Vícerozměrný integrál
Author
Albert FloresVícerozměrný integrál je a určitý integrál reálné funkce více proměnných na dané množině. Zapisuje se \int \cdots \int_\mathbf{M}\, f(x_1,x_2,\ldots,x_n) \,dx_1 \!\cdots dx_n , kde funkce f(x_1,x_2,\ldots,x_n): \mathbb{R}^{n} \to \mathbb{R} se nazývá integrand a \mathbf{M}\subset \mathbb{R} je daná vhodná množina. Tento zápis se často zkracuje na \int_\mathbf{M}\!f(\mathbf{x})\,d^n\mathbf{x}.
Vícerozměrný integrál je různý pojem od vícenásobný integrál, tedy od postupné integrace po složkách, neboť vícenásobné integrály mohou existovat i pro neintegrovatelné funkce. {{Poznámka|Příkladem budiž funkcef(x,y) = \frac{x^2-y^2}{(x^2+y^2)^2}. +more Její dvojnásobné integrály \int_{x=0}^1\left(\int_{y=0}^1 f(x,y)\,\text{d}y\right)\,\text{d}x = \frac{\pi}{4} a \int_{y=0}^1\left(\int_{x=0}^1 f(x,y)\,\text{d}x\right)\,\text{d}y=-\frac{\pi}{4}jsou různé. A tedy tato funkce není integrovatelná. }}.
Vícerozměrný integrál se často vyčísluje pomocí Fubiniovy věty a substituce souřadnic.
Definice
Motivace
Dvojný integrál jako objem pod plochou. +more Často je nutno udělat součet hodnot nějaké funkce na vícerozměrné množině. Například objem nějakého tělesa, hmotnost tělesa s nekonstantní hustotou, energii nějakého pole. Takovým součtem je právě vícerozměrný integrál.
Dvojný integrál na obdélníku
Pro n > 1 mějme funkci f:\mathbf I = \left \langle a_1, b_1 \right \rangle \times \left \langle a_2, b_2\right \rangle \times \cdots \times \left \langle a_n, b_n\right \rangle \subseteq \R^n \to \R^+.
Rozdělíme-li každý z intervalů \left \langle a_i, b_i \right \rangle na konečnou množinu disjunktních podintervalů \left \langle a_{i,j}, b_{i,j} \right \rangle, získáme dělení n-rozměrného intervalu na systém intervalů \mathbf I_j = \left \langle a_{1,j}, b_{1,j} \right \rangle \times \left \langle a_{2,j}, b_{2,j}\right \rangle \times \cdots \times \left \langle a_{n,j}, b_{n,j}\right \rangle, pro které platí I=I_1\cup I_2\cup \cdots \cup I_m.
(n+1)-rozměrný objem pod n-rozměrnou plochou (grafem funkce f) na intervalu I \subseteq \R^n můžeme aproximovat Riemannovým součtem:
:\sum_{k=1}^m f(X_k)\, \operatorname{\sigma}(I_k),
kde jje prvek intervalu and je míra intervalu (tedy součin délek jednotlivých jednorozměrných intervalů \left \langle a_i, b_i \right \rangle) .
Řekneme, že funkce je Riemannovsky integrovatelná, jestliže existuje konečná limita přes všechna dělení intervalu na podintervaly míry maximálně :
S=\lim_{\delta \to 0} \sum_{k=1}^m f(X_k)\, \operatorname{\sigma} (C_k).
Jestliže je is Riemannovsky integrovatelná, tak se nazývá (vícerozměrný) Riemannův integral funkce na intervalu a píše se : \int \cdots \int_I\, f(x_1,x_2,\ldots,x_n) \,dx_1 \!\cdots dx_n .
Na měřitelné množině
Buď funkce f omezená na neprázdné měřitelné množině \mathbf{M} \subseteq \R^2. Řekneme, že funkce f je na množině \mathbf{M} (Riemannovsky) integrovatelná, je-li funkce \mathbf{M} \cdot \chi_\mathbf{M} definovaná předpisem \left ( \mathbf{M} \cdot \chi_\mathbf{M} \right ) \left (x_1,x_2,\ldots,x_n \right ) = \begin{cases} f \left (x_1,x_2,\ldots,x_n \right ), & \mbox{pro }x \in \mathbf{M} \\ 0, & \mbox{pro }x \in \R \smallsetminus \mathbf{M} \end{cases}{{Poznámka|\mathbf{M} \cdot \chi_\mathbf{M} je definována v celém \R^n. +more}}.
integrovatelná na nějakém uzavřeném vícerozměrném intervalu \mathbf{J} \subseteq \R^n takovém, že \mathbf{M} \subseteq \mathbf{J}.
Vícenásobným (Riemannovým) integrálem funkce f na množině \mathbf{M} pak rozumíme číslo \int \cdots \int_\mathbf{M}\, f\left (x_1,x_2,\ldots,x_n\right )\,dx_1 \. \cdots dx_n = \int \cdots \int_\mathbf{J}\, \left ( \mathbf{M} \cdot \chi_\mathbf{M} \right )f\left (x_1,x_2,\ldots,x_n\right )\,dx_1 \. +more\cdots dx_n. {{Poznámka|Tato definice nezávisí na volbě intervalu \mathbf{J} takového, že \mathbf{M} \subseteq \mathbf{J}^n. }}.
Pro prázdnou množinu definujeme \int \cdots \int_\empty \, f\left (x_1,x_2,\ldots,x_n\right )\,dx_1 \!\cdots dx_n = 0 pro každou funkci f: \R^n \to \R.
Speciální případy
V případě, že M \subseteq \R^2, tak \iint_M f(x,y)\, dx\, dy se nazývá dvojný integrál funkce na , dále pro M \subseteq \R^3 je \iiint_M f(x,y,z)\, dx\, dy\, dz trojný integrál funkce na .
Vlastnosti
Většinu vlastností má vícerozměrný integrál stejné jako jednorozměrný určitý integrál. Mezi nimi linearitu, komutativitu.
Důležitou vlastností je, že hodnota vícenásobného integrálu nezávisí na pořadí integrace. Toto je známo jako Fubiniova věta.
Podmínky integrovatelnosti
Je-li funkce f: \mathbb{R}^{n} \to \mathbb{R} spojitá v uzavřeném intervalu \mathbf{J} \subseteq \R^n, pak existuje \iint_M f(x,y)\, dx\, dy.
Aplikace
Mezi aplikace vícerozměrného integrálu patří výpočet objemu, hmotnosti a umístění těžiště. Dále například výpočet energie fyzikálního pole.