Plzák španělský

Plzák španělský (Arion vulgaris) je plž z čeledi plzákovitých pocházející ze severní části Pyrenejského poloostrova, západní Francie a jižní Anglie. Rostlinným materiálem a odpady byl od roku 1955 zavlečen do velké části Evropy a od roku 1998 také do USA. V novém areálu je to velice nepříjemný invazní druh škodlivého plže, který vytlačuje původní druhy plzáků a páchá obrovské škody v zemědělství.

Vzhled

Plzák španělský +moreJPG|náhled|vlevo'>Plzák španělský Plzák španělský dorůstá v dospělosti délky 8-12 cm a jeho zbarvení se nachází někde mezi oranžovou a hnědou. Hmotnost se pohybuje mezi 3 a 27 g. Dosti se podobá plzáku lesnímu, který je ovšem v průměru světlejší a dorůstá větší velikosti. Výrazný rozdíl mezi oběma druhy se objevuje ve zbarvení mladých jedinců - zatímco u plzáka lesního jsou tito jednobarevní (bílí či nažloutlí), malí plzáci španělští jsou pestře zabarveni v odstínech žluti až hnědi se dvěma světlými pruhy na zádech.

Historie invaze

Původní areál plzáka španělského zahrnuje severní část Pyrenejského poloostrova, západní Francii a jižní Anglii. Invaze druhu započala v 50. +more letech 20.  století. Za její příčinu lze považovat zvýšenou míru převozu sazenic a jiných zemědělských materiálů, se kterými se plzák mohl začít rozšiřovat. Nejdříve se objevil ve Švýcarsku (1955), následovalo rozšíření do Německa, Itálie a Rakouska a poté již se proces změnil v masivní invazi napříč celou Evropou. V roce 1998 byl potvrzen výskyt i v Severní Americe. Přemnožení značného rozsahu, která už nelze brát jako lokální a jež jsou doprovázena rozsáhlými ekonomickými škodami, se v současné době objevují ve Skandinávii, Beneluxu a na severu Německa.

V České republice se plzák španělský poprvé objevil v roce 1991, od té doby se úspěšně šíří zejména v zemědělské a kulturní krajině, kde opakovaně dochází k jeho zatím jen lokálním přemnožením. Výskyt byl však doložen i na stanovištích jen minimálně narušených lidskou činností.

Jakožto jeden ze zásadních důvodů dosavadní úspěšnosti tohoto druhu lze uvést nedostatek přirozených nepřátel a parazitů, kteří se s ním doposud nestihli na nová působiště rozšířit. Parazité, běžně napadající zástupce rodu plzák vyskytující se v České republice už dlouhou dobu, nejsou z neznámých důvodů v případě plzáka španělského příliš úspěšní.

Rozšíření

Původní: Pyrenejský poloostrov (severní část), západní Francie, jižní Anglie. * Nepůvodní: Belgie, Česká republika, Dánsko, Faerské ostrovy, Finsko, Itálie, Lotyšsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Severní Amerika, Skandinávie, Slovensko, Švýcarsko, Slovensko, Maďarsko, Ukrajina.

Ekologie

Hlava plzáka španělského Plzák španělský s oblibou vyhledává kulturní plochy. +more Skrývá se na vlhkých stinných stanovištích, kde klade vajíčka a čeká na vhodné podmínky. Po deštích tato skrytá stanoviště opouští a proniká i na volné prostranství. S oblibou požírá různé komodity pěstované zahrádkáři či zemědělci - zejména salát, zelí, řepku atd. Dospělý jedinec zkonzumuje za sezónu až 1 kilogram rostlinné hmoty.

Rozmnožování

Plzáci španělští při páření Plzák španělský je jako všichni plicnatí plži hermafrodit. +more Při kopulaci se oba jedinci vzájemně oplodní a oba pak kladou vajíčka. K tomuto dochází (v podmínkách České republiky) jednou do roka, a to koncem června. Vajíčka jsou kladena od poloviny srpna do konce září (je-li nástup zimy opožděn, pak se může období snůšky protáhnout až do půli prosince), přičemž jeden plzák je schopen naklást až 230 vajíček. Mladí jedinci se líhnou nejdříve po 38 dnech, při nízkých teplotách se vývoj prodlužuje. V případě pozdně kladených vajíček dochází k jejich přezimování a vylíhnutí na jaře.

