Gramatika skotské gaelštiny

Skotská gaelština (dále jen gaelština) se vyvinula ze staroirštiny a patří spolu s irštinou a jazykem Manx do goidelské větve keltské skupiny indoevropských jazyků. Ve své psané formě používá latinku a pro její gramatiku jsou klíčové jak tvarosloví, tak větná skladba.

Účelem tohoto článku není podat zevrubný přehled gaelské gramatiky, ale popsat její základní pravidla a upozornit na některé běžné jevy, ve kterých se výrazně liší od gramatiky české.

Pravopis

Gaelská abeceda má 18 písmen: 13 souhlásek a 5 samohlásek: a, b, c, d, e, f, g, h, i, l, m, n, o, p, r, s, t, u. Protože má ovšem gaelština daleko více vyslovovaných hlásek, závisí výslovnost jednotlivých písmen na dalších okolnostech.

Pokud se samohláska vyslovuje dlouze, je toto znázorněno podobně jako v češtině čárkou, která má ovšem opačný sklon (v angličtině grave accent, v gaelštině sràc mhall): à, è, ì, ò, ù. V minulosti byly samohlásky é a ó psány stejně jako v češtině, ale od tohoto způsobu se nyní opouští.

Výslovnost některých souhlásek závisí na tom, zda se jedná o první hlásku ve slově: :beagan [bekan] - málo :obair [opər] - práce :lùb [lu:p] - zatáčka

Dále je výslovnost některých souhlásek ovlivněna tzv. lenizací, což se většinou projevuje tím, že je následována písmenem h' (které se pak samo nevyslovuje): :mòr [mo:r] - velký :mh'òr [vo:r] - velká

Konečně u některých souhlásek nebo skupin souhlásek je výslovnost odvozena od toho, zda sousední samohlásky jsou "úzké" nebo "široké".

Úzké a široké hlásky

Gaelština rozlišuje samohlásky na úzké (v angličtině slender, v gaelštině caol), tj. e a i a široké (v angličtině broad, v gaelštině leathann), tj. +more a, o a u. Podle toho, zda souhláska bezprostředně sousedí se samohláskou nebo samohláskami úzkými či širokými, může se měnit její výslovnost, a souhlásky se tak rovněž dělí na úzké či široké.

:i'se [iʃe] - ona :asta [astə] - z nich

Protože samozřejmě v mluveném projevu může být tatáž souhláska nebo skupina souhlásek obklopena z jedné strany samohláskou úzkou a z druhé strany širokou, vzniklo pravidlo "úzká k úzké a široká k široké" (caol ri caol agus leathann ri leathann). Podle tohoto pravidla musí být daná souhláska nebo skupina souhlásek v psané formě obklopena pouze samohláskami úzkými nebo pouze samohláskami širokými. +more Například t ve slově oiteag (poryv větru) je předcházeno "úzkým" i, a musí proto samohláska úzká i následovat - v tomto případě e. Písmeno t je zde tedy souhláskou úzkou a čte se [tʃ] - "široké" t by se četlo [t].

Nevýhodou tohoto systému je fakt, že některé psané samohlásky se vůbec nevyslovují, protože jejich jediná funkce je dodržení popsaného pravidla. U zmíněného slova oiteag, které se čte [oitʃak], se jedná o písmeno e, díky němuž je jednoznačně určena výslovnost předcházejícího t, ale samo je "němé".

Jedním z následků tohoto pravidla je také to, že většina přípon má dva tvary, jeden pro následování hlásek úzkých a jeden pro následování hlásek širokých. V textu jsou zmiňovány v tomto formátu: :-(a)idh (přípona budoucího času, např. +more: ::glas > glasaidh ::fuir'ich > fuirichidh :-(e)amaid (přípona podmiňovacího způsobu, např. : ::gl'as > glasamaid ::fuir'ich > fuiricheamaid apod.

Pravidlo "úzká k úzké a široká k široké" se nedodržuje při tvorbě příčestí minulých, u několika málo slov, která se tradičně píší v podobě tomuto pravidlu odporující (např. r'ude'igin - něco), a v poslední době se také méně striktně trvá na jeho dodržování u slov nově přejatých z jiných jazyků.

Další obecná pravidla

Různé další pravopisné jevy, jako je používání velkých počátečních písmen nebo použití písmen (místo tečky) za řadovou číslovkou, jsou ze zřejmých důvodů ovlivněny angličtinou. :Seicis - Czech - č'eština :Seiceach - Czech - český :7mh - 7th - 7. +more (sedm - seachd > sedmý - seachdamh > 7mh).

Jednotně uznávaná kompletní pravidla pravopisu neexistují. Od roku 1981 existuje dokument Gaelic Orthographic Conventions (Ortografické konvence gaelštiny), jenž byl v roce 2001 aktualizován dokumentem Faclair na Pàrlamaid' (Slovník [skotského] parlamentu) a je snaha řídit se těmito dokumenty ve školství; rovněž v současnosti nejúplnější slovník gaelštiny (autor: Colin Mark) se na ně odvolává. +more Někteří lingvisté ovšem mají k jistým aspektům těchto dokumentů (například zmíněné pravidlo o používání pouze jednoho typu čárky nad samohláskou) výhrady, a obecně se dá říci, že jejich obsah je považován pouze za doporučující, nikoliv závazný.

Hláskové změny

Na rozdíl od češtiny, kde k hláskovým změnám dochází pouze na konci slova, dochází k nim v gaelštině i na jeho začátku nebo uprostřed. Tyto změny se dají rozdělit do dvou skupin: lenizace a zúžení/zeširočení.

lenizace

lenizace [viz diskusní stránka] (v angličtině lenition, v gaelštině sèimheachadh) je změna první hlásky ve slově. Může k ní docházet při skloňování, časování, ale i následkem použití #Člen určitý|členu určitého, některých přivlastňovacích zájmen atd. +more Pravidel, kdy lenizaci použít a kdy ne, je velmi mnoho a tvoří jednu z nejsložitějších částí gaelské gramatiky, navíc občas ovlivněnou konkrétním nářečím. Naproti tomu pravidla jak případná změna probíhá jsou poměrně jednoduchá a jednoznačná: * K lenizaci nikdy nedochází u samohlásek a hlásky h. * Rovněž k ní nikdy nedochází u počátečního s, je-li toto následováno některou z hlásek g, m, p nebo t - jinými slovy začíná-li slovo skupinou sg, sm, sp nebo st. * U písmen l, n a r dochází k lenizaci pouze ve výslovnosti (například [ʎ] se mění na [l]), ale písemná forma zůstává stejná. * Ve všech ostatních případech je lenizace znázorněna tím, že za lenizované počáteční písmeno je zařazeno písmeno h: *: bàta (loď) > mo b'hàta (moje loď) *: dachaigh (domov) > dhachaigh (domů) *: saighdearan (vojáci) > sh'aighdearan (vojáků).

