Evelyn Underhillová

Evelyn Underhillová (6. prosince 1875, Wolverhampton, Anglie - 15. června 1941, Londýn) byla anglická náboženská spisovatelka, autorka knih o mystice a křesťanské spiritualitě.

Život

Základní a střední vzdělání získala doma a na soukromé škole ve Folkestone; vystudovala historii a botaniku na King's College for Women v Londýně, zabývala se také studiem anglického folklóru a uměleckými řemesly. V roce 1907 konvertovala ke křesťanství; atmosféra málo příznivá svobodnému myšlení, která zavládla po odsouzení modernismu papežem +more'>Piem X. , ji odradila od vstupu do římskokatolické církve a Underhillová se později stala anglikánkou. V roce 1910 se seznámila s baronem von Hügel, jehož názory (zejména přesvědčení o ústřední roli mystiky v náboženství) hluboce ovlivnily její dílo.

Od své konverze se věnovala charitativní činnosti, ale především a ve stále větší míře psaní a přednáškám o mystice a duchovním životě. V roce 1921 jako první žena v historii přednášela o teologii v Oxfordu, roku 1927 se stala členkou King's College v Londýně, roku 1939 obdržela čestný doktorát teologie na univerzitě v Aberdeenu. +more Byla první ženou, která přednášela o teologii klerikům anglikánské církve a vedla v ní duchovní cvičení.

Za první světové války pracovala jako dobrovolnice ve štábu Královského námořnictva; později se stala pacifistkou a kritizovala britskou účast v druhé světové válce.

Dílo

V roce 1911 vydala Underhillová své nejznámější dílo, Mystiku (Mysticism. A Study in the Nature and Development of Spiritual Consciousness). +more V roce 1915 následovala monografie o Janu Ruysbroekovi, vlámském mystikovi 14. století (Ruysbroeck), v roce 1936 kniha o podstatě bohoslužby (Worship) a vedle toho řada kratších děl. Underhillová je rovněž autorkou několika sbírek básní (např. Theophanies, 1916) a románů (The Grey World, 1904). Společně s R. Thákurem přeložila do angličtiny sto Kabirových básní (Songs of Kabir, 1915).

Mystika

Pětisetstránková Mystika je dnes v oboru studia mystiky takřka klasický text (odvolává se na ni mj. Henri Bergson ve spisu Dva zdroje morálky a náboženství, u nás ji mezi válkami citoval filosof Vladimír Hoppe). +more Do roku 1932 vyšla dvanáctkrát, mírně rozšířené dvanácté vydání od té doby vyšlo v řadě reprintů (naposledy 2005; od r. 2005 je úplný text v různých formátech přístupný na internetu). Je založena na studiu velkého množství pramenů - především křesťanských mystiků (Terezie z Avily, Jan od Kříže, Kateřina Sienská, Juliána z Norwiche, Mechthilda z Magdeburku, anonymní spis Oblak nevědění, Pseudo-Dionysios Areopagita, Dante, George Fox a další), mystiků na pomezí křesťanské ortodoxie (Mistr Eckhart, Jakob Böhme, William Blake) a mystiků islámských, zejména súfijských (al-Ghazzálí, Rúmí a další); mystika dalších náboženství a kultur zůstává stranou. Výklad, kterému tento bohatý materiál podrobuje, označuje Underhillová jako "nepokrytě psychologický"; tato psychologie ovšem vychází z takového pojetí světa, kde je člověk schopen bezprostředního kontaktu nejen se smyslovou skutečností, ale i se skutečností transcendentní včetně poslední Skutečnosti - Absolutna. Mystická zkušenost je pro Underhillovou právě bezprostřední setkání s touto poslední Skutečností. Literární nadání, velká schopnost vcítění (a snad i vlastní mystické zkušenosti) umožnily Underhillové podat i obtížné problémy mystiky čtivě, srozumitelně a bez zkreslujícího zjednodušování. Neustále přitom kriticky odděluje jádro mystiky - úsilí o setkání a sjednocení s transcendentním řádem - od kulturně a historicky proměnlivých vnějších rysů.

