Cesko.wiki Hrobka Thun-Hohensteinů (Děčín)
Author
Albert FloresHrobka Thun-Hohensteinů v Děčíně je největší pohřebiště především děčínské větve původně jihotyrolského šlechtického rodu Thun-Hohensteinů v kryptě kostela Povýšení svatého Kříže v Křížové ulici v Děčíně I. Kromě přímých pohřbů sem byly přesunuty i tělesné nebo zpopelněné ostatky Thun-Hohensteinů z dalších rodových pohřebišť, a sice z hraběcí rodinné hrobky na městském hřbitově v Děčíně, z děčínské Loretánské kaple a z hrobky pod a při kapli sv. Jana Nepomuckého v Děčíně-Chrástu.
Do krypty se sestupuje po žebříku vchodem v podlaze presbyteria, není však veřejnosti přístupná.
Seznam pohřbených napřímo pod kostelem
V kryptě pod presbyteriem kostela byly jistě pohřbeny tři manželky Jana Josefa hraběte z Thun-Hohensteinu.
Chronologicky podle data úmrtí (výběr)
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Thun-Hohensteinů, žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny. +more Jméno Thun se uvádí už v polovině 12. století, možná ještě o století dříve, zde jsou však generace počítány až od Kryštofa Šimona z Thunu (1582-1635), který byl v roce 1604 přijat do říšského stavu svobodných pánů, v roce 1629 byl povýšen do stavu říšských hrabat a který jako první příslušník rodu získal rozsáhlé statky v Čechách. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.
| Pořadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum a místo úmrtí | Matka | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 1. | (5. +more) | Marie Kristýna z Hohenzollern-Hechingenu | 25. 3. 1715 Bayreuth | Heřman Bedřich z Hohenzollern-Hechingenu | 22. 11. 1733 Vídeň: Jan Josef z Thun-Hohensteinu 2. 7. 1711 Praha - 27. 5. 1788 (21. 5. nebo 24. 5. 1788 Praha) | Pohřbena 10. srpna 1749 do rodinné hrobky v kryptě kostela Povýšení sv. Kříže v Děčíně. | Porodila 13 dětí, z nichž deset se dožilo dospělosti. První tři synové byli pohřbeni v hraběcí hrobce na městském hřbitově v Děčíně, poté pod Jánskou kaplí v Chrástu. * 1. František Jan Josef (1734-1800), zakladatel klášterecké větve * 2. Prokop Josef (1735-1798) * 3. Václav Josef Jan (1737-1796), zakladatel děčínské větve * 4. Marie Kristýna Josefa, provd. Dietrichstein-Proskau-Leslie (1738-1788, pohřbena v Mikulově) * 5. Zikmund Jakub (1739-1779) * 6. Norbert (1740-1741) * 7. Jan Nepomuk Josef (1742-1811, pohřben v Cholticích), zakladatel choltické větve * 8. Marie Valburga Josefa, provd. Clary-Aldringenová (1743-1795) * 9. Marie Terezie (1744-1769) * 10. Marie Terezie Josefa, provd. Czerninová z Chudenic (1746-. , pohřbena ve Šťáhlavech) * 11. Romedius (1747-1748) * 12. Leopold Leonard Josef (1748-1826, pohřben na Malostranském hřbitově), biskup pasovský (1796-1826) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 1. | (5. ) | Marie Kristýna z Hohenzollern-Hechingenu | 6. 8. 1749 Žehušice | Marie Josefa Terezie z Öttingen-Spielbergu | 22. 11. 1733 Vídeň: Jan Josef z Thun-Hohensteinu 2. 7. 1711 Praha - 27. 5. 1788 (21. 