Hlavní usnesení mimořádné říšské deputace

Titulní strana Reichsdeputationshauptschluss z 25. února 1803

Hlavní usnesení mimořádné říšské deputace německy Hauptschluss der außerordentlichen Reichsdeputation, často jen Reichsdeputationshauptschluss bylo rozhodnutí vynesené na sněmu Svaté říše římské v Řezně dne 25. +more února 1803 o likvidaci duchovních knížectví, sekularizaci katolických klášterů a mediatizaci svobodných říšských měst a přenesení jejich majetků na světská knížata.

Mapa drobných německých a italských států po Reichsdeputationshauptschlussu 1803

Příčiny

Během první koaliční války přešla francouzská vojska v roce 1793 do protiútoku a obsadila postupně země dnešního Beneluxu i celý prostor západně od řeky Rýna. Na těchto územích byli drobní vládci i velcí pozemkoví vlastníci z řad aristokracie vyvlastněni a z těchto území vyhnáni. +more Poté, co protifrancouzská koalice podepsala s Francií nevýhodný mír v Campo Formio (1797), začalo se hovořit o kompenzaci říšských světských vládců na úkor duchovních knížectví. Realizace těchto plánů ale byla v důsledku druhé koaliční války odložena. Teprve po podpisu míru v Lunéville (1801) bylo možno tyto plány znovu sledovat. Grandiózní plány na sekularizaci duchovních států plně zapadaly do záměrů prvního konzula tehdejší Francouzské republiky Napoleona Bonaparta, který chtěl oslabit prohabsburské síly ve Svaté říši římské i katolickou církev jako takovou. Proto si tyto sekularizace vynutil ve formě čl. VII mírových ujednání z Lunéville.

Únorová ujednání

Mimořádný říšský sněm, který byl svolán do Řezna po podepsání mírových smluv s Francií od srpna 1802 do března 1803, musel řešit situaci ochuzených, ale často i zcela vyvlastněných říšských vládců. Poměrně rychle bylo rozhodnuto o sekularizaci duchovních knížectví a států. +more Tyto sekularizace neznamenaly jen zánik duchovních států a státečků jako suverénních a správních jednotek, ale, a to především, vyvlastnění většiny církevního majetku a majetku duchovních knížat-biskupů a říšských prelátů. To byl rozdíl oproti tzv. mediatizaci, ke které docházelo v říši zejména od r. 1806. Sekularizace se netýkaly jen suverénních duchovních států, nýbrž i majetků klášterů či biskupství stojících na panství světského suveréna. Celá sekularizace byla spojena s masivním rušením klášterů, které nezřídka začaly sloužit jako zámecké rezidence nových zeměpánů. Kompenzace ztrát měly proběhnout formou předání nového území či formou renty (doživotní, časově omezené či "věčné"), případně kombinací obojího. Renty byly vázány na výnosy ze sekularizovaných území a jejich výplatou byl pověřen nový držitel. Brzy se ukázalo, že anexe duchovních území nestačí a rozhodlo se též o likvidaci říšských měst. Majetkových přesunů využili francouzskou agresí relativně málo postižní "velcí hráči", především vévoda württemberský a markrabě bádenský, kteří si na sekularizacích a následných mediatizacích v roce 1806 zvětšili svoje země o více než třetinu. I oni však byli povinni vyplácet renty těm, kteří byli na území nedostatečně odškodněni. Celé usnesení vešlo v platnost císařskou ratifikací z 27. dubna 1803.

Zástupci jednotlivých stran dohody

Johann Alois, svobodný pán von Hügel - zástupce císaře Františka II. +more * Franz Joseph, svobodný pán von Albini - zástupce mohučského kurfiřta Karla Theodora von Dahlberg * Franz Alban von Schraut, v průběhu jednání vystřídán Ferdinandem, hrabětem Colloredo-Mannsfeldem - zástupci českého kurfiřta a krále, de facto tedy opět císaře * Alois Franz, svobodný pán von Rechberg - zástupce bavorského kurfiřta Maxmiliána IV. Josefa * Philipp Ernst, svobodný pán von Nordegg - zástupce velmistra Německých rytířů, arcivévody Karla Ludvíka * Ernst von Slobig - zástupce saského kufiřta Bedřicha Augusta III. * Johann Eustach, hrabě von Schlitz zvaný Gorz a Konrad Sigmund Hänlein - zástupci pruského krále a kurfiřta Bedřicha Viléma III. * Philipp Christian, svobodný pán von Normann - zástupce württemberského vévody Fridricha II. * Philipp Maximilian von Günterode a Georg Wilhelm von Startloff - zástupce hesensko-kasselského lankraběte Viléma IX. Územní vývoj Bádenska od r. 1771 do r. 1815. Lze sledovat zisky k r. 1803

