Historické župy na Slovensku

Župy na území dnešního Slovenska po roce 1882

Tento článek se zabývá vývojem komitátů, stolic a žup na území Slovenska.

Moderní názvosloví

Ve slovenské historiografii existuje dvojitá terminologie ohledně této problematiky: * 1. skupina historiků (např. +more František Sedlák) hovoří o župách v celém jejich vývoji od založení po rok 1918 * 2. skupina historiků (např. Juraj Žudel) upřesňuje, že byly postupně používány 3 názvy (termíny) podle charakteru těchto územních celků: ** do přelomu 13. a 14. století byl používán termín komitát ** od přelomu 13. a 14. století do roku 1849 byl používán termín stolice ** v letech 1849-1928 a 1940-1945 byl používán termín župa.

Přechod od komitátů ke stolicím probíhal v každé župě v jiném čase.

Členění žup

Jednotlivé stolice (župy) se na Slovensku od 15. století do roku 1922 (s přestávkami v druhé polovině 19. +more století) dále členily na tzv. slúžnovské okresy (většinou čtyři).

Dějiny žup na území Slovenska

Komitáty (10.-13./14. století)

Komitáty v Uhersku začaly vznikat postupně pravděpodobně od konce 10. století za vlády Gejzy, případně prvního uherského krále +more_Svatý'>Štěpána I. (1000-1038).

Na Slovensku kolem roku 1000 pravděpodobně už existovaly tyto komitáty: * Bratislavský * Mošonský * Rábský * Komárenský * Ostřihomský * Nitranský * Novohradský (včetně pozdějšího Hontu) * Turnianský

Další komitáty vznikaly přibližně takto: * na počátku 11. století: Tekovský komitát, Zemplínský komitát, komitát comitatus Novi Castri (pozdější Abov, Šariš a Heveš) * v 11. +more století: Hontský komitát (vyčleněním z Novohradského) a Užský komitát * koncem 11. století: Trenčínský komitát, Gemerský komitát (vznikl nejpozději počátkem 12. století) * ve 12. století: Zvolenský komitát (včetně pozdější Liptovské, Oravské a Turčianské stolice) * ve druhé polovině 12. století: Spišský komitát * první polovině 13. století: Šarišský komitát (vyčleněním z komitátu Novi Castri) * ve druhé polovině 13. století: Abovská stolice (nový název pro komitát Novi Castri) * v prvních desetiletích 14. století: Liptovská a Turčianská stolice (vyčleněním ze Zvolenského komitátu, který se tím změnil na stolici) * ve druhé polovině 14. století: Oravská stolice (vyčleněním ze Zvolenského komitátu).

Kromě toho ještě existovalo množství malých tzv. pohraničních komitátů, jejichž úlohou bylo chránit hranice (na Slovensku např. +more Hlohovec). Zanikly spolu se vznikem stolic.

Stolice (13./14. století-1849)

Ve 13. století postupně moc uherských králů upadala a královské komitáty se postupně začaly měnit na šlechtické stolice. +more Přeměna komitátů na stolice proběhla na Slovensku takto: * do konce 13. století: Abov, Bratislava, Gemer, Hont, Komárno, Novohrad, Ostřihom, Zemplín * okolo 1300: Spiš, Turňa * začátek 14. století: Uh * první polovina 14. století: Nitra, Šariš, Tekov, Trenčín, Liptov (osamostatnění), Turiec (osamostatnění), Zvolen * druhá polovina 14. století: Orava (osamostatnění).

Hranice stolic se ustálily v 15. +more století. Na Slovensku existovalo od 14. století do roku 1802 (s výjimkou 1785-1790) těchto 21 stolic: * Abovská * Bratislavská * Gemerská * Hontianská * Komárenská * Liptovská * Mošonská * Nitranská * Novohradská * Oravská * Ostřihomská * Rábská * Spišská * Šarišská * Tekovská * Trenčínská * Turčianská * Turnianská * Užská * Zemplínská * Zvolenská.

