Array ( [0] => 15517230 [id] => 15517230 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ulcinj [uri] => Ulcinj [3] => Xhamia e Pashës, Ulqin.jpg [img] => Xhamia e Pashës, Ulqin.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa}} [1] => '''Ulcinj''' ([[albánština|albánsky]] '''Ulqin''', [[italština|italsky]] '''Dulcigno''') je město na jihu [[Černá Hora|Černé Hory]], blízko [[Skadarské jezero|Skadarského jezera]] a hranic s [[Albánie|Albánií]]. Oblíbené turistické letovisko se nachází na břehu [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Žije zde 10 707 obyvatel, v celé opštině Ulcinj pak {{Počet obyvatel}} obyvatel. Ve městě žije početná [[Albánci|albánská]] komunita (cca 60 % obyvatel). [2] => [3] => == Jméno == [4] => Historik [[Plinius starší]] zaznamenal ve svém spise [[Naturalis historia|Naturalis historia (Přírodopis]]) v 1. století existenci města pod jménem ''Olcinium''. Původní jméno znělo v [[latina|latině]] ''Colchinium'' a odkazuje na zakladatele z [[Kolchida|Kolchidy]] (v dnešní [[Gruzie|Gruzii]]): ''Olchinium quod antea Colchinium dictum est a Colchis conditum''. [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaios]] jej označil [[starořečtina|řeckým]] jménem ''Oulkinion'' (''Ουλκίνιον''). Jméno však může také pocházet z [[albánština|albánského]] slova ujk/ulk – z původního (w)ulk, označujícího [[vlk]]a a pocházejícího z praindoevropského *wĺ̥kʷos, srovnatelného i se [[Slovanské jazyky|slovanskými jazyky]]. Současná podoba jména města vznikla ve [[vulgární latina|vulgární latině]]; do [[italština|italštiny]] bylo přejato jako ''Dulcigno'', do [[srbština|srbštiny]]/[[černohorština|černohorštiny]] jako ''Ulcinj'', do [[albánština|albánštiny]] jako ''Ulqin'' a do [[turečtina|turečtiny]] jako ''Ülgün''. Srbská/černohorská podoba Ulcinj má i dvě starší varianty ''Lьcinь'' a ''Ocinj'', které se však v současné době již nepoužívají. [5] => [6] => == Poloha == [7] => Ulcinj se nachází v jižní části Černé Hory a je jejím nejjižnějším městem. Je vzdáleno 21 km jihovýchodně od [[Bar (Černá Hora)|Baru]], 30 km jihozápadně od [[Skadar]]u, 60 km jižně od [[Podgorica|Podgorice]] a 40 km severozápadně od města [[Lezhë]] v [[Albánie|Albánii]]. [8] => [9] => Krajina severozápadně a na severně od města je hornatá a kopcovitá (např. [[Bijela Gora (Ulcinj)|Bijela Gora]]); k jihovýchodu a východu se rozkládají úrodná pole, na nichž se pěstují různé druhy ovoce a zeleniny. Díky těmto přírodním poměrům se městská zástavba táhne od pobřeží do vnitrozemí a dále jihovýchodním směrem k Zogajskému jezeru, kde se nacházejí solany. [10] => [11] => V severovýchodním okolí Ulcinje leží [[Šaské jezero]], které [[ornitologie|ornitologové]] nazývají „skadarským jezerem v malém“; je bohaté na vodní ptactvo. [12] => [13] => Východně od města protéká řeka [[Buna|Bojana]], která zde tvoří hranici s Albánií; jihovýchodně od města byl koncem 19. století vybudován umělý kanál [[Porto Milena|Partamilena]]. [14] => [15] => == Klimatické poměry == [16] => Ulcinj se vyznačuje jadranskou variantou [[Středozemní moře|středomořského]] podnebí a subtropické vegetace. Ve srovnání s jinými oblíbenými letovisky na březích Jaderského moře má ideální klimatické podmínky. Průměrná teplota během roku je 16 °C. Nejchladnějším měsícem je leden s průměrem 8,6 °C a nejteplejší červenec s průměrem 26 °C. Průměrná denní teplota měřená ve 13:00 dosahuje 18,5 °C Průměrná teplota vzduchu podle ročních období činí 9,6 °C v zimě, 14,5 °C na jaře, 24,4 °C v létě a 17,5 °C na podzim. Absolutní maximální teplota je v červenci 38,5 °C, zatímco absolutní minimální teplota je -8,4 °C v lednu. Ulcinj se svým okolím patří k nejteplejším oblastem na území [[Černá Hora|Černé Hory]] a do roku 1991 tomu to platilo pro celou [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávii]]. [17] => [18] => Teplota vzduchu v Ulcinji je vhodná pro opalování a koupání v moři. Letní sezóna zde trvá od května do října. Ulcinj je jedním z nejslunnějších míst na pobřeží Jaderského moře. Průměrně má 218 slunečných dnů v roce, což znamená v průměru 2 706 hodin ročně, tj. 7,4 hodin denně. Během léta má Ulcinj okolo 11,5 hodiny slunečního svitu denně. [19] => [20] => Nejcharakterističtějšími větry jsou [[bura]], [[jugo]] a [[maestral]]. Bura vane koncem podzimu a v zimě od severovýchodu a představuje chladný vítr. Jugo se objevuje na jaře, na podzim a v zimě a přináší déšť, zatímco na moři způsobuje značné vlny. Maestral vane od západu a jihozápadu. Úhrn srážek činí v průměru 1 344 mm. V Ulcinji sněží v zimě velmi zřídka. [21] => [22] => == Historie == [23] => [[Soubor:MN, Ulcinj 016.jpg|náhled|Ulcinj – staré město]] [24] => První zmínky o osídlení místa současného starého města pocházejí ze 7. století př. n. l. Historici odhadují, že bylo založeno před 2500 lety; je tedy jedním z nejstarších v [[Černá Hora|Černé Hoře]]. Již v té době bylo opevněno.