August Pfizmaier

August Pfizmaier, celým jménem August Philipp Pfizmaier (16. března 1808, Karlovy Vary - 15. května 1887, Döbling, Rakousko-Uhersko), příjmení někdy psáno též jako Pfitzmeier či Pfitzmayer, byl orientalista (především sinolog a japanolog), jazykovědec, vysokoškolský pedagog, překladatel a původně lékař (balneolog) v Karlových Varech.

Život

Mládí

August Pfizmaier se narodil 16. března 1808 v Karlových Varech. +more Jeho otec Gotthelf Friedrich Pfitzmaier sem přišel jako cukrář lorda Findlatera a později, v roce 1809 zde zakoupil objekt Poštovní dvůr. V té době již budova byla atraktivním centrem společenského dění. Augustova matka Maria Dorothea byla sestra prvního nájemce Poštovního dvora Valentina Keila.

Studium a profese

August byl v rodině nejstarším synem a otec v něm viděl svého nástupce. V roce 1819 byl jako 11letý poslán na tři roky do Drážďan, aby se vyučil kuchařem. +more Současně v soukromém institutu navštěvoval všeobecně vzdělávací hodiny. Vědění a učení se Pfizmaierovi zalíbilo do té míry, že si po návratu u otce prosadil studium na gymnáziu. V Karlových Varech v té době ještě taková škola nebyla, navštěvoval tedy nižší gymnázium řádu piaristů v Ostrově. Ve studiu vyššího gymnázia pak pokračoval nejprve v Praze na Staroměstském akademickém gymnáziu a poslední předmaturitní roky dokončil v Plzni na gymnáziu premonstrátském. Doba plzeňského studia měla na formování Pfizmaierovy osobnosti velký vliv, především na jeho kladný vztah ke studiu jazyků. Tomu se chtěl věnovat i po maturitě. Přihlásil se ke studiu na Orientální akademii do Vídně, ale vzhledem k omezenému počtu přijímaných studentů přijat nebyl.

Pfizmaier váhal mezi studiem práv a medicíny. V roce 1829 pak nastoupil v Praze na Karlovu univerzitu a roku 1835, podle jiného zdroje 1836, promoval na doktora medicíny. +more Poté se vrátil do Karlových Varů a otevřel si zde privátní lékařskou praxi. Jako lázeňský lékař se rád ujímal klientů z Egypta, aby se zdokonalil v arabštině a koptštině. Po třech letech však praxi ukončil s odůvodněním, že „V Karlových Varech je příliš mnoho vážených lékařů a on jako nováček bez praxe nemá šanci obstát v tak silné konkurenci“.

Poté se přestěhoval do Vídně. Nejprve žil z otcovy podpory, neboť se mu i zde zpočátku nedařilo. +more Měl přislíbeno stát se soudním překladatelem v Dolním Rakousku, což se však nakonec neuskutečnilo. V roce 1840 získal licenci na vydávání časopisu (Zeitschrift für morgenländische Literatur), ale pro realizaci nenašel schopné spolupracovníky ani dostatek peněz. V roce 1843 ve věku 35 let dostal konečně své první zaměstnání - stal se docentem orientálních jazyků a literatury na vídeňské univerzitě a začal zde vyučovat turečtinu, čínštinu, perštinu a arabštinu. Roku 1848 však byla tato pracovní pozice zrušena. V témže roce se Pfizmaier stal členem vídeňské Císařské akademie věd. Byl jmenován jedním z dvanácti zakládajících členů historicko-filozofické třídy akademie. Toto jmenování bylo velkou ctí, ale nepřinášelo žádné příjmy. Tehdy se přírodovědec a diplomat Karl von Scherzer pro Pfizmaiera zasadil u rakouského ministerstva kultury a školství o menší roční finanční příspěvek. Nebýt toho, Pfizmaier by pravděpodobně byl svůj další život prožil v bídě.

Osobní život

Byl dvakrát ženatý, obě manželství zůstala bezdětná, takže neměl pokračovatele. Jeden z jeho nejnadanějších žáků Josef Haas, později +more_k. '>c. k. rakousko-uherský konzul v Šanghaji, zahynul v moři na Dálném východě.

August Pfizmaier zemřel v roce 1887 v Döblingu u Vídně.

Anekdota

Pfizmaier se v posledních desetiletích života stáhl do ústraní. Žil a tvořil na vídeňské Josefstädter Glacis tak uzavřeně až o něm vznikla anekdota: „ …že se o francouzsko-pruské válce dozvěděl až o deset let později prostřednictvím japonských novin“.

Znalost cizích jazyků

Od doby gymnaziálních let zde byla Pfizmaierova touha po studiu cizích jazyků. Filologie ho přitahovala již na plzeňském gymnáziu. +more V té době již ovládal francouzsky, italsky, anglicky, rusky, oblíbil si staré klasické jazyky latinu a starořečtinu, a v roce 1827 se jako samouk naučil turecky.