Rozsáhlé změny se také týkaly nové organizace říšského sněmu. Protože v říši platil již od r. +more 1582 tzv. teritoriální princip hlasů, tedy hlas na sněmu byl vázán na určité území, nezanikly hlasy duchovních knížat a stavů ani hlasy, nýbrž byly převedeny na nové zeměpány. Změny se dotkly i kurfiřtského kolegia, kde katolíci ztratili svou dosavadní, nepřetržitě drženou většinu. Zánik dvou duchovních kurfiřtství byl vyvážen povýšením Bádenska, Württemberska, Hesensko-Kasselska a sekularizovaného Salcburska na nová kurfiřtství.

Územní vývoj Württemberska v l. 1789 - 1815. Na mapě lze pozorovat zisky k r. 1803

Násilná sekularizace: rakouští vojáci dohlíží na vyklizení říšského opatství Salem/Salmannsweiler, které se záhy stane vedlejší rezidencí bádenské velkovévodské rodiny (Johann Sebastian Dirr, 1804, restaurována barevnost)

Z 51 říšských měst zůstalo nezávislých pouze šest: Hamburk, Brémy, Lübeck, Norimberk, Augsburg a Frankfurt. Z duchovních knížat přežilo pouze Mohučské kurfiřtství, byť se značně proměněným územím a dále na zásah císaře také řádové knížectví Řádu německých rytířů (velmistr byl pravidelně vybírán z habsburského rodu) a na přímluvu +more_Ruský'>ruského cara ještě okněžněné velkopřevorství Řádu maltézských rytířů (car byl formálně velmistrem řádu). Esterházyů.

