Cesko.wiki Josef Bezdíček
Author
Albert Flores
Studium, divadlo
Jeho otec byl ředitelem brněnského gymnázia. Josef Bezdíček absolvoval gymnázium a Státní konzervatoř v Brně. +more Začal hrát v brněnském Zemském divadle, avšak měl zájem o avantgardní divadlo a spolu s Vladimírem Gamzou vedl od roku 1924 v Brně založené České studio. V roce 1925 soubor pokračoval po spojení se souborem E. A. Longena krátce pod názvem Sečesteal. Následně Bezdíček působil v Bratislavě ve Slovenském národním divadle jako herec a režisér. V roce 1927 byla v Bratislavě otevřena pobočka Radiojournalu, kde působil jako herec později i režisér. Z Bratislavy odešel krátce do Prahy, kde působil v divadle Uranie a ve smíchovském divadle U Libuše. V roce 1931 se vrátil do Brna a pokračoval dál v činnosti v Zemském divadle.
Rozhlas
Ve stejné době začal pracovat i v brněnském Radiojournalu, vedeném ředitelem Antonínem Slavíkem. Do Radiojournalu jej doporučil Slavíkův spolupracovník Dalibor Chalupa. +more V roce 1932 se stal Bezdíček rozhlasovým režisérem. V rozhlase spolupracoval úzce i s Karlem Vetterlem a Františkem Kožíkem. V brněnském rozhlase uvedl okolo 150 rozhlasových her. Nahrávky her neexistují, neboť šlo o živé vysílání. Současně působil jako hostující režisér v brněnském divadle. V Brně vedl Bezdíček také esperantský klub herců, nazvaný TRAKT. V esperantu uvedl brněnský rozhlas v rámci programu Verda stacio např. Čapkovo RUR, Matku a Bílou nemoc a Langerovu Jízdní hlídku.
Po 15. +more březnu 1939 se vedení brněnského Radiojournalu rozešlo a Chalupa s Bezdíčkem odešli do Prahy. Zde pracovali v rozhlase, kde právě končila éra průkopníků rozhlasového vysílání vedených prof. Jaroslavem Hurtem. Bezdíček se stal v rozhlase šéfrežisérem, spolupracoval s Přemyslem Pražským a Miloslavem Jarešem.
Osobní život
S první manželkou, Věrou Bezdíčkovou měl dvě dcery (Janu narozenou roku 1929 a Evu narozenou roku 1931). Jeho druhou manželkou (od června 1941) byla herečka Vlasta Fabianová. +more Manželku mu později odvedl Bohuš Záhorský.
Citát
Ocenění
1954 titul zasloužilý umělec
Divadelní režie, výběr
1924 Henrik Ibsen: Strašidla, České studio * 1924 Jiří Mahen: Ulička odvahy, České studio * 1925 Charles Vildrac: Koráb Tenacity, České studio * 1936 A. Afinogenov: Kde vlaky nestaví, (j. +more h. ) Zemské divadlo Brno * 1936 Calderón de la Barca: Dáma skřítek, (j. h. ) Zemské divadlo Brno * 1947 Francois Mauriac: Milovaní nemilovaní, Stavovské divadlo (j. h. ).
Rozhlasové režie, výběr
1934 František Kožík: Cristobal Colón, Radiojournal Brno * 1939 Fráňa Šrámek: Stříbrný vítr, Radiojournal Brno * 1939 J. K. +more Tyl: Lesní panna, Radiojournal Brno * 1948 Henrik Ibsen: Peer Gynt * 1950 Radomír Hrabák: Zastrčená vesnice * 1950 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, režie: Josef Bezdíček. Hráli: Václav Voska (Lysandr), Vladimír Ráž (Demeteus), František Filipovský (Klubko), Antonín Jedlička (Pískálek), Josef Hlinomaz (Tlamička), Saša Myšková (Hermie), Drahomíra Hůrková (Helena), Vítězslav Vejražka (Oberon), Jaroslava Adamová (Puk). Hudba: Václav Trojan. * 1952 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy * 1954 Jan Drda: Hrátky s čertem * 1955 William Shakespeare: Veselé paničky windsorské * 1958 William Shakespeare: Hamlet * 1962 Carlo Goldoni: Pan Todero Brumla aneb Starý protiva.
Osobnosti české kultury o Josefu Bezdíčkovi
Ota Ornest * Nejvíc mne těšilo pracovat s Bezdíčkem, to byl opravdový profesionál.
* Pak jsem navštívil hlavního režiséra Bezdíčka. S ním jsem si ovšem rozuměl mnohem víc. +more Řekl jsem mu, že jsem si přivezl některé rozhlasové hry, o nichž se domnívám, že by se uplatnily taky u nás. "To nechám na vás," odvětil Bezdíček. "Pro tuto chvíli se stáváte mým dramaturgem. A já vám zaručuji, že co přeložíte, to uvedu. " Přeložil jsem pro něho asi pět her. Skutečně všechny uvedl a v některých jsem i hrál.
Bohumil Bezouška * . v prvé řadě Josef Bezdíček, vzdělaný, moudrý a laskavý pán, teoretik i vynikající praktik. +more Bezdíček začínal v Brně a spolu s dramaturgem, rovněž vzácným člověkem, Daliborem Chalupou, položili průběhem let skutečné základy naší moderní rozhlasové činohry a velikým podílem přispěli k úrovni práce se slovem v rozhlase vůbec. S malými technickými prostředky - nepracovalo se ještě s magnetofonovým záznamem - vytvářel Bezďa, jak byl v rádiu nazýván, veliké činohry, ze kterých by mnohé uspěly ještě dnes.
Odkazy
Reference
Literatura
Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 42, 91 * Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce - Divadlo a společnost 1945-1955, Academia, Praha, 2007, str. +more 112, 267, * Vlasta Fabianová: Jsem to já. , Odeon, Praha, 1993, str. 78-90, 97, 101-3, 105, 111, 129, 136, 151-2, 158, 178, 180, 182, 191, 211, 216, 303, 347, 349, 387, 411, 433, 441, * Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 51 * Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 47, 60-65, 353-4, * Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV. , Academia, Praha, 1983, str. 96, 171, 180, 182, 382, 612, 652 * * Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 102, * Marie Valtrová - Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle. , Primus, Praha, 1993, str. 201, 207,.
Externí odkazy
Encyklopedie Brna: http://encyklopedie. brna. +morecz/ * Český rozhlas: http://www. rozhlas. cz/rozhlasovahistorie/lide/ * Národní divadlo Praze: http://archiv. narodni-divadlo. cz/ * Národní divadlo Brno: http://www. ndbrno. cz/online-archiv/.
Kategorie:Narození 1900 Kategorie:Úmrtí 1962 Kategorie:Čeští herci Kategorie:Čeští divadelní režiséři Kategorie:Vysokoškolští děkani Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Čeští esperantisté Kategorie:Muži Kategorie:Narození 30. +more září Kategorie:Úmrtí 6. července Kategorie:Rozhlasoví režiséři Kategorie:Lidé Radiojournalu Kategorie:Narození v Hodoníně Kategorie:Úmrtí v Teplicích.