Rod | Jméno sekundogenitury | První kníže | Datum odštěpení sekundogenitury | Datum vymření | Závislé knížectví či léno | Krajské stavovství | Poznámka |
---|
Württembergové | Württemberg-Neuenstadt (I) | vévoda Heinrich I. | 1617 (7. +more června) | 1631 | Ne, jako apanáž užívali bývalé říšské panství Neuenstadt am Kocher | ne | |
Württembergové | Württemberg-Neuenstadt (II. ) | vévoda Fridrich I. | 1649 (7. října) | 1742 | Ne, jako apanáž užívali bývalé říšské panství Neuenstadt am Kocher, bývalé říšské hrabství Weinsberg a württemberskou prefekturu (Amt) Möckmühl | ne | |
Württembergové | Württemberg-Neuenbürg (I. ) | vévoda Magnus | 1617 (7. června) | 1622 | Ne, jako apanáž užíval vévoda prefekturu Neuenbürg | ne | Nejmladší syn vládnoucího vévody Fridricha I. Württemberského, linie vyhasla již s jeho smrtí |
Württembergové | Württemberg-Neuenbürg (II. ) | vévoda Ulrich | 1651 | 1671 | Ne, jako apanáž užíval vévoda prefekturu Neuenbürg | ne | Mladší bratr vládnoucího vévody Eberharda III. , linie vyhasla již s jeho smrtí. |
Württembergové | Württemberg-Weiltingen | vévoda Julius Fridrich | 1617 (7. června) | 1651 (pokračovala jako linie Württemberg-Oels) | Ne, jako apanáž užívali bývalá říšská zboží Weiltingen a Brenz | ne | |
Württembergové | Württemberg-Oels | vévoda Silvius Nimrod von Württemberg-Weiltingen | 1648 (15. prosince) | 1697/1761/1792 | Olešnické knížectví | ne | Druhorozený syn vévody Julia Fridricha z Württembergu-Weiltingenu, Silvius Nimrod se r. 1647 oženil s kněžnou Alžbětou Marií Minsterberskou z Poděbrad, čímž získal Olešnicko a stal se praotcem slezských Württembergů. |
Württembergové | Württemberg-Bernstadt | vévoda Christian Ulrich von Württemberg-Oels | 1672 | 1697/1761 | Bernštadtské knížectví | ne | |
Württembergové | Württemberg-Juliusburg-Bernstadt | vévoda Julius Siegmund von Württemberg-Oels | 1672 | 1745 | Dobroszycké knížectví (1672-97)
* Bernštadtské knížectví (1697-1745) | ne | Druhý a poslední vévoda Karl vyměnil r. 1697 s druhým olešnickým vévodou Christianem Ulrichem I. Dobroszyce (Juliusburg) za uvolněný Bierutów (Bernstadt) |
Württembergové | Württemberg-Wilhelminenort | vévoda Christian Ulrich (II. ) von Württemberg-Oels | 1704 | 1744 (pokračovala jako Württemberg-Oels) | Grzozowiecké knížectví | ne | Po rezignaci třetího olešnického vévody Karla Friedricha II. († 1761) v roce 1744 nastoupil druhý vévoda z Grzozowiece (Wilhelminenortu), Karl Christian, vládu v Olešnicku a o rok později zdědil i Bernštadt, čímž opět celé Olešnicko sjednotil. Roku 1792 umírá jako poslední mužský člen slezské větve Württembergů. |
Württembergové | Württemberg-Winnental | vévoda Friedrich Carl | 1677 | 1733 (ujala se vlády v samotném Württembersku po vymření hlavní linie rodu) | Ne, jako apanáž užívala zámek Winnental s městem Winnenden a okolím | ne | Katolická větev rodu, r. 1733 nastoupila na trůn. |