Zúžení/zeširočení

K tomuto jevu dochází při ohýbání podstatných a přídavných jmen a sloves.

Nejčastějším případem při skloňování je zúžení (neboli slenderizace, v angličtině slenderisation, v gaelštině caolachadh) koncové #Úzké a široké hlásky|široké hlásky nebo skupiny hlásek při tvorbě #Skloňování|genitivu a množného čísla na hlásku nebo hláskovou skupinu úzkou. K tomu dochází buď vložením i za širokou hlásku, nebo tím, že i širokou hlásku či hláskovou skupinu nahradí: :c'at (kočka) > cait (kočky) (genitiv totožný s nominativem množného čísla) :ceann (hlava) > cinn (hlavy) V mnoha případech dochází zároveň i ke změně předchozí hlásky za jinou: :bòrd (stůl) > bùird (stoly) :cas (noha) > coise (nohy) (genitiv; nominativ množného čísla je casan) Při tvorbě genitivu množného čísla často zdánlivě dochází k opačnému postupu - v nominativu úzká hláska či skupina nabývá "širokého" tvaru. +more Ve skutečnosti se ovšem jedná o to, že v těchto případech je tvar genitivu množného čísla totožný s tvarem nominativu čísla jednotného, a k žádné změně tedy vlastně nedošlo. :neul (mrak) > neòil (mraku) :neul > neòil (mraky) :neul > neul (mraků).

Pokud dojde při tvorbě genitivu jednotného (nikoliv množného) čísla k zúžení u podstatného jména, dochází k němu zpravidla rovněž u přídavného jména, které je k tomuto podstatnému jménu připojeno: :each beag (malý kůň) > eich bhig (malého koně), ale :each beag > eich bheaga (malí koně)

U mnoha sloves dochází k opačnému procesu, a to při tvorbě #Slovesa|příčestí přítomného před připojením "širokohláskové" přípony: :cuidich (pomoz) > cuideachadh (pomáhající) :ionnsaich (uč) > ionnsachadh (učící)

Podstatná jména

Gaelská podstatná jména se dělí pouze do dvou mluvnických rodů, mužského a ženského. Ke kterému rodu se konkrétní podstatné jméno řadí je pouze otázkou tradice, a až na některé případy se toto nedá odhadnout. +more Například jména zemí jsou zpravidla rodu ženského; naproti tomu slovo boireannach, přestože znamená žena, je z mluvnického hlediska rodu mužského. Situace je dále komplikována tím, že malá, ale nezanedbatelná část gaelských podstatných jmen je v některých dialektech rodu mužského a v jiných rodu ženského. Rod podstatného jména ovlivňuje jak způsob, jakým je skloňováno, tak tvary případného #Člen určitý|členu určitého, přídavného jména apod. , které se k němu vážou.

Skloňování

Gaelská mluvnice rozlišuje čtyři pády: nominativ, vokativ, genitiv a dativ, jejichž použití zcela nekoresponduje s tím, jak jsou tyto pojmy chápány v češtině. * Nominativ je základním tvarem podstatného jména a zhruba odpovídá českému 1. +morepádu, ale je používán i po některých předložkách, např. eadar (mezi). Nominativ jednotného čísla má současně funkci lemmy. * Vokativ má stejně jako v češtině funkci pádu oslovovacího. * Genitiv je používán ve třech hlavních případech: ** jako pád přivlastňovací: càr athar - otcovo' auto ** téměř po všech #Složené předložky|složených předložkách ** po #Slovesa|příčestí přítomném, ovšem pouze předchází-li podstatnému jménu člen určitý. * Dativ' je používán po většině #Předložky|jednoduchých předložek (byť ne po všech).

V současné době neexistuje ustálený systém roztřídění podstatných jmen na skupiny podle způsobu skloňování, jako je tomu například v češtině. To ovšem neznamená, že by žádné společné rysy neexistovaly - v převážné většině případů se dají při znalosti rodu, genitivu jednotného čísla a nominativu čísla množného všechny ostatní tvary (včetně tvarů případného přináležejícího členu určitého nebo přídavného jména) odvodit, a většina slovníků proto uvádí právě tyto tři údaje.

Podstatná jména slovesná a numerická

Podstatná jména slovesná (gearradh - řezání, losgadh - střílení apod. ) mají v gaelštině daleko rozsáhlejší využití než v češtině, protože v mnoha případech mají i význam odpovídající významu, pro který čeština odvozuje další tvar - například seòladh znamená doslova "plavení (se)", ale jeho význam běžně odpovídá i českému "plavba" ve smyslu konkrétní podniknuté cesty. +more :An robh an seòladh agaibh soirbheachail. - Byla vaše plavba úspěšná.

Výše uvedené výrazy gearradh a losgadh tak mohou podle kontextu mít i významy "řežba", "řez" a "střelba", pro které gaelšina nemá zvláštní (tedy odlišné) odvozené tvary.

Zvláštním rysem gaelštiny jsou tzv. číselná podstatná jména (v angličtině numerical nouns, v gaelštině ainmearan àireamhach). +more Významově odpovídají číslovkám jedna až deset, ale používají se pouze v souvislosti s osobami, ať už jsou tyto ve větě přímo zmíněny nebo ne. :Bha ochdnar (dhaoine) ann. - Bylo tam osm lidí.

Podstatná jména složená

Gaelština obsahuje nemalý počet výrazů, které jsou vytvořeny spojením dvou samostatných podstatných jmen. V těchto složeninách je přízvuk kladen na první slabiku druhého podstatného jména (obecně je přízvuk v gaelštině kladen na první slabiku slova) a bývají svázána pomocí spojovníku (někdy jsou ovšem psána jako jedno slovo bez spojovníku). +more Toto rozlišení pomocí přízvuku a spojení do jednoho slova je důležité kvůli významovému posunu: :gloinne'-leanna - pivní sklenice (přízvuk pouze na lea'nna) :gloinne leanna - sklenice piva (přízvuk jak na gloinne, tak na leanna) :sgian-litreach - nůž na dopisy (přízvuk pouze na litreach - sgian litreach se dvěma přízvuky/bez spojení by znamenalo nůž z dopisu).

V mnoha případech jsou tyto složeniny používány pro označení věcí nebo osob, pro něž je v češtině běžné jednoduché podstatné jméno: :taigh-bìdh - restaurace (doslova "dům pro jezení") :fear-lagha - právník (doslova "muž zákonů") :ceann-uidhe - cíl [nějakého putování] (doslova "vrchol cesty")

U těchto slov je skloňováno pouze první podstatné jméno, kdežto druhé zůstává v genitivu bez ohledu na to, v jakém pádu se nachází celý výraz.