Podstata mystiky

V první části knihy (Mystický fakt) konfrontuje mystickou zkušenost s různými proudy filosofie, soudobou psychologií, s teologií a magií a podává interpretaci symbolů, které mystikové při popisu své zkušenosti nejčastěji používají.

Jediným typem metafyziky, která odpovídá faktům mystické zkušenosti, je podle Underhillové jistý "omezený dualismus", který je s to vidět poslední Skutečnost jako bytí i dění, věčnost i čas, Jedno i mnohé. Dobrá mystická filosofie musí ponechat místo pro obě tyto interpretace mystické zkušenosti; většinu mystiků však lze rozdělit na ty, kteří transcendentní skutečnost vnímají spíše mimo svět, "nad" ním, "za" vším vnímatelným i myslitelným, a na ty, kdo naopak vnímají spíše její přítomnost ve věcech tohoto světa.

V této první části také Underhillová popisuje pět charakteristických znaků mystiky: * Pravá mystika je aktivní a praktická; znamená určité jednání, nikoli teoretickou spekulaci nebo uznání určité nauky. * Cíle pravé mystiky jsou ryze transcendentní; o kontakt s Absolutnem usiluje jen kvůli Absolutnu samému, ne kvůli výsledkům tohoto setkání. +more Na rozdíl od magie nebo techniky se tedy "nestará o rozšiřování, zkoumání, nové pořádání nebo zlepšování něčeho ve viditelném vesmíru. " * Pro pravou mystiku není poslední Skutečnost předmětem zkoumání, ale předmětem lásky. * Pravá mystika tíhne k tomu, aby postupně ovládla celý mystikův život, nejen jeho rozum a city. * Pravá mystika nikdy nehledá sama sebe. "Mystik se na svou pouť nevydává proto, že by toužil po štěstí blaženého patření, po extázi sjednocení s absolutnem nebo po jakékoli jiné osobní odměně. . Jde, protože musí. ".

Mystická cesta

Druhá část popisuje vývoj duchovního vědomí, tj. mystickou cestu. +more Underhillová přejímá tradiční trojité dělení na cestu očišťování (via purgativa), cestu osvícení (via illuminativa) a cestu sjednocení (via unitiva), věnuje však velkou pozornost ještě dalším dvěma stádiím - "mystickému probuzení" a "temné noci duše". Výsledné schéma má tedy pět fází: * Mystické probuzení - jím mystická cesta začíná. Zpravidla je to náhlá, jednorázová zkušenost; pole vědomí se přesouvá na vyšší úroveň, poprvé se vynořuje "vášeň pro Absolutno". * Očišťování - probuzené Já se zbavuje všeho, co není v souladu s poslední Skutečností: iluzí, nedokonalostí, hříchů. * Osvícení - "první mystický život", vědomý soulad s poslední Skutečností. Mysl se na ni plně soustředí, už ji nerozptylují její averze, úzkosti nebo záliby. * Temná noc duše - nevyhnutelná krize před poslední fází, velký výkyv zpět do temnoty, stav únavy a malátnosti po vytrvalé mystické činnosti. Předchozí schopnosti (kontemplace, vnitřní modlitba) jako by se ztratily. Jestliže se na osvícení mohou podílet i básníci a umělci, zde už jdou dále jen mystici. * Sjednocení - definitivní zformování celé vnitřní struktury člověka v souladu s poslední Skutečností. Mystici je často popisují jako "zbožnění" (deifikaci) nebo jako "duchovní svatbu" duše s Bohem.

Mystická cesta se tedy podobá výstupu po spirále, jejíž jedna strana je osvícena a druhá ve stínu: v první, třetí a páté fázi cesty převažují "stavy rozkoše", v druhé a čtvrté "stavy utrpení". V rámci tohoto schématu ovšem Underhillová podrobně studuje rozmanité konkrétní podoby mystického života.

