Litevština

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Litevština (litevsky lietuvių kalba) patří do východní větve skupiny baltských jazyků. Je to úřední jazyk Litvy, kde jím mluví přibližně 2,9 miliónu mluvčích, v sousedních státech a ve světě je to pak přibližně 1,1 mil. mluvčích.

...
...

Historie

Litevština v 16. +more století Východobaltské jazyky se od západobaltských jazyků (hypoteticky nazývaných protobaltské jazyky) oddělily mezi roky 400 a 600. Diferenciace mezi litevským a lotyšským jazykem začala kolem roku 800. V 13. -14. století měli velký vliv na vývoj lotyšského a litevského jazyka Livonci, kteří v tomto období obsadili území okolo řeky Daugavy. Toto území se téměř překrývalo s územím dnešní Lotyšské republiky.

Nejstarší písemná památka pochází z počátku 14. století. +more První tištěnou knihou je Katechismus Martynase Mažvydase, vydaný v Královci.

Hlásky

Samohlásky

Litevština používá 12 psaných samohlásek, které jsou podobné latinským, obrácený „háček“ (litevsky nosinė, polsky ogonek) značil dříve ~dlouhou samohlásku, původně však označoval ~nosovou samohlásku. V litevštině ė neoznačuje délku, ale jinou kvalitu. +more Zde by lépe odpovídala (přibližně) záměna ė na ě. Délku hlásek/slabik v litevštině určuje přízvuk, který se v běžném písemném projevu diakritikou neoznačuje (přízvuk - zejména vlnivý (označovaný ~) - může nést i „slabikotvorná“ souhláska, např. l, r). Češi litevský vlnivý přízvuk vnímají spíše jako dlouhou hlásku/slabiku. Délka se v psaném projevu ~diakritikou rozlišuje pouze u dvojic i/y a u/ū (nepřehlédněte, že y neoznačuje tvrdost jako v češtině či jinou kvalitu jako v některých jiných jazycích, ale délku Tvrdost/měkkost v tomto případě Litevci nerozlišují). Ą, ę, į a ų původně částečně s délkou souvisely (an > ą, en > ę, in > į, un > ų), ale nyní je již tato funkce prakticky zcela setřena, o délce i zde rozhoduje (graficky běžně neoznačovaný) přízvuk. V litevštině se graficky přízvuky označují pouze ve speciálních případech, jako jsou učebnice litevské gramatiky, některé stati v encyklopediích, v lingvistické literatuře a podobně. V litevštině i, následující těsně za souhláskou (a následované ještě další(mi) samohláskou/samohláskami), u které Litevci mohou rozlišit měkkost/tvrdost označuje měkkost, nikoli dvojhlásku ia, ią, ie, io, iu, ių. K takovým souhláskám patří zejména š, ž, č, s, z, l, r, dále také n, t, d, k, g, částečně i c, v, m. Z toho důvodu, že ve skutečnosti dosti obtížně (stejně jako Češi) rozlišují měkkou/tvrdou výslovnost b a p, došlo i ke změnám gramatiky - srovnej starší piautuvas, piauti s nynějším pjautuvas, pjauti (srp, řezat). (I Litevci při nedbalé výslovnosti někdy toto i vyslovují jako j). Litevština má také několik dvojhlásek: ai, ie, uo, au, ei, iu.

Velká písmenaAĄEĘĖIĮYOUŲŪ
Malá písmenaaąeęėiįyouųū
Češtinaaaee~ěiiíouuú

Souhlásky

V litevštině existuje na 20 souhlásek, které jsou psány latinkou. Navíc se zde stejně jako v češtině vyskytuje spřežka CH.

Velká písmenaBCČDFGHJKLMNPRSŠTVZŽ
Malá písmenabcčdfghjklmnprsštvzž
Češtinabcčdfɡhjklmnprsštvzž

Mluvnice

První litevská kniha, datované do roku 1547 Litevština je syntetický jazyk. +more Z lingvistického hlediska je zajímavá pro četné archaické rysy, které jazykovědcům pomáhají při studiu vývoje indoevropských jazyků.

