Array ( [0] => 14888390 [id] => 14888390 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Výživa [uri] => Výživa [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=principech výživy všech organismů|druhý=výživě člověka|stránka=Lidská výživa}} [1] => [[Soubor:Comlete troph flowchart czech.png|náhled|upright=1.4|Členění do trofických skupin podle zdroje energie, zdroje redukce a zdroje uhlíku]] [2] => '''Výživa''' je soubor [[Biochemický proces|biochemických procesů]], kterými [[organismus|organismy]] přijímají organické a anorganické látky nezbytné pro svůj život z vnějšího prostředí. V širším slova smyslu se jako výživa označuje nauka o některých stránkách [[Metabolismus|látkové výměny]], zejména o příjmu [[Živina|živin]], jejich účelu, přeměnách a využití. [3] => [4] => Podle způsobu získávání [[uhlík]]u pro tvorbu vlastních organických látek rozeznáváme organismy [[Autotrofie|autotrofní]], [[Heterotrofie|heterotrofní]] a [[Mixotrofie|mixotrofní]] a podle klasické biologické klasifikace organismů rozeznáváme [[živočichové|živočichy]] (včetně člověka), [[rostliny]], [[houby]], [[prvoci|prvoky]] a [[prokaryota]]. [5] => [6] => Heterotrofové, tedy většina [[Živočichové|živočichů]], získávají organické látky [[trávení]]m stravy, zatímco autotrofní organismy, kam patří většina [[rostliny|rostlin]], [[řasy]] a [[sinice]], je získávají [[Asimilace (biologie)|asimilací]] anorganického uhlíku a jeho [[Calvinův cyklus|fixací]] [[fotosyntéza|fotosyntézou]].{{Citace elektronické monografie | url = http://kfar.prf.jcu.cz/download/lectures/KFR220/KFR220_S10.pdf | titul = Minerální a organická výživa rostlin | vydavatel = Katedra fyziologie rostlin [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích|JU ČB]] | autor = Šetlík, Seidlová, Šantrůček | datum přístupu = 26-11-2010 }}{{Nedostupný zdroj}} Prokaryota, prvoci, houby a některé druhy parazitických rostlin jsou metabolicky mnohem různorodější skupinou a jejich způsob výživy záleží na tom, jaký zdroj energie a uhlíku získává organismus z vnějšího prostředí. Patří sem, zejména chemoheterotrofní organismy.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 533 [7] => [8] => Požadavky různých organismů na výživu se zkoumají také s ohledem na [[ekosystém]], ve kterém žijí a návaznosti [[Metabolismus|metabolismu]] autotrofních a heterotrofních organismů v [[Potravní řetězec|potravních řetězcích]]. [9] => [10] => == Přehled == [11] => [[Soubor:Fotossíntese.jpg|náhled|6 CO2 + 12 H2O → C6H12O6 + 6 O2 + 6 H2O]]Skoro všechny rostliny, řasy a některé bakterie (především sinice) patří mezi (foto)autotrofní organismy, které získávají uhlík z anorganických látek, zpravidla [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] (CO2) a syntetizují si z něj, obvykle za použití vody (H2O), organické sloučeniny (primárně [[sacharidy]]). K tomuto biochemickému procesu získávají potřebnou energii ze slunečního záření. Tato schopnost je základní výrobní složkou [[Biosféra|biosféry]], je nezbytná pro životaschopnost všech neautotrofních organismů a nepostradatelnou součástí celosvětového [[ekosystém]]u.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 176 Některé [[Prokaryota|prokaryotické]] organismy, zejména [[sinice]] {{citace monografie | jméno = Jim | příjmení = Deacon | rok = 2006 | vydavatel = Institute of Cell and Molecular Biology, The University of Edinburgh | titul = The Microbial World: The Nitrogen cycle and Nitrogen fixation |url = http://www.biology.ed.ac.uk/research/groups/jdeacon/microbes/nitrogen.htm | jazyk = anglicky}} a [[archea]] {{citace monografie | jméno = P | příjmení = Cabello | jméno2 = M. D | příjmení2 = Roldán | jméno3 = C | příjmení3 = Moreno-Vivián | rok = 2004 | vydavatel = Departamento de Biología Vegetal, Area de Fisiología Vegetal, Universidad de Córdoba, Spain | titul = Nitrate reduction and the nitrogen cycle in archae |url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15528644?dopt=Abstract | jazyk = anglicky}} pomáhají svému hostiteli [[Biologická fixace dusíku|fixovat dusík]] z [[Oxid dusičitý|oxidu dusičitého]] (NO2). Tento proces probíhá [[enzym]]aticky, pomocí enzymu [[Nitrogenáza|nitrogenázy]] a dodáním energie rozkladem [[adenosintrifosfát|ATP]]. U fotoautotrofů se využívá k tomuto procesu světlo, a proto se takový proces označuje jako [[fotofosforylace]].[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 180 Chemoautotrofní organismy využívají CO2 jako zdroj uhlíku a energii získávají oxidací nějaké anorganické látky, například sirovodíku (H2S), amoniaku (NH3) nebo dvojmocných iontů železa (Fe2+). [12] => [13] => Organismy, které získávají potřebné organické látky konzumací jiných organismů nebo jejich produktů se nazývají [[Heterotrofie|heterotrofní]]. Patří sem [[živočichové]], [[houby]], [[prvoci]] a většina [[bakterie|bakterií]]. Pro všechny heterotrofní organismy, které získávají potřebnou energii a organické látky potřebné pro [[Biosyntéza|biosyntézu]] z potravy, je důležité udržovat fyziologický stav v určitém rozmezí. Pokud není příjem a výdej energie v rovnováze, dochází k závažným problémům. Příkladem organické [[Homeostáza|homeostáze]] je udržování [[Acidobazická rovnováha|acidobazické rovnováhy]] nebo [[Tělesná teplota|tělesné teploty]]. Téměř všechny heterotrofní organismy, včetně člověka, jsou svou výživou závislé na fotoautotrofních organismech, které jsou pro ně zdrojem živin. [[Živina|Živiny]] jsou většinou chemické látky, které potřebují organismy, aby mohly žít a vyvíjet se, nebo látky, které získávají organismy z vnějšího prostředí a využívají je k látkové výměně.{{Citace monografie | příjmení = Whitney | jméno = Eleanor Noss | příjmení2 = Rolfes | jméno2 = Sharon Rady | titul = Understanding Nutrition | rok = 2005 | url = http://www.amazon.com/Understanding-Nutrition-Eleanor-Noss-Whitney/dp/0538734655/ref=sr_1_1?s=books&ie=UTF8&qid=1292244778&sr=1-1#reader_0538734655 | vydavatel = Wadsworth Publishing | isbn = 978-0538737319 | jazyk = anglicky | poznámka = A nutrient is a chemical that an organism needs to live and grow or a substance used in an organism's metabolism which must be taken in from its environment.