{{Citace monografie [25] => | příjmení = Šístek [26] => | jméno = František [27] => | odkaz na autora = [28] => | titul = Dějiny Černé Hory [29] => | vydavatel = Lidové noviny [30] => | místo = Praha [31] => | rok = 2017 [32] => | počet stran = 614 [33] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [34] => | kapitola = [35] => | strany = 26 [36] => | jazyk = čeština [37] => }} Založili je údajně [[Kolchida|kolchidští]] kolonisté, což naznačuje latinské jméno ''Colchidium''. Ve městě se poté vystřídali [[Řekové]] a [[Římané]]; ti druzí je obsadili roku 163 př. n. l. Město mělo statut ''oppidum civium Romanorum'' a později bylo i samostatným ''municipiem''. Za římské vlády bylo přestavěno a obyvatelstvo se postupně romanizovalo.{{Citace monografie [38] => | příjmení = Šístek [39] => | jméno = František [40] => | odkaz na autora = [41] => | titul = Dějiny Černé Hory [42] => | vydavatel = Lidové noviny [43] => | místo = Praha [44] => | rok = 2017 [45] => | počet stran = 614 [46] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [47] => | kapitola = [48] => | strany = 27 [49] => | jazyk = čeština [50] => }} Pro potřeby přesunů římských armád byla vybudována silnice z dnešního [[Skadar]]u směrem k ústí řeky [[Neretva|Neretvy]] do moře. Procházela právě přes Ulcinj.{{Citace monografie [51] => | příjmení = Šístek [52] => | jméno = František [53] => | odkaz na autora = [54] => | titul = Dějiny Černé Hory [55] => | vydavatel = Lidové noviny [56] => | místo = Praha [57] => | rok = 2017 [58] => | počet stran = 614 [59] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [60] => | kapitola = [61] => | strany = 28 [62] => | jazyk = čeština [63] => }} [64] => [65] => V antické době bylo město známé jako hnízdo pirátů, jímž se stalo i v dobách středověku. Po rozdělení Římské říše se Ulcinj ocitla na území [[Východořímská říše|její východní poloviny]]. V pozdním starověku byla sídlem [[biskupství]]; místní diecéze existovaly s přestávkami až do [[Expanze Osmanské říše na Balkán|začátku turecké nadvlády]] v 16. století. Do současné doby jsou dochované byzantské zdi na starém městě, které nahradily původní, ještě předřímská opevnění. [66] => [67] => V roce [[444]] bylo město zničeno [[zemětřesení]]m, brzy však bylo obnoveno. Po zániku západořímské říše byla oblast v letech 493–536 pod nadvládou říše Ostrogótů,{{Citace monografie [68] => | příjmení = Honzák [69] => | jméno = František [70] => | příjmení2 = Pečenka [71] => | jméno2 = Marek [72] => | příjmení3 = Vlčková [73] => | jméno3 = Jitka [74] => | titul = Evropa v proměnách staletí [75] => | vydání = 1 [76] => | vydavatel = Libri [77] => | místo = Praha [78] => | rok vydání = 1995 [79] => | počet stran = 589 [80] => | strany = 112 [81] => | isbn = 80-85983-00-1 [82] => }} poté město patřilo [[Byzantská říše|Byzantské říši]], kde spadalo pod [[thema]] se sídlem v [[Drač]]i. Na počátku 11. století se jej neúspěšně pokusili dobýt Bulhaři. Srbové Ulcinj obsadili roku 1183 za vlády [[Štěpán Nemanja|Štěpána Nemanji]]. Jistou dobu patřilo také černohorskému [[knížectví Zeta]]. Pro místní vládce byla Ulcinj oblíbeným výletním místem. Odtud vládl např. [[Đorđe Nemanjić]],{{Citace monografie [83] => | příjmení = Šístek [84] => | jméno = František [85] => | odkaz na autora = [86] => | titul = Dějiny Černé Hory [87] => | vydavatel = Lidové noviny [88] => | místo = Praha [89] => | rok = 2017 [90] => | počet stran = 614 [91] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [92] => | kapitola = [93] => | strany = 52 [94] => | jazyk = čeština [95] => }} nebo [[Jelena Nemanjić]].