Cesko.wiki Filozofická antropologie
Author
Albert FloresFilosofická antropologie je odvětvím filosofie i antropologie, které se táže po člověku a pokouší se o celostní výklad člověka. Snaží se propojit filosofický náhled na člověka a jeho vlastní zkušenost s poznatky různých věd. Filosofická antropologie tedy využívá k filosofické reflexi o člověku dat jak společenských, tak i přírodních věd, zvláště výzkumu primátů, mozku, etologie, psychologie, jazykovědy, etnologie, paleontologie, sociologie, teologie a historických věd. Každému z těchto oborů odpovídá určitý pohled na člověka, takže můžeme hovořit i o lékařské, pedagogické, historické či teologické antropologii.
Základní otázky o člověku
Podle jednoho ze zakladatelů antropologie, německého filosofa Immanuela Kanta, lze obsah či předmět filosofie shrnout do tří otázek: * Co mohu vědět. * Jak mám jednat. +more * V co mohu doufat. Ty potom Kant sám ještě shrnuje do jediné: „Co je člověk. “ I v této otázce je tedy pro Kanta zahrnuto nejen pozitivní vědění o člověku, jak je získávají a shromažďují jednotlivé vědy, ale také otázka po možnostech poznávání, otázka lidského jednání, rozhodování a konečně i nadějí.
Jakožto bytost otevřená a rozumějící žije člověk ve světě, který poznává, zkoumá a proměňuje; klade si tedy otázky po svém postavení případně poslání ve světě a ve společnosti. Jakožto jednající bytost se nejen může, ale také musí rozhodovat a nese odpovědnost za to, co způsobil; jeho jednání podléhá mravnímu hodnocení jeho samého, jeho společnosti případně náboženství. +more Jakožto bytost společenská nežije jen sám ze sebe a pro sebe, nýbrž nutně v různých vztazích, které musí zejména v moderních společnostech nějak organizovat a upevňovat v instituce. Jakožto bytost dějinná čili historická nežije pouze v přítomnosti, nýbrž z kultury, tradic a zkušeností minulých generací, které uchovává, hodnotí, kritizuje a předává dál. Žije a jedná sice v přítomnosti, ale jeho zájem se upírá k tomu, co stojí před ním - do nejisté, otevřené budoucnosti s jejími hrozbami i nadějemi.
Filosofická antropologie se tedy zabývá otázkami jako: * Co je člověk. * Jak vypadá jeho přirozený svět. +more * Lze z jednotlivých zkušeností usuzovat na obecné rysy člověka. * Je člověk přirozeně dobrý. * Jaké je místo člověka ve vesmíru. * Nakolik patří k přirozenosti člověka kultura. * Co znamená sepětí lidského myšlení a řeči. * Jakou roli hraje sebeuskutečnění v lidské práci. * Patří tvořivost a fantazie k podstatě člověka. * O čem svědčí lidská snaha po poznání a porozumění. * Jaký je smysl lidského života. * Disponuje člověk svobodou, nebo je k ní „odsouzen“. * Má člověk nějaké poslání. * O co se mohou opírat naše naděje.
Významní představitelé
Antropologickými otázkami se zabývala a zabývá podstatná část novověké filosofie, zejména filosofie Kantovy, Herderovy, Humboldtovy a Hegelovy, stejně jako celé fenomenologie. Mezi průkopníky filosofické antropologie patřil Henri Bergson, Wilhelm Dilthey, Georg Simmel, Ludwig Klages a Otto Friedrich Bollnow, stejně jako Martin Buber a Franz Rosenzweig.
Základní myšlenky filosofické antropologie v užším slova smyslu však vytyčil Max Scheler ve své práci Místo člověka v kosmu. Navrhoval, aby se spojil ontologický, předmětný výzkum různých sfér lidské existence s jejím uceleným filozofickým postižením. +more Podle Schelera má být filosofická antropologie pomocí současnému člověku, který ztratil orientaci ve světě:.
V dílech Schelerových následovníků - Helmutha Plessnera, Arnolda Gehlena, Ericha Rothackera, Michaela Landmanna aj. - vyústila filosofická antropologie do jednotlivých filosoficky orientovaných úsekových antropologií - biologické, psychologické, kulturní a náboženské. +more Zatímco se Scheler snažil obnovit důvěru k pevným hodnotám, Plessner vychází z jedinečných rysů člověka samého, z jeho „excentričnosti“: na rozdíl od živočichů, přesně přizpůsobených a vázaných na určité prostředí, musí si člověk svůj způsob života sám hledat a tvořit a dokonce se sám vůči sobě staví jako kritický pozorovatel. Tuto myšlenku pak prohloubil Gehlen svým pojetím člověka jako "bytosti v nouzi" (Mangelwesen), která musí nedostatky svého instinktivního vybavení a přizpůsobení vyvažovat typicky lidskou schopností odstupu, hravostí, zkušeností, učením a "odlehčováním" atd.
K filosofické antropologii se hlásil i Hans-Georg Gadamer, v širším smyslu k ní patří francouzský personalismus (Maurice Blondel, Gabriel Marcel, Emanuel Mounier, Jacques Maritain) a další myslitelé jako Nikolaj Berďajev, José Ortega y Gasset, v mladší generaci Paul Ricoeur, Maurice Merleau-Ponty, Robert Spaemann, biolog Humberto Maturana, Michael Landmann a Erich Rothacker. Tématu „přirozeného světa“ lidské zkušenosti se věnoval Jan Patočka. +more Jinou vlivnou školu založil po nucené emigraci do USA Ernst Cassirer studiem „symbolických forem“, mezi něž patří jazyk, mýtus, náboženství atd. Mezi jeho žáky patří Susan K. Langer a sociologové Talcott Parsons a Niklas Luhmann.
Velkou výzvu pro filosofickou antropologii představuje v poslední době vědecký evolucionismus, zejména sociobiologie (Richard Dawkins), která se také pokouší o souvislý celkový výklad života i člověka na neodarwinistickém základě. Na rozdíl od filosofie, která musí vycházet z celé zkušenosti, pracuje sociobiologie s metodicky zjednodušenými modely, které na jedné straně umožňují přesvědčivý výklad mnoha lidských fenoménů, na druhé straně musí zcela vyloučit zkušenosti volby, rozhodování a svobody.
Významným současným českým představitelem byl Jan Sokol.
Literatura
Primární texty v češtině
Cassirer, E. 1977: Esej o člověku. +more Bratislava * Cassirer, E. 1996: Filosofie symbolických forem I. : Jazyk. Praha * Cassirer, E. 1996: Filosofie symbolických forem II. : Mytické myšlení. Praha * Gadamer, H. -G. 1999: Člověk a řeč. Praha * Gehlen, A. 1972: Duch ve světě techniky. Praha * Jonas, H. 2005: Evoluce a svoboda. In: Lidé města 2:83-96, Praha * Scheler, M. 1966: Místo člověka v kosmu. Praha * Sokol, J. 2002: Filosofická antropologie. Člověk jako osoba. Praha * Sokol - Pinc 2003: Antropologie a etika. Praha.
Sekundární literatura
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. stanford. +moreedu/dept/anthroCASA/links. html]Portál k literatuře na WEB - en[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070309110256/http://www. tu-dresden. de/phfis/Phil%20A/start. html]Portál k filosofické antropologii - de[/url] * [url=http://www. max-scheler. de/]Max-Scheler Gesellschaft - de[/url].