Ludmila Jiřincová

Ludmila Jiřincová (9. května 1912 - 22. ledna 1994 Praha) byla významná česká malířka, ilustrátorka a grafička.

Život

Narodila se jako nejmladší ze tří dětí (starší sestra Emílie - nar. 1907 a bratr Stanislav - nar. +more 1909) pražského stavebního podnikatele a majitele krejčovské firmy Stanislava Jiřince a jeho ženy Emilie Kremserové, v Praze - Karlíně, na dnešním Lyčkově náměstí. (dříve Riegrovo), v domě čp. 462, který dal postavit její otec. Dům dosud zdobí nad vchodem monogram „J“ v dekorativní pásce s nápisem „Vlastní střecha nejlíp kryje“.

Otec, který měl vliv na stavební rozvoj Prahy (domy, silnice, tzv. Jiřincův mrakodrap na Národní třídě, kde sídlila od r. +more 1913 Rubešova galerie, dnes Galerie Václava Špály), měl také smysl pro umění a duchovní hodnoty. Matka, výborná klavíristka a malířka, vštěpovala dětem lásku k hudbě a umění.

Rodiče podporovali snahy svých dětí, Emílii v zájmu o hudbu, u Ludmily podporovali její výtvarné vlohy. „Byla jsem posedlá prostě vidět čistou čtvrtku a tužky… Já jsem neznala panenky. +more Neznala jsem nic. Jenom pořád kreslit a kreslit. Byla jsem úplně jiná než moji dva starší sourozenci. “ Často malovala venku křídou na silnici a déšť chápala jako pomocníka, který smazal její kresby a připravil „podklad“ pro další. „Domnívala jsem se, že lidé vynalezli asfalt proto, aby se na něj mohlo malovat. “ Stále kreslila. Jako první "opravdový" model jí sloužila trpělivá babička. Ludmila jí malovala z nejrůznějších stran a často se zaměřovala na detail rukou. Ludmila Jiřincová a Jaroslav Novák, svatba 1942 Přes babičku Karolínu, rozenou Engelmüllerovou, byla spřízněna s významným malířem a také pedagogem (autorem učebnice Cesty k malířskému umění) - krajinářem Ferdinandem Engelmüllerem. Druhým jejím prastrýcem byl divadelní kritik Karel Engelmüller, který celou rodinu často vodil do Národního divadla. Pozitivní vztah k přírodě si Ludmila Jiřincová vybudovala již jako dítě, také díky výletům do okolí Prahy, hlavně do Úval. .

Se staršími sourozenci si často hrála na školu, díky tomu uměla velmi brzo číst, a proto místo do první třídy nastoupila rovnou do druhé.

Poté studovala nejprve na soukromé malířské škole Rudolfa Vejrycha (1924-1934) na Vinohradech, pak, v letech 1934-1935, pobývala na Státní odborné keramické škole v Praze, u profesora Václava Vokálka, významného keramika a profesora modelování (ten v letech 1920-1928 působil na SUPS Bechyně). Studia Ludmila zakončila v ateliéru grafiky u profesora T. +more F. Šimona na AVU v Praze (1935-1939). Během studia si své znalosti ještě prohloubila na stáži v grafickém kabinetu Legarec-Sagôt v Paříži (1937 - 1938, Espace Eiffel Branly).

První výstavu měla v říjnu 1940 v Mazáčově výstavní síni ve Spálené ulici v Praze.

Později působila Jiřincová i jako pedagog. Její studentky Hana Storchová i Olga Vychodilová (mělnická malířka a grafička) se staly známými umělkyněmi. +more Storchová (1936), která u Jiřincové studovala v letech 1947-1954, se posléze věnovala volné a drobné grafice, rytině i leptu. Své vzpomínky vyprávěla Ladislavu Danešovi, který je zaznamenal písemně, do zvukové podoby je převedl Milan Friedl.

