Array ( [0] => 14863054 [id] => 14863054 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Votština [uri] => Votština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Votština ({{Cizojazyčně|vot|''vaďďa tšeeli''}}) [2] => | mapa rozšíření = Distribution-vot.png [3] => | rozšíření = [[Leningradská oblast]] ([[Rusko]]) [4] => | mluvčích = 4 (2021) [5] => {{Citace elektronického periodika [6] => |autor = Victoria Vziatysheva [7] => |titul = Life as a Vod, Russia's Disappearing Ethnic Group [8] => |práce = The Wire [9] => |url = https://thewire.in/culture/life-as-vod-russia-ethnic-group [10] => |datum=3 May 2009 [11] => }} [12] => | klasifikace = * [[Uralské jazyky]] [13] => ** [[Ugrofinské jazyky]] [14] => *** [[Finsko-permské jazyky]] [15] => **** [[Finsko-volžské jazyky]] [16] => ***** [[Finsko-laponské jazyky]] [17] => ****** [[Baltofinské jazyky]] [18] => | písmo = [[Latinka]] [19] => | úřední jazyk = ''není úředním'' [20] => | regulátor = ''není stanoven'' [21] => | ISO6391 = ''není'' [22] => | ISO6392B = ''vot'' [23] => | ISO6392T = ''vot'' [24] => | ISO6393 = vot [25] => | SIL = VOT [26] => | wikipedie = [[:incubator:Wp/vot/Päälehto|testovací provoz]] [27] => }} [28] => '''Votština''' (votsky {{Cizojazyčně|vot|''vaďďa tšeeli''}},{{Citace elektronické monografie |příjmení = Čerňavskij |jméno = Vitalij |titul = Vaďďa tšeeli (Izeõpõttaja) / Водский язык (Самоучитель) („Učebnice votštiny pro samouky“) |rok = 2005 |strany = 4 |jazyk = rusky |url = http://vod.org.ua/samou.pdf |poznámky = [dále jen Čerňavskij (2005)] |datum přístupu = 17-04-2009 |url archivu = https://web.archive.org/web/20110720233937/http://vod.org.ua/samou.pdf |datum archivace = 20-07-2011 |nedostupné = ano }} psáno také jako {{Cizojazyčně|vot|''vađđa ceeli''}}{{Citace elektronické monografie |příjmení = Muslimov |jméno = Měchmět |odkaz na autora = |titul = Уроки водского языка |url = http://in-yaz-book.narod.ru/vod/vod-urok.html |datum vydání = |datum aktualizace = |datum přístupu = 2011-02-26 |strany = 15–16 |poznámky = [dále jen Muslimov (Уроки водского языка)] |jazyk = rusky}}) je [[Ugrofinské jazyky|ugrofinský]] [[jazyk (lingvistika)|jazyk]], jímž se mluví v oblasti severozápadního [[Rusko|Ruska]], konkrétně ve dvou vesnicích, [[Krakolje]] ({{Cizojazyčně|vot|''Jõgõperä''}}) a [[Lužicy]] ({{Cizojazyčně|vot|''Luuditsa''}}).{{#tag:ref|Někdy se uvádí vesnice tři, a to Krakolje, Lužicy a Peski. Peski se však sloučila s vesnicí Lužicy v roce 1970.{{Citace elektronické monografie |příjmení = Saar |jméno = Eva |titul = Vadjalased said peetripäeval oma lipu ja vapi |url = http://www.suri.ee/press/2003/20030714.html |datum vydání = 2003-07-14 |datum aktualizace = |datum přístupu = 2011-08-22 |vydavatel = Soome-Ugri Rahvaste Infokeskus |jazyk = estonsky}} Obě vesnice dnes bývají označovány pod jedním názvem jako Lužicy, avšak někdy se používá také spojený název obou vesnic, {{Cizojazyčně|vot|''Luuditsa-Liivtšülä''}} nebo estonsky {{Cizojazyčně|et|''Luutsa-Liivtšülä''}} („Lužicy-Peski“).|group="p"}}{{Citace monografie |příjmení = Moseley |jméno = Christopher |titul = Encyclopedia of the world's endangered languages |vydavatel = Routledge |místo = [Oxon?] |rok = 2007 |isbn = 9780700711970 |kapitola = Vote |strany = 275 |jazyk = anglicky |url = http://books.google.cz/books?id=dQt6XWloU10C&lpg=PP1&hl=cs&pg=PA275#v=onepage&q&f=false}} V roce 2008 žilo podle odhadů [[UNESCO]] okolo 20 mluvčích,[http://www.unesco.org/culture/languages-atlas/en/atlasmap/language-id-423.html UNESCO Interactive Atlas of the World's Languages in Danger] (Vyberte v «Country or area»: „Russian Federation“, pak „Search corresponding endangered language“ a nakonec „Vote“ v „List of languages“.)> z nichž všichni jsou starší lidé. Jazyk pomalu vymírá a je zapsán v [[Červená kniha ohrožených jazyků|Červené knize ohrožených jazyků]] jako kriticky ohrožený. Zároveň je také jedním z jazyků, které [[Ethnologue]] klasifikuje jako téměř vymřelé.{{Citace elektronické monografie |příjmení = Lewis |jméno = M. Paul |titul = Ethnologue: Languages of the World |url = http://www.ethnologue.com/nearly_extinct.asp |datum vydání = |datum aktualizace = |datum přístupu = 2011-10-27 |vydavatel = SIL International |jazyk = anglicky |url archivu = https://www.webcitation.org/68xB3FZaZ?url=http://www.ethnologue.com/nearly_extinct.asp |datum archivace = 2012-07-06 |nedostupné = ano }} [29] => [30] => Hlavními důvody úpadku jazyka byla [[rusifikace]] a také fakt, že samotní [[Votové]] nebyli nikdy početný národ. Velký vliv měl i zákaz používání votštiny po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] a četné přesuny obyvatelstva. Většina Votů, jejichž celkový počet je okolo 80,{{Citace elektronického periodika |titul=Populace v Estonsku dle národnosti (2000) |url=http://pub.stat.ee/px-web.2001/Dialog/varval.asp?ma=PC225&ti=POPULATION+BY+ETHNIC+NATIONALITY%2C+MOTHER+TONGUE+AND+CITIZENSHIP&path=..%2FI_Databas%2FPopulation_census%2F08Ethnic_nationality._Mother_tongue._Command_of_foreign_languages%2F&lang=1 |datum přístupu=17-07-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110717201806/http://pub.stat.ee/px-web.2001/Dialog/varval.asp?ma=PC225&ti=POPULATION+BY+ETHNIC+NATIONALITY%2C+MOTHER+TONGUE+AND+CITIZENSHIP&path=..%2FI_Databas%2FPopulation_census%2F08Ethnic_nationality._Mother_tongue._Command_of_foreign_languages%2F&lang=1 |datum archivace=17-07-2011 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika |titul=Sčítání lidu v Ruské federaci 2002 (4.1 – National composition of population) |url=http://www.perepis2002.ru/index.html?id=87 |datum přístupu=2010-07-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110719233704/http://www.perepis2002.ru/index.html?id=87 |datum archivace=2011-07-19 |nedostupné=ano }} dnes už votštinu neovládá vůbec nebo spíše pasivně{{Citace elektronického periodika |titul=Inkeri.com – Vatjan kielileiri elvyttää jo kuolleeksi luultua kulttuuria |url=http://www.inkeri.com/vatjaleiri.html |datum přístupu=2011-08-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120303103936/http://www.inkeri.com/vatjaleiri.html |datum archivace=2012-03-03 |nedostupné=ano }} a mluví hlavně [[ruština|rusky]].{{Citace monografie |příjmení = Minhan |jméno = James |titul = Encyclopedia of the Stateless Nations: S-Z |vydavatel = Greenwood Publishing Group |místo = |rok = 2002 |isbn = 9780313323843 |kapitola = Votes |strany = 2019 |počet stran = 2241 |poznámky = [dále jen Minhan (2002)] |jazyk = anglicky |url = http://books.google.cz/books?id=Zu5GpDby9H0C&lpg=PA2019&ots=pmlfUjimCz&hl=cs&pg=PA2019#v=onepage&q&f=false}} [[Tvarosloví|Morfologie]] a [[fonetika]] jednotlivých mluvčích se od sebe mírně liší, protože votština nikdy nebyla [[kodifikace (lingvistika)|kodifikována]]{{Citace elektronické monografie |příjmení = Agranat |jméno = Tatiana |odkaz na autora = |titul = The Votic Language: Research and Saving |url = http://www.aber.ac.uk/mercator/images/agranat.pdf |datum vydání = |datum aktualizace = |datum přístupu = 2011-09-24 |vydavatel = |jazyk = anglicky |url archivu = https://web.archive.org/web/20131203031939/http://www.aber.ac.uk/mercator/images/agranat.pdf |datum archivace = 2013-12-03 |nedostupné = ano }} a nemá tudíž jednotná gramatická pravidla. Dodnes rovněž neexistuje ani její oficiální psaná podoba.