Este-Welfové (Knížectví Lüneburg-Celle) | Braunschweig-Harburg | kníže Otto I. , vévoda brunšvicko-lüneburský | 1527 | 1642 | Harburské knížectví | ne | První kníže byl nejstarším synem panujícího knížete Heinricha I. Lünebursko-Cellského, protože uzavřel morganatický sňatek, musel se samostatné vlády vzdát a přijmout sekundogeniturní knížectví
* Sídelní město Harburg (dnes součást Hamburku) bylo centrem autonomního knížectví v rámci Lünebursko-cellského knížectví. Po vymření harburské sekundogenitury se vrátilo pod přímou správu. |
Este-Welfové (Knížectví Lüneburg-Celle) | Braunschweig-Gifhorn | kníže Franz, vévoda brunšvicko-lüneburský | 1539 | 1549 | Gifhornské knížectví | ne | První kníže byl třetím synem panujícího knížete Heinricha I. Lünebursko-Cellského
* Větev vyhasla po meči již s prvním knížetem, Gifhorn se vrátil Lünebursko-cellskému knížectví |
Este-Welfové (Knížectví Lüneburg-Celle) | Braunschweig-Dannenberg | kníže Heinrich, vévoda brunšvicko-lüneburský | 1559 | 1671 (od r. 1635 větev vládla v Brunšvicku, vymřela po meči r. 1884) | Dannenberské knížectví (od r. 1559 prefektura Dannenberg, od r. 1592 také prefektury Hitzacker a Lüchow, od r. 1617 ještě prefektura Wustrow) | ne | První kníže byl třetím synem (nejstarším, doživším se dospělosti) knížete Ernsta I. "Vyznavače" Lünebursko-Cellského. Protože se oženil s Ursulou Sasko-Lauenburskou proti vůli rodiny, musel předat vládu mladšímu bratrovi Wilhelmovi a vzít za vděk sekundogeniturním knížectvím.
* Roku 1671 vrátili Dannenberské knížectví Lünebursko-cellskému knížectví |
Este-Welfové (Knížectví Brunšvicko-Wolfenbüttel) | Braunschweig-Bevern (I. ) | kníže Ferdinand Albrecht I. , vévoda brunšvicko-lüneburský | 1667 | 1735 (větev převzala celé Brunšvicko-wolfenbüttelské knížectví | Ne, jako apanáž držela větev zámek a prefukturu (Amt) Bevern u městečka Holzminden | ne | První kníže byl čtvrtým synem panujícího brunšvicko-wolfenbüttelského vévody Augusta II.
* Roku 1735 nastoupila větev vládu v Brunšvicku-Wolfenbüttelsku |
Este-Welfové (Knížectví Brušvicko-Wolfenbüttel) | Braunschweig-Bevern (II. ) | princ Ernst Ferdinand, vévoda brunšvicko-lüneburský | 1735 | 1809 | Ne, jako apanáž držela větev zámek a prefukturu (Amt) Bevern u městečka Holzminden | ne | Ernst Ferdinand byl pátým synem prvního knížete z Bevern, Ferdinanda Albrechta I. Když Ernstův bratr a druhý kníže Ferdinand Albrecht II. r. 1735 získal vévodský trůn v Brunšviku, získal Ernst majetek bývalé sekundogenitury a fakticky založil sekundogenituru novou.
* V této mladší linii z Bevern byl obvyklý i pro hlavu rodu titul princ (Prinz) z Bevern, namísto kníže (Fürst) z Bevern. Snad na připomínku toho, že žádné Bevernské knížectví neexistovalo. |
Este-Welfové (Knížectví Brušvicko-Wolfenbüttel) | Braunschweig-Oels | vévoda Friedrich August, vévoda brunšvicko-lüneburský | 1792 (13. prosince) | 1805 | Olešnické knížectví | ne | Friedrich August I. byl čtvrtý syn panujícího brunšvického knížete Karla I. , sňatkem s Friederikou Sophií Württembersko-Olešnickou získal Olešnické knížectví.