Vlastní jména

Vlastní jména mají v gaelštině svůj specifický systém skloňování, tzn.při rozdělení podstatných jmen do tříd podle typů skloňování podle libovolného způsobu by se mužská a ženská vlastní jména ocitla jako dvě samostatné třídy.

Zvláštní skupinu vlastních jmen tvoří příjmení. Ta, která začínají na Mac- (syn), jsou příjmeními výlučně mužskými, jejichž ženské protějšky začínají na Nic- (dcera): :Dòmhnall 'MacGriogair - Donald MacGregor :Màiri NicGriogair - Mary MacGregor(ová)

Příjmení, která na Mac-/Nic- nezačínají, jsou ve spojení s rodným jménem chápána jako přídavná jména, a jako přídavná jména jsou rovněž skloňována. Stojí-li samostatně, tvoří se z nich podstatná jména pomocí členu určitého a přípony -(e)ach: :Thachair mi ri Alasdair Caimbeul an-diugh. +more - Potkal jsem dnes Alexandra Campbella. :Thachair mi ris an Caimbeulach an-diugh. - Potkal jsem dnes Campbella'.

Přídavná jména

Až na několik výjimek se přídavné jméno v gaelštině nachází až za jménem podstatným: :"taigh 'mòr - velký dům" :"cù luath - rychlý pes" (Pro tyto výjimky ovšem často existují synonyma, která tuto zásadu neporušují, takže "deagh nàbaidh - dobrý soused" lze vyjádřit i jako "nàbaidh math").

Množné číslo jednoslabičných přídavných jmen se tvoří příponou -a nebo -e'; u víceslabičných k žádné změně nedochází.

Skloňování

Při skloňování v jednotném čísle může docházet v závislosti na mluvnickém rodu, pádu a použití členu jak k lenizaci, tak ke změně koncovky, ale v množném čísle zůstává tvar přídavného jména stejný: například bàn' - světlý nabývá podle situace v jednotném čísle tvarů bàn, bhàn, bàin, bhàin, bàine a bhàine, ale v množném čísle zůstává jednotný tvar bàna'.

Stejně jako u podstatných jmen jsou pravidla skloňování vlastních jmen poněkud odlišná od pravidel skloňování jmen obecných.

Stupňování

Tvary přídavného jména pro druhý i třetí stupeň jsou v gaelštině (až na některé výjimky) tvořeny shodně hláskovou změnou na konci slova: :sàmhach (tichý) > sàmha'iche ((nej)tišší).

Ve většině případů se liší použitím částice nas před druhým stupněm a částice as před třetím stupněm, tedy: :nas' sàmhaiche (tišší) :as sàmhaiche (nejtišší), ale v některých větných konstrukcích je částice 'as používána i před druhým stupněm, takže například věta "Is e Raibeart as sine" může podle kontextu znamenat jak "Robert je starší", tak "Robert je nejstarší'".

Odvozená přídavná jména

Stejně jako v jiných jazycích je mnoho gaelských přídavných jmen odvozeno z jiných slovních druhů. Mezi nejběžnější způsoby tvorby odvozených přídavných jmen patří tyto: * Příponou k podstatnému jménu *: bròn (smutek) > bròn'ach (smutný) *: cosg (cena) > cosgail (cenný, drahý) * Příponou ke kořeni slovesa: *: dùin (zavřít) > dùinte (zavřený) * Předponou neo- nebo mì-, odpovídající českému "ne-": *: cionntach (vinný) > neo-'chionntach (nevinný) *: modhail (zdvořilý) > mì-mhodhail (nezdvořilý)

Zájmena

Gaelská zájmena jsou nesklonná a některá zachovávají stejný tvar bez ohledu na osobu a číslo - např. seo tedy může podle kontextu znamenat tento, tato, toto, tito, tyto i tato.

Osobní zájmena

:mi (mise') - já :thu / tu (thusa / tusa) - ty :e (esan') - on/ono :i (ise) - ona/ono :sinn (sinne) - my :sibh (sibhse) - vy (včetně vykání) :iad (iadsan) - oni

Druhá osoba: Obvyklým tvarem jednotného čísla je thu, ale při některých jazykových jevech (například v #Podmiňovací způsob|podmiňovacím způsobu) se používá tu. Stejně jako v češtině existuje i v gaelštině vykání, tedy použití sibh a odvozených tvarů ve formálním styku, kvůli vyjádření úcty starší osobě apod.

Třetí osoba: Z důvodu neexistence středního rodu v gaelštině má tato pouze dvě osobní zájmena pro jednotné číslo. V množném čísle k rozlišení mezi rody nedochází vůbec.

Zvláštním jevem jsou tzv. "emfatické tvary" (ve výčtu v závorce). +more Vznikají pomocí přípon '-e, -sa, -se a -san a jejich funkcí je zdůraznění, kterého se v jiných jazycích dosahuje pomocí důrazu v mluveném a podtržení, kurzívy atd. v písemném projevu. :Tha mi tinn. - (Já) jsem nemocný. :Tha mise tinn, ach tha iadsan ceart gu leòr. - jsem nemocný, ale jsou v pořádku.

V některých případech, jako třeba u třetího stupně přídavných jmen, je zvykem používat emfatický tvar automaticky: :tha ise as òige - ona' je nejmladší.

Ukazovací zájmena

Ukazovací zájmena ve funkci přívlastku se kladou až za podstatné jméno, a vyžadují použití #Člen určitý|členu určitého: :an togalach sin - tamta' budova

V některých případech je možno použít pro větné konstrukce typu "toto je..." atd. pouze zájmeno: :Seo mo phiuthar. - Toto je moje sestra. (doslova "Toto' moje sestra.")

Vztažná zájmena

Vztažná zájmena vyžadují použití #Čas budoucí relativní|relativního budoucího času: :a' cheist 'a bhitheas as doirbhe - otázka, která bude nejtěžší

Přivlastňovací zájmena

:mo (m' před samohláskou) - můj/moje :do (d před samohláskou) - tvůj/tvoje :'a (před samohláskou zcela mizí) - jeho :a' - její :ar - náš/naše :ur - váš/vaše :an/am - jejich

Zájmena mo, do a a (ve smyslu "jeho", nikoliv "její") způsobují lenizaci.

Gaelština rozlišuje mezi tzv. "zcizitelným" (v angličtině alienable, v gaelštině dealaichte) a "nezcizitelným" (v angličtině inalienable, v gaelštině do-dhealaichte) "vlastnictvím". +more Jako nezcizitelné se chápou třeba části těla, příbuzní nebo domov, a v souvislosti s těmito slovy se používají přivlastňovací zájmena: :mo cheann - moje hlava :do sheanair - tvůj dědeček.