}} Poskytují organismům energii, podporují látkovou výměnu a slouží jako zásobní látky. U živočichů se tento [[Biochemie|biochemický]] proces, jehož cílem je získání [[Živina|živin]] z [[potrava|potravy]], nazývá [[trávení]]m. [14] => [15] => Nepostradatelnou součástí výživy jak [[prokaryota|prokaryotických]], tak i [[eukaryota|eukaryotických]] organismů je [[voda]], protože tvoří prostředí pro důležité chemické reakce v [[Buňka|buňce]]. U autotrofních organismů je voda součástí biochemických procesů, při kterých vznikají z jednoduchých anorganických látek organické sloučeniny. U heterotrofních organismů je voda [[Rozpouštědlo|rozpouštědlem]], ve kterém se rozptýlí částice jiných látek, a také součástí mnoha [[Metabolismus|látkových přeměn]]. [16] => [17] => == Výživa živočichů == [18] => Heterotrofní živočichové získávají energii, organické látky (většinou uhlíkaté sloučeniny) a základní živiny z potravy. Potravu dále zpracovávají v [[Biochemický proces|biochemickém procesu]] zvaném [[trávení]], jehož cílem je získání [[Živina|živin]] a energie. Trávením se potrava [[chemický rozklad|rozkládá]] na jednodušší látky a rozmělňuje na části, které jsou dostatečně malé, aby mohly být [[absorpce|absorbovány]] v těle a dále využity například v [[Buněčné dýchání|buněčném dýchání]] nebo při [[Biosyntéza|biosyntéze]]. Uhlíkaté sloučeniny jsou v těchto procesech zdrojem stavebních látek a [[Adenosintrifosfát|ATP]] je zdrojem energie. Pokud není získaná energie okamžitě využita, je ukládána v podobě [[glykogen]]u v [[Játra|játrech]] a [[sval]]ech a také v podobě podkožního [[Tuky|tuku]]. Během trávení a vstřebávání probíhá řada energeticky náročných procesů, například [[peristaltika]] a [[exocytóza]], při kterých se energie spotřebovává a podle druhu živočicha a potravy se tato spotřeba pohybuje od 3 do 30 %.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 866 [19] => [20] => V potravě musí živočišný organismus přijímat především [[sacharidy]], [[Esenciální aminokyselina|esenciální aminokyseliny]], [[Esenciální mastná kyselina|esenciální mastné kyseliny]], v menším množství [[vitamín]]y a podle druhu živočicha v malých nebo větších dávkách [[Minerální látka|minerální látky]].{{#tag:ref|Podle nových studií by další esenciální složkou výživy mohla být překvapivě [[miRNA]]. Byl nejen prokázán přenos rostlinné miRNA z potravy do krve savců, ale i její uplatnění v [[Exprese genu|genové expresi]] v tkáni příjemce.{{Citace periodika [21] => | autor = Chen-Yu Zhang [22] => | spoluautoři = et al. [23] => | titul = Exogenous plant MIR168a specifically targets mammalian LDLRAP1: an evidence of cross-kingdom regulation by microRNA [24] => | periodikum = Cell Research [25] => | rok = 2011 [26] => | měsíc = září [27] => | den = 20 [28] => | ročník = [29] => | typ ročníku = svazek [30] => | číslo = [31] => | strany = [32] => | poznámky = online před tiskem [33] => | url = [34] => | formát = [35] => | issn = 1001-0602 [36] => | doi = 10.1038/cr.2011.158 [37] => | pmid = 21931358 [38] => | jazyk = anglicky [39] => }}[http://www.physorg.com/news/2011-09-materials.html We are not only eating 'materials', we are also eating 'information'], ''PhysOrg'', 19. září 2011 (popularizační článek k předchozí referenci; anglicky) Nové studie však ukazují, že se miRNA ze stravy savců nevstřebává.{{Citace elektronického periodika [40] => | příjmení = Title [41] => | jméno = Alexandra C. [42] => | příjmení2 = Denzler [43] => | jméno2 = Remy [44] => | příjmení3 = Stoffel [45] => | jméno3 = Markus [46] => | titul = Uptake and function studies of maternal milk-derived microRNAs [47] => | periodikum = The Journal of Biological Chemistry [48] => | rok vydání = 2015 [49] => | měsíc vydání = srpen [50] => | den vydání = 3 [51] => | ročník = [52] => | typ ročníku = svazek [53] => | číslo = [54] => | strany = [55] => | poznámky = online před tiskem [56] => | url = http://www.jbc.org/content/early/2015/08/03/jbc.M115.676734 [57] => | dostupnost2 = [58] => | url2 = [59] => | issn = 1083-351X [60] => | doi = 10.1074/jbc.M115.676734 [61] => | pmid = [62] => | jazyk = anglicky [63] => | datum přístupu = 2015-09-24 [64] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150915025841/http://www.jbc.org/content/early/2015/08/03/jbc.M115.676734 [65] => | datum archivace = 2015-09-15 [66] => }}[http://phys.org/news/2015-09-micrornas-digested-absorbed.html MicroRNAs are digested, not absorbed], ''PhysOrg'', 8. září 2015 (popularizační článek k předchozí referenci; anglicky) [67] => | group = "pozn." [68] => }} Velmi důležitý je i příjem [[voda|vody]]. [69] => [70] => === Příjem potravy === [71] => [72] => ==== Metabolismus glukózy ==== [73] => [[Soubor:D-glucose-2D-skeletal-hexagon.svg|náhled|Struktura [[glukóza|D-glukózy]]]] [74] => Metabolismus [[glukóza|glukózy]] je řízen hormonálně a je důležitý pro udržení [[Homeostáza|homeostázy]]. V živočišných organismech je glukóza ukládána v podobě [[glykogen]]u v [[Játra|játrech]] a [[sval]]ových buňkách a je důležitým energetickým zdrojem buňky. Pokud jsou zásobárny glykogenu naplněny a příjem energie stále převyšuje spotřebu, je nadbytek glukózy ukládán v podobě [[Tuky|tuků]]. Jakmile jsou zásoby glykogenu a tuků vyčerpány, začne organismus trpět [[Podvýživa|podvýživou]]. Naopak při dlouhodobém nadměrném příjmu energie začne organismus tuku skladovat příliš mnoho a vzniká [[obezita]]. Ukládání a využívání tuků řídí [[hormon]] [[leptin]], který je produkován tukovými buňkami. Vysoká hladina leptinu vyvolává snížení chuti k jídlu a aktivuje mechanismy, které spotřebovávají energii a ubývání tělesného tuku. To pak vede ke snížení hladiny leptinu v krvi a vyvolává zvýšenou chuť k jídlu a přibírání na váze. Tyto mechanismy udržují tělesnou hmotnost kolem určité hodnoty. Některé podněty a jejich antagonisté se nyní zkoumají jako možné léky pro obezitu u lidí, u kterých způsobují tyto mechanismy větší kolísání hmotnosti.