Matthias Alexander Castrén

Matthias Alexander Castrén Matthias Alexander Castrén (2. prosince 1813 v Tervola, Finsko - 7. května 1852 v Helsinkách) byl finský filolog a etnolog. Je považován za zakladatele jazykovědných disciplín zabývajících se uralskými jazyky.

Studium

Matthias Alexander Castrén pocházel z rodiny finských Švédů. Jeho otec Christian Castrén († 1825) působil jako farář ve farnosti Rovaniemi. +more Matthias, kterého vychovával jeho strýc Mathias Castrén, navštěvoval finskojazyčnou školu v Oulu.

V roce 1828 začal studovat starořečtinu a starověkou hebrejštinu na univerzitě v Helsinkách. Poté, co upustil od svých původních plánů na teologickou kariéru, věnoval se intenzivněji studiu finského jazyka. +more Již v průběhu studia rovněž začal psát práci týkající se finské mytologie. Svá studia ukončil v roce 1836.

Badatelské cesty

Již v témže roce se Castrén, veden jazykovědným a filologickým zájmem, vydal se svým přítelem, lékařem Dr. Ehrenströmem, na badatelskou cestu po Laponsku a v roce 1839 pak do Karélie. +more V roce 1841 vydal první švédský překlad finského národního eposu Kalevala. Mezi lety 1841 a 1844 navštívil společně s Eliasem Lönnrotem ugrofinské národy v severním Rusku na druhé straně Uralu. V roce 1844 vycházejí Castrénova díla Elementa grammatices Syrjaenae o komijštině a Elementa grammatices Tscheremissae o marijštině, která jsou považována za průkopnické práce v oblasti výzkumu ugrofinských jazyků na území Ruska.

Promoval v roce 1844 a získal titul doktora filozofie. I přes svůj nepříznivý zdravotní stav podnikl v letech 1845 až 1848 na doporučení Andrease Johana Sjögrena a za podpory Akademie věd v Sankt-Petěrburgu a helsinské univerzity další badatelskou cestu na Sibiř. +more Výsledkem cesty bylo publikování práce Versuch einer ostjakischen Sprachlehre nebst kurzem Wörterverzeichnis (1849) (o chantyjštině) a De affixis personalibus linguarum Altaicarum (1850).

Profesorská činnost na helsinské univerzitě

V roce 1851 byl jmenován prvním profesorem nově vytvořené katedry finského jazyka a literatury na univerzitě v Helsinkách. Bohužel hned následující rok umírá na tuberkulózu. +more Jeho práce zabývající se gramatikou samojedských jazyků zůstaly nedokončeny. V rozmezí let 1852 a 1858 vyšla posmrtně jeho díla Reseminnen från åren 1838-1844, Reseberättelser och bref åren 1845-1849, Föreläsningar i finsk mytolog, Ethnologiska föreläsningar öfver altaiska folken a Smärre afhandlingar och akademiska dissertationer. Mezi lety 1853 a 1862 vydal v němčině Franz Anton Schiefner dvanáctisvazkové souborné vydání Nordische Reisen und Forschungen von Dr. M. Alexander Castrén (česky: Severské cesty a bádání dr. M. Alexandra Castréna).

Severské cesty a bádání dr. M. Alexandra Castréna

Dvanáctisvazkové souborné vydání

[1] Vzpomínky z cest z let 1838-1844. --[2] Zprávy a dopisy z cest z let 1845-1849. +more--[3] Přednášky o finské mytologii. --[4] Etnologické přednášky o altajských národech, samojedské pohádky a tatarské hrdinské ságy. --5. Drobné spisy. --[6] Pokus o vytvoření gramatiky a stručného slovníku jazyka osťáckého. --[7] Gramatika samojedských jazyků. --[8] Slovníky samojedských jazyků. --[9] Hlavní rysy tunguzské gramatiky a stručný slovník. --[10] Pokus o vytvoření gramatiky a stručného slovníku jazyka burjatského. --[11] Pokus o vytvoření gramatiky jazyka kojbalského a karagaského, jakož i stručné mluvnice jazyka jenisejských Osťáků a jazyka kottského jakož i stručných slovníků těchto jazyků.

4. svazek: Etnologické přednášky o altajských národech, samojedské pohádky a tatarské hrdinské ságy

Ze švédštiny do němčiny přeložil Carl Gustav Borg. Castrén své etnologické přednášky v žádném případě nevypracoval kompletně a nezanechal je ve stavu připraveném do tisku.

Jeho profesura na univerzitě v Helsinkách byla potvrzena rychleji, než očekával. Měl okamžitě začít na univerzitě přednášet. +more Jeho úvodní přednáška se konala 6. května 1851 a poté následoval přednáškový kurz o etnologii altajských národů, přičemž Castrén přednášel čtyřikrát týdně v průběhu května.

Své přednášky psal téměř bez přípravy, mezi tím vyřizoval úřední záležitosti. Vzhledem k blížícímu se konci jarního semestru měl v úmyslu přednášet pouze o etnografii finských a čudských jazykových rodin, o čemž sepsal pojednání, které později s malými obměnami použil pro přednášky.

Druhou část svazku tvoří samojedské pohádky a hrdinské ságy Tatarů, které Castrén převedl do švédštiny.