{{Citace elektronické monografie |příjmení = Heinsoo |jméno = Heinike |příjmení2 = Kuusk |jméno2 = Margit |titul = Neo-renaissance and revitalization of Votic – Who cares? |url = http://jeful.ut.ee/public/files/Heinsoo+Kuusk+171-184.pdf |datum vydání = 2011 |datum aktualizace = |datum přístupu = 2011-04-24 |vydavatel = University of Tartu |strany = 173 |jazyk = anglicky |poznámky = [dále jen Heinsoo (2011)]}}{{Citace elektronické monografie |příjmení = Laakso |jméno = Johanna |odkaz na autora = |titul = Itämerensuomalaisten kielten johdatuskurssi |kapitola = Inkerin kielimuodot ja -olot |url = http://www.helsinki.fi/hum/sugl/oppimat/imsjohd/inkeri.html |datum vydání = 1998 |datum aktualizace = |datum přístupu = 2011-09-24 |vydavatel = |jazyk = finsky |url archivu = https://web.archive.org/web/20071018095005/http://www.helsinki.fi/hum/sugl/oppimat/imsjohd/inkeri.html |datum archivace = 2007-10-18 |nedostupné = ano }} V posledních několika letech se Votové snaží o obnovení svého jazyka. [31] => [32] => Votština je rozdělena na čtyři hlavní [[nářečí|nářeční]] skupiny: východní, západní (dělící se dále na mätši, orko a vaipooli), krévinské a kukkuzské, z nichž všechny, až na západní vaipoolské nářečí, vymřely. Celkově je z [[baltofinské jazyky|baltofinských jazyků]] nejvíce podobná [[estonština|estonštině]], její [[slovní zásoba]] obsahuje i řadu slov přejatých z ruštiny a některá nářečí byla silně ovlivněna [[ižorština|ižorštinou]]. [33] => [34] => == Název a jeho původ == [35] => Původ názvu {{Cizojazyčně|vot|''vaďďa''}} není zcela jasný. Dříve se předpokládalo, že vzniklo ze slova ''vakja'' („klín“), což je přejaté slovo z [[baltské jazyky|baltských jazyků]] (srov. [[lotyština|lotyšské]] {{Cizojazyčně|lv|''vadžis''}}, [[litevština|litevské]] {{Cizojazyčně|lt|''vagis''}}).{{Citace elektronické monografie |příjmení = Viikberg |jméno = Jüri |titul = The Red Book of the Peopled of the Russian Empire |kapitola = The Votes |url = http://www.eki.ee/books/redbook/votes.shtml |datum vydání = |datum aktualizace = |datum přístupu = 2011-03-04 |vydavatel = |jazyk = anglicky}} Podle nejnovějších studií však tato teorie není pravděpodobná a finský lingvista [[Jorma Koivulehto]] přisoudil původ tohoto slova k názvu nějakého území. Riho Grünthal, profesor baltofinských jazyků na [[Helsinská univerzita|univerzitě v Helsinkách]], jej například spojoval s různými variantami názvu [[Estonsko|jihoestonského]] kraje [[Valgamaa|Valga]], které se kdysi používaly (''Waiga'', ''Wagia'' a ''Vaia''). Slovo {{Cizojazyčně|vot|''vaďďalaizõt''}} („Votové“), jehož základem je právě {{Cizojazyčně|vot|''vaďďa''}}, pak původně mohlo znamenat „lidé z Valgy“.{{Citace elektronické monografie |příjmení = Grünthal |jméno = Riho |titul = Livvistä liiviin. Itämerensuomalaiset etnonyymit |url = http://www.sgr.fi/ct/ct51.html |datum vydání = |datum aktualizace = |datum přístupu = 2011-05-19 |vydavatel = |jazyk = anglicky}} Podle jiné teorie s názvem {{Cizojazyčně|vot|''vaďďa''}} souvisí také označení ''vuowjoš'', což je jedno z několika jmen [[Sámové|Sámů]], které používali pro označení sebe samých.{{Citace monografie |příjmení = Fisiak |jméno = Jacek |příjmení2 = Hickey |jméno2 = Raymond |příjmení3 = Puppel |jméno3 = Stanisław |titul = Trends in linguistics: Studies and monographs – Svazky 101–102 |vydavatel = Walter de Gruyter |místo = |rok = 1997 |isbn = 9783110145045 | kapitola = On the Linguistic prehistory of Finno-Ugric |strany = 847 |jazyk = anglicky |url = http://books.google.cz/books?id=asrLY8c0wHkC&lpg=PP1&hl=cs&pg=PA847#v=onepage&q&f=false}} [36] => [37] => Pro název {{Cizojazyčně|vot|''vaďďa tšeeli''}} existuje ve votštině archaické synonymum {{Cizojazyčně|vot|''maatšeeli''}}, což je [[složenina]] slov {{Cizojazyčně|vot|''maa''}} („země“) a {{Cizojazyčně|vot|''tšeeli''}} („jazyk“) – doslova tedy „jazyk země“. Podobným způsobem označují Votové nejen jazyk, ale i sami sebe, a to jako {{Cizojazyčně|vot|''maavätši''}} (případně {{Cizojazyčně|vot|''maaväci''}}), kde slovo {{Cizojazyčně|vot|''vätši''}} znamená „národ, lid“. Obdobu těchto synonym lze najít také v [[estonština|estonštině]] (jazyk jako {{Cizojazyčně|et|''maakeel''}}, národ jako {{Cizojazyčně|et|''maarahvas''}}) a [[jihoestonská nářečí|jihoestonských nářečích]] ({{Cizojazyčně|et|''maakiil''}}), kam patří nářečí [[võruština|võro]], [[setučtina|seto]], mulgi a tartu. Tato synonyma vždy označují národní jazyk daného etnika nebo etnikum samotné. [38] => [39] => == Vztah k jiným jazykům == [40] => Přestože se votština řadí jako samostatný jazyk, někteří [[lingvistika|lingvisté]] tvrdí, že se jedná o [[nářečí|dialekt]] [[estonština|estonštiny]],{{Citace monografie| příjmení = Ariste | jméno = Paul | odkaz na autora = Paul Ariste | titul = Eesti rahva etnilisest ajaloost | vydavatel = Eesti Riiklik Kirjastus | rok = 1956 | kapitola = Läänemere keelte kujunemine ja vanem arenemisjärk | jazyk = estonsky}} které je z [[baltofinské jazyky|baltofinských jazyků]] nejvíce podobná. Podle estonského lingvisty [[Paul Ariste|Paula Aristeho]] lze však známky vlivu votštiny najít i v některých severovýchodních estonských dialektech, konkrétně v obci [[Vaivara (obec)|Vaivara]] a na pobřeží [[Čudské jezero|Čudského jezera]], nebo v řadě finských dialektů v západní [[Ingrie|Ingrii]]. [41] => [42] => Kromě estonštiny se votština podobá také [[livonština|livonštině]] a [[ižorština|ižorštině]]. Spolu s [[ižorština|ižorštinou]] se oba jazyky navzájem ovlivňovaly, což je patrné jak v kukkuzském nářečí votštiny, tak i v dolnolužském nářečí ižorštiny. Kukkuzské nářečí již přímo nereflektuje charakteristické prvky votštiny a některými lingvisty bylo označeno spíše za dialekt [[ižorština|ižorštiny]].{{Citace monografie| příjmení = Jokipii | jméno = Mauno | titul = Itämerensuomalaiset, Heimokansojen historiaa ja kohtaloita | vydavatel = Atena kustannus Oy | místo = Jyväskylä | rok = 1995 | isbn = 951-9362-80-0 | jazyk = finsky}} Podobně i vaipoolské nářečí nese známky silného vlivu ižorštiny a Paul Ariste jej označil za míšeninu dvou jazyků.{{Citace elektronické monografie |příjmení = Heinsoo |jméno = Heinike |odkaz na autora = |titul = Paul Ariste ja Vaipoole vadjalased |url = http://www.emakeeleselts.ee/esa/ESA_51_pdf/ESA_51_Heinsoo.pdf |datum vydání = 2005 |datum aktualizace = |datum přístupu = 2011-09-24 |vydavatel = |jazyk = estonsky}} [43] => [44] => Ve votštině je také mnoho slov původem z [[ruština|ruštiny]], např. {{Cizojazyčně|vot|''tšetvertti''}} (rusky {{Cizojazyčně|ru|''четверть''}}, „čtvrtina“), {{Cizojazyčně|vot|''ležia''}} ({{Cizojazyčně|ru|''лежать''}}, „ležet“) nebo {{Cizojazyčně|vot|''śtšetina''}} ({{Cizojazyčně|ru|''щетина''}}, „štětina“). I přes dlouhodobé působení ruštiny si však dokázala zachovat charakteristické rysy [[ugrofinské jazyky|ugrofinského jazyka]] a nebyla ovlivněna v takové míře, jako např. jí příbuzná [[livonština]] [[lotyština|lotyštinou]]. Livonština patří podobně jako votština mezi kriticky ohrožené jazyky. S votštinou ji spojuje především přítomnost středních samohlásek a redukce souhlásky ''h'' (srov. finské {{Cizojazyčně|fi|''hammas''}}, votské {{Cizojazyčně|vot|''ammaz''}} a livonské {{Cizojazyčně|liv|''āmbaz''}}).{{Citace elektronické monografie |příjmení = Laakso |jméno = Johanna |odkaz na autora = |titul = Itämerensuomalaisten kielten johdatuskurssi |kapitola = Liivin kielestä |url = http://www.helsinki.fi/hum/sugl/oppimat/imsjohd/liivi.html |datum vydání = 1998 |datum aktualizace = |datum přístupu = 2012-01-17 |vydavatel = |jazyk = finsky |url archivu = https://web.archive.org/web/20111108085341/http://www.helsinki.fi/hum/sugl/oppimat/imsjohd/liivi.html |datum archivace = 2011-11-08 |nedostupné = ano }} [45] => [46] => == Nářečí == [47] => [[Soubor:Votic language.png|náhled|Přibližné vyznačení vesnic a jejich rozdělení na západní a východní nářečí: {{Legenda|#ff1010|Vaipooli}}{{Legenda|#15d518|Orko}}{{Legenda|#d569d5|Matši}}{{Legenda|#ffe300|Východní nářečí}}]] [48] => [49] => Votština se tradičně rozděluje do čtyř hlavních [[nářečí|nářečních]] skupin: [50] => [51] => * † '''Východní nářečí''' – vesnice [[Koporje]] ({{Cizojazyčně|vot|''Kabrio''}}), [[Icipino]] ({{Cizojazyčně|vot|''Itšäpäivä''}}), Kozlova, Podmoščje ({{Cizojazyčně|vot|''Mahu''}}), Klimatino ({{Cizojazyčně|vot|''Kliimettina''}}), Ivanovskoje ({{Cizojazyčně|vot|''Iivanaisi''}}). [52] => * '''Západní nářečí''' – [[ústí]] řeky [[Luga (řeka)|Lugy]]; dále se dělí na: [53] => ** † '''Mätši''' – vesnice [[Kotly]] ({{Cizojazyčně|vot|''Kattila''}}), Rannolovo ({{Cizojazyčně|vot|''Lempola''}}), Pumalicy ({{Cizojazyčně|vot|''Pummala''}}), Undovo ({{Cizojazyčně|vot|''Untovõõ''}}), Pilovo ({{Cizojazyčně|vot|''Pihlaala''}}), Kerstovo ({{Cizojazyčně|vot|''Kõrstõva''}}). [54] => ** † '''Orko''' – vesnice Pondělovo ({{Cizojazyčně|vot|''Pontizõõ''}}), Velikino ({{Cizojazyčně|vot|''Velikkä''}}), Korvetino ({{Cizojazyčně|vot|''Kõrvõttula''}}), Mattija ({{Cizojazyčně|vot|''Mati''}}), Savikino ({{Cizojazyčně|vot|''Savvokkala''}}), Babino ({{Cizojazyčně|vot|''Jarvigoiśtš''}}). [55] => ** '''Vaipooli''' – vesnice [[Krakolje]] ({{Cizojazyčně|vot|''Jõgõperä''}}), [[Lužicy]] ({{Cizojazyčně|vot|''Luuditsa''}}), Verchnije Lužicy ({{Cizojazyčně|vot|''Risumäki''}}), Mežniki ({{Cizojazyčně|vot|''Rajo''}}). [56] => * † '''Kukkuzské nářečí''' – vesnice [[Kurovicy]] ({{Cizojazyčně|vot|''Kukkuzi''}}). [57] => * † '''Krévinské nářečí''' – v [[Lotyšsko|Lotyšsku]] v okolí města [[Bauska]]. [58] => [59] => Západní nářečí se dělí na další tři skupiny: matši (v překladu „kopec“), orko („údolí“) a vaipooli. Podle jiného rozdělení se nářečí mätši a orko zařazují do samostatné skupiny středních nářečí, zatímco vaipoolské a kukkuzské se řadí jako zastupitelé západní skupiny.