* Linie vyhasla již smrtí prvního bezdětného vévody, Olešnicko přešlo na hlavní větev panujících brunšvických vévodů, v jejichž rukou zůstalo až do vymření rodu r. 1884. |
Oldenburgové (Šlesvicko-holštýnsko-sonderburská linie) | Schleswig-Holstein-Sonderburg | vévoda Johann, zvaný "Mladší" | 1566 | 1708 (dále ostatní linie, za dědickou bývá považována linie Franzhagen) | Šlesvicko-holštýnsko-sonderburské vévodství (1581-1667) - nacházelo se v různých oddělených částech Šlesvicka-Holštýnska, r. 1622 omezeno rodovým dělení na jižní polovinu ostrova Als | | První vévoda byl třetím synem krále Kristiána III. |
Oldenburgové (Šlesvicko-holštýnsko-sonderburská linie) | Schleswig-Holstein-Sonderburg-Ærø | vévoda Christian | 1622 | 1633 | Šlesvicko-holštýnsko-ærøské (ostrovní) vévodství (1622-1633) | | První a jediný vévoda byl nejstarším synem vévody Johanna Mladšího, po jeho smrti byl ostrov Ærø rozdělen mezi čtyři Christianovy bratry z větví Norburg, Sonderburg, Glücksburg a Plön (viz níže) |
Oldenburgové (Šlesvicko-holštýnsko-sonderburská linie) | Schleswig-Holstein-Sonderburg-Norburg | vévoda Johann Adolf | 1622 | 1729 | Šlesvicko-holštýnsko-norburské vévodství (1622-1669) - nacházelo se v severní polovině ostrova Als | ne | První vévoda byl pátým (třetím dožitým) synem vévody Johanna Mladšího, protože zemřel o dva roky později bez potomků, následoval ho jeho mladší bratr Friedrich (šestý, resp. čtvrtý z bratrů v pořadí) s čímž se počítalo již při dělení dědictví v roce 1622 |
Oldenburgové (Šlesvicko-holštýnsko-sonderburská linie) | Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg (I. ) | vévoda Philipp | 1622 | 1779 | Šlesvicko-holštýnsko-glücksburské vévodství (1622-1779) | ne | První vévoda byl sedmým (pátým dožitým) synem vévody Johanna Mladšího |
Oldenburgové (Šlesvicko-holštýnsko-sonderburská linie) | Schleswig-Holstein-Sonderburg-Plön | vévoda Joachim Ernst | 1622 | 1706 (dále linie Plön-Norburg a Rethwisch) | Šlesvicko-holštýnsko-plönské vévodství (1622-1706)
Šlesvicko-holštýnsko-norburské vévodství (1670-1704) | | První vévoda byl desátým (šestým dožitým) synem vévody Johanna Mladšího |
Oldenburgové (Šlesvicko-holštýnsko-sonderburská linie) | Schleswig-Holstein-Sonderburg-Augustenburg | vévoda Ernst Günther | 1660 | 1931 | ne, jako apanáž užívali zámek Augustenborg na ostrově Als s okolím, posléze přikoupili další statky ve Šlesvicku a Dolním Slezsku (např. Przemków) | ne | První vévoda byl třetím synem druhého sonderburského vévody Alexandra
* Z této větve pocházela poslední německá císařovna Augusta Viktoria |
Oldenburgové (Šlesvicko-holštýnsko-sonderburská linie) | Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beck | vévoda August Philipp | 1627 | Ž (od r. 1825 pod jménem Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg (II. )) | ne, jako apanáž užívali statek Beck v Löhne (dnes Severní Porýní-Vestfálsko), později drželi několik statků ve Východním Prusku a poč. 19. století se vrátili do Šlesvicka-Holštýnska (Wellingsbüttel u Hamburku, Glücksburg) | ne | První vévoda byl pátým synem (čtvrtým dožitým) druhého sonderburského vévody Alexandra
* Předkové současné královské rodiny dánské, norské, (již nepanující) řecké a britského korunního prince Charlese |
Oldenburgové (Šlesvicko-holštýnsko-sonderburská linie) | Schleswig-Holstein-Sonderburg-Wiesenburg | vévoda Philipp Ludwig | 1664 | 1744 | ne, jako apanáž užívali saské panství Wiesenburg v Podkrušnohoří, sňatkem získali od Lichtenštejnů panství Velké Meziříčí na Moravě | ne | První vévoda byl osmým (pátým dožitým) synem druhého sonderburského vévody Alexandra
* Příslušníci větve konvertovali ke katolické víře
* S predikátem Durchlaucht pro veškeré potomky od 5. dubna 1731. |