{{Citace monografie [96] => | příjmení = Šístek [97] => | jméno = František [98] => | odkaz na autora = [99] => | titul = Dějiny Černé Hory [100] => | vydavatel = Lidové noviny [101] => | místo = Praha [102] => | rok = 2017 [103] => | počet stran = 614 [104] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [105] => | kapitola = [106] => | strany = 59 [107] => | jazyk = čeština [108] => }} Když srbský kníže [[Stefan Lazarević]] dědictvím po mocném rodu [[Balšićové|Balšićů]] získal Zetu (1421) a následně byl poražen Benátčany u [[Skadar]]u, musel jim postoupit několik měst včetně Ulcinje.{{Citace monografie [109] => | příjmení = Šesták [110] => | jméno = Miroslav [111] => | příjmení2 = Tejchman [112] => | jméno2 = Miroslav et al. [113] => | titul = Dějiny jihoslovanských zemí [114] => | vydání = [115] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [116] => | místo = Praha [117] => | rok vydání = 1998 [118] => | počet stran = 756 [119] => | strany = 74 [120] => | isbn = 80-7106-266-9 [121] => }}{{Citace monografie [122] => | příjmení = Šístek [123] => | jméno = František [124] => | odkaz na autora = [125] => | titul = Dějiny Černé Hory [126] => | vydavatel = Lidové noviny [127] => | místo = Praha [128] => | rok = 2017 [129] => | počet stran = 614 [130] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [131] => | kapitola = [132] => | strany = 76 [133] => | jazyk = čeština [134] => }} [135] => [136] => Ve 13. století vznikl v blízkosti města františkánský klášter. Byl zbudován zhruba v době, kdy se františkáni rozšířili se svými kláštery na území dnešní Černé Hory poté, co řád benediktinů ztratil svůj dosavadní vliv a význam.{{Citace monografie [137] => | příjmení = Šístek [138] => | jméno = František [139] => | odkaz na autora = [140] => | titul = Dějiny Černé Hory [141] => | vydavatel = Lidové noviny [142] => | místo = Praha [143] => | rok = 2017 [144] => | počet stran = 614 [145] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [146] => | kapitola = [147] => | strany = 55 [148] => | jazyk = čeština [149] => }} [150] => [151] => [[File:Dulcigno - Peeters Jacob - 1690.jpg|left|thumb|Město na obrazu z roku 1690]] [152] => Po porážce [[Benátská republika|benátské republiky]] u [[Bitva u Lepanta|Lepanta]] roku 1571 obsadili město [[piráti]] původem z dnešního [[Alžírsko|Alžírska]] (v počtu cca 400); formálně náleželo k [[Osmanská říše|Osmanské říši]]. V 70. letech 16. století žil v Ulcinji v době svého zajetí také španělský spisovatel [[Miguel de Cervantes y Saavedra|Miguel de Cervantes]].{{Citace monografie [153] => | příjmení = Šístek [154] => | jméno = František [155] => | odkaz na autora = [156] => | titul = Dějiny Černé Hory [157] => | vydavatel = Lidové noviny [158] => | místo = Praha [159] => | rok = 2017 [160] => | počet stran = 614 [161] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [162] => | kapitola = [163] => | strany = 124 [164] => | jazyk = čeština [165] => }} [166] => [167] => [[Osmanská říše]] od pirátů očekávala, že svou přítomností ve městě zamezí rozpínavost [[Benátská republika|benátské republiky]]. Jejich přítomnost však znamenala úpadek námořní tradice i významu města. Piráti přepadali především benátské lodě, loupili ale i jiná plavidla v okolí.{{Citace monografie [168] => | příjmení = Šístek [169] => | jméno = František [170] => | odkaz na autora = [171] => | titul = Dějiny Černé Hory [172] => | vydavatel = Lidové noviny [173] => | místo = Praha [174] => | rok = 2017 [175] => | počet stran = 614 [176] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [177] => | kapitola = [178] => | strany = 146 [179] => | jazyk = čeština [180] => }} K dispozici měli okolo 250–300 malých lodí, tzv. [[fusta|fuset]]. Do těchto aktivit bylo zapojeno okolo 4 000 lidí.{{Citace monografie [181] => | příjmení = Bartl [182] => | jméno = Peter [183] => | odkaz na autora = [184] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [185] => | vydavatel = Clio [186] => | místo = Bělehrad [187] => | rok = 2001 [188] => | počet stran = 324 [189] => | isbn = [190] => | kapitola = [191] => | strany = 83 [192] => | jazyk = srbština [193] => }} [194] => [195] => S piráty se nakonec turečtí správci vypořádali: [[skadar]]ský vezír [[Mehmet Bushatlliu]] ve snaze zastavit nekontrolovatelné vpády nechal potopit všechny ulcinjské lodě. Nepodařilo se mu to však hned napoprvé, neboť piráti kladli turecké moci tuhý odpor. Následně místní obyvatelstvo uznalo [[Osmanská říše|tureckou]] správu. Město bylo připojeno ke [[Skadarský sandžak|Skadarskému sandžaku]].