V roce 1802 byl Malohont definitivně (předtím v letech 1786-1790 během tzv. josefínských reforem císaře +more'>Josefa II. ) odčleněný od Hontianské stolice (od které ho však dělilo území Novohradské stolice) a sloučený spolu s Gemerskou stolicí do Gemersko-malohontské stolice.

Kromě stolic měly v Uhersku speciální status také některá města či provincie. Na Slovensku to byly v novověku zejména: * na Spiši ** Provincie XXIV spišských měst ** Provincie XIII spišských měst ** Provincie XVI spišských měst * Svobodná královská města a báňská města (většinou na území dnešního Slovenska), jejichž seznam se stále měnil (v 19. +more století z nich zčásti vznikla tzv. municipiální města).

Josefínská reforma (1785-1790)

Hranice stolic a jejich funkce byly značně změněny v rámci tzv. josefínských reforem v roce 1785 (změna šlechtických stolic na moderní státní stolice), ale už roku 1790 uherská šlechta donutila Vídeň k návratu k systému před rokem 1785.

Župy (1849-1945)

První provizorium (1849-1850)

Byly zachovány hranice bývalých stolic.

Druhé, tzv. Geringerovo, provizorium (13. září 1850 - 18. ledna 1853)

Na Slovensku byla Nitranská župa nahrazena Hornonitranskou a Dolnonitranskou župou a spojila se Abovská a Turnianská župa. K Dolnonitranské župě přibyly ještě Bánovský slúžnovský okres od Trenčínské stolice a Oslianský slúžnovský okres od Tekova. +more Části Komárenské, Ostřihomské a Rábské župy na levém břehu Dunaje byli spojeny do Komárenské župy (včetně předmostí Komárna na pravém břehu Dunaje, tj. dnešního maďarského města Komárom).

Vznikly tedy tyto župy na území Slovenska: * Abovsko-turnianská * Bratislavská * Dolnonitranská * Hornonitranská * Gemerská * Hontianská * Komárenská * Liptovská * Mošonská * Novohradská * Oravská * Rábská * Spišská * Šarišská * Tekovská * Trenčínská * Turčianská * Užská * Zemplínská * Zvolenská

Tzv. definitívum (1853-1860)

Oravská a Turčianská župa byly spojeny do Oravsko-turčianské župy. Jinak došlo jen k malým změnám.

Přechodné období (1860-1867)

Postupný návrat ke stavu z roku 1848.

Zmodernizované staré stolice (1867-1918)

Hranice žup byly opět změněné na stav z roku 1848, i když drobné změny v průběhu hranic zůstaly zachováno: * 1877: K Hontianské župě byla připojena Krupina, která doposud byla svobodným královským městem * 1882: Podle zák. článku LXIII uherského sněmu z roku 1881 se upravily hranice Abovské (přidány Ťahanovce), Hontianské (Kráľovce), Nitranské (Kostoľany pod Tribečom), Novohradské, Spišské (Štos připojený k Abovsko-Turnianské), Šarišské (přibyly Kráľovce, Fijaš, Ruská Voľa, Hermanovce atd. +more), Tekovské (Neverice, Ladice), Užské (Zbudza), Zemplínské (Malý Kazimír, Byšta) a Zvolenské župy. V tomto roce byla Turnianská župa připojena k Abovu a vznikla Abovsko-Turnianská župa. Obec Lipovník a další čtyři vesnice Turnianské župy byly zase připojeny k Gemersko-Malohontské župě. * 1884: došlo ještě k drobným změnám hranic Prešpurské (přidány levobřežní Dechtice), Abovské, Nitranské a Zemplínské župy. Původní počet slúžnovských okresů v každé župě (4) se upravil podle potřeb každé župy a jejich hranice se stanovily tak, aby se co nejvíc staly rychle dostupnými obyvateli v jejich rozsahu.