Oldenburgové (Šlesvicko-holštýnsko-sonderburská linie) | Schleswig-Holstein-Sonderburg-Franzhagen | vévoda Christian Adolph I. | 1667 | 1709 | ne | ne | Prvním vévoda byl druhým synem (prvorozeným dožitým) třetího sonderburského vévody Johanna Christiana, ač patřil do hlavní linie, obohatil jméno o predikát von Franzhagen, podle statku v Lauenbursku, získaného sňatkem. Jméno Schleswig-Holstein-Sonderburg převzal vévodův strýc Adolf Heinrich (druhorozený syn vévody Alexandra Sonderburského), který se morganaticky oženil, odešel do Slezska a založil tzv. katolickou větev rodu, která však nebyla považována za součást rodiny (vymřela po meči r. 1727 a její členové působili jako kapitulní kanovníci ve Vratislavi a Olomouci). |
Oldenburgové (Šlesvicko-holštýnsko-sonderburská linie) | Schleswig-Holstein-Sonderburg-Plön-Norburg | vévoda Joachim Friedrich | 1704 | 1761 | Šlesvicko-holštýnsko-norburské vévodství (1704-1729);
Šlesvicko-Holštýnsko-plönské vévodství (1706-1761) | | První vévoda byl druhým synem prvního plönského vévody Joachima Ernsta, po vymření hlavní plönské linie zdědil rod |
Oldenburgové (Šlesvicko-holštýnsko-sonderburská linie) | Schleswig-Holstein-Sonderburg-Plön-Rethwisch | vévoda Joachim Ernst II. | 1671 | 1729 | Šlesvicko-holštýnsko-rethwischské vévodství (1671-1729) | | První vévoda byl třetím synem prvního plönského vévody Joachima Ernsta |
Niklotovci (Meklenbursko-zvěřínské vévodství) | Mecklenburg-Grabow | vévoda Friedrich | 1658 | 2001 | ne, jako apanáž drželi městečko Grabow s okolím | ne | První vévoda byl starším synem z druhého manželství panujícího meklenbursko-zvěřínského vévody Adolfa Friedricha I. Druhý vévoda Christian Ulrich I. a po něm i jeho dva bratři zdědili r. 1692 vládu v Meklembursku-Zvěřínsku |
Niklotovci (Meklenbursko-zvěřínské vévodství) | Mecklenburg-Mirow | vévoda Karl | 1658 | 1675 | ne, jako apanáž drželi majetek sekularizované johanitské komendy Mirow | ne | První vévoda a po něm jeho bratr, druhý a poslední vévoda Johann Georg, byli druhým, resp. třetím synem z prvního manželství panujícího meklenbursko-zvěřínského vévody Adolfa Friedricha I. |
Hohenzollernové | Brandenburg-Jägerndorf | markrabě Jan Jiří | 1606 | 1622 | Krnovské knížectví | ne | První (a zároveň poslední) krnovský vévoda byl druhorozeným synem braniborského kurfiřta Joachima Friedricha, po porážce českého stavovského povstání byl Jan Jiří jako jeden ze stavovských vůdců r. 1622 Krnovska zbaven. |
Hohenzollernové (Braniborsko-Prusko) | Brandenburg-Schwedt | markrabě Philipp Wilhelm | 1692 (3. března) | 1788 | ne, jako apanáž drželi město Schwedt s okolím | ne | První markrabě byl pátým synem (prvním z druhého manželství) braniborského kurfiřta Fridricha Wilhelma, ke konci 18. století sekundogenitura vymřela po meči a majetek se vrátil do držby pruských králů |
Hohenzollernové (Braniborsko-bayreuthské markrabství) | Brandenburg-Kulmbach | markrabě Georg Albert | 1655 | 1763 | ne | ne | První markrabě byl mladším synem vládnoucího markraběte Christiana Braniborsko-Bayreuthského. Třetí markrabě Georg Friedrich Carl se r. 1726 stal vládnoucím braniborsko-bayreuthským markrabětem, čímž kulmbašská sekundogenitura de facto zanikla. |
Askánci (Anhaltsko-bernburské knížectví) | Anhalt-Bernburg-Plötzkau | kníže August, vévoda sasko-engernský | 1611 | 1847 | Knížectví Anhaltsko-Plötzkau (1611-1665) (Pod svrchovaností Anhaltsko-bernburského knížectví) | ne | První kníže byl čtvrtým synem anhaltského vládnoucího knížete Jáchyma Arnošta. Při bratrském dělení r. 1606 rezignoval pro dluhy na vlastní vládu a na rozdíl od bratrů se spokojil s finanční náhradou a posléze se závislým knížectvím. Jeho syn a třetí kníže Leberecht zdědil roku 1665 vládu v Anhaltsku-Köthensku a Plötzkau vrátil bernburským příbuzným, čímž sekundogenitura fakticky zanikla. |