{{Citace monografie [196] => | příjmení = Šístek [197] => | jméno = František [198] => | odkaz na autora = [199] => | titul = Dějiny Černé Hory [200] => | vydavatel = Lidové noviny [201] => | místo = Praha [202] => | rok = 2017 [203] => | počet stran = 614 [204] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [205] => | kapitola = [206] => | strany = 103 [207] => | jazyk = čeština [208] => }} Na rozdíl od zbytku černohorského území se v okolí Ulcinje (podobně i v případě města [[Bar (Černá Hora)|Baru]]) podařilo především venkovské obyvatelstvo do značné míry [[islám|islamizovat]].{{Citace monografie [209] => | příjmení = Šístek [210] => | jméno = František [211] => | odkaz na autora = [212] => | titul = Dějiny Černé Hory [213] => | vydavatel = Lidové noviny [214] => | místo = Praha [215] => | rok = 2017 [216] => | počet stran = 614 [217] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [218] => | kapitola = [219] => | strany = 133 [220] => | jazyk = čeština [221] => }} Po příchodu turecké správy nicméně počet obyvatel samotného města poklesl: protože se Ulcinj navíc nacházela na samotném západním okraji říše, byla zde mocenská kontrola poměrně slabá. Do města tak přicházel značný počet přistěhovalců různého původu včetně [[Afričané|Afričanů]]. [222] => [223] => V 17. století strávil poslední svá léta také [[rabín]] [[Šabtaj Cvi]], který se považoval za židovského spasitele. Přišel do města spolu s několika dalšími [[Židé|Židy]], kteří se v Ulcinji usadili a dali vzniknout specifické komunitě. [224] => [225] => Roku 1696 se benátská republika pokusila neúspěšně město Ulcinj dobýt.{{Citace monografie [226] => | příjmení = Šístek [227] => | jméno = František [228] => | odkaz na autora = [229] => | titul = Dějiny Černé Hory [230] => | vydavatel = Lidové noviny [231] => | místo = Praha [232] => | rok = 2017 [233] => | počet stran = 614 [234] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [235] => | kapitola = [236] => | strany = 145 [237] => | jazyk = čeština [238] => }} Další benátský útok provedla v roce 1718 flotila pod vedením [[Matthias Johann von der Schulenburg|Matthiase Johanna von der Schulenburg]]. Námořní operaci však zmařilo uzavření [[Požarevacký mír|Požarevackého míru]] a ukončení války. Roku 1706 otevřeli Benátčané v Ulcinji konzulát.{{Citace monografie [239] => | příjmení = Bartl [240] => | jméno = Peter [241] => | odkaz na autora = [242] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [243] => | vydavatel = Clio [244] => | místo = Bělehrad [245] => | rok = 2001 [246] => | počet stran = 324 [247] => | isbn = [248] => | kapitola = [249] => | strany = 81 [250] => | jazyk = srbština [251] => }} [252] => [253] => V lednu 1878 obsadila černohorská armáda Bar a Ulcinj ve snaze zajistit přístup k Jaderskému moři pro černohorský stát.{{Citace monografie [254] => | příjmení = Šístek [255] => | jméno = František [256] => | odkaz na autora = [257] => | titul = Dějiny Černé Hory [258] => | vydavatel = Lidové noviny [259] => | místo = Praha [260] => | rok = 2017 [261] => | počet stran = 614 [262] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [263] => | kapitola = [264] => | strany = 214 [265] => | jazyk = čeština [266] => }} Většina evropských mocností nebyla tomuto kroku nakloněna a žádala vrácení města Turecku. K tomu také na krátkou dobu došlo.{{Citace monografie [267] => | příjmení = Šístek [268] => | jméno = František [269] => | odkaz na autora = [270] => | titul = Dějiny Černé Hory [271] => | vydavatel = Lidové noviny [272] => | místo = Praha [273] => | rok = 2017 [274] => | počet stran = 614 [275] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [276] => | kapitola = [277] => | strany = 220 [278] => | jazyk = čeština [279] => }} Posléze však bylo město opět připojeno v roce 1880, a to výměnou za oblast okolo města [[Gusinje]] v pohoří [[Prokletije]], kde místní albánské obyvatelstvo kladlo černohorské armádě i správě velmi tuhý odpor. Osmanská říše přesto zpočátku odmítala Ulcinj předat a stáhnout svoje vojsko i úředníky. Až po hrozbě invazí britského námořnictva, kterou vyslovil tehdejší britský premiér, se Turecko rozhodlo podvolit.