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 852 [75] => [76] => ==== Esenciální aminokyseliny ==== [77] => [[Soubor:Glycine-skeletal.svg|náhled|Struktura [[glycin]]u]] [78] => Živočichové potřebují k syntéze bílkovin [[Aminokyselina|aminokyseliny]] a většina druhů si asi polovinu z nich dokáže vyrobit. U heterotrofních organismů jsou štěpeny v [[žaludek|žaludku]] během [[trávení]] skupinou [[enzym]]ů zvaných [[Proteáza|proteázy]]. Kombinací asi dvaceti základních [[Aminokyselina#Aminokyseliny, které se vyskytují v proteinech|proteinogenních aminokyselin]] jsou tvořeny všechny známé bílkoviny. Aminokyseliny jsou tedy základními stavebními jednotkami [[peptid]]ů a bílkovin {{Citace elektronické monografie | příjmení = KODÍČEK | jméno = M. | titul = Biochemické pojmy - výkladový slovník | url = http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/ebook.html?p=index.CS| datum vydání = 2007 | datum přístupu = 24.11.2010 |vydavatel = [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze|VŠCHT]] [[Praha]]| isbn = 978-80-7080-669-2 | jazyk = česky}} a z hlediska výživy jsou to také aminokyseliny, které jsou základní živinou. Z těchto aminokyselin zařazujeme osm mezi [[Esenciální aminokyselina|esenciální aminokyseliny]] a dvě mezi semiesenciální (vhodné jenom pro mladé organismy), které si tělo neumí syntetizovat a musí je přijímat v potravě. Jestliže potrava neobsahuje dostatek esenciálních aminokyselin, vzniká jejich nedostatek, který se projevuje fyzickými i mentálními poruchami. Esenciální aminokyseliny jsou přítomny v [[Maso|mase]], [[Vejce|vejcích]], [[sýr]]u a dalších potravinách živočišného původu, které zajišťují jejich přísun v potřebném poměru. Potraviny rostlinného původu je třeba kombinovat, protože bílkoviny některých rostlinných produktů mohou jednu, či více esenciálních aminokyselin postrádat a při jednostranné výživě může docházet k různým poruchám; například [[kukuřice]] neobsahuje [[lysin]], ale obsahuje [[methionin]] a [[fazol]]e zase neobsahují methionin, ale obsahují lysin apod. Živočišný organismus neumí příliš dobře aminokyseliny ukládat a nedostatek třeba i jediné může vést ke zpomalení syntézy bílkovin a zároveň i k blokování a použití jiných.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 853 [79] => [80] => ==== Esenciální mastné kyseliny ==== [81] => [[Soubor:Phospholipid.svg|náhled|Struktura [[fosfolipid]]u]] [82] => Většinu [[Mastná kyselina|mastných kyselin]] si dovede živočišný organismus nasyntetizovat, ale [[Esenciální mastná kyselina|esenciální mastné kyseliny]] si nasyntetizovat nedokáže a musí být obsaženy v potravě. Mastné a esenciální mastné kyseliny jsou součástí mnoha biologicky důležitých látek. [[Fosfolipid]]y mají například strukturní funkci v [[Buněčná membrána|buněčné membráně]] a [[glykolipidy]] fungují jako transmembránové receptory v [[Lipidová dvouvrstva|lipidové dvouvrstvě]] a jako látky, které pomáhající zakotvit [[neuron]]y do [[Nervová soustava|nervové tkáně]]. Nejvydatnějším zdrojem energie, který se podílí na stavbě mnoha struktur jsou [[lipidy]] (obecně nazývané [[tuky]]). Hromadí se zejména v [[tuková tkáň|tukové tkáni]] a patří spolu s bílkovinami a sacharidy k základním [[živina|živinám]]. [83] => [84] => Podle skupenství rozlišujeme pevné [[tuky]], u nichž převažují [[mastná kyselina#Nasycené mastné kyseliny (SAFA)|nasycené mastné kyseliny]], a [[olej]]e, které obsahují větší množství [[mastná kyselina#Mononenasycené mastné kyseliny (MUFA)|nenasycených mastných kyselin]].{{Citace elektronické monografie | příjmení = Fialová | jméno = Lenka | titul = Mastné kyseliny | url = http://che1.lf1.cuni.cz/html/Mastne_kyseliny_2sm.pdf | datum vydání = 2010 | datum aktualizace = | datum přístupu = 26.11.2010 | vydavatel = Ústav lékařské biochemie [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|1. LF UK]] | místo = [[Praha]] | jazyk = česky | url archivu = https://web.archive.org/web/20070614000030/http://che1.lf1.cuni.cz/html/Mastne_kyseliny_2sm.pdf | datum archivace = 2007-06-14 | nedostupné = ano }} Termíny nasycený a nenasycený tuk se v souvislosti s výživou používají velmi často, protože dieta bohatá na nasycené tuky je jedním z několika faktorů, které mohou přispívat ke kardiovaskulárnímu onemocnění, známému jako [[ateroskleróza]]. Ve společnosti začaly mít tuky negativní význam také proto, že stav, při kterém přirozená energetická rezerva uložená v tukové tkáni stoupne nad obvyklou úroveň může i poškozovat zdraví ([[Obezita|otylost]]). Živočichové uskladňují své dlouhodobé zásoby potravy do tukových buněk, které bobtnají a scvrkávají se společně s tím, jak je tuk ukládán a uvolňován ze zásob pod pokožkou. Tato podkožní vrstva tepelně izoluje tělo a je charakteristicky tlustá například u velryb, tuleňů a většiny dalších vodních savců.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 70 [85] => [86] => ==== Vitamíny ==== [87] => [[Soubor:All-trans-Retinol2.svg|náhled|vpravo|Struktura [[Vitamín A|vitamínu A]]]] [[Vitamín]]y, až na některé výjimky, si heterotrofní organismy nedokážou samy vyrobit, a proto je musí získávat prostřednictvím stravy. Některé vitamíny může organismus získat metabolickou přeměnou provitamínů; například schopnost organismu získat [[vitamín A]] z [[provitamín A|provitamínu A]]. Vitamíny jsou bezpodmínečně nutné pro [[růst]] a životaschopnost všech heterotrofních organismů. V lidském [[organismus|organismu]] mají především funkci [[katalyzátor]]ů biochemických reakcí. [88] => [89] => Podle rozpustnosti dělíme vitamíny na rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě. Mezi vitamíny rozpustné ve vodě patří například skupina [[B-komplex]], které slouží často jako [[koenzym]]y v důležitých metabolických procesech. Dalším známým vitamínem z této skupiny je [[vitamín C]], který je potřebný k tvorbě [[Pojivová tkáň|pojivových tkání]], podporuje vstřebávání [[železo|železa]], stimuluje tvorbu [[bílá krvinka|bílých krvinek]], vývoj [[kost]]í, [[zub]]ů a [[chrupavka|chrupavek]] a celkově podporuje [[růst]]. Většina živočichů a rostlin si tento vitamín dokáže vyrobit sama a nepotřebuje žádné jeho přídavky. Lidský organismus je v tomto smyslu velmi "zvláštní", protože si nedokáže přirozenou cestou vitamín C vyrobit.{{Citace elektronické monografie |autor=Expert Group on Vitamins and Minerals 2003 |url=http://www.food.gov.uk/multimedia/pdfs/evm_c.pdf |titul=Vitamin C – Risk Assessment |datum přístupu=2011-03-28 |vydavatel=UK Food Standards Agency |formát=PDF |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20071129082537/http://www.food.gov.uk/multimedia/pdfs/evm_c.pdf |datum archivace=2007-11-29 |nedostupné=ano }} [90] => [91] => Nadbytek vitamínů rozpustných ve vodě není ve většině případů škodlivý, protože je vylučujeme v [[moč]]i. U vitamínů rozpustných v tucích ([[Vitamín A|A]], [[Vitamín D|D]] a [[Vitamín K|K]]) to však nefunguje a jejich přebytek může způsobovat otravu organismu.