Askánci (Anhaltsko-köthenské knížectví) | Anhalt-Köthen-Warmsdorf | kníže August Ludwig, vévoda sasko-engernský | 1718 | 1728 | ne, jako apanáž užíval kníže bývalé hrabství Warmsdorf | ne | Linie vyhasla již s prvním knížetem a majetek se vrátil opět knížatům anhaltsko-köthenským. |
Lotrinští (Lotrinské vévodství) | Guise | princ Claude de Lorraine, hrabě z Guise, pán z Joinville | 1506 | 1675 (dále linie Aumale, Mayenne, Chevreuse, Elbeuf a Lambesc) | Državy rodu ležely ve Francii mimo Lotrinsko, francouzská panství byla běžně označována tituly (vévodství, knížectví, hrabství, vicehrabství apod. ), ale neměla v období novověku žádnou zvláštní autonomii. Rod držel Hrabství Guise (1508-1688, od r. 1528 vévodství), Baronii Mayenne (1508-1563, od r. 1544 markrabství), Panství Joinville (1508-1688, od r. 1552 knížectví), Hrabství Aumale (1513-1550, od r. 1547 vévodství), Baronii Elbeuf (1528-1550), Hrabství Eu (1633-1660) a Vévodství Joyeuse (1647-1688) | ne | Druhorozený syn panujícího lotrinského vévody Reného II. Po otci postupně zdědil statky Lotrinků ve Francii: Guise, Joinville Aumalle a Elbeuf. Další francouzská léna získal rod postupně například sňatky |
Lotrinští (Lotrinské vévodství) | Guise-Aumale | princ Claude de Lorraine, vévoda z Aumale | 1550 | 1631 | Obecné: Viz Guise, Vévodství Aumale (1563-1638), Markrabství Mayenne (1563-1573) | ne | Třetí syn vévody Clauda I. de Guise |
Lotrinští (Lotrinské vévodství) | Guise-Mayenne | princ Charles II.
Vedlejší větve novoknížecích rodů Rod | Jméno sekundogenitury | První kníže | Datum odštěpení sekundogenitury | Datum vymření | Závislé knížectví či léno | Krajské stavovství | Poznámka |
---|
Lobkowiczové
(Okněžněné hrabství Störnstein) | žádný oficiální název, neoficiálně jezeřská nebo mělnická větev (Eisenberger resp. Melniker Linie) | kníže Jan Jiří Kristián | 1722 (4. +more srpna) | Ž | ne, jako apanáž užíval rod panství v Čechách: sňatkem zděděné Jezeří (1722-1752), a od roku 1763 opět sňatkem získaná panství Hořín a Mělník | ne | První kníže byl pátým synem (třetím doživším se dospělosti) knížete Ferdinanda Augusta, vévody zaháňského | Fürstenbergové
(Okněžněné hrabství Fürstenberg) | žádný oficiální název, neoficiálně Fürstenberg-Stühlingen-Pürglitz nebo česká větev (Böhmische Linie) | kníže Karl Egon | 1762 (29. dubna) | Ž | ne, jako apanáž užíval rod české panství Křivoklát, kam patřily statky Lány, Krušovice a další a také panství Králův Dvůr | ne | První kníže byl mladším synem prvního fürstenbersko-stühlingenského knížete Josefa Viléma.
* V roce 1804 nastoupila tato větev vládu po vymřelé panující větvi rodu | Lichtenštejnové (Lichtenštejnské knížectví) | žádný oficiální název, neoficiálně Liechtenstein-Kromau či Karlische Linie | kníže Karel Boromejský Josef | 1772 (10. února) | 1908 | ne, jako apanáž užíval rod panství Moravský Krumlov a některá další na Moravě a v Rakousku | ne | První kníže byl mladším synem prince Emanuela a bratrem knížete Františka Josefa I. , který v roce 1772 zdědil vládu v Lichtenštejnsku po strýci Josefu Václavovi | Thurn-Taxisové (Okněžněné hrabství Friedberg-Scheer a Knížectví Buchau) | žádný oficiální název, neoficiálně česká větev (Böhmische Linie) nebo Maxmiliánova linie (Maxmilianische Linie) | princ Maxmilián Josef Thurn-Taxis | 1773 (17. března) | Ž | ne, jako apanáž užíval rod panství Dobrovice a Loučeň v Čechách, kde v 19. a 20. století získal i další majetky (Biskupice, Zdounky, Mcely) | ne | První kníže (princ) byl mladším synem panujícího knížete Alexandra Ferdinanda | Schwarzenbergové (Okněžněné hrabství Schwarzenberg a Okněžněné lankrabství Kletgau) | žádný oficiální název, neoficiálně orlická sekundogenitura (Worliker Linie) | kníže Karel (I. ) Filip ze Schwarzenbergu | 1802 | Ž | ne, jako apanáž užíval rod řadu českých panství (Orlík, Čimelice, Tochovice aj. ) | ne | První kníže byl třetím synem (druhým doživším se dospělosti) knížete Jana Nepomuka I. , vévody krumlovského |
.