Též ovládl arabštinu, egyptštinu vč. koptštiny, čínštinu, perštinu, japonštinu, mandžuštinu, skandinávské jazyky (dánštinu, norštinu a švédštinu) a nizozemštinu. +more Zabýval se i inuitštinou a ainštinou.

Neuvěřitelný počet jazyků, které Pfizmaier ovládal, vzbuzoval již za jeho života pochybnosti o hloubce těchto znalostí. Ve svém dopise s životopisem, který poslal lékaři Jeanu de Carro pro jeho ročenku Almanach de Carlsbad roku 1842 napsal: „…naučil jsem se všechny evropské jazyky s výjimkou maďarštiny a některých slovanských dialektů a rozumím i odborným článkům…“. +more Ve stejné ročence již o 10 let dříve (1832) byla Pfizmaierova překladatelská práce publikována, tentokrát v souvislosti s překladem básně Óda na Vřídlo do turečtiny.

Činnost a dílo

Pfizmaier za svůj život přeložil téměř 200 titulů knih a napsal či přeložil bezpočet článků. Překládal především práce z čínštiny do němčiny - historické anály, mytologické práce, historické a přírodovědecké referáty, ale též moderní literární texty - a je považován za jednoho z největších překladatelů z tohoto jazyka. +more Od roku 1850 do své smrti v roce 1887 překládal ročně v průměru 200 stran z čínštiny a 125 stran z japonštiny. Rozsah jeho překladů z těchto dvou jazyků do některého evropského jazyka nebyl dodnes (2020) překonán.

Popsal též inuitské jazyky.

Výběr z díla:

* 1839 - první samostatná kniha Die Verherrlichung der Stadt Burza (Chvála města Burzy), překlad tureckých básní ze 16. století * 1847 - Sechs Wandschirme in Gestalten der vergänglichen Welt (Šest paravánů ve ztvárnění pomíjivého světa); překlad japonského románu do němčiny; byl to první překlad tohoto žánru do evropského jazyka a Pfizmaier si jím u odborné veřejnosti získal velké uznání * 1847 - Grammaire turque (Turecká gramatika) * 1851 - Wörterbuch der japanischen Sprache (Japonsko-německý slovník), zůstal nedokončený) * 1851 - Untersuchungen über den Bau der Ainosprache (Zkoumání jazykové stavby inuitštiny) * 1873-1874 - Die poetischen Ausdrücke der japanischen Sprache (Básnické výrazy japonštiny) * 1877 - Die Geschichte einer Seelenwanderung in Japan (Historie reinkarnace v Japonsku) * 1879 - Darlegung der chinesischen Ämter (Vysvětlení čínských úřadů) * 1880 - Die älteren Reisen nach dem Osten Japans (Starší cesty po východním Japonsku) * 1881 - Zwei Reisen nach dem Westen Japans in den Jahren 1369 u. +more 1389 n. Chr. (Dvě cesty po západním Japonsku v letech 1369 a 1389 po Kr. ) * 1883 - Die Gottesmenschen u. Skopzen in Russland (Boží muži a Skopci v Rusku) * 1884 - Die Sprache der Alëuten und Fuchsinseln (Jazyk Aleutských a Liščích ostrovů).

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://www. geschichtewiki. +morewien. gv. at/August_Philipp_Pfizmaier]August Philipp Pfizmaier[/url] - informace na stránce Wien Geschichte WIKI, Historisches Lexikon Wien, 2017-11-20 [cit. 2020-08-31] (německy) * [url=https://cs. wikisource. org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Pfizmaier]Ottův slovník naučný/Pfizmaier[/url] - text na stránkách Ottova slovníku naučného, 19. díl, 2014-10-05 [cit. 2020-08-31] * [url=https://data. bnf. fr/fr/12340801/august_pfizmaier/]August Pfizmaier (1808-1887)[/url] - informace o díle Augusta Pfizmaiera, BnF - Francouzská národní knihovna [cit. 2020-08-31] (německy) * [url=https://www. quaritch. com/books/pfizmaier-august/woerterbuch-der-japanischen-sprache/A1796/]PFIZMAIER, August - Woerterbuch der japanischen Sprache[/url] - informace o prvním vydání prvního japonsko-německého slovníku, Bernard Quaritch Ltd, London, United Kingdom [cit. 2020-08-31] (anglicky).

Kategorie:Čeští Němci Kategorie:Němečtí orientalisté Kategorie:Rakouští orientalisté Kategorie:Čeští orientalisté Kategorie:Němečtí překladatelé Kategorie:Rakouští překladatelé Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Vyučující na Vídeňské univerzitě Kategorie:Němečtí lékaři Kategorie:Čeští balneologové Kategorie:Lékaři z Karlových Varů Kategorie:Narození v Karlových Varech Kategorie:Narození 1808 Kategorie:Narození 16. +more března Kategorie:Úmrtí v Döblingu Kategorie:Úmrtí 1887 Kategorie:Úmrtí 15. května Kategorie:Muži.