{{Citace elektronické monografie |příjmení = Västrik |jméno = Ergo-Hart |odkaz na autora = |titul = Veekogud ja veehaldjad vadja rahvausundis |url = http://www.folklore.ee/rl/pubte/ee/NT/profo6/Vaestrik.htm |datum vydání = |datum aktualizace = |datum přístupu = 2011-09-24 |vydavatel = |jazyk = estonsky}} Někdy se také z nářečí orko zvlášť vyčleňuje nářečí pontizõõ.{{Citace monografie |příjmení = Abondolo |jméno = Daniel Mario |titul = The Uralic languages |datum vydání = 1998 |vydavatel = Taylor & Francis |místo = London |strany = 98 |jazyk = anglicky}} Vzhledem k tomu, že jazyk nemá jednotnou formu a každý mluvčí mluví svým vlastním [[idiolekt]]em, lze se setkat i s rozdělením na podskupiny nářečí, jejichž jméno je dáno podle vesnice, kde se jimi mluví, např. nářečí kattilské podle vesnice Kattila. [60] => [61] => V současnosti jsou vymřelá všechna nářečí s výjimkou západního vaipoolského nářečí, kterým se stále mluví. Jako první vymizelo krévinské nářečí, pravděpodobně někdy v polovině 19. století. Východní nářečí bylo v ohrožení již na počátku 20. století, jeho poslední známý mluvčí zemřel v roce [[1960]] ve vesnici [[Icipino]]. V těchto letech vymřely taktéž západní nářečí mätši a orko. Kukkuzské nářečí zaniklo v 80. letech 20. století. [62] => [63] => === Krévinské nářečí === [64] => Krévinskou votštinou mluvili potomci [[Votové|votských]] [[válečný zajatec|válečných zajatců]], kteří byli v letech 1444–1447 zajati a deportováni do okolí [[Bauska|Bausky]] v [[Lotyšsko|Lotyšsku]] [[Řád německých rytířů|řádem německých rytířů]]. Ještě v roce 1805 se odhadovalo, že v okolí Bausky žije asi 1 200 [[Krévinci|Krévinců]], nicméně podle místního kněze Karla Lutzau zde o pět let později v roce [[1810]] zbývalo posledních 12–15 mluvčích krévinské votštiny, z nichž všichni byli starší lidé.{{Citace elektronické monografie |příjmení = Heinsoo |jméno = Heinike |odkaz na autora = |titul = Прибалтийско-финские народы: История и судьбы родственных народов. |url = http://vadjamaa.narod.ru/photo/03.html |datum vydání = |datum aktualizace = |datum přístupu = 2012-01-06 |vydavatel = |jazyk = rusky }}{{Nedostupný zdroj}} [[Anders Johan Sjögren]] po své výzkumné cestě v roce 1846 usoudil, že už z této oblasti votština téměř vymizela. Původně se předpokládalo, že pravlastí Krévinců je [[Estonsko]] nebo ostrov [[Saaremaa]]. Příbuznost krévinštiny k votštině jako první rozpoznal až [[Ferdinand Johann Wiedemann]] v roce [[1871]].{{Citace periodika |příjmení = Ernits |jméno = Enn |periodikum = Linguistica Uralica |titul = Zur Phonetik, Morphologie und Lexikologie des Kreewinischen |rok = 1996 |ročník = 32 |typ ročníku = svazek |číslo = 4|strany = 249 |datum přístupu = 2011–10–09 |url = http://books.google.cz/books?id=zTWjp-GNqFoC&lpg=PA235&hl=cs&pg=PA249#v=onepage&q&f=false |jazyk = německy}} Samotná krévinština nebyla nikdy dobře prozkoumána a dochovalo se z ní jen okolo 600 slov. Od ostatních nářečí se liší zejména zachováním plozivy ''k'' tam, kde jinde došlo k její palatalizaci na afrikátu ''tš'', nicméně další změny charakteristické pro votštinu se u ní zachovaly. [65] => [66] => ==== Ukázka ==== [67] => {{Vzorový text [68] => |VDLP=ne [69] => |Komentář = [70] => |Jazyk 1= krévinština [71] => |Text 1 = Meģģi ise taiwâs! Jadku elka śiwu śenna, tulap meģģi tiwi śivu riikki! Śiwu meele se iggauka, kui taiwâs, ni kans ma bēli. Meģģi arma leipe anna meli tennawa, ģedde meggi padudd, kui me jattim umili nisi meli jad. Elas meite kurja sad. Śewon wodse kurģe miusse erre. Jo siula kalpap śiwu kikki śiwu appi un śiwu üwiwi śewonśe śewonśe. Amen!{{Citace monografie |příjmení = Dalton |jméno = Hermann |odkaz na autora = |titul = Das Gebet des Herrn in den Sprachen Russlands |vydavatel = Buchdruckerei der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften |místo = |rok = 1870 |isbn = |kapitola = 47. Krewingisch |strany = 67 |url = http://books.google.cz/books?id=9RhAAAAAYAAJ&hl=cs&pg=PA67#v=onepage&q&f=false |jazyk = německy}} [72] => |Jazyk 2= stará votština [73] => |Text 2 = Izä meďė, kumpa õlet taivaiza! Pühättü õlkō nimes sinū, liƫi-tulkō sinū valtas, õlkō nimes sinū tahtos nī māza kui taivaizia. Anna meile tänänne meďė õka-päivädnē leipäni ja älä sāta meitä manituhsēse, a pǟssä meitä pahassa. Kui sinū on valta ja võima ja slava, igǟ kõikē. Amen!{{Citace monografie |příjmení = Dalton |jméno = Hermann |odkaz na autora = |titul = Das Gebet des Herrn in den Sprachen Russlands |vydavatel = Buchdruckerei der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften |místo = |rok = 1870 |isbn = |kapitola = 40. Wotisch |strany = 65|url = http://books.google.cz/books?id=9RhAAAAAYAAJ&hl=cs&pg=PA65#v=onepage&q&f=false |jazyk = německy}} [74] => |Jazyk 3= čeština [75] => |Text 3 = Otče náš, jenž jsi na nebesích! Posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům a neuveď nás v pokušení, ale chraň nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva navěky. Amen! [76] => }} [77] => [78] => == Výzkum == [79] => Votština byla „objevena“ v roce [[1783]] [[Narva|narvským]] pastorem F. L. Treffurtem. První votsky psaná slova byla zaznamenána ve srovnávacím slovníku ''Linguarum totius orbis vocabularia comparativa'' z roku [[1789]] od německého zoologa [[Peter Simon Pallas|Petera Simona Pallase]]. Stejně jako všechny ostatní rané votské písemnosti byla i tato hesla psána ve starém ruském pravopise, jenž se používal až do konce 19. století.{{Citace monografie |příjmení = Öpik |jméno = Elina |odkaz na autora = |titul = Vadjalastest ja isuritest XVIII saj. lõpul |vydavatel = Valgus |místo = Tallinn |rok = 1970 |isbn = |jazyk = estonsky}} V roce [[1856]] sestavil finský lingvista [[August Ahlqvist]] první votskou gramatiku, ''Wotisk grammatik jemte språkprof och ordförteckning''.{{Citace monografie |příjmení = Janich |jméno = Nina |příjmení2 = Albrecht |jméno2 = Greule |titul = Sprachkulturen in Europa: ein internationales Handbuch |vydavatel = Gunter Narr Verlag |místo = Tübingen |rok = 2002 |isbn = 9783823358732 |kapitola = Ostseefinnische Sprachen |strany = 193 |jazyk = německy |url = http://books.google.cz/books?id=pnMKtSp2c-AC&lpg=PP1&hl=cs&pg=PA193#v=onepage&q&f=false}} Popisuje v ní hlavně kattilský dialekt votštiny,{{Citace monografie | příjmení = Ariste | jméno = Paul | odkaz na autora = Paul Ariste | titul = A grammar of the Votic language | vydavatel = Curzon Press | místo = [Bloomington?] | rok = 1997 | kapitola = Foreword | strany = IV | isbn = 9780700708680 | jazyk = anglicky | poznámky = [dále jen Ariste (1997)] | url = http://books.google.fi/books?id=Zx9WxJO5fXYC&lpg=PP1&hl=cs&pg=PP1#v=onepage&q&f=false}} pro jehož zápis použil [[latinka|latinku]] obsahující [[diakritické znaménko|diakritiku]]. Kromě mluvnického a fonologického popisu votštiny obsahuje kniha také slovník a mnoho ukázek votštiny jak z [[próza|prózy]], tak i z [[poezie]]. Významnost této gramatiky spočívá i v tom, že v ní Ahlqvist zachytil mnoho prvků, které později z votštiny vymizely. [80] => [81] => O sestavení psané podoby votštiny se pokusil až v roce [[1922]] votský lingvista [[Dmitrij Cvetkov (lingvista)|Dmitrij Cvetkov]], a to pomocí [[cyrilice]]. Z různých důvodů se však neujala. V témže roce sepsal i další gramatiku s názvem ''Vadja keele grammatika'' (''Эсимейн’ ваддя чээлэ грамаатикк''), jež čerpala hlavně z jõgõperského nářečí.