V litevštině se rozlišují dva jmenné rody - mužský (vyriškoji giminė) a ženský (moteriškoji giminė), slova bez rodu (nikoliv „střední rod“. ) se používají jen zbytkově v případě přídavných jmen a zájmen. +more Má 5 vzorů podstatných jmen a 3 vzory u přídavných jmen. Všechna slovesa mají přítomný, minulý, budoucí a zvláštní minulý opakovaný čas; oznamovací, podmiňovací a rozkazovací způsob (u dvou posledních způsobů se nevyjadřují časy). Litevština má a používá nejvíce druhů přechodníků ze všech indoevropských jazyků, přechodníky zde existují ve všech časech a rodech. Pro časování zvratných sloves bez předpony existují speciální paradigmata.

Jména se skloňují sedmi pády: nominativem (litev. vardininkas), genitivem (kilmininkas), dativem (naudininkas), akuzativem (galininkas), instrumentálem (įnagininkas), lokálem (vietininkas), a vokativem (šauksmininkas). +more Ve staré litevštině se používaly další tři pády: illativ (používá se i dnes v hovorové litevštině), adessiv a allativ. Pozůstatky těchto pádů můžeme najít i v ustálených rčeních. Litevština má genitiv záporový a bezpředložkový lokál, tj. neexistuje zde předložka „v“ (př. lovoje = v posteli).

Slovesa

Časování sloves

Přítomný čas

dirbti = pracovatnorėti = chtítskaityti = číst
1. sg. +moredirbunoriuskaitau
2. sg. dirbinoriskaitai
3. sg. dirbanoriskaito
1. pl. dirbamenorimeskaitome
2. pl. dirbatenoriteskaitote
3. pldirbanoriskaito
.

Minulý čas

dirbti = pracovatnorėti = chtítskaityti = číst
1. sg. +moredirbaunorėjauskaičiau (palatalizace - vznik afrikáty t→č)
2. sg. dirbainorėjaiskaitei
3. sg. dirbonorėjoskaitė
1. pl. dirbomenorėjomeskaitėme
2. pl. dirbotenorėjoteskaitėte
3. pldirbonorėjoskaitė
.

Budoucí čas - infinitiv bez koncovky -ti + s + koncovka.

dirbti = pracovatnorėti = chtítskaityti = číst
1. sg. +moredirb-s-iunorė-s-iuskaity-s-iu
2. sg. dirb-s-inorė-s-iskaity-s-i
3. sg. dirb-snorė-sskaity-s
1. pl. dirb-s-imenorė-s-imeskaity-s-ime
2. pl. dirb-s-itenorė-s-iteskaity-s-ite
3. pldirb-snorė-sskaity-s
.

Frekventativ (opakovaný děj v minulosti) - infinitiv bez koncovky -ti + dav + koncovka.

dirbti = pracovatnorėti = chtítskaityti = číst
1. sg. +moredirb-dav-aunorė-dav-auskaity-dav-au
2. sg. dirb-dav-ainorė-dav-aiskaity-dav-ai
3. sg. dirb-dav-onorė-dav-oskaity-dav-o
1. pl. dirb-dav-omenorė-dav-omeskaity-dav-ome
2. pl. dirb-dav-otenorė-dav-oteskaity-dav-ote
3. pldirb-dav-onorė-dav-oskaity-dav-o
.

Kondicionál

Podmiňovací způsob

dirbti = pracovatnorėti = chtítskaityti = číst
1. sg. +moredirb-č-iaunorė-č-iauskaity-č-iau
2. sg. dirb-t-um(ei)norė-t-um(ei)skaity-t-um(ei)
3. sg. dirb-t-ųnorė-t-ųskaity-t-ų
1. pl. dirb-t-ume / umėmenorė-t-ume / umėmeskaity-t-ume / umėme
2. pl. dirb-t-ute / umėtenorė-t-ute / umėteskaity-t-ute / umėte
3. pldirb-t-ųnorė-t-ųskaity-t-ų
.