V ostatních případech se místo přivlastňovacího zájmene používá vazby "člen + podstatné jméno + tvar #Předložková zájmena|předložkového zájmena odvozený od předložky 'aig": :an càr againn - naše auto (doslova "to auto u nás'")

V mnoha případech je možné použít obě možnosti, ovšem s významovým rozdílem - například slovo gruag bude ve frázi a gruag znamenat "její (vlastní) vlasy", ale ve frázi a' ghruag aice půjde o "její paruku". Podobně mo charaid i an caraid agam' znamenají "můj přítel", ale v prvním případě půjde o daleko silnější citovou vazbu.

Předložková zájmena

Pokud má být osobní zájmeno použito po #Předložky|jednoduché předložce, namísto skloňování splynou tato dvě slova v jedno, tzv. předložkové zájmeno (v angličtině prepositional pronoun, v gaelštině roi-riochdair): :le' (s) + mi (já) > leam' (se mnou) :eadar (mezi) + sinn (my) > eadarainn (mezi námi) Protože tato zájmena vznikají ze zájmen osobních, mají rovněž své emfatické tvary, např. +more: :fo (pod) + sibh (vy) > fodhaibh (pod vámi) > fodhaibhse (pod ).

K podobnému splynutí v některých případech dochází i u zájmen přivlastňovacích: :an (v) + mo (moje) > nam (v mojí)

Číslovky

Úvodem je třeba zmínit, že číslovky nejsou v gaelštině chápány jako samostatný slovní druh, ale jako podstatná jména, stojí-li osamoceně, a jako přídavná jména, předcházejí-li podstatné jméno. Tento odstavec by se tedy v gaelštině jmenoval spíše "číslování" než "číslovky".

V gaelštině jsou v současnosti používány dva systémy číslování - desítkový a dvacítkový. Zatímco desítkový systém je používán ve školství a dá se předpokládat, že časem nahradí systém dvacítkový, mimo jiné s ohledem na to, že je jednodušší, většina rodilých mluvčích dosud používá tradiční dvacítkový systém.

Číslovky základní

Pro čísla 1 - 20 je číslování stejné v obou systémech: prvních deset čísel (a fichead - dvacet) má samostatné názvy a čísla 11 - 19 se tvoří přidáním slova deug, které tak má funkci české přípony "-náct": :a ceithir - čtyři :a ceithir deug - čtrnáct

V obou systémech rovněž, jak je vidět, čísla pro jednotky, nejsou-li následována podstatným jménem, předchází částice a (a h- před číslicemi začínajícími samohláskou): :Tha seachd craobhan ann. - Je tam sedm stromů. +more :Tha a seachd ann. - Je jich tam sedm'. :ochd meanglanan - osm větví :a h-'ochd - osm (např. při odpočítávání).

Dvacítkový systém

Čísla nad dvacet se tvoří ve dvacítkovém systému přidáním výrazu air fhichead (doslova "na dvacet"), a to až po číslo 39 - jinými slovy, gaelština počítá ". dvacet osm, dvacet devět, dvacet deset, dvacet jedenáct. +more" (nebo přesněji: ". devět na dvacet,deset na dvacet. "): :ceithir 'air fhichead - dvacet čtyři :ceithir deug air fhichead - třicet čtyři (doslova "čtrnáct na dvacet").

Při použití podstatného jména je toto umístěno ještě před "deug" a/nebo "air fhichead": :ceithir lochan deug air fhichead - třicet čtyři jezer

Dále se používá násobku dvaceti, za nímž následuje 's a ("a") a zbytek přes tento násobek, tedy například: :46' - dà fhichead 's a ceithir - doslova "dva dvacet a šest" (2×20+6=46) :78 - trì fichead 's a h-ochd deug - doslova "tři dvacet a osmnáct" (3×20+18=78) :135 - sia fichead 's a còig deug - doslova "šest dvacet a patnáct" (6×20+15=135)

Při použití podstatného jména je toto umístěno za "fichead": :78 listů - trì fichead duilleag 's a h-ochd deug - doslova "tři dvacet list a osmnáct"

Desítkový systém

Naproti tomu systém desítkový je obdobný, jako v jiných jazycích: napřed číslo pro násobek desíti, tedy kupříkladu seasgad pro šedesát (tato slova, s výjimkou fichead - dvacet a ceud - sto, mìle' - tisíc apod. před zavedením desítkového systému neexistovala), poté s a' ("a") a nakonec jednotka: :46 - ceathrad 's a dhà - doslova "čtyřicet a šest" :78 - seachdad 's a h-ochd - doslova "sedmdesát a osm" :135 - ceud, trithead 's a còig - doslova "sto, třicet a pět"

Případné podstatné jméno může být umístěno jak obdobně dvacítkovému systému uprostřed výrazu, tak obdobně češtině až na konci: :78 'listů - seachdad duilleag 's a h-ochd nebo seachdad 's a h-ochd duilleag.

Tvary podstatného jména

Pro tvar podstatného jména, použitého po číslovce, obecně platí, že se používá #Skloňování|nominativ (pouze po dà/dhà' - dva následuje #Skloňování|dativ). Množné číslo se ovšem používá pouze po číslicích označujících jednotky (bez ohledu na to, následují-li výrazy deug, air fhichead atd. +more). V ostatních případech, tedy po fichead (dvacet), seachdad' (sedmdesát), ceud (sto) atd. , ale i po výrazech jako dusan (tucet) následuje podstatné jméno v jednotném čísle. Navíc některá slova, např. duine (člověk) nebo bliadhna (rok) stojí po jakékoliv číslovce vždy v jednotném čísle. I tato slova ovšem mají své tvary množného čísla, používané obecně: :Bha mi a' fuireach nam bliadhnaichean anns an Fhraing. - Po léta jsem žil ve Francii.

Číslovky řadové

Číslovky řadové jsou tvořeny částicí an (a' pro a' chiad - první) stojící před číslovkou a příponou -(e)amh/-th(e)amh (s výjimkou a' chiad - první a an dàrna/an dara - druhý; an trìtheamh' - třetí má alternativní formu an treas) a i u desítkového systému si zachovávají některé prvky systému dvacítkového: :16. - an siathamh òran deug - šestnáctá píseň, doslova "šestá píseň -náct" (oba systémy) :78. +more - an trì ficheadamh òran s a h-ochd deug - sedmdesátá osmá píseň, doslova "tři dvacátá píseň a osmnáct" (dvacítkový systém) :'78. - an seachdadamh òran 's a h-ochd - sedmdesátá osmá píseň, doslova "sedmdesátá píseň a osm'" (desítkový systém).

Číslovky neurčité

I o číslovkách neurčitých platí, že jsou v gaelštině chápány jako podstatná jména. Mají tedy svůj mluvnický rod, a pokud po nich následuje další podstatné jméno, stojí toto v #Skloňování|genitivu, který je v této souvislosti chápán jako přivlastňovací pád.