[http://www.fennougria.ee/index.php?id=13449 FennoUgria: Tsvetkov’s Votian Grammar Published in Estonia] Kvůli jeho smrti však toto dílo zůstalo nedokončené a bylo uloženo do archivu. Mimo to Cvetkov vyučoval votštinu a sbíral různé materiály týkající se Votů a jejich kultury. Přeložil do votštiny povídku ''Vaňka'' od [[Anton Pavlovič Čechov|Antona Pavloviče Čechova]] a sepsal slovník jõgõperského nářečí (''Vatjan kielen Joenperän murteen sanasto''). Ten však dlouho existoval jen v ručně psané podobě a svého vydání se dočkal až v roce [[1995]] díky Johanně Laakso. [82] => [83] => Během druhé světové války navštívili [[Ingrie|Ingrii]] estonští lingvisté, a to v letech [[1942]] a [[1943]].{{Citace elektronické monografie |příjmení = Muslimov |jméno = Měchmět |titul = Водский язык в 19 – 20 веках |url = http://vod.org.ua/index.php?t=12 |datum vydání = |datum aktualizace = |datum přístupu = 2011-08-15 |vydavatel = |jazyk = rusky |url archivu = https://web.archive.org/web/20200329075926/https://vod.org.ua/index.php?t=12 |datum archivace = 2020-03-29 |nedostupné = ano }} Mezi nimi byl také [[Paul Ariste]], který nashromáždil doposud největší sbírku o votském jazyce a kultuře (celkem 5 269 stran). Roku [[1948]] vydal další votskou gramatiku pojmenovanou ''Vadja keele grammatika'', která byla později vydána také v angličtině pod názvem ''A Grammar of the Votic Language''. Byla založena především na dialektu votštiny z Kattily a jejího okolí, ostatním nářečím věnoval jen menší pozornost a krévinské a kukkuzské nářečí vynechal úplně.Ariste (1997), kapitola Foreword, s. V. K zápisu votštiny používal [[Uralská fonetická abeceda|uralskou fonetickou abecedu]]. Paul Ariste se v průběhu let ještě několikrát vrátil do Vaipooli a zkoumal dál votský jazyk a kulturu až do roku 1975.Heinsoo (2011), s. 175. Od 70. let se výzkumem votštiny zabývá Heinike Heinsoo z [[Tartu Ülikool|Univerzity v Tartu]]. [84] => [85] => == Stav jazyka == [86] => Současný stav jazyka úzce souvisí s historií samotného národa. [[Votové]] se během 11. století dostali pod nadvládu [[Novgorodská republika|Novgorodské republiky]]. Od této doby je postihla řada událostí, které měly vliv na pokles jejich populace a asimilaci s Rusy, počínaje [[hladomor]]em, válkami a [[christianizace|christianizací]], až po ovládnutí [[Moskevské knížectví|Moskevským knížectvím]], což způsobilo přísun cizího obyvatelstva na jejich území. Následná nadvláda [[Švédsko|Švédska]] v 17. století znamenala kromě přílivu [[Finové|Finů]] také další snahy o [[konverze (náboženství)|konverzi]] Votů, tentokrát z [[pravoslaví]] na [[luteránství]]. Konverze se ve větší míře nesetkala s úspěchem, většina zůstala nadále pravoslavnými a navíc mnoho Votů odešlo ze své země do [[Rusko|Ruska]]. Votové také kvůli náboženství neuzavírali sňatky s jazykově příbuznými luteránskými Finy.Heinsoo (2001), s. 172. Po zrušení nevolnictví v roce [[1861]] začali Votové odcházet do měst. To však na rozdíl od českých zemí, kde zrušení nevolnictví přispělo ke vzniku [[české národní obrození|národního obrození]], mělo opačný výsledek a málopočetní Votové začali používat ruštinu na úkor votštiny. [87] => [88] => Po sestavení psané podoby [[ižorština|ižorštiny]] v 30. letech 20. století se votština stala posledním jazykem na území severozápadního [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] bez své psané formy.Minhan (2002), s. 2022 Díky tomu se mohlo ve školách, které kromě [[Ižorové|Ižorů]] navštěvovali také Votové, začít vyučovat v ižorštině.{{Citace elektronické monografie |příjmení = Muslimov |jméno = Měchmět |titul = Водский язык |url = http://www.vadjamaa.narod.ru/language/language.html |datum vydání = |datum aktualizace = |datum přístupu = 2011-08-15 |vydavatel = |jazyk = rusky}} Votům výuka v ižorštině nepřipadala zvláštní, neboť často sami sebe nerozlišovali od Ižorů.{{Citace elektronické monografie |příjmení = Agranat |jméno = Tatiana |odkaz na autora = |titul = The Beginning of the Votic language revival |url = http://www.linguapax.org/congres/taller/taller3/Agranat.html |datum vydání = |datum aktualizace = |datum přístupu = 2011-09-24 |vydavatel = |jazyk = anglicky |url archivu = https://web.archive.org/web/20110709082351/http://www.linguapax.org/congres/taller/taller3/Agranat.html |datum archivace = 2011-07-09 |nedostupné = ano }} Mladí lidé se přestávali učit votsky a oba jazyky se začaly navzájem ovlivňovat. Dialekty, které nebyly ižorštinou vůbec dotčeny, jsou dnes již vymřelé. V těchto letech byla část votských rolníků deportována ze svého území{{Citace elektronické monografie |příjmení = Кузнецова |jméno = |odkaz na autora = |titul = История Води |url = http://vadjamaa.narod.ru/photo/04.html |datum vydání = |datum aktualizace = |datum přístupu = 2012-1-6 |vydavatel = |jazyk = rusky }}{{Nedostupný zdroj}} a během druhé světové války byli téměř všichni evakuováni do Finska. Ti, kteří se později vrátili, měli zakázáno mluvit votsky. Jazyk se tedy přestal dále rozšiřovat a brzy vymřela zbylá nářečí votštiny až na vaipoolské. [89] => [90] => Všichni současní mluvčí jsou dnes již starší lidé, přičemž nejmladší z nich se narodil v roce [[1938]].Stav je z roku 2011. Mezi sebou už votštinu nepoužívají, ale mluví jí párkrát za rok, když přijedou badatelé. Jejich primárním jazykem se stala ruština. V posledních několika letech však zájem o votštinu vzrostl a snaží se zabránit jejímu úplnému vymření. Zpívají se v ní [[folklór]]ní písně a připravuje se i vydání nově sestaveného votského slabikáře, neboť jeho stará verze nebyla nikdy vydána a navíc není vhodná pro výuku.[http://www.fennougria.ee/index.php?id=15063 FennoUgria: Venemaal on kavas anda riigi rahaga välja vadja aabits] Od roku [[1994]] se začaly v [[Petrohrad]]ě provozovat kurzy votštiny a později se začala vyučovat i na střední škole v [[Krakolje|Krakolji]]. Až do této doby se votština nikdy ve školách neučila. Roku [[2000]] byla Mechmetem Muslimovem vytvořena nová psaná forma jazyka, založená na [[latinka|latince]].{{Citace elektronického periodika |titul=Eesti Rahva Muuseum: Vadjalased |url=http://www.erm.ee/et/Avasta/Soome-ugri-rahvakultuur/Vadjalased |datum přístupu=2011-10-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120922153501/http://www.erm.ee/et/Avasta/Soome-ugri-rahvakultuur/Vadjalased |datum archivace=2012-09-22 }} V roce [[2005]] založila Tatjana Jefimova Votskou kulturní společnost, která začala vydávat první votské noviny s názvem ''Maaväci'' („Lidé země“ neboli „Votové“).[http://www.fennougria.ee/index.php?id=20676&highlight=vadja FennoUgria: Ilmapuu auhinna sai vadjalaste toetaja Tatjana Jefimova] O rok později byla votština zastoupena na každoročním hudebním festivalu [[Liet-Lávlut]] v [[Östersund]]u písní ''Kui miä kazvõlin kanainõ'' od [[Estonci|estonské]] [[Folk metal|folk-metalové]] skupiny [[Raud-Ants]].[http://www.ohtuleht.ee/index.aspx?id=207020 Õhtuleht – Eesti bänd Raud-Ants osaleb alternatiiv-Eurovisionil] [91] => [92] => Dne [[8. listopad]]u [[2007]] byl schválen nový projekt na rozšíření přístavu [[Usť-Luga]],{{Citace elektronického periodika |titul=Usť-Luga.ru |url=http://www.ust-luga.ru/pr/?s=news&id=42 |datum přístupu=2010-07-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101205194008/http://www.ust-luga.ru/pr/?s=news&id=42 |datum archivace=2010-12-05 }} který původně zahrnoval kompletní demolici vesnice [[Krakolje]][http://www.fennougria.ee/index.php?id=13209 FennoUgria: The Construction of Ust-Luga Harbour] a rozprostíral se i na území vesnice [[Lužicy]].