Imperativ

Rozkazovací způsob

dirbti = pracovatnorėti = chtítskaityti = číst
1. sg. +more
-
-2. sg. dirb-knorė-k
3. sg. tegu + přítomný častegu + přítomný častegu + přítomný čas
1. pl. dirb-k-imenorė-k-imeskaity-k-ime
2. pl. dirb-k-itenorė-k-iteskaity-k-ite
3. pltegu + přítomný častegu + přítomný častegu + přítomný čas
.

Číslovky

českylitevsky
1vienas, viena (mužský rod/ženský rod)
2du, dvi
3trys
4keturi, keturios
5penki, penkios
6šeši, šešios
7septyni, septynios
8aštuoni, aštuonios
9devyni, devynios
10dešimt
11vienuolika
12dvylika
13trylika
14keturiolika
15penkiolika
16šešiolika
17septyniolika
18aštuoniolika
19devyniolika
20dvidešimt
30trisdešimt
40keturiasdešimt
50penkiasdešimt
60šešiasdešimt
70septyniasdešimt
80aštuoniasdešimt
90devyniasdešimt
100šimtas
1000tūkstantis
2987du tūkstančiai devyni šimtai aštuoniasdešimt septyni

Příjmení žen v Litvě

V litevštině se rozlišují příjmení nevdaných žen od příjmení vdaných žen. Tato příjmení jsou již v litevštině přechýlená, liší se od odpovídajících mužských příjmení. +more V některých velmi výjimečných případech žena, která si nepřeje, aby z jejího příjmení bylo zřejmé, zda je provdaná či nikoliv, používá (se svolením úřadů) přechýlené ženské příjmení, ve tvaru neutrálním. Případně používá příjmení ve tvaru mužského příjmení - nejčastěji pro usnadnění operací s osobními dokumenty v zahraničí.

Příklady

Příjmení mužePříjmení provdané ženyPříjmení neprovdané ženyPříjmení ženy s nevyjádřeným rodinným stavemNedoporučený český přechýlený tvar
KazlauskasKazlauskienėKazlauskaitėKazlauskėKazlauská (Kozlovská)
JonaitisJonaitienėJonaitytėJonaitė
ŽalysŽalienėŽalytėŽalė
AdamkusAdamkienė nebo AdamkuvienėAdamkutėAdamkėAdamková
AntanavičiusAntanavičiuvienėAntanavičiūtėAntanavičėAntanavičová (Antonovičová)
NoreikaNoreikienėNoreikaitėNoreikėNoreiková
PaukštėPaukštienėPaukštytė
Poznámka: u příjmení v mužském tvaru zakončených na -us se u příjmení provdaných žen vsouvá vsuvka -uv-. Toto pravidlo se někdy neuplatňuje, jeho neuplatňování je nejčastější v Žemaitsku/Žemaitii. +more Poslední dva příklady jsou případy, kdy tvar mužského příjmení je ve tvaru rodu pseudoženského, podobně jako výraz předseda (nebo soudce).

Slovníček

Litevec Lietuvis * Litevka Lietuvė * Litva Lietuva * Litevský Lietuviška(s) * Litevsky Lietuviškai * Česko Čekija * Ahoj (neformálně) Labas * Na shledanou (neformálně) Iki. * Dobrý den Laba diena * Prosím Prašau * Děkuji Ačiū, dėkui * Pomozte Padėkite * Zavolejte doktora Iškvieskite gydytoją * Kolik to stojí. +more Kiek kainuoja. * Ano Taip * Ne Ne * Promiň/promiňte. Atsiprašau. * Nerozumím. Nesuprantu. * Mluvíte anglicky. Ar kalbate angliškai. * Kde je…. Kur yra…. * Jsem Čech Esu čekas * Jmenuji se… Mano vardas….

Vzorový text

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20050314081017/http://www. lituanus. org/IndexLanguage. htm]Lingvistika litevštiny[/url] * [url=http://slovniky. lingea. cz/Litevsko-cesky]Litevsko český slovník online[/url] * [url=http://www. lkz. lt]Slovník litevštiny[/url] * [url=http://dz. lki. lt/]Výkladový slovník současné litevštiny[/url].

Kategorie:Baltské jazyky Kategorie:Úřední jazyky Evropské unie Kategorie:Živé jazyky Kategorie:Litva

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top