V této druhé části knihy také podává výklad v podstatě doprovodného psychologického fenoménu vidění a hlasů; analyzuje rovněž stavy kontemplace, extáze a vytržení.

Dějiny evropské mystiky

Ke dvanáctému vydání Mystiky připsala Underhillová krátký, ale hutný dodatek - Historický přehled evropské mystiky od začátku křesťanské éry do Blakeovy smrti. Vývoj evropské mystiky má podle ní podobu křivky o třech vrcholech. +more Prvního vrcholu dosahuje ve 3. století (Órigenés, Plótínos, Porfyrios).

Na začátku středověku má evropská mystika dvě hlavní podoby - neoplatónskou (Pseudo-Dionysios Areopagita, Augustinus) a umírněnější benediktinskou; jejich další vývoj však lze sledovat až od 11. století (Anselm z Canterbury, později Bernard z Clairvaux, Hildegarda z Bingenu, Richard od sv. +more Viktora). Od 12. -13. století vidíme specifické typy mystiky v Německu (Mechthilda z Magdeburku aj. ) a v Itálii (František z Assisi, Jacopone da Todi, Anděla z Foligna a další).

Druhý, nejvyšší vrchol křivky - zlatou dobu mystiky - představuje mystika 14. století (Ramón Llull, Dante, Mistr Eckhart a jeho žáci, Ryusbroek, Kateřina Sienská, Brigita Švédská a řada anonymních spisů), třetím vrcholem je pak mystika 16. +more století (Terezie z Avily, Jan od Kříže, Ignác z Loyoly, Růžena Limská, Jakob Böhme).

Bibliografie (výběr)

Mysticism (1911, česky Mystika, 2004) * Ruysbroeck (1915) * The Essentials of Mysticism and other essays (1920. Stejnojmenný, avšak odlišný výbor 1995, reprint 1999, česky Podstata mystiky a jiné eseje, 2008) * The Life of the Spirit and the Life of Today (1920) * Concerning the Inner Life (1927) * The House of the Soul (1929) * The Light of Christ (1932) * The Golden Sequence. +more A fourfold study of the spiritual life (1933) * Worship (1936) * The Spiritual Life (1936, původně rozhlasové přednášky) * The Mystery of Sacrifice. A study on the liturgy (1938) * Abba. A meditation on the Lord's Prayer (1940) * The Letters of Evelyn Underhill, vydal Ch. Williams (1943).

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. evelynunderhill. +moreorg]The Evelyn Underhill Association[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20071227090031/http://www. mrrena. com/misc/spiral. shtml]The Spiral Way[/url] (úplný anglický text z r. 1922) * [url=https://web. archive. org/web/20071227090037/http://www. mrrena. com/misc/spirit. shtml]The Life of the Spirit and the Life of To-day[/url] (úplný anglický text z r. 1922) * [url=https://web. archive. org/web/20060516051011/http://www. mrrena. com/misc/sl. shtml]The Spiritual Life[/url] (úplný anglický text z r. 1936) * [url=http://www. ccel. org/ccel/underhill/mysticism. html]Mysticism: A Study in Nature and Development of Spiritual Consciousness[/url] (online text, anglicky) * [url=http://www. lib. rochester. edu/Camelot/underhill. htm]The Column of Dust[/url] (online text, anglicky) * [url=https://web. archive. org/web/20070929093929/http://www. stinstromu. net/krize/mystika. pdf]Mystika a schizofrenie[/url] kniha o mystické cestě podle Underhillové a o vztahu mystiky a psychopatologie.

Kategorie:Angličtí náboženští spisovatelé Kategorie:Britské pacifistky Kategorie:Křesťanští myslitelé Kategorie:Křesťanští mystikové Kategorie:Anglikánští svatí Kategorie:Narození v roce 1875 Kategorie:Narození 6. +more prosince Kategorie:Narození ve Wolverhamptonu Kategorie:Úmrtí v roce 1941 Kategorie:Úmrtí 15. června Kategorie:Ženy.