Rodina

Již od dětství se Jiřincová pohybovala v kultivovaném, kulturním prostředí, setkávala se s malíři, hudebníky a literáty, a v takovém prostředí i celý svůj život pracovala.

Když se do karlínského domu jejího otce nastěhovala rodina Schlöglova, stal se jejich syn Ludmiliným prvním manželem (1930-1939). Ing. +more Vincenc Schlögl byl pražský hudební vydavatel (také obchodoval s klavíry a piany, a posléze postavil Dům hudebních nástrojů na Jungmanově náměstí v Praze). Schlögl současně vlastnil rodinnou vilu na Harasově (v Kokořínském údolí), kam často manželé jezdili, a kde na rozlehlé zahradě a tenisových kurtech hostili své přátele, a kde otec Ludmily zakoupil od Lobkowiczů parcelu, a vedle vily (za hájenkou Černínov, poblíž Ladčiny studánky) postavil vlastní chatku.

Sama Ludmila Jiřincová o tom vyprávěla: "V roce 1939 jsme na Harasově trávili s Járou (Jaroslavem Novákem, budoucím manželem) a Vladimírem Čeřovským (budoucím manželem zpěvačky Judity Čeřovské) léto jako hosté továrníka Řeháka, jenž měl vybudován fantastický kvartýr ve skále, ve výdutině skály, proti hotelu. Zařídil ho nádherně, stěny měl vytapetované a vydřevnělé. +more Na jeho terase jsme trávili každý večer. tam jsme také slyšeli o vpádu Němců do Polska".

Jejím druhým manželem (pravděpodobně v letech 1941-1951) byl kolega ze studií, malíř Jaroslav Novák, tchánem Jiřincové se tak stal jeho otec, skladatel Vítězslav Novák. Ten pomáhal utvářet i její další vztah k hudbě, což jí usnadnilo tvorbu přebalů desek nejen jeho gramofonových nahrávek, ale i dalších děl, např. +more Rusalky od Antonína Dvořáka nebo obalu desky České pastorely od Václava Trojana. Se svým tchánem byla Ludmila v kontaktu až do jeho smrti, i po rozchodu s jeho synem.

Ludmiliným dalším partnerem a velkou životní láskou, se kterým obývala i secesní vilu v Peci pod Čerchovem, byl vynikající houslista Ladislav Štibor (1928-1973). S ním prožila dlouhé (18leté) období velké tvořivosti, ale díky jeho vztahu k alkoholu i dobu hořké bolesti..

Švagrem Ludmily byl básník Kamil Bednář (1912-1972), manžel její sestry Emílie.

V roce 1966 jí během tří měsíců zemřeli postupně otec, matka i bratr.

Její život ovlivnili mnozí - rodina, učitelé, kolegové, přátelé - Jaroslav Seifert, Jan Zrzavý, Otakar Nejedlý, František Tichý, Cyril Bouda, houslista Rafael Kubelík, Vincenc Vingler, Richard Fremund, Antonín Jemelík, také František Nepil, onkolog Josef Koutecký s chotí, Ota Janeček, ale i měditiskař Miro Pegrassi či litograf Oldřich Eiselt a jiní.

Posledním životním partnerem Ludmily byl Stanislav Vaník.

Je pohřbena v rodinném hrobě v Praze - Ďáblicích, společně s babičkou, rodiči, bratrem, sestrou a švagrem.

