Ernest Gellner

Ernest André Gellner (v českém kontextu uváděn také jako Arnošt Gellner) (9. prosince 1925 Paříž - 5. listopadu 1995 Praha) byl filosof, sociolog a sociální antropolog. Mezi Gellnerovy přínosy společenským vědám patří hlavně jeho teorie nacionalismu. Gellner však proslul více jako kritik než jako představitel nějaké významné teorie. Mezi cíle jeho mnohdy nevybíravé a jízlivé kritiky patřila psychoanalýza, marxismus nebo postmoderní filosofie. Jeho intelektuální postoje byly ovlivněny především pracemi sociálního antropologa Bronisława Malinowského, sociologa Maxe Webera a filosofa Karla Poppera, který Gellnera ovlivnil svým kritickým racionalismem.

Život a rodina

Ernest Gellner se narodil do německy mluvící židovské rodiny. Dětství prožil v Praze, kde chodil do české obecné školy a na anglické gymnázium.

Dle slov Gellnerova přítele Jiřího Musila, si Gellner z pražského prostředí odnesl především zájem o český jazyk, literaturu a společnost a Rusko; základní liberální politickou orientaci; a také pozitivní, ale současně také věcně kritický vztah k Masarykovi.

V roce 1939 celá rodina utíká do Anglie, kde Gellner po dostudování střední školy v roce 1943 zahajuje studium na Oxfordské univerzitě. Svá studia však přeruší, aby mohl v roce 1944 vstoupit do Československé samostatné obrněné v brigády, s níž se účastní obléhání Dunkerque a se kterou se v roce 1945 dostává na krátký čas zpátky do Prahy.

V Praze začíná studovat na Univerzitě Karlově, kde mimo jiné navštěvuje přednášky Jana Patočky. Patočkovy přednášky na něm moc dobrý dojem nezanechaly. +more Gellner později napsal, že Patočkův styl přednášení považoval za nesrozumitelný. K Patočkovi se však vrátil na sklonku své kariéry v souvislosti se zájmem o český nacionalismus.

V roce 1946 Československo z obav před politickým směřováním země opět opouští a vrací se do Anglie. V Oxfordu pak dokončuje v roce 1947 studia. +more V Oxfordu je jeho učitelem například filosof Gilbert Ryle, se kterým se v průběhu padesátých let názorově rozejde. Po ukončení svých oxfordských studií pak dva roky přednáší na Univerzitě v Edinburghu. V roce 1949 se přesouvá na místo odborného asistenta sociologie se speciálním zřetelem k etice a sociální filosofii na London School of Economics. Na univerzitě vydrží dlouhých 35 let až do roku 1984, kdy mu je Univerzitou v Cambridge nabídnuta profesura antropologie Williama Wyse. Na tomto místě střídá Jacka Goodyho.

Na Cambridgi působí Gellner v letech 1984-1993. Poslední léta života pak stráví na Středoevropské univerzitě v Praze, kterou v roce 1991 založil George Soros, britský finančník maďarského původu.

Do Československa se Gellner podíval jako návštěvník koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let, kdy se stýká s místním disentem. Po revoluci se v souvislosti se svým úvazkem na Středoevropské univerzitě vrací na trvalo. +more V Praze nakonec Ernest Gellner v listopadu 1995 umírá na infarkt.

Ernest Gellner byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Lore Edith Gellnerová (roz. +more Herzsteinová), se kterou se setkal během svých studií na Oxfordu. Manželství skončilo rozvodem v roce 1949. Jeho druhou manželkou byla Susan Gellnerová (roz. Ryanová), se kterou měl celkem čtyři děti - syny Davida a Benjamina, dcery Sarah a Deborah. David Gellner se rovněž stal sociálním antropologem a v současnosti působí na Oxfordské univerzitě.

Ernest Gellner byl vášnivým horolezcem. Lezl v Alpách nebo v Maroku. +more Svého koníčku se musel vzdát kvůli osteoporóze, která ho začala trápit od poloviny padesátých let. Kromě toho rád jezdil na motorce, kánoi a na plachetnici.

Dílo

Gellnerovo dílo zahrnuje na dvě desítky monografií z oblasti filosofie (např. Words and Things, 1959; Thought and Change, 1964; Legitimation of Belief, 1974) a sociální antropologie (např. +more Saints of the Atlas, 1965; Muslim Society, 1981). Velký rozruch vzbudila jeho první kniha Words and Things, ostře polemizující s tzv. oxfordskou filosofií přirozeného jazyka a filosofií pozdního Ludwiga Wittgensteina. Britský filosof Gilbert Ryle, který byl tehdy šéfredaktorem časopisu Mind, odmítnul Gellnerovu knihu v časopise recenzovat. Ryleův zamítavý postoj podnítil k reakci Bertranda Russella, který napsal protestní článek do The Times. Následně se kolem Gellnerovy knihy rozvířila debata, do které se zapojilo devatenáct různých korespondentů.