Slovesa

Základním tvarem, neboli lemmou, gaelského slovesa není infinitiv, ale rozkazovací způsob 2. osoby jednotného čísla, od nějž se ostatní tvary včetně infinitivu odvozují. +more Tyto tvary jsou totožné pro mužský a ženský rod a ve většině případů i pro všechny osoby jednotného i množného čísla (proto je nutné uvádět zároveň se slovesem i podmět). Výjimkami jsou podmiňovací a rozkazovací způsob. Druhým důležitým tvarem je příčestí přítomné, které se tvoří částicí a' (ag před samohláskami) a různými příponami a změnami koncovek. Ze samotné lemmy nelze určit, který způsob tvorby příčestí použít; mimoto mnoho sloves má dva i tři různé tvary příčestí, a v nemálo případech je příčestí s lemmou totožné. Proto slovníky gaelštiny zpravidla uvádějí u sloves jak lemmu, tak tvar (případně tvary) přítomného příčestí. :leugh (čti) > 'a leughadh (čtoucí) :creid (věř) > 'a creideamh (věřící) :freagair (odpověz) > a' freagairt (odpovídající) :fuirich (čekej) > a' fuireach (čekající) :ith (jez) > ag ithe (jedící) :can (čekej) > a' cantainn nebo a' cantail (čekající) :snàmh (plav) > a' snàmh (plavající).

Vynecháním částice vzniká z příčestí #Podstatná jména slovesná a numerická|podstatné jméno slovesné: :a' freagairt - odpovídající :freagairt - odpovídání nebo odpověď

Příčestí se používá téměř vždy v čase přítomném, a protože gaelština nerozlišuje mezi slovesy dokonavými a nedokonavými, k popsání vidu nedokonavého v časech ostatních: :tilg = hoď i házej :thilg mi - hodil jsem :bha mi a' tilgeil - házel jsem (doslova "byl jsem házející")

Sloveso "být"

Základní tvary slovesa bi - "být" jsou tyto: * infinitiv: a bhith - být * přítomný čas: tha' - jsem, jsi, je, jsme, jste, jsou; a bheil. - jsem. +more atd. ; chan eil - nejsem atd. ; nach eil. - nejsem. atd. * minulý čas: bha - byl jsem atd. ; an robh. - byl jsem. atd. ; cha robh - nebyl jsem atd. ; nach robh. - nebyl jsem. atd. * budoucí čas: bidh - budu atd. ; am bi. - budu. atd. ; cha bhith - nebudu atd. ; nach bi - nebudu. atd.

Kromě slovesa bi má gaelština pro české "být" ještě méně často používané sloveso is (často zkracované na s'). Jedná se o sloveso #Nepravidelná a defektní slovesa|defektní, které má pouze tvary přítomného a minulého času. +more Používá se pro spojení podmětu s předmětem, tedy vyjádření toho, že "něco je něco". Pro srovnání: :Is / 'S e seo mo bhràthair. - Toto je můj bratr. :Tha mo bhràthair sgìth / dhachaigh. - Můj bratr je' unavený / doma. Toto sloveso se rovněž používá u některých konstrukcí stupňování přídavných jmen a příslovcí a dále v mnoha #Ustálené vazby|ustálených větných konstrukcích.

Časy

Čas přítomný

S výjimkou slovesa "být" gaelština nezná přítomný čas prostý, pouze průběhový, tzn. tvořený v podobě: :tvar slovesa "být" + podmět + příčestí přítomné: :glas' (zamkni) > tha mi a' glasad (zamykám) (doslova "jsem já zamykající")

Otázka a zápor jsou tvořeny změnami tvaru slovesa "být", nikoliv slovesa plnovýznamového: :a bheil' mi a' glasad. - zamykám. +more :chan eil mi a' glasad - nezamykám :nach eil mi a' glasad. - nezamykám.

Čas minulý

Minulý čas vzniká lenizací daného slovesa. Jelikož slovesa začínající samohláskou nelenizují, dochází místo toho k přidání předpony dh-'. +more Protože lenizované f (tedy fh) je "němé", tzn. vůbec se nevyslovuje, přidává se dh-' i před něj: :glas (zamkni) > g'hlas mi (zamykal jsem) :ith (jez) > dhith mi (jedl jsem) :fàg (odejdi) > 'dhfhàg mi (odešel jsem).

Otázka a zápor jsou poté tvořeny pomocí tázací nebo záporné částice a dále částice 'do, která je rovněž používána po spojce "že": :an do' ghlas mi. - zamykal jsem. +more / zamknul jsem. :cha do dh'ith mi - nejedl jsem :nach do dh'ith mi. - nejedl jsem. :gun do dh'fhàg mi - že jsem odešel :nach do dh'fhàg mi - že jsem neodešel.

Čas budoucí

Budoucí čas je tvořen pomocí přípony -(a)idh: :glas'aidh mi - zamknu / budu zamykat :ithidh mi - budu jíst :fàgaidh mi - odejdu Otázka a zápor jsou poté tvořeny pomocí tázací nebo záporné částice a lemmy (tedy základního tvaru bez přípony), v některých případech lenizované: :an' glas mi. - zamknu. +more :cha ghlas mi - nezamknu :nach ith mi. - nebudu jíst. :gum fàg mi - že odejdu :nach fhàg mi - že neodejdu.

Čas budoucí relativní

Kromě základního tvaru budoucího času má gaelština ještě tzv. budoucí čas relativní (anglicky relative future nebo též '-s' future), který se používá po některých tázacích a vztažných zájmenech, příslovcích a předložkách. +more Tvoří se přidáním koncovky -(e)as k #Infinitiv|infinitivu, mnohdy bez částice a: :Cò ghlasas an taigh. - Kdo' zamkne dům. :Cuin a dh'itheas sinn. - Kdy budeme jíst. :Ma' dh'fhàgas tu an-diugh, beiridh thu air gu sàbhailte. - Jestli odejdeš dnes, stihneš to pohodlně. ::(Sloveso beir v posledním příkladu již k předložce ma (jestli) nepatří, proto je v základním tvaru budoucího času. ).

Další tvary

Infinitiv

Infinitiv je tvořen pomocí částice a postavené před lemmu a lenizací lemmy. Jelikož slovesa začínající samohláskou nelenizují, dochází místo toho k přidání předpony dh-'. +more Protože lenizované f (tedy fh), je "němé", tzn. vůbec se nevyslovuje, přidává se dh-' i před něj: :glas (zamkni) > 'a ghlas (zamknout) :ith (jez) > a dhith (jíst) :fàg (odejdi) > 'a dhfhàg (odejít).

Trpný rod

Trpný rod lze vyjádřit buď trpným příčestím, nebo pomocí různých větných konstrukcí (viz odstavec #Větná skladba|větná skladba).