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Siemelink | jméno = M | příjmení2 = Jansen | jméno2 = E. H. J. M | příjmení3 = Piersma | jméno3 = A. H | příjmení4 = Opperhuizen | jméno4 = A | titul = Active components in food supplements | url = http://www.rivm.nl/bibliotheek/rapporten/650250001.pdf | datum vydání = 2000 | datum přístupu = 2.12.2010 |vydavatel = National institute for public health and the environment | místo = Bilthoven [[Nizozemsko]] | jazyk = anglicky}} Zvláštním [[vitamín]]em je [[vitamín F]], který se někdy zařazuje mezi [[esenciální mastná kyselina|esenciální mastné kyseliny]]. Funkce [[Vitamín E|vitamínu E]] není přesně známa, ale spolu s vitamínem C pravděpodobně chrání [[fosfolipid]]y v [[Buněčná membrána|buněčných membránách]] proti oxidaci. Vitamínové preparáty, nazývané [[antioxidant]]y, často také vitamín E obsahují. [92] => [93] => Při nedostatku vitamínů, tzv. [[hypovitaminóza|hypovitaminóze]], se mohou objevovat poruchy funkcí organismu, nebo i velmi vážná onemocnění. Doporučené dávky vitamínů jsou až doposud sporné. Podle jedněch odborníků na výživu jsou dávky stanovené [[Doporučená denní dávka|RDA]] dostatečné, existuje však i názor, že tyto dávky jsou příliš nízké a někteří se dokonce domnívají, že velké dávky vitamínů posílí jejich positivní účinky. Výzkum stále pokračuje a hledá se hlavně vhodné dávkování vitamínů C a E.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 855 [94] => [95] => ==== Minerální látky ==== [96] => [[Soubor:Heme b.svg|náhled|[[Železo]] v [[hemoglobin]]u]] [97] => [[Anorganická látka|Minerální (anorganické) látky]] potřebné pro výživu živočichů jsou v podstatě [[Chemický prvek|chemické prvky]], které přijímají heterotrofní organismy ve stravě. Do této skupiny nepatří chemické prvky obsažené v organických látkách; [[uhlík]], [[vodík]], [[dusík]] a [[kyslík]]. [98] => [99] => Chemické prvky potřebují živočichové pro svoji výživu ve větším (hmotnostní prvky) nebo v malém množství ([[Stopový prvek|stopové prvky]]) a v živočišných organismech plní různé funkce; například vápník (Ca), fosfor (P) a fluor (F) jsou důležitou součástí zubů a kostí, draslík (K), chlór (Cl) a sodík (Na) udržují [[Acidobazická rovnováha|acidobazickou rovnováhu]] a hospodaření s vodou, zinek (Zn), měď (Cu), mangan (Mn) a molybden (Mo) jsou součástí enzymů, kobalt (Co) a selen (Se) jsou součástí vitamínů, jód (I) je důležitou součástí hormonu štítné žlázy, síra (S) je součástí některých aminokyselin, železo (Fe) je součástí [[hemoglobin]]u, hořčík (Mg) je důležitý při uvolňování energie z glukózy, chrom (Cr) je důležitý pro správný metabolismus cukrů a tuků, apod. [100] => [101] => * Mezi hmotnostní chemické prvky patří mimo jiné [[vápník]] (Ca), [[draslík]] (K), [[sodík]] (Na), [[hořčík]] (Mg), [[fosfor]] (P), [[síra]] (S) a [[chlor]] (Cl). [102] => * Stopovými prvky jsou například [[železo]] (Fe), [[fluor]] (F), [[jod]] (I), [[kobalt]] (Co), [[měď]] (Cu), [[křemík]] (Si), [[mangan]] (Mn), [[zinek]] (Zn), [[selen]] (Se) a [[chrom]] (Cr).{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Stopové prvky | url = http://www.agronavigator.cz/az/vis.aspx?id=76808 | datum vydání = 2010 | datum aktualizace = | datum přístupu = 19.11.2010 | vydavatel = Informační centrum bezpečnosti potravin | místo = [[Praha]] | jazyk = česky }}{{Nedostupný zdroj}} [103] => [104] => === Zpracování potravy === [105] => Organické látky, přijímané v podobě bílkovin, tuků nebo sacharidů nedovede živočich využít v podobě makromolekul a proto dochází ke štěpení ([[trávení]]) těchto vysokomolekulárních látek na jednodušší, které využívá organismus buď pro syntézu vlastních stavebních látek nebo k [[Buněčné dýchání|energetické výměně]] uvnitř buňky ([[ATP]]). Při příjmu a zpracování [[živina|živin]] dochází ke komplexním změnám [[organická sloučenina|organických molekul]], které tvoří [[Biochemický proces|metabolické dráhy]].{{Citace elektronické monografie | příjmení = Nicholson | jméno = Donald E. Sc., | titul = Metabolic Pathways | url = http://www.sigmaaldrich.com/etc/medialib/docs/Sigma-Aldrich/General_Information/metabolicpathways_updated_02_07.Par.0001.File.tmp/metabolic_pathways_poster.pdf | datum vydání = 2003 | datum aktualizace = | datum přístupu = 19.11.2010 | vydavatel = The University of Leeds | místo = Spojené království | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20100828072653/http://www.sigmaaldrich.com/etc/medialib/docs/Sigma-Aldrich/General_Information/metabolicpathways_updated_02_07.Par.0001.File.tmp/metabolic_pathways_poster.pdf | datum archivace = 2010-08-28 | nedostupné = ano }} Jako celek se metabolismus zabývá hospodařením s materiálem a energetickými zdroji buňky. Některé metabolické cesty uvolňují energii tím, že rozloží složité molekuly na jednoduché sloučeniny. Tyto degradační procesy jsou označovány jako [[Katabolismus|katabolické]] (rozkladné) dráhy. Hlavní katabolickou dráhou je [[buněčné dýchání]], při kterém jsou glukóza a další sloučeniny přeměněny na CO2 a H2O. Skladné [[Anabolismus|anabolické]] dráhy naopak energii spotřebovávají ke stavbě složitých molekul s jednodušších. Příkladem anabolismu je syntéza proteinů z aminokyselin.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 88 [106] => [107] => Aby mohly živiny přejít z trávicí soustavy do těla, jsou [[Absorpce (biologie)|vstřebávány]], převážně v [[Tenké střevo|tenkém střevě]], kde střevní šťávy, žluč a enzymy ze slinivky břišní dokončují rozklad makromolekul a vzniklé jednoduché látky jsou pak přes střevní stěnu vstřebávány do krve. V lumenu tenkého střeva je dokončeno [[trávení]] sacharidů, bílkovin, nukleových kyselin a tuků. Další dva oddíly tenkého střeva: [[lačník]] a [[kyčelník]] slouží hlavně k vstřebávání vody. Vstřebávání vody dokončuje [[tlusté střevo]], kde je zpětně získáno asi 90 % vody z trávicí soustavy. Nestrávené zbytky se v tlustém střevě zahušťují a jsou [[konečník]]em vylučovány.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 863-866 [108] => [109] => === Lidská výživa === [110] => {{Podrobně|Lidská výživa}} [111] => Výživa [[člověk|lidí]] je závislá na konzumaci [[Potravina|potravin]] v nezměněném nebo upraveném stavu. Mohou být [[Rostliny|rostlinného]], [[živočichové|živočišného]] nebo jiného původu. Zvláštní kategorie tvoří [[Funkční potraviny|potraviny pro zvláštní výživu]], [[doplněk stravy|doplňky stravy]] nebo [[Potravní doplněk|potravními doplňky]]. Jejich kvalita může být vylepšována [[Přídatné látky|přídatnými látkami]] jako jsou [[pigment|barviva]], [[konzervant]]y, [[Emulze|emulgátory]] nebo [[Náhradní sladidlo|sladidla]], nebo i jinak obohacovány například [[vitamín]]y nebo [[Stopový prvek|stopovými prvky]]. Energetická hodnota potravin se obvykle vyjadřuje v [[Kalorie|kilokaloriích]] nebo [[joule]]ch. [112] => {| class="wikitable" [113] => ! Potraviny !! Výživové látky [114] => |- [115] => | [[Chléb]], [[obilniny]], [[lilek brambor|brambory]], [[rýže]], [[těstoviny]] a [[Luštěnina|luštěniny]] [116] => | [[sacharidy]], [[Bílkovina|bílkoviny]], [[vláknina|vlákniny]], [[B-komplex|vitamín B]] a [[minerál]]y [117] => |- [118] => | [[Zelenina]] a [[ovoce]] [119] => | [[vitamín C]], [[kyselina listová]], [[Draslík|kalium]], [[vláknina|vlákniny]], [[biogenní prvky]] [120] => |- [121] => | [[Mléčný výrobek|Mléčné výrobky]], [[maso]], [[ryby]], [[vejce]], [[Sója luštinatá|sója]] [122] => | [[Bílkovina|Bílkoviny]], [[železo]], [[vápník]], [[B-komplex|vitamín B]], [[Mastná kyselina|mastné kyseliny]] [123] => |- [124] => | [[Tuky]] a [[olej]]e [125] => | [[vitamín A]], [[vitamín D]], [[vitamín E]], [[Esenciální mastná kyselina|esenciální mastné kyseliny]] [126] => |- [127] => | [[Nápoj]]e (bez [[ethanol|alkoholu]]) [128] => | [[voda]] [129] => |} [130] => [131] => ==== Zdravá výživa ==== [132] => [[Soubor:Foods.jpg|náhled|upright=0.9|[[Ovoce]] a [[zelenina]] - zdroj [[vitamín]]ů a [[Vláknina|vlákniny]]]] [133] => [[Zdravá výživa]] udržuje organismus v rovnováze čili v [[Homeostáza|homeostázi]]. Aby se zabránilo [[chronické onemocnění|chronickým chorobám]], jako jsou například [[obezita]], [[srdeční choroby]], [[diabetes mellitus|cukrovka]] nebo [[rakovina]], je podle dat uvedených ve sborníku [[Světová zdravotnická organizace|Světové zdravotnické organizace]]{{Citace sborníku | titul = Diet, nutrition and the prevention of chronic diseases | sborník = Public Healt Nutrition | url = http://www.who.int/nutrition/publications/obesity/PHNvol7no1afeb2004/en/index.html | vydavatel = World Health Organisation | místo = [[Ženeva|Geneva]] | rok vydání = 2004 | měsíc vydání = únor | svazek = 7, 1(A) | kapitola = 1001 | jazyk = anglicky}} nutné, aby konzumované potraviny obsahovaly vyvážené množství živin, dostatečné množství [[voda|vody]], ale především [[ovoce]] a [[zelenina|zeleninu]].{{Citace elektronické monografie | titul = Global Strategy on Diet, Physical Activity and Health | url = http://www.who.int/dietphysicalactivity/fruit/en/index2.html | datum vydání = 2002 | datum aktualizace = | datum přístupu = 19.11.2010 |vydavatel = [[Světová zdravotnická organizace]] | jazyk = anglicky}} Zdravá výživa vyžaduje vyvážený příjem základních [[živina|živin]] ([[Bílkovina|bílkoviny]], [[sacharidy]] a [[tuky]]), doplňkových [[živina|živin]] ([[vitamín]]y, [[stopový prvek|stopové prvky]] a [[vláknina|vlákniny]]) a dostatečné množství [[voda|vody]], aby nenastala [[Otrava|intoxikace]] organismu nadměrnou spotřebou určité látky. Množství výživy však záleží na individuálních předpokladech.http://medicalxpress.com/news/2015-11-healthy-foods-differ-individual.html - 'Healthy' foods differ by individual Nízkovýživová strava je pak spojena s vyšší pravděpodobností [[rakovina|rakoviny]] [134] => [135] => ==== Zvláštní výživa ==== [136] => Zvláštní výživa je nutná například při onemocnění, kdy je třeba zvýšit účinky [[léčba|léčby]] a pomoci léčebně ovlivnit stav těla a jeho tělesné procesy. Podobně jako může být nedostatečná výživa důvodem progrese nemoci, může být cílená nutriční intervence významným [[prevence|preventivním]] i léčebným faktorem.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Vojkůvka | jméno = MUDr. Petr | titul = Výživa v nemoci obecně | url = http://www.vyzivavnemoci.cz/?module=vyziva | datum vydání = 2007 | datum přístupu = 19.11.2010 | vydavatel = Nutricia, a. s. | místo = [[Praha]] | jazyk = česky | url archivu = https://web.archive.org/web/20100816030116/http://www.vyzivavnemoci.cz/?module=vyziva | datum archivace = 2010-08-16 | nedostupné = ano }} Energie získaná v potravě je využita k udržení homeostázy, a ta která není okamžitě využita, je ukládána v podobě [[glykogen]]u v játrech a ve svalech a také v podobě tuku. Pokud je strava energeticky chudá, trpí živočichové, včetně člověka podvýživou.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 869 [137] => [138] => == Výživa rostlin == [139] => Většina rostlin jsou (foto)autotrofní organismy, které se udržují při životě příjmem oxidu uhličitého ze vzduchu a vody a výživných látek z půdy. Z těchto látek dokáží rostliny vyrábět fotosyntetickou asimilací organické látky. Důležitým předpokladem pro tento proces je světlo (většinou sluneční záření) a zelené barvivo ([[chlorofyl]]), které pohlcuje světlo a přeměňuje v [[chloroplast]]ech světelnou energii na chemickou.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 195 Přežití všech rostlinných organismů závisí na vyváženém příjmu a výdeji vody buňkou. Rostlinné a jiné buňky, které mají pružné buněčné stěny, regulují přebytek vody zpětným tlakem ([[turgor]]) a při nedostatku vody se plazmatická membrána od buněčné stěny odtahuje, což se navenek projevuje sesycháním až odumřením ([[plazmolýza]]).[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 153 [140] => [141] => === Výživné látky === [142] => [[Soubor:Brassica oleracea Cauliflower Bloemkool stikstofgebrek.jpg|náhled|Nedostatek dusíku způsobuje červené zbarvení listů květáku]] Rostliny potřebují k růstu devět makrobiogenních a minimálně osm mikrobiogenních prvků. Toto bylo zjištěno na základě rozboru chemického složení sušiny. Asi 95 % hmotnosti sušiny rostlin tvoří organické látky a jenom 5 % je tvořen látkami anorganickými. Většinu organické hmoty tvoří uhlovodíky, které rostlina přijímá v různých formách: [143] => * uhlík (CO2), vodík (H2O), kyslík (O2), dusík (NO3 a NH4+), síra (SO42−), fosfor (H2PO4 a HPO42−), draslík (K+), vápník (Ca2+) a hořčík (Mg2+). [144] => Mezi osm základních mikroelementů patří: [145] => * chlór (Cl), železo (Fe3+ a Fe2+), bór(H2BO3), mangan (Mn2+), zinek (Zn2+), měď (Cu+ a Cu2+), molybden (MoO42−) a nikl (Ni2+). [146] => Mikroelementy fungují především jako katalyzátory a rostliny je vyžadují jenom ve velmi malém množství. Přesto může jejich nedostatek způsobit v porostech rostlin velké škody, například nedostatek hořčíku nebo železa způsobuje žloutnutí listů, což může rostlinu natolik oslabit, že přestane i růst a zahyne. [147] => [148] => === Úloha půdy === [149] => Struktura a chemické složení půdy jsou vedle [[Biogeografie|biogeografické]] polohy a podnebí nejhlavnějšími faktory, které určují, jestli se rostliny v daných podmínkách [[Adaptace|adaptují]] na minerálové složení a [[půdní typ]], ať už se jedná o přírodní [[ekosystém]] či zemědělskou oblast. Na rozhraní půda-rostlina se odehrávají [[Biochemický proces|biochemické procesy]], které podmiňují zachování mnoha ekosystémů na Zemi. V půdě se nachází