Genealogická schémata říšských knížecích rodů (rozvětvenější dynastie)Nevládnoucí linie jsou tučně zvýrazněny
Württembergové # Württemberg-Stuttgart (-1733) - vládcové Württemberska
## Württemberg-Mömpelgard I. (1553-1593)
## Württemberg-Mömpelgard II. +more (1617-1723)
## Württemberg-Neuenstadt I. (1617-1631)
## Württemberg-Neuenbürg I. (1617-1622)
## Württemberg-Neuenstadt II. (1649-1742)
## Württemberg-Neuenbürg II. (1651-1671)
## Württemberg-Weiltingen-Oels (1617-1697)
### Württemberg-Bernstadt-Oels (1672-1761)
### Württemberg-Juliusburg-Bernstadt (1672-1745)
### Württemberg-Wilhelminenort-Oels (1704-1792)
## Württemberg-Winnental (1677-) - do roku 1733 nevládnoucí sekundogenitura, pak vládcové Württemberska.
Este-Welfové# vévodové brunšvicko-lüneburští (1235-)
## starší lüneburská linie (1267-1369)
## starší brunšvická linie (1267-)
### starší brunšvická linie "a" (1279-1292)
### Braunschweig-Grubenhagen (1279-1596)
### Braunschweig-Göttingen (1279-1345)
#### Braunschweig-Göttingen "a" (1345-1463)
#### Braunschweig-Wolfenbüttel I (1345-1388)
##### Braunschweig-Wolfenbüttel I "a" (1388-1400)
##### Braunschweig-Lüneburg I (1388-1409)
###### prostřední brunšvická linie (1409-1635)
####### Braunschweig-Braunschweig (1432-1473)
####### Braunschweig-Calenberg I (1432-1495)
######## Braunschweig-Calenberg-Göttingen (1495-1584)
######## Braunschweig-Wolfenbüttel II (1495-1635)
###### prostřední lüneburská linie (1409-)
####### Braunschweig-Lüneburg II (1569-1705)
####### Braunschweig-Danenberg (1569-)
######## mladší brunšvická linie (1635-1884) - vládli Brunšvickému vévodství
######## mladší lüneburská linie (1635-) - vládli Hannoverskému kurfiřtství a království
OldenburgovéJako panující linie jsou uvedeny i takové, které vládly mimo území Svaté říše a nepatřily tedy k rodům vládnoucích říšských knížat
# Oldenburgové v Oldenburském hrabství (-1667)
## dánská královská linie I. (1448-1863)
### Schleswig-Holstein-Hadersleben (1544-1581)
### Schleswig-Holstein-Gottorp (1544-) - od r. +more 1762 Holstein-Gottorp-Romanow (ruští carové)
#### Schleswig-Holstein-Gottorp-Eutin (1750-) - od r. 1774 vládci Oldenburského vévodství a velkovévodství
### Schleswig-Holstein-Sonderburg (1566-1622)
#### Schleswig-Holstein-Sonderburg-Ærø (1622-1633)
#### Schleswig-Holstein-Sonderburg-(Franzhagen) (1622-1709) - od r. 1667 nevládnoucí sekundogenitura
##### Schleswig-Holstein-Sonderburg (1627-1708) - tzv. katolická linie
##### Schleswig-Holstein-Sonderburg-Augustenburg (1627-)
##### Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beck (1627-) - od r. 1825 pod jménem Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg II.
###### Glücksburgové (1863-) - dánská královská linie II.
####### Glücksburgové (1906-) - norská královská linie
##### Schleswig-Holstein-Sonderburg-Wiesenburg (1627-1744)
#### Schleswig-Holstein-Sonderburg-Norburg (1622-1729) - od r. 1669 nevládnoucí sekundogenitura
#### Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg I. (1622-1779).