{{Citace monografie [280] => | příjmení = Bartl [281] => | jméno = Peter [282] => | odkaz na autora = [283] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [284] => | vydavatel = Clio [285] => | místo = Bělehrad [286] => | rok = 2001 [287] => | počet stran = 324 [288] => | isbn = [289] => | kapitola = [290] => | strany = 99 [291] => | jazyk = srbština [292] => }} Po připojení k Černé Hoře se Ulcinj stala po [[Podgorica|Podgorici]], [[Nikšić]]i, [[Cetinje|Cetinji]], [[Bar (Černá Hora)|Baru]] a [[Plav (Černá Hora)|Plavu]] šestým největším městem v zemi. V té době zde bylo registrováno přibližně 100 lodí. [293] => [294] => V roce 1884 zde byla otevřena první veřejná knihovna. O deset let později bylo při sčítání lidu napočítáno 4 000 obyvatel. V té době byla Ulcinj městem s nejvyšší mírou negramotnosti v celé Černé Hoře.{{Citace monografie [295] => | příjmení = Šístek [296] => | jméno = František [297] => | odkaz na autora = [298] => | titul = Dějiny Černé Hory [299] => | vydavatel = Lidové noviny [300] => | místo = Praha [301] => | rok = 2017 [302] => | počet stran = 614 [303] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [304] => | kapitola = [305] => | strany = 229 [306] => | jazyk = čeština [307] => }} [308] => [309] => Během [[první světová válka|první světové války]] obsadily Ulcinj jednotky [[Rakousko-uherská armáda|rakousko-uherské armády]]. Krátce po jejich kapitulaci na podzim roku 1918 bylo město obsazeno italskými vojsky. Poté se stalo součástí [[Království Jugoslávie|jugoslávského království]]. Modernizaci Ulcinje zajistila i elektrárna, kterou vybudovala německá firma v roce 1932. Místní solana byla zprovozněna o dva roky později. V této době byly také vystavěny některé hotely ve městě, např. Galeb, Republika a Jadran (jména v roce 2020). Ekonomický rozvoj města probíhal i přes [[Velká hospodářská krize|velkou hospodářskou krizi]] ve 30. letech, která jugoslávské hospodářství značně postihla. [310] => [311] => [[File:Ulqini1950.jpg|right|thumb|Ulcinj v roce 1950]] [312] => Za druhé světové války bylo město připojeno k [[Albánské království (1939–1943)|Albánii]].{{Citace monografie [313] => | příjmení = Šístek [314] => | jméno = František [315] => | odkaz na autora = [316] => | titul = Dějiny Černé Hory [317] => | vydavatel = Lidové noviny [318] => | místo = Praha [319] => | rok = 2017 [320] => | počet stran = 614 [321] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [322] => | kapitola = [323] => | strany = 370 [324] => | jazyk = čeština [325] => }} V listopadu 1943 jej bombardovalo{{Citace monografie [326] => | příjmení = Šístek [327] => | jméno = František [328] => | odkaz na autora = [329] => | titul = Dějiny Černé Hory [330] => | vydavatel = Lidové noviny [331] => | místo = Praha [332] => | rok = 2017 [333] => | počet stran = 614 [334] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [335] => | kapitola = [336] => | strany = 394 [337] => | jazyk = čeština [338] => }} spojenecké letectvo; úder si tehdy vyžádal 46 obětí. [[26. listopad]]u [[1944]] Ulcinj obsadily jednotky [[Jugoslávští partyzáni|partyzánů]]. [339] => [340] => Během 50. a 60. let 20. století došlo k ekonomickému rozvoji města. Ulcinj vzhledem ke své vzdálenosti od hlavních dopravních tahů a skalnatému okolnímu pobřeží nebyla předurčena pro průmyslový rozvoj a bylo tedy rozhodnuto o rozvoji turistiky. Byly postaveny moderní hotely a začali přijíždět zahraniční návštěvníci, především ze [[Západní Německo|Západního Německa]], ale i z dalších zemí. Město se podílelo až 40 % na černohorském turistickém ruchu v období 70. let 20. století.{{doplňte zdroj}} Pro domácí turistiku nicméně Ulcinj příliš atraktivní nebyla kvůli své značné vzdálenosti od hlavních center jugoslávské federace. Na závodní dovolenou sem přijíždělo jen málo rekreantů; mnozí se dožadovali jiných destinací.{{Citace monografie [341] => | příjmení = Grandits [342] => | jméno = Hannes [343] => | příjmení2 = Taylor [344] => | jméno2 = Karin [345] => | odkaz na autora = [346] => | titul = Sunčana strana Jugoslavije: Povijest turizma u socijalizmu [347] => | vydavatel = CEU Press [348] => | místo = Záhřeb [349] => | rok = 2013 [350] => | počet stran = [351] => | isbn = 978-953-7963-03-3 [352] => | kapitola = [353] => | strany = 71 [354] => | jazyk = chorvatština [355] => }} K podnikům, které se v této době významně podílely na ekonomickém rozvoji města, patřily ''Primorje'', ''Otrantkomerc'' nebo ''Ultep''. [356] => [357] => Ulcinj, stejně jako většinu černohorského pobřeží, postihlo 15. dubna 1979 ničivé [[Zemětřesení v Černé Hoře (1979)|zemětřesení]] (stupeň 7,0 Richterovy škály) s epicentrem 15 km od pobřeží mezi městy Bar a Ulcinj.