Národy a nacionalismus

:Hlavní článek: Nacionalismus dle Ernesta Gellnera Významného úspěchu dosáhl Gellner knihou Národy a nacionalismus (Nations and Nationalism, 1983), která byla přeložena do více než deseti jazyků, včetně češtiny (1993). K tématu nacionalismu se Gellner vrátil ještě na sklonku svého života v knize Nacionalismus. +more Podle Gellnera je nacionalismus “původně politický princip, který tvrdí, že politická a národní jednotka musí být shodné. ".

Gellnerův přístup k nacionalismu bývá označován jako konstruktivistický a má tak blízko k teoriím nacionalismu Erica J. Hobsbawma a Benedicta Andersona. +more Národy stejně jako nacionalistické ideologie nejsou podle Gellnera ničím přirozeným. Podle něj obojí úzce souvisí až se společenskými změnami osmnáctého a devatenáctého století. Národy a nacionalismus tu nejsou od nepaměti, jsou až produktem moderní doby.

Mezi kritiky Gellnerovy teorie nacionalismu bývá řazen např. +more_Smith'>Anthony D. Smith. Ačkoliv ten souhlasí s některými Gellnerovými tezemi, přesto tvrdí, že každý moderní národ je budován na základě předcházející pre-moderní etnické tradice.

Knihy

Words and Things. London 1959 * Thought and Change. +more 1964 * Saints of the Atlas. 1969 * Legitimation of Belief. Cambridge 1974 * Muslim Society. Cambridge 1981 * The Psychoanalytic Movement. 1985 * Postmodernism, Reason and Religion. London a New York 1992.

České překlady

Národy a nacionalismus. Praha 1993 * Podmínky svobody: občanská společnost a její rivalové. +more Brno 1997 * Rozum a kultura: historická úloha racionality a racionalismu. Praha 1999 * Pluh, meč a kniha: struktura lidských dějin. Brno 2001 * Nacionalismus. Brno 2003 * Jazyk a samota: Wittgenstein, Malinowski a habsburské dilema. Brno 2005.

Reference 

Externí odkazy

[url=http://www. lidovky. +morecz/intelektual-ktery-miloval-spory-d43-/ln_noviny. asp. c=A101030_000080_ln_noviny_sko&klic=239671&mes=101030_0]Intelektuál, který miloval spory. LN 30. 10. 2010[/url] anglicky * [url=http://www. lse. ac. uk/collections/gellner/]Gellner resource page[/url] (na London School of Economics) * [url=https://web. archive. org/web/20160303214617/http://archives. lse. ac. uk/dserve. exe. dsqServer=lib-4. lse. ac. uk&dsqIni=Dserve. ini&dsqApp=Archive&dsqDb=Catalog&dsqCmd=Overview. tcl&dsqSearch=%28RefNo%3D%27gellner%27%29]Catalogue of the Gellner papers[/url] na London School of Economics. * [url=http://www. lse. ac. uk/collections/gellner/Section2. html]Interview s Ernestem Gellnerem[/url] John Davis pro Current Anthropology (Vol 32, No. I, Feb. 1991 pp. 63-65).

* Conversi, Daniele 2007 'Homogenisation, nationalism and war: Should we still read Ernest Gellner. ’, [url=http://doi. +moreorg/10. 1111/j. 1469-8129. 2007. 00292. x]Nations and Nationalism[/url], Vol. 13, no 3, 2007, pp. 1-24 * [url=https://web. archive. org/web/20070211030637/http://www. nuigalway. ie/ssrc/programmes/conferences. html]"The Social and Political Relevance of Gellner's Thought Today"[/url] Texty z konference o Gellnerovi v květnu 2005 na univerzitě v Galloway, Irsko.

Kategorie:Čeští sociologové Kategorie:Britští sociologové Kategorie:Židovští sociologové Kategorie:Čeští filozofové Kategorie:Britští filozofové Kategorie:Židovští filozofové Kategorie:Čeští antropologové Kategorie:Britští antropologové Kategorie:Židovští antropologové Kategorie:Narození 1925 Kategorie:Úmrtí 1995 Kategorie:Muži Kategorie:Čeští Židé Kategorie:Členové Britské akademie Kategorie:Narození 9. +more prosince Kategorie:Úmrtí 5. listopadu Kategorie:Narození v Paříži Kategorie:Úmrtí v Praze.