částice různých velikostí, které vznikly rozdrobňováním matečné horniny a spolu s těmito částečkami tvoří půdní [[humus]]. Humus zabraňuje slepování jílovitých částic a je zodpovědný za drolivou strukturu půdy, díky které je v půdě zadržována voda a zároveň mají kořeny rostlin v porézní půdě k dispozici [[kyslík]]. Humus je rovněž rezervoárem minerálních látek, které postupně pronikají do půdy, zatímco [[Mikroorganismus|mikroorganismy]] rozkládají organickou hmotu. [150] => [151] => === Kationtová výměna === [152] => Mnoho půdních minerálů, zejména ty s pozitivním nábojem ([[Ion|kationty]]), jako např. draslík (K+), vápník (Ca2+) a hořčík (Mg2+) jsou pomocí elektrostatických sil poutány k negativně nabitým částicím půdy. Avšak k tomu, aby kořeny rostlin mohly [[Absorpce (biologie)|absorbovat]] výživné látky, musí dojít k jejímu uvolnění z vazby na částice, aby se staly pro rostlinu lépe dostupné. Kationty se stávají pro rostliny dostupnými v okamžiku, kdy jsou ve vazbě na jílové částice nahrazeny půdními vodíkovými [[ion]]ty (H+). Tato [[kationtová výměna]] je stimulována kořenovými vlásky, které vylučují H+ do půdního [[Homogenní směs|roztoku]]. Právě z tohoto důvodu je péče o půdní strukturu velmi důležitá. Záporně nabité anorganické látky ([[Ion|anionty]]), jako např. dusičnany (NO3), fosforečnany (PO4) a sírany (SO42−) mají tendenci k odplavování, protože se neváží na částice půdy příliš pevně a rostliny pak trpí jejich nedostatkem.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 770-772 [153] => [154] => === Symbióza a parazitismus === [155] => [[Kořen]]y rostlin jsou součástí rozsáhlých podzemních společenstev, jako jsou například určité druhy [[Houby|hub]] a [[Bakterie|bakterií]]. Během dlouhého [[Evoluce|evolučního]] vývoje vznikl mezi kořeny rostlin a těmito organismy úzký [[Symbióza|symbiotický]] vztah jehož výsledkem je usnadnění získávání živin, z něhož těží obě strany. Dvěma nejdůležitějšími příklady symbiózy mezi rostlinami a jinými organismy jsou [[biologická fixace dusíku]] bakteriemi v [[Hlíza|hlízkách]] rostlin z čeledi [[Bobovité|bobovitých]] a symbiotické seskupení hub a rostlinných kořínků ([[mykorhiza]]). [156] => [157] => [[Adaptace|Adaptační]] mechanismy pro zlepšení výživy rostlin jsou ale i takové, které mohou případnému [[hostitel]]i i škodit. Nazýváme je rostlinným [[parazitismus|parazitismem]] nebo rostlinným [[predátor]]stvím. Parazitické rostliny získávají živiny napojením na hostitelova vodivá pletiva, nebo nepřímo přes houbová vlákna mykorhizy a [[masožravé rostliny]] doplňují svou potřebu na minerální výživu [[Absorpce|vstřebáváním]] těl živočichů. Existuje ale i mnoho přechodných forem, jako například [[jmelí]], které je zelené, a tedy schopné [[Fotosyntéza|fotosyntézy]], ale roste převážně na [[dub]]ech a odčerpává [[Míza (botanika)|mízu]] hostitelského [[strom]]u pomocí [[Haustorium (rostliny)|střebadel]] a doplňuje tím svoji výživu.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 775-781 [158] => [159] => == Výživa hub == [160] => Houby jsou heterotrofní organismy, které přijímají živiny [[Absorpce (biologie)|absorpcí]]. Svou potravu tráví prostřednictvím hydrolytických enzymů, které jsou vylučovány do potravy. Tyto enzymy se nazývají [[exoenzym]]y a jejich úkolem je rozkládat složité molekuly na jednodušší sloučeniny, které může houba vstřebat a dále využít. Schopnost vstřebávat živiny je bezprostředně spojená s funkcí, kterou mají houby v přírodě. Je to funkce [[Saprofág|saprofytů]], [[Parazitismus|parazitů]] a [[Symbióza|symbiontů]]. Houby a bakterie patří v přírodě mezi nejdůležitější [[Rozkladač|dekompozitory]], kteří zásobují ekosystémy anorganickými látkami. Tyto látky využívají rostliny i živočichové pro svoji výživu a bez jejich přítomnosti by živočichové i rostliny odumřeli, protože by se prvky, jako například uhlík a dusík nevracely zpět do svého [[koloběh]]u. Existují dokonce i přesvědčivá svědectví, že houby a živočichové se vyvinuli ze společného předka - [[Prvoci|prvoka]] a rozbory [[rRNA|ribozomální RNA]] a proteinů ukazují, že houby jsou dokonce více příbuzné živočichům než rostlinám.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 631 [161] => [162] => === Mycelium === [163] => [[Soubor:Mushroom's roots (mycélium).jpg|náhled|Mycelium]] Kromě [[Kvasinky|kvasinek]], které jsou jednobuněčné, jsou těla hub složena z drobných vláken, [[Hyfa|hyf]], které vytvářejí [[mycelium]]. Mycelium (podhoubí) je shluk vzájemně propletených vláken, které slouží zejména houbám a některým bakteriím jako vyživující síť. Vlákna mohou být rozdělena septy (přepážkami) na jednotlivé [[buňka|buňky]], nebo tato septa chybějí a celé mycelium je tvořeno jednou buňkou. Mycelium pronikající půdou se nazývá mycelium vegetativní a část nad půdou je mycelium vzdušné nebo reproduktivní. Symbiotické seskupení kořínků rostlin a houbových hyfů se nazývá [[mykorhiza]]. Rostlina poskytuje houbě vhodné prostředí pro život a zásobuje ji například sacharidy. Houbové hyfy zase zvyšují povrch kořenového systému rostliny, čímž se zvyšuje možnost absorpce vody.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 617-628 [164] => [165] => == Výživa prvoků == [166] => [[Soubor:Trapka velka Paramecium caudatum.jpg|náhled|[[Trepka velká|Trepka]] - vodní prvok z kmene [[nálevníci]]]] V rámci protist neboli prvoků existuje mnoho rozmanitých způsobů výživy, než je tomu kdekoliv jinde u eukaryotických organismů. Většina protist má aerobní metabolismus a využívá mitochondrií k buněčnému dýchání. Někteří z nich obsahují chloroplasty a jsou fotoautotrofní a jiní zase absorbují organické látky nebo tráví potravu a jsou tedy heterotrofní. Patří sem i mixotrofní organismy, které kombinují fotosyntézu s heterotrofní výživou. Vedle kategorie protista patří do této říše i řasy a protista s absorpčním způsobem výživy podobné houbám. Většina protist žije ve vodním prostředí a je nepostradatelnou složkou mořských i sladkovodních potravních sítí. Nejznámější je [[fytoplankton]], který je zodpovědný za produkci neméně poloviny celé fotosyntetické produkce organického materiálu a neuvěřitelnou hojnost a rozmanitost heterotrofních protist, prokaryot a živočichů. Zatímco u rostlin a živočichů jsou jednotlivé funkce rozděleny mezi celou řadu specializovaných buněk, každý jednobuněčný prvok je organismem stejně kompletním jako například jednotlivá rostlina nebo živočich. K protistům však řadíme nejen jednobuněčné a mikroskopické organismy, ale i některé vcelku jednoduché mnohobuněčné formy nebo obrovské organismy se složitou strukturou, jako například mořské [[řasy]].