{{Citace elektronického periodika [358] => | titul = Katastrofa na pobřeží Černé Hory [359] => | periodikum = Rudé právo [360] => | ročník = 59 [361] => | číslo = 90 [362] => | datum_vydání = 1979-04-17 [363] => | strany = 1 [364] => | url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1979/4/17/1.png [365] => | datum_přístupu = 2020-08-27 [366] => }} Trvalo 10 sekund a stálo život více než 100 osob. Do konce roku došlo k 90 dalším otřesům o síle nad 5 stupňů. Následovala pětiletá obnova historického centra města, kde byla zničena řada významných historických budov. Obnova byla poměrně nesnadným procesem, neboť bylo nezbytné zabránit opuštění starých domů ve špatném technickém stavu, jakož i nepovoleným stavbám a opravám, které by poškodily historický ráz města. V současné době (2020) je Staré město chráněno jako kulturní památka I. třídy. [367] => [368] => Zemětřesení o síle 4,8 stupňů [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]] bylo zaznamenáno také v srpnu 2009. [369] => [370] => V roce 1999 přišel do města, jehož obyvatelstvo je většinově [[Albánci v Černé Hoře|albánské]], značný počet uprchlíků z [[Válka v Kosovu|války v Kosovu]]. V současné době je Ulcinj oblíbená také mezi turisty z [[Kosovo|Kosova]]. [371] => [372] => V roce 2006 hlasovala drtivá většina obyvatel Ulcinje za [[Referendum o nezávislosti Černé Hory|vystoupení]] ze [[Srbsko a Černá Hora|státní unie Srbska a Černé Hory]]. Pro odtržení byli především místní [[Albánci]], kteří tvoří většinu obyvatelstva. [373] => [374] => [375] => File:Ulqin qershor 2018.jpg|thumb|Malá pláž [376] => File:Kulla e Ballshajve.JPG|[[Věž Balšićů]] [377] => File:18 Ulcinj wieza zegarowa.jpg|Hodinová věž [378] => File:MN, Ulcinj 044.jpg|Zdi ulcinjského starého města [379] => File:Kuvendi, Ulqin.jpg|Radnice [380] => File:Ulcinj, orthodox church.jpg|Kostel sv. Mikuláše [381] => File:Dolcinium kitesurf.jpg|[[Velká pláž (Ulcinj)|Velká pláž]] [382] => File:Ulcinj - Mala Plaza.jpg|Malá pláž [383] => [384] => [385] => == Obyvatelstvo == [386] => [[File:Population of Ulcinj (town)..png|right|thumb|Vývoj počtu obyvatel v čase.]] [387] => Na základě [[sčítání lidu (Černá Hora, 2011)|sčítání lidu]] z roku 2011 žije ve městě samotném 10 707 obyvatel. V okolních vesnicích, které tvoří [[opština Ulcinj|opštinu Ulcinj]], žije dalších 9 214 lidí, celkový počet obyvatel opštiny je tak 19 921. [388] => [389] => Z nich se 14 076 (70,66 %) deklaruje jako [[Albánci v Černé Hoře|Albánci]], 2 478 (12,44 %) jako [[Černohorci]], 1 455 (5,75 %) jako [[Srbové]], 780 (3,92 %) jako Muslimové, 449 (2,25 %) jako [[Bosňáci]] a 232 (1,17 %) jako Romové. [390] => [391] => Ulcinj je považována za neformální centrum albánského obyvatelstva v Černé Hoře a je jednou z mála obcí, kde podíl Albánců dosahuje přes 50 %. na území opštiny Ulcinj jsou albánština a černohorština/srbština jazyky s rovnoprávným postavením.{{Citace monografie [392] => | příjmení = Šístek [393] => | jméno = František [394] => | odkaz na autora = [395] => | titul = Dějiny Černé Hory [396] => | vydavatel = Lidové noviny [397] => | místo = Praha [398] => | rok = 2017 [399] => | počet stran = 614 [400] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [401] => | kapitola = [402] => | strany = 510 [403] => | jazyk = čeština [404] => }} [405] => [406] => == Doprava == [407] => [[File:Trilingual sign in Ulqin, Montenegro.jpg|right|thumb|Dvojjazyčné označení autobusové zastávky v Ulcinji.]] [408] => [[File:Ulcinj - panoramio - Andrzej Wolinski (2).jpg|right|thumb|Střed města během turistické sezony.]] [409] => [[File:Parked boats.JPG|right|thumb|Marina v Ulcinji.]] [410] => [[File:Spomen-ploča Ulcinjanima kojima su zahvalni Kosovari.jpg|right|thumb|Pamětní deska připomínající přijetí uprchlíků z Kosova v 90. letech 20. století.]] [411] => Ulcinj spolu s ostrovem [[Ada Bojana]] představuje jižní konec [[Jadranská magistrála|Jadranské magistrály]], která město spojuje s dalšími známými černohorskými letovisky a přístavy ([[Budva]], [[Sutomore]], [[Petrovac]]). Rovněž je odtud silniční spojení do nedaleké [[Albánie]] (přes hraniční přechod [[Sukobin]]/[[Muriqan]]). [412] => [413] => Železniční spojení město nemá: nejbližší nádraží se nachází v přístavu [[Bar (Černá