[http://www.fennougria.ee/index.php?id=16439 FennoUgria: No Progress in Ust-Luga City Building at Votian Land] Podle lingvistů by se přesídlení původního obyvatelstva rovnalo zániku votského jazyka. Po zveřejnění těchto plánů byl Votům v říjnu [[2008]] Leningradskou oblastí udělen status severského domorodého národa a votština byla následně zapsána do [[Červená kniha ohrožených jazyků|seznamu ohrožených jazyků]] [[UNESCO]]. Usť-lužské stavební konsorcium následně přislíbilo Votům pomoci a oznámilo, že na území vesnice Lužicy průmyslovou zónu nepostaví a rovněž i Krakolje nebude zdemolována.[http://www.fennougria.ee/index.php?id=21023 FennoUgria: Port of Ust-Luga builders promise to help Votes] [93] => [94] => === Počet mluvčích === [95] => {|class="wikitable" style="width:380px; text-align:center; float:right; margin-top: 0px;" [96] => ! Rok !! Výzkum !! Počet !! Zdroj [97] => |- [98] => | '''1848''' || [[Peter von Köppen]] || '''5 148''' || {{Citace elektronické monografie |příjmení = Ruul |jméno = Kirsti |odkaz na autora = |titul = Vadjalaste tegemisi kahe tuhandenda aasta suvel |url = http://www.suri.ee/il/2000/4/vadja.html |datum vydání = |datum aktualizace = |datum přístupu = 2011-09-24 |vydavatel = SURI |jazyk = estonsky}} [99] => |- [100] => | '''1915''' || [[Lauri Kettunen]] || '''~1000''' || [101] => |- [102] => | '''1926''' || sčítání lidu || '''705''' || [103] => |- [104] => | '''1930''' || expedice [[Ruská akademie věd|Ruské akademie věd]] || '''500''' || [105] => |- [106] => | '''1948''' || Paul Ariste || '''100''' || [107] => |- [108] => | '''1959''' || Paul Ariste || '''~50''' || [109] => |- [110] => | '''1982''' || Heinike Heinsoo, J. Viikberg || '''66''' || [111] => |- [112] => | '''1995''' || Heinike Heinsoo || '''~60''' || [113] => |- [114] => | '''2008''' || [[UNESCO]] || '''~20''' || [115] => |} [116] => [117] => Vůbec první číselné údaje zaznamenal v roce [[1848]] ruský geograf [[Peter von Köppen]], podle něhož žilo ve 37 vesnicích 5 148 Votů. Následující statistiky však ukázaly, že během sto let od Köppenova průzkumu jejich počet klesl zhruba o 98 %. Roku [[1939]] byla ve sčítáních lidu vyškrtnuta votská národnost a další čísla zaznamenávali už jen badatelé. Od této doby tedy neexistuje žádné oficiální číslo o počtu mluvčích a jediným je sčítání lidu z roku [[1926]], kdy votsky mluvilo ještě 705 lidí. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinova]] přesouvání národů však jejich počet značně klesl a v roce [[1959]] zbývalo už jen asi 50 mluvčích (z toho pouze 70 % rodilých). K roku [[1989]] mluvilo votsky údajně 62 lidí, nicméně jen polovina z nich ji měla jako svůj rodný jazyk.[http://www.suri.ee/eup/beyond.html Suri.ee – Soome-Ugri Rahvaste Infokeskuse] [118] => [119] => Dle sčítání lidu z roku [[2002]] mluvilo votsky údajně 774 lidí,{{Citace elektronického periodika |titul=Sčítání lidu v Ruské federaci 2002 (4.4 – Spreading of knowledge of languages) |url=http://www.perepis2002.ru/index.html?id=87 |datum přístupu=2010-07-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110719233704/http://www.perepis2002.ru/index.html?id=87 |datum archivace=2011-07-19 |nedostupné=ano }} avšak toto číslo je považováno za chybné.Heinsoo (2011), s. 176. Týdeník [[The Economist]] ve svém vydání z [[25. prosinec|25. prosince]] [[2005]] napsal, že zbývá už jen přibližně 20 mluvčích.{{Citace periodika |autor = Staff writer |titul = The dying fish swims in water |periodikum = The Economist |url = http://www.economist.com/displayStory.cfm?Story_ID=5323735 |strany = 73–74 |datum = 2005-12-25}} Stejného výsledku dospělo v roce [[2008]] i [[UNESCO]] ve svém seznamu ohrožených jazyků. Heinike Heinsoo, profesorka baltofinských jazyků na [[Tartu Ülikool|Univerzitě v Tartu]], však uvádí, že skutečné číslo by mohlo být okolo 6–10 lidí, pokud by se nepočítali ti, kteří votštinu časem zapomněli nebo jí sice rozumí, ale neumí jí mluvit. [120] => [121] => V ruském sčítání lidu z roku [[2010]] bylo zaznamenáno 68 mluvčích votštiny.{{Citace elektronického periodika |titul=Sčítání lidu v roce 2010 (Население Российской Федерации по владению языками) – водским |url=http://www.gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/perepis_itogi1612.htm |datum přístupu=2014-01-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160605223320/http://www.gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/perepis_itogi1612.htm |datum archivace=2016-06-05 }} Dalších 5 lidí se k votštině jakožto mateřskému jazyku přihlásilo během sčítání lidu v Estonsku v roce [[2011]].[http://pub.stat.ee/px-web.2001/Dialog/varval.asp?ma=PC0431&ti=POPULATION+BY+MOTHER+TONGUE+AND+SEX%2C+31+DECEMBER+2011&path=../I_Databas/Population_census/PHC2011/01Demographic_and_ethno_cultural_characteristics/04Ethnic_nationality_Languages_Dialects/&lang=1 Estonské sčítání lidu 2011 – Population by mother tongue and sex, 31 December 2011] [122] => [123] => == Abeceda a pravopis == [124] => [[Pravopis]] votštiny nebyl doposud kodifikován, existuje však několik verzí sestavených různými badateli. Jsou založené buďto na [[latinka|latince]] nebo na [[cyrilice|cyrilici]], ta se však příliš neujala a obvykle se k zápisu používá latinka. [125] => [126] => === Latinská abeceda === [127] => {|class="wikitable" style="width:100%; table-layout:fixed; text-align:center; margin:auto;" [128] => |- [129] => |bgcolor="#EFEFEF" align="center" colspan="36"| '''Abeceda podle V. Čerňavského'''Čerňavskij (2005), s. 5. [130] => |- [131] => | [[A]] || [[B]] || [[D]] || [[Ď]] || [[E]] || [[F]] || [[G]] || [[H]] || [[I]] || [[J]] || [[K]] || [[L]] || [[Ľ]] || [[M]] || [[N]] || [[Ń]] || [[O]] || [[P]] || [[R]] || [[Ŕ]] || [[S]] || [[Š]] || [[Ś]] || [[T]] || [[Ť]] || [[Ts (písmeno)|Ts]] || [[Tš]] || [[U]] || [[V]] || [[Z]] || [[Ž]] || [[Ź]] || [[Õ]] || [[Ä]] || [[Ö]] || [[Ü]] [132] => |- [133] => | a || b || d || ď || e || f || g || h || i || j || k || l || ľ || m || n || ń || o || p || r || ŕ || s || š || ś || t || ť || ts || tš || u || v || z || ž || ź || õ || ä || ö || ü [134] => |- [135] => |bgcolor="#EFEFEF" align="center" colspan="36"| '''Abeceda podle T. Jefimové'''{{Citace elektronické monografie |příjmení = Jefimova |jméno = Tatjana |titul = Водский алфавит |url = http://www.vatland.ru/lang/index.php |datum vydání = |datum aktualizace = |datum přístupu = 2011-04-24 |vydavatel = |jazyk = rusky |url archivu = https://web.archive.org/web/20111204065430/http://www.vatland.ru/lang/index.php |datum archivace = 2011-12-04 |nedostupné = ano }} [136] => |- [137] => | [[A]] || [[Ä]] || [[B]] || [[C]] || [[D]] || [[Ď]] || [[E]] || [[F]] || [[G]] || [[H]] || [[I]] || [[J]] || [[K]] || [[L]] || [[Ľ]] || [[M]] || [[N]] || [[O]] || [[Ö]] || [[Õ]] || [[P]] || [[R]] || [[S]] || [[Š]] || [[Z]] || [[Ž]] || [[T]] || [[U]] || [[V]] || [[Ü]] || [[Ts (písmeno)|Ts]] [138] => |- [139] => | a || ä || b || c || d || ď || e || f || g || h || i || j || k || l || ľ || m || n || o || ö || õ || p || r || s || š || z || ž || t || u || v || ü || ts [140] => |} [141] => [142] => Kromě výše uvedených abeced se používá i pravopis sestavený Mechmetem Muslimovem. Podobně jako u abecedy Jefimové se i zde [[neznělá alveolární afrikáta|afrikáta]] {{IPA|[tʃ]}} zapisuje jako ''c''. Písmena ''ś'', ''ź'' a ''ŕ'' jsou zde zachována, avšak písmeno ''ń'' je zapisováno pomocí [[vlnovka|vlnovky]] jako ''[[ñ]]''. Vlnovka se vyskytuje (kromě písmena ''õ'') i u písmena ''[[ũ]]'', které označuje [[zavřená střední nezaokrouhlená samohláska|samohlásku]] {{IPA|''ɨ''}}, jež nemá svůj protějšek ani v jedné z předešlých dvou pravopisných variant. Odlišný zápis je také u písmene ''dž'' (zapisováno jako ''[[ĵ]]''), které se jinak vyskytuje pouze ve východním nářečí, a dále u písmen ''ľ'' (''[[ļ]]''), ''ď'' (''[[đ]]''), ''š'' (''[[ş]]''), ''ť'' (''[[ţ]]'') a ''ü'' (''[[y]]'').Muslimov (Уроки водского языка), s. 1. Kromě těchto písmen existuje ve votštině trigraf ''śtš'', který většinou není součástí abeced. Je přejatý z ruštiny (v azbuce odpovídá písmenu [[щ]]) a vyskytuje se pouze v ruských výpůjčkách.Ariste (1997), s. 10. [143] => [144] => Společné pro všechny tyto tři verze zápisu jsou jen základní písmena latinky a zapisování délek pomocí zdvojení písmena. České dlouhé ''á'' by se tedy zapsalo jako ''aa'' (toto pravidlo platí jak pro samohlásky, tak i pro souhlásky). V původních votských slovech se nevyskytují písmena ''f'', ''š'' a ''ž''.Ariste (1997), s. 9. Zápis votštiny latinkou používali v 19.