HesenštíMorganatické větve rodu nejsou uvedeny ani pokud dosáhly knížecího hodnosti.
# lankrabata hesenská (-1458)
## Hessen-Kassel (1458-1875) - od r. 1803 kurfiřté, v l. +more 1807-1815 a po r. 1866 ztratili vládnoucí postavení
### Hessen-Darmstadt (1567-1964) - od r. 1806 velkovévodové
#### Hessen-Homburg (1622-1866) - do r. 1817 nevládnoucí sekundogenitura
#### Hessen-Braubach (1643-1651)
#### Hessen-Itter (1660-1676)
### Hessen-Rothenburg I. (1627-1658)
### Hessen-Eschwege (1632-1655)
### Hessen-Rheinfels-(Rothenburg II. ) (1649-1834)
#### Hessen-Wanfried (1676-1731)
##### Hessen-Wanfried-Rheinfels (1676-1755)
### Hessen-Philipstal (1685-1925)
#### Hessen-Philipstal-Barchfeld (1721-)
## Hessen-Marburg (1458-1500).
WettinovéGenealogické schéma rodu Wettinů je zjednodušeno na období od druhé poloviny 15. století po současnost (2018)
# markrabata míšeňská - od r. 1423 kurfiřté saští
## +more_Saský'>Albertinští Wettinové (1485-2012) - r. 1548 převzali kurfiřtskou hodnost, od r. 1806 saští králové
### Sachsen-Weißenfels (1657-1746)
### Sachsen-Merseburg (1657-1731)
### Sachsen-Zeitz (1657-1718)
## Ernestinští Wettinové (1485-) - v l. 1485-1548 saskými kurfiřty
### Sachsen-Coburg (1572-1633)
#### Sachsen-Eisenach I. (1596-1638)
### Sachsen-Weimar (1572-) - od r. 1741 Sachsen-Weimar-Eisenach, od r. 1815 velkovévodové
#### Sachsen-Altenburg I. (1603-1672)
##### Sachsen-Eisenach II. (1640-1644)
##### Sachsen-Gotha (1640-1825) - od r. 1681 pod názvem Sachsen-Gotha-Altenburg
###### Sachsen-Eisenberg (1680-1707)
###### Sachsen-Hildburghausen (1680-1991) - do r. 1702 nevládnoucí sekundogenitura, od r. 1825 pod názvem Sachsen-Altenburg
###### Sachsen-Römhild (1680-1710)
###### Sachsen-Saalfeld (1680-) - do r. 1805 nevládnoucí sekundogenitura, od r. 1710 pod názvem Sachsen-Coburg-Saalfeld, od r. 1825 pod názvem Sachsen-Coburg-Gotha
####### belgičtí Koburkové (1830-) - belgická královská dynastie
####### Sachsen-Koburg-Koháry (1831-1921) - katolická větev rodu, žila v Rakousku a Maďarsku
######## portugalští Koburkové (1837-1932) - v l. 1837-1910 portugalská královská dynastie, poté ztráta vlády
######## brazilští Koburkové (1846-) - následnická větev v Brazilském císařství, po svržení monarchie v Brazílii r. 1887 a po vymření hlavní linie Koháry se staly dědici jejich jména a statků
######## bulharští Koburkové (1887-) - v l. 1887-1946 bulharská carská (královská) dynastie
####### britští Koburkové (1901-) - britská královská a do r. 1947 také indická císařská dynastie.
###### Sachsen-Meiningen (1681-) - od r. 1825 pod názvem Sachsen-Meiningen-Hilburghausen
###### Sachsen-Coburg (1681-1735)
#### Sachsen-Jena (1672-1690)
#### Sachsen-Eisenach III. (1672-1741).
Odkazy
Reference
Literatura KÖBLER, Gerhard, Historische Enzyklopädie der Länder der Deutschen, 8. Auflage, 2014, 1047 s. +more, (německy), [url=http://www. koeblergerhard. de/HELD-HP/held820140318schoenegger_zweispaltig. pdf]dostupné online[/url].
Externí odkazy[url=http://genealogy.euweb.cz/]Rodokmeny významných evropských dynastií na geneaology.euweb.cz[/url]
Kategorie:Svatá říše římská
Kategorie:Seznamy knížecích rodů
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Top
|