Dílo

Zpočátku se Jiřincová věnovala typicky ženským tématům, přírodním motivům květin, zátiší a také krajinářství jižních Čech (namalovala přes 2000 obrazů). Pro Atlas léčivých rostlin (1951) vytvořila 120 akvarelů květin. +more Tyto její kresby vynikají čistotou výtvarného pojetí a zároveň vědeckou objektivností. Vytvořila velký počet grafických listů (víc než 1200) a exlibris (přes 480), dále se věnovala ilustracím (cca 360 knih, např. sbírky J. Seiferta, K. H. Máchy, Karla Jaromíra Erbena), malbě a plakátové tvorbě. Využívala často litografii, dřevoryt, lept, nebo suchou jehlu, díky studiu v ateliéru a grafické dílně T. F. Šimona ovládala také méně obvyklé techniky, jakou byla mezzotinta (kdy - ve své osobité "technologické" úpravě - uhelný prach, nanesený po celé ploše papíru, vytírala plastickou pryží), použito např. v ilustracích k Villonovi (1951), nebo tečkovací techniku, a tehdy teprve nastupující serigrafii -sítotisk. Objevovala zároveň nové možnosti, například litografii na asfaltu. Věnovala se také kreslenému filmu, nebo např. i známkové tvorbě.

Svůj první ateliér si zřídila v roce 1939 v Karlíně (po M. Holém), nedaleko bytu svých rodičů. +more Další, větší, měla (včetně bytu) od r. 1940 v podkroví v Ostrovní ulici č. 30 v Praze.

Léto trávila nejprve v Zahrádkách u České Lípy, v ateliéru původně polorozpadlého objektu u zámku, který nechala opravit. Kolem r. +more 1960 si našla další domek blízko Mělníka, u soutoku Labe s Vltavou. Později také pracovala ve svém ateliéru v Peci pod Čerchovem, neboť tam vlastnila polovinu vilky (dnes s její pamětní deskou), postavené Jaroslavem Špillarem, tzv. Špillarku. Zde tvořila mj. své grafické listy a také exlibris.

Ilustrovala často romantickou dívčí literaturu, a především poezii. Spolupracovala na vydávání bibliofilií, např. +more s Lyrou Pragensis. Vytvořila také kreslený (animovaný) film s názvem Slóvce M (1964), režírovaný J. Brdečkou, kde výtvarně zpracovala stejnojmennou středověkou [url=https://www. supraphonline. cz/album/399839-ctverocasi-basnictvi-ceskeho-1/flac. trackId=4268657&v=1]píseň[/url] (o šťastně naplněné lásce dvou mladých milenců). Děj filmu je jen osou a dramatičnost je zvýrazněna právě výtvarným přístupem Jiřincové. Za tento krátkometrážní (8 min. ) film získala dokonce pět hlavních cen na mezinárodních filmových festivalech , např. v Oberhausenu 1965. V roce 1973 jí byla udělena hlavní cena za ilustrace ke knize R. Desnose Zpěvobajky a květomluva v italské Bologni. Zajímavý je také její výtvarný doprovod k vydávaným notám pro zpěv a klavír, a ilustrace přebalů gramofonových desek. Podílela se i na výzdobě budov (kostely, školy, obchodní prodejny i vinné sklípky). Pro poetické vidění skutečnosti a stylizaci postav bývala její tvorba srovnávána s dílem Jana Zrzavého - např. kritičkou Naděždou Melnikovou - Papouškovou.

Právem byla Jiřincová nazývána první dámou české grafiky.

Historik umění, prof. František Dvořák řekl: „Díla Ludmily Jiřincové, jejíž ruka, zpočátku se učící znázorňovat tvary věcí, dovedla v grafických listech monumentalizovat sílu poezie, jež umí vždy činit život krásnější a dobu dokumentovat díly, jež budou žít déle, než její problémy".

Výběr z díla:

| V podzimní mlze, barevná litografie, 1982 | Jezírko, pastel, 1985 | Domino, kombinovaná technika, 1979 | Motýl, barevná litografie, 1959 | Villon, olej, 80. léta | Hovor stromů, barevná litografie, 1965

Výstavy

Jiřincová se zúčastnila mnoha tuzemských i zahraničních výstav (Polsko, Švédsko, Itálie, Velká Británie, Mexiko, Indie, Izrael atd. ), jak autorských, tak kolektivních. +more Od roku 1941 pravidelně vystavovala na členských výstavách Hollaru (členkou SČUG byla od r. 1940) a SVU Mánes (členkou od r. 1941).

