3. pěší pluk

Vznik jednotky

Pěší pluk č. 3 vznikl 27. +more července 1715 na základě nařízení trevírského kurfiřta, biskupa osnabrückého, Karla Ignáce vévody z Lotrinska a Baru. Označení IR 3 (Infanterie Regiment No. 3) získal pluk při zavedení plukovních čísel v roce 1769.

Organizace pluku

1715 - předpokládaný stav pluku byl 2300 mužů. Pluk měl 15 fyzilírských rot po 140 mužích a 2 granátnické po 100 mužích. +more Fyzilíři byli vyzbrojeni puškou na křesadlový zámek (fusile) tulejovým bodákem a sumkou se 40 náboji. Pět rot tvořilo prapor. Do pluku nesměli být verbováni Francouzi, Italové, Švýcaři, Poláci, Maďaři a Chorvati.

Jméno jednotky

1717: Infanterieregiment Jung-Lothringen zu Fuß * 1769: Infanterieregiment von Lothringen No. 3 * 1780: Infanterieregiment „Erzherzog Karl“ Nr. +more 3 * 1860: Mährisches Infanterieregiment „Erzherzog Karl“ Nr. 3 * 1915: Infanterie Regiment Nr. 3.

Historie jednotky

Egalizační barva

1726: bílý kabát, modré manžety

1738: bílý kabát, červené manžety

1767: bílý kabát, světle modré označení, bílé knoflíky

1868: tmavomodrá uniforma, výložky - nebeská modř, knoflíky bílé

1908: uniforma v barvě štičí šeď, výložky - nebeská modř, knoflíky bílé

1916: uniforma v barvě polní šeď, límcový rozlišovací proužek - nebeská modř

Verbovací obvod

Pluk byl doplňován nejprve z oblasti Augsburgu, Řezna, Ulmu, Würzburgu a Bamberka. V letech 1766-1806 se jeho verbovací oblastí stal Dolnorýnsko-vestfálský kraj (Niederrheinisch-Westfälischer Reichskreis). +more V roce 1781 obdržel v Dolních Rakousích okres Korneuburg a od roku 1872 v Haliči pomocný verbovací okres Přemyšl. V roce 1830 se stala doplňovací oblastí c. k. pěšího pluku č. 3 Morava. Klíčovým teritoriálním vojenským orgánem pro Moravu a Slezsko bylo Generální velitelství v Brně (k. k. Mährisch Schlesisches General Commando), které podléhalo přímo Dvorské válečné radě ve Vídni a po roce 1848 vídeňskému c. k. ministerstvu války. Nejpočetnější garnizony se nacházely v Olomouci, Brně a Opavě. Nejprve pluk převzal po c. k. pěším pluku č. 29 brněnský verbovací okres, v roce 1853 po c. k. pěším pluku č. 1 doplňovací okres Uherské Hradiště a od roku 1857 doplňovací okres Kroměříž. V letech 1857-1860 verboval brance také z pomocné Trenčínské župy.

Rakousko-turecká válka (1716-1718)

Bitva u Petrovaradínu (5. srpna 1716) - první nasazení v boji. +more Pluk (dva prapory) byl postaven ve druhé linii v pěší divizi, které velel generál pěchoty Jan Josef Filip hrabě Harrach Rohrau. Pluku velel Emmanuel princ d'Elboeuf von Lothringen.

Obléhání a dobytí Temešváru (srpen - říjen 1716) - během obléhání Temešváru měl pluk svoje pozice u cesty na Arad, kde zajišťoval dělostřelectvo. Zde byl pluk prakticky celou dobu obléhání. +more Asistoval pouze při otevření přístupů před útokem na předměstí Velká Palanka.

Obléhání trvalo 42 dnů. Ztráty pluku - 20 mrtvých a 52 zraněných. Z důstojníků padl kapitán Geltinghausen, zranění byli kapitáni Altimus, Fessler a Doxal.

Válka o polské následnictví (1733-1738)

Během války o polské následnictví se odehrály bitvy nejen na území Polska a Německa, ale také v Itálii. V říjnu 1733 se nacházel hlavní stan pluku pod velením Leopolda hraběte z Lignéville v Mantově (Mantua), další bataliony sídlily v Miláně (Mailand) a Novaře. +more Velitel pluku převzal velení i nad plukem kanonýrů. Naverbovaní nováčci byli ponecháni k ostraze hranic v Jižním Tyrolsku a teprve 16. května 1734 se přemístili do Governola. Po obléhání Milána (30. prosince 1733) a Novary (7. ledna 1734) se rakouské jednotky stáhly do Mantovy a 2. května 1734 překročily řeku Pád (Po). V bitvě u Colorna, kde se pluk vyznamenal, padl 1. června 1734 Leopold hrabě z Lignéville.

Válka o rakouské dědictví (1740-1748)

Během válek o rakouské dědictví pluk bojoval v bitvách u Mollwitz (10. dubna 1741), Chotusic (17. +more května 1742), Hohenfriedbergu (4. června 1745), Hajnice (30. září 1745), u Rocoux (11. října 1746) a u Lawfeld (2. července 1747).