–20. století také [[Henrik Gabriel Porthan]], [[Elias Lönnrot]], [[Anders Johan Sjögren]] aj. [145] => [146] => Další možností zápisu votštiny je [[uralská fonetická abeceda]], kterou používal např. [[Paul Ariste]]. Některá její písmena jsou převzata z [[cyrilice]] nebo řecké [[Řecká abeceda|alfabety]], hojně se zde používá diakritika a dlouhé samohlásky se zde zapisují pomocí [[vodorovná čárka|makronu]] (české dlouhé ''á'' by se tedy zapsalo jako ''ā''). [147] => [148] => == Fonetika a fonologie == [149] => === Samohlásky === [150] => {|class="wikitable" style="width: 250px; text-align: center; float: right; margin-left: 20px; margin-right: auto;" [151] => |+ Vokalický systém votštinyAriste (1997), s. 1. [152] => ! '''([[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]])'''
'''([[Uralská fonetická abeceda|UPA]])''' [153] => ! '''Přední''' !! '''Střední''' !! '''Zadní''' [154] => |- [155] => ! '''Zavřená''' [156] => | {{IPA|i}} {{IPA|y}}
{{UPA|i}} {{UPA|ü}} || {{IPA|ɨ}}
{{IPA|i̮}} || {{IPA|u}}
{{UPA|u}} [157] => |- [158] => ! '''Polozavřená''' [159] => | {{IPA|e}} {{IPA|ø}}
{{UPA|e}} {{UPA|ö}} || {{IPA|ɤ}}
{{IPA|e̮}} || {{IPA|o}}
{{UPA|o}} [160] => |- [161] => ! '''Otevřená''' [162] => | {{IPA|æ}}
{{UPA|ä}} ||   || {{IPA|ɑ}}
{{UPA|a}} [163] => |} [164] => [165] => Votština má 10 [[samohláska|samohlásek]], z nichž většina se svou výslovností shoduje s estonskými. Výjimkou je pouze votské ''õ'' [''{{IPA|ɤ}}''], které je v některých subdialektech trochu vyšší než [[estonština|estonské]], tento rozdíl je však zanedbatelný. Jistou zvláštností je i [[Zavřená střední nezaokrouhlená samohláska|samohláska]] {{IPA|ɨ}}, která byla vypůjčena a vyskytuje se pouze v ruských přejatých slovech. Všechny samohlásky mohou být krátké i dlouhé, nicméně v některých nářečích byly dlouhé středové samohlásky ''ee'', ''oo'' a ''öö'' [[dvojhláska|diftongizovány]] na ''ie'', ''uo'' a ''üö'' (např. slovo {{Cizojazyčně|vot|''tee''}} („cesta“) na {{Cizojazyčně|vot|''tie''}}).Ariste (1997), s. 2–3. [166] => [167] => Votština má také velkou zásobu [[dvojhláska|dvojhlásek]]:
[168] => ''ai'', ''oi'', ''ui'', ''õi'', ''äi'', ''öi'', ''üi'', ''ei'', ''oa'', ''ua'', ''õa'', ''ia'', ''ao'', ''uo'', ''io'', ''au'', ''ou'', ''õu'', ''iu'', ''eu'', ''uõ'', ''iä'', ''öä'', ''üä'', ''iü'', ''äü'', ''öü'', ''eü'', ''üe''.Ariste (1997), s. 3–4. [169] => [170] => ==== Vokálová harmonie ==== [171] => [[Soubor:Votic vowel harmony Venn diagram.svg|náhled|Votská vokálová harmonie]] [172] => {{Podrobně|Vokálová harmonie}} [173] => [174] => Votská [[vokálová harmonie]] je podobná [[finština|finské]]. Většina slov může obsahovat pouze přední (''ä'', ''ö'', ''ü'', ''e'') nebo zadní samohlásky (''a'', ''o'', ''u'', ''õ''), zatímco samohláska ''i'' je neutrální a může se tedy vyskytovat v každém slově. Toto pravidlo se používá hlavně při skloňování, časování, nebo jiném připojování sufixů ke kmeni slova. Existuje však mnoho výjimek, které se těmito pravidly neřídí, např. některé druhy přípon, složená a zvukomalebná slova, aj. Ariste (1997), s. 4–6. [175] => [176] => === Souhlásky === [177] => {{Podrobně|Souhláskové stupňování}} [178] => Skoro všechny [[souhláska|souhlásky]] ve votštině mají i svoji zdvojenou formu. Zdvojené neboli dlouhé souhlásky se vyslovují stejným způsobem jako ve finštině nebo estonštině, tedy pozdržením dechu. Vyskytují se pouze uvnitř slova a dokážou měnit jeho význam. Votština má také mezi [[baltofinské jazyky|baltofinskými jazyky]] nejrozsáhlejší systém [[souhláskové stupňování|souhláskového stupňování]],Ariste (1997), s. 12. nicméně velká část změn se týká jen střídání [[znělost|znělých]] a neznělých souhlásek. [179] => [180] => V ruských výpůjčkách se mohou vyskytovat i dvě nebo tři souhlásky jdoucí za sebou, např. ve slově {{Cizojazyčně|vot|''strela''}} („šíp“).Ariste (1997), s. 11. [[Fonotaktika|Fonotaktická]] pravidla uralských jazyků se obecně snaží vyvarovat shluku souhlásek na začátku slova, v současných jazycích však toto pravidlo už není úplně dodržováno.{{Citace elektronické monografie |příjmení = Suihkonen |jméno = Pirkko |odkaz na autora = |titul = The Uralic languages |url = http://ojs.tsv.fi/index.php/fennia/article/view/3774/3565 |datum vydání = 2002 |datum aktualizace = |datum přístupu = 2012-01-17 |vydavatel = Fennia |strany = 169 |jazyk = anglicky}} [181] => [182] => {|class="wikitable" style="width:530px; text-align:center; margin:auto;" [183] => |+ Konsonantický systém votštinyAriste (1997), str. 7. [184] => ! !! [[Bilabiální souhláska|Bilabiální]] !! [[Labiodentální souhláska|Labio-
dentální]] !! [[Dentální souhláska|Dentální]] !! [[Postalveolární souhláska|Postal-
veolární]] !! [[Palatální souhláska|Palatální]] !! [[Velární souhláska|Velární]] !! [[Glotální souhláska|Glotální]] [185] => |- [186] => ![[Nazální souhláska|Nazální]] [187] => | {{IPA|m}} || || {{IPA|n}} || || || {{IPA|ŋ}} || [188] => |- [189] => ![[Plozivní souhláska|Plozivní]] [190] => | {{IPA|p}}, {{IPA|b}} || || {{IPA|t}}, {{IPA|d}} || || ||{{IPA|k}}, {{IPA|ɡ}} || [191] => |- [192] => ![[Afrikátní souhláska|Afrikátní]] [193] => | || || {{IPA|ts}} || {{IPA|tʃ}}, {{IPA|dʒ}} || || || [194] => |- [195] => ![[Frikativní souhláska|Frikativní]] [196] => | || {{IPA|f}}, {{IPA|v}} || {{IPA|s}}, {{IPA|z}} || {{IPA|ʃ}}, {{IPA|ʒ}} || {{IPA|ʝ}} || {{IPA|x}} || {{IPA|h}} [197] => |- [198] => ![[Vibrantní souhláska|Vibrantní]] [199] => | || ||{{IPA|r}} || || || || [200] => |- [201] => ![[Laterální souhláska|Laterální]] [202] => | || || {{IPA|l}} || || {{IPA|ʎ}} || || [203] => |} [204] => [205] => === Přízvuk a intonace === [206] => Hlavní [[přízvuk]] se nachází většinou na první slabice slova, u [[složenina|složenin]] na první slabice každého kořene. Výjimku tvoří ruská přejatá slova, která mohou mít hlavní přízvuk jinde než na první slabice, a některá votská slova vzniklá skládáním. Vedlejší přízvuk je na třetí a páté slabice. [[Intonace (lingvistika)|Intonace]] je u jakéhokoliv typu vět zpravidla klesavá.Ariste (1997), s. 15. [207] => [208] => === Historie votské fonologie === [209] => Votština má mnoho rysů, které ji odlišují od ostatních baltofinských jazyků. V západních a východních nářečích se souhláska ''k'' před předními samohláskami změnila na palatoalveorání [[afrikátní souhláska|afrikátu]] [{{IPA|tʃ}}],{{Citace elektronické monografie |příjmení = Scheucher |jméno = Bernhard |odkaz na autora = |titul = Vod – Description |url = http://languageserver.uni-graz.at/ls/desc?id=174 |datum vydání = |datum aktualizace = |datum přístupu = 2011-9-24 |vydavatel = |jazyk = anglicky }}{{Nedostupný zdroj}} např. ve slovech {{Cizojazyčně|vot|''tšentšä''}} („bota“, [[finština|finsky]] {{Cizojazyčně|fi|''kenkä''}}), {{Cizojazyčně|vot|''mätši''}} („kopec“, finsky {{Cizojazyčně|fi|''mäki''}}) nebo {{Cizojazyčně|vot|''tšeeli''}} („jazyk“, [[estonština|estonsky]] {{Cizojazyčně|et|''keel''}}, finsky {{Cizojazyčně|fi|''kieli''}}). Stejné změny jsou patrné také u [[slovanské jazyky|slovanských jazyků]] (tzv. [[první palatalizace]]), např. v [[ruština|ruštině]] ({{Cizojazyčně|ru|''четыре''}} [ʨɪˈtɨɾʲɪ], srov. s [[litevština|litevským]] slovem {{Cizojazyčně|lt|''keturi''}} – „čtyři“), [[švédština|švédštině]] ({{Cizojazyčně|sv|''köpa''}} [ʧø:pa], „koupit“) nebo [[italština|italštině]] ({{Cizojazyčně|it|''centro''}} [ʧɛntro], „střed“). [210] => [211] => Další změny: [212] => * ''ks'' (nebo ''ps'') → ''hs'' (srov. finské {{Cizojazyčně|fi|''lapsi''}} a votské {{Cizojazyčně|vot|''lahsi''}} – „dítě“) [213] => * ''st'' → ''ss'' (srov. finské {{Cizojazyčně|fi|''musta''}} a votské {{Cizojazyčně|vot|''mussa''}} – „černá“) [214] => * redukce [[Nazální souhláska|nazál]] před [[Plozivní souhláska|plozívami]] na nepřízvučné slabice (srov. finské {{Cizojazyčně|fi|''suurempi''}} a votské {{Cizojazyčně|vot|''suurõpi''}} – „větší“) [215] => [216] => == Morfologie a syntax == [217] => {{Podrobně|Votská gramatika}} [218] => Z hlediska [[morfologická typologie jazyků|morfologické typologie]] je votština jazykem především [[aglutinační jazyk|aglutinačním]], což znamená, že k základu slova se připojují stejně jako u [[Flektivní jazyk|flekčního]] typu různé [[předpona|předpony]] a [[přípona (mluvnice)|přípony]], které však nesou pouze jednu gramatickou kategorii. Mezi [[slovní druh]]y patří [[podstatné jméno|podstatná jména]], [[přídavné jméno|přídavná jména]], [[zájmeno|zájmena]], [[číslovka|číslovky]], [[sloveso|slovesa]], [[příslovce]], [[předložka|předložky a záložky]], [[Spojka (slovní druh)|spojky]] a [[citoslovce]]. Podstatná a přídavná jména se od sebe nijak zásadně neliší a platí pro ně stejná morfologická pravidla. Podobně jako ostatní uralské jazyky má votština oproti češtině navíc záložky (neboli postpozice), které se od předložek (prepozic) liší jen svým pořadím oproti slovu, k němuž se vztahují. Votština nemá [[člen (mluvnice)|členy]] a [[jmenný rod]]. Zájmeno {{Cizojazyčně|vot|''tämä''}} tedy znamená „on“ i „ona“ a z textu se nedá rozpoznat, zda děj či činnost vykonává muž nebo žena. Mluvnická čísla jsou dva, [[jednotné číslo|jednotné]] a [[množné číslo|množné]]. [219] => [220] => === Skloňování === [221] => Votština má 16 pádů: [[nominativ]], [[genitiv]], [[partitiv]], [[illativ]], [[inessiv]], [[elativ]], [[allativ]], [[adessiv]], [[ablativ]], [[translativ]], [[essiv]], [[komitativ]], [[terminativ]], [[abessiv]], [[exessiv|excessiv]] a [[instruktiv]].Ariste (1997), s. 17. Kromě těchto pádů se ve votštině v menší míře vyskytují i další tři pády: [[akuzativ]], [[prolativ]] a [[lativ]]. Tvary akuzativu jsou až na výjimky u některých zájmen shodné s genitivem nebo nominativem.Ariste (1997), s. 19. Zbytky prolativu a lativu se vyskytují už jen u pár slov, která se užívají jako příslovce.Ariste (1997), s. 37. Někteří rodilí mluvčí nepoužívají také excessiv a jeho funkci nahrazují pomocí elativu.Čerňavskij (2005), s. 33. Ačkoliv je pádů oproti češtině větší množství, jejich jednotlivé [[koncovka (mluvnice)|koncovky]] jsou stejné pro všechna [[jméno (mluvnice)|jména]]. Podobně jako v [[estonština|estonštině]] se všechny pády tvoří přidáním dané [[přípona (mluvnice)|přípony]] ke genitivnímu tvaru slova, s výjimkou partitivu a illativu. Při tvoření množného čísla se u všech pádů kromě nominativu a genitivu přidává před pádovou příponu [[sufix]] ''-i''. Zákony skloňování jsou stejné pro všechna podstatná a přídavná jména, do jisté míry i pro zájmena a číslovky, kde jsou některé tvary nepravidelné. [222] => [223] => === Časování === [224] => Slovesa mají šest [[čas (mluvnice)|časů]], z nichž dva jsou základní ([[přítomný čas|přítomný]] a [[imperfektum|minulý]]) a zbylé čtyři jsou složené ([[Perfektum|předpřítomný]], [[Plusquamperfektum|předminulý]], [[budoucí čas|budoucí]] a [[předbudoucí čas|předbudoucí]]), pro jejichž tvoření se až na budoucí čas používá [[příčestí]].Ariste (1997), s. 68. Při tvorbě budoucího času se používají pomocná slovesa {{Cizojazyčně|vot|''liďďä''}} („být v budoucnu“), {{Cizojazyčně|vot|''nõisa''}} („začít“) nebo {{Cizojazyčně|vot|''võttaa''}} („vzít“). Kromě toho lze však budoucnost vyjádřit i časem přítomným nebo [[syntax|syntakticky]] pomocí pádu [[předmět (mluvnice)|předmětu]].Ariste (1997), s. 71–72. Existují celkem dva [[slovesný rod|slovesné rody]] ([[činný rod|činný]] a [[trpný rod|trpný]]),Ariste (1997), s. 74–76. dva [[infinitiv]]y,Ariste (1997), s. 76–78. dvě příčestí (přítomné a minulé, z nichž každé se dál dělí na aktivní a pasivní)Ariste (1997), s. 78–79. a čtyři [[slovesný způsob|způsoby]] ([[indikativ|oznamovací]], [[kondicionál|podmiňovací]], [[imperativ|rozkazovací]] a [[potenciál (lingvistika)|potenciál]]).Ariste (1997), s. 72. Potenciál označuje pravděpodobnost děje (např. „snad se něco udělá“) a z votštiny už téměř vymizel.Ariste (1997), s. 74. [225] => [226] => === Syntax === [227] => [[Slovosled]] je ve votštině volný. Jeho základním typem je SVO (tedy [[podmět]]–[[přísudek]]–[[předmět (mluvnice)|předmět]]), nicméně další typy slovosledů jsou také možné. Otázka se v psaném projevu označuje otazníkem na konci věty a je v ní možný slovosled VSO. [[Zápor]] se vyjadřuje pomocným negativním slovesem,{{#tag:ref|Ve východním nářečí se navíc připojuje ke kmeni významového slovesa přípona ''-g''.Ariste (1997), s. 80.|group="p"}} které se v češtině nevyskytuje a ve větě stojí vždy před slovesem významovým. [228] => [229] => Podle studie [[Gruzínská národní akademie věd|Gruzínské akademie věd]] je ve votštině navzdory dlouhodobému působení ruštiny velice málo vět, které jsou svojí konstrukcí podobné ruským.[http://www.fennougria.ee/index.php?id=11573&highlight=vadja FennoUgria: Gruusias valmis esimene uurimus vadja keelest] [230] => [231] => == Možnosti studia == [232] => Votštinu nelze studovat jako samostatný obor. Některé univerzity obvykle nabízejí pouze kurzy votštiny, které jsou zahrnuty do oborů týkajících se [[Baltofinské jazyky|baltofinských jazyků]]. Jejich výuka je možná na následujících univerzitách: [233] => [234] => * [[Helsinská univerzita]] ({{Cizojazyčně|fi|''Helsingin yliopisto''}}), Filozofická fakulta, obor Baltofinské jazyky;{{Citace elektronického periodika |titul=Helsingin yliopisto |url=http://www.helsinki.fi/hum/opiskelijavalinnat/esittely/itamerensuomalaiset.htm |datum přístupu=2010-07-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110309123041/http://www.helsinki.fi/hum/opiskelijavalinnat/esittely/itamerensuomalaiset.htm |datum archivace=2011-03-09 |nedostupné=ano }} [235] => * [[Jyväskylská univerzita]] ({{Cizojazyčně|fi|''Jyväskylän yliopisto''}}), Filozofická fakulta, obor Baltofinské jazyky;[https://www.jyu.fi/hum/laitokset/kielet/oppiaineet_kls/fennicum/opiskelijat/vanha-opetussuunnitelma/imsk Jyväskylän yliopisto] [236] => * [[Tartu Ülikool|Univerzita v Tartu]] ({{Cizojazyčně|et|''Tartu Ülikool''}}), Filozofická fakulta, obor Ugrofinské jazyky.[https://www.is.ut.ee/reports/rwservlet?ok_oppekava_kirjeldus.rdf+294+2011+0+0+1+0,0,0,0,0,0,0+PDF+application/pdf Univerzita v Tartu – Õppekava "Eesti ja soome-ugri keeleteadus" (osnova programu)]{{Nedostupný zdroj}}[https://www.is.ut.ee/reports/rwservlet?oa_aine_info.rdf+1021265+PDF+0+application/pdf Õppeaine üldandmed – Üks läänemeresoome keel, Vadja keel (FLEE.06.121)]{{Nedostupný zdroj}} [237] => [238] => Mimo univerzity je studium možné také v kurzech v [[Petrohrad]]ě nebo ve škole v [[Krakolje|Krakolji]], kde ji vyučovala jedna z mluvčích, Tatjana Prokopenko. [239] => [240] => == Příklady == [241] => === Číslovky === [242] => {| cellspacing="7" [243] => |- [244] => | '''Votsky''' || '''Česky''' [245] => |- [246] => | ühs || jeden [247] => |- [248] => | kahs || dva [249] => |- [250] => | kõlmõd || tři [251] => |- [252] => | nel’l’e || čtyři [253] => |- [254] => | viis || pět [255] => |- [256] => | kuus || šest [257] => |- [258] => | seittse || sedm [259] => |- [260] => | kahõsa || osm [261] => |- [262] => | ühesä || devět [263] => |- [264] => | cümme || deset [265] => |} [266] => [267] => == Užitečné fráze == [268] => [269] => {| class="wikitable" [270] => | '''Votsky''' [271] => | '''Česky''' [272] => |- [273] => | ''Tere!'' || Ahoj! [274] => |- [275] => | ''Üvvä oomnikkoa!'' || Dobré ráno! [276] => |- [277] => | ''Üvvä päivä!'' || Dobrý den! [278] => |- [279] => | ''Üvvä ohtogoa!'' || Dobrý večer! [280] => |- [281] => | ''Jäämme uvasi!'' || Uvidíme se! [282] => |- [283] => | ''Üvvä üüte!'' || Dobrou noc! [284] => |- [285] => | ''Makka üvässi!'' || Dobře se vyspi! [286] => |- [287] => | ''Suurõd passibad!'' || Děkuji mnohokrát! [288] => |- [289] => | ''Annõ! / Antõga antõssi!'' || Promiň [290] => |} [291] => [292] => == Vzorový text == [293] => {{Vzorový text [294] => |VDLP=ne [295] => |Komentář= [296] => |Jazyk 1=votsky [297] => |Text 1=Meil őli karjušid. Siz őli palkattu karjušiida nyd enempää eväd, eb őő karjušiid, eväd, tšenni ep taho mennä karjušissi. Nyd tšävvää vuoroo.