Přehled států a panovníků s jejich zisky na základě usnesení z r. 1803

Tento seznam byl sestaven na základě přehledu publikovaném v práci právního historika Carla Wilhelma von Lancizolle, publikované roku 1830. Lancizolleho omyly jsou opraveny a doplněny. +more Místní názvy jsou uvedeny v Lancizollem uváděné podobě, která odpovídá dobovému úzu roku 1803. Elektronické odkazy (funkční i nefunkční) jsou v podobě současné. Kurzívou jsou označeni ti ze suverénů, těžících z usnesení říšské deputace, kteří následkem míru v Lunéville přišli o všechna svá suverénní území. * vévoda z Arenbergu ** pevnostní okrsek (též zvaný hrabství) Recklinghausen (nově knížectví) z majetku kurfiřta kolínského ** okres Meppen (nově vévodství) z majetku biskupa münsterského * hrabě Aspremont-Linden ** 25px říšský ženský klášter Baindt ** vesnice Baindt z majetku Habsburské monarchie (v Předních Rakousích) (nově spolu s klášterem říšské hrabství) ** renta 800 zl. vázaná na knížectví Ochsenhausen (kníže Metternich) * říšské město Augsburg ** všechny církevní majetky ve zdech města a na jeho pozemcích, zejm. majetky biskupství Augsburg, nikoli však klášter St. Afra a St. Ulrich * kurfiřtství Bádenské ** 25px zbytek knížecího biskupství Basilej (vše, co nepadlo za oběť míru v Lunéville, konkrétně exklávy Schliengen a Istein) ** 25px knížecí biskupství Štrasburk ** opatství Ettenheimmünster (autonomní část Štrasburského biskupství) - nově obě části jako 25px Knížectví Ettenheim ** 25px knížecí biskupství Kostnice ** 25px nesuverénní opatství Reichenau z majetku Kostnického biskupství (včetně územní svrchovanosti) ** proboštství Deningen ** okresy Ladenburg, Bretten a Heidelberg z území bývalého Falckého kurfiřtství ** okresy Lichtenau a Wildstadt z bývalého 25px hrabství Hanavsko-lichtenberského (v majetku kurfiřta hesensko-kasselského) ** panství Lahr z knížectví Nasavsko-usingenského ** 25px říšské proboštství Odenheim ** říšská města 25px Biberach, 25px Gengenbach, 25px Offenburg, 25px Pfullendorf, 25px Überlingen, 25px Wimpfen a 25px Zell am Harmersbach ** Selská republika (tzv. "Říšské údolí") Harmersbach ** veškerá suverénní i závislá území jižně od řeky Neckar ** majetek nově zrušených klášterů Frauenalb, Lichtenthal a Schwarzach, ležících na bádenském území již před r. 1803. * kurfiřtství Hannoverské ** 25px knížecí biskupství Osnabrück * knížectví Brunšvicko-wolffenbüttelské ** 25px klášter Gandersheim ** prelatura v Helmstädtu * říšské město Brémy ' ** městečko Vegesack s přístavem na Weseře z majetku Hannoverska ** hannoverské vesnice Hastede, Schwarzhausen a Vahr ** oblast mezi řekami Weserou, Wümme a Lesumou s hemmlingenským mlýnem, dříve podléhající Hannoversku ** oldenburská víska Grolland * kníže Bretzenheim ** okněžněné opatství Lindau ** 25px říšské město Lindau (obojí sloučeno v nové říšské knížectví Lindau) * vévoda z Croÿ' (nevlastnil dosud žádné suverénní území) ** 25px okres Dülmen (nově hrabství) z majetku knížecího biskupství v Münsteru * 'Řád německých rytířů ** majetek nesuverénních klášterů, a to všechny kláštery v augsburské a kostnické diecézi s výjimkou klášterů v Breisgau, dále některé kláštery v rakouském Vorarlbersku a v tzv. Předních Rakousích * dědicové svobodného pána von Dietrich ** renta 31 200 zl. placená Württemberskem * kníže Ditrichštejn ** říšské panství Neu-Ravensburg z bývalého majetku suverénního švýcarského kláštera St. Gallen * svobodné město Frankfurt ** veškeré církevní instituce a jejich majetek na území svrchovanosti města (včetně městských pozemků za hradbami) * hrabě von Goltstein ** renta 1700 zl. od hraběte Osteina vázaná na Buxheimu ** renta 150 zl. od hraběte Šternberk-Manderscheida vázaná na Schussenriedu * hrabě von Hallberg ** renta 6880 zl. od hraběte Šternberk-Manderscheida vázaná na Schussenriedu ** renta 500 zl. od hraběte Schaesberga vázaná na Tannheimu. * svobodné říšské město Hamburk ** veškerý majetek kurfiřtství Hannoverského a chrámové kapituly v Brémách v obvodu města i na městských pozemcích * kurfiřtství