5. nebo 24. 5. 1788 Praha) | Pohřbena 10. srpna 1749 do rodinné hrobky v kryptě kostela Povýšení sv. Kříže v Děčíně. | Porodila 13 dětí, z nichž deset se dožilo dospělosti. První tři synové byli pohřbeni v hraběcí hrobce na městském hřbitově v Děčíně, poté pod Jánskou kaplí v Chrástu. * 1. František Jan Josef (1734-1800), zakladatel klášterecké větve * 2. Prokop Josef (1735-1798) * 3. Václav Josef Jan (1737-1796), zakladatel děčínské větve * 4. Marie Kristýna Josefa, provd. Dietrichstein-Proskau-Leslie (1738-1788, pohřbena v Mikulově) * 5. Zikmund Jakub (1739-1779) * 6. Norbert (1740-1741) * 7. Jan Nepomuk Josef (1742-1811, pohřben v Cholticích), zakladatel choltické větve * 8. Marie Valburga Josefa, provd. Clary-Aldringenová (1743-1795) * 9. Marie Terezie (1744-1769) * 10. Marie Terezie Josefa, provd. Czerninová z Chudenic (1746-. , pohřbena ve Šťáhlavech) * 11. Romedius (1747-1748) * 12. Leopold Leonard Josef (1748-1826, pohřben na Malostranském hřbitově), biskup pasovský (1796-1826) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 2. | (5. ) | Marie Alžběta Kolonicsová z Kollegrádu | 22. 5. 1732 Vídeň | Ladislav Kolonics z Kollegrádu | 29. 7. 1751 Schwaden: Jan Josef z Thun-Hohensteinu | Pohřbena 20. prosince 1754 v kryptě kostela Povýšení sv. Kříže. | Narodily se jí následující děti: * 1. Ladislav Josef (1752-1788) * 2. Eleonora Josefa (1753-. ) * 3. Antonín Josef Vojtěch (1754-1840), zakladatel benátecké větve | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 2. | (5. ) | Marie Alžběta Kolonicsová z Kollegrádu | 18. 12. 1754 Praha | Marie Eleonora Kolonicsová z Kollegrádu | 29. 7. 1751 Schwaden: Jan Josef z Thun-Hohensteinu | Pohřbena 20. prosince 1754 v kryptě kostela Povýšení sv. Kříže. | Narodily se jí následující děti: * 1. Ladislav Josef (1752-1788) * 2. Eleonora Josefa (1753-. ) * 3. Antonín Josef Vojtěch (1754-1840), zakladatel benátecké větve | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 3. | 6. | Jindřiška z Thun-Hohensteinu | 20. 5. 1761 | Jan Josef z Thun-Hohensteinu | Pohřbena 26. 2.
Ostatky z Loretánské kaple (1885)Loretánská kaple v Děčíně byla postavena v roce 1667 (nebo 1668, případně 1668-1670) nákladem Maxmiliána z Thun-Hohensteinu (1638-1701). V roce 1885 byla kaple zbořena, aby vznikl volný tržní prostor na hlavním (dnešním Masarykově) náměstí. V kryptě Lorety bylo pochováno dvacet osob, mezi nimi stavebník Maxmilián, jeho tři manželky, třináct dětí a tři přivdané manželky. Před stržením Lorety byly rakve vyjmuty a 13. +more března 1885 uloženy v kryptě kostela Povýšení svatého Kříže. Rakve Maxmiliána Josefa, Josefa Arnošta, Evžena Josefa a Jindřišky Josefy byly natolik porušené, že musely být zhotoveny nové. Průvod vozů doprovázel děčínský děkan Kropsbauer. Nebožtíci byli uloženi na kamenné podestě u severní zdi směrem ke Křížové ulici. Na stěně podesty byl zhotoven pamětní nápis o převozu ostatků. Podrobnější informace o zemřelých jsou v tabulce v hesle Loretánská kaple v Děčíně.