Na území Slovenska bylo po roce 1882 11 celých žup (Bratislavská, Nitranská, Tekovská, Trenčínská, Turčianská, Oravská, Liptovská, Zvolenská, Spišská, Gemersko-Malohontská a Šarišská), významná část 6 žup (Komárenská, Hontianská, Novohradská, Abovsko-turnianská, Zemplínská a Užská) a pouze několik obcí tří žup (Ostřihomská, Rábská, Mošonská).

Následující tabulka ukazuje župy na území Slovenska v letech 1884-1918:

Od konce 19. století navíc v Uhersku existovala municipiální města, která byla víceméně na úrovni žup. +more Na Slovensku to byla tato čtyři města: * Banská Belá a Banská Štiavnica (jedno municipiální město) * Bratislava * Komárno * Košice.

Československo (1918-1922)

Po vzniku Československa zůstaly župy na území Slovenska a Podkarpatské Rusi v nezměněném tvaru a z velké části s nezměněnými funkcemi. Výjimku tvořily župy na jižním Slovensku - Rábská, Ostřihomská s Komárenskou - které byly sloučeny do Komárenské župy, protože z velké části ležely v Maďarsku, a župa Užská na východě, jejíž slovenská část byla roku 1919 spojena se Zemplínskou župou (zbytek Užské župy zůstal v Podkarpatské Rusi). +more V souvislosti s hraničním sporem s Polskem došlo také k menším úpravám hranic Oravy a Spiše.

Župní uspořádání však bylo v nově vzniklém Československu jen dočasným řešením. Župy měly značně potlačené svoje samosprávné funkce a všechna moc byla soustředěna do rukou vládou jmenovaného župana.

Na Slovensku v tomto období existovaly tyto župy: * Bratislavská * Komárenská * Nitranská * Trenčínská * Tekovská * Turčanská * Oravská * Liptovská * Zvolenská * Hontská * Novohradská * Gemersko-malohontská * Spišská * Abauj-turňanská * Šarišská * Zemplínská * města s municipálním právem, postavená na úroveň žup ** Banská Štiavnica a Banská Belá (jedno město) ** Bratislava ** Komárno ** Košice

Československo (1923-1928)

Rozdělení území Slovenska bylo 1. ledna 1923 zreorganizováno, původní župy zanikly a vzniklo šest nových žup (neoficiálně nazývaných „veľžupy“) v rámci nového župního zřízení: * Bratislavská župa (župa XV) * Nitranská župa (župa XVI) * Povážská župa (župa XVII) * Zvolenská župa (župa XVIII) * Podtatranská župa (župa XIX) * Košická župa (župa XX)

V českých zemích měly být župy také zavedeny, k čemuž ale kvůli politickým neshodám nedošlo. V Podkarpatské Rusi existovaly až do roku 1928 původní uherské župy, čili tzv. +more veľžupy byly v Československu zavedeny čistě jen na území Slovenska.

Československo (1928-1939 a 1945-1949)

V roce 1928 župní uspořádání Slovenska a Podkarpatské Rusi definitivně zaniklo a bylo nahrazeno zemským uspořádáním (zemské zřízení), přičemž Slovensko tvořilo jednotnou Slovenskou zemi. Toto zřízení na Slovensku zaniklo roku 1939, ale bylo obnoveno po druhé světové válce v letech 1945-1949.

Slovensko (1940-1945)

V první Slovenské republice byly roku 1939 znovu vytvořeny župy s upravenými hranicemi, a to tyto: * Bratislavská (sídlo Bratislava) * Trenčínská (sídlo Trenčín) * Nitranská (sídlo Nitra) * Pohronská (sídlo Banská Bystrica) * Tatranská (sídlo Ružomberok) * Šarišsko-zemplínska (sídlo Prešov)

Reference

Kategorie:Župy na Slovensku Kategorie:Administrativní dělení Slovenska