Prusko-rakouská válka (1866)

=== Povstání v Bosně (1882)

1. světová válka === Dislokace pluku - únor 1914:

* velitelství pluku (Těšín) :I. prapor (Doboj) :II. a III. prapor (Těšín) :IV. prapor (Kroměříž) :nadřízené útvary: 12. pěší divize (I. armádní sbor)

* Zařazení praporů v srpnu 1914: :I. prapor - 12. horská brigáda 48. pěší divize (XV. armádní sbor) - prapor určený pro frontu v Bosně a Hercegovině proti Srbsku

:II a III. prapor - 23. pěší brigáda 12. pěší divize (divize přímo podřízená velitelství 1. armády) - pluk určený pro frontu v Haliči proti Rusku

:IV. prapor IR 3 - 8. pěší brigáda 4. pěší divize (II. armádní sbor) - prapor určený pro frontu v Haliči proti Rusku

Velitelství pluku

Zpočátku pluk sídlil v posádkových městech po celé habsburské monarchii: v Dolních Uhrách, Rakousku, Neapolsku, Lombardii, Toskánsku, Horních Uhrách, Moravě, Belgii, Nizozemí, Čechách, Chorvatsku, po skončení tureckého tažení v letech 1719-1727 v Temešváru.

Nejpočetnější posádku (garnizonu) na Moravě a ve Slezsku měla v první polovině 19. století Olomouc s prestižní kadetní školou. +more Plukovní velitelství zde bylo dislokováno v letech 1740-1749 a 1869-1882, v sídle zemských vojenských úřadů v Brně se pluk nacházel v letech 1771-1775, 1847-1849 a 1896-1904. V roce 1846 zde byly ubytovány čtyři setniny v počtu 389 mužů. Dále se posádkové velitelství nacházelo v Praze, Kroměříži, ve Znojmě a v Těšíně. Jednotlivé prapory nemusely být ubytovány ve stejné posádce jako velitelství pluku, stávalo se, že jeden nebo i dva prapory se nacházely v odloučených posádkových kasárnách (např. v Kroměříži, Mostaru).

* 1740-1749 Olomouc * 1771-1775 Brno * 1806-1813 Kroměříž * 1815-1821 Kroměříž * 1845-1847 Kroměříž * 1847-1849 Brno * 1866-1867 Praha * 1869-1882 Olomouc * 1884-1893 Znojmo * 1896-1904 Brno * 1904-1906 Mostar * 1906-1914 Těšín

Majitelé pluku

1715 - trevírský kurfiřt, biskup osnabrücký, Karl Ignác vévoda z Lotrinska a Baru * 1716 - František Štěpán princ Lotrinský * 1726 - generální polní strážmistr (Generalfeldwachtmeister) Leopold hrabě z Ligneville (8. +more prosince 1708 Lunéville - 1. června 1734 bitva u Colorna) * 1736 - generální polní strážmistr Lucas Giovanni vikomt Pallavicini * 1736 - polní maršál Karel vévoda Lotrinský * 1780 - generalissimus a polní maršál arcivévoda Karel * 1780-1791 Damián sv. pán Drechsler * 1791-1809 Josef sv. pán Staader von Adelsheim * 1809-1827 Mikuláš hrabě Weissenwolff - vojenský velitel v Horních Rakousích * 1827-1840 Rudolf hrabě Salis-Zizers * 1840-1852 Anton sv. pán Puchner * 1853-1876 Josef svobodný pán von Fiedler.

Velitelé pluku

+morev. _na_Hřbitovy_v_Kroměříži'>kroměřížském hřbitově * 1821 - plukovník Franz Georg Dominik svobodný pán von Waldstätten * 1854 - plukovník Hannibal svobodný pán von Puchner * 1860 - plukovník Eduard Spilberger von Spilwall * 1865 - plukovník Adolph Pehm * 1866 - plukovník Ludwig Karl * 1874 - plukovník Sigmund Pollatschek von Nordwall * 1876 - plukovník Hugo von Henriquez * 1881 - plukovník Gustav urozený pán von Löw * 1882 - plukovník Hans von der Schulenburg * 1885 - plukovník Johan rytíř Reyl-Hanisch von Greiffenthal * 1887 - plukovník Anton svobodný pán von Gebauer von Fülnegg * 1892 - plukovník Ambros rytíř von Mras * 1897 - plukovník Hermann Pallas * 1898 - plukovník Albert rytíř Küffer von Asmansvilla * 1899 - plukovník Carl Rudziński von Rudno * 1905 - plukovník Johan rytíř Eisler von Eisenhort * 1909 - plukovník Joseph Schön * 1913 - plukovník Heinrich svobodný pán von Testa.

Osobnosti pluku

1914-1918 - poručík Richard Sicha, předseda Revolučního vojenského výboru v Brně roku 1918

Odkazy

Reference

Literatura

[url=http://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/view/uuid:84def810-e59f-11df-b407-000d606f5dc6?page=uuid:0039f610-e751-11df-9e4b-000d606f5dc6]Schematismus 1914[/url], p. 384

Související články

Seznam pěších pluků císařsko-habsburské armády

Externí odkazy

Kategorie:Rakouské vojenství Kategorie:Rakousko-uherská pěchota Kategorie:Ozbrojené síly Rakouska-Uherska Kategorie:Vzniklo 1715 Kategorie:Vojenské jednotky zaniklé roku 1918 Kategorie:Zaniklé organizace v Brně Kategorie:Organizace v Kroměříži Kategorie:Vojenství v Brně Kategorie:Vojenství v Kroměříži