ImportantOstatky z krypty kaple sv. Jana Nepomuckého v Chrástu (1995)Původní poutní barokní kaple sv. Jana Nepomuckého v Chrástu byla vysvěcena v roce 1723. +more V letech 1834-1835 byla pod kaplí zřízena hraběcí hrobka, kam byly nejdříve převezeny ostatky z hraběcího pohřebiště na městském hřbitově. Poté se do ní pohřbívalo napřímo. Stavba byla stržena a v letech 1869-1872 nahrazena velkolepou novogotickou kaplí, zároveň byla rozšířena krypta. Naposledy se do hrobky pochovávalo v roce 1935. Po druhé světové válce museli Thun-Hohensteinové odejít z Československa a kaple začala chátrat. Opakovaně se do ní vloupávali vandalové, kteří dokonce zneuctili ostatky mrtvých. +more V roce 1992 byly ostatky zpopelněny a 6. dubna 1995 bylo 31 uren jednotného vzhledu uloženo v kryptě kostela Povýšení sv. Kříže. V kostele odsloužil pater Pavel Procházka mši za zesnulé. Následující seznam osob vychází z přehledu v publikaci Příběh Jánské kaple aneb Duše Chrástu na straně 347, který sestavili Hana Slavíčková a Milan Rosenkranc, ovšem v seznamu figuruje Josefína (1815-1895) dvakrát. Chybějící 38. +more osobou by mohl být Jan Nepomuk (1742-1749), jehož ostatky měly být do Chrástu převezeny v roce 1835, avšak v běžně dostupných rodokmenech takováto osoba není k dohledání. Mezi pohřbenými byli majitelé děčínského panství a později velkostatku Jan Josef z Thun-Hohensteinu, Václav Josef, František Antonín I. +more, Bedřich František, kníže František Antonín III. a Jaroslav. Podrobnější informace o zemřelých jsou v tabulce v hesle Hrobka Thun-Hohensteinů (Děčín-Chrást).
Ostatky z vnějších hrobek při kapli sv. Jana Nepomuckého v Chrástu (2007)V roce 1889 byly při východní straně kaple sv. Jana Nepomuckého zřízeny dvě vnější hrobky, protože +more_z_Thun-Hohenštejna'>František Antonín II. (1809-1870) se v důsledku nerovnorodého sňatku vzdal práv prvorozeného syna a nesměl být s neurozenou manželkou pohřben přímo v kapli. S iniciativou založení vnějších hrobek přišel Františkův bratr Leopold (Lev) (1811-1888). Navíc, aby nebyl František osamocen, bylo šlechetným přáním Lea, aby byl pohřben v hrobce vedle. Výstavbu hrobek pro své strýce finansoval František Antonín III. (1847-1916). Protože dlouhodobě kaple sv. Jana Nepomuckého i hrobka trpěly útoky vandalů, byly v sobotu 10. +more listopadu 2007 z vnějších dvou hrobů do kostela Povýšení sv. Kříže přeneseny zpopelněné ostatky sedmi členů rodu. Slavnostní mše se zúčastnili i příslušníci rodu Thun-Hohensteinů. Město Děčín zároveň předalo kostel do užívání katolické církvi. Mezi nově pochovanými byli zmiňovaní sourozenci František Antonín II. +more (František mladší), který se angažoval ve Společnosti vlasteneckých přátel umění, Krasoumné jednotě a Jednotě pro dostavění chrámu svatého Víta, jeho mladší bratr hrabě Lev, český a rakouský politik, prezident českého gubernia v revolučním roce 1848 a dlouholetý rakouský ministr kultu a vyučování, a hraběnka Josefína Alžběta, zvaná Juža (1815-1895), které skladatel Fryderik Chopin (1810-1849) při své návštěvě Děčína v roce 1835 věnoval valčík As-dur, opus 34, číslo jedna, který je znám pod označením Děčínský. Podrobnější informace o zemřelých jsou v tabulce v hesle Hrobka Thun-Hohensteinů (Děčín-Chrást).
OdkazyPoznámkyReferenceLiteraturaSouvisející článkyKostel Povýšení svatého Kříže (Děčín) * Hrobka Thun-Hohensteinů (Děčín-Chrást) * Hrobka Thun-Hohensteinů (Choltice) * Hrobka Thun-Hohensteinů (Klášterec nad Ohří) * Loretánská kaple v Děčíně Thun-Hohensteinů (Děčín) Thun-Hohensteinů (Děčín) Kategorie:Kulturní památky v Děčíně Kategorie:Stavby v Děčíně Kategorie:Postaveno v Česku 1691 Kategorie:Thun-Hohensteinové |