Obsah * Přednášky o altajských národech ** Úvod (str. 1 - 21) - vymezení předmětu přednášek, filologie, lingvistika, etnografie, názory fyziologů a filologů na původ altajských národů, dělení jazyků do tří skupin (jednoslabičné, aglutinační a flektivní jazyky) ** Tunguzské národy (str. +more 21 - 33) - původ, rozdělení a způsob života ruských Tunguzů, čínští Tunguzové, zprávy čínských kronikářů, Tunguzové pod mongolskou a čínskou nadvládou, nástup dynastie Mandžu, vliv čínské kultury ** Mongolské národy (str. 33 - 53) - rozšíření mongolského kmene na území Vysoké Asie, jižní Sibiře a Ruska, dělení na Východní Mongoly, Burjaty a Kalmyky, nejstarší dějiny, zmínky v čínských kronikách, čtyři kalmycké (ojratské) kmeny - Džúngarové, Torguti, Chošudi, Dörvöti ** Turkické národy (str. 53 - 79) - nejstarší dějiny, dynastické posloupnosti, Ujgurové, Uzbekové, Seldžukové a další turkické kmeny, přehled zmiňovaných dynastií, stručné pojednání o původu a dějinách turkických kmenů v Evropě (Skythové, Hunové, Avaři, Alani, Roxolani, Chazaři, Kumáni aj. ) ** Samojedské národy (str. 79 - 87) - názory fyziologů na původ samojedských národů, jazyková blízkost s finštinou, dělení samojedských národů (Jurakové - dnešní Něnci, Tavgijští Samojedi - dnes Nganasani, Osťáko-Samojedi - dnes Selkupové, Jenisejští Samojedi - dnes Enci, Kamasínci) ** Jenisejští Osťákové - sajánský původ, způsob života, náboženství ** Finové (dnes ugrofinské národy) - první zmínky, rozdělení finských národů *** Ugrické národy - dějiny, příbuznost s turkickými Ujgury **** Osťákové (dnes Chantyjci) - etnografický popis, zvyky, způsob života **** Vogulové (dnes Mansijci) - blízce příbuzní s Osťáky, území, náboženství **** Maďaři - nejstarší osídlení v oblasti Uralu, dobytí Panonie, pozdější dějiny.

*** Volžské národy **** Čeremisové (dnes Marijci) - pod nadvládou Bulharů a Kazaňského chanátu, pojednání o názvech mara, merja a muroma **** Mordvinci - zmínky u gótských, byzantských a ruských kronikářů, mongolská a ruská nadvlády, dělení na dvě skupiny (mokša a erzja)

*** Permské národy **** Permové, Zyrjané (dnes mluvčí jazyka Komi), Voťáci (dnes Udmurti) - původní Bjarmaland u Bílého moře, povodí řeky Kamy, rozdíl mezi Permy ve skandinávských ságách a permskými národy u ruských kronikářů, obchodní cesty, podrobení permských kmenů, moskevská nadvláda, biskup Štěpán Permský

*** Finové v užším smyslu - první zmínky, územní rozšíření finských kmenů, hlavní větve (Karelové, Tavastové, Votové, Kvenové, Čudové, Estonci, Livonci aj.), nejstarší osídlení v Bjarmalandu, křížová výprava krále Erika Emundssona, vztahy Karelů a novgorodských Rusů, mír v Nöteborgu 1323

* Samojedské pohádky a tatarské hrdinské ságy ** Samojedské pohádky (str. 157 - 181) ** Tatarské hrdinské ságy (str. 181 - 257)

Castrén se oženil s Lovisou Natalií Tengströmovou (1830-1881), jejíž otec, arcibiskup Johan Jakob Tengström, působil jako profesor teoretické a praktické filozofie. V roce 1921 byl v Helsinkách na Castrénovu počest odhalen pomník, který se nachází v bezprostřední blízkosti finského Národního muzea.

Význam

Matthias Alexander Castrén byl jedním z průkopníků jazykovědného bádání v oblasti uralských jazyků a významný jazykovědec a etnolog. Zasloužil se o zahájení vědeckého zkoumání jazyka, zvyků a mytologie ugrofinských a samojedských národů.

Odkazy

Reference

Literatura

Werner, Heinrich: M. A. Castrén und die Jenissejistik. Die Jenissej-Sprachen des 19. Jahrhunderts. Wiesbaden, 2003

Externí odkazy

[url=https://portal. dnb. +morede/opac. htm. query=Woe%3D118667467&method=simpleSearch]Literatura o Matthiasi Alexandru Castrénovi[/url] (uvedeno v katalogu Německé národní knihovny) * [url=http://www. helsinki. fi/jarj/macastren/]Společnost M. A. Castréna[/url] (finsky a anglicky) * [url=http://www. britannica. com/EBchecked/topic/98799/Matthias-Alexander-Castren]Encyclopædia Britannica[/url] (anglicky) * [url=https://web. archive. org/web/20071015184759/http://www. bookrags. com/biography/castrn-matthias-alexander-eorl-03/]Život a dílo[/url] (anglicky).

Kategorie:Finští etnologové Kategorie:Ugrofinisté Kategorie:Překladatelé do švédštiny Kategorie:Překladatelé z finštiny Kategorie:Paleolingvisté Kategorie:Absolventi Helsinské univerzity Kategorie:Narození v roce 1813 Kategorie:Narození 2. +more prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1852 Kategorie:Úmrtí 7. května Kategorie:Úmrtí v Helsinkách Kategorie:Zemřelí na tuberkulózu Kategorie:Muži Kategorie:Pedagogové na Helsinské univerzitě.