[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 547-548 [167] => [168] => === Nitrobuněčné trávení === [169] => [[Soubor:FAGOCITOSI_BY_RAFF.gif|náhled|Průřez buňkou přijímající fagocyticky potravu, její strávení a vyvržení]] [170] => Na rozdíl od živočichů, kde obvykle probíhá většina trávicích procesů mimo buňky, tráví prvoci veškerou potravu uvnitř svých buněk (nitrobuněčně). Trávicím orgánem je [[potravní vakuola]], kde je potrava pohlcována [[Fagocytóza|fagocytózou]] nebo [[Pinocytóza|pinocytózou]]. Potravní vakuola se sloučí s [[lyzozom]]em, který obsahuje [[Hydroláza|hydrolytické enzymy]] a trávení pak probíhá v organele obalené membránou. [171] => [172] => Celá řada rozmanitých druhů protist využívá k pohybu a získávání potravy [[Panožka (améba)|panožky]], například [[Amoeba|měňavky]]. Většina těchto organismů jsou heterotrofové, kteří se živí převážně bakteriemi, jinými protisty nebo odumřelou organickou hmotou. Patří sem i druhy symbiotické a parazitické. Většina měňavek žije volně a například [[měňavka úplavičná]] vyvolává u člověka [[Úplavice#Amébní úplavice|amébní úplavici]]. Tyto organismy se šíří kontaminovanou pitnou vodou, potravinami nebo trávicím ústrojím. [173] => [174] => == Výživa prokaryot == [175] => Způsob výživy [[Prokaryota|prokaryot]] záleží na tom, jak jejich organismus získává z vnějšího prostředí energii a uhlík. Druhy, které získávají energii ze světla se označují jako fototrofní a druhy, které získávají energii z chemických látek jsou chemotrofní. Potřebuje-li prokaryotní organismus k životu pouze anorganickou sloučeninu CO2 označujeme jej jako autotrofní a heterotrofní prokaryota vyžadují pro výrobu organických látek nejméně jednu organickou živinu, například glukózu. Zkombinujeme-li tyto čtyři skupiny, dostaneme čtyři možné vztahy prokaryotních organismů k výživě: fotoautotrofní, chemoautotrofní, fotoheterotrofní a chemoheterotrofní. [176] => # Fotoautotrofní organismy získávají energii ze světla a zdrojem uhlíku je CO2. Do této skupiny patří například [[sinice]]. [177] => # Chemoautotrofní organismy využívají CO2 jako zdroj uhlíku a energii získávají oxidací anorganických látek, například ze sirovodíku (H2S) nebo z amoniaku (NH3). Patří sem některé druhy bakterií. [178] => # Fotoheterotrofní organismy využívají k tvorbě [[ATP]] světlo a jako zdroj uhlíku organickou látku. V této skupině je jen několik málo druhů prokaryot. [179] => # Chemoheterotrofní organismy využívají jako zdroj energie i uhlíku organickou sloučeninu. Patří sem, zejména organismy, kteří [[Absorpce|vstřebávají]] živiny z odumřelé organické hmoty ([[Saprofág|saprofyté]]) a organismy kteří vstřebávají živiny z vnitřních tělesných tekutin jiných živočichů ([[Parazitismus|parazité]]). V rámci chemoheterotrofních organismů existuje taková rozmanitost, že téměř jakákoliv anorganická látka může alespoň u některých druhů sloužit jako zdroj potravy. [180] => [181] => === Metabolismus dusíku === [182] => [[Soubor:Nitrogen cycle cs.svg|náhled|upright=1.8|Schematické znázornění [[biologická fixace dusíku|biologické fixace dusíku]]]] [183] => Metabolismus dusíku (N2) je u prokaryot příkladem rozmanitosti ve výživě. Dusík, který je nezbytnou složkou [[Bílkovina|bílkovin]] a [[Nukleová kyselina|nukleových kyselin]], dokáží prokaryota použít k látkové výměně z většiny dusíkatých látek. Některé chemoautotrofní bakterie v půdě, jako je například ''Nitrosomonas'' přeměňují amoniak (NH4+) na nitrity [184] => (NO2) v oxidačním procesu [[nitrifikace]]. Tento proces probíhá ve dvou fázích; v první fázi se přeměňuje amoniak na dusitany (nitritace) a ve druhé fázi na [[dusičnany]] (nitratace): [185] => # nitritace: NH3 + O2 → NO2 + 3H+ + 2e [186] => # nitratace: NO2 + H2O → NO3 + 2H+ + 2e [187] => [188] => Jiné druhy bakterií, ''Pseudomonas'' [[Denitrifikace|denitrifikují]] půdní nitrity (NO2)nebo nitráty (NO3) a navrací tím do atmosféry vzdušný dusík (N2). Některé druhy nitrogenních bakterií žijí v symbiotickém vztahu s kořeny hospodářsky významných rostlin z čeledi bobovitých, jako jsou hrách, fazol, sója, podzemnice olejná, vojtěška nebo jetel. Na kořenech těchto rostlin se vyskytují hlízky složené z rostlinných buněk obsahujících bakterie rodu ''[[Rhizobium]]''. [[Symbióza|Symbiotický]] vztah mezi rostlinou a bakterií je [[Mutualismus|vzájemně prospěšný]]. Bakterie dodávají rostlině dusík a rostlina zásobuje bakterie uhlovodíky. Z většiny amonných iontů vzniklých fixaci dusíku jsou přímo v hlízkách syntetizovány [[Aminokyselina|aminokyseliny]], které jsou prostřednictvím [[xylém]]u transportovány do stonků a listů.[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 776 [189] => [190] => Schopnost fixovat vzdušný dusík je zase jedinečnou vlastností některých [[Sinice|sinic]]. Dochází při něm k přeměně vzdušného dusíku (N2) na amoniak (NH4). Tato jedinečná schopnost sinic umožňuje začlenit dusík do organických sloučenin a ve smyslu výživy jsou tak sinice nejsoběstačnějšími organismy ze všech. Příkladem metabolických schopností sinic je ''[[Anabaena]]'', která má buňky specializované na fixaci dusíku ze vzduchu, které se nazývají [[Heterocyt|heterocysty]]. Jinou jedinečnou schopností prokaryot je využití vzdušného kyslíku k [[Buněčné dýchání|buněčnému dýchání]], jak v [[aerobní]]m tak i [[anaerobní]]m prostředí. [191] => [192] => == Vnější prostředí a ekosystém == [193] => Organismus je časově a prostorově ohraničený otevřený systém, který komunikuje s vnějším prostředím, na kterém je závislý; jak na neživých faktorech jako je například [[podnebí]], [[teplota]] nebo [[světlo]], tak i na vztazích mezi živými organismy navzájem jako například [[symbióza]], [[parazitismus]] nebo [[predátor]]ství. [194] => Uvnitř těchto systémů proudí živiny od primárních producentů (autotrofní organismy) přes primární konzumenty ([[Býložravec|býložravci]]) až k sekundárním konzumentům ([[Masožravec|masožravci]]) a tak cirkulují uvnitř celého [[ekosystém]]u. [195] => [196] => === Biogeochemické cykly === [197] => [[Soubor:Biochemical cycle flowchart czech.png|vpravo|250px]] [198] => Po zániku organismu dochází činností [[Dekompozice|dekompozitorů]] k navrácení atomů těchto prvků do atmosféry, vody a půdy a tím dojde k doplnění zdrojů anorganických látek, které rostliny a ostatní autotrofní organismy použijí k vytvoření nové organické hmoty. Tyto procesy, které probíhají mezi