Hesensko-kasselské ** okresy 25px Amöneburg, 25px Fritzlar, 25px Naumburg a 25px Neustadt z majetku Mohučského kurfiřtství, doposud roztroušené enklávy v rámci Hesenska-Kasselska (sloučeno v nové 25px Knížectví Fritzlar) ** 25px svobodné město Gelnhausen (od r. 1349 trvale římsko-německými panovníky zastavováno různým zeměpánům, od r. 1749 celé v zástavním držení Hesensko-Kasselska) ** 25px svobodná říšská ves Holzhausen ** 35px hradské léno Boyneburgk, dosud v lenním vztahu k Hesensko-Kasselsku. * lankrabství Hesensko-darmstadtské ** okresy Gernsheim, Bensheim, Heppenheim, Lorsch, Fürth, Steinhem, Alzenau, Vilbel, Rottenburg, Haßloch, Aßheim a Hirschhorn z majetku Mohučského kurfiřtství ** mohučské enklávy na darmstadském území jižně od Mohanu, konkrétně statky Münchhof, Gundorf a Klarenberg ** mohučské nesuverénní kláštery Seligenstadt a Marienschloss u Rockenburgu ** okresy Lindenfels, Umstadt a Oßberg spolu s rýnskými pravobřežními zbytky okresů Alzei a Oppenheim z majetku Falckého kurfiřtství ** pravobřežní rýnský zbytek knížecího biskupství Worms ** 25px říšské město Friedberg (spolu s doposud drženými oblastmi jižně od Mohanu a kolem Darmstadtu sloučeno v nové 25px Knížectví Starkenburg) ** 25px vévodství Vestfálsko z majetku Kolínského kurfiřtství ** rytířská akademie St. Peter ve Wimpfenu (předána po ročním držení knížetem z Leiningenu) ** majetek nesuverénních klášterů jižně od Mohanu postoupený knížetem nasavsko-usingenským, s výjimkou vesnic Bürgel a Schwanheim * lankrabství Hesensko-rotenburské ** renta 22 500 zl. od Hesensko-Kasselska. * hraběnka von Hillesheim ** renta 5 400 zl. od Württemberska * knížectví Hohenlohe-Waldenburg-Bartenstein ** okresy Haltenbergstetten, Lautenbach, Jagsberg a Braunsbach z majetku knížecího biskupství Würzburg ** würzburská cla na hohenloheovském území ** würzburský podíl na vesnici Neukirchen ** podíl na vsi Münster a východní část kraje kolem Karlsbergu od knížete Hohenlohe-Neuenstein-Langenburg ** renta 300 zl. od Württemberska visící na rýnském cle u Boppardu vybíraném Württemberskem a knížectvím Hohenlohe-Waldenburg-Schlingfürst. * knížectví Hohenlohe-Neuenstein-Ingelfingen ** vesnice Nagelberg v okrese Krautheim z majetku Mohučského kurfiřtství. * knížectví Hohenlohe-Neuenstein-Langenburg ** exkláva Künzelsau na řece Kocher (dosud nedíl držený společně knížectvím Hohenlohe-Waldenburg-Bartenstein, Mohučí, opatstvím Comburg a biskupstvím Würzburg) ** würzburská ves Amrichshausen. * knížectví Hohenlohe-Waldenburg-Schilingfürst ** renta 300 zl. od Würtemberska * knížectví Hohenzollern-Hechingen ** panství Hirschlatt (suverénní) z majetku nesuverénního kláštera Kreuzlingen ** majetek kláštera Maria-Gnadenthal ve vsi Stetten, kanonie St. Jakob v Hechingenu a kláštera v Rangendingenu již dříve pod svrchovaností knížectví. * knížectví Hohenzollern-Sigmaringen ** panství Glatt včetně panství Dettensee z majetku švýcarského okněžněného kláštera Muri ** kanonie Beuron dosud jako volná součást Předních Rakous ** klášter Inzikhofen (již dříve pod svrchovaností knížectví, ovšem s rozsáhlou autonomií) * Řád Johanitů (Maltézských rytířů) ** 25px suverénní hrabství Bonndorf v majetku okněžněného opatství St. Blasien (dosud pod habsburskou svrchovaností) ** nesuverénní benediktinská opatství St. Peter ve Schwarzwaldu, Schuttern, Thennenbach a St. Trudpert ve vévodství Breisgau (bez práva na územní svrchovanost) * knížectví Isenburg-Birstein ** vesnie Gandersheim a Bürgel z majetku Mohučského kurfiřtství ** vinice na vrchu St. Jakobsberg v bývalé mohučské kurfiřtské části za reformace zrušeného kláštera Hersfeld ** renta 23 000 zl. z Rýnského oktroje (spec. odškodňovacího fondu, vzniklého sekularizací klášterů a donacemi větších vladařů) * kurfiřt-arcikancléř (dosud kurfiřt-arcibiskup mohučský) ** z původního území Mohučska mu zbyly: kraj Aschaffenburg, okresy Aussenau, Klingenbeg, Lohr a Orb (sloučeno do nového 25px Aschaffenburského knížectví) ** okres Aurach z majetku knížecího biskupství Würzburg (včleněno do nového Aschaffenburského knížectví) ** 25px knížecí biskupství Řezno (nově arcibiskupství, hodnost přenesena ze zrušeného arcibiskupství v Mohuči) ** říšská okněžněná opatství 25px St. Emmeram, 25px Niedermünster a 25px Obermünster na území města Řezna ** říšské opatství Prüfening v Řezně ** 25px svobodné říšské město Wetzlar (nově jako hrabství) ** Compostella ve Frankfurtu ** všechen majetek a příjmy mohučské katedrální kapituly, s výjimkou toho, který byl převeden na Hesensko-Kasselsko, Hesensko-Darmstadtsko, knížete a hrabata Leiningen, Nasavsko-Usingensko a Prusko ** renta 350 000 zl. z Rýnského oktroje * kníže Leiningen-Hartenburg-Dachsburg ** okresy Miltenberg, Buchheim, Seligenthal, Amorbach a Bischofsheim spolu s 25px nesuverénním opatstvím Amorbach z území Mohučska ** okresy Borberg a Masbach v bývalé Kurfiřtské Falci ** okresy Grünsfeld, Lauda, Hartheim a Kippberg spolu s převorstvím Gerlachsheim z majetku Würzburska (ze všech těchto zisků vytvořeno nové Knížectví Leiningen) * hrabě Leiningen-Guntersblum ** 25px mohučský kraj Billigheim (nově panství) ** renta 3000 zl. z Rýnského oktroje * hrabě Leiningen-Heidesheim ** 25px mohučský kraj Neudenau (nově panství) ** renta 3000 zl. z Rýnského oktroje * statky hrabat Leiningen-Westerburg (starší linie) ** nesuverénní klášter Ilbenstad na území "svobodného soudu" (šlechtické republiky) Kaichen v lenním závazku k říšskému volenému purkrabství Friedberg ** renta 3000 zl. z Rýnského oktroje * statky hrabat Leiningen-Westerburg (mladší linie) ** nesuverénní klášter Engelthal na území "svobodného soudu" (stavovské republiky) Kaichen v lenním závazku k říšskému volenému purkrabství Friedberg ** renta 6000 zl. z Rýnského oktroje * kníže de Ligne ** říšské opatství Edelstetten (nově hrabství) * hrabě Limburg-Bronckhorst-Styrum ** renta 12 000 zl. od Württemberska * hraběnka von Löwenhaupt ** renta 11 300 zl. od Württemberska * statky knížete Löwenstein-Wertheim-Rochefort ** dříve mohučské vsi Würth a Treenfurt ** würzburské okresy Rothenfels a Homburg ** würzburská nesuverénní venkovská opatství Bronnbach, Neustadt a Holzkirchen (v případě Holzkirchenu pouze svrchovanost, majetek kláštera přešel oranžsko-nasavskému knížeti) ** würzburské državy Widdern a Thalheim ** všechny dosavadní práva a příjmy Würzburgu v hrabství Wertheim ** renta 12 000 zl. z Rýnského oktroje (ze starých i nových držav vzniklo Knížectví Löwenstein-Wertheim-Rosenberg) * statky hraběte Löwenstein-Wertheim-Virneburg ** würzburský okres Freudenberg ** nesuverénní kartouza Grünau ** nesuverénní klášter Triesenstein ** vsi Montfeld, Rauenberg, Treenfeld a Wessenthal (ze starých i nových držav Hrabství Löwenstein-Wertheim-Freudenberg) * vévoda Looz-Corswarem (nevlastnil dosud žádné suverénní území) ** okresy Bevergen a Wolbeck v knížecím biskupství Münster s výjimkou těch jejich částí, které připadly Prusku (z těchto částí okresů nově utvořeno Knížectví Rheina-Wolbeck) * říšské město Lübeck ** veškeré statky, práva a příjmy lübecké katedrální kapituly a biskupství v hradbách a na pozemcích města (v prostoru mezi řekou Trávou, Baltem a Hemmelsdorfským jezerem) ** definitivní zřeknutí se nároků na lübecký poloostrov Priwall naproti Travemünde ze strany Mecklenbursko-Schwerinska * vévodství Mecklenburk-Schwerin ** suverénní práva a majetek nesuverénního lübeckého špitálu Sv. Ducha v mecklenburských vesnicích Warneckenhagen, Altenbuchen a Crumbrook a ve vsích na ostrově Poel (svrchovanost špitálních statků náležela do roku 1803 městu Lübeck) ** renta 10 000 zl. z Rýnského oktroje * hrabě Metternich-Winneburg ** 25px okněžněné opatství Ochsenhausen s výjimkou okresu Thannheim, z něj zřízeno světské knížectví Ochsenhausen ** dědičný knížecí titul pro hlavu rodu. * vévoda z Modeny ** předorakouské lankrabství Breisgau a panství Ortenau jako nové 25px říšské vévodství Breisgau-Ortenau, fakticky jej měl v držení již od r. 1801 * knížectví knížete Oranžsko-nasavského (zároveň knížete z Nasavska-Hadamaru a Nasavska-Dillenburgu) **