{{Citace monografie | příjmení = Virtaranta | jméno = Pertti | příjmení2 = Suhonen | jméno2 = Seppo | titul = Näytteitä uralilaisista kielistä III | isbn = 9789517173162 | jazyk = finsky}} [298] => |Jazyk 2=finsky [299] => |Text 2=Meillä oli paimenia. Silloin oli palkattu paimenet, mutta enää eivät, ei ole paimenia, eivät, kukaan ei tahdo paimeneksi. Nyt käydään vuoroin. [300] => |Jazyk 3=česky [301] => |Text 3=Měli jsme pastýře. Tehdy byli pastýři najati, ale již nejsou, není pastýřů, nejsou, nikdo nechce být pastýřem. Nyní se střídáme na směny. [302] => }} [303] => [304] => Otče náš (modlitba Páně): [305] => : Isä mejje, kumpõ õõd taivaz, [306] => : pühättü õlko sinu nimi, liči tulko sinu valtõ. [307] => : Õlko sinu tahto nii maž kui taivaiz. [308] => : Annõ meille leipä süümä vartõ i annõ meille meije [309] => : võlgõd antõssi kui müü antõssi annõmmõ meije võlgali [310] => : sillõ i elä saata meite manitussõ, a pääsä meite pahassõ. [311] => : Kui sinu on valtõ i võimõ i slaavõ ičä kõikki. [312] => [313] => == Odkazy == [314] => === Poznámky === [315] => [316] => [317] => === Reference === [318] => [319] => [320] => [321] => === Literatura === [322] => * {{Citace monografie |příjmení = Ahlqvist |jméno = August |odkaz na autora = August Ahlqvist |titul = Wotisk grammatik jemte språkprof och ordförteckning |vydavatel = |místo = Helsingfors |rok = 1856 |isbn = |strany = 162 |jazyk = švédsky | url = http://dspace.utlib.ee/dspace/bitstream/10062/14342/1/wotisk_grammatik.pdf}} [323] => * {{Citace monografie | příjmení = Ariste | jméno = Paul | odkaz na autora = Paul Ariste | titul = A grammar of the Votic language | vydavatel = Curzon Press | místo = [Bloomington?] | rok = 1997 | počet stran = 121 | isbn = 9780700708680 | jazyk = anglicky | url = http://books.google.fi/books?id=Zx9WxJO5fXYC&lpg=PP1&hl=cs&pg=PP1#v=onepage&q&f=false}} [324] => * {{Citace monografie | příjmení = Ariste | jméno = Paul | titul = Vadja keele grammatika | vydavatel = Teaduslik Kirjandus | místo = | rok = 1948 | počet stran = 131 | jazyk = estonsky}} [325] => * {{Citace monografie | příjmení = Ariste | jméno = Paul | titul = Wotische Sprachproben | vydavatel = Eesti keele arhiivi kirjastus | místo = Tartu | rok = 1935 | počet stran = 85 | jazyk = německy}} [326] => * {{Citace monografie | příjmení = Ariste | jméno = Paul | titul = Vadja keele lugemik eesti filoloogia üliõpilastele | vydavatel = Tartu Riiklik Ülikool | místo = Tartu | rok = 1980 | počet stran = 36 | jazyk = estonsky}} [327] => * {{Citace monografie | příjmení = Ariste | jméno = Paul | titul = Vadja rahvalaulud ja nende keel | vydavatel = Valgus | rok = 1986 | místo = Tallinn | jazyk = estonsky}} [328] => * {{Citace monografie | příjmení = Cvetkov | jméno = Dmitrij | odkaz na autora = Dmitrij Cvetkov (lingvista) | titul = Vadja keele grammatika | vydavatel = Eesti Keele Sihtasutus | místo = Tallinn | rok = 2008 | isbn = 9789985792162 | jazyk = estonsky}} [329] => * {{Citace monografie | příjmení = Kettunen | jméno = Lauri | odkaz na autora = Lauri Kettunen | titul = Vatjan kielen äännehistoria | vydavatel = SKS | místo = Helsinki | rok = 1930 | počet stran = 170 | isbn = | jazyk = finsky}} [330] => * {{Citace monografie| příjmení = Kettunen | jméno = Lauri | příjmení2 = Posti | jméno2 = Lauri | titul = Näytteitä vatjan kielestä | vydavatel = Suomalais-ugrilainen Seura | místo = Helsinki | rok = 1932 | isbn = |jazyk = finsky}} [331] => * {{Citace monografie | příjmení = Lauerma | jméno = Petri | titul = Vatjan vokaalisointu | vydavatel = Suomalais-ugrilainen seura | místo = Helsinki | rok = 1993 | isbn = 951-9403-57-4 | jazyk = finsky}} [332] => * {{Citace monografie | příjmení = Viitso | jméno = Tiit-Rein | titul = Vadja keele Luutsa-Liivtšülä murraku fonoloogia | vydavatel = Emakeele Seltsi | místo = Tallinn | rok = 1961 | isbn = | jazyk = estonsky}} [333] => ==== Slovníky ==== [334] => * {{Citace monografie | příjmení = Adler | jméno = Elna | příjmení2 = Leppik | jméno2 = Merle | titul = Vadja keele sõnaraamat | vydavatel = Signalet | místo = Tallinn | rok = 1990 | isbn = 998585120X | isbn2 = 9789985793046 | jazyk = estonsky}} [335] => * {{Citace monografie | příjmení = Cvetkov | jméno = Dmitrij | titul = Vatjan kielen Joenperän murteen sanasto | vydavatel = Suomalais-ugrilainen seura | místo = Helsinki | rok = 1995 | isbn = | jazyk = finsky}} [336] => * {{Citace monografie | příjmení = Kettunen | jméno = Lauri | titul = Vatjan kielen Mahun murteen sanasto | vydavatel = Helsingin yliopisto | místo = Helsinki | rok = 1986 | počet stran = 181 | isbn = 951-45-3956-7 | jazyk = finsky}} [337] => * {{Citace monografie | příjmení = Laakso | jméno = Johanna | titul = Vatjan käänteissanasto | vydavatel = Suomalais-ugrilainen seura | místo = Helsinki | rok = 1989 | isbn = | jazyk = finsky}} [338] => * {{Citace monografie| příjmení = Posti | jméno = Lauri | titul = Vatjan kielen Kukkosin murteen sanakirja | vydavatel = Suomalais-ugrilainen seura | místo = Helsinki | rok = 1980 | isbn = |jazyk = finsky}} [339] => [340] => === Související články === [341] => * [[Votové]] [342] => * [[Krévinci]] [343] => [344] => === Externí odkazy === [345] => * {{Commonscat|Votic language}} [346] => * {{Wikislovník|heslo=votština}} [347] => * {{Wikislovník|heslo=vaďďa}} [348] => * {{Incubator|code=vot|language=votské}} [349] => * {{en}} [[Soubor:Wikiversity-logo.svg|15px|Wikiversity]] [[:wikiversity:Grammar of Votian dialects|Gramatika dialektů votštiny na anglické Wikiverzitě]] [350] => * {{ru}} [https://web.archive.org/web/20110720233937/http://vod.org.ua/samou.pdf Votská gramatika od V. Čerňavského] [351] => * {{ru}} [http://in-yaz-book.narod.ru/vod/vod-urok.html Уроки водского языка – Lekce votského jazyka, Měchmět Muslimov] [352] => * {{ru}} [http://vadjamaa.narod.ru/ Vađđamaa] [353] => * {{ru}} [http://vod.org.ua/ Infoportál o Votech a votštině] {{Wayback|url=http://vod.org.ua/ |date=20100528022149 }} [354] => * {{ru}} [https://web.archive.org/web/20111204065746/http://www.vatland.ru/sound/ Zvukové záznamy votštiny] [355] => [356] => {{Uralské jazyky}} [357] => [358] => {{Portály|Jazyk}} [359] => [360] => {{Dobrý článek}} [361] => {{Autoritní data}} [362] => [363] => [[Kategorie:Votština| ]] [364] => [[Kategorie:Baltofinské jazyky]] [365] => [[Kategorie:Ohrožené uralské jazyky]] [366] => [[Kategorie:Jazyky Ruska]] [367] => [[Kategorie:Votové]] [368] => [[Kategorie:Ingrie]] [] => )
good wiki

Votština

Votština (votsky , psáno také jako ) je ugrofinský jazyk, jímž se mluví v oblasti severozápadního Ruska, konkrétně ve dvou vesnicích, Krakolje a Lužicy . V roce 2008 žilo podle odhadů UNESCO okolo 20 mluvčích,> z nichž všichni jsou starší lidé.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'estonština','ižorština','Krakolje','Votové','UNESCO','ruština','cyrilice','latinka','Rusko','Tartu Ülikool','baltofinské jazyky','Lužicy'

Cyrilice

Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9.

Estonština

Ižorština

Krakolje

Latinka

Lužicy

Rusko

Ruština

Ruština je slovanský jazyk, který patří mezi východoslovanské jazyky.

UNESCO

Votové

Votové jsou etnická skupina patřící do turecké jazykové rodiny.