biotickými (živými) a abiotickými (neživými) složkami [[biotop]]u tvoří [[Biogeochemický cyklus|biogeochemické cykly]]. Většina živin je soustředěna ve čtyřech základních zdrojích, které dále posuzujeme zda jsou dostupné nebo nedostupné: [199] => [200] => # Žijící organismy a detrit - organické látky v dostupné formě [201] => # Uhlí, ropa a rašelina - organické látky v nedostupné formě [202] => # Atmosféra, půda a voda - anorganické látky v dostupné formě [203] => # Minerály a horniny - anorganické látky v nedostupné formě [204] => [205] => Obecný popis biogeochemických cyklů, které probíhají mezi těmito čtyřmi zdroji je znázorněn na obrázku vpravo, kde jsou šipkami znázorněny biologické a geologické procesy, díky nimž dochází k pohybu látek mezi jednotlivými zdroji. Rychlost s jakou jednotlivé prvky cirkulují v [[ekosystém]]ech je závislá na rychlosti rozkladných procesů. Faktory, které tyto dekompoziční procesy ovlivňují jsou: teplota, přítomnost vody, přítomnost kyslíku (O2), chemické složení půdy a v neposlední řadě i vliv člověka na ekosystémy a [[Biosféra|biosféru]].[[#Campbell/Reece2006|Campbell/Reece 2006]], str. 1209 [206] => [207] => == Poznámky == [208] => [209] => [210] => == Odkazy == [211] => [212] => === Reference === [213] => [214] => [215] => === Literatura === [216] => * {{citace monografie | jméno = Neil A. | příjmení = Campbell | jméno2 = Jane B | příjmení2 = Reece | rok = 2008 | vydavatel = Computer Press a.s. | titul = Biologie | místo = Brno | isbn =80-251-1178-4 | jazyk = česky |ref=Campbell/Reece2006| poznámka = Autorizovaný překlad z originálu anglického vydání Biology, 6th Edition}} [217] => * {{Citace monografie | příjmení = Hughes | jméno = James | odkaz na autora = | titul = Velká obrazová všeobecná encyklopedie | vydavatel = Svojtka & Co. | místo = | rok = 1999 | isbn = 80-7237-256-4 | kapitola = Potraviny a výživa - složení stravy | strany = 169}} [218] => * {{Citace monografie| příjmení = Mahan | jméno = L. K. | příjmení2 = Escott - Stump | jméno2 = S | rok=2000 | titul=Krause's Food, Nutrition, and Diet Therapy | url = https://archive.org/details/krausesfoodnutri0000unse_10ed | edice=10 | místo=Philadelphia | vydavatel=W.B. Saunders Harcourt Brace |isbn=0-7216-7904-8}} [219] => * {{Citace monografie| příjmení = Kalač | jméno = Pavel | rok=2003 | titul=Funkční potraviny - kroky ke zdraví | místo=České Budějovice | vydavatel=Dona |isbn= 80-7322-029-6}} [220] => * {{Citace monografie | příjmení = Voet | jméno = D. | příjmení2 = Voetová | jméno2 = J | vydání = 1. čes | rok = 1995 | titul = Biochemie | vydavatel = Victoria Publishing | místo = Praha | isbn = 80-85605-44-9}} [221] => * {{Citace monografie | příjmení = Úlehlová-Tilschová | jméno = Marie | vydání = 1 | rok = 1944 | titul = Výživa ve světle věků | vydavatel = Česká grafická Unie | místo = Praha | počet stran = 185}} [222] => [223] => === Související články === [224] => * [[Lidská výživa|Strava]] [225] => * [[Metabolismus]] [226] => * [[Buňka]] [227] => * [[Klinická výživa]] [228] => * [[Potravní řetězec]] [229] => * [[Nutrigenetika]] [230] => [231] => === Externí odkazy === [232] => * {{Commonscat|Nutrition}} [233] => * {{Wikicitáty|téma=Výživa}} [234] => * {{Wikislovník|heslo=výživa}} [235] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Portál EU o zdraví - Výživa | url = http://ec.europa.eu/health-eu/my_lifestyle/nutrition/index_cs.htm | datum vydání = 2011 | jazyk = česky}} [236] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Výživa a suplementace | url = http://www.elitefitness.cz/category/vyziva/ | datum vydání = 2008 | datum aktualizace = 2010 | datum přístupu = 26-11-2010 | vydavatel = Elite Fitness | jazyk = česky}} [237] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Kancelář [[Světová zdravotnická organizace|WHO]] v [[Česko|Česku]] | url = http://www.who.cz/ | datum vydání = 2002 | datum aktualizace = | datum přístupu = 19.11.2010 |vydavatel = [[Světová zdravotnická organizace]] | jazyk = česky}} [238] => * {{Citace elektronické monografie | příjmení = KODÍČEK | jméno = M. | titul = Biochemické pojmy - výkladový slovník | url = http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/ebook.html?p=index.CS| datum vydání = 2007 | datum přístupu = 24.11.2010 |vydavatel = [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze|VŠCHT]] [[Praha]]| isbn = 978-80-7080-669-2 | jazyk = česky}} [239] => * {{Citace elektronické monografie | titul = History of the Study of Nutrition in Western Culture | url = http://rcw.raiuniversity.edu/biotechnology/MScBioinformatics/generalnutrition/lecture-notes/lecture-01.pdf | url archivu = https://web.archive.org/web/20060824032910/http://rcw.raiuniversity.edu/biotechnology/MScBioinformatics/generalnutrition/lecture-notes/lecture-01.pdf | datum vydání = 2004 | datum přístupu = 19.11.2010 |vydavatel = Rai University | místo = [[Delaware]] [[Spojené státy americké]] | jazyk = anglicky}} [240] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Sources of Nutrients | url = http://nutrient.javalime.com/ | datum vydání = 2009 - 2010 | datum přístupu = 26.11.2010 | vydavatel = Jawalime.com | místo = [[Indonésie]] | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20101120211440/http://nutrient.javalime.com/ | datum archivace = 2010-11-20 | nedostupné = ano }} [241] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Agricultural Research Service, Nutrient Data Laboratory | url = http://www.nal.usda.gov/fnic/foodcomp/search/ | datum aktualizace = 1.10.2010 | datum přístupu = 26.11.2010 | vydavatel = USDA (United States Department of Agriculture | místo = [[Washington, D.C.]] [[Spojené státy americké]] | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20150303184216/http://www.nal.usda.gov/fnic/foodcomp/search/ | datum archivace = 2015-03-03 | nedostupné = ano }} [242] => [243] => {{Autoritní data}} [244] => {{Portály|Biologie}} [245] => [246] => [[Kategorie:Výživa| ]] [247] => [[Kategorie:Živiny]] [248] => [[Kategorie:Metabolismus]] [249] => [[Kategorie:Biochemie]] [] => )
good wiki

Výživa

Členění do trofických skupin podle zdroje energie, zdroje redukce a zdroje uhlíku Výživa je soubor biochemických procesů, kterými organismy přijímají organické a anorganické látky nezbytné pro svůj život z vnějšího prostředí. V širším slova smyslu se jako výživa označuje nauka o některých stránkách látkové výměny, zejména o příjmu živin, jejich účelu, přeměnách a využití.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.