Žabníkovka žlutá

Kvetoucí rostlina Květ Květní pupeny

Žabníkovka žlutá (Limnocharis flava) je sladkovodní bahenní rostlina pocházející z tropické a subtropické Ameriky, kde byla původně pěstována pro četné žlutobílé květy jako okrasná rostlina. Za příznivých podmínek se velmi rychle množí a stává se vodním plevelem, někde je dokonce vyhlášenou invazní rostlinou. +more Je jedním ze dvou podobných druhů taxonomicky jednoduchého rodu žabníkovka, oba jsou původem z Nového světa.

Rozšíření

Původní areál se rozkládal od středního Mexika přes Střední Ameriku a některé Karibské ostrovy do části tropické a subtropické Jižní Ameriky, ohraničené ze severu Střední Amerikou a z jihu Paraguayí a severem Argentiny. V 19. +more století byla dovlečena do jihovýchodní Asie, kde našla výhodné růstové podmínky a se stala naturalizovaným druhem od Indie přes jižní Čínu a Malajsii až po Indonésii. Počátkem 3. tisíciletí se dostala i do severních oblastí Queenslandu v Austrálii. Začíná se také rychle šířit i v tropické Africe, například v Ghaně.

Ekologie

Žabníkovka žlutá je řazena mezi bahenní rostliny, protože i když roste ve vodě, vždy koření v substrátu. Vyskytuje se v mělčinách při okrajích sladkovodních ploch (jezera, rybníky, přehrady), v líně tekoucích vodách (zavodňovací kanály, slepá ramena řek) stejně jako na podmáčených březích vodních příkopů, v mokřadech, bažinách a velmi často na rýžovištích. +more Vyskytuje se v závislosti na teplotě stanoviště až do nadmořské výšky 1300 m. Ideální teplota vody pro růst je okolo 25 °C a pH 4 až 6. Pokud má rostlina dostatek vláhy, světla a živin, kvete a plodí po celý rok. Ploidie druhu je 2n = 20.

Popis

Vytrvalá bylina kořenící v bahnitém dnu tlustým, plazivým oddenkem s mnoha vláknitým kořeny. Z něho na silných trojhranných řapících, dlouhých 20 až 120 cm, vyrůstají listy vynořené nad vodní hladinu. +more Listy jsou jednoduché, celistvé, bývají dlouhé 5 až 30 cm, široké 5 až 25 cm a po poranění z nich vytéká bílý latex. Jejich dužnaté čepele jsou široce srdčité až oválné, na bázi uťaté a na vrcholu tupě špičaté, po obvodě celokrajné a někdy zvlněné, na obou stranách sivě zelené a lysé. Na spodní straně mají čtyři až šest výrazných párů žilek, které společně s četnými sekundárními vytvářejí jemné síťování.

V době kvetení z oddenku vyrůstá na tříhranném stonku, sahajícím až nad hladinu, řídký okolík složený ze tří až dvanácti květů velkých od 2 do 4 cm. Z vrcholu stonku vybíhají ze stejného místa květní stopky dlouhé 2 až 7 cm, které nesou pravidelné, oboupohlavné květy s listeny široce eliptickými a dlouhými 2 cm. +more Každý květ má tři zelené, vytrvalé, navzájem se částečně překrývající kališní lístky asi 1,5 cm velké a tři bledě žluté korunní lístky asi 3 cm dlouhé a 2 cm široké, které jsou vejčité až okrouhlé. Ve středu květu vyrůstají četné zploštělé, krátké, jasně žluté tyčinky nesoucí dvoudílné prašníky pukající podélnými štěrbinami. Horní semeník je vytvořen z deseti až dvaceti plodolistů a má jednu přisedlou bliznu. Květy se otvírají ráno a jen na krátkou dobu.

Za příhodných podmínek tyto polykarpické rostliny kvetou po celý rok, v periodickém klimatu obvykle v období dešťů. Po opylení se začnou kališní lístky zvětšovat a obklopovat dozrávající plod, současně se začne stopka květu svěšovat.

Plod je nafouklá, sférická tobolka asi 2 cm velká, která se po dozrání rozdělí na deset až dvacet dlouho plovoucích segmentů. Každá polokulovitá část obsahuje mnoho drobných, tmavě hnědých, podkovovitě zakřivených semen bez endospermu.

Rozmnožování

Rostlina se může rozmnožovat úlomky oddenku nebo semeny, někdy se vytváří nové rostliny i na vrcholech kvetoucích stonků. Jedna tobolka obsahuje asi 1000 semen a na statné rostlině může za rok uzrát až 1000 tobolek. +more Odlomky oddenků jsou odplavovány s velkou vodou nebo při mechanickém narušení stanoviště. Semena se nejčastěji šíří vodou v dobře plovoucích dílech rozdělených plodů nebo na nohou vodních ptáků, obdobně jako přilepená blátem na obuvi lidí, nářadí či technice. Po uschnutí semena rychle ztrácejí na klíčivosti.

Význam

V jihovýchodní Asii je žabníkovka žlutá místy potravinou, která bývá často zastoupena na jídelníčku chudých lidí. Obsahuje mnoho vápníku, železa a vitamínu A, mladé listy a řapíky se vaří a pupeny či květy se jedí jako zelenina, například v Indonésii se stala běžně prodávanou zeleninou na trzích. +more Celé rostliny získané při pletí rýžových polí jsou používány jako krmivo pro prasata, nebo se nechají na břehu uschnout a pak se zpětně naházejí do vody a zaorávají jako zelené hnojení. Také se používá se jako ozdobná rostlina v zahradních rybníčcích a jezírkách. Dokáže z vody vyfiltrovat kadmium a ukládat ho v kořenech i listech.

Nepříjemným projevem intenzivního rozrůstání bývá ucpávání listy a kořeny mělkých odvodňovacích kanálů a příkopů i potlačování okolní vegetace, nejvíce vadí při utlačování mladých sazeniček v rýžovištích. Silný výskyt signalizuje výživnou půdu či živinami obohacenou vodu, v takové prostředí se žabníkovka žlutá ale rychle množí a narušuje tím po staletí vytvořenou ekologickou rovnováhu.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Žabníkovité Kategorie:Invazní druhy Kategorie:Flóra Mexika Kategorie:Flóra Střední Ameriky Kategorie:Flóra Karibiku Kategorie:Flóra severu Jižní Ameriky Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky Kategorie:Flóra Brazílie Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky Kategorie:Laoská kuchyně