Antonov An-8

Vývoj

+morejpg|náhled|vlevo'>Antonov An-8 (RA-69302, MAP) V prosinci 1951 iniciovala OKB-153 návrh dvoumotorového útočného transportního letounu označeného DT-5/8, který měl být poháněn dvěma turbovrtulovými motory Kuzněcov TV-2 a vybavený velkými zadními nákladovými dveřmi, které by umožnily vozidlům vjet přímo do nákladového prostoru. Dne 11. prosince 1953 vydala sovětská rada ministrů pro konstrukční kancelář Antonov směrnici č. 2922-1251, která jim ukládala postavit dvoumotorový turbovrtulový transportní letoun odvozený od DT-5/8. Výsledný letoun nesoucí vnitropodnikové označení Izdělije P byl hornoplošník s dvěma turbovrtulové motory s obdélníkovým průřezem trupu, který mohl nést 60 vojáků nebo 40 cestujících. Mohl přepravit řadu vozidel (včetně útočných děl ASU-57, obrněných transportérů BTR-40 nebo BTR-152) nebo dělostřeleckých zbraní. Letoun byl vybaven třístopým podvozkem s hlavními nohami umístěnými v gondolách na obou stranách trupu. Ocasní části byly vyvýšené, čímž poskytly prostor pro lepší nakládání a vykládání.

Prototyp An-8 byl poháněn dvojicí turbovrtulových motorů N. D. +more Kuzněcova typu NK-2M po 3678 kW. Stejné pohonné jednotky byly instalovány i ve strojích ověřovací série, záhy je však vystřídaly motory NK-4 po 3750 kW.

Letadlo uskutečnilo svůj první let 11. února 1956 z letiště Svjatošino v Kyjevě a svůj veřejný debut si odbylo na letecké výstavě na letišti Tušino 18. +more srpna téhož roku.

První sériový letoun opustil továrnu v prosinci roku 1958 s motory A. G. +more Ivčenka AI-20D, upravený řídicí systém podvozku, palivové ventilační otvory, odmrazovací systém a zvýšený rozsah pohybu kormidla.

An-8 byl sériově vyráběn v Taškentském leteckém závodě v letech 1958-1961. Celkem vzniklo 151 letadel.

Služba

Většina letounů An-8 sloužila v sovětském letectvu; dva An-8 byly použity speciálními jednotkami k obsazení letiště v Plzni během invaze do Československa v roce 1968. Jiné byly používány jako elektronická průzkumná letadla a jeden letoun byl použit k odběru vzorků vzduchu po čínských jaderných zkouškách v roce 1966. +more Až do 70. let byly stroje ve velkém měřítku používány v přední linii vojenských úkolů v sovětském letectvu, poté jich mnoho bylo převedeno k Aeroflotu jako nákladní letouny. Po sérii nehod na začátku 90. let byly An-8 v Rusku staženy z provozu. To však jejich konec neznamenal, několik letadel bylo prodáno do zahraničí, např. do Afriky, a to zejména do Libérie a Angloly a také na Blízký východ (letecké společnosti spojené s ruským podnikatelem a údajným obchodníkem se zbraněmi Viktorem Butem). V roce 2004 společnost Antonov odmítla jakoukoli odpovědnost za stav všech letadel v provozu.

Uživatelé

An-8 (EL-AKY, Santa Cruz Imperial) Srí Lanka * Sky Cabs

* Air Mark SSSR * Aeroflot * Sovětské letectvo Spojené arabské emiráty * Air Cess * Santa Cruz Imperial

Specifikace (An-8)

Obrys An-8

Technické údaje

Osádka: 6 (2 piloti, letový inženýr, radiooperátor, navigátor, střelec) * Kapacita: 48 osob * Užitečný náklad: 19 000 kg * Rozpětí: 30,00 m * Délka: 26,00 m * Výška: 9,7 m * Max. vzletová hmotnost : 40 000 kg * Pohonná jednotka: 2x turbovrtulový motor Ivčenko AI-20D * Výkon pohonné jednotky: 3 800 kW

Výkony

Maximální rychlost: 610 km/h * Cestovní rychlost: 480 km/h * Dostup: 10 200 m * Dolet: 2 780 km * Stoupavost: 427 m/min

Výzbroj

2 × kanón NR-23 ráže 23 mm v ocasní věžičce

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Antonov An-10 * Antonov An-12

Externí odkazy

[url=http://forum. valka. +morecz/viewtopic. php/t/7484]forum. valka. cz[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20120616150006/http://ruslet. webnode. cz/technika/ruska-technika/letecka-technika/o-k-antonov/an-8-camp-/]An-8 na ruslet. webnode. cz[/url] * [url=http://www. airliners. net/search/photo. search. aircraft_genericsearch=Antonov%20An-8&distinct_entry=true]Fotky[/url].

Kategorie:Sovětská a ruská transportní letadla Kategorie:Letadla Antonov Kategorie:Ukrajinská transportní letadla