kumbaro]] – filmový režisér [832] => * [[Elsa Lila]] – zpěvačka [833] => * [[Masiela Lusha]] – herečka a spisovatelka [834] => * [[Pandeli Majko]] – bývalý premiér Albánie (celkem dvakrát) [835] => * [[Rexhep Meidani]] – bývalý prezident Albánie [836] => * [[Aleksandër Meksi]] – bývalý předseda albánské vlády [837] => * [[Inva Mula]] – operní zpěvačka [838] => * [[Blendi Nallbani]] – fotbalista [839] => * [[Fatos Nano]] – bývalý albánský premiér [840] => * [[Agim Nesho]] – bývalý velvyslanec [841] => * [[Essad Pasha Toptani|Essad Pasha]] – osmanský správce, vlastník rozsáhlých území okolo Tirany{{Citace monografie [842] => | příjmení = Vickers [843] => | jméno = Miranda [844] => | odkaz na autora = [845] => | titul = The Albanians: A modern history [846] => | vydavatel = I. B. Tauris [847] => | místo = [848] => | rok = 2001 [849] => | počet stran = 652 [850] => | isbn = [851] => | kapitola = [852] => | strany = 71 [853] => | jazyk = angličtina [854] => }} [855] => * [[Aleksandër Peçi]] – skladatel [856] => * [[Edi Rama]] – albánský politik, bývalý starosta Tirany [857] => * [[Skënder Sallaku]] – herec [858] => * [[Klodiana Shala]] – sportovkyně [859] => * [[Bamir Topi]] – bývalý albánský prezident [860] => * [[Abdi bej Toptani]] – signatář deklarace nezávislosti Albánie [861] => * [[Murat bej Toptani]] – signatář deklarace nezávislosti Albánie [862] => * [[Gjergj Xhuvani]] – filmový režisér [863] => [864] => == Ocenění == [865] => [866] => Město uděluje ''klíč od města'' ({{vjazyce2|sq|Çelësi i Qytetit}}), které získali: [[Alifete Jahjaga]], [[Bebe Rexha]], [[Dritan Abazović]], [[Dua Lipa]], [[Eleni Foureira]], [[Emeli Sandé]], [[Ermal Meta]], [[Giorgio Toschi]], [[Giusy Ferreri]], [[Fatboy Slim]], [[István Tarlós]], [[Kolinda Grabar-Kitarović]], [[Nexhmije Pagarusha]].{{Citace elektronické monografie [867] => | titul = “Çelësi i Qytetit” për këngëtaren Nexhmije Pagarusha [868] => | url = https://abcnews.al/celesi-i-qytetit-per-kengetaren-nexhmije-pagarusha/ [869] => | datum přístupu = 2023-03-23 [870] => | jazyk = sq [871] => }} , [[Noel Malcolm]], [[Riccardo Cocciante]], [[Rita Ora]], [[Robin Krasniqi]] a [[Stevo Penderevski]]. [872] => [873] => == Partnerská města == [874] => {{Sloupce|3|2= [875] => * {{flagicon|Turecko}} [[Ankara]], [[Turecko]] [876] => * {{flagicon|Řecko}} [[Athény|Atény]], [[Řecko]] [877] => * {{flagicon|Španělsko}} [[Barcelona]], [[Španělsko]] [878] => * {{flagicon|Belgie}} [[Brusel]], [[Belgie]] [879] => * {{flagicon|Rumunsko}} [[Bukurešť]], [[Rumunsko]] [880] => * {{flagicon|Kanada}} [[Cobourg]], [[Kanada]] [881] => * {{flagicon|Katar}} [[Doha]], [[Katar]] [882] => * {{flagicon|Itálie}} [[Florencie]], [[Itálie]] [883] => * {{flagicon|USA}} [[Grand Rapids]], [[Spojené státy americké|USA]] [884] => * {{flagicon|Itálie}} [[Janov (Itálie)|Janov]], [[Itálie]]{{Citace elektronické monografie | titul = International Relations, Tirana | url = http://www.tirana.gov.al/common/images/International%20Relations.pdf | url archivu = https://web.archive.org/web/20111010042121/http://www.tirana.gov.al/common/images/International%20Relations.pdf | vydavatel = Tirana.gov.al | datum_vydání = 2011-10-10}} [885] => * {{flagicon|Ukrajina}} [[Kyjev]], [[Ukrajina]] [886] => * {{flagicon|Španělsko}} [[Madrid]], [[Španělsko]] [887] => * {{flagicon|Francie}} [[Marseille]], [[Francie]] [888] => * {{flagicon|Rusko}} [[Moskva]], [[Rusko]] [889] => * {{flagicon|Francie}} [[Paříž]], [[Francie]] [890] => * {{flagicon|Čína}} [[Peking]], [[Čína]] [891] => * {{flagicon|Česko}} [[Praha]], [[Česko]] [892] => * {{flagicon|Itálie}} [[Řím]], [[Itálie]] [893] => * {{flagicon|Řecko}} [[Soluň]], [[Řecko]] [894] => * {{flagicon|Jižní Korea}} [[Soul]], [[Jižní Korea]] [895] => * {{flagicon|Itálie}} [[Turín]], [[Itálie]] [896] => * {{flagicon|Litva}} [[Vilnius]], [[Litva]] [897] => * {{flagicon|Severní Makedonie}} [[Skopje]], [[Severní Makedonie]]{{Citace elektronické monografie | titul = Skopje and Tirana sign Twin cities memorandum | url = http://macedoniaonline.eu/content/view/30273/45/ | vydavatel = MINA Breaking News | datum_vydání = 2016-09-30 | datum přístupu = 2019-07-04 | url archivu = https://web.archive.org/web/20190704123857/http://macedoniaonline.eu/content/view/30273/45/ | datum archivace = 2019-07-04 | nedostupné = ano }} [898] => * {{flagicon|Bulharsko}} [[Sofie]], [[Bulharsko]] [899] => * {{flagicon|Švédsko}} [[Stockholm]], [[Švédsko]] [900] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Záhřeb]], [[Chorvatsko]] [901] => * {{flagicon|Španělsko}} [[Zaragoza]], [[Španělsko]] [902] => }} [903] => [904] => == Odkazy == [905] => [906] => === Reference === [907] => {{Překlad|en|Tirana|937084956|de|Tirana|196328472|sq|Tirana|2069088}} [908] => [909] => === Externí odkazy === [910] => * {{Wikislovník|heslo=Tirana}} [911] => * {{Commonscat|Tirana}} [912] => * {{sq}} {{en}} [http://www.tirana.gov.al/ Oficiální stránky města] {{Wayback|url=http://www.tirana.gov.al/ |date=20100708034503 }} [913] => [914] => {{Kraj Tirana}} [915] => {{Města v Albánii}} [916] => {{Albánie}} [917] => {{Hlavní města Evropy}} [918] => {{Autoritní data}} [919] => {{Portály|Albánie|Geografie}} [920] => [921] => [[Kategorie:Tirana| ]] [922] => [[Kategorie:Tirana (kraj)]] [923] => [[Kategorie:Města v Albánii]] [924] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [925] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [] => )
good wiki

Tirana

Tirana (albánsky Tiranë, v gegském dialektu Tirona/Tiron) je hlavní a největší město Albánie. Podle oficiálních údajů rychle roste a žije zde 557 422 obyvatel (2015).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Itálie','albánština','1990','Drač','20. století','Albánie','Dajti','2019','1920','2015','Španělsko','Řecko'

1920

1990

2015

2019

Článek na české Wikipedii s názvem "2019" se zabývá událostmi a důležitými událostmi, které se odehrály v roce 2019.

Albánie

Albánština

Albánština je jazyk, kterým mluví Albánci.

Dajti

Drač

Itálie

Řecko

Španělsko