Hora)|Bar]] a nejbližší mezinárodní [[letiště]] v Podgorici (73 km), další v letovisku [[Tivat]] (85 km). [414] => [415] => Město nemá moderní přístav. V blízkosti starého města se nachází [[Marina (jachting)|marina]] ''Kacema'', která slouží ke kotvení malých [[jachta|jachet]]. Plány na výstavbu přístavu v místě [[Valdanos (pláž)|pláže Valdanos]] nebyly realizovány. [416] => [417] => Silniční vozidla registrovaná v Ulcinji mají na [[Státní poznávací značka|státní poznávací značce]] označení '''UL'''. [418] => [419] => == Školství == [420] => V Ulcinji se nachází školky, základní a střední školy a od roku 2014 zde působí také i jedna vysoká škola. [421] => [422] => Ve vlastním městě se nacházejí dvě základní školy (''ZŠ Boško Strugara'', ''ZŠ Maršála Tita'') a dvě školy střední (''Bratrství a jednoty'', ''Gymnázium Drita''). První střední škola vyučující v albánštině byla v Ulcinji založena v roce 1965.{{Citace monografie [423] => | příjmení = Šístek [424] => | jméno = František [425] => | odkaz na autora = [426] => | titul = Dějiny Černé Hory [427] => | vydavatel = Lidové noviny [428] => | místo = Praha [429] => | rok = 2017 [430] => | počet stran = 614 [431] => | isbn = 978-80-7422-498-0 [432] => | kapitola = [433] => | strany = 427 [434] => | jazyk = čeština [435] => }} [436] => [437] => Od školního roku 2014/15 začala fungovat jediná vysoká škola v Ulcinji, totiž ''Fakulta středomořských obchodních studií v Tivatu''. Tato fakulta je soukromá. [438] => [439] => V Ulcinji je také škola pro základní hudební výchovu. [440] => [441] => == Samospráva == [442] => [[Opština Ulcinj]] ([[albánština|albánsky]] ''Komuna e ulqinit'') zahrnuje samotné město a několik okolních sídel v prostoru nejjižnějšího cípu Černé Hory po řeku [[Buna|Bojanu]]. Její rozloha činí 255 km².[http://www.ul-gov.me/Opstina-Ulcinj/1106/O-Ulcinju.shtml Informace o opštině na portálu ul-gov.me {{sr}}] V jejím čele stojí starosta a zastupitelstvo o 33 členech. V roce 2020 byl starostou [[Ljoro Nrekić]]. Předsedou zastupitelstva byl v témže roce [[Ilir Çapuni]]. [443] => [444] => Hlavní koalici v zastupitelstvu tvoří Nová demokratická síla, Demokratická strana, Perspektiva občanského hnutí, Demokratická strana socialistů a Demokratická unie Albánců. Opoziční strany jsou Sociálně demokratická strana, Demokratická liga, Lidová socialistická strana, Demokratická fronta a dva nezávislí. Stranou, která nevstoupila do obecního shromáždění v posledních volbách, je Bosňácká strana. [445] => [446] => == Kultura == [447] => [[Muzeum v Ulcinji]] bylo založeno v roce 1975. Nachází se v opevněném starém městě. Udržuje sbírku exponátů z města a okolí, provádí systematický průzkum starého města a organizuje různé výstavy. Má archeologické oddělení, které se nachází v budově bývalého kostela, resp. [[mešita|mešity]], etnologické oddělení a galerii umění, která je umístěna ve [[Věž Balšićů|Věži Balšićů]]. [448] => [449] => Městská knihovna byla zřízena v roce 1884 a od roku 1984 sídlí v nové budově. Její fond tvoří přes 40 000 knih. [450] => [451] => Kulturní památky na území opštiny Ulcinj jsou rozděleny do tří kategorií. Do I. kategorie spadají Staré město v Ulcinji a středověký hrad Šas. II. kategorii představuje budova Architektonického muzea a bývalého kostela/mešity. Do III. kategorie jsou zařazeny kostel sv. Mikuláše (sv. Nikoly), hodinová věž (sahat kula), [[Pašova mešita (Ulcinj)|Pašova mešita]], [[Pašův dům (Ulcinj)|Pašův dům]], [[mešita Namazđah]], archeolologická lokalita [[Kruče]] a kostel sv. Mikuláše (Nikoly) u [[Bijela Gora (Ulcinj)|Bílé hory]] (Bijela Gora).[http://mne.ul-info.com/zasticeni-spomenici-kulture-u-ulcinju/ Seznam památek na stránkách mne.ul-info.com {{sr}}] [452] => [453] => == Turistika == [454] => [[Soubor:Montenegrin South Coast banner.jpg|náhled|Panoramatický snímek města Ulcijn]] [455] => Turisticky je navštěvováno především staré město (srbsky/černohorsky ''Stari Grad'', alb. ''Qytet i vjetër'') které se nachází na skalním ostrohu vyčnívajícím do moře. Staré město vzniklo z původní pevnosti. Je obehnáno hradbami, k místním památkám patří např. tzv. Věž Balšićů. [456] => [457] => Dvě městské pláže (''Mala plaža''/''Plazhi i Vogël'' a ''Velika plaža/Plazhi i Madh'') představují hlavní atrakci Ulcinje. Velkou pláž ve směru od města daleko k [[Albánie|albánské]] hranici lemují bary, hotely