Boj proti invazi

Sběr jedinců (na menších pozemcích), odstranění přirozených úkrytů a případné kladení pastí (nutno pravidelně vybírat). Sesbíranými jedinci je možno přikrmovat kachny nebo prasata. +more Plzáky aktivně vyhledávají kachny plemena indický běžec, které jsou především masožravé a v Asii se využívají k likvidaci škůdců na rýžových polích. Dále jsou možné chemické moluskocidy: postřiky (methiocarb) či otrávené návnady (metaldehyd). Druhá varianta má tu výhodu, že je selektivnější. Jako prostředky biologického boje lze použít hlístice (Phasmarhabditis hermaphrodita, nutno aplikovat v době líhnutí) či larvy druhu Tetanocera elata. Vajíčka spolehlivě likviduje dravý plž skelnatka drnová (Oxychilus cellarius).

K větší či menší regulaci tohoto druhu by mohlo přispět i množství původních predátorů, v jejichž jídelníčku se vyskytují domácí druhy rodu Arion. Z plazů je to především slepýš křehký, z žab ropucha obecná, zelená, i krátkonohá, skokani, dále střevlíci, slimák největší (Limax maximus), který příležitostně konzumuje menší plže, ježek (oba druhy vyskytující se v České republice), kos černý apod. +more Zásadním problémem biologického boje je absence nebo nedostatek úkrytů pro jmenované predátory v kulturní krajině dneška.

Žádoucí je likvidovat úkryty plzáků, ovšem snažení nemusí být úspěšné, protože plzák španělský je schopen vměstnat se do neuvěřitelně úzkých štěrbin a přečkat sucho ve dne v prasklině v půdě; pochází totiž z jižních oblastí, kde se po miliony let adaptoval na sucho.

Odkazy

Reference

Literatura

HORSÁK, Michal a DVOŘÁK, Libor. Plzák španělský (Arion lusitanicus) - nejzávažnější škůdce mezi měkkýši. +more Zpravodaj [url=://mollusca. sav. sk/malacology/Dvorak/lusitanicus2002. htm * POJAR, Petr. Jak se zbavit slimáků. České stavby [online]Agroeko Žamberk] [online]. 2002, roč. 10, č. 20 (17. 12. 2002). Dostupné z:[/url]. 14. 8. 2015, aktualiz. 7. 8. 2020 [cit. 5. 4. 2023]. Dostupné z: https://www. ceskestavby. cz/clanky/jak-se-zbavit-slimaku-22076. html.

Externí odkazy

[url=http://www. biolib. +morecz/cz/taxon/id2898/]Biolib - Plzák španělský (Arion lusitanicus)[/url] * Dvořák L. , 2002: [url=http://mollusca. sav. sk/malacology/Dvorak/lusitanicustext. htm]Nebezpečí pro zahrádky - plzák španělský[/url] - Šumava, 2/2002: 24-25. [url=http://mollusca. sav. sk/malacology/Dvorak/lusitanicus1. jpg]obrázek[/url] [url=http://mollusca. sav. sk/malacology/Dvorak/lusitanicus2. jpg]obrázek[/url] * [url=https://www. gbif. org/occurrence/search. offset=5300&has_coordinate=true&has_geospatial_issue=false&taxon_key=7540164&occurrence_status=present]Bulharsko, červen 2020 (42. 7 N, 23. 3 E)[/url] * [url=https://www. gbif. org/occurrence/search. offset=1860&has_coordinate=true&has_geospatial_issue=false&taxon_key=7540164&occurrence_status=present]Portugalsko, duben 2021 (39. 6 N, 9. 0 W)[/url] * [url=https://www. gbif. org/occurrence/search. offset=3060&has_coordinate=true&has_geospatial_issue=false&taxon_key=7540164&occurrence_status=present]Faerské ostrovy, červenec 2021 (62. 1 N, 7,2 W)[/url] * [url=https://www. gbif. org/occurrence/search. offset=3800&has_coordinate=true&has_geospatial_issue=false&taxon_key=7540164&occurrence_status=present]Chorvatsko, srpen 2021 (45. 8 N, 15. 9 E)[/url] * [url=https://www. gbif. org/occurrence/search. offset=3840&has_coordinate=true&has_geospatial_issue=false&taxon_key=7540164&occurrence_status=present]Slovinsko, srpen 2021 (45. 9 N, 14. 4 E)[/url] * [url=https://www. gbif. org/occurrence/search. offset=1740&has_coordinate=true&has_geospatial_issue=false&taxon_key=7540164&occurrence_status=present]Španělsko, prosinec 2022 (43. 4 N, 3. 1 W)[/url] * [url=https://www. gbif. org/occurrence/search. offset=1380&has_coordinate=true&has_geospatial_issue=false&taxon_key=7540164&occurrence_status=present]Mexiko, srpen 2022 (19. 3 N, 99. 3 W).

[[Kategorie:Plzákovití[/url]] Kategorie:Invazní druhy Kategorie:Škůdci v zemědělství Kategorie:Choroby a škůdci rostlin