Trpné příčestí se tvoří příponou -te. Dříve používaná přípona -ta (případně -da) se dnes vyskytuje už jen u několika málo tradičních výrazů; u této přípony tedy není dodržováno pravidlo "#Úzké a široké hlásky|úzká k úzké a široká k široké". +more Tvar trpného příčestí je zároveň totožný s tvarem přídavného jména slovesného: :glas (zamkni) > glas'te' (zamčen nebo zamčený).

Podmiňovací způsob

Sloveso v podmiňovacím způsobu je tvořeno lenizací (u souhlásek) nebo předponou dh-' (u samohlásek) a příponou, která má tvar: * -(a)inn pro 1. osobu jednotného čísla * -(e)amaid pro 1. +moreosobu množného čísla a * -(e)adh pro všechny ostatní případy. V 1. osobě jednotného ani množného čísla už pak kvůli specifičnosti přípon nedochází k následnému použití zájmena: :glas (zamkni) > g'hlasainn (zamkl bych) :glas > ghlasamaid (zamkli bychom) :glas > ghlasadh tu / e / i / sibh / iad (zamkl bys / zamkl by / zamkla by / zamkli byste / zamkli by) (V některých nářečích je ale možno použít -(e)adh sinn místo -(e)amaid a mezi mladšími mluvčími je běžné použití -(e)adh mi místo -(a)inn.

Otázka a zápor se tvoří použitím obvyklých částic. lenizace zůstává v záporu zachována, ale ve tvarech tázacích se nepoužívá: :cha ghlasainn - nezamkl bych :an glasainn. +more - zamkl bych. :nach glasainn. - nezamkl bych.

Předpona dh- před samohláskou se používá pouze ve tvaru oznamovacím: :ith (jez) > 'dhithinn (jedl bych) :ith > an ithinn. (jedl bych. +more) :ith > chan ithinn (nejedl bych) :ith > nach ithinn. (nejedl bych. ).

Rozkazovací způsob

Gaelština má tvary rozkazovacího způsobu pro všechny osoby v obou číslech - tam, kde dotyčný tvar v češtině chybí, odpovídá gaelský rozkazovací způsob přibližně českému "Ať. . +more": :Fàgadh iad. - Ať odejdou.

V první osobě jednotného čísla je tvořen příponou -(e)am; v první osobě množného čísla příponou -(e)amaid; ve druhé osobě jednotného čísla se jedná o samotnou lemmu; ve druhé osobě množného čísla (včetně vykání) je tvořen příponou -(a)ibh a ve třetí osobě (v jednotném i množném čísle) příponou -(e)adh. Pouze ve třetí osobě se za tvar rozkazovacího způsobu přidává osobní zájmeno. +more :Ith'eam. - Ať jím. :Ith. - Jez. :Itheadh e. - Ať jí. (on) :Itheadh i. - Ať jí. (ona) :Glasamaid. - Zamkněme. :Glasaibh. - Zamkněte. :Glasadh iad. - Ať zamknou.

Záporný rozkaz se tvoří pomocí částice na přidané před příslušný tvar slovesa: :Na' ith! - Nejez! :Na glasaibh! - Nezamykejte! :Na fàgadh iad! - Ať neodcházejí!

Nepravidelná a defektní slovesa

Gaelština má (s výjimkou slovesa "být") pouze deset nepravidelných sloves, tedy sloves, u kterých se některé tvary liší od tvarů, které by vznikly podle výše popsaných pravidel. Jedná se o tato slovesa (uváděné tvary jsou v pořadí lemma' - příčestí přítomné - minulý čas - budoucí čas - přibližný překlad v infinitivu): * abair - ag ràdh - thuirt - their - říci * beir' - a' breith - rug - beiridh - chytit * cluinn - a' cluinntinn - chuala - cluinnidh - slyšet * dèan - a' dèanamh - rinn - nì - dělat * faic - a' faicinn - chunnaic - chì - vidět * faigh - a' faighinn/faotainn - fhuair - gheibh - dostat, získat * rach - a' dol - chaidh - thèid - jít * ruig - a' ruiginn/ruigsinn/ruigheachd - ràinig - ruigidh - dosáhnout * thig - a' tighinn - thàinig - thig - přijít * thoir - a' toirt - thug - bheir - dát/přinést

Takzvaná defektní slovesa jsou ta, která nemají všechny tvary. V gaelštině se většinou jedná o slovesa mající pouze minulý, případně přítomný a minulý čas, pouze budoucí čas a podmiňovací způsob, nebo pouze rozkazovací způsob: :arsa - řekl jsem, řekl jsi atd. +more - pouze minulý čas :is - pouze přítomný a minulý čas (viz odstavec #Sloveso "být"|Sloveso "být") :feum - musel bych / budu muset atd. - pouze budoucí čas a podmiňovací způsob :siuthad(aibh) - pokračuj(te) - pouze rozkazovací způsob, 2. osoba.

Složená slovesa

V češtině existuje mnoho sloves, pro které gaelština nemá jednoslovný ekvivalent. Místo toho používá dalšího slova (předložky, podstatného jména, příslovce atd. +more) nebo i více slov připojených ke slovesu s obecnějším významem: :cuir - dát :cuir 'mu - obléct (doslova "dát na") :cuir ceart - opravit (doslova "dělat správné") :dèan - dělat :dèan cabhag - spěchat (doslova "dělat spěch") :rach - jít :rach à sealladh - mizet (doslova "jít z pohledu").

Někdy existuje jak jednoslovné sloveso, tak sloveso složené s totožným významem, ale jedna z těchto forem je zpravidla idiomatičtější než druhá: :falaich / cuir am falach' - schovat (idiomatičtější je zde složenina, doslova znamenající "dát ve skrýš")

Kromě toho často české sloveso v gaelštině nahrazuje speciální větná konstrukce - viz odstavec #Ustálené vazby|Větná skladba.

Příslovce

Jednoslovná příslovce tvoří v gaelštině menší část, ale většinou se jedná o často používané výrazy: :fhathast - dosud :glè - velmi

V mnoha případech začínají předponou a-: :a-'mach - ven :a-rithist - znovu

Do této skupiny patří také většina tázacích příslovcí (i když ne všechna), např.: :cò - kdo, dè - co, cuin - kdy :ale cia mheud - kolik

Všechna tázací příslovce lze použít rovněž jako příslovce vztažná: :Ciamar a tha thu? - Jak se máte? :Tha i a' faighneachd ciamar an do rinn thu e. - Ptá se, jak jsi to udělal.

Některé vyžadují použití #Čas budoucí relativní|relativního budoucího času: :Cuin a leughas tu an aiste? - Kdy si přečteš ten článek?