Zastoupení ve sbírkách

Svými díly je Ludmila Jiřincová zastoupena ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy, muzea v Mělníku, v Kabinetu Ex libris Památníku národního písemnictví (pobočka v Chrudimi) a v mnoha dalších institucích i soukromých sbírkách.

Ocenění

Výběr

v roce 1960 získala ocenění za nejkrásnější knihu ČSSR * v roce 1964 v New Yorku dostala cenu za nejkrásnější knižní obálku * v roce 1972 v Bologni získala zvláštní cenu za ilustrace * v roce 1982 obdržela titul zasloužilé umělkyně * v roce 1983 ocenění Nejkrásnější knihu roku v Čechách

Odkaz

Ludmila Jiřincová neměla přímé dědice, a proto pozůstalost odkázala státu. Nebyla jen výtvarnicí, ale i náruživou čtenářkou a sběratelkou drobných předmětů, hlavně suvenýrů. +more Její odkaz byl předán do Národního muzea a rozdělen mezi oddělení starších českých dějin (nábytek, drobné starožitnosti a suvenýry) a knihovnu (drobná grafika, kresby a knihy). Obsahovala mj. : knižní celek - 1144 titulů, především umělecké publikace, odbornou literaturu z oblasti výtvarného umění a beletrii. Zastoupeny byly také kuchařky, kartografické dokumenty a náboženská literatura. Sbírka (knihy, obrazy a grafika) byla převzata jako dědictví v r. 1997, společně se zařízením ateliéru v Ostrovní ulici v Praze 1. Expozice, sestavená z pozůstalosti malířky Ludmily Jiřincové, včetně rekonstrukce jejího pražského ateliéru, proběhla v r. 2011 např. na Chvalském zámku v Horních Počernicích.

Odkazy

Reference

Literatura

Ludmila Jiřincová, katalog výstavy, Předmluva Jaromír Pečírka, Praha 1951 * HLAVÁČEK, Luboš: Ludmila Jiřincová, Odeon, Praha 1991 * REŽNÝ Pavel: Soupis grafického díla Ludmily Jiřincové, Hollar, Praha 1964 * Kamil Bednář, Václav Grégr, Ludmila Jiřincová, Stanislav Odvárko: Ex libris Ludmily Jiřincové, 1969 * STEHLÍKOVÁ Blanka: Současná česká ilustrace, Odeon, Praha 1981 * BIRHANZL František: Ludmila Jiřincová - Soupis grafického díla, Spolek českých bibliofilů, 1991 * Ludmila Jiřincová / Luboš Hlaváček, Umělecké snahy, Odeon, Praha 1991 * Ludmila Jiřincová / text František Nepil; ilustrace Ludmila Jiřincová, Granát, Horní Bříza 1993 * Encyklopedie českého výtvarného umění / Emanuel Poche, Academia, Praha 1975

Externí odkazy

[url=https://cs. isabart. +moreorg/person/5931/works]Jiřincová v AbART[/url] * Jiřincová [url=http://www. vaclavchochola. cz/Osobnosti/Jirincova. html]fotografie[/url] * [url=https://www. esbirky. cz/hledat/skupina/9417056. order=inventoryNumber&itemsPerPage=96]ilustrace Jiřincové[/url] * [url=https://www. esbirky. cz/hledat/skupina/14628687. itemsPerPage=96&order=inventoryNumber]volná a užitá grafika Jiřincové[/url] * [url=https://www. esbirky. cz/hledat/skupina/14628302. itemsPerPage=96&order=inventoryNumber]exlibris Jiřincové[/url].

Kategorie:České malířky Kategorie:České grafičky Kategorie:Čeští ilustrátoři Kategorie:Čeští výtvarníci Kategorie:Narození 9. +more května Kategorie:Narození 1912 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 22. ledna Kategorie:Úmrtí 1994 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Ďáblickém hřbitově Kategorie:Ženy.