František Nechvátal

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

František Nechvátal (22. října 1905, Velký Újezd (u Olomouce) - 10. září 1983, Tanvald) byl český básník a překladatel, autor nejprve nábožensky meditativní a později i socialisticky orientované lyriky a básní, opěvujících smyslový život a rodnou zemi.

Život

Narodil se v rodině sezónního dělníka. Roku 1924 maturoval na učitelském ústavu v Olomouci a pak vstoupil do Československé církve. +more Studium na Husově evangelické fakultě z finančních důvodů nedokončil a od roku 1926 učil náboženství na různých obecných a měšťanských školách. Za svého působeni v Prostějově v letech 1929-1935 se seznámil s Bedřichem Václavkem, který jej výrazně názorově ovlivnil a přivedl jej k levicovému smýšlení. Společně s ním patřil mezi zakladatele skupiny Blok, která usilovala o socialistický realismus a za druhé světové války s ním spolupracoval v odboji.

Za svého působení v Praze v letech V letech 1935-1945 se definitivně rozešel s křesťanstvím a roku 1945 se stal členem KSČ. Pracoval na ministerstvu informací a osvěty jako referent odboru pro kulturní styky se zahraničím, v letech 1948-1953 působil jako kulturní přidělenec ve Varšavě a v letech 1959-1962 v Sofii. +more Mezitím byl v letech 1954-1958 redaktorem literárního měsíčníku Nový život. Pak byl až do svého odchodu do důchodu roku 1965 zaměstnán v Památníku národního písemnictví.

Dílo

Jeho básnické dílo je značně rozsáhlé a námětově různorodé. Ve svém knižním debutu, sbírce básní s náboženskými motivy Vichřice (1932), vycházel z mysticizmu Otokara Březiny, ale již jeho druhá sbírka Slunovrat (1933) obsahuje touhu po sociální spravedlnosti, která ve sbírce Oheň a meč (1934) vyústila až v neurčité revoluční sny. +more Sbírka Vedro na paletě (1935) vychází formálně z poetismu Vítězslava Nezvala. Za druhé světové války našel inspiraci v rodné Moravě a v národní písni, využíval opět náboženské symboly a převládaly u něho pesimistické nálady.

Brzy po válce a v následných letech se jeho poezie dočasně obrátila k socialistickému optimismu. Báseň Říjen (1947) věnoval V. +more I. Leninovi a ve sbírce Slova lásky (1953) vyjádřil i lásku k vůdcům socialismu. Později se opět navrátil k motivům přírody, lidského osudu, milostného citu a k básním vyznávajícím lásku k ženě, k rodné zemi a k mateřskému jazyku. Sbírka Bílá holubice (1978) tak obsahuje barvité obrazy života. Ve sbírce sonetů Čas motýlů a hvězd (1982) rekapituluje svůj život a vyjadřuje vyrovnání se smrtí.

Jeho dílo doplňuje básnická tvorba pro děti, příspěvky do celé řady periodik a překlady z ruštiny, polštiny a zejména ze španělštiny.

Bibliografie

Básně

Vichřice (1932). * Slunovrat (1933). +more * Oheň a meč (1934). * Kapka rosy (1934), bibliofilie. * Vedro na paletě (1935). * Talisman (1936), bibliofilie. * Železná mříž (1937). * Magnetová hora (1937). * Mateřské znamení (1939). * Bezručův hlas (1940). * Věneček rozmarýny (1943). * Vzdechy trávy (1944). * Nářky nad Josefem Horou (1945). * Popel a dým (1946). * Zajetí babylonské (1946). * Černá studna (1946). * Svatební lože (1946). * Říjen (1947). * Žlutá růže (1948). * Honza Tulipán (1948), básně pro děti. * Medová studánka (1948), básně pro děti, přepracováno roku 1960. * Slova lásky (1953). * Hojivá zřídla (1957). * Zelená hudba léta (1958). * Blažený pozemšťan (1960). * Pod oblohou radovánek (1960), básně pro děti. * Říkadla (1966), leporelo. * Dary lásky (1967). * Tichý oceán (1968). * Rosa, rosa, rosička (1972), básně pro děti. * Bílá holubice (1978). * Mateřština (1978). * Balzamína (1982). * Čas motýlů a hvězd (1982). * Všemi hlasy (1982), leporelo. * Zlatý proutek (1983), básně pro děti, vydáno posmrtně. * Nesmrtelný život (1984), vydáno posmrtně. * Na vrcholu vln (1985), vydáno posmrtně. * Nesmírné objetí (1985), vydáno posmrtně.

Překlady

1937: Federico García Lorca: Balada na rynečku. * 1937: Antonio Machado: Země Alvargonzálezova. +more * 1938: Alexandr Sergejevič Puškin: Povídky veršem i prózou, spolupředkladatel. * 1938: Španělské romance, hrdinská poesie občanské války, antologie, spolupředkladatel. * 1946: Mauricio Magdaleno: Výheň. * 1946: Pablo Neruda: Španělsko v srdci, společně s Jaroslavem Kuchválkem. * 1946: Federico García Lorca: Cikánské romance. * 1947: Slova v ohni, básníci bojujícího Španělska, antologie (přeložil i uspořádal). * 1949: Federico García Lorca: Básník v Novém Yorku, společně s Jaroslavem Kuchválkem. * 1961: Juan Ramón Jiménez: Stříbřák a já. * 1977: Stanislaw Goszczurny: Přišel jsem vás zabít.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top