Zvláštním rysem gaelštiny je použití různých příslovcí pro "nahoru" a "dolů" podle toho, zda se jedná o pohyb směrem od mluvčího nebo k mluvčímu, případně jiné osobě nebo předmětu, k níž je pohyb vztažen: :suas - nahoru (směrem od mluvčího) :a-nìos - nahoru (směrem k mluvčímu) :sìos' - dolů (směrem od mluvčího) :a-nuas - dolů (směrem k mluvčímu)

Složená příslovce

Z každého vhodného přídavného jména lze vytvořit příslovce tím, že se před něj umístí částice gu: :math - dobrý > 'gu math - dobře :cudromach - důležitý > 'gu cudromach - důležitě

Pokud příslušné přídavné jméno začíná samohláskou, přidává se před něj ještě přípona h-: :àraidh - zvláštní > 'gu h-àraidh - zvláště

V některých případech je možno částici vynechat: :tric - častý > ('gu) tric - často

Při stupňování nabývají tato příslovce stejné tvary, jako příslušné přídavné jméno: :cudromach - důležitý :gu cudromach - důležitě :nas cudromaiche - důležitější i důležit'ěji

Velké množství příslovcí začíná předložkou: :a thaobh - stranou (doslova "do strany") :air' fad - zcela (doslova "po délce")

Někdy jsou tvořena i více než dvěma slovy: :a dh'aon àm - zároveň (doslova "do jednoho času")

V některých případech tvoří jejich část #Přivlastňovací zájmena|přivlastňovací zájmeno, a tvar příslovce se tedy liší v závislosti na osobě: :air mo, do. chois - vzhůru (doslova "na mé, tvé. +more noze") ::Tha mi air mo chois fhathast. - Ještě jsem vzhůru. ::A bheil thu air do chois fhathast. - Jsi ještě vzhůru. atd.

Předložky

Gaelština rozlišuje dva druhy předložek - jednoduché a složené. Jednoduché předložky jsou (s výjimkou eadar' - mezi) jednoslabičná slova. +more Po většině z nich následuje #Skloňování|dativ, ale některé jsou následovány #Skloňování|genitivem a některé #Skloňování|nominativem. Ve spojení s osobním zájmenem se jednoduché předložky slučují do #Předložková zájmena|předložkových zájmen.

Některé jednoduché předložky, mají-li být následovány určitým členem v jednotném čísle, se s tímto spojují v jedno slovo, které způsobuje lenizaci: :bho (z, ze) + (člen určitý) an > bhon :mu' (o) + (člen určitý) an > mun

Ostatní tvary členu určitého s výjimkou 'an t- jsou v této situaci nahrazeny základním tvarem an (tedy například bho + a tvoří rovněž 'bhon). V množném čísle k tomuto splynutí nedochází: :mun ghnothach - o té záležitosti :mu na' gnothaichean - o těch záležitostech

Složené předložky

Složené předložky jsou tvořeny dvěma slovy, z nichž první je většinou samo o sobě jednoduchou předložkou, například: :air cùlaibh' - za (doslova "na zadu") :am measg - mezi (doslova "ve středu")

Z tohoto důvodu jsou následovány #Skloňování|genitivem: :an aghaidh' - proti (doslova "ve tváři"), gaoth - vítr :an aghaidh gao'ithe - proti větru (doslova "ve tváři větru")

Místo osobních zájmen se ve spojení se složenými předložkami používají zájmena přivlastňovací, a to buď mezi jednotlivými částmi předložky: :air mo chùlaibh' - za mnou (doslova "za mým zádem"), nebo po vytvoření #Předložková zájmena|předložkového přivlastňovacího zájmena s prvním slovem složené předložky: :nam aghaidh - proti mně (doslova "v mé tváři", kde nam (v mé) je vytvořeno z an (v) a mo (můj)) :nar measg - mezi námi (doslova "v našem středu", kde nar (v našem) je vytvořeno z an (v) a ar (náš)

Spojky

Spojky souřadící (agus - a, ach - ale, oir - protože atd. ) spojují jednotlivé věty či větné členy bez toho, aby měnily jejich podobu, pouze v některých případech dochází k použití jiné částice: :Dh'èirich e. +more Cha robh e fhathast ceithir uairean. - Vstal. Nebyly ještě čtyři hodiny. :Dh'èirich e ged nach robh e fhathast ceithir uairean. - Vstal, ačkoliv ještě ne'byly čtyři hodiny.

Po spojce že, která má v gaelštině tvary gu, gum, gun a gur, a v záporu nach (=že ne), následuje sloveso v tom tvaru, v jakém se vyskytuje v otázce (tedy nikoliv ve větě oznamovací), pouze tázací částice je nahrazena příslušným tvarem spojky: :Coisichidh i ann. - Půjde tam. +more :An coisich' i ann. - Půjde tam. :Thuirt i gun coisich i ann. - Řekla, že tam půjde. :Thuirt i nach coisich i ann. - Řekla, že tam nepůjde.

Po některých spojkách, například ma (jestli, zda), nuair (když, až) atd. následuje sloveso v tzv. +more #Čas budoucí relativní|relativním budoucím čase.

Částice a člen určitý

Částice

Gaelština používá částice v mnoha nejrůznějších případech, velmi často tam, kde čeština používá předponu nebo příponu. Mezi nejčastější patří: * #Slovesa|Příčestí přítomné, #Infinitiv|infinitiv: *: a ruith - běžící *: ag òl - pijící *: a' ruith - běžet

* Otázka, zápor, záporná otázka: *: An dèan thu sin. - Uděláš to. +more *: Am faca iad e. - Viděli ho. *: Cha sgrìobh mi thuige. - Nenapíšu mu. *: Chan eil mi cinnteach. - Nejsem si jist. *: Nach freagair thu i. - Neodpovíš jí.

* Otázka a zápor v #Čas minulý|minulém čase: *: An do rinn thu sin? - Udělal jsi to? *: Cha do sgrìobh mi thuige. - Nenapsal jsem mu.

* #Složená příslovce|Příslovce vzniklá z přídavných jmen: *: sàbhailte - bezpečný *: gu sàbhailte - bezpečně

Člen určitý

Gaelština nezná člen neurčitý ani dělivý. Naproti tomu člen určitý v ní nabývá různých tvarů v závislosti na mluvnickém rodu, pádu a čísle příslušného podstatného jména. +more Tyto tvary jsou pro jednotné číslo a', am, an, an t-, na a na h- a pro množné číslo na, na h-, nam a nan. Některé příklady: * beinn - hora *: a bheinn - (ta) hora *: na beinne - (té) hory *: nam' beantann - (těch) hor * peansail - tužka (v gaelštině mužský rod) *: am peansail - (ta) tužka *: a' pheansail - (té) tužky *: na peansailean - (ty) tužky * seòmar - pokoj *: an t-seòmar - (ten) pokoj *: na seòmraichean - (ty) pokoje *: nan seòmraichean - (těch) pokojů * ubhal - jablko (v gaelštině ženský rod) *: an ubhal - (to) jablko *: na h-ùbhlan - (ta) jablka Jak je patrné, mnohé tvary jsou používány ve vzájemně nesouvisejících případech, například na v mužském rodě vždy znamená množné číslo, ale v ženském rodě může jít i o #Skloňování|genitiv čísla jednotného.