a restaurace. V lednu 2010 označily americké noviny [[The New York Times]] Ulcinj spolu s jižní částí černohorského pobřeží za jedno z ''Top 31 měst, která stojí za to navštívit v roce 2010''. [458] => [459] => Malá pláž se nachází přímo v historickém centru města s výhledem na staré město a středověkou pevnost; [[Velká pláž (Ulcinj)|Velká pláž]], dlouhá přes 12 km, se nachází jihovýchodně od středu města směrem k ostrovu [[Ada Bojana]]. Ve větší vzdálenosti od města jsou další menší pláže (např. [[Valdanos (pláž)|Valdanos]]). [460] => [461] => == Sport == [462] => Ve městě působí řada sportovních klubů. Nejpopulárnějšími sporty mezi místním obyvatelstvem jsou [[fotbal]], [[házená]], [[basketbal]] a [[tenis]]. Nachází se zde několik fotbalových hřišť, tenisové kurty, atletická dráha apod. V létě patří k oblíbeným sportům [[vodní pólo]] (které je populární v celé bývalé [[Jugoslávie|Jugoslávii]]), plavání, [[plážový volejbal]], ale také extrémní sporty, [[kite surfing]] apod. [463] => [464] => V roce 1921 byl založen první fotbalový klub v Ulcinji s názvem ''Olcinium'' (podle latinského jména města). Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byl přejmenován na ''Bijelogorac'' (podle nedaleké hory); albánský název zněl ''Malabardhë''. Klub skončil své působení v roce 2013 kvůli vysokým dluhům. V současné době působí v Ulcinji soukromý fotbalový tým Federali, původně mládežnický soubor. [465] => [466] => Místní basketbalový tým hraje ve sportovní hale ''Brastvo Jedinstvo'', která byla rekonstruována v roce 2009; tým v házené hraje v kryté hale ''Maršal Tito''. Vodní pólo má tradici od roku 1954, kdy byl v Ulcinji založen klub ''Gusar''. [467] => [468] => == Osobnosti == [469] => * [[Mujo Ulqinaku]] (1896–1939), albánský národní hrdina [470] => * [[Hajro Ulqinaku]] (* 1938), albánský spisovatel [8] [471] => * [[Kaplan Burović]] (* 1934), [[albanologie|albanolog]], spisovatel a novinář [472] => * [[Adrian Lulgjuraj]] (* 1980), albánský zpěvák [473] => * [[Cafo Beg Ulqini]] (1893–1977), starosta [474] => * [[Hana Cakuli]] (* 1989), zpěvačka [475] => * [[Pjetër Gjoka]] (1912–1982), herec [476] => * [[Rizo Šurla]] (1922–2003), fotograf [477] => * [[Gjon Buzuku]], kněz [478] => * [[Đurađ II Balšić]], vládce knížectví Zeta [479] => * [[Jelena Balšić]], žena cara Lazara [480] => * [[Rade Tovladijac]], kreslíř komiksů [481] => * [[Božidar Đurašković]], černohorský sportovec [482] => * [[Vladimir Mihailović]], černohorský basketbalista [483] => [484] => == Partnerská města == [485] => * {{Flagicon|Rakousko}} [[Liesing]], obvod [[Vídeň|Vídně]] [486] => * {{Flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Lukavac]] [487] => * {{Flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Sarajevo]] [488] => * {{Flagicon|Srbsko}}/{{Flagicon|Kosovo}} [[Dečani]] [489] => * {{Flagicon|Srbsko}}/{{Flagicon|Kosovo}} [[Prizren]] [490] => * {{Flagicon|Ukrajina}} [[Užhorod]] [491] => * {{Flagicon|Albánie}} [[Berat]] [492] => * {{Flagicon|Albánie}} [[Drač]] [493] => * {{Flagicon|Albánie}} [[Tirana]] [494] => * {{Flagicon|USA}} [[Stamford (Connecticut)|Stamford]] [495] => * {{Flagicon|Turecko}} [[Serik]] [496] => [497] => == Odkazy == [498] => === Literatura === [499] => * Florian Nepravishta: Heritage and renewal of the historical urban ensamble of Ulcinj castle {{en}} [500] => [501] => === Reference === [502] => [503] => {{Překlad|sq|Ulqini|2143088|de|Ulcinj|202113516}} [504] => [505] => === Externí odkazy === [506] => * {{Commonscat|Ulcinj}} [507] => [508] => {{Černá Hora}} [509] => {{Autoritní data}} [510] => {{Portály|Černá Hora|Geografie}} [511] => [512] => [[Kategorie:Ulcinj| ]] [513] => [[Kategorie:Města v Černé Hoře]] [] => )
good wiki

Ulcinj

Ulcinj (albánsky Ulqin, italsky Dulcigno) je město na jihu Černé Hory, blízko Skadarského jezera a hranic s Albánií. Oblíbené turistické letovisko se nachází na břehu Jaderského moře.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'albánština','Bar (Černá Hora)','Albánie','Skadar','Černá Hora','Osmanská říše','Bijela Gora (Ulcinj)','Valdanos (pláž)','Velká pláž (Ulcinj)','Albánci','Ada Bojana','Kolchida'

Albánci

Albánci jsou etnická skupina žijící převážně v Albánii a Kosovo, ale také v dalších zemích Balkánského poloostrova a Evropy.

Albánie

Albánština

Albánština je jazyk, kterým mluví Albánci.

Kolchida

Skadar