Větná skladba

Základní tvar věty v gaelštině je "sloveso + podmět (+ předmět + příslovečné určení)", a to ve větách oznamovacích, tázacích i záporných: :Cheannaich Alasdair leabhar an-diugh. - Alexander dnes koupil knihu'. +more :(doslova) Koupil Alexandr knihu dnes. :An do cheannaich' Alasdair leabhar an-diugh. - Koupil dnes Alexander knihu. :(doslova) Koupil Alexandr knihu dnes. :Cha do cheannaich Alasdair leabhar an-diugh. - Alexander dnes nekoupil knihu. :(doslova) Nekoupil Alexandr knihu dnes.

V případech, kdy v češtině změnou slovosledu dochází ke zdůraznění některé části věty, používá gaelština pomocnou větu s "být": :Chan ann an-diugh an do cheannaich Alasdair an leabhar. - Dnes Alexander tu knihu nekoupil. +more :(doslova) Není v tom dnes, co koupil Alexandr tu knihu.

Ve větách s použitím pomocného slovesa "být", tedy mimo jiné ve všech větách v přítomném čase (pokud v nich "být" nefunguje jako plnovýznamové sloveso) je pořadí na začátku "sloveso "být" + podmět + příčestí přítomné": :Tha Alasdair a' cheannach. - Alexander kupuje. +more :(doslova) Je Alexandr kupující.

U některých sloves, která jsou považována za "statická" (stát, sedět, ležet, spát apod. , ale kupříkladu i běžet), se místo vazby s příčestím přítomným používá vazby s #Předložková zájmena|předložkovým zájmenem a podstatným jménem slovesným: :Tha i na cadal. +more - (Ona) spí. (doslova "Je (ona) v jejím spaní. ").

Trpný rod je možno vyjádřit buď pomocí #Trpný rod|příčestí trpného, nebo různými ustálenými vazbami, např. pomocí předložky 'air (na) nebo slovesa rach (jít): :Tha e claoidhte. +more - Je unaven. (trpné příčestí z claoidh' - unavit) :Tha e air a chlaoidh. - Je unaven. (doslova "Je po jeho unavení. ") :Bha e air a chlaoidh. - Byl unaven. (doslova "Byl po jeho unavení. ") :Chaidh e a chlaoidh. - Byl unaven. (doslova "Šel unavit. ") :Thèid e a chlaoidh. - Bude unaven. (doslova "Půjde unavit. ").

Ustálené vazby

V gaelštině existuje celá řada ustálených vazeb, jejichž víceméně doslovný překlad do češtiny je sice možný, ale působí knižním až neidiomatickým dojmem, a je přirozenější překládat je pomocí prostého slovesa nebo jiného výrazu. Naproti tomu v gaelštině je jejich použití daleko obvyklejší, a mnohdy samostatné sloveso s příslušným významem ani neexistuje. +more Jako několik příkladů může posloužit: :'S toil le Pàdraig a bhith a' seinn. - Patrik rád zpívá. ::(přesněji "Patrik má zálibu zpívat. ", úplně doslovně "Je záliba s Patrikem být' zpívající. ") :An tèid do Chatrìona air còcaireachd. - Dokáže Kateřina vařit. ::(přesněji "Půjde Kateřině vaření. ", úplně doslovně "Půjde do Kateřiny na vaření. ") :S e Eòrpach a tha annamsa. - Jsem Evropan. ::(přesněji "Je ve mně evropanství. ", úplně doslovně "Je evropský který je ve mně. ").

Značná část těchto vazeb používá v případě potřeby vyjádřit předmět pořadí "vazba včetně podmětu + předmět + infinitiv": :Bu mhath leam rudeigin a ràdh. - Rád bych něco řekl. +more ::(přesněji "Bylo by mi lépe, kdybych něco řekl. ", úplně doslovně "Bylo by lepší se mnou něco říct. ") :Chan urrainn do Raibeart golf a chluich. - Robert neumí hrát golf. ::(přesněji "Robert nemá schopnost hrát golf. ", úplně doslovně "Není schopnost do Roberta golf hrát. ") :Bu chòir dhaibh càr ùr a cheannach. - Měli by si koupit nové auto. ::(přesněji "Bylo by pro ně lépe koupit si nové auto. ", úplně doslovně "Bylo by lepší do nich auto nové koupit. ").

Souvětí

Stejně jako v češtině, nemá ani v gaelštině tvar slovesa ve větě hlavní vliv na tvar slovesa ve větě vedlejší - ten ovšem může být ovlivněn použitou #Spojky|spojkou. Rozdíl je v tom, že ve většině případů se tyto věty neoddělují čárkou: :Tha i ag ràdh 'gu bheil i toilichte. +more - Říká, že je šťastná. :Choimhead e cuin a bhios bus a' dol ann. - Podíval se, kdy tam pojede autobus. :Seo an taigh anns an robh mi a' fuireach. - Toto je ten dům, ve kterém jsem bydlel. :ale Tha e beag, ach tha e sgileil. - Je malý, ale' (je) šikovný.

Reference

Roderick Mackinnon: Teach Yourself Gaelic (Gaelština pro samouky), The English Universities Press, 1971 * Boyd Robertson, Iain Taylor: Teach Yourself Gaelic, Hodder & Stoughton, 1993 * Colin Mark: The Gaelic-English Dictionary (Gaelsko-anglický slovník), Routledge 2004 * Angus Watson: The Essential Gaelic-English Dictionary (Základní gaelsko-anglický slovník), Birlinn 2007

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20160304212721/http://www. sqa. org. uk/sqa/files_ccc/gaelic%20orthographic%20conventions. pdf]Gaelic Orthographic Conventions[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090722082759/http://www. scotland. gov. uk/dictionary/gedt-00. asp]Faclair na Pàrlamaid[/url] * [url=http://www. taic. me. uk/taic. html]Taic[/url] - přehled gaelské gramatiky v angličtině ve formě lekcí * [url=https://web. archive. org/web/20090131125653/http://www. akerbeltz. org/beagangaidhlig/gramar/beagangramair. htm]Akerbeltz: Beagan Gràmair - A Bit of Grammar[/url] - stránka v angličtině zabývající se gaelskou fonetikou, morfologií a syntaxí * [url=https://web. archive. org/web/20090416024310/http://www. smo. uhi. ac. uk/beurla/]Sabhal Mòr Ostaig[/url] - stránka jediné vyšší školy používající gaelštinu jako hlavní výukový jazyk * [url=http://www. bbc. co. uk/alba/foghlam/learngaelic/]Foghlam - Learn Gaelic[/url] - výukové stránky BBC.

Kategorie:Gramatiky různých jazyků Kategorie:Keltské jazyky Kategorie:Jazyky Skotska